Projekt OPTI-UP dosahuje milníku dokončením dvou klíčových výstupů
Přestavba křižovatky v Zašové přijde na 181,4 milionu Kč bez DPH, začne na jaře
Problematickou křižovatku vytížené silnice I/35 a silnice třetí třídy v Zašové na Vsetínsku přebuduje sdružení společností IMOS Brno a MONVIA Morava. Uspělo ve vypsaném výběrovém řízení. Práce za 181,4 milionu korun bez DPH začnou na jaře, uvedl na sociální síti generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) Radek Mátl. Po chystaných úpravách by křižovatka měla být bezpečnější.
V uplynulých měsících se v okolí křižovatky pracovalo na kácení dřevin a skrývce ornice, dokončený je archeologický průzkum. Nyní ŘSD vybralo firmy, které zajistí hlavní stavební práce. „Zhotovitel nabídl i výrazně kratší dobu pro omezení provozu v jednom pruhu,“ uvedl Mátl. Omezení podle něj bude trvat 60 dní.
Cílem přestavby křižovatky je vyřešit komplikovaný výjezd řidičů ze Zašové na I/35 a také odbočení do obce. „V řešeném úseku chybí odbočovací pruhy. Křižovatku navíc protíná železniční trať z Valašského Meziříčí do Rožnova pod Radhoštěm. Zejména v dopravních špičkách zde vznikají nebezpečné situace, které ohrožují účastníky silničního provozu,“ uvedla už dříve mluvčí ŘSD Lucie Trubelíková.
Aktuální stav křižovatky už podle ŘSD neodpovídá dnešním bezpečnostním standardům. Pro zvýšení bezpečnosti ji proto stavbaři vybaví semafory, vybudují odbočovací pruhy a chodníky. Od silnice I/35 se také vzdálí souběžná železniční trať. Součástí stavby bude též rekonstrukce železniční zastávky Zašová. S uvedením přestavěné křižovatky do plného provozu počítá ŘSD v příštím roce.
Silnice I/35 patří mezi páteřní celostátní silniční tahy. Ve Zlínském kraji propojuje Valašské Meziříčí s Rožnovem pod Radhoštěm na Vsetínsku, odkud dále směřuje k hranicím se Slovenskem. Mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm vede paralelně se silnicí 13 kilometrů dlouhá jednokolejná regionální trať číslo 281. Provoz na ní byl zahájen v roce 1892.
Zdroj: ČTK
iRozhlas.cz: Srážce vlaku s kamionem zabránilo ve Studénce ETCS
Železniční zabezpečovač ETCS v pondělí odpoledne poprvé zabránil srážce vlaku s kamionem. Ve Studénce na Novojičínsku řidič vjel do kolejiště na červenou. Systém pak dokázal blížící se vlak včas zastavit. Serveru iRozhlas.cz to řekl Vladimír Říha ze Správy železnic.
Podle informací Správy železnic a policie makedonský řidič s nákladním autem s návěsem přehlédl červenou a vjel do kolejiště. Řidiči začal pomáhat svědek, který se snažil zvednout závory. Bezpečnostní systém zaznamenal porušení přejezdu a okamžitě zastavil provoz na trati. „ETCS zabránilo srážce s kamionem na přejezdu. Vlak začal okamžitě brzdit a zůstal sto metrů od přejezdu a ke srážce nedošlo,“ řekl webu Říha.
ETCS dokáže zrychlit samotné zastavení, úplně všem srážkám na přejezdu ale zabránit nedokáže. Řidič, který uvízne na kolejišti, by tak podle Říhy měl prorazit závory a opustit kolejiště. „V případě, že by k tomu incidentu došlo v méně příhodných podmínkách, to znamená, že by vlak byl už blízko přejezdu, třeba 100 metrů od přejezdu, a kamion tam vjel, tak už by to maximálně snížilo rychlost toho vlaku, ale srážce už by to nezabránilo,“ uvedl.
