Domů Blog

Začne platit novela upravující zavádění alternativních paliv v letectví

Od listopadu vstupuje v účinnost novela zákona o civilním letectví, která v reakci na unijní nařízení upravuje zavádění minimálního podílu udržitelných leteckých paliv a jeho postupné zvyšování. Nařízení EU z roku 2023, takzvané ReFuelEU, má nastolit rovné podmínky pro používání leteckých paliv a zavádět stále vyšší podíly udržitelných leteckých paliv, aniž to bude mít nežádoucí dopady na konkurenceschopnost v letecké dopravě EU. Unie chce snižovat objem emisí skleníkových plynů, a to i v letecké dopravě. Novela přichází s tím, že na dodržování nařízení EU budou dohlížet Úřad pro civilní letectví a Státní energetická inspekce.

Nařízení je součástí evropského balíčku Fit For 55, který má přivést Evropskou unii k takzvané klimatické neutralitě do roku 2050. Do roku 2030 má klesnout objem emisí skleníkových plynů v porovnání s rokem 1990 o 55 procent. „Aby toho bylo dosaženo, musí všechna hospodářská odvětví, včetně odvětví dopravy, přijmout rychlá opatření k dekarbonizaci,“ stojí v bruselském nařízení. Nařízení je účinné již od letošního 1. ledna. Reagovalo na to, že po odeznění pandemie covidu-19 se odhaduje růst přepravy cestujících v Evropě do roku 2050 o 3,1 procenta ročně a nákladní dopravy o 2,4 ročně. Brusel se proto obává nárůstu emisní skleníkových plynů z dopravy.

Dodavatelé mají na letiště v Evropské unii dodávat minimální podíly udržitelných leteckých paliv, které se budou postupně zvyšovat, a budou přitom počítat též se zvyšujícím se množstvím syntetických leteckých paliv. Provozovatelé letadel mají povinnost čerpat každoročně letecké palivo v předepsaném minimálním rozsahu na vybraných letištích EU. Řídící orgány letiště, v případě ČR pouze ruzyňského letiště, mají podle tohoto nařízení především povinnost usnadnit provozovatelům letadel přístup k udržitelným leteckým palivům.

Nařízení by se nemělo vztahovat například na vojenská letadla nebo na lety pro humanitární účely, repatriace a záchranné účely. Vláda v důvodové zprávě uvádí, že novinka bude mít dopad i na výrobce leteckých paliv, kteří budou muset investovat do výrobních kapacit, což se odrazí i v ceně paliva.

Zdroj: ČTK

ŘSD za 1,3 mld. Kč rozšíří Pražský okruh nad Počernickým rybníkem na šest pruhů

Státní Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) chce za zhruba 1,3 miliardy korun rozšířit Pražský okruh nad Počernickým rybníkem na šest pruhů. Generální ředitel ŘSD Radek Mátl oznámil vypsání tendru na stavbu na síti X. Upozornil na to server Zdopravy.cz, kterému Jiří Veselý z oddělení komunikace ŘSD řekl, že původní most čeká demolice a postaví se nový. Pracovat se bude na úseku dlouhém 585 metrů vždy na polovině mostu a přes druhou polovinu budou moci řidiči úsek objíždět.

Stavba nového mostu v šestipruhovém uspořádání s přídatnými pruhy na stávajícím úseku Pražského okruhu má podle Mátla navazovat na nový úsek okruhu od Běchovic po dálnici D1. Stavba tohoto úseku oficiálně začala loni v prosinci, řidičům se má otevřít v roce 2027.

Zájemci o stavbu mostu přes Počernický rybník se mohou hlásit do 29. prosince. „Jedná se o kompletní demolici stávajícího mostu a výstavbu nové nosné konstrukce. Harmonogram uvažuje s délkou výstavby mostu 15 měsíců s tím, že ŘSD z důvodu důležitosti stavby umožní její provádění i v zimním období,“ řekl serveru Zdopravy.cz Jiří Veselý z ŘSD.

