Domů Blog

Světový den veřejné dopravy: V ČR veřejná doprava meziročně roste. Stát se podílí na jejím financování a organizaci

V pátek 17. dubna 2026 si připomínáme Světový den veřejné dopravy. Jde o rostoucí oblast přepravy osob, na níž se v České republice podílí i Ministerstvo dopravy, a to především v segmentu hromadné železniční a autobusové osobní přepravy. Resort objednává rychlíkové vlakové linky a vybírá na nich dopravce. Dále hradí kompenzace za slevy na jízdném studentů a seniorů ve vlacích i autobusech, které se mají dle programového prohlášení vlády zvýšit z 50 na 75%. Kromě toho přispívá krajům na zajištění železniční regionální dopravní obslužnosti.

„Veřejná doprava je páteří moderní mobility a klíčovou součástí našich měst i regionů. Každý den pomáhá milionům lidí dostat se do práce, do školy i za zážitky. Chceme ji dál zpřístupňovat, a proto se od 1. 1. 2027 vrátí sleva na jízdné pro studenty a seniory na úroveň 75 %,“ říká ministr dopravy Ivan Bednárik.

V roce 2025 došlo v meziročním srovnání k nárůstu počtu přepravených cestujících celkem i ke zvýšení přepravního výkonu. V případě přepravního objemu veřejná doprava rostla z 345,248 mil. osob na 349,132 mil. osob a u přepravního výkonu je nárůst z 9 046 mil. osobo kilometrů na 10 284 mil. osobo kilometrů.

V rámci veřejné linkové autobusové dopravy se v roce 2024 ujelo přes 372 milionů km při zajištění základní dopravní obslužnosti (ostatní dopr. obslužnost je pak cca 10 mil. km), u vlaků to potom bylo za stejný rok přes 95 milionů km dle jízdních řádů (+ ostatní obslužnost cca 3,7 mil. km).

Finanční podpora veřejné dopravy na celostátní i regionální úrovni

Ze státního rozpočtu byla v roce 2024 podpořena veřejná doprava bezmála pěti miliardami Kč (4 990 015 tis. Kč) na kompenzace slev v dopravě a 6,66 mld. Kč, což byly prostředky na státem objednávané rychlíky. K tomu je třeba ještě přidat 3,91. mld Kč, státní dotaci na podporu krajské regionální vlakové dopravy.

V roce 2025 potom stát podpořil cestování kompenzací slev částkou 5 035 180 tis. Kč, na státem objednávané rychlíky bylo alokováno 7,49 mld. Kč a na dotace na podporu krajské regionální vlakové dopravy bylo vyčleněno 4,33 mld Kč.

Zajištění rychlíkových vlaků

Do výčtu aktivit státu v oblasti veřejné dopravy patří objednávání rychlíkové dopravy v tuzemsku a výběr dopravců, kteří zde na jednotlivých linkách zajišťují provoz. Stát tak prakticky zajišťuje rychlou vlakovou nadregionální dopravu v celé ČR, vyjma spojení Prahy s Ostravou, kde jezdí vlakoví dopravci výhradně na své komerční riziko. K usnadnění cestování ve veřejné dopravě slouží státní jednotná jízdenka One Ticket, která zatím umožňuje cestování ve vlacích po ČR bez ohledu na dopravce.

V oblasti veřejné dopravy též stát stanovuje pravidla provozování taxi, včetně přepravních služeb objednávaných prostřednictvím aplikací.

Zdroj: MDCR

Ministr vnitra představil kandidáta na generálního ředitele České pošty a plány na efektivní řešení aktuální situace státního podniku

Ministr vnitra na dnešní tiskové konferenci informoval o zásadních krocích směřujících ke stabilizaci a transformaci České pošty. Po sérii personálních změn navrhuje ministr Komisi pro personální nominace na místo generálního ředitele Richarda Hodula, zkušeného krizového manažera, jehož cílem je dokončit nápravná opatření a zajistit dlouhodobě udržitelné fungování státního podniku.

Zjednodušení struktury řízení přinese úspory i vyšší efektivitu 
K 6. lednu 2026 došlo k reorganizaci vnitřního uspořádání podniku na úrovni řízení G-1. Původně složitá struktura 11 řídicích celků byla nahrazena čtyřmi výkonnými divizemi. „Cílem změn je přechod na efektivnější organizační strukturu, zvýšení odpovědnosti a kompetencí jednotlivých celků a zrychlení rozhodovacích procesů. Reorganizace zároveň přináší úsporu nákladů, a to i díky zrušení přibližně stovky manažerských a administrativních pozic. Roční úspora v osobních nákladech se odhaduje na zhruba 75 mil. Kč,“ zdůraznil ministr vnitra Lubomír Metnar.

