Domů Blog

Silnice I/35 u Hodkovic nad Mohelkou je po bourání mostu opět průjezdná

Hlavní tah I/35 z Liberce na Prahu u Hodkovic nad Mohelkou je po demolici mostu opět průjezdný. ČTK to řekla mluvčí policie Dagmar Sochorová. Silnice byla zavřená od sobotních 18:00. Provoz mezi Libercem a Turnovem se obnovil včera krátce po 10:00, v opačném směru se řidiči na silnici vrátili o necelou hodinu později.

„Je to průjezdné bez omezení,“ uvedla mluvčí. Kvůli bourání mostu využívali motoristé objízdné trasy. Most se pro dopravu uzavřel kvůli přípravným pracím už v úterý. Jeho demolici a výstavbu nové stavby zajišťuje firma Hobst, která s cenou 72 milionů korun bez DPH zvítězila ve veřejné soutěži.

Most nad čtyřproudou silnicí byl podle expertů ve špatném stavu, proto byla nutná jeho demolice. Nahradí ho nová stavba. Demolice mostu začala v neděli kolem 19:00, řekl novinářům hlavní stavbyvedoucí Christián Kajaba. Na bourání se podílelo 11 pásových bagrů, které váží od 20 do 45 tun. Stavaři měli k dispozici bourací kladiva, hydraulické nůžky a dva nakladače.

Cílem stavebních prací je zajistit bezpečnost provozu. Součástí stavby bude také prodloužení odbočovacího pruhu ve směru od Turnova, aby odpovídal současným normám a zvýšil bezpečnost dopravy. Práce jsou podle Ředitelství silnic a dálnic rozděleny do osmi etap, které si vyžádají dopravní omezení.

Přesunutá je kvůli stavbě autobusová zastávka v Hodkovicích, po dobu uzavírky slouží cestujícím náhradní zastávka u vlakového nádraží. Uzavření mostu omezilo také příjezd do Hodkovic nad Mohelkou ve směru od Turnova a výjezd z Hodkovic na silnici I/35. Dopravní omezení potrvají šest měsíců, nový most by měl být hotový v říjnu.

Zdroj: ČTK

Centrum dopravního výzkumu: Terapeutické programy snížily míru recidivy řidičů

Řidiči, kteří kvůli závažným přestupkům museli absolvovat terapeutický program, vykazují nižší míru recidivy. U skupiny 982 absolventů z roku 2024 se opakování přestupku proti řidičům, kteří program neabsolvovali, snížilo o 76 procent. ČTK to sdělil ředitel divize dopravních technologií a lidského faktoru Centra dopravního výzkumu (CDV) Pavel Řezáč. Povinnost účasti v terapeutickém programu se od dubna 2024 týká řidičů, kteří se v provozu opakovaně dopouští rizikového či nebezpečného chování. Terapie může nařídit i soud.

CDV porovnávalo data s evropským průměrem recidivy přestupků. „Z výsledků je patrné, že u skupiny našich absolventů terapeutických programů dochází k 76procentnímu poklesu recidivy oproti řidičům, kteří program neabsolvovali. Analyzovali jsme prozatím rok 2024 s ohledem na nezbytnost časového odstupu od ukončení programu,“ uvedl Řezáč.

Program od zavedení této povinnosti podle mluvčího ministerstva dopravy Františka Jemelky dosud absolvovalo 6915 řidičů, kterým bylo následně vráceno řidičské oprávnění. Nejvíce účastníků bylo ze Středočeského kraje – 1113, v Moravskoslezském kraji jej absolvovalo 904 řidičů. Naopak nejméně v Karlovarském kraji, a to 193.

Zároveň 15.000 osobám skončil zákaz řízení motorového vozidla, ale stále jim nebylo vráceno řidičské oprávnění, takže pravděpodobně ještě neabsolvovali terapeutický program. Do konce tohoto roku má zákaz řízení 8400 lidí, do roku 2027 a později téměř 22.000 lidí.

