Domů Blog Strana 11

ŘSD otevřelo Palačovskou spojku a nový úsek dálnice D48

Od
Michaela Drábková
-
Letecký pohled na mimoúrovňovou křižovatku silnic v krajině
Foto: Unsplash / Alex Kalinin (ilustrační)

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) otevřelo 5,2 kilometru dlouhou Palačovskou spojku mezi Lešnou a Palačovem a navazující 3,7 kilometru dlouhý úsek dálnice D48 mezi Palačovem a Dubem. Stavby ve Zlínském, Olomouckém a Moravskoslezském kraji za zhruba 2,4 miliardy korun bez DPH trvaly tři a čtvrt roku.

Palačovská spojka začíná v Lešné za mimoúrovňovou křižovatkou, kde navazuje na stavbu silnice I/35 Valašské Meziříčí – Lešná. Vede kolem Poruby a končí napojením na silnici I/48 u nové mimoúrovňové křižovatky Palačov, jejíž větve měří 4,1 kilometru. Nová čtyřpruhová silnice nahradí trasu z Hranic do Valašského Meziříčí, řidiči se tak vyhnou průjezdu obcemi.

Součástí stavby je i nový úsek dálnice D48 mezi Palačovem a Dubem, který vznikl přestavbou silnice I/48. Po polovině tohoto úseku se jezdí už od letošního dubna. Stavba zahrnuje také 16 mostů, protihlukové stěny a valy v celkové délce 1 052 metrů a odvodňovací systém dálnice. Kvůli přírodní rezervaci Choryňský mokřad jsou na trase bariéry, které mají bránit střetům ptáků s auty.

„Dokončená Palačovská spojka je jednou z klíčových dopravních staveb pro Moravskoslezský a Zlínský kraj. Významně zlepší napojení Valašska na dálniční síť a zrychlí cestování mezi regiony. Zároveň odvede část tranzitní dopravy ze stávající silnice přes Hranice a Teplice nad Bečvou,“ uvedl ministr dopravy Ivan Bednárik.

Podle ŘSD budou moci například řidiči z Moravskoslezského kraje vynechat silnici I/57 z Nového Jičína do Valašského Meziříčí, která vede přes obce a celým Novým Jičínem. „Lidem z Valašska se zrychlí cesta k D1 a napojení na aglomerace, jako jsou Olomouc, Ostrava či Brno. Na celé stavbě položili dělníci asi 100 000 tun asfaltu a použili 40 000 metrů krychlových betonu,“ řekl generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Zhotovitel se podle něj musel vypořádat i s nečekanými úpravami harmonogramu, například s odlišnou polohou původní kanalizace nebo vysokotlakého plynovodu, a s rozsáhlými sanacemi zvodnělého podloží.

Stavbu realizovalo sdružení firem COLAS CZ, Colas Hungária Zrt a FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby. Smluvní cena činila 2,18 miliardy korun bez DPH, po valorizaci a se změnami během výstavby jde zhruba o 2,45 miliardy korun. Práce začaly v červnu 2023.

K údržbě D48 bude sloužit nové Středisko správy a údržby dálnic Poruba, které začne fungovat příští rok na jaře. ŘSD na D48 aktuálně staví poslední chybějící část od Šenova k Rybí v Moravskoslezském kraji. Jako jednu ze souvisejících staveb chystá také obchvat Valašského Meziříčí: územní rozhodnutí je vydané a příští rok chce ŘSD požádat o stavební povolení a začít vykupovat pozemky.

ŘSD v současnosti realizuje celkem 259,1 kilometru nových staveb, z toho 154,7 kilometru dálnic a 104,4 kilometru silnic I. třídy. Ve výběrovém řízení je dalších 81,2 kilometru dálnic a silnic I. třídy.