Zdroj: ČTK

Údržba Komořanského tunelu o víkendu na 24 hodin uzavře část Pražského okruhu

Kvůli pravidelné údržbě Komořanského tunelu se dnes ve 12:00 uzavře Pražský okruh (D0) mezi 3. a 15. kilometrem. Uzavírka skončí nejpozději v neděli v poledne. Řidiči budou moci úsek objíždět. V tiskové zprávě o tom informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Údržba bude testovat technologické části tunelu a systémy jeho zabezpečení, zaměří se také na zkoušku protipožárního systému. Tunelové trouby se zaplní kouřem a kontrola prověří, zda správně funguje systém odsávání.

Uzavírka Pražského okruhu mezi exitem 3 na Vestec a exitem 15 u Lochkova potrvá podle ŘSD maximálně 24 hodin. Řidičům bude k dispozici objízdná trasa přes Jižní spojku a Barrandovský most.

Pravidelná údržba a revize Komořanského tunelu, dříve známého jako Tunel Cholupice, začne ve směru na dálnici D1, následně se silničáři přesunou do tunelu směrem na letiště.

Komořanský tunel patří k jižní části Pražského okruhu, je součástí úseku 513 mezi Vestcem a Lahovicemi. Byl zprovozněn současně s jižní částí okruhu v září 2010. Každý všední den jím podle posledního sčítání ŘSD projede až 50.000 vozidel, o víkendu intenzita provozu klesá na zhruba 35.000 aut za den. Z toho důvodu se pravidelné zkoušky s údržbou za úplné uzavírky Pražského okruhu konají dvakrát ročně vždy o víkendu.

Zdroj: ČTK

Září přineslo rekordní výběr mýtného, stát vybral nejvíce peněz od roku 2007

Za září vybral stát na mýtném nejvíce peněz za letošní rok i od spuštění elektronického výběru mýtného v roce 2007, když za jízdu po českých dálnicích a vybraných silnicích první třídy zaplatili dopravci 1,7 miliardy korun, meziročně o 15 procent více. Roli v tom sehrál fakt, že září mělo o jeden pracovní den více než loni. Od začátku roku vybral stát od provozovatelů vozidel nad 3,5 tuny celkem 14,36 miliardy korun, což je proti loňsku nárůst o 12 procent. ČTK to sdělil mluvčí správce mýtného systému, společnosti CzechToll, Miroslav Beneš.

Více než polovinu mýtného, přes 53 procent, zaplatili zahraniční dopravci. Z celkové částky výběru mýtného je za jízdu po dálnicích 89 procent, zbývající část dopravci zaplatili za užívání silnic I. třídy. K září bylo v systému elektronického mýtného registrováno 919.000 vozidel nad 3,5 tuny, z toho 732.000 se zahraniční značkou. CzechToll vydal registrovaným vozidlům 670.000 palubních jednotek.

Podle generálního ředitele společnosti CzechToll Petra Chvátala systém výběru mýta zachytí na dálnicích 99,9 procenta a na silnicích I. třídy 99,7 procenta jízd, za které se má platit. Podle Chvátala tak přesahuje hodnoty požadované smlouvou, na jejímž základě firma elektronický mýtný systém spravuje.

Sazby mýtných poplatků pro nákladní auta vzrostou od začátku příštího roku o 1,5 procenta. Stát tak získá z výběru mýta 210 milionů korun navíc. Dalších 280 milionů navíc by měli dopravci zaplatit za zvýšení emisní složky mýta na zpoplatněných silnicích první třídy.

Systém elektronického mýtného v ČR vybudovaly a v listopadu 2019 předaly do vlastnictví České republiky společnosti SkyToll a CzechToll. Příjem z výběru mýta využívá Státní fond dopravní infrastruktury k financování dopravních staveb. Loni dopravci v Česku zaplatili na mýtném rekordních 17,161 miliardy korun, meziročně o 15 procent víc.