Nejčastějšími přestupky nebo trestnými činy, za které byl zákaz řízení uložen, bylo řízení pod vlivem návykové látky, odmítnutí podrobit se vyšetření na návykové látky nebo řízení bez řidičského oprávnění. Povinné absolvování programu čeká všechny řidiče se zákazem řízení na dobu 18 měsíců a více.

Terapeutický program zahrnuje pět setkání a obvykle trvá pět týdnů. V Česku je nyní 123 akreditovaných lektorů. Složení účastníků terapeutických programů je podle Řezáče variabilní, ale převažují mezi nimi muži.

Terapeutické programy zavedla od dubna 2024 novela silničního zákona. Řidič, který má povinnost absolvovat terapeutický program, se nejdříve zaregistruje v portálu Metodického centra. Následně si zvolí program a uhradí účastnický poplatek. Ve 20 hodinách skupinové terapie se s lektory věnují tématům alkoholu a drogám za volantem. Účastníci by měli získat hlubší vhled do svého chování a uvědomit si jeho následky. Po absolvování kurzu získají certifikát.

Zdroj: ČTK

Na ruzyňském letišti je v současné době dostatečná zásoba leteckého paliva

Letiště Václava Havla v Praze má dostatečné zásoby leteckého paliva a nemá od prodejců žádné informace o výpadcích v dodávkách. Kapacita skladovacích zásob na letišti je 18,5 milionu litrů, přičemž v pátek byla naplněna z 82 procent, sdělila ČTK mluvčí letiště Denisa Hejtmánková. Podle společnosti OMV, která je jedním z dodavatelů paliva, je výroba leteckého paliva Jet-A1 v rafinériích zatím bez omezení. Na rizika spojená s dodávkami paliv v pátek upozornila asociace evropských letišť (ACI Europe), podle níž by Evropa mohla čelit nedostatku leteckého paliva.

„Rafinérie společnosti OMV v současné době vyrábějí palivo Jet A-1 podle plánu a v tuto chvíli nebyla zaznamenána žádná omezení v zásobování. Současně však Evropa zůstává strukturálně závislá na dovozu leteckého paliva, aby pokryla celkovou poptávku,“ uvedla vedoucí marketingového oddělení OMV pro ČR Karolina Kyselová.

Doplnila, že dodavatelský řetězec zatím funguje bez narušení, dlouhodobé riziko však představuje pokračující konflikt na Blízkém východě, který může ovlivnit globální obchodní toky i klíčové námořní trasy.

Letiště Praha poskytuje obchodním společnostem infrastrukturu pro skladování a manipulaci s leteckým palivem. „V současné době máme dostatečné skladové kapacity a v tuto chvíli nemáme informace od prodejců paliva o výpadku logistiky dodávek,“ uvedla mluvčí Hejtmánková s tím, že situace se může v budoucnu změnit v závislosti na dalším vývoji konfliktu.

Podle asociace evropských letišť Airports Council International Europe (ACI Europe) by Evropa mohla čelit nedostatku leteckého paliva, pokud se do tří týdnů neobnoví lodní doprava v Hormuzském průlivu. Průlivem, který je ochromen konfliktem na Blízkém východě, za běžné situace prochází zhruba pětina světových dodávek ropy.

Podle Reuters se ceny leteckého paliva v posledních týdnech více než zdvojnásobily, což již nyní zvyšuje náklady leteckých společností, pro něž palivo tvoří přibližně čtvrtinu provozních výdajů.

Společnost Smartwings kvůli rostoucím cenám paliva přistoupila v polovině března k navýšení palivového příplatku v řádu stovek korun podle délky letu. Aerolinky zároveň průběžně upravují jednotlivé trasy a letový řád, aby co nejlépe reagovaly na situaci na trhu s palivy.

„V případě pokračujícího dlouhodobě nepříznivého vývoje nelze vyloučit přijetí dalších opatření. Co se týče aktuální poptávky, ta se přesouvá do evropských destinací, zejména je zájem o přímé lety do destinací jižní a západní Evropy,“ sdělila ČTK mluvčí Smartwings Vladimíra Dufková.

