Domů Blog

Kampus VŠTE prochází rozsáhlou modernizací za desítky milionů korun

Areál Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích během léta prochází významnou proměnou. Škola realizuje rozsáhlé stavební úpravy a modernizaci vybraných budov, jejichž cílem je rozšířit výukové kapacity, zlepšit komfort studentů i zaměstnanců a dále posílit bezbariérovost celého kampusu. 

Největší investicí je nástavba budov A a B, které rostou doslova o jedno patro výš. Na nových třetích nadzemních podlažích vzniká celkem šest nových učeben doplněných o hygienická zázemí. Díky rozšíření prostor získá škola dodatečné prostory pro výuku a bude schopna lépe reagovat na rostoucí počet studentů i rozvoj studijních programů. 

Budova B VŠTE

Nová podlaží obou budov propojí spojovací most, který zajistí pohodlný a bezpečný přesun mezi objekty bez nutnosti opouštět budovu. Součástí projektu je také důraz na dostupnost pro všechny studenty. Nová přístavba budovy A přinese výtah a bezbariérový přístup do všech podlaží. Pro studenty se specifickými potřebami tak vzniká výrazně komfortnější a dostupnější prostředí pro studium. 

Modernizace se dotýká také budovy E, kde vznikne nová menší učebna a dojde k rozšíření odpočinkových prostor pro studenty. Přístup do učeben v prvním patře usnadní šikmá zvedací plošina, která opět rozšíří možnosti bezbariérového pohybu po kampusu. 

Další investice směřují do učeben E1 a B1, které procházejí technickou modernizací. V aule E1 je instalováno nové technické vybavení a probíhají drobné stavební úpravy. Přednášková místnost B1 získává moderní audiovizuální techniku a odpovídající stavební úpravy výukových prostor. 

Rekonstrukcí prochází také menza, která studentům nabídne příjemnější a modernější prostředí pro stravování i setkávání. Novinkou bude rovněž doplnění knihovny o novou studovnu, která poskytne studentům další místo pro samostatnou práci a přípravu na výuku. 

Celková hodnota investice do nástavby budov A a B dosahuje přibližně 63 milionů korun. Modernizace učeben E1 a B1 představuje další investici v řádu dvou milionů korun. Dokončení nástavby budov A a B je plánováno na začátek zimního semestru roku 2027, ostatní modernizační práce by měly být dokončeny na podzim roku 2026. 

Léto 2026 tak není na VŠTE jen obdobím prázdnin a odpočinku, ale také časem intenzivních změn a příprav na další etapu rozvoje školy: „Právě u nás je to jediný čas, který můžeme využít na zlepšování našeho areálu“ dodal vedoucí kanceláře rektora Petr Oros v rozhovoru pro Jihočeskou televizi. Studenty po návratu přivítá modernější zázemí a kampus, který bude opět o něco lépe odpovídat potřebám současného vysokoškolského vzdělávání.

Zdroj: VSTECB

zdopravy.cz: Spor o výši mýta: Železniční dopravce volá po německém modelu, pro Česmad už sousedi nejsou vzorem

Nejnovějším hostem podcastu Cesty Zdopravy.cz byl náš kolega, bývalý člen předsednictva ŽESNAD.CZ, pan Michal Gajdoš (RTI). Z jeho vystoupení byl na webu zdopravy.cz publikován tento samostatný článek o cenách za dopravní cestu (mýto) kamionů v ČR . A to se ještě o tomto problému nemluví v kontextu s cenami za dopravní cestu (nákladní železniční dopravy) na tratích SŽ…Základní sazby máme totiž nejvyšší ve střední Evropě…. Oldřich Sládek (ŽESNAD.CZ)

Podle Michala Gajdoše stát podléhá s výší mýtných sazeb lobbistům.

Michal Gajdoš, generální ředitel Railtrans International pro Rakousko a Německo, se při natáčení podcastu Cesty Zdopravy.cz velmi ostře vymezil proti přístupu českého státu a ministerstva dopravy při stanovování cen mýtného na našich dálnicích a silnicích prvních tříd.