Přejezd ve Studénce je považován za velmi nebezpečný. Řidiči jej často přejíždějí na červenou. V roce 2015 tam závory postupně uvěznily dva kamiony. V říjnu portugalský řidič včas zareagoval, těsně před příjezdem vlaku prorazil závoru a odjel. O několik měsíců dříve ale na přejezdu uvízl polský řidič, který vezl těžké plechy. Do jeho kamionu narazil vlak Pendolino. Nehodu tři lidé nepřežili, dvě desítky dalších utrpěly zranění. Polák od soudu odešel s trestem 8,5 roku vězení.
Situace by se měla změnit. Ještě letos v březnu se zde začne stavět podjezd. Projekt vyjde na 599 milionů korun. Fungovat by měl od konce příštího roku. Podjezd bude dlouhý 26,5 metru a široký 12,3 metru. Bude mít tři části – jízdní pruh pro auta, pruh pro cyklisty a chodník pro pěší. Nákladní auta jedoucí k průmyslovým areálům budou využívat novou obslužnou komunikaci z dálnice D1 přes Butovickou ulici.
Jen několik stovek metrů od železničního přejezdu se v roce 2008 stalo jiné tragické železniční neštěstí. Mezinárodní rychlík tam tehdy narazil do trosek zříceného silničního mostu. Nehoda si vyžádala devět obětí a bezmála sto zraněných.
Zdroj: ČTK
ŘSD má i letos na opravy dálnic a silnic první třídy připraveno 21 miliard korun
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) má letos na opravy dálnic a silnic první třídy připraveno 21 miliard korun, podobně jako v loňském roce. Velké opravy na dálnicích D5, D8, D11 i na Pražském okruhu začnou na jaře. K finančně nejvýznamnějším, zhruba za miliardu korun bez DPH, patří oprava dálnice D5 mezi Plzní a Rozvadovem. ČTK o tom informoval Václav Koblenc z oddělení komunikace ŘSD.
Dálnici D5 čeká oprava ve dvou úsecích, a to mezi 139. a 129. kilometrem a 129. a 122. kilometrem. „Přemýšlíme, zda tyto dvě akce neudělat zároveň. Teď se ale spíš kloníme k tomu, že se uskuteční po sobě, nejdřív tři měsíce jedna a pak tři měsíce druhá,“ uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Dálnice je podle něj ve zmíněných úsecích na hranici své životnosti.
Opravovat se na jaře budou také dva úseky na dálnici D11, ve směru na Prahu to bude v úseku mezi kilometry 25,4 a 21,6 a ve směru do Hradce Králové mezi kilometry 36,7 a 40,2. Jsou to velmi vytížené části dálnice, ŘSD proto mělo při soutěži také jako jedno z kritérií dobu výstavby, termíny se podle silničářů povedlo významně zkrátit. Podle Mátla to budou měsíční záležitosti, během jednoho měsíce bude na obou úsecích hotovo, podotkl.
Na dálnici D8 v severních Čechách se chystá oprava v úseku mezi Lovosicemi a Bílinkou a od Trmic až po tunel Libouchec, zhruba 18 kilometrů. D8 je zatížená kamionová trasa, proto i tady je podle ŘSD důležité, že se daří zkracovat dobu oprav oproti termínům, které předpokládají projektanti.
„Na D8 je to dobře vidět. Nejvýhodnější nabídka na čtyřkilometrový úsek Lovosice – Bílinka předpokládá opravu na deset dní. To je extrémně krátká doba. Předpoklad projektantů byl 50 dní. Na tom 14kilometrovém úseku potrvá oprava 60 dní, přičemž projektant předpokládal jako minimum čtyři měsíce,“ uvedl Mátl.
Opravovat se bude i Pražský okruh za Lochkovským tunelem. ŘSD tam bude dělat druhou polovinu opravy dálnice D0, práce začnou na jaře a hotovo by mělo být v červenci.
