Nizozemský vysokoškolský vědec Holger Caesar vyráží do odpoledního provozu na kole, jakému se žádné jiné nevyrovná. Je vybavené ke sběru dat, o nichž Caesar věří, že by jednoho dne mohla zachraňovat životy, napsala agentura AFP.
Jeho modré elektrokolo vybavené řadou laserových senzorů a skenerů se řítí mezi tisícovkami studentů, kteří šlapou domů přes kampus Technické univerzity v Delftu. Kampus delftské univerzity je protkaný cyklostezkami a dokonale tak vystihuje život v zemi, kde počet jízdních kol převyšuje počet lidí.
Když Caesar projíždí rušnými ulicemi Delftu, jeho kolo zaznamenává údaje o vzdálenosti, směru a výšce pohybujících se i stojících objektů – včetně cyklistů, chodců a aut. Cílem je vytvořit trojrozměrný obraz okolí a lépe pochopit, jak se účastníci silničního provozu chovají.
„Doufáme, že tyto soubory dat budou mít v budoucnu spoustu využití,“ uvedl Caesar a dodal, že by mohly například pomoci cyklistům vyhýbat se překážkám, vést ke konstrukci jízdních kol se samostabilizační funkcí nebo učit autonomní vozidla, jak se vyhnout srážce s cestujícími na dvoukolých vozidlech.
„U automobilů je to poměrně jednoduché… Jedou vlevo. Jedou doprava. Jedou rovně. Ale je velmi těžké předvídat, jak se budou chovat cyklisté,“ řekl Caesar agentuře AFP. „Pomocí těchto dat by se například dala vyvinout aplikace, která by řidiče aut upozornila, když cyklista udělá nečekaný pohyb.“
Samotné kolo nazvané Delft SenseBike by docela dobře zapadlo do vědeckofantastického filmu, protože je vpředu i vzadu vybavené senzory LiDAR. Technologie LiDAR – Light Detection And Ranging – se běžně používá v autonomních vozidlech, která pomocí laserové detekce vytvářejí trojrozměrný obraz svého okolí.
Infračervené světelné paprsky vysílané senzory se odrážejí od povrchů a zpětně předávají informace, které mapují oblast, jíž SenseBike projíždí, včetně detekce pohybujících se objektů, jako jsou cyklisté.
Data se zpracovávají pomocí techniky, která přiřazuje vše, co je na snímcích vidět, k popisu toho, o co se jedná – například strom, cyklista a semafor. Tato technika by měla řidiči automobilu umožnit rozpoznat cyklistu, když ho uvidí, a vyhnout se kolizi.
„Prvním krokem bude zpřístupnění těchto dat veřejnosti, aby z nich mohli těžit akademici a podnikatelé,“ řekl Caesar. Poté bude možné vyvinout algoritmy umělé inteligence, které budou detekovat, sledovat a předpovídat chování cyklistů, aby řidiči mohli „naplánovat trasu kolem nich“, dodal.
V současné době je v Nizozemsku nedostatek údajů o jízdních kolech a cyklistice, přestože je tu jízda na bicyklu velmi oblíbená. V zemi se 17.9 miliony obyvatel, která se může pochlubit přibližně 37.000 kilometrů cyklostezek a 22 miliony jízdních kol, je například málo statistik o nehodách cyklistů.
„Na tuto otázku je obtížné odpovědět,“ uvádí nizozemská cyklistická federace na svých internetových stránkách s tím, že „ne všechny nehody jsou registrovány“.
Nizozemský ústřední statistický úřad v roce 2023 evidoval přibližně 270 osob, které zemřely při nehodách na kole. Téměř polovina úmrtí byla způsobena srážkami cyklistů s osobními a nákladními automobily nebo autobusy.
„Auta se stávají bezpečnějšími pro své pasažéry, ale ne pro ostatní účastníky silničního provozu,“ uvedla ředitelka cyklistické federace Esther van Garderenová.
Na otázku, zda by údaje delfské univerzity mohly být jednoho dne využity k vývoji autonomního „samořídícího“ jízdního kola, se Caesar zasmál a zavrtěl hlavou. „Myslím, že by to trochu vzalo radost z jízdy na kole,“ odpověděl s úsměvem. „To asi nechceme, ale přesto si myslíme, že můžeme udělat jízdu na kole bezpečnější,“ dodal.
Zdroj: ČTK
|
