Nadační fond pro záchranu Vyšehradského železničního mostu dnes misi UNESCO, která navštívila hlavní město Prahu, představil odbornou studii rekonstrukce jeho historické části a případné dostavby třetí koleje. Studii zpracoval tým předních světových mostařských inženýrů a jejich závěry nezávisle potvrdila nejlepší univerzita na evropském kontinentu: ETH Zurich.

Rekonstrukce s dostavbou je podle všech závěrů možná, je téměř o miliardu levnější než likvidace současného mostu a stavba nového, je podstatně rychlejší a s minimálními výlukami, takže mnohem lépe zajistí železniční provoz. Kromě toho nabízí životnost stavby na minimálně dalších sto let. Technologický postup je zcela standardní a používá se na desítky mostů ve stejném či dokonce horším stavu po celém světě.

Protože možnost efektivní rekonstrukce byla beze vší pochybnosti prokázána, zásadně se změnila situace. Nadační fond zástupcům UNESCO z toho důvodu sdělil své přesvědčení, že likvidace mostu či jeho přemístění by byly v rozporu s mezinárodní smlouvou, kterou Česká republika s organizací UNESCO uzavřela. Stejně tak by tento krok byl v rozporu s platným zákonem na ochranu památek v naší zemi. Proto je třeba zastavit práce na současném záměru nového tříkolejného mostu a zahájit cestu, která povede právě k rekonstrukci a případné dostavbě třetí koleje.

NF Vyšehradský most je připraven studii zcela bezplatně nabídnout českému státu k dalšímu využití a děkuje ministru financí i Správě železnic za nabídku vést o celé věci dialog. V současné době se plánuje detailní prezentace mnohasetstránkové studie. Jako další krok pak NF Vyšehradský most navrhuje vyhlásit soutěž na projektanta rekonstrukce a následně na zhotovitele samotné rekonstrukce. Vedle toho, v případě, že se existence třetí koleje ukáže jako nezbytná, je možno zahájit architektonickou soutěž na její podobu.

Pokud se český stát vydá cestou rekonstrukce, je možné již za čtyři roky mít přes Vltavu k dispozici zrekonstruovaný most pro plný provoz vlaků. Záměr na nový tříkolejný most by kromě likvidace zákonem chráněné památky znamenal odklad o dalších několik let, navíc s téměř dvouletou výlukou v železničním provozu, kterou by taková stavba znamenala. NF Vyšehradský most zároveň poukazuje na fakt, že je třeba celou situaci vyřešit během příštích měsíců, protože nelze předpokládat, že by se k rozhodnutí přistoupilo ve druhé polovině volebního roku 2025. Váhání by znamenalo další odklad minimálně o rok a ohrožení jak vzácné památky, tak železničního provozu.

Zdroj: Nadační fond Vyšehradský most

Z pražského hlavního nádraží dnes v 07:15 odjel první vlak nové linky Českých drah (ČD) Baltic Express do polské Gdyně u Baltského moře. Do cílové stanice by se cestující měli z Prahy dostat přibližně za devět hodin. Oproti jízdnímu řádu vyjel spoj se zpožděním 24 minut. Zpoždění způsobily provozní důvody, řekl ČTK mluvčí drah Filip Medelský.

„Bylo dáno poruchou na jednom voze, kde kolegové při diagnostice zjistili poruchu WC. Bylo tedy přistoupeno k výměně vozu,“ uvedl Medelský. Vlak později nabral další zpoždění také v Kolíně. „V Kolíně se ukázalo, že v jednom vlaku nefunguje topení, takže proto, abychom nevedli vlak až do Gdyně, kde by jeden vůz netopil, což nám nepřijde vůči cestujícím vhodné, tak ten vůz byl odpojen. Tam vzniklo to zpoždění,“ řekl Medelský. Další vozy se k vlaku připojí ve Vratislavi.

Vlaky nové linky budou do Pobaltí jezdit čtyřikrát denně v obou směrech, z hlavního nádraží v Praze vždy 06:51, 10:51, 14:50 a 18:51. Podle předsedy představenstva a generálního ředitele drah Michala Krapince národní dopravce do neděle provozoval 13 párů vlaků do Polska a v opačném směru, od dnešního dne s novou linkou 17 párů denně. Vlaky nové linky zastaví například v Kolíně, Pardubicích, Ústí nad Orlicí, Lichkově, ve Vratislavi, Poznani nebo Gdaňsku. Cesta mezi Prahou a Vratislaví potrvá necelé čtyři hodiny. Do Poznaně se cestující z Prahy dostanou za zhruba 5,5 hodiny a do Gdaňsku za 8,5 hodiny.