Kompenzace univerzální služby a dopady na financování
Významným faktorem ovlivňujícím hospodaření České pošty je systém kompenzací za čisté náklady univerzální služby (ČNUS), které podléhají schválení Evropskou komisí. Akutním problémem je nyní renotifikace kompenzace ČNUS na roky 2025–2029 po loňské novelizaci zákona o poštovních službách, na základě které došlo ke zvýšení limitu na 2 mld. Kč. Při přijetí nové legislativy však došlo k zásadní chybě, protože nepočítala s tím, že proces notifikace je velmi zdlouhavý a způsobí, že podnik tyto prostředky získá až s výrazným zpožděním. To negativně dopadá na jeho cash flow a vede k nutnosti financovat provoz prostřednictvím úvěrů. Proto bylo nutné kompenzace znovu vrátit alespoň na již notifikovanou částku 1,5 mld. Kč, jinak by Česká pošta až do ukončení procesu schvalování EK neobdržela kompenzace žádné.
Státní podnik současně připravuje nový tříletý plán pro banky a hledá další zdroje financování, které zajistí stabilitu provozu i pokračování transformačních kroků.

Krizové řízení Balíkové služby
V odštěpném závodu Balíkové služby došlo na začátku března ke změně vedení. Nový management po úvodním vyhodnocení situace zavedl krizové řízení se zaměřením na okamžité zvýšení kvality doručování, nastavení ekonomického řízení a vytvoření podmínek pro technologický rozvoj.
Přijatá opatření již přinášejí první výsledky. Byl zastaven negativní trend poklesu kvality doručení a aktuálně dochází k jejímu postupnému zlepšování. Od 1. dubna 2026 se zároveň realizovalo spojení balíkového a listovního doručování do jednoho celku, což umožňuje jednotné řízení celé doručovací sítě a přináší další úspory nákladů.
Přijatá opatření představují důležitý krok ke stabilizaci hospodaření České pošty a ke zvýšení efektivity jejího fungování. Nové vedení podniku bude v následujícím období pokračovat v implementaci změn s cílem zajistit kvalitní a dostupné služby pro občany i firmy a vytvořit podmínky pro další rozvoj podniku.

Zdroj: ČP

Příznivci hromadné dopravy v Brně se loučí s tramvajemi K2, jezdily od roku 1967

Na poslední jízdy tramvají K2 se v Brně vydaly desítky příznivců městské hromadné dopravy. Tři poslední vozy, které Dopravní podnik města Brna (DPMB) vlastní, se na trasu mezi zastávkami Červinkova, Česká a Maloměřický most vydaly hodinu před polednem. Mluvčí dopravního podniku Hana Tomaštíková ČTK řekla, že DPMB si ponechá jednu z tramvají do své retrosbírky a provozovat bude i druhou, která je přestavěná pro komerční jízdy jako takzvaná Párty šalina.

Výtěžek ze zvláštního jízdného, které dnes lidé zaplatí, je určený pro nadační fond Modrý hroch. Za jednotlivou jízdu cestující zaplatí 50 korun, za celodenní jízdenku 200 korun. Na památku dostanou magnet s vozem 1080, který už jako jediný dosud jezdil v provozu.

Brno provozovalo od roku 1967 postupně 132 tramvají K2 a stalo se největším provozovatelem tohoto typu na světě. Mnoho vozidel jezdilo v různých městech bývalého východního bloku, v Československu jezdily ještě v Ostravě a v Bratislavě. „Loučení s typem K2 je pro mě velmi emotivní záležitost. I když je modernizace nezbytná, legendární vozy K2 si zaslouží odchod s velkou slávou, kterou jim dopřejeme v podobě rozlučkových jízd,“ řekl dříve generální ředitel dopravního podniku Miloš Havránek.

Poslední provozní vůz už se v ulicích objevoval jen zřídka, protože sloužil jako záložní. První velká vlna vyřazování byla spojená s dodávkou tramvají Vario LF2, druhá s tramvajemi EVO2, které mají v Brně přezdívku Drak.

Dopravní podnik zachová pro příští generace retrovůz 1123, z brněnského provozu zůstal zachovaný také vůz 1095, jenž je ve sbírce Technického muzea v Brně. Další vůz, původem z Bratislavy, provozuje ve svých muzejních sbírkách dopravní podnik v Praze.

Zdroj: ČTK

Havlíček: ČR má smluvně zajištěny dodávky leteckého paliva na celou sezonu

Česká republika má smluvně zajištěny dodávky leteckého paliva pro celou sezonu, řekl dnes v diskusním pořadu televize CNN Prima News ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Zároveň ale nevyloučil, že některé aerolinky mohou kvůli nedostatku paliva v zahraničí rušit lety do Česka. Plynulé dodávky leteckého petroleje pro český trh v minulých dnech ČTK potvrdili i distributoři.

Výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol ve čtvrtek uvedl, že Evropě zbývá už jen asi šest týdnů, než jí dojdou zásoby leteckého paliva. Pokud se neobnoví vývoz ropy Hormuzským průlivem, aerolinky podle něj mohou začít už brzy rušit lety. Průliv je nyní opět zablokovaný kvůli válce, kterou proti Íránu vedou Spojené státy a Izrael.