Zdroj: ČTK

Krizová situace recyklace plastů v Evropě: Německý průmysl volá po okamžitém zásahu politiků

Evropský plastový recyklační sektor se dostává do kritického bodu. Klíčoví hráči napříč hodnotovým řetězcem – od výrobců přes retail až po recyklační společnosti – varují před hrozícím kolapsem celého odvětví a vyzývají politiky k okamžitému jednání.

Německý Deutsches Verpackungsinstitut e. V. (dvi) společně s firmami jako Constantia Flexibles, Dirk Rossmann, Werner & Mertz, Remondis Recycling a Der Grüne Punkt – Duales System Deutschland adresovali otevřený dopis německé vládě. Cílem je zahájit urgentní dialog o záchraně plastového recyklingu jako strategického odvětví evropské ekonomiky.

Recyklace plastů na hraně kolapsu
Situace je vážná: do konce roku 2025 již Evropa přišla téměř o milion tun recyklační kapacity. Počet uzavřených provozů se dramaticky zvyšuje – v roce 2024 se zdvojnásobil oproti roku 2023 a pro rok 2025 se očekává až trojnásobný nárůst.

Tento vývoj má zásadní dopady:

– ohrožení pracovních míst
– zpomalení inovací
– negativní dopad na klimatické cíle
– ztráta nezávislosti na sekundárních surovinách
Jinými slovy: bez funkčního recyklačního sektoru nelze dosáhnout cílů cirkulární ekonomiky, které Evropa sama nastavila.

Proč trh selhává
Hlavní příčiny krize jsou strukturální a dlouhodobé:

Levná primární surovina (virgin plast) – nízké ceny ropy a globální nadkapacity tlačí ceny dolů
Dovoz levných recyklátů ze třetích zemí – často bez srovnatelných environmentálních standardů
Vysoké náklady v Evropě – zejména energie
Nejasná legislativa a chybějící podpora – například v oblasti chemického recyklingu nebo schvalování recyklátů (např. role European Food Safety Authority)
Nedostatečné ekonomické pobídky pro využívání recyklovaných materiálů
Výsledkem je ztráta konkurenceschopnosti evropských recyklátů.

Dopady: ztráta kapacit i know-how
Současná situace vede k:

uzavírání recyklačních linek
odkládání investic
zpomalování technologického rozvoje
Evropa tak přichází nejen o infrastrukturu, ale i o know-how, které je pro přechod na cirkulární ekonomiku klíčové. Tento trend je přitom velmi obtížně vratný.

Co průmysl navrhuje
Zástupci odvětví přicházejí s konkrétními opatřeními, která by mohla situaci stabilizovat:

1. Ekonomické pobídky pro recykláty

snížená DPH na recyklované materiály a produkty
podpora prostřednictvím ekomodulace
preference recyklátů ve veřejných zakázkách
2. Rovné podmínky na trhu

stejné nebo přísnější standardy pro importované recykláty
důsledná kontrola kvality a původu
3. Snížení energetické zátěže

zahrnutí recyklačních firem do režimu průmyslových cen energií
4. Omezení byrokracie

rychlejší a digitalizované povolovací procesy
5. Podpora obchodu se sekundárními surovinami

jednodušší přeshraniční pohyb materiálů v rámci EU

Klíčový moment pro Evropu
Zástupci průmyslu upozorňují, že bez rychlé reakce hrozí nenávratná ztráta celé části evropského průmyslu. To by mělo zásadní dopady nejen na ekonomiku, ale i na schopnost plnit environmentální cíle – včetně těch, které přináší nové evropské regulace v oblasti obalů.

Současná situace tak otevírá zásadní otázku:
může Evropa zároveň zpřísňovat požadavky na recyklaci a zároveň přihlížet kolapsu infrastruktury, která má tyto cíle naplnit?

SYBA komentář:
Tento vývoj potvrzuje, že bez funkční ekonomiky recyklace nelze efektivně implementovat ani požadavky připravovaných regulací, včetně PPWR. Regulace a trh musí fungovat společně – jinak hrozí, že cíle zůstanou pouze na papíře.

