Domů Blog

Kvůli bourání mostu se přes víkend krátkodobě uzavře dálnice D2 v Brně

default

Kvůli bourání mostu naplánovali silničáři krátkodobou víkendovou uzavírku dálnice D2 před křižovatkou s dálnicí D1 v Brně. Jde o součást kompletní přestavby této křižovatky a rozšíření dálnice D1 na šest pruhů. Už dnes zhruba od 20:00 bude ve směru do Brna možné jet po D2 pouze jedním pruhem a v opačném směru se dálnice zcela uzavře až do pondělních ranních hodin, zhruba do 5:00. Uvedla to v tiskové zprávě mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Lucie Trubelíková. Úplná uzavírka ve směru do Brna je naplánovaná od sobotních 18:00 do nedělních 11:00.

Kvůli tomu mají být vyznačené objízdné trasy. Ve směru od Břeclavi do Brna bude provoz sveden na dálnici D1 směrem na Ostravu a přes čerpací stanici na 198. kilometru auta přejedou do směru na Prahu až na exit na 194. kilometru, kde je možné sjet do Brna.

Ve směru z Brna povede objížďka po ulicích Hněvkovského, Sokolova, Bohunická a Vídeňská na exit na 194. kilometru.

Uzavřený bude také sjezd z D1 od Ostravy na D2 a bude nutné se otočit na exitu na 194. kilometru do opačného směru a poté sjet na 196. kilometru, tedy na přestavované křižovatce na dálnici D2. Toto napojení bude v provozu.

V ranních hodinách v pondělí se má situace vrátit do stavu, v jakém se křižovatka nachází nyní. Silničáři doporučují sledovat velmi pečlivě dopravní značení, které už by mělo být po intervenci policie doplněné. V tomto týdnu po změně vedení dopravy na stavbě totiž nebylo v takovém stavu, aby se podle něj dokázali všichni řidiči orientovat a policisté dávali jejich chybu za vinu silničářům. Natočili video, v kterých místech jsou se značením problémy. Náprava má být hotová nejpozději v pátek.

Zdroj: ČTK

Od prosince 2027 budou v Moravskoslezském kraji jezdit vodíkové autobusy

Od prosince příštího roku budou v Moravskoslezském kraji jezdit první vodíkové autobusy. Kraj uzavřel se společností Transdev Slezsko novou desetiletou smlouvu na zajištění dopravní obslužnosti v Havířově na Karvinsku a okolí. Společnost se zavázala nasadit 13 nových autobusů, z nichž čtyři budou na vodíkový pohon, ostatní na CNG. Novinářům to sdělila mluvčí kraje Nikola Birklenová.

„Nový dopravce přinese větší komfort pro cestující, ale taky významný krok směrem k čistší mobilitě. Čtyři vozidla budou na vodíkový pohon a představí v kraji zcela novou technologii. Využití vodíku pomůže snížit emise a přispěje k čistějšímu ovzduší,“ uvedl náměstek hejtmana pro dopravu Radek Podstawka (ANO).

Smlouvu s novým dopravcem kraj podepsal dnes a konkrétně se týká oblasti Havířovsko III. Vodíkové autobusy budou od konce příštího roku nasazeny na klíčových linkách, které spojují Havířov s Ostravou, a to jak směrem na Ostravu – Hranečník, tak na Porubu. Všechna vozidla budou mít jednotný červený krajský design.

„Nové autobusy nabídnou cestujícím vysoký standard pohodlí i bezpečnosti. Samozřejmostí bude klimatizace, bezplatné Wi‑Fi připojení a USB zásuvky pro nabíjení mobilních zařízení. Interiér doplní moderní LCD obrazovky s informacemi o trase a přestupech, bezpečnostní pásy na každém sedadle a kamerový systém, který zvýší bezpečnost během jízdy,“ doplnil Podstawka.

Zdroj: ČTK

Brněnský dopravní podnik převzal pět z 20 letošních tramvají Škoda 45T

Brněnský dopravní podnik převzal na začátku roku pět nových obousměrných tramvají Škoda 45T. Do provozu vyjedou na přelomu tohoto a příštího týdne. Dopravce tak bude mít už 25 těchto vozidel, dalších 15 má výrobce dodat do konce letošního června. ČTK to řekla mluvčí podniku Hana Tomaštíková.

Rozsáhlou obnovu vozového parku umožnila evropská dotace 941 milionů korun. Jeden vůz stojí 75 milionů korun, prvních pět Škoda dodala loni.

