Domů Blog Strana 13

Na ruzyňském letišti je v současné době dostatečná zásoba leteckého paliva

Od
Karolína Vágnerová
-

Letiště Václava Havla v Praze má dostatečné zásoby leteckého paliva a nemá od prodejců žádné informace o výpadcích v dodávkách. Kapacita skladovacích zásob na letišti je 18,5 milionu litrů, přičemž v pátek byla naplněna z 82 procent, sdělila ČTK mluvčí letiště Denisa Hejtmánková. Podle společnosti OMV, která je jedním z dodavatelů paliva, je výroba leteckého paliva Jet-A1 v rafinériích zatím bez omezení. Na rizika spojená s dodávkami paliv v pátek upozornila asociace evropských letišť (ACI Europe), podle níž by Evropa mohla čelit nedostatku leteckého paliva.

„Rafinérie společnosti OMV v současné době vyrábějí palivo Jet A-1 podle plánu a v tuto chvíli nebyla zaznamenána žádná omezení v zásobování. Současně však Evropa zůstává strukturálně závislá na dovozu leteckého paliva, aby pokryla celkovou poptávku,“ uvedla vedoucí marketingového oddělení OMV pro ČR Karolina Kyselová.

Doplnila, že dodavatelský řetězec zatím funguje bez narušení, dlouhodobé riziko však představuje pokračující konflikt na Blízkém východě, který může ovlivnit globální obchodní toky i klíčové námořní trasy.

Letiště Praha poskytuje obchodním společnostem infrastrukturu pro skladování a manipulaci s leteckým palivem. „V současné době máme dostatečné skladové kapacity a v tuto chvíli nemáme informace od prodejců paliva o výpadku logistiky dodávek,“ uvedla mluvčí Hejtmánková s tím, že situace se může v budoucnu změnit v závislosti na dalším vývoji konfliktu.

Podle asociace evropských letišť Airports Council International Europe (ACI Europe) by Evropa mohla čelit nedostatku leteckého paliva, pokud se do tří týdnů neobnoví lodní doprava v Hormuzském průlivu. Průlivem, který je ochromen konfliktem na Blízkém východě, za běžné situace prochází zhruba pětina světových dodávek ropy.

Podle Reuters se ceny leteckého paliva v posledních týdnech více než zdvojnásobily, což již nyní zvyšuje náklady leteckých společností, pro něž palivo tvoří přibližně čtvrtinu provozních výdajů.

Společnost Smartwings kvůli rostoucím cenám paliva přistoupila v polovině března k navýšení palivového příplatku v řádu stovek korun podle délky letu. Aerolinky zároveň průběžně upravují jednotlivé trasy a letový řád, aby co nejlépe reagovaly na situaci na trhu s palivy.

„V případě pokračujícího dlouhodobě nepříznivého vývoje nelze vyloučit přijetí dalších opatření. Co se týče aktuální poptávky, ta se přesouvá do evropských destinací, zejména je zájem o přímé lety do destinací jižní a západní Evropy,“ sdělila ČTK mluvčí Smartwings Vladimíra Dufková.

Zdroj: ČTK

Krizová situace recyklace plastů v Evropě: Německý průmysl volá po okamžitém zásahu politiků

Od
Karolína Vágnerová
-

Evropský plastový recyklační sektor se dostává do kritického bodu. Klíčoví hráči napříč hodnotovým řetězcem – od výrobců přes retail až po recyklační společnosti – varují před hrozícím kolapsem celého odvětví a vyzývají politiky k okamžitému jednání.

Německý Deutsches Verpackungsinstitut e. V. (dvi) společně s firmami jako Constantia Flexibles, Dirk Rossmann, Werner & Mertz, Remondis Recycling a Der Grüne Punkt – Duales System Deutschland adresovali otevřený dopis německé vládě. Cílem je zahájit urgentní dialog o záchraně plastového recyklingu jako strategického odvětví evropské ekonomiky.

Recyklace plastů na hraně kolapsu
Situace je vážná: do konce roku 2025 již Evropa přišla téměř o milion tun recyklační kapacity. Počet uzavřených provozů se dramaticky zvyšuje – v roce 2024 se zdvojnásobil oproti roku 2023 a pro rok 2025 se očekává až trojnásobný nárůst.