Zdroj: ŘSD

Audi v Ingolstadtu zkouší humanoidní roboty na řazení dílů k montáži

Od
Michaela Drábková
-
Karoserie automobilu na montážní lince obklopená průmyslovými roboty

Automobilka Audi testuje v Ingolstadtu humanoidní roboty, kteří by mohli vybírat díly ze smíšených přepravek a řadit je přesně v pořadí pro montážní linku. Na projektu spolupracuje s firmami Agile Robots, Dassault Systèmes a NVIDIA a nasazení robota předchází digitální dvojče celé logistické operace.

Automobilka Audi zkouší ve svém hlavním závodě v Ingolstadtu, zda by část vnitropodnikové logistiky mohli převzít humanoidní roboti. Ověřovací projekt běží v laboratoři Audi Production Lab a podílejí se na něm tři technologičtí partneři: výrobce robotů Agile Robots, softwarová firma Dassault Systèmes a NVIDIA, která dodává platformu umělé inteligence. Cílem je zjistit, jestli dvounohý robot zvládne sekvenování dílů pro finální montáž prémiových vozů.

Sekvenování patří k nejnáročnějším činnostem ve výrobní logistice. Komponenty přicházejí ve smíšených přepravkách a pracovník je musí vybrat a seřadit přesně v pořadí, v jakém po lince pojedou jednotlivé vozy. Zásobování materiálem v Audi, řízené aktuální potřebou montáže, přitom zvládá zhruba milion vychystávacích operací denně. Projekt se soustředí na dvě situace, se kterými si klasická automatizace zatím poradí jen obtížně: na díly s velkým množstvím variant nebo díly polotuhé a na vybírání neseřazených komponent ze smíšených přepravek.

Než se robot pustí do práce na skutečném pracovišti, vznikne digitální dvojče celé logistické operace. Partneři ho staví v softwaru DELMIA a ověřují v něm proveditelnost jednotlivých úkonů, takty, ergonomii, bezpečnost i přesnost sekvenování. Platforma 3DEXPERIENCE propojí DELMIA s takzvanými průmyslovými modely světa a s knihovnami NVIDIA Omniverse. Podle zúčastněných firem by takový postup mohl zkrátit inženýrské práce a uvádění robotů do provozu z měsíců na dny.

Testovaným strojem je referenční humanoid Agile ONE SN. Podle NVIDIA je předem nakonfigurovaný s modelem Isaac GR00T, který je určený pro humanoidní roboty, a výpočetní výkon mu dodává platforma Jetson Thor pro zpracování umělé inteligence přímo v zařízení. Na skutečném pracovišti se tak má robot objevit až ve chvíli, kdy jeho úkoly projdou ověřením ve virtuálním prostředí.

Agile Robots založili v roce 2018 inženýři z Německého střediska pro letectví a kosmonautiku (DLR). Firma vykazuje roční tržby kolem 230 milionů dolarů a ve světě má podle vlastních údajů nasazeno přes 20 000 robotických řešení. Svého průmyslového humanoida Agile ONE představila v listopadu 2025 a jeho sériovou výrobu ohlásila na rok 2026 ve vlastním závodě v Bavorsku.

Pro Česko je téma mimořádně aktuální. Sekvenční a předmontážní centra, která dodávají díly automobilkám v režimu just in sequence, patří k významným službám tuzemských logistických firem a vznikají v blízkosti závodů Škoda Auto, Hyundai i Toyota. Jde o pracovně náročnou ruční činnost, kde rozhoduje přesnost, takže výsledky testů v Ingolstadtu mohou být signálem i pro tuzemský trh.

Zatím jde o ověření konceptu, nikoli o rozhodnutí o sériovém nasazení. Teprve testy ukážou, zda humanoidní roboti dokážou držet krok s rychlostí a spolehlivostí, kterou montážní linka vyžaduje.

Zdroj: eLogistika.info

Německá logistika poroste i v roce 2027, ale jen o procento

Od
Michaela Drábková
-
Letecký pohled na dálnici s kamionem a osobními auty
Foto: Unsplash / Bernd Dittrich

Logistika v Německu letos po slabších letech znovu roste – reálně zhruba o jedno procento. Stejné tempo čeká nezávislý expertní okruh Gipfel der Logistikweisen i pro rok 2027. Nominálně má obor vzrůst o 3,6 %, takže inflace v logistice zůstává vysoká a rizika podle odborníků převažují nad příležitostmi.