Nové tramvaje nahradí zastaralý typ KT8, který ještě donedávna jezdil na lince 8 a dopravní podnik je používá při výlukách. Tramvaje KT8 pocházejí většinou z konce 80. a začátku 90. let minulého století. Kromě tramvají KT8 v nejhorším technickém stavu vyřadí Brno i tramvaje T6 z poloviny 90. let.

Obnovu tramvají aktuálně zajišťuje i projekt Drak. Pracovníci ústředních dílen sestavují tramvaje EVO2 z dodaných dílů, 41 už jich po Brně jezdí a do roku 2033 jich má být dalších 60. Dohromady má brněnský dopravní podnik téměř 300 tramvají.

Zdroj: ČTK

HYTEP hodnotí rok 2025: Vodík přešel od politických prohlášení k tvrdé realitě trhu

Rok 2025 se do historie vodíkového hospodářství zapíše jako rok zlomu a vystřízlivění. Zatímco předchozí léta definovaly především politická prohlášení a stanovování ambiciózních cílů, v loňském roce trh čelil realitě fyzické výstavby
a ekonomické udržitelnosti. Toto vystřízlivění však nemá negativní konotaci, naopak ukazuje, že vodík přechází z fáze vizí do fáze hledání svého reálného místa v energetické tranzici.

Evropa: První gigawatt a kilometry vodíkových plynovodů

Důkazem životaschopnosti sektoru je dynamický nárůst instalovaných kapacit. Ke konci roku 2025 dosahuje souhrnná kapacita elektrolyzérů v Evropě odhadem 1 GW. Nejvýznamnější rozvoj zaznamenává sektor rafinace, který se ukazuje jako klíčový tahoun poptávky. Dokáže totiž lépe absorbovat vyšší cenu obnovitelného vodíku do konečné ceny fosilních paliv.

Ostatní průmyslová odvětví jsou na cenu citlivější, což se odráží i v legislativních krocích členských států. Zatímco směrnice RED v oblasti dopravy byla transponována řadou států včetně Německa, Rumunska či České republiky, transpozice průmyslových cílů vázne. Hlavní brzdou trhu tak i nadále zůstává nedostatek koncových spotřebitelů, odrazených stále vysokou cenou obnovitelného vodíku.

Kromě výroby se v roce 2025 zásadně posunula i příprava infrastruktury. Německá společnost Gascade v prosinci dokončila konverzi (úprava plynovodů na vodíkovody) prvních 400 km plynovodu Opal na vodík, práce pokračují v Nizozemsku a Dánsku. Ačkoliv se zprovoznění páteřní evropské sítě očekává až kolem roku 2032, Česko nezůstává pozadu. Provozovatel NET4GAS aktivně připravuje severní větev a klíčové propojení Saska s Bavorskem přes Ústecký, Karlovarský a Plzeňský kraj.

Dotační podpora na unijní úrovni pokračuje skrze Inovační fond a Evropskou vodíkovou banku. Na začátku prosince 2025 byla zahájena třetí aukce, která přerozdělí 1,3 miliardy eur výrobcům obnovitelného a nově i nízkouhlíkového vodíku. Do mechanismu se zapojilo i Německo a Španělsko, které plánují alokovat dalších 1,7 miliardy eur ze svých národních rozpočtů.

Česká republika: Dotační podpora a transpozice důležitých legislativních aktů

Rok 2025 se v České republice nesl ve znamení schválení řady důležitých zákonů vycházejících z transpozice směrnice RED či směrnice z dekarbonizačního balíčku pro trh s plyny. Česká republika byla jedna z prvních zemí v Evropské unii, která transponovala směrnici RED a stanovila konkrétní povinnosti pro spotřebu obnovitelného vodíku. V praxi tak musí od roku 2030 dodavatelé paliv dodat na trh (či spotřebovat v rafinerii) obnovitelný vodík, jinak budou platit pokutu v hodnotě 10 € za kilogram.

Státní fond životního prostředí (SFŽP) spustil na začátku roku 2025 program GREENGAS na podporu pro výstavbu elektrolyzérů vyrábějících obnovitelný vodík. Celkem bylo podpořeno 11 projektů s alokací okolo 3 miliard korun, které pomohou zrealizovat desítky MW výkonu elektrolyzérů na území České republiky. Jednalo se o první výzvu zaměřující se výhradně na podporu výroby vodíku v České republice.