Zdroj: ČTK

Termín certifikace ELA se blíží!

Získat evropský logistický certifikát můžete už 11.–12. listopadu 2025.

Potvrďte své znalosti řízení logistických procesů podle evropských standardů.
Zvyšte svou kvalifikaci v rámci EQF.
Posilte své uplatnění v logistice doma i v zahraničí.

Certifikace probíhá ve dvou úrovních:
EJlog – European Junior Logistician
ESlog – European Senior Logistician

Více informací a přihlášky: https://czech-logistics.eu/certifikacni-zkousky/

Zdroj: ČLA

Veřejný workshop FEIM 2025 představí nové směry v elektronice pro průmysl 4.0 a medicínu 4.0

České vysoké učení technické v Praze bude 6. listopadu 2025 hostit veřejný workshop „Nové směry v elektronice pro průmysl 4.0 a medicínu 4.0“, který propojuje špičkové výzkumníky s průmyslovými partnery v oblasti senzorů, optických vláken, mikrovlnné fotoniky a nových komunikačních sítí. Akci organizuje Národní kompetenční centrum FEIM – Future Electronics for Industry 4.0 and Medical 4.0.

„Národní centrum kompetence FEIM velmi úzce propojuje akademický výzkum a vývoj s aktuálními potřebami průmyslu. Využívá skutečnosti, že nové poznatky vznikají ve spolupráci různých oborů (materiálové inženýrství, IT, software, elektronika a mikroelektronika, biomedicína apod.) v těsné spolupráci akademického výzkumu a realizačních technologií firem s přímým dopadem na rozvoj, efektivitu a udržitelnost mnoha oblastí moderní společnosti,“ říká prof. Miroslav Husák z Fakulty elektrotechnické ČVUT, který projekt FEIM řídí. Centrum sdružuje 24 partnerů, z toho čtyři univerzity – vedle ČVUT také Univerzitu Pardubice, Vysoké učení technické v Brně a Západočeskou univerzitu v Plzni.

Cílem workshopu je představit nové směry výzkumu, které reagují na výzvy současného průmyslu a společnosti – od zdravotnických aplikací a inteligentních textilií až po budoucnost komunikačních technologií 6G. Účastníci se mohou těšit na tři hlavní oblasti výzkumu, které pokrývají nejnovější trendy v elektronice pro průmysl i zdravotnictví. Následující tři kapitoly představí jejich konkrétní obsah a hlavní řečníky.

Budoucnost komunikačních technologií: nové senzory a komunikační sítě propojí průmysl i infrastrukturu

Jedním z hlavních témat letošního ročníku jsou trendy v komunikačních technologiích, jako jsou 6G sítě, satelitní komunikace či mesh sítě. V rámci bloku představí prof. Stanislav Zvánovec z Fakulty elektrotechnické ČVUT nové senzorové sítě a komunikační protokoly pro průmyslové aplikace, na jejichž vývoj se v rámci výzkumné skupiny na katedře elektromagnetického pole zaměřuje.

„Náš výzkum se opírá o spolupráci s průmyslovými partnery, např. se společností Argotech, se kterou tým vyvíjí mikrovlnně-fotonické systémy kombinující laserovou a mikrovlnnou techniku. Tyto technologie nacházejí uplatnění v moderní robotice, autonomních systémech, neinvazivní diagnostice či při měření v náročných průmyslových podmínkách,“ říká prof. Zvánovec.

Další část bloku se bude věnovat bezdrátovým senzorovým sítím nové generace, jako je technologie IQRF, od společnosti Microrisc a VUT, která umožňuje propojení velkého množství senzorů v sítích typu Mesh na krátké vzdálenosti s nižší energetickou náročností než standardní Wi-Fi či Bluetooth. Rovněž bude představena satelitní komunikace vyvinutá na VUT pro senzorové sítě. V kombinaci s optickými a fotonickými prvky tak vznikají systémy, které překonávají současné limity komunikace i monitoringu v reálném čase.

