Nafta je v Česku nyní nejdražší za více než čtyři roky a benzin za skoro 3,5 roku. Za uplynulý týden nejprodávanější benzin Natural 95 zdražil v průměru o 14 haléřů na 41,63 koruny za litr a nafta o 34 haléřů na 48,39 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Ceny rostou kvůli zdražování ropy poté, co Izrael a USA 28. února zaútočily na Írán, který v odvetě napadl okolní země s americkými základnami.

Od začátku války na Blízkém východě stoupla cena nafty v Česku už o více než 15 korun na litru. Benzin zdražil o zhruba osm korun. Meziročně benzin zdražil o 6,58 koruny a nafta o 14,30 koruny. Dražší než teď byla nafta v Česku naposledy v polovině března roku 2022. Benzin byl dražší naposledy v listopadu 2022.

Vláda od středy v reakci na růst cen zastropuje marže distributorů paliv a sníží spotřební daň na naftu. Marže obchodníků s palivy bude nanejvýš 2,50 koruny za litr nafty i benzinu. Spotřební daň u nafty klesne o 2,35 koruny za litr, nyní je 9,95 koruny. U benzinu zůstane daň na 12,84 koruny za litr. Stát bude také denně určovat maximální cenu paliv. Začne od úterý odpoledne, kdy ministerstvo financí stanoví cenu pro středu.

Nejlevnější benzin natankují v Česku aktuálně řidiči v Jihočeském kraji, kde je litr v průměru za 41,22 koruny. Nafta je nejlevnější v Moravskoslezském kraji, litr za 48,09 koruny. Naopak nejdražší paliva jsou v Praze – benzin za 42,40 koruny a nafta za 49,16 koruny.

Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 5. dubnu 2026 (v Kč/l):

Zdroj: ČTK

Oblíbený Portál dopravy, kde lze na jednom místě jednoduše on-line z pohodlí domova vyřídit mnohé úkony z agendy řidičů i vozidel, je nově dostupný na adrese doprava.gov.cz. I on se tak připojuje do rodiny státních webů s jednotnou doménou.

Pro uživatele jsou služby, přihlášení i obsah stále beze změny dostupné. Doporučujeme pouze uložit si novou adresu do záložek v internetovém prohlížeči. Původní adresa portaldopravy.cz bude i nadále fungovat a automaticky vás přesměruje.

Změna je součástí sjednocení státních webů a digitálních služeb pod doménou gov.cz.

Nejvyužívanější jsou služby portálu týkající se řidičů a jejich vozidel; především jde o elektronické žádosti o řidičský průkaz s doručením do boxů a na výdejní místa nebo elektronické žádosti o přepis vozidel či stahování výpisů (bodové hodnocení, evidenční karta řidiče, technické detaily vozidel, vozový park).

Přes Portál dopravy lze i zažádat o kartu řidiče do digitálního tachografu nebo si jeho prostřednictvím koupit elektronickou dálniční známku. Také platí, že při využití elektronického formuláře v Portálu dopravy získá žadatel slevu 20 % tam, kde se platí správní poplatek.

Letos zde přibude možnost nastavení notifikace na připomenutí konce platnosti řidičského průkazu a příští rok chceme nabídnout na Portálu dopravy např. žádosti o výdej nové registrační značky a technický průkaz (přesněji ORV) s doručením do boxu či na výdejní místo.

Od spuštění Portálu dopravy (prosinec 2022) jsme zaznamenali 3,4 miliony přihlášení; zájem o Portál celkově roste.

Ekonomové hodnotí opatření vlády proti vysokým cenám pohonných hmot rozporuplně. Velké části motoristů podle nich příliš nepomohou, distributoři budou snížené zisky z prémiových stanic kompenzovat zdražením v menších lokalitách. Při delším trvání opatření navíc mohou vést k uzavírání velkého počtu stanic nebo k nedostatku paliv v některých lokalitách. Upozorňují i na velký zásah do státního rozpočtu. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK.

Vláda dnes rozhodla o zastropování marží distributorů paliv na maximálně 2,50 Kč na litr nafty a benzinu. Současně sníží spotřební daň na naftu o 2,35 Kč za litr, nyní je 9,95 Kč. Stát také bude denně určovat maximální cenu paliv. Opatření by měla začít platit od středy 8. dubna.

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek upozornil, že jde o zřejmě největší zásah do cenotvorby u pohonných hmot v Česku za posledních 30 let. „Opatření má potenciál zásadně změnit nákupní vzorce spotřebitelů, na což budou muset distributoři reagovat změnou svých obchodních modelů,“ uvedl Sobíšek. Podle něj tak lze očekávat velký růst prodejů paliv na dálnicích a dalších velkých tazích a naopak omezení zájmu zákazníků mimo ně. „Udrží-li se opatření v platnosti po delší dobu, odhadem pětina z dnešního počtu čerpacích stanic skončí. Ohrožené budou zejména stanice mimo sítě velkých distributorů, obsluhující menší sídla,“ podotkl Sobíšek.

Zastropování marží může podle hlavního ekonoma Argos Capital Kryštofa Míška na první pohled působit jako rychlá pomoc řidičům, ve skutečnosti ale podle něj může být efekt opačný. Upozornil, že při další eskalaci konfliktu na Blízkém východě mohou ceny ropy dál růst, což by následně ohrozilo i dostupnost paliv.

„V takové situaci by cenový strop nebo administrativně omezené marže mohly odradit distributory a prodejce od dovozu či prodeje paliv za ekonomicky udržitelných podmínek. Výsledkem by pak nemusely být jen deformované ceny, ale v konečném důsledku i nedostatek paliv na domácích čerpacích stanicích,“ varoval Míšek. Bez fungujících tržních mechanismů podle něj stoupá riziko, že distributorům se nebude vyplácet dodávat drahé palivo zákazníkům v dostatečném objemu.

Hlavním ekonom XTB Pavel Peterka vnímá snížení spotřební daně jako předčasný a drahý krok. „Plošná opatření mají obrovskou nevýhodu, že jsou drahá. Pomáhají sice všem, ale velmi málo a na místech, kde je to nejvíce potřeba, tedy v průmyslu a v dopravě, bude tato pomoc nedostatečná,“ vysvětlil. Podle Peterky tak budou zapotřebí další kroky, což negativně ovlivní příjmy státního rozpočtu. Snížení daně se navíc podle něj plně nepromítne do cen a zůstane v maržích čerpadlářů.

Jako velkou chybu Peterka označuje i stanovení plošné marže a maximální ceny každý den. „Pokud bude cenový strop stanoven příliš nízko, dočkáme se nedostatku a na některých pumpách prostě a jednoduše nenatankujeme, protože se jim prodej pohonných hmot nevyplatí. Pokud bude cenový strop vysoko, tak nebude mít zásadní dopad,“ řekl Peterka. Důsledkem podle něj může být, že distributoři budou snížení cen v prémiových lokalitách kompenzovat zdražováním na menších pumpách, kde byla dosud cena nižší.

Podle analytika Portu Jana Berky se snížení spotřební daně sice v cenách projeví, ale ne v plném rozsahu, protože část daňové úlevy se může promítnout do marží v dodavatelském řetězci. Zároveň však nečeká, že by opatření zcela zastavila další případný růst cen. „To by mohl přinést až cenový strop, ten však nepovažujeme za správný krok. V důsledku jeho zavedení by mohlo hrozit, že na trhu vznikne nedostatek pohonných hmot a část nabídky se přesune na černý trh za výrazně vyšší ceny,“ dodal.