Kvalita oprav podle Mátla při rychlejším tempu netrpí, v dnes zveřejněném podcastu šéf ŘSD podotkl, že kvalita je naopak mnohdy lepší, než když se dělá oprava pomalu a mohou se během ní měnit klimatické podmínky. „Myslím, že i pro dodavatele je zkracování výhodné, protože když si práce naplánují efektivně a dobře, tak je to pro ně možná i finančně výhodnější než tam ty kapacity mít dlouho. Dnes se v České republice extrémně staví, nikdy se takhle nestavělo a dodavatelé potřebují kapacity přesouvat zase na jiné akce,“ dodal.
Zdroj: ČTK
Nová technologie pro plynulejší a bezpečnější MHD v Plzni
Plzeňské městské dopravní podniky (PMDP) implementovaly světovou technologii Kooperativní inteligentní dopravní systémy (C-ITS). Ta zajistí komunikaci mezi vozy MHD, záchranných složek, světelnou signalizací křižovatek a postupně i osobními automobily v reálném čase a umožní tak například varování před nebezpečím, optimalizaci tras nebo koordinaci mezi vozidly a semafory.
„Mám velkou radost, že se opět ukazuje, že Plzeň je chytré město. Stejně jako při záchraně života rozhodují vteřiny, jsou čas i doba přepravy zásadním faktorem úspěšné a fungující městské hromadné dopravy,“ uvedl primátor Plzně Roman Zarzycký.
C-ITS představuje inovativní přístup k dopravě, který využívá síťové propojení mezi vozidly, infrastrukturou a dalšími prvky dopravy, jako jsou chodci nebo cyklisté. Tato komunikace je založena na technologii krátkého dosahu. Klíčovým rysem systému je možnost v reálném čase sdílet informace, což umožňuje předcházet dopravním nehodám, snižovat dopravní zácpy a optimalizovat provozní podmínky. Například při vjezdu na křižovatku dostanou ostatní řidiči varování o blížící se tramvaji nebo autobusu či mohou být upozorněni na blížící se vozidlo IZS.
„Rychlý, spolehlivý a bezpečný pohyb vozidel po městě je nedílnou součástí moderní infrastruktury. A právě takovou městskou hromadnou dopravu v Plzni chceme mít. Zavedením chytré technologie C-ITS se zařazujeme mezi desítky moderních evropských měst, kde se tento systém velmi osvědčil,“ doplnil náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar.
Součástí projektu je také výstavba nového systému digitální radiosítě včetně dodávky a montáže digitálních vozidlových radiostanic a hlasové dispečerské aplikace pro ovládání rádiové hlasové a telefonní komunikace. Základem je změna komunikace vozidel MHD s dispečinkem a jednotlivými provozy ze stávajícího systému využívajícího nestandardizovanou komunikaci pomocí analogové rádiové sítě na standardizovanou technologii inteligentního dopravního systému (ITS).
„V současné době dokončujeme instalaci komunikačních jednotek na poslední jednotky tramvají a tím budeme mít systémem C-ITS vybaven celý vozový park,“ říká generální ředitel PMDP Jiří Ptáček, a doplňuje: „Implementace systémů ITS a C-ITS přináší nejen vyšší bezpečnost a komfort pro uživatele MHD, ale také pozitivní dopady na životní prostředí díky snížení emisí a optimalizaci spotřeby paliva.“
Projekt je spolufinancován Evropskou unií a je rozdělen na dva samostatné dotační projekty:
- Zefektivnění průjezdu vozidel MHD obsluhujících město Plzeň – vybudování systému pro preferenci vozidel MHD na SSZ. Žádost o podporu byla podána 29. listopadu 2024 v rámc67. výzvy IROP – Telematika pro veřejnou dopravu – SC 6.1 (ITI).