Skupina odborníků z vědy a praxe zveřejnila podzimní prognózu 20. října, krátce před logistickým kongresem BVL Supply Chain CX v Berlíně. Odhad pro letošní rok zvedla: logistika by měla v roce 2026 vzrůst reálně o necelé procento a nominálně přibližně o 4 %. Ještě před několika měsíci přitom experti reálný růst oboru považovali za nepravděpodobný.

Letošní oživení podle analýzy táhnou tři faktory. Firmy doplňují zásoby z obavy před výpadky dodávek, z toho plyne vyšší export a silná je i poptávka po elektronice a vybavení pro datová centra umělé inteligence. Roste také zbrojní průmysl, kvůli nízkému podílu logistiky na jeho tržbách však propady jinde nevyrovná. Brzdou zůstávají zdrženlivé investice firem i domácností a kybernetická bezpečnost, která odčerpává zdroje určené na zvyšování produktivity. Nízká hladina Rýna zasáhla hlavně chemický průmysl a přesunula část nákladů na železnici a silnici, celkový vývoj ale ovlivnila jen málo.

Pro rok 2027 odborníci v základním scénáři počítají s reálným růstem o 1,0 % a nominálním o 3,6 %. Impulzy mají přijít hlavně ze stavebnictví a elektroniky, mírně pozitivně se má vyvíjet strojírenství a spotřební zboží. Automobilový a chemický průmysl spolu se zbožím dlouhodobé spotřeby podle prognózy stagnují. Odvětví, která růst nesou, kladou na logistiku vyšší nároky, ale přepravují menší objemy.

Náklady by měly celkově růst zhruba v tempu inflace, nejvíce je ženou mzdy. Vrchol insolvencí má německá logistika podle expertů za sebou, řada firem ale zůstává pod tlakem. Situace na trhu práce se pomalu uvolňuje.

Rozptyl scénářů ukazuje, jak nejistý výhled je. V optimistické variantě, kdy by investice vzrostly víc, než se čeká, a geopolitické napětí by polevilo, by obor vzrostl reálně o 1,6 % a nominálně o 5,0 %. V pesimistické variantě by se negativně projevilo letošní předzásobení, nevyřešené konflikty by brzdily klíčová odvětví a cenová válka by ztenčila marže – růst by pak činil jen 0,2 % reálně a 3,2 % nominálně. Celkově podle expertů pro příští rok převažují rizika, příležitosti vidí hlavně v investicích.

Logistika je se zhruba 3,3 milionu zaměstnanců třetím největším odvětvím německé ekonomiky. Expertní okruh proto navrhuje „Agendu 2030 Logistik“ dohodnutou s byznysem a kampaň „Logistik Made in Germany“. Pro české dopravce a logistické firmy je vývoj u západního souseda důležitý – Německo je největším obchodním partnerem Česka a výkyvy v jeho průmyslu se rychle promítají do objemu přeprav v regionu.

Zdroj: eLogistika.info

OLTIS Polska propojil řízení terminálu se sledováním kamionů

Od
Michaela Drábková
-
Terminálový tahač s návěsem mezi stohy kontejnerů
Foto: Unsplash / PortCalls Asia

Společnost OLTIS Polska ze skupiny OLTIS Group zavádí v intermodálním terminálu Schavemaker Invest systém TOS, který propojuje řízení terminálu s GPS sledováním nákladních vozidel. Dispečeři tak mají pod kontrolou i silniční přepravu na první a poslední míli před železničním úsekem a po něm.