Tento vývoj má zásadní dopady:

– ohrožení pracovních míst
– zpomalení inovací
– negativní dopad na klimatické cíle
– ztráta nezávislosti na sekundárních surovinách
Jinými slovy: bez funkčního recyklačního sektoru nelze dosáhnout cílů cirkulární ekonomiky, které Evropa sama nastavila.

Proč trh selhává
Hlavní příčiny krize jsou strukturální a dlouhodobé:

Levná primární surovina (virgin plast) – nízké ceny ropy a globální nadkapacity tlačí ceny dolů
Dovoz levných recyklátů ze třetích zemí – často bez srovnatelných environmentálních standardů
Vysoké náklady v Evropě – zejména energie
Nejasná legislativa a chybějící podpora – například v oblasti chemického recyklingu nebo schvalování recyklátů (např. role European Food Safety Authority)
Nedostatečné ekonomické pobídky pro využívání recyklovaných materiálů
Výsledkem je ztráta konkurenceschopnosti evropských recyklátů.

Dopady: ztráta kapacit i know-how
Současná situace vede k:

uzavírání recyklačních linek
odkládání investic
zpomalování technologického rozvoje
Evropa tak přichází nejen o infrastrukturu, ale i o know-how, které je pro přechod na cirkulární ekonomiku klíčové. Tento trend je přitom velmi obtížně vratný.

Co průmysl navrhuje
Zástupci odvětví přicházejí s konkrétními opatřeními, která by mohla situaci stabilizovat:

1. Ekonomické pobídky pro recykláty

snížená DPH na recyklované materiály a produkty
podpora prostřednictvím ekomodulace
preference recyklátů ve veřejných zakázkách
2. Rovné podmínky na trhu

stejné nebo přísnější standardy pro importované recykláty
důsledná kontrola kvality a původu
3. Snížení energetické zátěže

zahrnutí recyklačních firem do režimu průmyslových cen energií
4. Omezení byrokracie

rychlejší a digitalizované povolovací procesy
5. Podpora obchodu se sekundárními surovinami

jednodušší přeshraniční pohyb materiálů v rámci EU

Klíčový moment pro Evropu
Zástupci průmyslu upozorňují, že bez rychlé reakce hrozí nenávratná ztráta celé části evropského průmyslu. To by mělo zásadní dopady nejen na ekonomiku, ale i na schopnost plnit environmentální cíle – včetně těch, které přináší nové evropské regulace v oblasti obalů.

Současná situace tak otevírá zásadní otázku:
může Evropa zároveň zpřísňovat požadavky na recyklaci a zároveň přihlížet kolapsu infrastruktury, která má tyto cíle naplnit?

SYBA komentář:
Tento vývoj potvrzuje, že bez funkční ekonomiky recyklace nelze efektivně implementovat ani požadavky připravovaných regulací, včetně PPWR. Regulace a trh musí fungovat společně – jinak hrozí, že cíle zůstanou pouze na papíře.

Zdroj: SYBA

Automotive Day ČVUT v Dejvicích přilákal rekordní počet návštěvníků

Od
Karolína Vágnerová
-
Masarykův ústav vyšších studií Českého vysokého učení technického v Praze uspořádal dne 8. dubna 2026 v areálu ČVUT v pražských Dejvicích již pátý ročník Automotive Day, který zaznamenal největší návštěvnost ve své historii. Výstava nabídla přehled současné mobility – od designu přes elektromobilitu až po autonomní technologie. Akce se konala pod záštitou starosty Městské části Praha 6 Jakuba Stárka a rektora ČVUT prof. Michala Pěchoučka.

Na jednom místě se potkaly tradiční automobilky z Evropy i noví hráči z Asie a uskutečnily se stovky testovacích jízd. Zastoupeny byly značky Alfa Romeo, Alpine, Chery, Citroën, Fiat, Fiat Professional, Hyundai, Jeep, Kia, Leapmotor, Lexus, MG, Microlino, Opel, Peugeot, Škoda Auto, Toyota i Volkswagen. Návštěvníci měli možnost porovnat různé přístupy k mobilitě – od městských vozů až po užitkové automobily.