- Zefektivnění průjezdu vozidel MHD obsluhujících město Plzeň – dovybavení vozidel MHDC-ITS jednotkami pro preferenci na SSZ. Projekt byl schválen s právním aktem ze dne 11. července 2024 v rámci 55. výzvy IROP – Telematika pro veřejnou dopravu – SC 6.1 (PR).
Cílem projektu je zajištění provozu zavedeného nebo modernizovaného inteligentního dopravního systému ve veřejné dopravě ve smyslu zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, v parametrech určených v žádosti o podporu od data ukončení realizace projektu.
Zdroj: PMDP
Vysoké školy pro společnost
Vysoká škola logistiky se již přes 20 let zaměřuje na logistiku. Dnes běžné slovo, na přelomu tisíciletí při vzniku VŠLG pro společnost zcela neznámé.
Město Přerov, sídlo VŠLG, je dlouhodobě spjato s dopravou železniční, silniční, leteckou i vodní, vznikem terminálu kombinované dopravy a významnými tématy v této oblasti. Za podporou vzniku VŠLG stálo samotné město Přerov, které bylo a stále je vystaveno velkým dopravním a logistickým výzvám i Olomoucký kraj.
Za dobu svého působení a svými aktivitami získala řadu ocenění, podílela se i na řešení logistických a dopravních úloh pro praxi.
V roce 2024 obdržela VŠLG na mezinárodní konferenci SpeedCHAIN 2024 Ocenění za mimořádný přínos ve vzdělávání profesionálů logistiky a udílení certifikátů cELog od České logistické asociace, z.s. Certifikát potvrzuje dosažené znalosti z logistiky podle standardů Evropské logistické asociace se sídlem v Bruselu.
Cechem logistiky Technické univerzity v Košicích byla VŠLG udělena „Cena profesora Dušana Malindžáka za významný přínos v oblasti logistiky v kategorii organizace“. Na slavnostním shromáždění Cechu logistiky toto významné ocenění činnosti VŠLG převzaly zástupkyně VŠLG z rukou nejvyšších představitelů Cechu logistiky, velevážených velmistrů cechu prof. Martina Straky a prof. Gabriela Fedorka. Udělená cena je pro VŠLG velkou motivací pro další rozvoj a inovace v oblasti vzdělávání budoucích odborníků na logistiku.
V rámci Programu na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti doprava – Doprava 2000+ vyhlášeného Technologickou agenturou ČR byl řešen projekt „Implementace městské logistiky do procesu plánování udržitelné městské mobility“ s identifikačním kódem CK03000085 v letech 2022-2024. Hlavním příjemcem byla Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích a Vysoká škola logistiky byla spoluřešitelem. Cílem projektu je implementace městské logistiky do procesu plánování udržitelné městské mobility. Základní koncept projektového návrhu vychází z multimodálního přístupu a opatření v nákladní dopravě, která jsou uvedená v Koncepci nákladní dopravy. Je potřeba zdůraznit, že multimodální přístup musí být přitom výhodný nejen z pohledu životního prostředí, udržitelného vývoje a veřejného zdraví, ale rovněž jako ekonomicky výhodná alternativa. Výstupem projektu je „Plán udržitelné městské logistiky – Certifikovaná metodika“ jako součást udržitelné městské mobility. Metodika se zabývá nákladní dopravou ve městech a její vlastní náplní je optimalizace nákladní dopravy ve městech s využitím městských logistických center.
V letech 2023-2024 řešila VŠLG pro Olomoucký kraj logistiku odpadového hospodářství. VŠLG se zabývala logistickými aspekty vzniku, sběru a svozu odpadu systémovým pohledem. Hlavním cílem zavádění nových postupů a pravidel v odpadovém hospodářství je splnění recyklačních závazků. Jedním základním cílem je snížení skládkování komunálního odpadu a redukce zbytkových směsných komunálních odpadů. Proto je třeba obrátit pozornost na ty složky ve směsném komunálním odpadu, které nebylo dříve možné nebo povinné odkládat odděleně a tím lépe vytřídit.
