Evropská komise avizuje předložení Aktu o oběhovém hospodářství (Circular Economy Act, CEA) ve 3. čtvrtletí 2026. Na první pohled může působit jako „odpadová“ legislativa, ale ve skutečnosti jde o mnohem širší zásah: CEA má pomoci EU odpoutat se od lineárního modelu vyrobit–použít–vyhodit a posílit konkurenceschopnost, odolnost dodavatelských řetězců a jednotný trh prostřednictvím lepšího fungování trhu se sekundárními surovinami.
Pro obalový sektor je to důležité z jednoduchého důvodu: obaly jsou jedním z hlavních „nosičů“ materiálových toků. A právě tokům, kvalitě, dostupnosti a obchodovatelnosti recyklovaných materiálů se bude CEA velmi pravděpodobně věnovat.
Proč CEA vzniká: recyklace bez trhu nefunguje
Záměr EU je dvojí:
Snížit tlak na životní prostředí tím, že materiály zůstanou v oběhu co nejdéle.
Snížit závislost na primárních surovinách a nestabilních dodávkách (ceny, geopolitika, dostupnost).
V praxi se dnes potkáváme s bariérami, které mají přímý dopad i na obaly: rozdílná národní pravidla, právní nejistota u recyklátů, kolísající kvalita a nedostatek kapacit i investiční jistoty. CEA má být odpovědí právě na tyto „strukturální“ brzdy.
Co může CEA změnit pro obaly: 4 klíčové dopady
1) Jednotnější pravidla pro sekundární suroviny v EU
Jedním z nejcitlivějších témat je harmonizace pravidel typu end-of-waste (kdy odpad přestává být odpadem). Pro obaláře to může znamenat:
snazší přeshraniční obchod s recykláty,
méně regulatorní nejistoty,
větší tlak na sledovatelnost a kvalitu toků.
2) Podpora poptávky po recyklátech
CEA může posílit nástroje, které mají „rozjet“ trh s recyklovanými materiály – typicky přes požadavky na obsah recyklátu, veřejné zakázky a další tržní pobídky. Pro firmy to může být dobrá zpráva (stabilnější trh), ale současně i tlak na zajištění certifikovaných zdrojů.
3) Změny v řízení EPR: více důrazu na výsledky
V debatách na úrovni EU se stále častěji objevuje otázka, zda jsou systémy rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR) nastaveny tak, aby skutečně maximalizovaly „circular outcomes“, nebo primárně minimalizovaly náklady. Pokud CEA posílí požadavky na governance EPR, může to urychlit:
ekomodulaci poplatků,
investice do třídění a recyklace,
tlak na férové podmínky pro dovoz a online prodej.
4) Bezpečnost recyklace a kontrola rizik
Recyklát není jen ekonomické téma – stále více je to téma bezpečnosti (kontaminace, nežádoucí látky, stabilita kvality). CEA může posílit požadavky na kvalitu a řízení rizik u recyklovaných materiálů.
Co sledovat už teď: checklist pro firmy v obalovém řetězci
Do Q3 2026 (a následně během projednávání v EP a Radě) doporučujeme zaměřit se na:
End-of-waste a standardy kvality recyklátů
– zda EU půjde cestou harmonizace a jednotných kritérií.
Nástroje podpory poptávky
– jaké formy „market pull“ CEA přinese (recycled content, veřejné zakázky, pobídky).
Governance EPR
– co se změní v pravidlech fungování EPR systémů a jak se to propíše do poplatků a datových povinností.
Bezpečnost recyklátů a compliance
– zda se objeví nové požadavky na dokazování kvality, sledovatelnost a řízení rizik.
Dopad na smlouvy a dodavatelské řetězce
– připravte si interně odpověď na otázku: odkud bereme recyklát, jak dokládáme parametry, co děláme při výkyvech kvality/dostupnosti.
Co z toho plyne: CEA bude „akcelerátor“ reality, kterou obaly už žijí s PPWR
PPWR nastavuje pravidla pro obaly. CEA má potenciál nastavit pravidla pro to, aby sekundární suroviny a oběhové modely opravdu fungovaly jako trh napříč EU. Pro obalový sektor je to klíčové: bez stabilních toků recyklovaných materiálů, jasných pravidel a prokazatelných dat se cíle oběhovosti plní jen obtížně.
Zdroj: SYBA
|