Česká republika aktivně bojuje za změnu evropských pravidel

Rok 2025 byl klíčový ve změně přístupu k rozvoji obnovitelného vodíku v ČR. Platformě HYTEP se podařilo skrze systematickou práci v podobě vydání Policy Paperu, anglického videa, organizaci workshopu v Bruselu a otevřených dopisů aktivně budovat koalice
a spojit podporovatele změny pravidel výroby obnovitelného vodíku. I když Evropská komise zahájila studii k možné revizi pravidel, trvala na původním termínu změny až
v roce 2028. I díky úsilí HYTEP však poprvé připustila, že změny pravidel mohou nastat dříve, což je klíčové pro úspěšný rozvoj projektů (nejen) v České republice.

„Rok 2025 ukázal, že vodík přechází z fáze vizí do fáze hledání svého reálného místa
v energetické tranzici. Pro Českou republiku je klíčové, aby evropská legislativa reflektovala naše podmínky a umožnila rozvoj vodíkového hospodářství,“ říká Veronika Vohlídková, výkonná ředitelka a členka představenstva České vodíkové technologické platformy HYTEP.

Priority HYTEP pro rok 2026

V roce 2026 se budou aktivity HYTEP zaměřovat na tři priority:

  1. Prosazování změny evropských pravidel pro výrobu obnovitelného vodíku
  2. Rozvoj vodíkové mobility v ČR – autobusová a nákladní doprava, komunální
    a manipulační technika, železniční doprava a výstavba infrastruktury (vodíkové plnicí stanice)
  3. Popularizace vodíku, vodíkových technologií a projektů

Zdroj: BÍLÝ MEDVĚD PUBLIC RELATIONS, s.r.o.

Rekonstrukce silnice Třebechovice-Librantice vyjde na více než 200 mil.Kč

Královéhradecký kraj plánuje rekonstrukci důležité regionální silnice mezi Třebechovicemi pod Orebem a Libranticemi na Hradecku. Oprava nejméně za 200 milionů korun začne nejdříve příští rok. Stavební práce by mohly být hotové rok od zahájení, řekli ČTK zástupci krajských silničářů a hejtmanství. Královéhradecký kraj spravuje zhruba 3300 kilometrů silnic druhé a třetí třídy.

„Kraj připravuje rekonstrukci silnice II/299 mezi Třebechovicemi pod Orebem a Libranticemi od loňska. Komunikace je místy v havarijním stavu. Podle odhadu z roku 2022 by mohly náklady na rekonstrukci překročit 200 milionů korun,“ řekl ČTK mluvčí kraje Dan Lechmann.

V plánu je opravit silnici v délce zhruba čtyř kilometrů. Silničáři zpevní okraje vozovky nebo obnoví osm propustků. „Krajská Údržba silnic nechává zpracovat geometrické plány a další dokumenty nezbytné pro majetkoprávní přípravu stavby, od které se bude odvíjet termín zahájení rekonstrukce,“ sdělil Lechmann.

Silnice II/299 vede z Třebechovic pod Orebem přes Librantice do Jaroměře na Náchodsku a dál na Trutnovsko.

Krajské investice do oprav a rekonstrukcí silnic druhé a třetí třídy v posledních letech rostou. Loni kraj plánoval investovat do silnic 1,8 miliardy korun, v roce 2024 do silnic investoval téměř 1,5 miliardy korun. Podle Lechmanna chce vedení kraje zachovat rostoucí trend i letos. Akutální data k financování oprav silnic kraj zveřejní v únoru nebo v březnu, sdělili zástupci hejtmanství.

Zdroj: ČTK

Praha letos zadá studii k prověření okružní trasy metra či tramvají

Pražský magistrát plánuje v letošním roce zadat zpracování prováděcí studie okružního dopravního spojení, které by vedlo z Dejvic přes Smíchov, Budějovickou, Vršovice a Žižkov dále na sever do Čakovic a zpět do Prahy 6. Mohla by to být linka metra či tramvajové trati. V rozhovoru s ČTK to řekl nový náměstek primátora a radní města pro dopravu Jaromír Beránek (Piráti). Dodal, že chce také otevřít otázku prodloužení koncových úseků linek C a A.

Okružní linka metra byla původně označována E, předminulý náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha Sobě) se návrhu také věnoval a označil jej písmenem O. Okružní spojení by mělo zajistit lepší možnost cestování mezi okrajovějšími částmi města bez nutnosti jezdit přes centrum. Zpracování studie proveditelnosti město připravuje několik let.