Od roku 2017 se VŠLG účastní Mezinárodní studentské vědecké odborné konference (mŠVOK), která je soutěží studentů bakalářského a navazujícího magisterského studia v oblasti logistiky a dopravy a je pořádána v době, kdy studenti končí se zpracováním tématu svých kvalifikačních prací. VŠLG je jednou ze tří zakládajících vysokých škol. Tematický záběr konference pokrývá celé portfolio logistických aktivit: řízení logistických a dodavatelských řetězců, logistika zásobování, logistika výroby, distribuční logistika a elektronické obchodování, analýza a řízení zásob, balení a manipulace, řízení skladů, doprava a přeprava, inteligentní systémy ICT v logistice, udržitelná a odolná logistika, Logistika4.0, městská logistika a další. V uplynulých letech se postupně rozšiřoval počet vysokých škol, jejichž studenti na konferenci představují témata zpracovávaná v jejich bakalářských nebo diplomových pracích. V současné době se počet přednášených příspěvků blíží dvaceti. Cílem konference mŠVOK je podporovat mezinárodní spolupráci zainteresovaných vysokých škol, předávat si vzájemně zkušenosti a připravovat studenty na prezentaci a prosazování výsledků jejich odborné práce před kritickým mezinárodním hodnotitelským panelem. Tedy něco, co se v běžné výuce na vysoké škole jen velmi obtížně realizuje. Studenti VŠLG jsou úspěšnými účastníky této soutěže.
Tento článek vznikl v rámci iniciativy ČKR „Vysoké školy pro společnost“.



Objem vývozu pojištěného EGAP loni klesl o dvě pětiny na 41,4 mld. Kč
Státní Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) loni tuzemským firmám pojistila vývoz za 41,4 miliardy korun, což bylo meziročně o dvě pětiny méně. Vyplývá to z tiskové zprávy EGAP, kterou má ČTK k dispozici. Nejčastěji podle ní firmy pojišťovaly menší zakázky na Ukrajinu.
„V loňském roce jsme zaznamenali návrat na běžnou úroveň z rekordního roku 2023. Rok 2023 byl v mnoha ohledech výjimečný, kdy poptávku exportérů bezprecedentně zvýšila válka na Ukrajině a s ní spojené problémy jako ztráta trhů a dramatický nárůst cen energií. To se projevilo například vysokým zájmem o úspěšný program EGAP Plus, který jsme provozovali v rámci evropské výjimky, která již skončila,“ řekl ČTK mluvčí EGAP Jan Černý.
Program EGAP Plus, do kterého se mohly zapojit firmy zasažené konfliktem na Ukrajině, byl podle pojišťovny vyčerpán za prvních devět měsíců roku 2023. Nyní firmy mohou čerpat podporu z Fondu Ukrajina.
Hodnota pojistných smluv v rámci Fondu Ukrajina loni činila 644 milionů korun. „Na Ukrajinu loni směřovala nejčastěji zemědělská technika, širokozáběrové zemědělské stroje, které pomáhají ukrajinským farmářům na rozlehlých polích. Byly to ale také dlouhotrvanlivé potraviny či keramika,“ řekl předseda představenstva EGAP David Havlíček. Žádná pojistná událost na Ukrajinu podle něj loni nenastala, všechny případy firmy řádně splácejí.
Vláda loni v listopadu schválila rozšíření revolvingového Fondu Ukrajina o 300 milionů korun na 639 milionů korun. Nové financování také umožnilo prodloužit exportní úvěry na 1,5 roku.
Zájem loni podle EGAP zhruba dvojnásobně vzrostl o pojištění investic českých firem na zvýšení konkurenceschopnosti v zahraničí. Zatímco v roce 2023 firmy v tomto ohledu uzavřely sedm smluv, loni jich bylo 13.