„Zásoby leteckého paliva by s ohledem na smlouvy měly být u nás v následujících měsících pod kontrolou,“ řekl Havlíček. To však podle něj neznamená, že by nehrozilo rušení letů do Česka. „Může se stát, že některé zahraniční aerolinky lety rušit budou,“ podotkl.

Podle distributorů jsou dodávky leteckého petroleje pro český trh v současnosti plynulé a bez výpadků. Orlen Unipetrol ve svých rafinériích neeviduje provozní rizika v dodavatelském, výrobním ani distribučním řetězci. Také OMV uvedla, že zásobování zatím funguje bez omezení.

Podle České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) je Orlen Unipetrol rozhodujícím dodavatelem leteckého petroleje pro český trh a plní své smluvní dodávky bez problémů. Zhruba pětina dodávek pro ČR je zajišťována dovozem.

Problémy zatím neeviduje ani pražské letiště. Jeho zásobníky byly podle pátečních údajů naplněny z 94 procent.

Zdroj: ČTK

Institut: Nové obalové nařízení EU zatíží maloobchod a ovlivní ceny potravin

Evropské nařízení o obalech, které má částečně platit od poloviny letošního srpna, není dostatečně připravené a zatíží celý potravinářský i maloobchodní sektor. V rozhovoru pro ČTK to uvedla ředitelka Obalového institutu SYBA Iva Werbynská. Pokud se nařízení nepodaří odložit, lidé si podle ní od srpna za potraviny připlatí. Nařízení totiž mimo jiné zavádí povinné testování obalů, povinnou recyklovatelnost či označování obalů. Výrobci obalů ani potravináři a obchodníci dosud nevědí, jak přesně budou nové povinnosti fungovat.

Od 12. srpna má například začít platit povinné testování obalů na chemické látky s novými, přísnějšími limity. Problém ale podle Werbynské je, že Evropská komise dosud nevydala metodiku, jak obaly testovat, a tím pádem nelze zatím nové obaly ani vyrábět. „Investujeme jako průmysl do obalů zcela naslepo. A nevíme, co přijde zítra,“ uvedla Werbynská.

„Řekněme, že metodika vyjde v červnu. Poté musíme všechno dodat do laboratoří, které jsou v celé EU tři. Na evropském trhu je v tuto chvíli zhruba 18 milionů druhů obalů,“ uvedla Werbynská. Jeden test podle ní stojí 200 až 600 eur, v přepočtu zhruba 4900 až 14.500 Kč, a trvá tři týdny. „A nám od chvíle, kdy metodika vyjde, do 12. srpna zbývá čas obaly vyrobit, dodat potravinářům, oni je musí naplnit, dodat řetězcům, a řetězce rozdistrubovat. A 13. srpna ráno mají být na regálech jenom tyto obaly a žádné jiné,“ řekla Werbynská.

Splnění je podle ní nereálné. Firmy musí obaly navrhnout, otestovat a zavést do výroby. „Celkově tak redesign často trvá jeden až dva roky,“ uvedla.

Od srpna musí být navíc všechny obaly recyklovatelné, k parametrům recyklovatelnosti ale také dosud chybí metodika. „Je tady celá řada obalů a obalových materiálů, u kterých ještě v tuto chvíli nevíme, co s nimi udělat, aby opravdu 12. srpna mohly být uznány jako recyklovatelné,“ uvedla Werbynská. Od srpna má přibýt také povinnost uvádět na balení informace o výrobci obalů nebo zákaz skupinového balení do plastu, což se týká například sušenek, které výrobce vloží do balení po čtyřech.

Werbynská přitom nekritizuje nařízení samo o sobě, ale jeho nedostatečnou přípravu i chybějící dopadové studie. „Ta legislativa je napřed, před průmyslem, před výzkumem. A zaplatíme to my všichni,“ řekla Werbynská.

Špatné je podle ní i načasování zavádění nových opatření v době, kdy kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje doprava i plasty. Případné zdražení by se podle ní projevilo téměř okamžitě, protože pro výrobce obalů představuje nařízení miliardové investice, které budou muset promítnout do cen, což následně zdraží veškeré produkty, ne jen potraviny. „Každý, kdo cokoliv vyrábí a cokoliv balí, toho se to dotkne,“ dodala.

Jak velký bude finanční dopad nařízení, je podle obchodníků těžké odhadnout. Přesný rozsah investic totiž v tuto chvíli nikdo nezná, uvedl na dotaz ČTK prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. „Nové požadavky znamenají obrovské investice, což se logicky na konečných cenách balených výrobků musí odrazit,“ dodal Prouza.

Jen povinné označování výrobců, které je nyní naplánované do tří fází, podle Werbynské vyjde pro trh EU na 120 miliard euro, v přepočtu 2,9 bilionu korun. „A těch změn je celá řada. Potom potřebujete náklady na testy, na administrativu, kterou budou muset začít jednotlivé firmy dělat. Musíte vybudovat obrovské datové úložiště ke sběru dat,“ dodala.