Provozovatelé intermodálních terminálů dnes očekávají nejen plnou kontrolu nad procesy v areálu terminálu, ale také možnost sledovat silniční přepravu, která železniční přepravu předchází a uzavírá. Na to reagují systémy TOS (Terminal Operating System), které vyvíjí OLTIS Polska. Implementace v terminálu Schavemaker Invest spojuje terminálové služby s monitorováním GPS, vizualizací procesů a řízením přepravy na první a poslední míli.

Terminál i kamiony na jedné mapě

Uživatelé na interaktivní mapě sledují aktuální situaci v terminálu – rozmístění přepravních jednotek, obsazenost skladových ploch, pohyb nákladních vozidel i probíhající překládku. Napojení na GPS zařízení ve vozidlech umožňuje sledovat jejich polohu v reálném čase na silnici i v areálu terminálu, a to od zahájení přepravy přes odbavení na terminálu až po dodání konečnému zákazníkovi.

Systém dále umožňuje sledovat stav přeprav, pracovat s přepravními doklady, generovat upozornění a rychle si vyměňovat informace mezi řidiči a dispečery.

Historie jízd a provozní ukazatele

Řešení shromažďuje podrobné údaje o poloze, rychlosti, zastávkách a činnosti řidičů a umožňuje analyzovat historii jízd. Přes mobilní aplikaci řidiči zaznamenávají zahájení a ukončení jednotlivých etap přepravy a systém automaticky počítá dobu zastávek. Filtry, přehledy a grafy pak ukazují klíčové provozní ukazatele, například ujeté kilometry, doby realizace přeprav nebo využití dostupných zdrojů.

Provozovatel terminálu tak může lépe koordinovat činnost všech účastníků logistického procesu a omezovat zpoždění. Rozsah zobrazovaných dat a funkcí lze přizpůsobit požadavkům provozovatele a charakteru operací.

Zavádění po etapách

Projekt v terminálu Schavemaker Invest se rozvíjí po etapách ve spolupráci týmů provozovatele terminálu a OLTIS Polska. Podle firmy se skutečná hodnota nových funkcí ukáže až po určité době jejich používání dispečery, operátory a řidiči, z jejichž praxe vzniká řada podnětů pro další vývoj.

Zdroj: OLTIS Group

Firmy z Ústecka řešily se Správou železnic výluky i kapacitu tratí

Od
Michaela Drábková
-
Nákladní vlak s kontejnery na kolejišti
Foto: Unsplash / Matt Hanns Schroeter

Kapacita nákladní dopravy, spolehlivost přeprav a dojíždění zaměstnanců byly hlavními tématy setkání firem z Ústeckého kraje s generálním ředitelem Správy železnic Tomášem Tóthem. Schůzku uspořádal na začátku října Svaz průmyslu a dopravy ČR v tréninkovém centru ORLEN Unipetrol v Litvínově-Záluží.

Zástupci podniků s vedením Správy železnic probírali problémy, které ovlivňují jejich každodenní provoz, i investice důležité pro další rozvoj regionu.

Výluky a přetížené stanice

Významnou část jednání tvořily dopady výluk a omezené kapacity tratí na nákladní dopravu. Firmy zajímalo, jak lépe koordinovat stavební práce, předcházet zpožděním a zajistit přepravu i během modernizací. Správa železnic přiblížila způsob plánování výluk a připravované prodloužení předstihu, s nímž o nich budou dopravci informováni. Řeč byla také o objízdných trasách a jejich provozních omezeních.

Potřeby podniků ilustroval příklad přetížené stanice Hněvice, kde se prověřuje rozšíření kapacity také s ohledem na přepravy společnosti Mondi Štětí. Dalším tématem byl záměr veřejného kontejnerového překladiště v Chebu. Jeho další příprava bude záviset zejména na tom, jaký objem přeprav by zde firmy skutečně využívaly.