Otevřeně označil sazby českého mýta za prolobované a podivil se nad tím, proč stát podléhá tlaku zájmových skupin, místo toho, aby hájil zájmy Česka a využil možnosti, které mu mýtný systém dává.

„Sleduji, jak se s tím vypořádaly okolní země. Ve srovnání Česko, Německo a Rakousko jsme na tom nejlépe z pohledu silničních dopravců. Máme nejlevnější mýto. Máme také množstevní slevy pro ty, co užívají naši síť pravidelně,“ řekl v podcastu Michal Gajdoš.

Dnes pracuje pro RTI, ale dlouhé roky budoval v Česku IDS Cargo a byl také členem předsednictva ŽESNAD.CZ. Právě v této roli se před dvěma lety dostal do sporu na konferenci ve Špindlerově Mlýně s tehdejším ministrem dopravy Martinem Kupkou, když toto téma otevřel. „Byl jsem utnut velmi rychle. Že si nemůžu myslet, že se železniční sektor bude rozvíjet za pomoci toho, že bychom penalizovali jiný mód dopravy,“ vzpomíná Michal Gajdoš, který však nechce nechat toto téma spát.

Lobbisté tlačí cenu dolů, míní Gajdoš

Do ceny mýta se propisuje několik základních kategorií. Tou hlavní jsou náklady na výstavbu a provoz infrastruktury a nově přibyla i složka za CO2. Německo toho využilo brilantně a z německého mýta tvoří tento poplatek pomalu 50 procent. Ale u nás jsme ho jen nepatrně zvýšili. A já si říkám, proboha, proč? Proč jsme to nevyužili,“ kritizuje Gajdoš český přístup a dodává: „Už jsem úplně alergický na rétoriku, že rohlíky, housky, banány, toaletní papíry a co ještě všechno nebude na krámech, když zvýšíme mýtné. Když půjdete v Rakousku a Německu do stejného řetězce, jsou ceny téměř stejné jako u nás. Mýto není ten důvod. Jsem přesvědčený, že tu je lobbistická skupina, která tlačí ceny mýta dolů.“

V Česku se však zdražovalo, jen ne v maximální možné míře. Každá evropská země k tomu přistupuje trošku jinak. Detailní přehled jsme vám přinesli zde.

Nový poplatek za CO2 začal Česku vynášet už od samotného začátku. Právě jeho výši však Michal Gajdoš kritizuje. Naopak Martin Kupka ho jako tehdejší ministr dopravy hájil. „K navýšení ceny mýtného jsme přistoupili v návaznosti na evropskou směrnici, která nově zavádí poplatek za emise oxidu uhličitého. Jedná se o zdražení, které neohrozí dopravce a vybrané prostředky nám současně pomohou s investicemi do dopravní infrastruktury. Jen v letošním roce otevřeme 118 kilometrů dálnic a zahájíme dalších 115 kilometrů staveb nových dálnic,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka na jaře 2024.

Podle Gajdoše však Česko maximální možné platby prostě nechce využít a domnívá se, že jde o lobbistický záměr těch, kdo bojují za kamiony, aby se mýto drželo co nejníže. Je to podle něj i obraz toho, že železniční lobby je v Česku prostě slabší než ta silniční.

Polovina do silnic, polovina do rozvoje mobility

„Pojďme si nastavit během příštích například pěti let, že budeme zdražovat tak, abychom dosáhli 80-90 procent německé úrovně v roce 2030. A pojďme si říct, že z každého centu, který vybereme tímto způsobem navíc, dáme polovinu zpět železnici. Protože Německo to takhle má. Polovinu z toho, co vybere, pošle zpět na údržbu silnic a dalšími 50 procenty sanují rozvoj mobility. A většina z toho jde na železnici. Silnice tak vrací neférovost v nepromítnutých externalitách železnici,“ vysvětluje Michal Gajdoš.