Nová linka podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) Čechům zjednoduší přístup do Polska k moři a do Česka přiláká více polských turistů. Podle ředitele státní agentury CzechTourism Františka Reismüllera za prvních devět měsíců letošního roku přijelo do Česka 700.000 polských turistů, meziročně téměř o deset procent více. Polští turisté podle něj nejčastěji navštěvují Prahu a Královéhradecký kraj. „Nové spojení dá polským turistům možnost podívat se i do jiných regionů, které možná dosud neznali. Z Pardubic se dostanou kamkoli po celém Česka, z Kolína je dostupný Středočeský kraj,“ řekl Reismüller novinářům.

Ceny jízdenek do Vratislavi podle dopravce začínají na 400 korunách, k Baltu zhruba na 750 korunách. Čím dříve cestující jízdenku koupí, tím je levnější. Jízdenky lze zakoupit také on-line, v mobilní aplikaci Můj vlak nebo v e-shopu dopravce. Rezervace místenek do vlaku je podle dopravce na polském území povinná.

Provoz nové linky k Baltskému moři ČD zajišťují ve spolupráci s polským dopravcem PKP Intercity. V České republice vlaky tvoří čtyři vozy, jeden z nich je první třídy. V těchto vozech není cestujícím k dispozici jídelní vůz, ten a další přidá dopravce PKP Intercity ve Vratislavi. Vlaky mají palubní wi-fi síť, možnost napájení elektroniky, jsou v nich také místa pro cestování lidí na vozíku a pro přepravu jízdních kol.

Zdroj: ČTK

Evropská komise dospěla k závěru, že německá státní podpora ve výši 1,9 miliardy EUR na podporu dopravce DB Cargo je v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Na základě stížnosti od konkurenčního dopravce zahájila Komise v lednu 2022 hloubkové šetření ve čtyřech následujících oblastech:

• konsolidace zisků a ztrát mezi DB AG a DB Cargo v rámci koncernu DB dle „dohody“
• DB AG poskytující vnitrokoncernové služby DB Cargo za potenciálně výhodných cenových podmínek
• výhodné podmínky financování úvěrů v rámci koncernu a
• částečné dofinancování odměňování státních zaměstnanců, kteří byli dříve zaměstnáni u Deutsche Bundesbahn a kteří jsou v současné době přiděleni DB Cargo, od německého úřadu Bundeseisenbahnvermögen (BEV).

Komise zjistila, že „dohoda“ o převodu zisků a ztrát zahrnovala státní podporu. Dohoda byla nyní ukončena a od 1. ledna 2025 již nebude v platnosti. Komise zjistila, že tři další opatření nepředstavují státní podporu. Podle názoru Komise stát neovlivnil vnitrokoncernové dohody a půjčky poskytnuté DB Cargo, které byly transakcemi v rámci běžného každodenního podnikání. Komise rovněž zjistila, že částečné krytí odměn pro státní zaměstnance bylo v souladu s tržními podmínkami.

Komise posoudila státní podporu poskytnutou DB Cargo prostřednictvím „dohody“ o převodu zisků a ztrát podle pokynů k podpoře na záchranu a restrukturalizaci. Komise zjistila, že podpora je slučitelná s vnitřním trhem, po posouzení probíhajícího plánu transformace a restrukturalizace pro DB Cargo, který stanoví balíček opatření zefektivňujících činnosti společnosti a snížení jejích nákladů s cílem zaručit její dlouhodobou životaschopnost do konce 2026. Komise je spokojena s tím, že převody činností a aktiv DB Cargo, k nimž se Německo odhodlalo, zmírní narušení hospodářské soutěže způsobené touto státní podporou. Komise rovněž vzala v úvahu, že železniční nákladní doprava je nepostradatelná jako alternativa k silniční dopravě s nižšími emisemi pro vytvoření udržitelné logisticky. Komise tak dospěla k závěru, že podpora je v souladu s pravidly EU pro státní podporu.

Zdroj: ŽESNAD