Domů Blog

Vláda projedná návrh na obranu kritické infrastruktury proti dronům

Od
Karolína Vágnerová
-

Provozovatelé kritické infrastruktury by mohli získat možnost za stanovených podmínek zamezit letu cizích bezpilotních letadel nad jejich chráněným areálem, v krajním případě je i zničit. Počítá s tím návrh ministerstev vnitra a dopravy, který v pondělí projedná vláda. O vymezení zvláštních chráněných prostorů by provozovatelé mohli požádat, proti dronům by pak měli možnost zasahovat jejich proškolení zaměstnanci.

Zkušenosti ze zahraničí podle předkladatelů návrhu ukazují, že rychlost zásahu je při ochraně kritické infrastruktury klíčovým faktorem. V současnosti mohou bezpilotní systém eliminovat policisté nebo vojáci. S ohledem na vysoký počet objektů kritické infrastruktury je ale jejich reakční doba omezená. Podle dřívějších informací ministerstva dopravy by se návrh mohl týkat například mezinárodních letišť, energetických uzlů či jaderných elektráren.

Kromě zaměstnanců provozovatelů kritické infrastruktury by měli oprávnění k zásahu získat podle návrhu také příslušníci zpravodajských služeb, vězeňské služby nebo Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Pravomoc zasáhnout získají i hasiči, a to při záchranných pracích, pokud dron přímo ohrožuje bezpečnost záchranářů či letecké techniky. U policistů a vojenských policistů pak úprava podmínky pro zásah zjednodušuje.

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) v úterý na jednání sněmovního bezpečnostního výboru uvedl, že úprava má jednoznačně vymezit oprávnění policie zasahovat proti dronům a rozšířit možnosti ochrany strategických objektů. Ministr také uvedl, že před týdnem podepsal zakázku na nákup protidronové techniky. Obdobné nákupy očekává i v následujících letech.

Návrh je podle předkládací zprávy založen na předpokladu, že s ohledem na zákaz je už přítomnost bezpilotního letadla ve vymezeném prostoru ohrožením kritické infrastruktury. „Pro subjekty kritické infrastruktury platí, že návrhem se pouze konstituuje oprávnění zamezovat letu bezpilotního letadla, nikoliv taková povinnost. Subjektům kritické infrastruktury tak nevzniká žádná povinnost nakupovat nákladnou detekční a eliminační techniku,“ uvedlo ministerstvo vnitra v návrhu.

Bezletové zóny nad objekty kritické infrastruktury bude podle návrhu vyhlašovat po dohodě s dalšími subjekty Úřad pro civilní letectví. Zaměstnanci společností, které budou chtít mít možnost potenciálně nebezpečný dron nad některým z objektů zlikvidovat, budou muset být proškoleni a mít potřebné vybavení. Pokud to situace dovolí, budou muset provozovatele dronu nejprve varovat a vyzvat ho, aby s ním odletěl. Pokud nezareaguje nebo bude hrozit přímé nebezpečí, budou moci zasáhnout.

Ministerstva vládě návrh předkládají s několika rozpory. Ministerstvo zemědělství a další subjekty nesouhlasí s podmínkou, aby zásah prováděli výhradně vlastní zaměstnanci objektu. Ostrahu objektů podle nich v praxi běžně zajišťují soukromé bezpečnostní služby.

Další subjekty rozporují to, že je zásah možný pouze nad perimetrem kritické infrastruktury nebo že neumožňuje rušení příslušné části rádiového spektra, což by bezpečně zamezilo letu dronu ještě před doletem do perimetru. Nesouhlasí také s tím, že v návrhu není zakotvena odpovědnost pilota dronu za případnou škodu.

Jedním z letošních incidentů souvisejících s drony bylo květnové narušení provozu pražského letiště, kdy se bezpilotní prostředek neoprávněně pohyboval v bezletové zóně. Podobné incidenty zaznamenala v posledních měsících také řada dalších evropských zemí.