Zdroj: SYBA

Automotive Day ČVUT v Dejvicích přilákal rekordní počet návštěvníků

Masarykův ústav vyšších studií Českého vysokého učení technického v Praze uspořádal dne 8. dubna 2026 v areálu ČVUT v pražských Dejvicích již pátý ročník Automotive Day, který zaznamenal největší návštěvnost ve své historii. Výstava nabídla přehled současné mobility – od designu přes elektromobilitu až po autonomní technologie. Akce se konala pod záštitou starosty Městské části Praha 6 Jakuba Stárka a rektora ČVUT prof. Michala Pěchoučka.

Na jednom místě se potkaly tradiční automobilky z Evropy i noví hráči z Asie a uskutečnily se stovky testovacích jízd. Zastoupeny byly značky Alfa Romeo, Alpine, Chery, Citroën, Fiat, Fiat Professional, Hyundai, Jeep, Kia, Leapmotor, Lexus, MG, Microlino, Opel, Peugeot, Škoda Auto, Toyota i Volkswagen. Návštěvníci měli možnost porovnat různé přístupy k mobilitě – od městských vozů až po užitkové automobily.

Největší zájem o testovací jízdy byl o kompaktní Microlino s retro designem a o model Alfa Romeo Tonale. Poprvé se na akci objevil také elektrický model Alpine A290. Značku Alpine znají především fanoušci Formule 1. Atraktivní sportovní design reprezentovaly mimo jiné vozy Porsche Taycan a MG Cyberster.

„S letošním ročníkem jsme velmi spokojeni. Dorazilo velké množství návštěvníků se skutečným zájmem o elektromobilitu a velmi si ceníme, že se díky této akci můžeme přímo setkat i s mladou generací,“ hodnotí Jana Vlášková za značku Peugeot v ČR.

Kopřivnická Tatra Trucks tentokrát do Prahy přivezla prototyp plně bateriového vozu Tatra e-Drive, určeného pro provoz v nejtěžších podmínkách. Tento elektrický nákladní vůz ukazuje, že elektrifikace se postupně prosazuje i v segmentu těžkých užitkových vozidel.

Významnou součástí Automotive Day byly technologické prezentace. Společnosti Valeo, Porsche Engineering a Entry Engineering přiblížily návštěvníkům vývoj moderních vozidel, zejména v oblasti senzoriky, softwaru a částečně autonomního řízení. Nechyběla ani studentská formule ČVUT, jako skvělý příklad propojení výuky a praxe. Tato technologická část zaujala zejména studenty dopravních středních škol a učilišť, kteří na Automotive Day pravidelně přijíždějí na exkurzi.

Masarykův ústav vyšších studií ČVUT dlouhodobě propojuje technické vzdělávání s ekonomickým a manažerským pohledem. Studenti se zapojují do projektů s firmami, absolvují povinné stáže a ve výuce se setkávají s odborníky z praxe. „Automotive Day už dávno není jen o autech jako produktech, ale o celém ekosystému kolem nich – od vývoje přes infrastrukturu až po nové obchodní a vzdělávací modely,“ říká organizátor Ing. Oldřich Bronec z Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT.

Výstava Automotive Day se stala etablovanou akcí, která spojuje akademické prostředí s průmyslovou praxí i širokou veřejností. Další ročník se uskuteční 7. dubna 2027.

Picture

Picture

 

Zdroj: ČVUT

Na Brněnské přehradě v sobotu odstartovala jubilejní 80. plavební sezóna

V sobotu 11. dubna 2026 v 10 hodin zahájil Dopravní podnik města Brna v pořadí již 80. plavební sezónu. Na návštěvníky čeká kromě běžného provozu i velká květnová oslava s bohatým programem přímo v areálu přístaviště. Flotila sedmi lodí bude cestující vozit až do konce října.