Beránek uvedl, že studie má zhodnotit, jestli se pro tento účel a s odhadovanou využívaností vůbec vyplatí stavět metro a nebylo by lepší využít jiné druhy MHD. Samotní Piráti dlouhodobě preferují tramvajový okruh. „Tramvajové tratě jsou finančně mnohem dostupnější a je možné je postavit výrazně rychleji,“ řekl náměstek. Doplnil, že metro by navíc možná mělo zbytečně velkou kapacitu, zatímco tramvaje jsou v tomto ohledu mnohem flexibilnější.

Beránek řekl, že chce také opět otevřít otázku prodloužení linek metra. V případě linky C se v minulosti hovořilo o jejím pokračování z Hájů do Petrovic a dále do Uhříněvsi, z Letňan pak do Čakovic. U linky A pak náměstek s ohledem na plánovanou rychlodráhu do Ruzyně nepovažuje za reálné úvahy o metru na letiště, ale je podle něj možné jednat o prodloužení ze stanice Nemocnice Motol přes sídliště Řepy ke Zličínu.

Městu, respektive jeho dopravnímu podniku (DPP), se nicméně zatím nedaří ani posunout stavbu metra D. V září roku 2023 DPP vybral v soutěži zhotovitele druhého úseku, kvůli opakovaným stížnostem účastníků tendru a rozhodnutím antimonopolního úřadu a v poslední době i soudu však smlouvu stále nemůže uzavřít a dosud není jasné, jak celý proces dopadne. „Zatím zůstávám opatrně optimistický, že nebude potřeba vypsat úplně nový tendr,“ řekl Beránek.

Zdroj: ČTK

Příprava vysokorychlostních tratí stála loni do 18. listopadu 1,5 miliardy korun

Projektová příprava na stavbu vysokorychlostních tratí železnice (VRT) stála loni k 18. listopadu přes 1,5 miliardy korun. Přes 34 procent čerpala Správa železnic z programu Nástroje pro propojení Evropy (CEF), do kterého jdou peníze z rozpočtu Evropské unie. Na dnešním prezentačním dnu Stavební správy VRT to řekl Jakub Bazgier ze Správy železnic (SŽ). Náklady na výstavbu sítě VRT se podle odhadu bývalého ministra dopravy Martina Kupky (ODS) na podzim 2024 blížily bilionu korun.

Nejvíce SŽ zatím vynaložila za přípravu dokumentace a průzkumy na trať Praha – Brno – Ostrava, a to 881,4 milionu korun, za trať z Prahy přes Ústí nad Labem ke státní hranici s Německem 317,7 milionu. Podle Bazgiera se podařilo v roce 2025 víceméně zvládnou to, co si SŽ vytyčila.

Vláda ANO, SPD a Motoristů nemá stavbu VRT ve svých prioritách. „Provedeme důkladnou analýzu realizovatelnosti všech předpokládaných úseků vysokorychlostních tratí a v jejich přípravě budeme pokračovat rovněž v návaznosti na možnosti rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI),“ uvádí v programovém prohlášení. Na začátku listopadu místopředseda ANO a nynější první místopředseda vlády a ministr průmyslu Karel Havlíček uvedl, že vláda nebude pokračovat s VRT do Hradce Králové a Vratislavi.

„Věřím, že budeme na přípravě pokračovat, i když třeba některá ramena dostanou pozvolnější náběh termínů, ale to k tomu jednoduše patří,“ řekl Bazgier. V tomto roce plánuje SŽ pracovat na potřebné dokumentaci pro jednotlivé úseky VRT zejména pro posouzení vlivů na životní prostředí.

Investice do některých tratí považuje Bazgier za důležité, i kdyby projekt VRT v tuto chvíli nepokračoval. Jako příklad uvedl modernizaci tratí na severovýchodě Čech, kde to podle něj region potřebuje.

Výhled nákladů na VRT tento rok Bazgier nepřiblížil kvůli dosud neschválenému státnímu rozpočtu a rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Hospodářské noviny tento týden uvedly, že by se při vyjednávání státního rozpočtu mohly přesunout peníze, které byly původně pro SŽ, na stavby Ředitelství silnic a dálnic.