Nákladní vlaky i ve vysokorychlostních tunelech

Přehled připravovaných projektů otevřel debatu o budoucí podobě železniční sítě a jejím přínosu pro průmysl. Pozornost se soustředila na přeshraniční spojení s Německem a na připravovanou vysokorychlostní trať Praha–Drážďany. Ve Středohorském a Krušnohorském tunelu se počítá také s nákladními vlaky, což má posílit kapacitu spojení a ulevit stávající trati v údolí Labe. U dalších přeshraničních projektů účastníci zdůraznili význam koordinace přípravy a realizace s německou stranou.

Zastávka pro průmyslovou zónu

Železnice má pro podniky význam také při dojíždění zaměstnanců. Na příkladu navrhované zastávky u průmyslové zóny v Lovosicích se diskutovalo o možnostech lepšího spojení do zaměstnání i o podmínkách, které musí nový záměr splnit. Vedle financování je třeba zohlednit kapacitu tratě a zachování návazných spojů.

Setkání vycházelo z konkrétních podnětů firem, které mohly své zkušenosti a potřeby probrat přímo s vedením Správy železnic.

Zdroj: SP ČR

AI v nákupu běžně využívá jen třetina firem, ruční práce stojí miliony

Od
Michaela Drábková
-
Hromada papírových dokumentů a obálek na stole

Firmy ročně utratí v průměru přes 1,5 milionu dolarů za rutinní práci v nákupu a řízení dodavatelského řetězce, kterou by mohla převzít umělá inteligence. Do každodenního provozu ji však v nákupu dostala jen třetina z nich. Největší brzdou podle nového průzkumu nejsou samotné technologie, ale nespolehlivá data roztříštěná v mnoha systémech.

Velký zájem, pomalé nasazení

Průzkum pro společnost Ivalua, která vyvíjí software pro řízení nákupu, zpracovala v březnu 2026 agentura Sapio Research. Zúčastnilo se ho 1 000 respondentů – 800 manažerů odpovědných za nákupní rozhodnutí a 200 ředitelů informatiky – rovnoměrně rozdělených mezi čtyři země. Zájem o umělou inteligenci je mezi nimi téměř všeobecný: 86 % organizací ji v nákupu už nasazuje, testuje v pilotních projektech nebo o ní aspoň uvažuje. Do běžného ostrého provozu se ale dostala jen ve 34 % firem.

Více než polovina šéfů nákupu (51 %) navíc přiznává, že jejich týmy v zavádění umělé inteligence zaostávají za ostatními útvary firmy.

Jak vzniklo číslo 1,54 milionu dolarů

Odhad nákladů na ruční práci vychází ze dvou údajů z průzkumu. Organizace v průměru vydávají ročně 8,29 milionu dolarů na pracovníky nákupu a dodavatelského řetězce a tito lidé tráví v průměru 18,6 % pracovní doby úkoly, které by podle respondentů šlo automatizovat nebo svěřit umělé inteligenci. Součin dává zhruba 1,54 milionu dolarů ročně na jednu organizaci. Jde přitom o hodnotu pracovního času, nikoli o úspory, kterých firmy skutečně dosáhly – uvolněný čas mohou firmy využít na jinou, náročnější práci.

Kdo začal, většinou nelituje

Zkušenosti firem, které už umělou inteligenci v nákupu používají, jsou převážně pozitivní. Návratnost investice zaznamenalo 69 % z nich a 72 % uvádí, že nákupčím zbývá víc času na strategickou práci a péči o vztahy s dodavateli. Logika je jednoduchá: rutinní kontrolu objednávek, faktur a cen lze svěřit strojům, zatímco vyjednávání a řízení rizik u klíčových dodavatelů zůstává na lidech.

Brzdou jsou data, ne algoritmy

Hlavní překážku vidí respondenti v kvalitě podkladů. Polovina z nich uvádí, že data v nákupu nejsou dost spolehlivá, aby z nich umělá inteligence dokázala vytěžit smysluplné závěry, a 45 % má potřebné informace rozložené ve čtyřech a více oddělených systémech. Podle Paula Zammita, který ve společnosti Ivalua odpovídá za uvádění řešení s umělou inteligencí na trh, je otálení stále dražší a největší přínos mají firmy, které si nejdřív dají do pořádku datové základy.