„Lodní doprava na Brněnské přehradě je unikátní fenomén. Pro generace Brňanů nepředstavuje jen formu dopravy, ale je důležitou součástí jejich volného času a oblíbeným výletním cílem. Chceme, aby tato jubilejní sezóna byla poděkováním všem cestujícím i zaměstnancům, díky kterým může lodní doprava fungovat a dále se rozvíjet. Kulaté výročí připomíná bohatou historii plaveb v Brně, ale také vizionářství našich předchůdců. Zatímco se dnes celý svět snaží o ekologizaci dopravy, my na Brněnské přehradě provozujeme flotilu na čistě elektrický pohon už od roku 1946,“ uvedl Miloš Havránek, generální ředitel Dopravního podniku města Brna.

Slavnostním nástupem kapitánů DPMB sezónu otevřela 11. dubna 2026 v 10:00 v bystrckém přístavišti. Příchozí návštěvníci mohli následně využít dvacetiminutové plavby po jezeře zdarma. Od 10:45 pak lodě vypluly již standardně podle platného plavebního řádu.

Oslavy 80 let lodní dopravy DPMB

V sobotu 23. května čeká na návštěvníky celodenní program (11:00–21:00) zahrnující koncerty, silent disco, pěnovou party, doprovodné aktivity pro děti či prohlídky lodí a zajímavých technických exponátů. Chybět nebude ani zapojení složek Integrovaného záchranného systému. DPMB pro tento den posílí lodní provoz a nabídne expresní plavby k hrázi a zpět zdarma. Zájemce budou na místo konání z centra Brna navíc svážet historické a retro vozy. Součástí oslav bude rozšířená food & drink zóna a tematická městská hra, která fanoušky naladí ještě před samotnou akcí.

Historie lodní dopravy v Brně

Historie lodní dopravy na Brněnské přehradě se začala psát krátce po skončení druhé světové války, ačkoliv první snahy o získání koncese pro provozování plavidel sahají až do roku 1937. Pravidelný provoz byl slavnostně zahájen v neděli 5. května 1946, kdy byla za velkého zájmu veřejnosti pokřtěna první tři plavidla. Základ flotily tvořily dvě původem německé lodě BRNO a MORAVA, které doplnil malý člun SVRATKA. První plavební trasa měřila 6,3 kilometru a spojovala bystrcké přístaviště s hradem Veveří. Největší popularitě se lodní doprava těšila v padesátých letech. Rekordním se stal rok 1956, kdy lodě během jediné sezony přepravily celkem 848 192 cestujících.

80. sezóna v číslech

Doba trvání: 11. dubna – 31. října 2026.

Personál: O provoz se stará 14 kapitánů a 50 lodníků.

Flotila: 7 lodí s kapacitou 120–200 osob.

Trasa: Bystrc – Veverská Bítýška (cca 10 km).

Doba plavby: Jedna cesta trvá 70 minut, celý okruh přibližně 2,5 hodiny.

Oprava mostu uzavře od pondělí část českobudějovické Pražské třídy

Oprava mostu nad Dobrovodským potokem uzavře od pondělí v Českých Budějovicích část Pražské třídy. Omezení dopravy potrvá do konce října. Jde o další uzavírku ve městě, v tomto týdnu začala půlroční obnova mostu Kosmonautů na Mánesově třídě. ČTK to řekli zástupci českobudějovické radnice a Jihočeského kraje.

Kvůli opravě mostu nad Dobrovodským potokem musí počítat řidiči s objízdnými trasami. „Plánovaná rekonstrukce zahrnuje demolici stávající mostní konstrukce. Na jejím místě bude následně vybudován nový, hlubinně založený most na mikropilotách se zvětšeným průtočným profilem. Součástí stavby je také úprava koryta potoka v délce přes 150 metrů,“ uvedl Adam Koloušek z ředitelství silnic a dálnic.

Hlavní objízdná trasa ve směru od Písku povede ze Strakonické ulice přes Nádražní ulici, dále po ulici Generála Píky na okružní křižovatku, odtud po výpadovce směrem na Plzeň a přes křižovatku Diamant zpět na hlavní tah směrem na Tábor. Objízdná trasa v opačném směru bude vedena stejně.