EGAP pojišťuje zejména bankovní úvěry se splatností delší než dva roky na financování vývozu velkých energetických, strojních a technologických zařízení, investičních celků, dopravních staveb a investic, a to především do zemí s vyšším rizikem nezaplacení na straně kupujících. Vznikla v roce 1992 a spadá pod ministerstvo financí.
Objem pojištěného vývozu EGAP mezi roky 2012 a 2024 (v miliardách Kč):
| 2012 | 72,1 |
| 2013 | 63,4 |
| 2014 | 47,2 |
| 2015 | 40,5 |
| 2016 | 31,9 |
| 2017 | 42,8 |
| 2018 | 35,8 |
| 2019 | 40,2 |
| 2020 | 35,0 |
| 2021 | 34,1 |
| 2022 | 41,2 |
| 2023 | 68,9 |
| 2024 | 41,4 |
Zdroj: ČTK
Kupka: Spolehlivost vlakového zabezpečovače ETCS v lednu dčinila 99,1 procenta
Spolehlivost vlakového zabezpečovacího systému ETCS v lednu dosáhla 99,1 procenta. Přibližně ve dvou třetinách zbylých případů byla chyba na vlakové části zabezpečovače, 11 procent chyb způsobila obsluha vlaku. Novinářům to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Denně na tratích s výhradním provozem pod dohledem ETCS projede průměrně 1600 vlaků.
Podle generálního ředitele Správy železnic (SŽ) Jiřího Svobody jelo v lednu pod dohledem ETCS více než 30.000 vlaků. „Spolehlivost dosahuje 99,1 procenta, což znamená, že drtivá většina vlaků projede celou trasu bez jakéhokoliv problému,“ uvedl na síti X.
Na trati Praha – Kolín podle něj projede až 450 vlaků denně. Pod dohledem nového automatického zabezpečovače už ujely více než dva miliony kilometrů. Zkrátila se také doba zastavení vlaku v nouzovém režimu, a to z pěti až šesti minut na dvě minuty a 51 vteřin.
Podle Kupky strojvedoucí nově pro opětovné rozjetí nemusí čekat na písemný pokyn dispečera, stačí mu hlasový pokyn. Veškerá komunikace mezi strojvedoucím a dispečerem se pro případ pozdějšího vyšetřování nahrává.
Chyby na vlakové části často způsobují nízké teploty, při kterých se rychloměr obalí sněhem a ledem a systém vlak zastaví. Nejčastěji se s problémem potýkají lokomotivy Vectron řady 193 a lokomotivy řady 362, přezdívané eso. Ministerstvo dopravy problém řeší s výrobcem mobilní části ETCS, firmou Alstom. S řešením by mělo přijít do konce června, dodal Kupka.
Pro jízdu pod dohledem ETCS je podle ředitele Drážního úřadu Jiřího Koláře proškoleno více než 3500 strojvedoucích, a to jak českých, tak zahraničních dopravců. Nejvíce strojvedoucích, celkem 1120, proškolily České dráhy. Nákladní dopravce ČD Cargo jich má proškolených 1138.
Jízda historických vozidel bude možná po vyloučených kolejích maximální rychlostí 60 kilometrů v hodině. „Musí tam být dva strojvedoucí a prostředky pro rádiové spojení. Musí to být zážitková jízda, nikoli přepravní potřeba dopravce,“ řekl Kolář.
Zavádění výhradního režimu bylo postupné. Nejprve se výhradně pod dohledem ETCS začalo jezdit od 1. ledna na trati Česká Třebová – Olomouc – Přerov. Od 8. ledna následovala trať Břeclav – Bohumín a od 15. ledna Česká Třebová – Břeclav. Po všech čtyřech úsecích, jejichž délka dohromady přesahuje 620 kilometrů, projede měsíčně zhruba 50.000 vlaků.
