Dne 5. března 2026 zveřejnila Evropská parlamentní výzkumná služba (EPRS) studii The policy priorities of the von der Leyen II Commission: State of play in March 2026, která mapuje, jak Evropská komise naplňuje své politické priority v aktuálním mandátu. Dokument ukazuje, že jedním z hlavních leitmotivů druhé Komise Ursuly von der Leyen je konkurenceschopnost a s ní úzce spojené zjednodušování legislativy, včetně využívání tzv. omnibusových návrhů. Studie zároveň potvrzuje, že právě priorita prosperity a konkurenceschopnosti tvoří přibližně polovinu všech dosud oznámených iniciativ Komise.
Na první pohled se může zdát, že zjednodušování pravidel je automaticky správnou odpovědí na současné hospodářské oslabení Evropy. Z regulatorního i praktického pohledu je ale situace složitější. Samotné zjednodušení totiž ještě neznamená vyšší konkurenceschopnost. Pokud evropský rámec zůstává roztříštěný, interpretačně nejasný nebo implementačně opožděný, podnikům to nepřináší úlevu, ale naopak další nejistotu.
EPRS ve studii připomíná, že Komise v tomto mandátu pracuje velmi intenzivně s omnibusovými balíčky. Jen v roce 2025 předložila deset omnibusových návrhů a další tři oznámila pro rok 2026. Smyslem těchto balíčků má být omezení regulatorní zátěže, snížení administrativních nákladů a revize některých již přijatých pravidel. Současně ale studie upozorňuje, že tento přístup vyvolává i kritické reakce – nejen z pohledu obsahu, ale také z pohledu kvality legislativního procesu, předvídatelnosti a právní jistoty.
Právě právní jistota, předvídatelnost a včasná metodická podpora jsou přitom pro firmy často stejně důležité jako samotný rozsah povinností. To je velmi dobře vidět na oblasti obalové legislativy. Nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR) se začne obecně používat od 12. srpna 2026. Přesto se podniky i několik měsíců před tímto datem stále potýkají s nedostatkem klíčových interpretačních vodítek, chybějícími oficiálními vysvětleními a nejistotou ohledně praktického výkladu některých ustanovení.
A právě zde se ukazuje zásadní rozdíl mezi deklarovaným „zjednodušením“ a skutečnou konkurenceschopností. Firma nepotřebuje pouze méně pravidel. Potřebuje především jasně pochopitelná pravidla, stabilní harmonogram, jednotný výklad napříč členskými státy a instituce, které plní svou roli včas a konzistentně. Pokud tyto základy nefungují, vznikají na jednotném trhu rozdíly v přístupu, prodlužuje se rozhodování, roste nákladovost compliance a zvyšuje se právní i reputační riziko.
Pro obalový sektor je tato debata mimořádně důležitá. PPWR je jedním z největších regulatorních zásahů do evropského obalového trhu za poslední roky. Firmy již nyní investují do redesignu obalů, vyhodnocování recyklovatelnosti, nastavování procesů pro opakované použití, změn označování i nových datových toků v rámci rozšířené odpovědnosti výrobce. Takové změny nelze řídit pouze na základě obecných politických prohlášení. Vyžadují praktickou implementační disciplínu, odborný dialog a dostatečně včasné výkladové dokumenty.
Studie EPRS navíc ukazuje ještě jednu důležitou skutečnost: Komise dosud oznámila téměř 400 iniciativ, přičemž největší důraz skutečně klade na oblast prosperity a konkurenceschopnosti. Vedle ambiciózních cílů však dokument zároveň připouští i zpoždění a nerovnoměrný pokrok v jednotlivých prioritách.
To je podstatný signál i pro průmysl. Konkurenceschopnost totiž nevzniká tím, že se cíle pouze vyhlásí. Vzniká tehdy, když jsou pravidla kvalitně připravena, srozumitelně komunikována a důsledně zaváděna do praxe.
Z pohledu firem je proto na místě formulovat jednoduchý, ale zásadní závěr: Evropa nebude konkurenceschopnější jen proto, že začne více mluvit o simplifikaci. Konkurenceschopnější bude tehdy, pokud vytvoří regulační prostředí, které je koherentní, předvídatelné a institucionálně spolehlivé. Skutečně funkční jednotný trh nevzniká pouze redukcí povinností, ale především tím, že pravidla platí stejně, jsou vykládána stejně a jsou doprovázena odpovídající metodickou podporou.
V praxi to znamená, že nejúčinnější reformou někdy nemusí být další vrstva „zjednodušení“, ale spíše návrat k základům: ověřit, zda systém jako celek funguje, zda jsou pravidla srozumitelná a zda mají podniky reálnou možnost je včas splnit. Právě v tom bude v příštích měsících spočívat skutečný test evropské konkurenceschopnosti – a pro obalový průmysl zejména test důvěryhodnosti implementace PPWR.
Zdroj: SYBA