Souvislosti pro Evropu

Pro evropské a české firmy je zjištění o roztříštěných datech dobře známé – údaje o dodavatelích, smlouvách a cenách bývají rozdělené mezi podnikový systém ERP, tabulky a e-mailovou komunikaci. Strukturovanější data do nákupu postupně přinese i elektronická fakturace, kterou Evropská unie v rámci balíčku ViDA (DPH v digitální éře) zavádí jako povinnou pro přeshraniční obchod mezi firmami od roku 2030. Firmy, které sjednotí svá nákupní data dříve, tak budou mít k nasazení umělé inteligence otevřenější cestu.

Zdroj: eLogistika.info

Portál nehod: Na podzim přibývá nehod na mokré silnici a za mlhy

Od
Karolína Vágnerová
-

Za mlhy se v Česku stane za rok průměrně 887 dopravních nehod, na mokré silnici zhruba 19.600. Nejvýrazněji se tyto podmínky projevují na podzim a začátkem zimy. Zatímco v červnu a červenci připadá na nehody za mlhy 0,1 procenta nehod, v listopadu je to 3,1 procenta. Na mokré silnici se v prosinci stane průměrně přes 38 procent nehod. Vyplývá to z analýzy Portálu nehod za roky 2010 až 2025. Portál dnes v tiskové zprávě varoval před riziky, která s sebou přináší podzimní počasí.

Mlha zhoršuje přehled o dění na silnici, mokrá vozovka zase prodlužuje brzdnou dráhu a zhoršuje ovládání auta. Portál nehod zdůraznil, že za zhoršených podmínek je důležité dbát na to pravidlo „vidět a být viděn“.

V červenci se na mokré vozovce stane 12,4 procenta nehod, v říjnu 22,6 procenta a v listopadu 29,9 procenta. Zvýšený podíl pokračuje také v lednu, kdy na mokro připadá 36,2 procenta nehod. Dlouhodobě se mokrý povrch týká zhruba pětiny dopravních nehod.

U mokré vozovky připadá nejvyšší podíl nehod na západ a sever Čech. Konkrétně v Karlovarském kraji se za těchto podmínek stane 29,6 procenta všech nehod, v Libereckém 29,3 procenta a v Ústeckém 25,2 procenta, zatímco ve Zlínském kraji 17,1 procenta a v Praze 17,2 procenta.

Rozdíl mezi létem a závěrem roku je výrazný u mlhy. V červnu a červenci se za mlhy stane 0,1 procenta všech nehod, v říjnu to je 1,9 procenta nehod, v listopadu 3,1 procenta a v prosinci 2,5 procenta. Nejvyšší podíl nehod za mlhy se stane na Vysočině, a to dvě procenta. V Karlovarském a Ústeckém kraji je to okolo 1,5 procenta. Naopak v Praze se za mlhy stane zhruba 0,2 procenta nehod.

Významnou roli u vzniku nehod za zhoršených podmínek hraje rychlost. „Více než třetina všech nehod způsobených nepřiměřenou rychlostí se odehrála na mokrém povrchu,“ uvedl Marek Sibal, datový analytik společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.

Podle dat portálu se největší část všech nehod v mlze stala na silnicích druhé třídy, a to 27,6 procenta, na silnicích první třídy 24 procent a na silnicích třetí třídy 20,9 procenta. Nejvíce kolizí za mokra se stává na místních komunikacích, a to 43,3 procenta. Na silnicích první třídy je ale podíl nehod za mokra 26,6 procenta, na dálnicích 26 procenta a na silnicích druhých tříd 24,4 procenta.

„Regionální silnice často vedou otevřenou krajinou, lesními úseky, přes horizonty i níže položená místa. Během několika minut tak lze projet z úseku s dobrým rozhledem přímo do husté mlhy. Zrádná není jen samotná nízká viditelnost, ale také rychlost, s jakou se může změnit,“ uvedl Jan Chalas z DataFriends.