Ministerstvo chystá změnu koncepce

Podle mluvčí ministerstva dopravy Aleny Mühl se od zavedení zpoplatnění emisí CO2 mýtné sazby mírně zvyšují. „Při každém zvyšování mýtné sazby je nutné vidět širší kontext aktuální makroekonomické situace tak, aby toto navyšování nepřispívalo nadmíru ke zvýšení inflačních tlaků v ekonomice. Složka mýta představující zpoplatnění emisí CO2 však ještě v prostředí ČR dává určitý prostor pro možné další navyšování mýtných sazeb. Ministerstvo dopravy se touto věcí zabývá i v souvislosti s přípravou změny mýtné koncepce,“ uvedla Mühl.

Jakékoliv navyšování ale odmítá sdružení autodopravců Česmad Bohemia. „Letos se jen na mýtu vybere 20 miliard korun. To je spolu s výnosy ze spotřební daně z nafty, silniční daně a dalšími odvody placenými silničními dopravci docela dost. A ano, my usilujeme o to, aby povinné platby, jako je mýto, u nás nebyly jako v Německu. Německo nejen pro nás už přestalo být nedotknutelným vzorem,“ říká mluvčí Martin Felix. „Zdražení mýta v Česku o 25 % ve formě CO2 přirážky se nám zdá zcela dostatečné a neměla by to být jen příležitost pro stát maximálně zatížit cokoliv, co se hýbe,“ dodal Felix. Podle něj většina států CO2 příplatek nezavedla vůbec. „Možná že pan Gajdoš má péči o mýtné proto, aby dražší mýtné pomohlo na druhé straně železnici v domnělém konkurenčním boji. Tak zde jsem si téměř jist, že ani nepatrně. Železnice si bude muset odpracovat domácí úkoly nejprve sama,“ dodal Felix.

Zdroj: ŽESNAD

Lufthansa Cargo vstupuje s Kardexem do budoucnosti

Kardex realizoval jako generální dodavatel programu LCCevo společnosti Lufthansa Cargo na letišti Frankfurt nový systém Medium Load Pallet System (MLP). Skladiště středních palet zahrnuje 4-uličkový, plně automatizovaný vysokoregálový sklad na 1.270 palet s potřebnou manipulační technikou pro uskladňování a vychystávání, zónu komisování se dvěma vertikálními moduly skladovacích výtahů (VLM) a ručně obsluhovaný regál v chladící místnosti pro skladování nejrůznějšího zboží zákazníků – od „Dangerous Goods“ (DGR) až po farmaceutické zboží. Doba obratu skladů těchto zásilek v rámci LCC je přibližně 24 hodin. Organizace skladu a řízení toku materiálu probíhá prostřednictvím systému řízení skladu od společnosti iFD.

Projekt byl klíčovou součástí fáze ALPHA programu LCCevo, jejímž dokončením Lufthansa Cargo nyní dosáhla důležitého milníku. V nadcházejících letech by mělo na letišti Frankfurt vzniknout jedno z nejmodernějších leteckých nákladních center v Evropě. Lufthansa Cargo investuje přibližně 600 milionů eur do modernizace stávajícího nákladního hubu. Modernizace probíhá během nepřetržitého provozu 24/7 na ploše přibližně 80.000 metrů čtverečních. V nadcházejících stavebních fázích by mělo být Lufthansa Cargo Center dále rozvinuto na nejmodernější letecké nákladní centrum v Evropě.

Velké zatížení, vysoké kapacity, těsně taktované procesy a nepřetržitý provoz 24/7 zaměřený na maximální dostupnost: program LCCevo společnosti Lufthansa Cargo klade mimořádné nároky na logistickou infrastrukturu, která neumožňuje izolovaná jednotlivá řešení. Zvláště v mezinárodním leteckém nákladním hubu není důležitá pouze výkonnost jednotlivých komponent, ale vzájemné působení celého systému.