Zdroj: ČTK

V dopravním podniku v Brně otestovali vytápění vozů, připravili mazací tramvaj

Od
Karolína Vágnerová
-

Pracovníci brněnského dopravního podniku v minulých dnech otestovali funkčnost vytápění ve všech vozidlech, zvýšili zásoby písku do tramvají a také připravili do služby mazací tramvaj a dva trolejbusy. Ty ošetřují trolejové vedení v noci, kdy hrozí námraza, napsala v tiskové zprávě mluvčí podniku Hana Tomaštíková.

„Do konce října musely mít všechny vozy zkontrolovaná veškerá zařízení související s vytápěním a podsedáková topení. Kvůli námrazám instalují pracovníci vozoven na vybrané tramvaje také speciální uhlíkové lišty, tzv. IceBreakery. Jsou určeny k mechanickému srážení námrazy z trolejového vedení. Zabraňují tak poškození pantografů i výpadkům odběru proudu v mrazivých dnech, zejména při ranních výjezdech,“ řekla Tomaštíková. Tramvaje vybavené těmito lištami vyjíždějí z vozoven ráno jako první, aby zlepšily průjezdnost pro další spoje.

Pro speciální ošetření nemrznoucí glycerinovou směsí má podnik připravenou jednu mazací tramvaj (z provozu s cestujícími vyřazenou T3) a dva trolejbusy (též vyřazené 14Tr). „Mazací tramvaj najezdí za noc 70 až 100 kilometrů a spotřebuje deset až 15 litrů směsi,“ řekla Tomaštíková. Riziko se týká především tratí v blízkosti řek, tramvaj tyto úseky projíždí i víckrát. Každý ze dvou trolejbusů projede za noc 160 až 180 kilometrů.

Písku spotřebují brněnské tramvaje za rok zhruba 400 tun, nejvíce právě přes zimu, od října do března. Řidiči si pískem podsypávají koleje, aby kola při brzdění na mokrém či namrzlém povrchu neprokluzovala. Dopravní podnik už také v minulosti nainstaloval do výhybek vyhřívání, které rozpouští sníh, a pokud teplota výjimečně klesne pod minus 12 stupňů, spouští se vyhřívání také.

Zdroj: ČTK

V Libereckém kraji přibylo dalších 30 km silnic, kde se bude v zimě solit

Od
Karolína Vágnerová
-

V Libereckém kraji přibylo dalších 30 kilometrů silnic druhých a třetích tříd, kde se bude v zimě solit. Chemicky tak bude krajská společnost Silnice LK udržovat 1080 kilometrů, což je přes 52 procent krajských komunikací. Ne všude je v Libereckém kraji možné solit. Kraj leží na území Krkonošského národního parku, chráněných oblastí Jizerských a Lužických hor a Kokořínska, kde jsou daná nějaká omezení zejména z důvodu ochrany životního prostředí, zvláště chráněných druhů a vodních zdrojů, řekl ČTK Petr Správka, předseda představenstva společnosti Silnice LK.

Liberecký kraj je z velké části horskou a podhorskou oblastí, která je na zimní údržbu náročná. „Největší novinkou v letošním roce je jeden nový okruh, který budeme ošetřovat chemicky. Je to okolí Šimonovic, Rádla a Milířů, asi největší efekt to bude mít na úseku Šimonovice – Domaslavice, kde se jezdí okolo Rašovky a ta silnice nahoru v těch točkách se bude ošetřovat chemicky,“ doplnil náměstek hejtmana Daniel David (Starostové pro Liberecký kraj). Minulou zimu kraj za údržbu svých komunikací zaplatil téměř 154,3 milionu korun – nejvíc za posledních deset let.

Krajská společnost Silnice LK zajišťuje údržbu téměř 2065 kilometrů krajských silnic druhých a třetích tříd. Zhruba 880 kilometrů silnic bude v zimě sypat pískem nebo kamennou drtí, kolem 25 kilometrů se bude jen protahovat pluhy bez posypu. Bez údržby zůstane v zimě necelých 56 kilometrů silnic, většinou jde o málo vytížené komunikace třetích tříd, po nichž nejezdí veřejná doprava. Výjimkou je silnice druhé třídy kolem přehrady Souš v Jizerských horách, která se vždy s prvním sněhem pro dopravu zavírá kvůli ochraně zdroje pitné vody. Zhruba 6,5 kilometru dlouhá silnice slouží v zimě běžkařům.