Healthcare & Homecare: Jak chytré textilie a nositelné technologie mění sledování zdraví

Tým prof. Aleše Hamáčka z Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni staví vývoj na evropsky dostupných, recyklovatelných materiálech a technologicky jednoduchých procesech s nízkými energetickými náklady. Doc. Radek Soukup ukáže nové trendy v oblasti nositelné elektroniky. Klíčové jsou smart textilie, kde jsou elektronické součástky a senzory integrovány přímo do textilní matrice, aby byly co nejpohodlnější a zároveň přesně snímaly tělesné funkce. Příkladem je „náprsenka“ pro záznam EKG s textilními elektrodami, která v časových intervalech odesílá záznam přes mobilní aplikaci – například v obdobích, kdy na pacienty působí změna počasí.

Tým řeší i materiály pro kvalitní kontakt s kůží (výzvou je dehydratace seniorů) a úspěšně integruje nemetalické prvky přímo do textilií, což je ve světě zatím spíše výjimečné. Aplikace míří od domácí péče a telemedicíny po záchranné složky – např. monitoring přehřívání hasičů v zásahu – a také do každodenní péče (např. inkontinenční senzory v prostěradlech či včasná detekce proleženin). Vedle hardwaru navazuje software, který umí data spolehlivě zpracovat. Projekty jsou nyní ve fázi funkčních vzorků a užitných vzorů; firmy už projevují konkrétní zájem a během cca dvou let se počítá s ověřováním v reálných provozních podmínkách. Uvedení na trh bude následovat po nezbytné certifikaci.

Tištěná a flexibilní elektronika pro Průmysl 4.0: Pokročilé senzory a technologie pro chytré linky a materiály

Prezentace doc. Tomáše Syrového z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice ukáže, jak tištěná a flexibilní elektronika přináší nemetalické vyhřívací struktury na termoplastech, kapacitní dotyková tlačítka tištěná vodivými (uhlíkovými) inkousty či senzory na keramických substrátech (směřující blízko k realizaci). Výhodou je nezávislost na obtížně dostupných komponentech, nižší cena, vyšší flexibilita tvarů a rozměrů ovládacích panelů i zlepšená funkčnost. Tyto technologie se dobře škálují do malých sérií na míru a zkracují dobu od prototypu k nasazení ve výrobě.

V praxi to znamená nové koncepty lokálního vyhřívání v elektromobilitě (místo ohřevu celého interiéru se cíleně vyhřívají plochy, kde teplo člověk skutečně potřebuje), případně transparentní vyhřívací vrstvy pro rychlé odmlžování a odmrazování povrchů – spolehlivější než klasické antifog nátěry. Dotykové panely z tištěné elektroniky najdou uplatnění všude, kde je tlak na rychlé, intuitivní ovládání strojů a nedostatek pracovníků. Směr má přímý přesah do automatizace, HMI a prediktivní údržby – tedy do srdce Průmyslu 4.0.

 

Kde a kdy

Workshop „Nové směry v elektronice pro Průmysl 4.0 a Elektroniku 4.0 (FEIM 2025) se uskuteční ve čtvrtek 6. listopadu 2025 od 10 hodin v areálu ČVUT, Jugoslávských partyzánů 1580/3, Praha 6. Vedle bloku přednášek a prezentace úspěšných příběhů z praxe čeká účastníky demonstrační zóna s technologiemi a prostor pro networking s odborníky z akademické i průmyslové sféry.

„Mimo celé řady unikátních výstupů spolupráce týmů FEIM v demo zóně představíme i senzory založené na vláknových mřížkách vyvíjené ve spolupráci s firmou Network Group, které dokáží detekovat i nepatrné strukturální změny – například mikrotrhliny v mostech, tunelech nebo kritických infrastrukturách,“ vysvětluje prof. Zvánovec. „Tyto senzory jsou testovány i pro použití v hazardních/výbušných prostředích, kde elektronické senzory nelze použít,“ dodává.