Největší zájem o testovací jízdy byl o kompaktní Microlino s retro designem a o model Alfa Romeo Tonale. Poprvé se na akci objevil také elektrický model Alpine A290. Značku Alpine znají především fanoušci Formule 1. Atraktivní sportovní design reprezentovaly mimo jiné vozy Porsche Taycan a MG Cyberster.

„S letošním ročníkem jsme velmi spokojeni. Dorazilo velké množství návštěvníků se skutečným zájmem o elektromobilitu a velmi si ceníme, že se díky této akci můžeme přímo setkat i s mladou generací,“ hodnotí Jana Vlášková za značku Peugeot v ČR.

Kopřivnická Tatra Trucks tentokrát do Prahy přivezla prototyp plně bateriového vozu Tatra e-Drive, určeného pro provoz v nejtěžších podmínkách. Tento elektrický nákladní vůz ukazuje, že elektrifikace se postupně prosazuje i v segmentu těžkých užitkových vozidel.

Významnou součástí Automotive Day byly technologické prezentace. Společnosti Valeo, Porsche Engineering a Entry Engineering přiblížily návštěvníkům vývoj moderních vozidel, zejména v oblasti senzoriky, softwaru a částečně autonomního řízení. Nechyběla ani studentská formule ČVUT, jako skvělý příklad propojení výuky a praxe. Tato technologická část zaujala zejména studenty dopravních středních škol a učilišť, kteří na Automotive Day pravidelně přijíždějí na exkurzi.

Masarykův ústav vyšších studií ČVUT dlouhodobě propojuje technické vzdělávání s ekonomickým a manažerským pohledem. Studenti se zapojují do projektů s firmami, absolvují povinné stáže a ve výuce se setkávají s odborníky z praxe. „Automotive Day už dávno není jen o autech jako produktech, ale o celém ekosystému kolem nich – od vývoje přes infrastrukturu až po nové obchodní a vzdělávací modely,“ říká organizátor Ing. Oldřich Bronec z Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT.

Výstava Automotive Day se stala etablovanou akcí, která spojuje akademické prostředí s průmyslovou praxí i širokou veřejností. Další ročník se uskuteční 7. dubna 2027.

Picture

Picture

 

Zdroj: ČVUT

Na Brněnské přehradě v sobotu odstartovala jubilejní 80. plavební sezóna

Od
Karolína Vágnerová
-

V sobotu 11. dubna 2026 v 10 hodin zahájil Dopravní podnik města Brna v pořadí již 80. plavební sezónu. Na návštěvníky čeká kromě běžného provozu i velká květnová oslava s bohatým programem přímo v areálu přístaviště. Flotila sedmi lodí bude cestující vozit až do konce října.

„Lodní doprava na Brněnské přehradě je unikátní fenomén. Pro generace Brňanů nepředstavuje jen formu dopravy, ale je důležitou součástí jejich volného času a oblíbeným výletním cílem. Chceme, aby tato jubilejní sezóna byla poděkováním všem cestujícím i zaměstnancům, díky kterým může lodní doprava fungovat a dále se rozvíjet. Kulaté výročí připomíná bohatou historii plaveb v Brně, ale také vizionářství našich předchůdců. Zatímco se dnes celý svět snaží o ekologizaci dopravy, my na Brněnské přehradě provozujeme flotilu na čistě elektrický pohon už od roku 1946,“ uvedl Miloš Havránek, generální ředitel Dopravního podniku města Brna.

Slavnostním nástupem kapitánů DPMB sezónu otevřela 11. dubna 2026 v 10:00 v bystrckém přístavišti. Příchozí návštěvníci mohli následně využít dvacetiminutové plavby po jezeře zdarma. Od 10:45 pak lodě vypluly již standardně podle platného plavebního řádu.

Oslavy 80 let lodní dopravy DPMB

V sobotu 23. května čeká na návštěvníky celodenní program (11:00–21:00) zahrnující koncerty, silent disco, pěnovou party, doprovodné aktivity pro děti či prohlídky lodí a zajímavých technických exponátů. Chybět nebude ani zapojení složek Integrovaného záchranného systému. DPMB pro tento den posílí lodní provoz a nabídne expresní plavby k hrázi a zpět zdarma. Zájemce budou na místo konání z centra Brna navíc svážet historické a retro vozy. Součástí oslav bude rozšířená food & drink zóna a tematická městská hra, která fanoušky naladí ještě před samotnou akcí.