Nařízení kritizují také potravináři. Podle nich se jedná o byrokratický zmatek a kvůli nejasným pravidlům hrozí, že podniky budou muset během několika let opakovaně měnit obaly.

Nařízení vstoupilo v platnost loni 11. února a týká se veškerých obalů a obalového odpadu bez ohledu na materiál nebo původ. Cílem je minimalizovat množství obalového a odpadového materiálu.

Zdroj: ČTK

Eastlog 2026: Od papíru k technologiím. A nazpět k člověku

  • V pořadí 29. ročník kongresu Eastlog se koná 28. a 29. května 2026 v pražském centru O2 universum.
  • Keynote speaker letošního ročníku je archeoložka a expertka na AI Sara Polak, která říká: „Když se v historii stala logistika příliš komplikovanou, závislou na křehké infrastruktuře nebo odtrženou od lidského rozhodování, přestala být oporou stability a stala se zdrojem rizika.“
  • Zástupci výrobních a distribučních společností mají vstup zdarma. Všichni účastníci se registrují na webu www.eastlog.cz.

700+ účastníků, 60+ řečníků, 24 prezentací, 90+ partnerů. To je základní statistika kongresu Eastlog, který se 28. a 29. května po roce vrací do pražského O2 universa. Letošní ročník se zaměří na lidský kontext automatizace, robotizace a AI v logistice. Téma zní: Od papíru k technologiím… a nazpět k člověku. „Logistika prošla v posledních desetiletích výrazným vývojem – od digitalizace základních procesů až po dnešní nasazení pokročilé robotiky a automatizovaných systémů. S rostoucí technologickou úrovní však sílí i význam lidského faktoru,“ říká Zuzana Lazarová, group manažerka Atoz Logistics. A pokračuje: „Člověk zůstává klíčovým prvkem pro rozhodování, koordinaci i kreativní řešení problémů. Automatizace a umělá inteligence sice zvyšují efektivitu, zároveň ale přinášejí nové výzvy a náklady. Hlavní otázkou tak je, jak najít rovnováhu, v níž technologie rozšiřují lidské schopnosti, místo aby je nahrazovaly.“ Právě hledání této rovnováhy bude jedním z klíčových motivů letošního ročníku kongresu.

Logistika jako opora stability i zdroj rizika

„Logistika jako nervový systém civilizací: proč technologický pokrok bez lidské kultury selhává,“ je název přednášky Sary Polak, která otevře odbornou část kongresu. Civilizace podle ní nepadaly kvůli nedostatku technologií, ale proto, že selhaly jejich logistické a distribuční systémy – schopnost zajistit tok zdrojů, informací i koordinace. Sara Polak ukáže paralely mezi fungováním starověkých říší a dnešní digitálně řízenou logistikou, která se stává stále komplexnější a zároveň zranitelnější.

„Starověký Egypt udržoval stabilitu díky předvídání Nilu, skladování obilí a koordinaci práce lidí. Římské impérium stálo na silnicích, přístavech a zásobování měst. Mayské civilizace i jiné komplexní společnosti v Mezoamerice měly složité systémy řízení zdrojů i informací. Vždy platilo totéž: když se logistika stala příliš komplikovanou, závislou na křehké infrastruktuře nebo odtrženou od lidského rozhodování, přestala být oporou stability a stala se zdrojem rizika,“ uvádí Sara Polak. Dnes podle ní čelíme podobnému zlomu: „Automatizace, AI, robotika a autonomní systémy dramaticky zvyšují efektivitu logistiky – ale zároveň vytvářejí nové typy selhání: ztrátu přehledu, odpovědnosti, schopnosti improvizace a lidského úsudku v krizových situacích.“

 

Technologie a lidé: partnerství, nebo konkurence?

Automatizace, umělá inteligence a robotika zásadně proměňují podobu logistiky – zvyšují efektivitu, zrychlují procesy a otevírají nové možnosti. Zároveň však vyvolávají zásadní otázky. Panelová diskuse se zaměří na hledání rovnováhy mezi technologickým pokrokem a lidským faktorem. Odpovědi budou hledat zástupci firem, které technologie vyvíjejí, implementují i každodenně využívají v praxi. Společně nabídnou různé pohledy na to, jak efektivně propojit automatizaci s lidským rozhodováním, kreativitou a empatií tak, aby technologie nebyly konkurencí, ale skutečným partnerem.

Diskutovat budou Jindřich Kadeřávek (Element Logic Czech Republic), Martin Baláž (Prologis), Jiří Šrámek (Penny), Martina Šmídlová (Šmídl Holding) a Lukas Jatta (Miebach Consulting). Panel moderuje Stanislav Břeň (Systémy Logistiky).