Ústředním prvkem programu LCCevo je vysoce moderní plně automatizovaný systém skladů MLP (Medium Load Pallet System) s 1.270 paletovými místy a výškou 10,5 m. Systémem MLP stanovuje Lufthansa Cargo nové standardy v logistice skladů pro citlivé zásilky. Byl speciálně navržen pro lehčí a náročné zboží, jako je nebezpečný náklad podle DGR (Dangerous Goods Regulations) a GDP (Good Distribution Practice), farmaceutické zboží a další teplotně citlivé zboží. Systém MLP zajišťuje konstantní skladovací teplotu 20 °C, doplněnou přímo připojenou chladící místností s teplotou 5 °C – to zajišťuje stabilní kvalitativní podmínky po dobu celého skladování.

Přímá komunikace

V systému MLP se používají čtyři regálové manipulátory typu Kardex MSingle A a dva vertikální skladovací výtahy typu Kardex Shuttle XP 500. Jejich komisiovací místa jsou vybavena systémem Pick-by-light a ručními skenery. Rozhraní JMIF (Java Machine Interface) vyvinuté společností Kardex umožňuje přímou komunikaci mezi skladovacími výtahy a nadřazeným systémem řízení skladu „WarehousePilot“.

Intralogistická platforma „WarehousePilot“ byla v rámci projektu dodána a implementována poskytovatelem iFD vybraným společností Lufthansa Cargo. Kardex Mlog zajišťoval integraci řešení do celkového systému a zajistil bezproblémové fungování všech komponent systému. „WarehousePilot“ zajišťuje optimalizovaný tok zboží na paletové manipulační dráze dodané společností Kardex ve všech skladových oblastech a zajišťuje dodržování různých předpisů, jako jsou GDR a GDP atd.

Systém MLP je navržen na celkový výkon 110 uskladnění a vychystání za hodinu. Skládá se z 70 přímých vychystání z čtyřuličkového vysokoregálového skladu a 40 manipulačních jednotek z jednoho ze dvou Kardex Shuttle XP 500. Každý z těchto tabletových skladů je navržen na celkový výkon 40 uskladnění a vychystání tabletů za hodinu.

… o společnosti Lufthansa Cargo

Lufthansa Cargo je jednou z předních leteckých nákladních společností na světě a součástí skupiny Lufthansa, největšího leteckého koncernu v Evropě. Prostřednictvím svých pěti nákladních hubů ve Frankfurtu, Mnichově, Bruselu, Vídni a Římě přepravuje specialista na leteckou dopravu zboží průměrně 2.500 tun nákladu denně. Základem je silná a spolehlivá síť letiště na letiště, která zahrnuje přibližně 350 destinací ve více než 100 zemích. Lufthansa Cargo prodává nákladní kapacity osobních letadel společností Lufthansa Airlines, Austrian Airlines, Brussels Airlines, Discover Airlines, ITA Airways, Lufthansa City Airlines a SunExpress, jakož i svou vlastní flotilu nákladních letadel skládající se z 18 letounů Boeing 777F a čtyř letounů Airbus A321F.

Společně se svými dceřinými společnostmi nabízí Lufthansa Cargo přizpůsobená, rychlá a efektivní logistická řešení podél celého dodavatelského řetězce. Společnost tak plní svou misi „Enabling Global Business“ a propojuje celosvětově trhy a obchodní partnery. Přitom hrají klíčovou roli inovativní technologie a investice v oblasti udržitelnosti. Kromě moderní flotily a používání udržitelného leteckého paliva (SAF) je důraz kladen na kontinuální optimalizaci leteckého provozu. V roce 2025 dosáhla společnost tržeb 3,40 miliardy eur a přepravního výkonu 9,10 miliardy tun-kilometrů nákladu. V současné době je zaměstnáno přibližně 4.300 zaměstnanců po celém světě.

Zdroj: LOGPR.DE

Zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích pozastavilo 15 ze 16 německých zemí

Zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích pozastavily až na jednu všechny německé spolkové země. Jsou mezi nimi i oba čeští sousedé Bavorsko a Sasko. K opatření, které potrvá nejméně do konce srpna, přistoupily zemské vlády kvůli nízkému stavu hladiny splavných řek.