Silničáři mají připraveno 15.000 tun soli a tuny písku a kameniva, mělo by to stačit, minulou zimu spotřebovali 10.856 tun soli a 13.365 tun písku a kamenné drti. Část tzv inertního posypu je recyklovaná. „Podařilo se nám po zimě sebrat něco málo přes 7000 tun inertního materiálu a v rámci výzkumného projektu se z toho podařilo dostat zpátky víc než 60 procent kameniva, které budeme využívat. Zbytek je certifikovaná zemina, kde teď ještě probíhá nějaké dotestování,“ řekl Správka. Díky opětovnému použití kamenné drti šetří podle něj firma miliony korun za nákup kameniva i skládkování tzv. smetků po zimě.

Zdroj: ČTK

Pět linek v Ústeckém kraji obslouží od roku 2031 České dráhy s bateriovými vlaky

Od
Karolína Vágnerová
-

Pět železničních linek v Ústeckém kraji obslouží s bateriovými vlaky od prosince 2031 do prosince 2046 České dráhy. Předpokládaná hodnota zakázky je 19,44 miliardy korun bez DPH při maximálním rozsahu dopravy. O výběru dopravce rozhodla rada kraje. ČTK o tom informovala mluvčí samosprávy Magdalena Fraňková. Nová patnáctiletá smlouva počítá s nasazením 23 moderních bateriových elektrických jednotek, které cestujícím nabídnou klimatizaci, wi-fi, pohodlná sedadla, první třídu nebo velkorysý prostor pro jízdní kola. Podobnou zakázku získaly České dráhy i v Kraji Vysočina.

O zakázku na zajištění regionální železniční dopravy se původně ucházelo šest dopravců. Po posouzení předběžných nabídek a následném jednání s účastníky předložili čtyři dopravci konečné nabídky. Hodnoticí komise vybrala jako ekonomicky nejvýhodnější nabídku Českých drah. Volbu schválili radní. České dráhy uspěly s cenou 240,67 koruny bez DPH za vlakový kilometr.

Smlouva počítá se zahájením provozu ve dvou etapách. Od prosince 2031 mají bateriové jednotky vyjet na třech linkách, a to z Ústí nad Labem přes Děčín a Českou Lípu do Liberce, z Oseku přes Most a Louny do Rakovníka a z Ústí přes Lovosice a Louny do Žatce. Pro první etapu se počítá s 12 soupravami včetně dvou záložních. O rok později, při změně jízdních řádů v prosinci 2032, se provoz rozšíří na linky z Lovosic do Teplic a z Jirkova přes Chomutov, Žatec, Louny, Litoměřice do České Lípy. Celkový počet jednotek vzroste na 23, z toho 19 bude určeno pro pravidelný provoz a čtyři budou záložní. Po plném zahájení provozu se předpokládá roční dopravní výkon přibližně 3,53 milionu vlakokilometrů.

Předpokládaná hodnota zakázky byla při vyhlášení stanovena na 19,44 miliardy korun bez DPH při započtení maximálního možného rozsahu dopravy. Pro základní rozsah činila předpokládaná hodnota přibližně 14,95 miliardy korun. Základní rozsah znamená odjetí všech naplánovaných spojů v jízdním řádu, maximální rozsah počítá s možností přidat až 25 procent spojů (například častější intervaly, víkendové spoje navíc), uvedla Fraňková. Dopravce musí mít dostatek osob i vozů na pokrytí nejvyššího rozsahu dopravy.

Ústecký kraj stanovil pro nové jednotky podrobné požadavky na vybavení. Každý vlak musí nabídnout nejméně 121 míst k sezení, klimatizaci, bezdrátové připojení k internetu a zásuvky i USB pro dobíjení elektroniky. Součástí interiéru bude první třída s minimálně osmi sedadly a také tichý oddíl pro cestující, kteří během jízdy upřednostňují klid. Chybět nebudou stolky, odkládací prostory na zavazadla ani elektronický informační systém, uvedla mluvčí kraje. Každá vlaková souprava musí umožnit přepravu nejméně 12 kol, dvou dětských kočárků a dvou cestujících na invalidním vozíku. Samozřejmostí bude bezbariérové WC a vybavení usnadňující nástup cestujících s omezenou schopností pohybu.