Praxe, praxe a nic než praxe

Odpolední program nabídne dvě paralelní sekce zaměřené na intralogistiku a dopravu & supply chain management, které přinesou konkrétní případové studie, zkušenosti z praxe i pohledy na aktuální trendy. Celý blok bude praktickou ukázkou toho, jak technologie proměňují logistiku v reálném provozu. Zazní následující přednášky:

Intralogistika

Empatie v interní logistice: když technologie zjednodušují práci lidem i zákazníkům

René Ščotka (Růžový slon), Michal Kovařík (Smartbox)

 

Výroba PET obalů bez prostojů díky chytré automatizaci skladu

Bohumil Vojkůvka (Petainer Czech Holdings), Aleš Hušek (Toyota Material Handling CZ)

 

Mobilní terminály, jasná pravidla, vyšší výkon: jak Chart Ferox získal kontrolu nad intralogistikou

Tereza Sáviová (Chart Ferox), Dana Klištincová (Lotraco)

 

Autonomní spolupráce vertikálních zakladačů a AMR robotů v moderní výrobě

Tomáš Sekyra (Flexcon), Tomáš Rada (Bohemia – Systech Group)

 

Robotický Autobox proměnil intralogistiku Schaeffleru v Trutnově

Jan Kašlík, Petr Sodomka (Schaeffler Motion Technologies CZ)

 

Expediční limit jako impuls pro transformaci logistiky firmy Boukal

Tomáš Verner (Boukal), Pavel Motan (K2 atmitec)

 

Doprava a SCM

Různé komodity, jiné požadavky – stejná výzva

Renata Schuldesová (K2 Agro), Radovan Tišer (Timocom)

 

Od tendru k novému logistickému hubu: spolupráce Vileda a Hopi

Benjamin Grass (Freudenberg Home and Cleaning Solutions), Peter Macala (Hopi)

 

Poslední míle v dm drogerie markt s využitím vozíků Pally

Petr Vaněček (dm drogerie markt), Pavel Semanco (Loadhog)

 

Panelová diskuse na konci bloku o dopravě a SCM zahrnuje témata jako digitalizace, role AI, nedostatek pracovníků i budoucnost řízení dopravy v rychle se měnícím prostředí. Debatovat s moderátorkou Tatianou Koššovou (Atoz Group) budou Jana Zahradníková (Brose), Roman Bartolšic (Solvertech), Viktor Sučka (Transportly), Jan Pavlíček (Antwell) a Michal Hajkovský (FM Logistics).

Jak v éře polykrize a AI vyhrát závod o adaptaci

Po sérii případových studií otevře odpolední „ekonomický“ blok David Navrátil (Česká spořitelna), který nabídne paralelu mezi historickým nástupem knihtisku a dnešní érou generativní umělé inteligence. AI představuje „knihtisk 2.0“ – technologii, která dramaticky zrychluje šíření informací a mění pravidla hry. Stejně jako kdysi Gutenbergův vynález také AI přináší akceleraci inovací a produktivity, a zároveň zvyšuje komplexitu a napětí ve společnosti. V prostředí polykrize – souběhu demografických, geopolitických i ekonomických tlaků – se schopnost adaptace stává rozhodujícím faktorem úspěchu.

„V Evropě se často fixujeme na to, že zaostáváme ve stavbě největších jazykových modelů. Jenže ekonomické vítězství se nevyhlašuje v laboratoři, ale v provozu: v tom, kdo dokáže technologii rychle a chytře přetavit do produktivity, kvality a odolnosti. A to je pro logistiku klíčová zpráva. Logistika je nervová soustava ekonomiky, a právě u ní se nejdřív ukáže, kdo umí adaptaci jako disciplínu, a kdo ji bere jako jednorázový IT projekt,“ poznamenává David Navrátil.

Česká ekonomika má podle něj silnou průmyslovou a inženýrskou základnu. Klíčovou příležitostí proto není soupeřit o vývoj největších modelů, ale o nejrychlejší a nejhlubší adaptaci technologií, trendů a rizik. Úspěch bude patřit těm, kteří dokážou posílit lidský faktor jako hlavní motor změny.

Na prezentaci předního českého ekonoma naváže odpolední panelová debata. Zaměří se na dopady geopolitického napětí, obchodních bariér, nestability dodavatelských řetězců a rostoucí ekonomické volatility na firmy v Česku, Evropě i globálně. Současně otevře téma rychlé expanze umělé inteligence a automatizace v logistice – nejen jako technologické revoluce, ale i jako zdroje nových investičních nákladů, provozních úspor i skrytých rizik. Panel bude hledat odpovědi na otázky, jak se mění strategie nearshoringu, reshoringu a friendshoringu, kdo v závodě o inovace zaostává a proč, a jaký sentiment dnes převládá mezi manažery a investory v prostředí permanentní nejistoty. Své názory budou sdílet Pavel Boháč (Aimtec), Michal Přib (CTP), Jan Vymazal (Alasans), Mojmír Barák (Škoda Auto), David Navrátil (Česká spořitelna) a Daniel Knaisl (Geis). Moderuje Veronika Jonášová z ekonomického portálu e15.