Jako první zákaz pozastavily už minulý týden spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, Porýní-Falc, Dolní Sasko a Sársko, které leží na západě Německa. Jím protéká i Rýn, který je v Německu nejdůležitější řekou pro nákladní lodní dopravu. K první čtveřici se postupně připojilo dalších 11 zemí; naposledy dnes Berlín, Braniborsko, Durynsko a Sasko. Sasko přitom v posledních dnech tvrdilo, že k pozastavení zákazu nevidí důvod. Jedinou spolkovou zemí, která se zatím nepřidala, je tak Sasko-Anhaltsko.

V jednotlivých zemích se liší rozsah opatření – v Berlíně, Braniborsku a Hesensku se pozastavení zákazu vztahuje pouze na zboží, které by jinak putovalo po řece. Jinde – například v Durynsku – je opatření plošné.

S nedostatkem vody se potýkají řeky po celém Německu, jsou mezi nimi největší toky Rýn, Dunaj či Labe. Pro říční dopravu je v Německu zásadní Rýn. V posledních týdnech jeho hladina dosahuje stále nových negativních rekordů. Například v Kolíně nad Rýnem řeka minulý týden dosáhla nejnižší úrovně od roku 1816. Ekonomové přitom varují, že nedostatek vody v německých řekách by mohl mít dopad na celé hospodářství.

Nový německý ministr dopravy Steffen Bilger o situaci na německých řekách jednal už minulý týden se zástupci přístavů, lodních společností a dalších dopravců. Dnes se sešel také s ministry dopravy jednotlivých spolkových zemí. V rozhovoru se stanicí RTL/ntv dnes Bilger vyzval, aby se investovalo do splavnění německých řek. Ministr životního prostředí Carsten Schneider pak varoval, aby se nejednalo na úkor přírody.

„Prosté prohloubení řek nemůže být odpovědí na současné problémy,“ řekl. Řešení je podle něj komplexnější, jeho součástí by měl být mimo jiné odklon od budování plavebních kanálů a návrat říčních koryt do stavu co nejvíce podobného tomu původnímu, včetně slepých ramen a meandrů.

Ne všem se pozastavení zákazu nedělní a sváteční jízdy kamionů zamlouvá. Opatření kritizovaly například ekologické organizace či odbory. Také spediční firmy upozornily, že jde o opatření, které nedokáže situaci výrazně zlepšit. Loď dokáže podle nich převézt až stonásobek toho, co uveze kamion.

Zdroj: ČTK

Autobusový dopravce Arriva autobusy zvýšil loni zisk na 88 milionů korun

Autobusový dopravce Arriva autobusy zvýšil minulý rok zisk po zdanění na 88 milionů korun. Výsledek je o 51 milionů korun vyšší než v roce 2024. V letech 2022 a 2023 společnost skončila se ztrátami. Vloni dosáhly celkové tržby 529 milionů korun, o 35 procent více než rok předtím, uvedla společnost ve výroční zprávě zveřejněné ve Sbírce listin.

Většina příjmů je evidovaná jako ostatní provozní výnosy, které představují příspěvek na úhradu ztráty vyplývající ze zajištění obslužnosti ve veřejné linkové dopravě. Poskytovateli jsou krajské, městské a obecní úřady a ministerstvo dopravy. Vloni dosáhly 1,362 miliardy korun, rok předtím byly o 31 milionů korun vyšší. K 31. lednu 2025 společnost ukončila provoz na Vysočině a od března loňského roku neprovozuje městskou dopravu v Kutné Hoře.

Arriva autobusy zajišťuje autobusovou dopravu na městských, příměstských i dálkových linkách v částech Pardubického a Královéhradeckého kraje, ve středních Čechách, v Olomouckém, Moravskoslezském nebo Zlínském kraji. Pro řadu zákazníků zajišťuje také smluvní dopravu zaměstnanců do jejich firem, zájezdovou dopravu nebo provoz informačních kanceláří a vybraných autobusových nádraží. Ve své má jsou kromě obvyklých autobusů i plynová a elektrická vozidla, která nasazuje hlavně na linky MHD.