Historie lodní dopravy v Brně

Historie lodní dopravy na Brněnské přehradě se začala psát krátce po skončení druhé světové války, ačkoliv první snahy o získání koncese pro provozování plavidel sahají až do roku 1937. Pravidelný provoz byl slavnostně zahájen v neděli 5. května 1946, kdy byla za velkého zájmu veřejnosti pokřtěna první tři plavidla. Základ flotily tvořily dvě původem německé lodě BRNO a MORAVA, které doplnil malý člun SVRATKA. První plavební trasa měřila 6,3 kilometru a spojovala bystrcké přístaviště s hradem Veveří. Největší popularitě se lodní doprava těšila v padesátých letech. Rekordním se stal rok 1956, kdy lodě během jediné sezony přepravily celkem 848 192 cestujících.

80. sezóna v číslech

Doba trvání: 11. dubna – 31. října 2026.

Personál: O provoz se stará 14 kapitánů a 50 lodníků.

Flotila: 7 lodí s kapacitou 120–200 osob.

Trasa: Bystrc – Veverská Bítýška (cca 10 km).

Doba plavby: Jedna cesta trvá 70 minut, celý okruh přibližně 2,5 hodiny.

Oprava mostu uzavře od pondělí část českobudějovické Pražské třídy

Od
Karolína Vágnerová
-

Oprava mostu nad Dobrovodským potokem uzavře od pondělí v Českých Budějovicích část Pražské třídy. Omezení dopravy potrvá do konce října. Jde o další uzavírku ve městě, v tomto týdnu začala půlroční obnova mostu Kosmonautů na Mánesově třídě. ČTK to řekli zástupci českobudějovické radnice a Jihočeského kraje.

Kvůli opravě mostu nad Dobrovodským potokem musí počítat řidiči s objízdnými trasami. „Plánovaná rekonstrukce zahrnuje demolici stávající mostní konstrukce. Na jejím místě bude následně vybudován nový, hlubinně založený most na mikropilotách se zvětšeným průtočným profilem. Součástí stavby je také úprava koryta potoka v délce přes 150 metrů,“ uvedl Adam Koloušek z ředitelství silnic a dálnic.

Hlavní objízdná trasa ve směru od Písku povede ze Strakonické ulice přes Nádražní ulici, dále po ulici Generála Píky na okružní křižovatku, odtud po výpadovce směrem na Plzeň a přes křižovatku Diamant zpět na hlavní tah směrem na Tábor. Objízdná trasa v opačném směru bude vedena stejně.

Uzavírka mostu Kosmonautů, která začala tento týden, zatím nepůsobí ve městě dopravní kolaps. Pomohl tomu fakt, že vedení radnice přerušilo více než rok trvající rekonstrukci Rudolfovské třídy a otevřelo ji. Uzavírka části Pražské třídy však představuje další omezení. „Víme, že těch rekonstrukcí se v jednu chvíli sešlo více, ale bohužel situace si to vyžaduje a nemohli jsme je dále odkládat,“ uvedl náměstek primátorky Petr Maroš (Naše Česko).

Zdroj: ČTK

Odbory vyzvaly piloty Lufthansy, aby v pondělí a úterý stávkovali

Od
Karolína Vágnerová
-

Odbory vyzvaly piloty německé společnosti Lufthansa, aby vstoupili do stávky naplánované na pondělí a úterý. Odborová organizace Vereinigung Cockpit obvinila vedení firmy, že s ní není ochotné jednat o jejích návrzích, píše agentura DPA.

Stávka se týká společnosti Deutsche Fufthansa, přepravní letecké firmy Lufthansa Cargo, dále pak Lufthansa CityLine a nízkonákladové společnosti Eurowings.

Odboráři vytýkají vedení firmy, že odmítá jednat o jejich návrzích ohledně penzijního pojištění nebo kolektivních smluv a že jim předkládá nepřijatelné návrhy. Šéf Vereinigung Cockpit Andreas Pinheiro připomněl, že i když odbory upustily od protestních akcí během velikonočních svátků, vedení nereagovalo na jejich nabídky. Vzkázal, že odbory jsou ochotné k dialogu a že firma má šanci „stávce v jakémkoliv okamžiku zabránit tím, že předloží nabídky, o kterých se bude dát mluvit“.