Kulaté stoly o HR a AI

Zájemci o hlubší a komornější rozpravy se mohou zapojit do debat kolem kulatého stolu. Roman Molek (Transearch International) povede diskusi o lidských zdrojích. Zaměří se na aktuální i dlouhodobé výzvy, jimž firmy čelí – od nedostatku pracovníků a nových přístupů k jejich získávání přes rostoucí personální náklady až po proměňující se požadavky na kvalifikaci zaměstnanců. Naváže také na hlavní téma kongresu – hledání rovnováhy mezi specializací a univerzálními dovednostmi, efektivní spolupráce lidí s automatizovanými systémy nebo měnící se očekávání mladé generace vůči práci, kariéře a firemní kultuře. Významnou roli bude hrát i oblast rozvoje kompetencí – zejména upskilling a reskilling v kontextu rychlého nástupu umělé inteligence.

Letošní ročník kongresu poprvé zařazuje kulatý stůl věnovaný umělé inteligenci v logistice a supply chain managementu. Diskuse se zaměří na široké spektrum témat – od využití prediktivní analytiky při řízení zásob přes optimalizaci dopravy a snižování emisí až po nasazení chatbotů v zákaznickém servisu, počítačového vidění při kontrole kvality nebo generativní AI pro automatizaci administrativních činností. Kulatý stůl bude moderovaný a doplněný krátkými prezentacemi konkrétních projektů z praxe, které poslouží jako odrazový můstek pro následnou diskusi a sdílení zkušeností.

Součástí prvního dne kongresu jsou také formáty Bizlog, tedy série krátkých desetiminutových obchodních setkání, a večerní Logistický business mixer, který vytváří prostor pro neformální networking v uvolněné atmosféře za účasti více než dvou stovek hostů.

Seelog: automatizace, data a reálný provoz v českých skladech

Programová část Seelog přináší možnost nahlédnout do reálného provozu logistických center v České republice a vidět moderní intralogistiku přímo v akci.

Mezi klíčové návštěvy patří robotizovaný sklad Autobox ve společnosti Schaeffler Motion Technologies CZ v Trutnově. Autonomní roboty systému Hikrobot obsluhují provoz goods-to-person s vysokou úrovní automatizace, SAP integrací a měřitelným navýšením výkonu i návratností investice kolem tří let.

Další zastávkou je distribuční centrum Hopi CZ v Panattoni Parku Chomutov North, které slouží jako centrální hub pro značku Vileda pro západní Evropu. Sklad s kapacitou desítek tisíc palet kombinuje vysokokapacitní regálové systémy, VAS pracoviště a energeticky udržitelný provoz včetně certifikace BREEAM Excellent.

Program doplňuje automatizovaný sklad Plzeňského Prazdroje v Plzni, kde probíhá další fáze integrace výroby, automatického skladování, třídění palet a plně automatizované nakládky kamionů – tedy komplexní ukázka end-to-end digitalizace intralogistiky v reálném provozu.

Součástí Seelogu je také návštěva logistického a výrobního centra Kion Group ve Stříbře (Dematic), které představuje technologie ASRS, multishuttle systémy, AGV vozíků i využití virtuální reality pro školení zaměstnanců.

Kompletní program s anotacemi, registrační formulář, přehled partnerů, fotografie a reporty z předchozích ročníků najdete na webu: www.eastlog.cz

Zdroj: Atoz Group

Írán částečně znovuotevřel svůj vzdušný prostor pro mezinárodní lety

Írán včera v 7:00 místního času (5:30 SELČ) částečně znovuotevřel svůj vzdušný prostor pro mezinárodní spoje přelétávající východní část jeho území. S odkazem na íránský úřad pro civilní letectví o tom informuje íránská agentura Tasním. Ve stejnou hodinu se otevřela i některá letiště v zemi. Provoz na nich bude obnoven postupně v souladu s opatřeními civilního a vojenského sektoru, dodal úřad.

Údaje serverů pro sledování letů nicméně ukazují, že několik hodin po oznámení úřadu nad územím Íránu stále žádná letadla nelétají. Některá letadla se íránskému vzdušnému prostoru nadále záměrně vyhýbají, uvedla agentura AFP.

Mezi opětovně otevřenými letišti jsou Mezinárodní letiště Imáma Chomejního v Teheránu a letiště v Mašhadu, Bírdžandu, Gorgánu a Záhedánu.

Teherán svůj vzdušný prostor uzavřel 28. února, v první den izraelsko-amerických útoků na Írán, které zažehly regionální válku. Tento konflikt narušil leteckou dopravu ve značné části Blízkého východu.

Zdroj: ČTK

Na nově otevřeném Dvoreckém mostě v Praze od včerejška začal běžný provoz MHD

Na v pátek otevřeném Dvoreckém mostě mezi Prahou 4 a Prahou 5 od včerejška začal běžný provoz MHD. Jezdí po něm tramvajové linky 20 a 21, autobusy 118, 124, 196, 197 a noční spoje 901 a 914. Lidé a cyklisti na most mohou od pátečního odpoledne, pro auta určen není. Spolu se spuštěním provozu se dnes změní trasy některých dalších linek MHD, což vyvolalo kritiku. Zejména Praze 7 se nelíbí zrušení tramvají s číslem 14.