Vlaky budou kombinovat napájení z trolejového vedení s energií uloženou v bateriích. Díky tomu mohou pokračovat v jízdě i na neelektrizovaných tratích. Požadovaný dojezd v bateriovém režimu činí nejméně 80 kilometrů na konci životnosti baterie. Vlaky musí být schopny dosáhnout rychlosti alespoň 160 kilometrů za hodinu při napájení z trolejí a 120 kilometrů za hodinu při jízdě na baterie.

Ústecký kraj usiluje o využití dotační podpory z programu TRANSGov, který je zaměřen na modernizaci vozidel veřejné dopravy. Projekt první etapy uspěl v prvním kole dotační výzvy a postoupil do další fáze přípravy žádosti o podporu. Druhá etapa skončila v prvním kole jako první pod čarou, možnost získání části dotačních prostředků však zůstává otevřená, uvedla Fraňková. Potenciální dotační podpora pro obě etapy může podle podmínek projektu dosáhnout přibližně 2,85 miliardy korun.

České dráhy letos získaly zakázku v Kraji Vysočina na dopravu bateriovými vlaky od roku 2031 na 15 let za 13,5 miliardy korun. Naopak v Plzeňském kraji zvítězila v obdobné soutěži společnost Arriva vlaky, v Královéhradeckém kraji pak RegioJet.

Zdroj: ČTK

Na letních pneumatikách se v zimě stane průměrně 154 nehod za sezonu

Od
Karolína Vágnerová
-

Na silnicích v Česku se od začátku listopadu do konce března stane v průměru 154 nehod, u nichž policie zmiňuje letní pneumatiky. Při nich vzniklá škoda je průměrně 15,2 milionu korun za sezonu. ČTK to na dotaz sdělil tiskový mluvčí České kanceláře pojistitelů Tomáš Pavlík. Data vycházejí ze statistik nehod šetřených policií. Pojišťovny mohou kvůli nevhodným pneumatikám na vozidle krátit plnění z havarijního pojištění nebo po viníkovi nehody vymáhat peníze vyplacené z povinného ručení.

Od sezony 2013/2014 do konce loňské zimy se počet nehod na letních pneumatikách pohyboval mezi 124 a 192 za sezonu. Odhadovaná výše škod dosahovala od 10,3 milionu do 26,1 milionu korun. Jde o nehody, které se staly od listopadu do konce března, kdy musí mít vozidla zimní nebo celoroční pneu za zhoršených povětrnostních podmínek, a u kterých policie v záznamu uvedla zmínku o letních pneumatikách.

„Samotná skutečnost, že vozidlo mělo nevhodné nebo nadměrně opotřebené pneumatiky, zpravidla neznamená automatické krácení pojistného plnění ani regres. Pojišťovna vždy posuzuje konkrétní okolnosti nehody, technický stav vozidla, pojistné podmínky a zejména to, zda stav pneumatik měl prokazatelný vliv na vznik nehody nebo na rozsah škody,“ uvedl Pavlík.

Pokud například řidič na letních pneumatikách dostane smyk na zasněžené vozovce, může být typ a stav pneumatik jedním z faktorů při posuzování odpovědnosti. Jiná situace nastane, pokud do něj narazí jiný řidič a pneumatiky na vznik nehody neměly žádný vliv, popisuje Filip Glézl z advokátní kanceláře Spring Walk.

V případě vážných zranění nebo úmrtí mohou být finanční následky pro viníka výrazně vyšší než u běžných nehod. „U těžkých zranění se částky mohou vyšplhat až do milionů korun. Řidič tak může splácet následky jediné nehody řadu let,“ uvedl.