Vloni společnost zaměstnávala 960 lidí, což bylo meziročně o 24 méně. Z celkového počtu byla naprostá většina řidičů autobusů. Kvůli velkému nedostatku řidičů a zvýšené nemocnosti byla firma nucena v některých případech provozovat pravidelnou a nepravidelnou dopravu pomocí externích subdodavatelů a najímáním agenturních řidičů.

Jediným akcionářem firmy je společnost Arriva Transport Česká republika. Ta přes řetězec firem registrovaných v Nizozemsku a ve Velké Británii patří společnosti ISQ Holdings se sídlem na Kajmanských ostrovech.

Zdroj: ČTK

České dráhy očekávají nabídky na nové sídlo na přelomu září a října

České dráhy (ČD) očekávají na přelomu září a října nabídky od účastníků soutěžního dialogu na nové sídlo společnosti. ČTK to na dotaz sdělila mluvčí ČD Vanda Rajnochová. ČD zahájily soutěž v dubnu 2024. Nyní jsou v nájmu v budově ministerstva dopravy, stěhování do vlastního by společnosti podle dřívějších vyjádření přineslo roční úspory v desítkách milionů korun.

Soutěžní dialog patří mezi časově náročné druhy zadávacího řízení, protože umožňuje průběžně optimalizovat zadání, jeho delší trvání je proto podle mluvčí standardní. „Jsme ve finální fázi soutěžního dialogu, kdy očekáváme nabídky od všech účastníků výběrového řízení. Studii návratnosti připravujeme, nicméně budeme finalizovat až po obdržení nabídek,“ uvedla Rajnochová. Na podzim by se s výsledky tendru měly seznámit orgány společnosti, následně je plánují ČD zveřejnit.

ČD mají pronajatou část budovy ministerstva dopravy na nábřeží Ludvíka Svobody, kde sídlí generální ředitelství. Dráhy využívají zhruba čtvrtinu z celkové plochy budovy ze 30. let minulého století. Stávající nájemní smlouva byla uzavřena na období od července 2023 do konce června 2028 s možností dalšího prodloužení. Kvůli omezené kapacitě sídlí zaměstnanci skupiny ČD i v dalších budovách v Praze.

Nové sídlo má být pro zhruba 1400 zaměstnanců, zájemci mohou v soutěžním dialogu nabídnout rekonstrukci vybrané stavby nebo výstavbu nové budovy. Celková hrubá podlažní plocha by měla být zhruba 18.100 metrů čtverečních, více než dvě třetiny plochy mají být kanceláře. Součástí areálu má být i odpovídající počet parkovacích míst.

Při vyhlášení soutěžního dialogu v roce 2024 generální ředitel ČD Michal Krapinec uvedl, že dráhy vytipovaly pro nové sídlo vhodné pozemky u tří hlavních železničních uzlů v Praze – u hlavního nádraží, nádraží Libeň a nádraží Holešovice.

Za nevýhody budovy ministerstva označil Krapinec to, že je tmavá, neekologická, není u železnice a není možné v ní dělat větší stavební zásahy. Budova ministerstva dopravy byla postavena v letech 1927 až 1932 pro československé ministerstvo železnic. Od roku 1975 je zapsána jako kulturní památka.

Loni měla skupina ČD průměrně 20.812 zaměstnanců. ČD v roce 2025 hospodařily se ziskem 1,837 miliardy korun před zdaněním, v roce 2024 se ziskem 1,262 miliardy. Loni ČD přepravily 168 milionů cestujících, meziročně o 800.000 méně. ČD jsou akciovou společností, jediným akcionářem je stát.