Tramvaje s číslem 20 pojedou z Modřan přes Smíchov do Dejvic a dále na Dědinu, linka 21 pak propojí Barrandov, Podolí, Palackého náměstí, Vinohrady a Vršovice. V případě autobusů spočívá podle zástupců magistrátu hlavní přínos nové stavby v převedení linek z Barrandovského mostu, což zkrátí jejich dojezdové doby.

Spolu se spuštěním provozu na mostu čeká v sobotu úprava tras několik linek autobusů a tramvají. Kritiku vyvolalo zrušení tramvají s číslem 14, proti kterému protestuje Praha 7. Podle vedení její radnice tím zmizí rychlé a pohodlné přímé spojení Holešovic s centrem města. Městská část proti zrušení linky založila petici. Podle zástupců magistrátu je zrušení dočasné do doby, než bude příští rok spuštěna trať na Václavském náměstí.

Stavba Dvoreckého mostu začala v roce 2022. Kvůli neočekávaným komplikacím týkajícím se zejména geologických podmínek na dně Vltavy se celkové náklady na most včetně projektování zvedly z 1,57 miliardy na 1,97 miliardy korun. Stavba se také prodloužila, původně měla být hotova loni.

Zdroj: ČTK

Po letech sporů začne oprava zvlněné D1 v Ostravě, hotovo má být na jaře 2027

Po vleklých soudních sporech začne oprava zvlněného úseku dálnice D1 v Ostravě, na základě loňského verdiktu rozhodčího soudu celou rekonstrukci zaplatí zhotovitel. Šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl to řekl v podcastu, který ŘSD zveřejnilo. První etapa skončí podle něj letos říjnu, druhá na jaře příštího roku.

Mluvčí ŘSD Jan Rýdl dnes v Šenově u Nového Jičína řekl novinářům, že oprava začne o víkendu, kdy se bude rozmisťovat dopravní značení vymezující provoz. Řidiči podle něj musí počítat s omezením, někdy bude třeba i uzavřít některý exit, dálnice ale bude během opravy stále průjezdná jedním jízdním pruhem pro každý směr. Oprava se týká úseku D1 od křížení s Rudnou ulicí (silnice I/11) po křížení s Místeckou ulicí (silnice I/56).

„Po 13 letech soudů bude opravená zvlněná D1 mezi ostravskou Rudnou ulicí a Hrušovem. Skončí tak možná největší stavební ostuda na našich dálnicích. A všechno to zaplatí zhotovitel,“ uvedlo ŘSD bez detailů.

Loni v září ŘSD oznámilo, že úsek D1 v Ostravě, kde léta platí kvůli vlnám a boulím omezení rychlosti, musí na své náklady opravit zhotovitel, tedy firmy Eurovia CZ a PKP Cargo International. Rozhodl o tom rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Poté začalo ŘSD jednat s firmami o technickém řešení a harmonogramu rekonstrukce.

Oprava má být podle Mátla důkladná, aby se zabránilo opětovnému zvlnění dálnice, bude proto náročná a komplikovaná. Rekonstrukce je rozdělena do dvou etap, dokončení se předpokládá během jara příštího roku. Práce zaplatí na základě rozhodnutí rozhodčího soudu zhotovitel, Ředitelství silnic a dálnic na to nevynaloží ani korunu, dodal Mátl.

„Na šesti kilometrech opravíme, respektive úplně vyměníme, a to do hloubky, nejenom vozovku, ale bude tam i rekonstrukce 12 mostů, dvou opěrných zdí a dvou protihlukových stěn,“ řekl Rýdl. Oprava vozovky podle něj půjde minimálně do hloubky jednoho metru. „Speciálně v místech přechodových oblastí půjdeme až do hloubky šesti metrů s tím, že budeme rekonstruovat i kanalizaci,“ řekl mluvčí.

Celé dálniční těleso se podle něj odstraňovat nebude, protože sondy a měření ukázaly, že jeho značná část už je konsolidovaná. „Byla připravena technologie, která zajistí životnost té rekonstrukce pravděpodobně na desítky let,“ řekl Rýdl. Dodal, že kvalita provedených prací bude garantovaná na deset let.

Problémy se na dálnici v Ostravě objevily hned po jejím dokončení před bezmála 20 lety, a tak tam jízdu prakticky od počátku provázejí omezení. Jen půl roku poté, co se tam v prosinci 2007 začalo jezdit, se dálnice začala vlnit. Potíže se týkaly zhruba 18 kilometrů dálnice od mimoúrovňové křižovatky s Rudnou ulicí až po Bohumín. Byla tam omezena rychlost a musely se dělat i průběžné opravy.

Podle ŘSD byly vady důsledkem použití nevhodných násypových materiálů. Eurovia od počátku uváděla, že na stavbu použila pouze materiál, který si ŘSD objednalo.