Uzavírka mostu Kosmonautů, která začala tento týden, zatím nepůsobí ve městě dopravní kolaps. Pomohl tomu fakt, že vedení radnice přerušilo více než rok trvající rekonstrukci Rudolfovské třídy a otevřelo ji. Uzavírka části Pražské třídy však představuje další omezení. „Víme, že těch rekonstrukcí se v jednu chvíli sešlo více, ale bohužel situace si to vyžaduje a nemohli jsme je dále odkládat,“ uvedl náměstek primátorky Petr Maroš (Naše Česko).

Zdroj: ČTK

Odbory vyzvaly piloty Lufthansy, aby v pondělí a úterý stávkovali

Odbory vyzvaly piloty německé společnosti Lufthansa, aby vstoupili do stávky naplánované na pondělí a úterý. Odborová organizace Vereinigung Cockpit obvinila vedení firmy, že s ní není ochotné jednat o jejích návrzích, píše agentura DPA.

Stávka se týká společnosti Deutsche Fufthansa, přepravní letecké firmy Lufthansa Cargo, dále pak Lufthansa CityLine a nízkonákladové společnosti Eurowings.

Odboráři vytýkají vedení firmy, že odmítá jednat o jejich návrzích ohledně penzijního pojištění nebo kolektivních smluv a že jim předkládá nepřijatelné návrhy. Šéf Vereinigung Cockpit Andreas Pinheiro připomněl, že i když odbory upustily od protestních akcí během velikonočních svátků, vedení nereagovalo na jejich nabídky. Vzkázal, že odbory jsou ochotné k dialogu a že firma má šanci „stávce v jakémkoliv okamžiku zabránit tím, že předloží nabídky, o kterých se bude dát mluvit“.

Stávka má začít v pondělí v 00:01 SELČ, její konec je naplánovaný na úterý 23:59 SELČ.

V pátek provoz Lufthansy a její divize CityLine ochromila stávka palubního personálu. Lety kvůli tomu zrušila velká mezinárodní letiště ve Frankfurtu nad Mohanem a Mnichově, ale i řada menších letišť po celém Německu. Zrušeno bylo i 16 spojů mezi Prahou na jedné a Frankfurtem a Mnichovem na druhé straně.

Zdroj: ČTK

Letištní asociace varuje před nedostatkem leteckého paliva v Evropě

Evropa by mohla čelit nedostatku leteckého paliva, pokud se do tří týdnů neobnoví lodní doprava v Hormuzském průlivu. Uvedla to podle médií asociace letišť Airports Council International Europe (ACI Europe) v dopisu adresovaném Evropské komisi. Zároveň vyzvala Evropskou unii k přijetí opatření zajišťujících dostatečné dodávky leteckého paliva před letní turistickou sezonou.

„Pokud se v příštích třech týdnech nepodaří zajistit výrazné a stabilní obnovení plavby Hormuzským průlivem, stane se systémový nedostatek leteckého paliva pro EU realitou,“ cituje z dopisu deník The Guardian.

ACI Europe varuje, že nedostatek leteckého paliva by výrazně poškodil evropskou ekonomiku. Ceny leteckého paliva se v posledních týdnech více než zdvojnásobily a dostaly se na úrovně od 150 do 200 dolarů za barel, píše agentura Reuters. To má výrazně negativní dopad na provoz leteckých společností. Pohonné hmoty obvykle tvoří zhruba čtvrtinu jejich provozních nákladů.

Asociace podle agentury Reuters vyzvala Evropskou komisi mimo jiné k tomu, aby dočasně zrušila restrikce na dovoz leteckých paliv. Navrhla rovněž, aby Evropská unie přikročila ke společným nákupům leteckých paliv.

Hormuzským průlivem obvykle prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Lodní dopravu na této trase však ochromil konflikt na Blízkém východě, který koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán.