Většina nehod za mlhy i na mokré vozovce podle Portálu nehod skončí bez zranění. Zatímco u kolizí na mokru je to 77,3 procenta případů, za mlhy 73,9 procenta. V mlze je ale vyšší podíl nehod s těžkým zraněním i úmrtím. Těžká zranění se týkají 2,3 procenta havárií za mlhy a dvou procent na mokru. Úmrtí připadá na 1,1 procenta nehod v mlze oproti 0,6 procenta na mokré silnici.

Zdroj: ČTK

Volkswagen svolává do servisů přes 70.000 elektromobilů kvůli bateriím

Od
Karolína Vágnerová
-

Německá automobilka Volkswagen svolává po celém světě do servisů přes 70.000 elektromobilů kvůli vadným bateriím, které by v mimořádných případech mohly způsobit požár. Informuje o tom agentura DPA s odvoláním na údaje firmy Volkswagen a Spolkového úřadu pro motorová vozidla (KBA).

Opatření se týká především modelů ID.3, ID.4, ID.7 a ID. Buzz značky VW a modelu Born značky Cupra. Podle koncernu Volkswagen interní kontroly odhalily u některých bateriových článků problémy s kvalitou, jejichž příčinou jsou výrobní chyby u dodavatelů. „V ojedinělých případech to může vést ke zvýšenému tepelnému namáhání těchto baterií. V extrémních případech může dojít k požáru,“ uvedla firma.

Podle úřadu KBA zatím nebyly v souvislosti s tímto problémem zaznamenány žádné případy škod na majetku ani újmy na zdraví. Baterie ve svolávaných vozech bude zapotřebí překontrolovat v servisu. Do té doby by majitelé měli tyto elektromobily nabíjet maximálně na 80 procent, napsala agentura DPA.

Minulý měsíc koncern Volkswagen kvůli možným problémům s řízením oznámil svolání několika milionů automobilů, včetně vozů značky Škoda.

Volkswagen se v poslední době potýká s řadou problémů, včetně vysokých nákladů, nadbytečných kapacit, rostoucí čínské konkurence nebo amerických cel. Koncern proto plánuje rozsáhlou restrukturalizaci svých aktivit.

Zdroj: ČTK

Na smíchovském nádraží v Praze je kvůli modernizaci omezený provoz

Od
Karolína Vágnerová
-

Na pražském smíchovském nádraží je kvůli pokračování jeho modernizace mírně omezený provoz. Některé ranní vlaky linky S7 od včerejška do 27. října končí v Radotíně, další jsou odkloněné na Kačerov. Od 24. října do 29. listopadu bude odkloněný také Pražský motoráček. Vyplývá to z informací na webu Pražské integrované dopravy (PID). Na smíchovském nádraží od včerejška funguje nové čtvrté a opravené třetí nástupiště, naopak se uzavřelo první a druhé.

Kvůli zrušení některých spojů z Radotína na Smíchov jezdí mezi oběma stanicemi náhradní autobusy XS7 přes Velkou Chuchli. Víkendový Pražský motoráček standardně jezdící na trati přezdívané Pražský Semmering bude v době výluky odkloněný na trasu z Masarykova nádraží přes Dejvice, Veleslavín, Ruzyni, Hostivice, Hlubočepy na Smíchov a zpět.

Na pražském smíchovském nádraží se dnes otevřelo nově vybudované čtvrté a zrekonstruované třetí nástupiště. Naopak se uzavřelo první a druhé nástupiště, kam se přesunuly práce na rekonstrukci stanice. Přestavba stanice za 4,14 miliardy korun bez DPH začala začátkem roku 2024 a má být hotová na konci roku 2028. Pražský magistrát tam plánuje nad nástupišti vybudovat platformu pro autobusovou dopravu a Správa železnic připravuje rekonstrukci nádražní budovy.