Stávka má začít v pondělí v 00:01 SELČ, její konec je naplánovaný na úterý 23:59 SELČ.

V pátek provoz Lufthansy a její divize CityLine ochromila stávka palubního personálu. Lety kvůli tomu zrušila velká mezinárodní letiště ve Frankfurtu nad Mohanem a Mnichově, ale i řada menších letišť po celém Německu. Zrušeno bylo i 16 spojů mezi Prahou na jedné a Frankfurtem a Mnichovem na druhé straně.

Zdroj: ČTK

Letištní asociace varuje před nedostatkem leteckého paliva v Evropě

Od
Karolína Vágnerová
-

Evropa by mohla čelit nedostatku leteckého paliva, pokud se do tří týdnů neobnoví lodní doprava v Hormuzském průlivu. Uvedla to podle médií asociace letišť Airports Council International Europe (ACI Europe) v dopisu adresovaném Evropské komisi. Zároveň vyzvala Evropskou unii k přijetí opatření zajišťujících dostatečné dodávky leteckého paliva před letní turistickou sezonou.

„Pokud se v příštích třech týdnech nepodaří zajistit výrazné a stabilní obnovení plavby Hormuzským průlivem, stane se systémový nedostatek leteckého paliva pro EU realitou,“ cituje z dopisu deník The Guardian.

ACI Europe varuje, že nedostatek leteckého paliva by výrazně poškodil evropskou ekonomiku. Ceny leteckého paliva se v posledních týdnech více než zdvojnásobily a dostaly se na úrovně od 150 do 200 dolarů za barel, píše agentura Reuters. To má výrazně negativní dopad na provoz leteckých společností. Pohonné hmoty obvykle tvoří zhruba čtvrtinu jejich provozních nákladů.

Asociace podle agentury Reuters vyzvala Evropskou komisi mimo jiné k tomu, aby dočasně zrušila restrikce na dovoz leteckých paliv. Navrhla rovněž, aby Evropská unie přikročila ke společným nákupům leteckých paliv.

Hormuzským průlivem obvykle prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Lodní dopravu na této trase však ochromil konflikt na Blízkém východě, který koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán.

Zpravodajský server BBC dnes s odkazem údaje portálu MarineTraffic uvedl, že Hormuzským průlivem od středečního začátku křehkého příměří ve válce Spojených států a Izraele s Íránem proplulo pouze 15 lodí. Před konfliktem proplouvalo touto úžinou téměř 140 plavidel denně.

Zdroj: ČTK

Ministerstvo se chystá regulovat výdejní boxy, firmy se obávají o dostupnost

Od
Karolína Vágnerová
-

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) chce v novele stavebního zákona nově zařadit dosud neregulované výdejní boxy mezi drobné stavby. To vyvolalo kritiku provozovatelů, obchodníků i zástupců samospráv. Podle nich je změna zbytečná, může zpomalit rozvoj logistických služeb a zhoršit dostupnost pro občany, zejména v menších obcích. Vyplývá z jejich vyjádření na dotazy ČTK.

Podle MMR se výdejní boxy v praxi pohybují na pomezí a nelze je jednoznačně považovat ani za stavby, ani za výrobky plnící funkci stavby. „Připravovaná novela tuto nejasnost odstraňuje,“ řekla ČTK mluvčí ministerstva Veronika Lukášová. Ve své stávající metodice přitom úřad uvádí, že výdejní boxy nelze považovat ani za stavbu, ani za výrobky plnící funkci stavby, a proto nepodléhají posuzování podle stavebního zákona.

V posledních 12 měsících využilo výdejní boxy podle průzkumu ResSolution 83 procent obyvatel České republiky a téměř 70 procent z nich používá boxy minimálně jednou měsíčně. Týdně přitom přes boxy v Česku projdou na celém trhu dva miliony zásilek. Vzdálenost považuje za nejdůležitější kritérium 85 procent lidí.