Zdroj: ČVUT

Plynulá jízda po zahájení modernizace dálnice Sturt Highway

Sanační práce na dálnici Sturt Highway v Jižní Austrálii zlepší bezpečnost a kvalitu jízdy pro motoristy a nákladní dopravu na jednom z nejvytíženějších koridorů státu.

Na klíčových úsecích dálnice Sturt Highway v Jižní Austrálii byly zahájeny sanační práce zaměřené na nerovnosti vozovky mezi Kingsfordem a Daveystonem, které mají zlepšit bezpečnost a jízdní vlastnosti pro všechny účastníky silničního provozu.

Projekt se zaměřuje na dva kritické úseky trasy: 800metrový úsek u Kingsfordu (směrem na jih) a 400metrový úsek u Shea-Oak Log (směrem na sever). Na těchto místech bude provedeno cílené záplatování, aby se vyřešily nerovnosti povrchu způsobené reaktivní jílovitou půdou.

Bezpečnější cestování pro nákladní dopravu a motoristy
Vzhledem k tomu, že tento úsek dálnice Sturt Highway denně využívá více než 13 000 vozidel, včetně přibližně 2 000 těžkých vozidel, jsou práce nezbytné pro zachování bezpečné a efektivní sítě pro nákladní a osobní dopravu v regionu Barossa.

Mluvčí ministerstva infrastruktury a dopravy uvedl, že modernizace přinese okamžitý přínos pro bezpečnost a dlouhodobou spolehlivost.

„Silnice Sturt Highway je důležitou trasou pro místní komunity a provozovatele nákladní dopravy a my jsme odhodláni udržovat ji na vysoké úrovni,“ říká mluvčí.

Posádky budou pracovat od neděle do pátku v noci mezi 19:00 a 6:00, aby co nejméně narušily dopravu, přičemž všechny hlavní práce by měly být dokončeny do začátku listopadu 2025. Omezení rychlosti na 80 km/h bude platit ještě několik týdnů po obnově povrchu, aby se nový asfalt usadil a dosáhl plné odolnosti proti smyku.

Zvyšování bezpečnosti prostřednictvím průběžné údržby
Ministerstvo upozorňuje, že reaktivní jílové podloží dálnice bude i nadále vyžadovat pečlivou správu.

„Podloží tohoto úseku dálnice Sturt Highway tvoří reaktivní jíly a bude nutné průběžně provádět cílené záplatování nerovností, které se budou objevovat,“ říká mluvčí.

V nadcházejících měsících bude také vyměněno zvukové hmatové liniové značení, aby se dále zvýšila bezpečnost řidičů a provozovatelů nákladní dopravy.

Oddělení poděkovalo komunitě za pochopení.

„Víme, že práce na silnici a omezení rychlosti mohou být nepříjemné, a oceňujeme trpělivost komunity při provádění těchto důležitých prací,“ uvedl mluvčí.

Zdroj: ATN

Pražští zastupitelé přerušili projednávání Libeňského mostu, Hřib se nevyjádřil

Pražští zastupitelé na svém jednání přerušili projednávání bodu týkajícího se problémů při přestavbě Libeňského mostu, kterou má v gesci náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti). Důvodem je to, že se Hřib nepřihlásil do diskuse a k věci se tak nevyjádřil. Pokračovat v projednávání bodu chtějí na svém dalším zasedání. Generální ředitel pražské Technické správy komunikací (TSK) na zasedání dnes řekl, že TSK bude muset vypsat novou soutěž na většinu přestavby mostu.

Bod k projednání přestavby Libeňského mostu zastupitelé přerušili na návrh opozičního zastupitele Radomíra Nepila (ANO) proto, že se Hřib nepřihlásil do diskuse a nechtěl se k celé věci vyjádřit. V řešení problémů při přestavbě chtějí zastupitelé proto pokračovat na dalším zasedání v listopadu a požadují, aby Hřib věc okomentoval.