Smíchovské nádraží bylo otevřeno jako druhá velká stanice v Praze v roce 1862. Nynější budova stanice byla postavena v 50. letech minulého století, původní budovy se i kvůli poškození za druhé světové války nezachovaly. Nádraží patří k nejvytíženějším železničním uzlům v Praze, spolu s hlavním nádražím, na které bylo napojeno deset let po svém vzniku, a Masarykovým nádražím.

Zdroj: ČTK

Krajští zastupitelé schválili převod Letiště Karlovy Vary na stát

Od
Karolína Vágnerová
-

Zastupitelé Karlovarského kraje schválili převod Letiště Karlovy Vary na stát. Bude ho spravovat státní firma LOM (Letecké opravny Malešice) a sloužit by kromě civilního provozu mělo i armádě.

Hodnota majetku, který kraj převádí, je 1,361 miliardy korun. Ministerstvo obrany a kraj by měly příslušné smlouvy podepsat v úterý a ještě je musí potvrdit vláda. Ministerstvo se ve smlouvách zavázalo k dostavbě letiště, provozování letecké záchranné služby i zachování civilního provozu.

Hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis vidí v převodu na ministerstvo obrany několik výhod. „Zaprvé že stát rozšíří a prodlouží runway a že dělají všechno pro to, aby to bylo co nejdříve,“ uvedl.

Je také podle něj dobře, že se do kraje „poměrně masivně vrací armáda“. „Protože ono to má souvislost i s novými technologiemi. To je právě ta cesta, kterou by Karlovarský kraj mohl jít. My máme teď jednání například k testovacímu polygonu bezpilotních prostředků, který vzniká na Sokolovsku. Rozšiřují se vojenská škola, policejní škola. Znovu se vrátilo do hry výcvikové středisko Radošov,“ řekl hejtman. Lidé by se podle něj neměli bát toho, že nad Karlovými Vary začnou najednou létat stíhačky.

Jediným zastupitelem, který byl proti, byl Jan Kuchař (STAN), podle něhož by místo investic do letiště bylo vhodnější začít připravovat vysokorychlostní dráhu do Prahy. Navíc se obává toho, že ministerstvo nemusí peníze na dostavbu dráhy nakonec dostat.

Kraj si při převodu na ministerstvo obrany stanovil několik podmínek. Jde zejména o dostavbu a rozšíření přistávací dráhy podle krajem dodané projektové dokumentace. Předpokládané náklady činí dvě miliardy korun bez DPH.

Ministerstvo obrany také musí zachovat na karlovarském mezinárodním letišti civilní provoz. Přerušení či omezení civilního provozu smlouva připouští v konkrétních případech na dobu nezbytně nutnou, zejména při ohrožení státu. Stát má také zajistit na letišti provoz letecké záchranné služby. Základnu ještě postaví kraj. A ministerstvo má rovněž umožnit fungování a případný rozvoj společnosti F-Air, která na letišti školí budoucí piloty. Za porušení těchto podmínek hrozí ministerstvu sankce.

Jak doplnil náměstek hejtmana Martin Hurajčík (ANO), krajská společnost Letiště Karlovy Vary s. r. o. bude ještě několik měsíců existovat, pak zanikne. Všichni její zaměstnanci přejdou pod společnost LOM. Převod podle něj neznamená, že se všechno přebarví „nazeleno“. Provoz zůstane podobný, jen bude mít letiště jiného vlastníka.

Zůstane také Sdružení pro rozvoj leteckých linek, které založily Karlovarský kraj, město Karlovy Vary a Letiště Karlovy Vary. Jeho cílem je podpora vzniku nových linek a spojů na letiště.

Letiště Karlovy Vary je v posledních letech každoročně ve ztrátě. Loni to bylo 31 milionů korun. Jedním z důvodů je válka na Ukrajině, kvůli které letiště přišlo o většinu spojů. Hurajčík míní, že právě dostavba dráhy umožní rozšíření počtu letů.

Zdroj: ČTK

1...101112...1 314Strana 11 z 1 314

Logistický kalendář

Zobrazit kalendář