Zpravodajský server BBC dnes s odkazem údaje portálu MarineTraffic uvedl, že Hormuzským průlivem od středečního začátku křehkého příměří ve válce Spojených států a Izraele s Íránem proplulo pouze 15 lodí. Před konfliktem proplouvalo touto úžinou téměř 140 plavidel denně.

Zdroj: ČTK

Ministerstvo se chystá regulovat výdejní boxy, firmy se obávají o dostupnost

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) chce v novele stavebního zákona nově zařadit dosud neregulované výdejní boxy mezi drobné stavby. To vyvolalo kritiku provozovatelů, obchodníků i zástupců samospráv. Podle nich je změna zbytečná, může zpomalit rozvoj logistických služeb a zhoršit dostupnost pro občany, zejména v menších obcích. Vyplývá z jejich vyjádření na dotazy ČTK.

Podle MMR se výdejní boxy v praxi pohybují na pomezí a nelze je jednoznačně považovat ani za stavby, ani za výrobky plnící funkci stavby. „Připravovaná novela tuto nejasnost odstraňuje,“ řekla ČTK mluvčí ministerstva Veronika Lukášová. Ve své stávající metodice přitom úřad uvádí, že výdejní boxy nelze považovat ani za stavbu, ani za výrobky plnící funkci stavby, a proto nepodléhají posuzování podle stavebního zákona.

V posledních 12 měsících využilo výdejní boxy podle průzkumu ResSolution 83 procent obyvatel České republiky a téměř 70 procent z nich používá boxy minimálně jednou měsíčně. Týdně přitom přes boxy v Česku projdou na celém trhu dva miliony zásilek. Vzdálenost považuje za nejdůležitější kritérium 85 procent lidí.

Zakotvení výdejních boxů jako drobných staveb by mělo podle ředitele Zásilkovny Davida Soukupa rozhodně negativní dopad. „Opakovaně řešíme situace, kdy je konkrétní box na hraně kapacity a je nutné v dané lokalitě rychle posílit síť. Pokud bychom nedokázali reagovat včas, znamenalo by to okamžité zhoršení služby pro zákazníky,“ uvedl Soukup.

Nárůst byrokracie by podle něj znamenal omezení flexibility a ve výsledku to, že dopravci nebudou schopni reagovat na reálnou poptávku v konkrétním místě. Výsledkem by byly plnější boxy, delší čekání a horší zákaznická zkušenost, doplnil.

Podle předsedy Sdružení místních samospráv ČR Petra Halady může regulace zpomalit rozšiřování sítě a nepřímo zasáhnout i venkov. „V případě omezení umisťování boxů ve městech lze očekávat snížení hustoty sítě, což se projeví i na venkově. Provozovatelé mohou omezit obsluhu méně vytížených lokalit,“ uvedl Halada. Připomněl, že jde o komerční službu závislou na ekonomické efektivitě, a zhoršení podmínek tak může vést ke snižování počtu boxů v méně výnosných oblastech.

Asociace pro elektronickou komerci považuje podle výkonného ředitele Jana Vetyšky aktuální návrh za zbytečný a o snahu vytvářet nové bariéry. „Situace se v poslední době výrazně zlepšila díky samoregulaci a dohodám s obcemi. Dochází k citlivějšímu přístupu k instalacím a boxy lépe zapadají do veřejného prostoru,“ doplnil.

Zařazení boxů mezi drobné stavby podle kritiků znamená formální posuzování ve stavebním režimu, což může prodloužit instalace a zvýšit náklady. „Další instalace se prodraží a prodlouží. To může vést k tomu, že boxy nebudou vznikat tam, kde by dávaly největší smysl,“ uvedl Vetyška. Podle něj změna jde proti deklarovanému cíli stavebního zákona, kterým je zjednodušování procesů a snižování byrokracie.

V Česku je okolo 15.000 samoobslužných výdejních boxů. Nejvíc jich má Zásilkovna, přes 6000. Dalšími velkými provozovateli jsou Alza, PPL nebo DPD.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář

VEHITS