Kooperativa podle mluvčího Milana Káni řeší každý rok několik případů s nevhodným obutím vozidla, loni byly tři. U povinného ručení nejprve pojišťovna odškodní poškozeného, ale následně může požadovat vyplacené peníze po viníkovi. V případě havarijního pojištění pojišťovna podle Káni obvykle krátí plnění o dvojnásobek sjednané spoluúčasti.

Jedním případem, který v minulosti Kooperativa podle Káni řešila, byla například nehoda na rozbředlém sněhu, kdy řidič narazil do zpomalujícího vozidla před sebou. Znalecký posudek podle pojišťovny prokázal, že pokud by měl na autě zimní pneumatiky, nehoda by se nestala. Pojišťovna poškozenému vyplatila škodu v řádu desítek tisíc korun a následně celou částku vymáhala po viníkovi.

UNIQA se podle své mluvčí Veroniky Hešíkové každý měsíc setkává s jednotkami případů, kdy stav pneumatik přispěl ke vzniku dopravní nehody a ovlivnil výši pojistného plnění. Podle mluvčího skupiny ČSOB Petra Milaty může v případě technicky nezpůsobilého vozidla plnění z havarijního pojištění nejen krátit, ale také zamítnout.

Glézl připomenul nutnost dobrého stavu pneumatik. U letních pneumatik je povolena minimální hloubka dezénu 1,6 milimetru, u zimních čtyři milimetry.

Zdroj: ČTK

Dopravní podnik Ostrava bude za dva roky mít první autobusy s pohonem na vodík

Od
Karolína Vágnerová
-

Dopravní podnik Ostrava (DPO) bude mít první dva autobusy s pohonem na vodík. Dodá je společnost Solaris. Jeden autobus přijde na více než 17 milionů korun, z 85 procent by měla náklady pokrýt dotace od Evropské unie. Cestující by se vodíkovými autobusy mohli poprvé svézt koncem roku 2028. Smlouvu na dodávku autobusů podepsal DPO v těchto dnech, sdělila ČTK mluvčí podniku Tereza Šnoblová.

Autobusy budou dlouhé 12 metrů, vejde se do nich 85 cestujících. „Budou klimatizované, nízkopodlažní, s dojezdem minimálně 350 kilometrů na jedno naplnění. Pořízením vodíkových autobusů zajišťujeme diverzifikaci vozového parku, tím zvyšujeme naši spolehlivost v případech mimořádných událostí,“ uvedl generální ředitel a předseda představenstva DPO Daniel Morys.

Autobusy budou doplňovat palivo u výzkumně-vývojového Centra energetických a environmentálních technologií – Explorer H₂ (CEETe H₂) v areálu VŠB-Technické univerzity Ostrava, do něhož se DPO zapojí jako aplikační a validační partner. „CEETe H₂ budujeme jako výzkumný polygon pro celý vodíkový řetězec, od výroby přes skladování a distribuci až po využití. Plnění autobusů je jednou ze součástí tohoto výzkumného prostředí,“ uvedl ředitel centra Stanislav Mišák.

Autobusy budou podle něj součástí živé laboratoře. „Provozní data i zkušenosti nám pomohou ověřovat bezpečnostní metodiky, digitální modely a efektivitu vodíkových technologií. Obecně využitelné poznatky a metodiky budeme sdílet i s dalšími dopravci, firmami a výzkumnými týmy. Společně tak vytváříme základ inovačního ekosystému, jehož přínos má přesáhnout jeden podnik i náš region,“ uvedl Mišák.

Šnoblová uvedla, že vzhledem k umístění plnicího zázemí počítá DPO s tím, že vodíkové autobusy nasadí ve stejném městském obvodu, tedy na linkách s trasou v Ostravě-Porubě. Konkrétně by měly jezdit na lince číslo 37.

Zdroj: DPO

Dopravní fond dá 643 milionů Kč na silnice, mosty i zabezpečení vlaků ETCS

Od
Karolína Vágnerová
-

Na bezpečnější krajské silnice, opravy mostů a lávek a vybavení vlaků zabezpečovacím systémem ETCS poskytne Státní fond dopravní infrastruktury přes 643 milionů korun. Příspěvky na projekty schválil výbor fondu. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo dopravy.