Ministerstvo dopravy počítá s tím, že systémem do roku 2030 vybaví dalších 4000 kilometrů tratí, což si vyžádá investice ve výši zhruba 32 miliard korun. Podle dřívějšího vyjádření mluvčího SŽ Dušana Gavendy v roce 2026 přibyde trať z Prahy do Českých Budějovic, další rok z Prahy přes Plzeň do Chebu. Systémem budou vybavené také některé menší regionální tratě.
Zdroj: ČTK
DPP plánuje nakoupit dalších až 180 bateriových trolejbusů, vyhlašuje veřejnou zakázku na dodavatele
Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) vyhlásil veřejnou zakázku na dodavatele dalších, celkem až 180 nízkopodlažních bateriových trolejbusů, z toho 90 kloubových a 90 typu Standard. S vítězným uchazečem DPP uzavře rámcovou smlouvu na pět let. Předpokládaná celková hodnota veřejné zakázky činí 3,465 miliardy korun. DPP se bude ucházet o příspěvek na nákup těchto vozidel z připravovaných dotačních titulů Evropské unie.
Předmětem této veřejné zakázky je kromě nákupu až 180 bateriových trolejbusů (90 kloubových délky 18 metrů a 90 typu Standard délky 12 metrů) také pořízení až 180 náhradních trakčních baterií, 35 hardware a software sad pro diagnostiku vozů, 20 přenosných nabíječek a v neposlední řadě náhradních dílů.
„Budoucnost pražské MHD je bezemisní! Praha bude mít brzy nejen nové tramvaje, ale i další trolejbusy! Elektrifikace autobusových linek totiž nabrala v poslední době nebývale rychlé tempo a je tak potřeba zásadně rozšířit vozový park. Od loňského roku už se můžete projet trolejbusem
z Palmovky do Miškovic nebo z Veleslavína na letiště. Novou linku budujeme ze Smíchova
k Waltrovce a letos plánujeme zahájit další dvě – z Karlova náměstí na Strahov a z Hradčanské na Bořislavku. Tím ale rozhodně nekončíme! Celkem už jsme totiž schválili 15 projektů na elektrifikaci autobusových linek! Naplňujeme tím Klimatický plán hlavního města, jehož cílem je snížení emisí
a zlepšení kvality ovzduší v Praze. Moderní trolejbusy zároveň zvyšují komfort cestujících – jsou tišší, plynulejší a jejich provoz je šetrnější k životnímu prostředí,“ říká Zdeněk Hřib, 1. náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP.
„Rámcová smlouva s vítězným uchazečem umožní DPP dle jeho provozních potřeb objednávat vozidla na pokrytí dopravní obslužnosti na postupně se rozšiřující trolejbusové síti v závislosti na realizaci jednotlivých projektů elektrifikace vybraných autobusových linek v Praze. V současnosti má DPP v různé fázi rozpracovanosti celkem 13 projektů proměny stávajících autobusových linek na trolejbusové,“ dodává Jan Šurovský, místopředseda představenstva a technický ředitel DPP – Povrch.
Dojezd na baterie minimálně 15 kilometrů, životnost vozidel alespoň 15 let
Konstrukční rychlost nabízených trolejbusů by měla být minimálně 70 km/h, přičemž by ji měly dosahovat v obou režimech jízdy, tj. při napájení z trolejové sítě i z trakčních akumulátorů. Všechna vozidla musí umět rekuperovat energii vzniklou bržděním při jízdě. Garantovaný dojezd trolejbusů při jízdě na energii uloženou v trakčních bateriích musí být minimálně 15 kilometrů s použitím topení nebo klimatizace, větrání a předepsaného osvětlení, bez ohledu na roční období, klimatické či provozní podmínky, při plné obsazenosti a zastavování vozidla ve všech zastávkách včetně odbavení cestujících a s dosahováním maximální povolené rychlosti, a to po celou dobu životnosti trakčních akumulátorů. Požadavkem DPP je životnost trakčních akumulátorů minimálně 120 měsíců (10 let) nebo 600 tisíc kilometrů podle toho, co nastane dříve.