Zdroj: ČTK

Letiště Praha mění část vedení, na pozice tří ředitelů vypsalo výběrová řízení

Letiště Praha hledá tři nové ředitele, skončil ředitel interního auditu Filip Zelinger a ze společnosti odchází také ředitel corporate governance Jiří Kautský a ředitelka marketingu a komunikace Eva Krejčí. Na jejich pozice byla vypsána výběrová řízení. Informoval o tom server Zdopravy.cz. K 1. srpnu nastoupil do vedení letiště Radomír Lašák, který v čele státního podniku vystřídal Jiřího Pose. Letištní odbory jsou kvůli výběru Lašáka ve stávkové pohotovosti a výhrady k personální změně má i opozice.

Se třemi řediteli se podle mluvčí Letiště Praha Denisy Hejtmánkové společnost rozešla po vzájemné dohodě. „Pan Filip Zelinger ukončil své působení ve firmě Letiště Praha k včerejšímu dni (k pondělí 10. srpna, pozn.red.), pan Kautský a paní Krejčí jsou ve firmě do konce srpna,“ sdělila ČTK mluvčí.

Do Letiště Praha naopak nastoupila Soňa Bergmannová (dříve Křítková). „Paní Soňa Bergmannová zastává pozici asistentky předsedy představenstva Letiště Praha Radomíra Lašáka,“ uvedla Hejtmánková. Bergmannová dříve působila jako šéfka strategické komunikace společnosti Agrofert, dále v Ředitelství silnic a dálnic nebo na ministerstvu průmyslu a obchodu. V minulosti ona i Lašák pracovali ve skupině ČEZ.

Pos, kterého Lašák vystřídal, vedl letiště od roku 2021 a mezi lety 2011 a 2014. Jeho funkční období končilo koncem srpna, proto ministerstvo financí vypsalo v květnu výběrové řízení na člena představenstva s odpovědností za řízení společnosti. Začátkem července oznámilo, že v něm uspěl Lašák, který stál v letech 2006 až 2009 v čele Českých aerolinií (ČSA). Kvůli negativnímu přijetí jeho výběru ministerstvo ve snaze uklidnit situaci jeho nástup o měsíc urychlilo.

Období Lašákova působení v ČSA provázely zhoršující se hospodářské výsledky, propouštění zaměstnanců a příprava privatizace, kterou přerušila hospodářská krize. V ČSA pak pokračovaly roky ekonomických problémů a dopadů pandemie covidu-19. Poslední komerční let ČSA pod kódem OK v Praze přistál v říjnu 2024.

Kvůli obavám o další směřování Letiště Praha pod vedením Lašáka pět odborových organizací působících na letišti vyhlásilo od 21. července stávkovou pohotovost. O dalším postupu se odboráři rozhodnou na základě Lašákových kroků, po 100 dnech ve funkci se mají setkat s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO), aby zhodnotili jeho kroky.

Nejistotu v nich současně vyvolalo i prohlášení premiéra Andreje Babiše (ANO) o možném uvedení části akcií Letiště Praha na burzu v roce 2028. Za další potíž odbory označily absenci informací ohledně změn ve struktuře, řízení a financování provozu letiště, včetně zásahů do personálního stavu zaměstnanců.

Společnost Letiště Praha, která provozuje pražské Letiště Václava Havla, zvýšila loni čistý zisk meziročně o 800 milionů na 3,2 miliardy korun. Hrubý provozní zisk (EBITDA) stoupl v roce 2025 také o 800 milionů na 5,1 miliardy korun. Ruzyňské letiště loni odbavilo 17,8 milionu cestujících, meziročně o 1,4 milionu více.

Zdroj: ČTK

Silničáři zahájili opravy povrchu vozovky v jižní části Pražského okruhu

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) začalo opravovat povrchy vozovky na dvou jižních úsecích Pražského okruhu. Nejprve zrekonstruuje část mezi Kunraticemi a Hodkovicemi, následně mezi křížením s dálnicí D1 a Jesenicí. Práce za necelých 144 milionů korun bez DPH potrvají do října. Po dobu oprav bude v obou směrech veden provoz dvěma zúženými jízdními pruhy. ŘSD o tom informovalo v tiskové zprávě.