Fond podpoří částkou 100 milionů korun 18 projektů na zvýšení bezpečnosti silnic druhé a třetí třídy, například na úpravy nebezpečných křižovatek a výstavbu okružních křižovatek.

Zhruba 247,5 milionu korun zamíří na sedm projektů oprav a modernizací mostů a lávek přes dálnice, železniční trať nebo řeky. Mezi podpořenými akcemi jsou například opravy mostů přes Labe v Pardubicích a Káraném nebo lávky ve Strážnici.

Největší část ze schválené podpory bude na instalaci evropského zabezpečovače, a to 296,3 milionu korun, které si rozdělí na své projekty Arriva a ČD Cargo. Celkem bude ETCS nainstalováno do 76 drážních vozidel, konkrétně do devíti elektrických jednotek pro osobní přepravu, 20 elektrických lokomotiv a 47 lokomotiv nezávislé trakce.

Na podporu vybavování vozidel zmíněným zabezpečovačem je pro roky 2024 až 2028 vyčleněno celkem 2,45 miliardy korun. I s nyní schválenými projekty bude z částky vyčerpáno přes 2,27 miliardy.

Státní fond dopravní infrastruktury, jehož úkolem je hlavně přerozdělovat peníze na výstavbu, modernizaci a opravy dopravní infrastruktury, letos hospodaří s částkou 169,3 miliardy. Vláda schválila návrh rozpočtu fondu pro příští rok ve výši 183,1 miliardy korun, na konci října jej Sněmovně doporučil schválit sněmovní hospodářský výbor.

Zdroj: ČTK

Obchodníci zkracují potravinové řetězce, s farmáři sdílejí i riziko

Od
Michaela Drábková
-
Čerstvě vykopané brambory na poli
Foto: Markus Spiske / Unsplash

Rostoucí rizika v potravinových dodavatelských řetězcích nutí obchodníky hledat kratší cestu od pole k regálu. Nizozemské řetězce Jumbo a Lidl uzavírají dlouhodobé dohody přímo se zemědělci – od domácí quinoy po brambory pěstované s minimem chemie, u nichž obchodník nese polovinu rizika neúrody.

Jedno ovoce, dva zcela odlišné dodavatelské řetězce. Celé mango z Peru nebo Brazílie putuje do Evropy několik týdnů v chlazených kontejnerech a pak dozrává v dozrávacích komorách, než zamíří do obchodů. Mango nakrájené do plastových misek se naproti tomu oloupe, nakrájí a zabalí přímo v Ghaně, do Evropy přiletí přes noc a na pultech supermarketů leží 36 až 48 hodin po sklizni. Na tomto příkladu ukázal složitost potravinových řetězců Roel Gevaers, profesor řízení dodavatelských řetězců na Univerzitě v Antverpách, na první konferenci FoodChain Forward v Nizozemsku.

Do agropotravinářství podle něj stále víc zasahují klimatické změny, geopolitika a ceny energií. Antverpský chemický průmysl, významný výrobce průmyslových hnojiv, kvůli drahé ropě a plynu omezil výrobu o 60 až 70 procent a projeví se to i na cenách potravin. Rizika ukazují i hranolky, které Nizozemsko a Belgie vyvážejí do celého světa. Asi před pěti lety musel McDonald’s, když vázly dodávky, nechat přepravit zmražené hranolky čtyřmi plně naloženými jumbo jety. Indie a Čína proto budují vlastní pěstování brambor a pěstitelé v Beneluxu se obávají nadbytku produkce.

Hranice efektivity se ukázala i nedávno, kdy nizozemský řetězec Albert Heijn musel po kybernetickém incidentu zastavit distribuční centra a regály se rychle vyprázdnily. Podle Gevaerse se dodavatelské řetězce posledních dvacet až třicet let stavěly co nejefektivněji a nejlevněji, ale pro svět, který už neexistuje. Domácnosti podle něj začnou za jídlo a oblečení znovu utrácet větší část příjmů, protože další úspory už nejsou možné a náklady mohou jen růst. Firmám, které chtějí složitost a rizika zvládnout, proto doporučuje řetězce zkracovat.