Několik částí dálnice rovněž na základě rozhodnutí soudu opravil zhotovitel stavby už dříve. Další úsek se opravoval, když se obě strany sporu dohodly mimosoudně. Nadcházející oprava posledního zvlněného úseku v Ostravě bude podle ŘSD nejkomplikovanější.

Zdroj: ČTK

V Praze se otevřel Dvorecký most, nabídne nová spojení MHD

Včera otevřený Dvorecký most mezi Prahou 4 a Prahou 5 nabídne nová tramvajová spojení přes celou Prahu a zkrátí dojezdové časy autobusů. Novinářům to na slavnostním otevření stavby řekl náměstek pražského primátora pro dopravu Jaromír Beránek (Piráti). Běžný provoz MHD na mostě začne v sobotu, od dnešního odpoledne na něj můžou lidé a cyklisté. Související změny v tramvajové síti vyvolaly i kritiku, Praze 7 se nelíbí zrušení linky 14. Podle Beránka je nicméně pouze dočasné.

Během dne se na zábradlí mostu objevily transparenty se slogany „Nebořme informační mosty“ a „Ruce pryč od ČT“. Vyvěsili je tam aktivisté ze skupiny Kaputin, která většinou vystupuje proti ruské agresi na Ukrajině. Spolek tak zřejmě reagoval na nedávné zveřejnění vládního návrhu zákona o médiích veřejné služby, podle kterého má být financování České televize a Českého rozhlasu samostatnou kapitolou státního rozpočtu. Magistrát nechal transparenty sundat. „Na Dvoreckém mostě nemají žádné transparenty co dělat. Ať už podporující, nebo nepodporující,“ sdělil serveru iDNES.cz mluvčí magistrátu Vít Hofman.

Na mostě budou jezdit tramvajové linky 20 a 21, které podle náměstka nabídnou zcela nová spojení. Tramvaje s číslem 20 pojedou z Modřan přes Smíchov do Dejvic a dále na Dědinu, linka 21 pak propojí Barrandov, Podolí, Palackého náměstí, Vinohrady a Vršovice. „Cestující budou mít nová spojení napříč celou Prahou,“ řekl Beránek.

V případě autobusů podle něj spočívá hlavní přínos v možnosti převést některé linky z Barrandovského mostu, což zkrátí jejich dojezdové doby. To se týká linek 196 a 197. „V obou případech šetříme přes 2,3 kilometru trasy, o které se zkrátí i jízdní doba,“ řekl. Z Barrandovského mostu zmizí i linka 118, která spolu s přetrasovanou a posílenou linkou 124 zajistí spojení Budějovické se Smíchovským nádražím. Dále budou po mostě jezdit i noční linky 901 a 914.

Dopravní přínosy ocenili starostové Prahy 4 a 5. „Je to naprosto zásadní změna, opravdu se dojezdové časy u některých linek zkrátí na polovinu,“ řekl starosta Prahy 4 Ondřej Kubín (ODS). „Most dramaticky pomůže dopravě ve smyslu MHD a je to něco, co jsme opravdu chtěli a dlouho jsme na to čekali,“ uvedl starosta Prahy 5 Lukáš Herold (ODS).

Most má významnou roli i ve strategickém plánu rozvoje městské tramvajové sítě, je zásadní pro její plánované jižní propojení. V budoucnu by na něj měla navázat trať vedoucí Jeremenkovou ulicí přes Olbrachtovu na Budějovickou a dále do Michle, Záběhlic, Vršovic a propojením přes areál vinohradské nemocnice na Želivského. „To je otázka na příští dekádu, protože se jedná ve všech případech o poměrně náročné stavby, kde se nevyhneme ani tunelovým úsekům,“ řekl Beránek.

Spolu se spuštěním provozu na mostu čeká v sobotu úprava tras několik linek autobusů a tramvají. Kritiku vyvolalo zrušení tramvají s číslem 14, proti kterému protestuje Praha 7. Podle vedení její radnice tím zmizí rychlé a pohodlné přímé spojení Holešovic s centrem města. Městská část proti zrušení linky založila petici.

Beránek k tomu uvedl, že změna je pouze dočasná do doby, než bude příští rok na jaře otevřena nová trať na Václavském náměstí. Dodal, že v blízké době také začnou nutné opravy Hlávkova mostu, přes který linka 14 jezdí a který zatěžuje i tramvajový provoz. Město podle náměstka kritiku vnímá a situaci řeší. „Věřím, že Praha 7 bude trpělivá a počká několik málo týdnů či nižší řád měsíců, než tam budeme schopni dovést nějakou dočasnou linku, která bude předskokanem toho finálního stavu na jaře příštího roku, kdy bude zprovozněna trať na Václavském náměstí,“ řekl.

Stavba Dvoreckého mostu začala v roce 2022. Kvůli neočekávaným komplikacím týkajícím se zejména geologických podmínek na dně Vltavy se celkové náklady na most včetně projektování zvedly z 1,57 miliardy na 1,97 miliardy korun. Stavba se také prodloužila, původně měla být hotova loni.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář

VEHITS

EASTLOG

URBIS