Zdroj: ČTK

Řidičák od 17 let s mentorem láká: v roce 2025 tuto možnost zvolilo více než 30 tisíc začínajících řidičů

V uplynulém roce rostl zájem o získání prvních řidičských zkušeností od 17 let pod dohledem mentora. V rámci systému L17 Ministerstvo dopravy vydalo přes 31 tisíc řidičských oprávnění a podobný počet řidičských průkazů. Nejvíce těchto oprávnění, přes 3 000, bylo vydáno během června.  Celý projekt nabízí ucelený program pro začínající řidiče, i pro jejich mentory, a podle prvních výstupů pozitivně ovlivňuje nehodovost řidičů.

“Čísla nám ukazují, že systém L17 pro komplexní přípravu začínajících řidičů i jejich mentorů, si i v tuzemských podmínkách našel své pevné místo a má smysl. Počet vydaných řidičských oprávnění vzrostl z 24 047 v roce 2024 na 31 268 vloni. Systém L17 úspěšně funguje např. v Německu, Rakousku nebo na Slovensku, takže jsem rád, že se mu daří, je o něj zájem a můžeme jej rozvíjet i v České republice,“ říká ministr dopravy Ivan Bednárik.

Zdroj: MDCR

Role telematických systémů při zajišťování sjízdnosti dálnic a silnic I. třídy

Ředitelství silnic a dálnic používá k zajištění bezpečnosti provozu stále větší množství špičkových technologií, které kromě klidnější dopravy zajišťují zvýšení efektivity silniční infrastruktury. Zásadní roli, zejména v zimních měsících, hrají meteostanice napojené na Meteorologický informační systém (MIS).

Systém se skládá z několika částí. Klíčová je síť zhruba 650 meteorologických stanic rozmístěných podél dálnic a silnic I. třídy. Každá stanice se skládá z více prvků integrovaných ve výsledku do nepřehlédnutelného zařízení schopného monitorovat například rychlost a směr větru, množství srážek, teplotu či vlhkost vzduchu i vozovky, specialitou je také senzor dohlednosti pro určování viditelnosti například v mlze nebo hustém sněžení. Na meteostanice jsou pak navázané třeba kamery nebo proměnné dopravní značení, teploměry u vozovek a systémy liniového řízení dopravy. Všechna data zpracovává MIS schopný poznatky interpretovat v přehledných grafech včetně předpovědních modulů.

Jednotlivá čidla meteostanic jsou na stále vyšší úrovni. Například srážkoměr umí i rozlišit mrholení, kroupy nebo sněhovou vánici, zároveň určuje intenzitu srážek. Ještě dál jdou vozovková čidla – ta v reálném čase analyzují stav asfaltu a identifikují led, suchý sníh nebo typickou prosolenou a rozježděnou „břečku“. Kritická místa sledujeme i pod povrchem, konkrétně teplotními čidly zapuštěnými v hloubce 5 nebo 30 cm pod vozovkou za účelem upřesnění dynamiky promrzání povrchu (klíčové hlavně při oblevách nebo na začátku zimy, kdy se teplota vzduchu může drasticky lišit od teploty hlubších vrstev silnice).

Všechny informace z terénu se promítají k dispečerům, kteří v zimě drží nepřetržité směny 24 hodin denně. Pracovníci mají okamžitý přehled o tom, které úseky jsou již ošetřené, což usnadňuje přesné plánování výjezdů jednotlivých sypačů. Přestože telematické systémy poskytují neocenitelná data, slouží primárně jako expertní doporučení a finální rozhodnutí o konkrétním postupu zimní údržby je vždy v kompetenci dispečera – každý je pravidelně proškolován a v případě složitých situací může využít přímou konzultaci s meteorology.

Zdroj: ČTK

Robot pro výuku i přenos součástek! To je vítězný projekt letošní Elektrotechnické olympiády

S prototypem robota, kterého navrhl, sestrojil a vytiskl na 3D tiskárně, vyhrál letošní Elektrotechnickou olympiádu Pavel Košnar. Student Střední průmyslové školy v České Lípě zaujal odbornou porotu pokročilostí a propracovaností svého projektu, který je už nyní využitelný v praxi. Elektrotechnická olympiáda FEL ČVUT se letos uskutečnila už potřinácté. Své projekty na fakultě v Dejvicích ve čtvrtek 18. prosince prezentovalo 10 finalistů.