Jak to vypadá v praxi, předvedly dva obchodní řetězce. Jumbo prodává quinou vypěstovanou v Nizozemsku. Vznikla v programu Plant Protein Forward, který vede regionální sdružení Foodvalley na podporu domácí produkce rostlinných bílkovin. Dovozovou quinou z Jižní Ameriky a Indie řetězec postupně vyřazuje, domácí je navíc v biokvalitě a celozrnná za stejnou cenu. Podobně se v Nizozemsku začínají pěstovat pohanka, lupina, mořské řasy nebo edamame. Program už pomohl devadesáti zemědělcům pěstovat bílkovinné a vlákninové plodiny a prodávat je za férovou cenu. Klíčem jsou dlouhodobé smlouvy: pěstitelé mají jistotu, že od nich řetězec bude odebírat několik let, objemy se pak upravují podle poptávky.

Lidl Nizozemsko zase s pěstiteli hledá cestu k menšímu použití pesticidů. Pěstitel brambor Jan van der Ham dokázal spotřebu chemických přípravků snížit už po prvním roce o 90 procent. Obchodník přitom běžně jedná jen s dodavatelem, který brambory zpracovává, balí a řetězci dodává, a teprve přes něj se dostal k ochotným farmářům. První schůzky byly podle vedoucí udržitelnosti Lidlu Nizozemsko Esmée van Veen rozpačité, pěstitelé se před velkým řetězcem báli otevřeně mluvit. Průlom přišel, když se jednání přestali účastnit lidé z obchodních útvarů, protože program se netýkal cen, ale přechodu k udržitelnějšímu zemědělství.

Pro pěstitele bylo rozhodující sdílení rizika: pokud by sklizeň selhala, ponese Lidl polovinu ztráty. Teprve tato jistota mu podle Van der Hama dala odvahu změnit postupy. Aby se z pokusu stal běžný standard pro další pěstitele, musí se podle něj podobné podmínky stát součástí nákupní politiky obchodníků.

Zdroj: eLogistika.info

Shein rozšíří logistické centrum ve Vratislavi za 500 milionů eur

Od
Michaela Drábková
-
Hromada kartonových krabic přelepených modrou páskou
Ilustrační foto: Rohit Choudhari / Unsplash

Internetový prodejce módy Shein vloží dalších 500 milionů eur do rozšíření svého evropského logistického centra ve Vratislavi. Skladová plocha naroste o čtvrtinu na zhruba milion metrů čtverečních, provoz bude obsluhovat přes 6 500 autonomních robotů a do konce roku má v areálu pracovat kolem 10 000 lidí. Celkové investice firmy v Polsku od roku 2022 tím dosáhnou miliardy eur.

Investici firma oznámila 4. listopadu na setkání s novináři přímo ve Vratislavi. Peníze mají jít především do rozšíření kapacit pro skladování a vyřizování objednávek, ze kterých Shein zásobuje zákazníky po celé Evropě. Polský areál je pro společnost hlavním logistickým uzlem na kontinentu a podle vedení firmy se stal jedním z pilířů jejího evropského podnikání. Podle Leonarda Lina, který ve společnosti odpovídá za vztahy s veřejností a vede region Evropy, Blízkého východu a Afriky, je Evropa pro Shein klíčovým trhem a investice odráží důvěru v jeho dlouhodobý potenciál.

Po rozšíření bude mít centrum přibližně milion metrů čtverečních skladových ploch, což odpovídá zhruba 140 fotbalovým hřištím. Velkou část práce převezmou autonomní roboti, kterých má být víc než 6 500. Starají se o doplňování zásob do skladových pozic, třídění zásilek i vychystávání objednávek. Na rozvoji areálu v Dolním Slezsku se podílí Logicor, firma specializovaná na logistické nemovitosti.

Navzdory vysoké míře automatizace zůstává centrum velkým zaměstnavatelem. Do konce roku 2026 má v logistice, řízení dodavatelského řetězce, technologiích a skladovém provozu pracovat kolem 10 000 lidí, díky čemuž se Shein zařadí mezi největší zaměstnavatele v regionu. Na provoz navíc navazuje síť více než 230 malých a středních polských firem, které dodávají přepravu, obaly a další služby.