Trolejbusy budou standardně vybaveny celovozovou klimatizací, odbavovacím a informačním systém podle Standardů kvality PID, zařízením pro počítání cestujících a kamerovým systémem s možností záznamu. Pro každý pátý zakoupený trolejbus DPP požaduje vybavení vozidla zařízením na postřik trolejí proti námraze. V rámci jedné závazné objednávky si DPP může dle svých potřeb objednat jeden až dvacet trolejbusů. Požadovaný termín jejich dodání je pak do 12 měsíců od uzavření prováděcí smlouvy.
Tři hodnotící kritéria
Předložené nabídky bude DPP vyhodnocovat v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek podle ekonomické výhodnosti, a to na základě tří hodnotících kritérií. Hlavním kritériem s váhou 50 % bude celková nabídková cena za celý předmět plnění, tj. vozidla včetně příslušenství. Dalšími dílčími kritérii jsou délka záruky na trolejbus s váhou 30 % a zkušenosti dodavatele s váhou 20 %.
Zdroj: DPP
Ve Studénce opět vjel nákladní vůz na přejezd, vlak stihl zastavit včas
Na železniční přejezd ve Studénce na Novojičínsku opět vjel nákladní vůz v době, kdy svítila červená. Přes závory se souprava i s pomocí svědka dostala včas. Také blížící se vlak stihl zastavit. ČTK to řekla mluvčí moravskoslezské policie Pavla Jiroušková. V roce 2015 tam do uvízlého kamionu narazil vlak Pendolino. Nehodu tehdy tři lidé nepřežili, dvě desítky dalších utrpěly zranění.
Dnešní incident se stal okolo 13:30 a obešel se bez vážnějších následků. Řidič nákladní soupravy vjel na kolejiště v době, kdy už svítila červená signalizace a závory začaly klest. Jedna ze závor se tak zastavila o soupravu. „Svědek události ji pomohl nadzvednout. Nákladní vůz mohl odjet z kolejí. Strojvedoucí blížícího se vlaku dostal signál, aby zastavil,“ popsala mluvčí situaci.
Ve vlaku, který zastavil asi 300 metrů od přejezdu, jelo podle mluvčí osm desítek cestujících. „Nikdo nebyl zraněn. Dopravu na trati se podařilo železničářům obnovit po 14:00,“ doplnila Jiroušková s tím, že okolnostmi události se zabývá policie.
Přejezd ve Studénce je považován za velmi nebezpečný. Řidiči jej často přejíždějí na červenou. V roce 2015 tam závory postupně uvěznily dva kamiony. V říjnu portugalský řidič včas zareagoval, těsně před příjezdem vlaku prorazil závoru a odjel. O několik měsíců dříve ale na přejezdu uvízl polský řidič, který vezl těžké plechy. Do jeho kamionu narazil vlak Pendolino. Nehodu tři lidé nepřežili, dvě desítky dalších utrpěly zranění. Polák od soudu odešel s trestem 8,5 roku vězení.
Situace by se měla změnit. Ještě letos v březnu se zde začne stavět podjezd. Projekt vyjde na 599 milionů korun. Fungovat by měl od konce příštího roku. Podjezd bude dlouhý 26,5 metru a široký 12,3 metru. Bude mít tři části – jízdní pruh pro auta, pruh pro cyklisty a chodník pro pěší. Nákladní auta jedoucí k průmyslovým areálům budou využívat novou obslužnou komunikaci z dálnice D1 přes Butovickou ulici.
Jen několik stovek metrů od železničního přejezdu se v roce 2008 stalo jiné tragické železniční neštěstí. Mezinárodní rychlík tam tehdy narazil do trosek zříceného silničního mostu. Nehoda si vyžádala devět obětí a bezmála sto zraněných.