Podle Hájka nyní TSK řeší další postup včetně možné žaloby ke krajskému soudu. Zároveň TSK si od vysoutěžené firmy Metrostav TBR vyžádala vyčíslení v důsledku přerušení prací i pro případ ukončení smlouvy, uvedl Hájek.

Zdržení přestavby bude podle Hájka v řádu tří až šesti měsíců. Menší část prací může pokračovat. „Počítali jsme s tím, že to (přestavba) bude končit začátkem roku 2030. Teď myslím, že je to ve velmi optimistické variantě možné stihnout,“ řekl Hájek.

Antimonopolní úřad (ÚOHS) v září zakázal pokračování prací podle původního plánu. TSK vybrala v roce 2022 firmu Metrostav TBR, aby uskutečnila práce vymezené tehdejší studií rekonstrukce Libeňského mostu. Následně však vznikly dvě aktualizace studie, které záměr zásadním způsobem změnily. Podle ÚOHS a jejího předsedy Petra Mlsny tak městská firma fakticky zadala novou zakázku, aniž by vypsala zadávací řízení.

ÚOHS se zakázkou zabýval na návrh firmy EUROVIA CZ a nejprve dvakrát rozhodl ve prospěch TSK, rozhodnutí mu však v obou případech vrátil šéf úřadu Mlsna. Potřetí již letos v červenci úředníci zakázali pražské firmě uskutečnit ty části projektu, které nebyly součástí původního zadání pro tendr v roce 2022.

„Pro město je nejhorší, když se změnou politické garnitury začnou zásadně měnit tak složité infrastrukturní projekty, které vyžadují několik let příprav. V případě Libeňského mostu se šest let, napříč dvě volební období, pracovalo na získání veškerých průzkumů a potřebných dat a vysoutěžení zhotovitele. V roce 2016 zastupitelstvo napříč politickými stranami schválilo rekonstrukci, v roce 2022 bylo vše připravené k zahájení. Následná změna zadání projekt zastavila a ÚOHS dnes říká, že postup města byl v rozporu se zákonem,“ uvedl k tomu předseda opoziční Prahy sobě Adam Scheinherr.

Libeňský most je soumostí tvořené šesti mosty. Vzniklo podle návrhu architekta Pavla Janáka v roce 1928 a nikdy nebylo opravováno. Vedení Prahy za primátorky Adriany Krnáčové (ANO) v letech 2014 až 2018 počítalo se zbouráním historického mostu a jeho nahrazením novou konstrukcí, jeho nástupci ale v minulém volebním období rozhodli o opravě. O vytvoření repliky na původních pilířích pak bylo na základě statických modelů rozhodnuto koncem roku 2023.

Zdroj: ČTK

Letiště Praha v zimní sezoně zvýší počet destinací o 15, bude jich nabízet 127

Cestující z Letiště Praha se v nadcházející zimní sezoně dostanou do celkem 127 destinací, z toho do 15 nových. Celkový počet nabízených letů vzroste o 12 procent na 45.000. Zimní řád bude platný od 26. října do 28. března. Letiště to oznámilo v tiskové zprávě.

Mezi novinkami proti zimní sezoně 2024/2025 jsou například Ammán (Ryanair), Abú Zabí (Etihad Airways), Bejrút (Eurowings), Bordeaux (easyJet, Volotea), Cork (Aer Lingus), Marrákeš (Eurowings), Šardžá (Air Arabia), Toulouse (Smartwings) či Jasy, Jerevan a Skopje (Wizz Air).

Nové charterové lety doplní nabídku například o Maledivy, Maskat či Šarm aš-Šajch. Na více než 20 pravidelných linkách dojde také k navýšení počtu týdenních frekvencí. Jde například o Atény, Dublin, Reykjavík, Paříž, Katánii, Kodaň nebo Málagu.