Cílem rozšíření je hlavně rychlejší doručování. Zákazníci v části evropských zemí dostávají objednávky už do 48 hodin a firma chce tuto lhůtu nabídnout na dalších trzích. Zboží uskladněné přímo v Evropě je navíc možné expedovat bez dlouhé cesty z asijských skladů. Shein v Polsku od dubna 2025 provozuje také vlastní tržiště, na které se zapojilo přes 500 polských značek a obchodníků. Evropskou logistickou síť firma rozšiřuje i jinde: v polovině října spustila ve Španělsku sdílenou logistickou službu s přepravci GLS, FedEx a CTT pro trasy do Německa, Francie, Itálie a Portugalska.

Pro Česko je investice zajímavá hlavně kvůli blízkosti. Vratislav leží necelých sto kilometrů od českých hranic a Dolní Slezsko patří k nejvýznamnějším logistickým regionům Polska, kde mají distribuční centra i další velcí hráči v internetovém obchodě. Další růst kapacit v sousedním regionu zvyšuje tlak na rychlost doručení, na kterou jsou zvyklí i čeští zákazníci, a v příhraničí může zesílit konkurenci o skladové pracovníky.

Zdroj: eLogistika.info

DPO nabídl stovce zaměstnanců program péče o zdraví na míru

Od
Michaela Drábková
-
Řidič městského autobusu za volantem, pohled přes okno vozu
Foto: Marjan Blan / Unsplash

Dopravní podnik Ostrava spustil roční program „100 statečných“, který stovce zaměstnanců nabízí péči o fyzické zdraví, výživu, regeneraci i psychickou pohodu sestavenou na míru podle dat z vyšetření. Program vede Lékařská fakulta Ostravské univerzity, podle níž jde o první takový pilotní projekt v Česku.

Program je zaměřen na péči o zdraví v náročných profesích městské hromadné dopravy. Zaměstnanci DPO mohou od září využívat nutriční poradce, doplňky stravy, psychologické konzultace i další benefity. Přínos opatření pro jejich životní styl bude na základě dat z průběžných vyšetření sledovat Lékařská fakulta Ostravské univerzity (LF OU).

O účast byl mezi zaměstnanci velký zájem, přihlásilo se jich přes 260. Stovku účastníků vybrala z dobrovolně přihlášených přímo LF OU. Ve výběru je 50 mužů a 50 žen různých profesí – od řidičů a dílenských pracovníků až po administrativní pracovníky.

Účastníci absolvovali vstupní telekonzultace s lékařem, který vycházel z výpisu ze zdravotní dokumentace a výsledků krevních testů. Na základě jeho doporučení případně podstoupí specializovaná odborná vyšetření. Následuje návštěva nutriční poradny LF OU, kde jim odborníci sestaví další péči přímo na míru.

„DPO je prvním podnikem v ČR, ve kterém se takový pilotní projekt realizuje. Věřím, že jeho výsledky přinesou důležité informace, které umožní nastavit efektivní preventivní opatření a budou inspirací pro další zaměstnavatele,“ uvedl Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity a vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví.

Dopravní podnik má přes dva tisíce zaměstnanců, z toho více než tisíc řidiček a řidičů. Průměrný věk zaměstnance DPO je 48 let. „Naším cílem je u našich lidí vybudovat dlouhodobě udržitelné návyky od fyzické kondice a spánkové hygieny až po celkovou životní energii, což přirozeně vede i ke snížení nemocnosti. Výsledky tohoto pilotního programu podložené konkrétními daty mohou posloužit i jako základ pro dlouhodobou strategii zdraví v DPO,“ uvedl Daniel Morys, předseda představenstva a generální ředitel Dopravního podniku Ostrava.

Na programu se podílejí také partnerské společnosti. Generálním partnerem je MultiSport Benefit, který všem účastníkům věnoval kartu MultiSport na celý rok.

Zdroj: DPO

123...1 312Strana 1 z 1 312

Logistický kalendář

Zobrazit kalendář