„Mým projektem byl prototyp robotu typu SCARA s trochu jiným kinematickým řetězcem, než je využívaný v průmyslu. Mou prací je vytisknutí, vymodelování celé konstrukce, dále zapojení rozvaděče, takže návrh elektroinstalace a naprogramování řídící jednotky,“ popsal Pavel Košnar, kterého na jaře čeká maturita. „Do řídicího softwaru jsem naprogramoval inverzní kinematiku, takže robotovi můžeme dát předurčené body, do nichž nastaví svoje rameno. Může tak například přenášet náklad,“ popsal vítěz soutěže. Podotkl, že robot je momentálně ve fázi, kdy může být využíván k výuce. „Já osobně jsem se na něm naučil pár základních typů optimalizace pohybu. Pokud bych chtěl pokračovat v jeho vývoji, tak by to určitě otevřelo dveře novým možnostem,“ doplnil Košnar s tím, že přípravou robota strávil stovky hodin, možná přes tisíc. O robotické systémy a automatizaci se podle svých slov zajímá od dětství. Pavel Košnar získal také ocenění Československé sekce IEEE. V jeho rámci volili nejzajímavější odprezentovaný projekt sami finalisté.

Stříbro má Václav Polák ze Střední průmyslové školy elektrotechnické a gymnázia V Úžlabině. „Můj projekt je CU plotr, což je vlastně plotr pro usnadnění kreslení plošných spojů v domácích podmínkách. Projekt by měl pomoci domácím bastlířům s prototypováním plošných spojů,“ popsal Polák. „Je to víceméně hotové, co se týče konstrukce, ale ještě dodělávám vlastní elektroniku. Pracuji na tom od listopadu a teď to mám jako maturitní práci, tak jsem si říkal, proč toho nevyužít, když je to v této fázi,“ shrnul oceněný student, který je taktéž v maturitním ročníku a poté chce studovat Fakultu elektrotechnickou ČVUT. Ostatně všichni finalisté Elektrotechnické olympiády získávají možnost nástupu na FEL ČVUT bez přijímaček.

Na třetím místě je Eduard Šimon, septimán z Gymnázia Žďár nad Sázavou. „Můj projekt se jmenuje Aether a je to webová aplikace, která uživateli umožňuje zobrazovat letecký provoz ve 3D prostředí,“ popsal Šimon. Poznamenal, že k práci na něm ho inspirovala právě možnost zúčastnit se Elektrotechnické olympiády. Příprava aplikace do současné fáze mu zabrala zhruba tři měsíce. „Napadlo mě zkombinovat Flight Radar s technologiemi rozšířené reality,“ vysvětlil student a dodal: „Teď už je aplikace v takové verzi, že je použitelná pro běžného uživatele, ale ještě bych ji chtěl zdokonalit tak, aby opravdu unesla nápor většího množství uživatelů, než je stávajících deset.“

Projekty jsou rok od roku lepší

„Soutěž stavíme na tvaru pyramidy,“ podotkl prof. Dušan Maga z katedry telekomunikační techniky FEL ČVUT, který je hlavním organizátorem olympiády. „V prvé řadě chceme oslovit široké řady zájemců a zájemkyň, což se nám podařilo. Do prvního kola jsme dostali více než 500 lidí, což je velký úspěch. Zhruba 10 procent studentů, kteří se zúčastní prvního kola, postupuje do kola druhého. Prezentace nám poslalo kolem 50 studujících, z těch pak porota vybírala ty nejlepší. A je to čím dál tím těžší,“ sdělil prof. Maga.

Projekty hodnotí porota složená ze zástupců akademické sféry i průmyslu. Jaká jsou kritéria hodnocení? „Obvykle se snažíme vycházet z toho, zda projekt, který student do soutěže posílá, má nějakou realizaci, zda ho skutečně dotáhl do fáze, která je použitelná pro praktické nasazení. A takové práce samozřejmě rádi podporujeme, protože spousta z nich má dopad buď do průmyslu, nebo do asistivních technologií, což je jedna z oblastí, které se také snažíme tímto způsobem podporovat,“ uvedl předseda poroty dr. Jaromír Hrad, který také působí na katedře telekomunikační techniky. „Při samotném finále to je oříšek. Zkoušet vybrat z prací, které jsou rok od roku kvalitnější, nějakou, která by vysoce vyčnívala, je problém. Takže ocenění na prvních třech místech mnohdy bývá velice těsné,“ zdůraznil odborník. „Je znát, že studenti už na středních školách přicházejí do kontaktu se současnými technologiemi, které jsou pro ně zvládnutelné, že z nich dokážou dát dohromady něco, co bude doopravdy fungovat. Až se mi nechce domýšlet, co tito lidé budou schopni navrhnout a zkonstruovat, až budou vystudovaní inženýři,“ uzavřel dr. Hrad.

Zdroj: ČVUT

Logistický kalendář