„Cestování už dávno není jen záležitostí letní sezony. Zimní měsíce se stávají stále populárnějším obdobím pro dovolené Čechů v zahraničí, ale i pro návštěvy zahraničních turistů v Praze. Očekáváme, že během letošní zimní sezóny odbavíme více než 6,4 milionu cestujících,“ uvedl předseda představenstva Letiště Praha Jiří Pos.

Počet aerolinek na pražském letišti se zvýší o 12 nových na 66. Mezi novými dopravci budou Air Arabia (Šardžá), AJet (Istanbul/SAW), Animawings (Bukurešť) a zároveň i dopravci, kteří zahájili provoz do Prahy v letní sezoně – Asiana Airlines (Tchaj-pej), Condor (Frankfurt) nebo Etihad Airways (Abú Zabí).

Například společnost Smartwings meziročně navyšuje kapacitu o více než 260.000 sedaček. V zimním letovém řádu nabídne nová spojení například do Bruselu, Bukurešti, Bilbaa, Porta, Barcelony či Říma, a zároveň zvýší frekvenci letů na linkách do Málagy, Madridu či Paříže.

Rozvoj nových linek bude podle letiště pokračovat také v nadcházející letní sezoně. Od května 2026 přibude nová linka American Airlines do Filadelfie, easyJet začne létat do Newcastlu a letecké společnosti Etihad Airways, China Airlines a Air Canada navýší frekvence svých letů z Prahy do Abú Zabí, Tchaj-peje a Toronta.

Zdroj: ČTK

EIB uvolnila Česku půjčku 10,1 mld. Kč na Pražský okruh a železniční projekty

Evropská investiční banka (EIB) uvolnila Česku půjčku 5,1 miliardy korun na stavbu Pražského okruhu a pět miliard korun na železniční projekty. Banka o tom informovala v tiskové zprávě. Poskytnutá půjčka je součást už dříve schváleného financování, na kterém se Česko s EIB dohodlo. Celkem by od banky na rozvoj dopravní infrastruktury mělo dostat 65 miliard korun.

EIB peníze poslala ministerstvu financí, které je prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) převede Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správě železnic. Další půjčky, které jsou součástí finančního rámce dohodnutého letos v červnu, by měla EIB Česku poskytnout do roku 2027. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) už dříve uvedl, že půjčka od EIB je levnější než jiné způsoby financování stavby dopravní infrastruktury.

U Pražského okruhu poslouží půjčka od EIB k financování stavby úseku mezi dálnicí D1 a Běchovicemi. „Tato investice pomůže omezit dopravní zácpy, zlepšit kvalitu ovzduší i celkově životního prostředí a posílit dopravu v České republice. Je to strategický krok vpřed pro místní i mezinárodní dopravu,“ uvedl viceprezident EIB Marek Mora. Banka upozornila, že Pražský okruh je součástí transevropských dopravních sítí (TEN-T).

Na stavbu Pražského okruhu by mělo Česko od EIB získat ještě dalších pět miliard korun. Banka je uvolní v pokročilejší fázi realizace projektu. Úsek okruhu, který je nyní ve výstavbě, by měl být dokončen a uveden do provozu na přelomu let 2027 a 2028.

Správa železnic by měla půjčku od EIB využít k modernizaci páteřních i regionálních tratí a k nákupu vozidel údržby. Celkem by od EIB měla do roku 2027 získat půjčku za 55,3 miliardy korun. Projekty, do kterých investice půjdou, by měly být dokončeny do roku 2030.

EIB je institucí Evropské unie, která se specializuje na poskytování dlouhodobých úvěrů. Jejími akcionáři jsou členské státy EU. Loni skupina EIB v Česku podpořila projekty za 2,47 miliardy eur (62,6 miliardy korun). Proti roku 2023 se podpora zvýšila o třetinu.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář