Předáním stavenišť zhotovitelům Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) zahájil výstavbu infrastruktury pro elektrifikaci autobusových linek č. 131 Bořislavka – Hradčanská a č. 176 Karlovo Náměstí – Stadion Strahov. První jmenovanou investiční akci zrealizuje sdružení firem Elektroline a Elektrizace železnic Praha, druhou pak Elektrizace železnic Praha. Předpokládané stavební náklady na vybudování infrastruktury pro elektrifikaci linky č. 131 činí 264,75 milionů korun, v případě linky č. 176 se jedná o 351,78 milionů korun bez DPH. Výstavba v obou případech potrvá do konce června 2026. Po jejím dokončení a zprovoznění se autobusová linka č. 131 změní na trolejbusovou č. 51, obdobně autobusová linka č. 176 na trolejbusovou č. 53. DPP se uchází o spolufinancování obou projektů z dotací z Evropské unie z Národního plánu obnovy.

V rámci elektrifikace linky č. 131 v těchto dnech současně začaly v Šárecké ulici v Praze 6 přípravné práce pro výkopy základů budoucích stožárů a kabelových tras. DPP a zhotovitelé se zde koordinují s probíhající rekonstrukcí vodovodů, které realizuje Pražská vodohospodářská společnost (PVS) a následně s celkovou rekonstrukcí této ulice, kterou připravuje Technická správa komunikací hl. m. Prahy (TSK). Samotné stavební práce na elektrifikaci autobusové linky č. 176 začnou v průběhu června. V rámci výstavby DPP v maximální možné míře využije stávající uzavírku Zapovy ulice a omezení v Holečkově ulici, které souvisí se stavebními pracemi PVS a TSK.

„Spuštění výstavby infrastruktury pro elektrifikaci linek č. 131 a 176 je dalším krokem na cestě k čistší a tišší dopravě v Praze. Nasazujeme moderní bateriové trolejbusy, které mohou jezdit i mimo trolejové vedení, takže není nutné stavět trolejové vedení po celé trase. Podporujeme tento směr nejen kvůli lepšímu ovzduší a menšímu hluku, ale i proto, že zvyšuje komfort cestování a posouvá pražskou veřejnou dopravu zase o kus dál. Zároveň jde o další důležitý krok k naplňování Klimatického plánu hlavního města Prahy, který má za cíl snížit emise a udělat z Prahy udržitelnější město,“ říká Zdeněk Hřib, 1. náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP.

„Elektrifikujeme další terénně i provozně náročné autobusové linky. Dnes předáváme staveniště k elektrifikaci linek č. 131 a 176, infrastruktura pro linku č. 137 je od srpna ve výstavbě. Všechny tři zmiňované linky vedou extrémně kopcovitými lokalitami, kde skutečná spotřeba každého autobusu je enormní. U linky č. 137 se bavíme o táhlém stoupání se sklonem přes 7 %, u linky č. 176 o jednom z nejdelších kopců v Praze. Všechny emise z rozjezdů naftových autobusů na těchto linkách zůstávají v obydleném území, a to nemluvě o zvýšeném hluku při rozjezdech a jízdě do kopce. Pro obsluhu těchto linek jsou zcela nevhodné naftové autobusy, a kvůli těžkým bateriím i elektrobusy. Nejvhodnějším řešením jsou bateriové trolejbusy. Není vůbec divné, že právě v těchto lokalitách jako je Hanspaulka, Baba nebo Strahov trolejbusy již v minulosti jezdily,“ dodává Jan Šurovský, místopředseda představenstva a technický ředitel DPP – Povrch.

Elektrifikace autobusové linky č. 131 Bořislavka – Hradčanská

Pro elektrifikaci autobusové linky č. 131 DPP vybuduje trolejové vedení v celkové délce zhruba osm kilometrů (měřeno jednostopě) pokrývající cca 50 % délky trasy. Zatrolejovaný bude úsek mezi zastávkami Zelená a Bořislavka, z toho trolejové vedení v úseku z ulice Na Pískách k terminálu Bořislavka vznikne pouze v tomto směru. DPP zároveň vybuduje krátkou odbočku trolejového vedení do původní smyčky Bořislavka v Kladenské ulici, která bude výhledově sloužit jak pro potřeby nabíjení elektrobusů, které DPP do budoucna plánuje využívat na vybraných autobusových linkách, tak i pro příležitostný provoz historických trolejbusů z Muzea MHD DPP ve Střešovicích.

Napájení bude zajišťovat nová měnírna U Matěje, kterou DPP postaví v ulici Na Šťáhlavce, přibližně v polovině délky trasy trolejového vedení. Měnírna bude citlivě zasazena do okolního terénu tak, aby co nejméně vizuálně rušila okolí. Bude proto zapuštěna do svahu a z pohledu od ulice Na Míčánce nebude takřka vidět. Její okolí včetně fasády bude v maximální možné míře ozeleněno.

„Zatímco první novodobé trolejbusy vyjely v Praze 6 před rokem na letiště, příprava druhé linky přes Hanspaulku byla složitější. Proto si velice vážíme jak přístupu DPP, který se účastnil v posledních letech několika veřejných projednání, tak bychom chtěli poděkovat občanům Hanspaulky a Baby, že záměr na návrat trolejbusů přijali. Víme, pohledem na jiné obce a městské části, že to není samozřejmost. Budoucí trolejbusový provoz přinese nejen ekologičtější a modernější vozidla, ale také tišší dopravu na Hanspaulce a v Bubenči,“ říká Ondřej Matěj Hrubeš, radní pro dopravu městské části Praha 6.

Elektrifikace autobusové linky č. 176 Karlovo Náměstí – Stadion Strahov

Trolejové vedení na budoucí trolejbusové lince č. 53 vznikne v celkové délce bezmála osmi kilometrů (měřeno jednostopě), přičemž zatrolejovaný bude úsek od smíchovského předpolí Jiráskova mostu (u Dienzenhoferových sadů) až ke Stadionu Strahov. Krátkou nabíjecí trolej DPP vybuduje také nad místy pro odstavy vozidel na obou konečných zastávkách na Karlově náměstí i na Strahově. Trolejové vedení bude v případě trolejbusové linky č. 53 pokrývat zhruba 65 % délky trasy.

Troleje budou napájeny ze stávající tramvajové měnírny Hřebenka, kterou DPP zmodernizuje a doplní o technologii pro napájení trolejbusových tratí. Kromě toho DPP v rámci této investiční akce postaví na Strahově, za tzv. dispečerským stanovištěm mezi ulicemi Motoristická a Turistická úplně novou společnou měnírnu pro tramvaje a trolejbusy, která bude připravena jak pro budoucí tramvajovou trať Malovanka – Strahov, tak i pro napájecí infrastrukturu budoucí trolejbusové tratě pro linku č. 191, jejíž elektrifikaci DPP v současnosti projektově připravuje. Krátká nabíjecí trolej na Karlově náměstí bude napájena ze stávající tramvajové infrastruktury.

„Elektrifikace autobusových linek v Praze je dalším krokem ke kvalitnější, tišší a ekologičtější dopravě v hlavním městě. Vítáme, že nejde jen o izolovanou investici, ale součást dlouhodobého a koncepčního plánování modernizace městské hromadné dopravy. Praha tímto způsobem naplňuje vizi udržitelného a efektivního dopravního systému pro 21. století. Těší nás, že tento přístup přináší konkrétní přínosy i pro městskou část Praha 2 a její občany – ať už jde o snížení hlukové zátěže v hustě obydlených ulicích, nebo o zlepšení spojení mezi centrem města, Strahovem a širší oblastí Smíchova,“ dodává Tomáš Halva, radní pro dopravu městské části Praha 2.

„Jsme rádi, že se nám podařilo uspět v soutěži na další zajímavý projekt ekologické dopravy v Praze. K realizaci přistupujeme s respektem, neboť se jedná o stavbu v rezidenční zóně v centru města. Budeme se snažit o co nejmenší zásah do života dotčených oblastí i občanů, ale zároveň prosíme o určitou míru tolerance — bez nezbytných omezení provozu totiž projekt tohoto rozsahu není možné realizovat,“ doplňuje Martin Janovský, místopředseda představenstva a výkonný ředitel společnosti Elektrizace železnic Praha.

„Dovolte mi ocenit všechny, kteří se podíleli na přípravě a plánování tohoto projektu. Zvláštní poděkování patří zástupcům hlavního města Prahy a městských částí, bez jejichž vstřícnosti, podpoře a aktivní účasti by nebylo možné projekt připravit ani realizovat. Jejich zájem o rozvoj ekologické a udržitelné dopravy, ochota hledat společná řešení jsou tím hlavním klíčem. Věříme, že společným úsilím projekt úspěšně dokončíme a že obě trolejbusové linky přinesou Praze i jejím obyvatelům komfortní, ekologickou a spolehlivou dopravu,“ uzavírá Martin Tkáč, vedoucí oddělení realizace staveb pro MHD společnosti Elektroline.

Zdroj: DPP

Přes 60 tisíc odpracovaných hodin, tisíce zveřejněných zpráv a stovky zodpovězených dotazů měsíčně. Taková je bilance pracoviště Distribuce dopravních informací Dopravního podniku města Brna (DPMB), které bylo zřízeno před deseti lety – na jaře 2015.

Pracoviště, které zveřejňuje okamžité informace o provozu MHD, vzniklo jako reakce na komplikace způsobené extrémními povětrnostními podmínkami. Kalamitní situace v lednu 2015, která ochromila dopravu ve městě, ukázala potřebu rychlejšího a efektivnějšího informování cestujících. Dnes je nedílnou součástí provozu DPMB a hraje klíčovou roli při komunikaci s veřejností.