Zakotvení výdejních boxů jako drobných staveb by mělo podle ředitele Zásilkovny Davida Soukupa rozhodně negativní dopad. „Opakovaně řešíme situace, kdy je konkrétní box na hraně kapacity a je nutné v dané lokalitě rychle posílit síť. Pokud bychom nedokázali reagovat včas, znamenalo by to okamžité zhoršení služby pro zákazníky,“ uvedl Soukup.

Nárůst byrokracie by podle něj znamenal omezení flexibility a ve výsledku to, že dopravci nebudou schopni reagovat na reálnou poptávku v konkrétním místě. Výsledkem by byly plnější boxy, delší čekání a horší zákaznická zkušenost, doplnil.

Podle předsedy Sdružení místních samospráv ČR Petra Halady může regulace zpomalit rozšiřování sítě a nepřímo zasáhnout i venkov. „V případě omezení umisťování boxů ve městech lze očekávat snížení hustoty sítě, což se projeví i na venkově. Provozovatelé mohou omezit obsluhu méně vytížených lokalit,“ uvedl Halada. Připomněl, že jde o komerční službu závislou na ekonomické efektivitě, a zhoršení podmínek tak může vést ke snižování počtu boxů v méně výnosných oblastech.

Asociace pro elektronickou komerci považuje podle výkonného ředitele Jana Vetyšky aktuální návrh za zbytečný a o snahu vytvářet nové bariéry. „Situace se v poslední době výrazně zlepšila díky samoregulaci a dohodám s obcemi. Dochází k citlivějšímu přístupu k instalacím a boxy lépe zapadají do veřejného prostoru,“ doplnil.

Zařazení boxů mezi drobné stavby podle kritiků znamená formální posuzování ve stavebním režimu, což může prodloužit instalace a zvýšit náklady. „Další instalace se prodraží a prodlouží. To může vést k tomu, že boxy nebudou vznikat tam, kde by dávaly největší smysl,“ uvedl Vetyška. Podle něj změna jde proti deklarovanému cíli stavebního zákona, kterým je zjednodušování procesů a snižování byrokracie.

V Česku je okolo 15.000 samoobslužných výdejních boxů. Nejvíc jich má Zásilkovna, přes 6000. Dalšími velkými provozovateli jsou Alza, PPL nebo DPD.

Zdroj: ČTK

Tři vysokorychlostní trati plánuje Správa železnic dokončit do roku 2042

Od
Karolína Vágnerová
-

Páteřní síť vysokorychlostních tratí (VRT) v Česku má Správa železnic ambici dokončit do roku 2042. Tvořit ji mají tři hlavní trasy, které v budoucnu propojí republiku s Německem, Polskem, Slovenskem a Rakouskem. ČTK to řekl generální ředitel Správy železnic Tomáš Tóth, který se v Pardubicích účastnil Železniční konference.

„Celkový rozsah projektu činí přibližně 600 miliard korun. Velmi intenzivně jednáme v Bruselu o zajištění financování prostřednictvím takzvaného víceletého finančního rámce, který se v tuto chvíli připravuje, aby první výzvy mohly běžet už v polovině roku 2028. Na Správě železnic proto právě probíhají přípravné práce,“ řekl Tóth.

Do páteřních VRT organizace počítá mezinárodní spojení mezi Prahou a Německem, jehož klíčovou součástí má být takzvaný Krušnohorský tunel. Tato trasa má vést z Prahy směrem na Lovosice a dále pokračovat k německé hranici.

Druhou část tvoří hlavní trať z Prahy přes Světlou nad Sázavou do Brna. Odtud má trať pokračovat dále na Přerov, přes oblast Moravské brány do Ostravy a dále směrem na Katovice v Polsku. Třetí páteřní síť je VRT Jižní Morava, která má směřovat z Brna přes Břeclav na Bratislavu a dále do Vídně. Tato větev má propojit Českou republiku se Slovenskem i Rakouskem.

Přípravné práce letos budou stát odhadem 1,5 miliardy korun. Peníze jsou určené na výkupy pozemků a na dokumentace k jednotlivým stavbám. V projektu Krušnohorského tunelu Správa železnic s kolegy z Německa dokončuje přípravné práce, aby co nejdříve mohla žádat o posudek vlivu na životní prostředí (EIA), uvedl Tóth.

„Připravenost je větší v moravských úsecích, které by se měly začít stavět v roce 2028 nebo 2029,“ řekl Tóth. V případě Moravské brány a dalších moravských úseků se má zapojit soukromý sektor, bude se stavět za soukromé peníze. Podle generálního ředitele je PPP projekt způsob, jak financovat nákladné stavby.

Trasování VRT není podle ředitele jednoduchá záležitost, protože stavby zasáhnou do majetkových práv spousty lidí. „Jdeme do toho s velkou pokorou, vysvětlujeme lidem přínosy investice. V tuto chvíli nevidíme nějaký zásadní problém, který by vystavil vysokorychlostním tratím v České republice z tohoto důvodu stopku,“ řekl Tóth.

Rozhodnutí krajského soudu v Praze, který v únoru odmítl vymezení vysokorychlostního koridoru pro trať Praha–Brno, Tóth nepovažuje za problém. Soud poukázal na to, že v Zásadách územního rozvoje Středočeského kraje není dostatečné posouzení vlivu stavby na vodní nádrž Vrchlice, která zásobuje pitnou vodou zhruba 60.000 obyvatel Kutnohorska a části Čáslavska. „Bavíme se o vysokorychlostních tratích, které mají stát v roce 2042. Věřím, že to do té doby překonáme,“ řekl Tóth.

Zdroj: ČTK

Výrobce bezpilotních letadel Primoco postaví za 750 mil. Kč nový závod v Písku

Od
Karolína Vágnerová
-

Český výrobce bezpilotních letadel Primoco UAV získal stavební povolení pro nový výrobní závod v Písku. Investuje do něj 750 milionů korun. Závod umožní firmě zvýšit produkci až na 300 bezpilotních letounů ročně, v průmyslové zóně města Písek by měl zahájit výrobu v roce 2028. Primoco UAV o tom informovala ČTK.

Firma začala projekt připravovat v dubnu 2024. Vznikne sídlo společnosti navržené studiem Qarta Architektura, jeho součástí bude administrativní budova, výrobní hala a showroom. Od akvizice letiště v Písku-Krašovicích v roce 2019 se Primoco UAV podle svého zakladatele a generálního ředitele Ladislava Semetkovského stala z domácího výrobce bezpilotních letounů globálním hráčem. „Nové zázemí v Písku bude nejen odpovídat tomuto růstu, ale díky své architektonické kvalitě bude představovat moderní výrobní závod 21. století,“ dodal.

Dominantou areálu bude administrativní budova inspirovaná tvarem rozvírajících se křídel, což odkazuje na hlavní činnost společnosti. Hala pro výrobu bezpilotních letadel bude mít rozměry 145krát 31 metrů. Firma zároveň na nedalekém letišti v Krašovicích buduje hangár a výcvikové prostory. „Tyto objekty by měly být dokončeny v první polovině roku 2026 a spolu s novým závodem vytvoří ucelené technologické a logistické centrum společnosti,“ uvedla společnost.

Město Písek projekt vítá, poskytlo pro něj pozemky. „Věříme, že nový závod přinese regionu nejen ekonomický přínos, ale i další rozvoj inovací a kvalifikovaných pracovních míst,“ uvedl písecký starosta Michal Čapek.

Primoco UAV vyrábí středně těžké bezpilotní letouny, podle firmy je jejich největším evropským výrobcem. Model One 150 má maximální vzletovou hmotnost 150 kilogramů, vydrží ve vzduchu až 15 hodin a má certifikaci podle vojenského standardu NATO i oprávnění pro civilní použití. Využívá se pro zpravodajské operace a vojenský průzkum, k monitorování požárů, zajišťování mobilního spojení, podpoře záchranných operací při přírodních katastrofách, sledování životního prostředí či k ostraze hranic a pobřeží.

Letounů One 150 dosud Primoco UAV vyrobila více než 250, operují na čtyřech kontinentech. S akciemi firmy se obchoduje na hlavním trhu pražské burzy, loni se s tržní kapitalizací pět miliard korun zařadila mezi 100 nejhodnotnějších českých firem.

Zdroj: ČTK

1...121314...1 224Strana 13 z 1 224

Logistický kalendář