Opravy se týkají úseků mezi nultým a třetím kilometrem a mezi 82,5 a 76,6 kilometrem okruhu včetně mimoúrovňových křižovatek. ŘSD při nich zbrousí horní vrstvu vozovky, což má mimo jiné zlepšit protismykové vlastnosti povrchu a snížit hluk projíždějících aut. Vybroušený povrch silničáři zpevní postřikem, který zvýší odolnost proti loupání a drolení způsobenému zejména těžkými nákladními auty. Silničáři také opraví spáry, aby do konstrukce nezatékalo.

„Před samotným broušením opravíme ještě drobné trhliny speciálním plastbetonem. Ten je proti klasickému betonu pevnější a tvrdší, protože je smíchaný s pryskyřicí, křemičitým pískem a drobným kamenivem, který na silnici velmi rychle tuhne,“ uvedl mluvčí ŘSD Jan Rýdl. Součástí prací bude také výměna svodidel, obnova vodorovného značení a modernizace telematiky.

Zdroj: ČTK

Výpadek peněz na silnice může podle hejtmana omezit investice Pardubického kraje

Pardubickému kraji letos budou chybět desítky milionů korun ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na opravy silnic druhé a třetí třídy. Kraje je letos poprvé od roku 2015 nedostanou. Pokud se výpadek bude opakovat i v dalších letech, může to omezit peníze na zdravotnictví, sociální péči a školství, řekl ČTK hejtman Martin Netolický (3PK).

„Je to záležitost, která pro nás znamená výpadek. To znamená, že musíme nahradit finanční prostředky z vlastních zdrojů. Letos to nějakým způsobem zvládneme, ale v dalších letech to pravděpodobně možné nebude,“ řekl Netolický.

Pardubický kraj spravuje zhruba 3135 kilometrů silnic. Na jejich opravy v posledních letech vynakládal přibližně 1,5 až dvě miliardy korun ročně, část peněz získával také z evropských fondů. Podle Netolického ale ani tato částka nestačí na průběžnou obnovu celé sítě.

Kolik oprav může výpadek státních peněz znamenat, záleží na výši částky, kterou by kraj od státu získal. V roce 2023, kdy stát poskytl krajům na silnice šest miliard korun, Pardubický kraj dostal zhruba 350 milionů. Při současných cenách by podle Netolického tato částka odpovídala opravě asi 35 kilometrů silnic.

„V současné době můžeme počítat, že jeden kilometr silnice stojí zhruba deset milionů korun. V loňském roce dostal Pardubický kraj ze Státního fondu dopravní infrastruktury na opravy silnic druhých a třetích tříd 126 milionů korun,“ řekl Netolický.

Podle hejtmana nemůže kraj chybějící peníze na silnice dlouhodobě nahrazovat ze svého rozpočtu, protože by se pak nedostávaly na další oblasti. „Chystáme poměrně hodně akcí v oblasti zdravotnictví a sociální péče a zároveň školství. A to jsou oblasti, které jsou nám svěřeny stejně tak jako silniční síť,“ uvedl hejtman.

Netolický zároveň dlouhodobě kritizuje nynější rozdělení daňových příjmů mezi stát a kraje. Podle něj rozpočtové určení daní některé kraje znevýhodňuje. „Stávající situace je prostě nespravedlivá,“ řekl Netolický.

Uvedl, že o problému mluvil také s vicepremiérem a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (ANO) při jeho pondělní návštěvě Pardubického kraje. Hejtman by byl rád, kdyby Asociace krajů zesílila tlak na vládu. Podle něj by kraje měly prosazovat své společné zájmy bez ohledu na stranickou příslušnost. „Divil bych se, že se ve státním rozpočtu, který je v řádu bilionů korun, nenajdou čtyři miliardy na silnice druhých a třetích tříd,“ řekl Netolický.

Zdroj: ČTK

e15: Zero Carbon míří na koleje. Biomasa má nahradit tisíce kamionů

Logistický kalendář

MSV