„Zpětná vazba od cestujících i kolegů potvrzuje, že vytvoření tohoto týmu byla správná volba. Naši operátoři denně zajišťují, aby lidé měli aktuální a přesné informace o dění v městské hromadné dopravě, ať už prostřednictvím webu, aplikace DPMBinfo, informačních panelů na zastávkách nebo facebookových stránek DPMBaktuálně. Jsem hrdý na jejich práci a děkuji všem, kteří se na chodu tohoto pracoviště podílejí,“ uvedl Miloš Havránek, generální ředitel DPMB.

Dnes tým informačních operátorů pokrývá provoz sedm dní v týdnu ve dvousměnném režimu. Každý měsíc zveřejní přibližně 200 informací o plánovaných změnách a mimořádných událostech a měsíčně také odpoví na téměř 300 telefonátů. „Nejčastěji jde o plánované výluky a změny, aktuální lokální zdržení z důvodu neprůjezdné trati vinou dopravní nehody nebo poruchy vozidla. Telefonicky operátoři nejvíce řeší předměty zapomenuté ve vozech, dále se cestující ptají na spojení a výběr jízdného,“ sdělil Jan Seitl, dopravní ředitel Dopravního podniku města Brna.

Pracoviště je součástí dispečinku sídlícího v budově DPMB na Novobranské 18. Operátoři tak mají neustálý přehled o dopravní situaci ve městě. „Informace tak můžeme veřejnosti poskytovat okamžitě. Díky tomuto oddělení a rozvoji informačních kanálů a technologií se podařilo výrazně zkrátit dobu, za kterou se informace dostanou k cestujícím – a to je naším hlavním cílem,“ dodal Havránek.

Šest otázek pro vedoucího střediska Distribuce dopravních informací, Jana Havíře:

Kolik lidí zabezpečuje chod oddělení Distribuce dopravních informací?

Na pracovišti se ve dvousměnném provozu sedm dnů v týdnu střídá šest stálých pracovníků. Součástí turnusu jsou také služby na call centru Seniorbusu a činnosti související s přípravou výluk a provozních omezení.

Jsou to stálí zaměstnanci DPMB nebo brigádníci?

Stálé pracovníky doplňuje přibližně desítka brigádníků především z řad studentů středních a vysokých škol. Ti mohou nejen zaskočit v případě dovolené či nemoci, ale jsou také hojně využíváni na průzkumy frekvence cestujících nebo jako informátoři při výlukách.

Jaké jsou nutné předpoklady pro tuto práci?

Výhodou uchazeče je zájem o dopravu a znalost provozu MHD v Brně i dopravy v regionu. Do výběrových řízení se obvykle hlásí studenti, pro které je hromadná doprava zálibou. Všechno se ale dá naučit, a tak nejdůležitější je schopnost a ochota uchazeče naučit se něco nového a skloubit osobní zájmy s potřebami zaměstnavatele.

Jak tito pracovníci přesně získávají informace o dění? Je sdílená kancelář s dispečinkem nutným předpokladem pro dobré fungování?

Úzká spolupráce s pracovníky řízení provozu je nezbytnou součástí výkonu práce informačního operátora. Bez kontaktu s děním v provozu v reálném čase by bylo prakticky nemožné informovat cestující. V průběhu uplynulých deseti let provozu služby se podařilo vybudovat jedinečný a skvěle fungující proces. Za to patří obrovský dík nejen informačním operátorům, ale také všem dispečerům.

Jak rychle jsme schopni k cestujícím informace o dění v MHD dostat?

Díky nastaveným procesům i schopnostem operátorů se informace k cestujícím dostane během několika málo minut od nahlášení události řidičem na dispečink. Velká část řidičů už při prvním hlášení radiostanicí například o dopravní nehodě umí situaci ohledně důsledků a průjezdnosti trati velmi dobře popsat. Zkušený informační operátor pak z těchto informací během chvilky správně vyhodnotí, jaký dopad bude mít tato událost v následujících minutách na cestující i jak dlouho bude doprava zdržena.

Dá se říct, který informační kanál cestující nejvíce sledují?

Předpokládám, že ten který je pro ně nejsnáze dostupný. U mimořádných událostí, kdy informace zveřejňujeme velmi operativně, vítězí elektronické informační panely na zastávkách a mobilní aplikace DPMBinfo, kterou může mít každý cestující v kapse. Plánované změny vyžadují rozsáhlejší množství informací včetně různých grafických schémat. Zde jsou asi praktičtější webové stránky a Facebook, i když stejný rozsah informací má cestující opět k dispozici i v mobilní aplikaci. Důležité je, že jednotlivé kanály jsou spravovány současně a obvykle i propojeny, takže každý cestující si může vybrat podle svých potřeb a momentální situace

Zdroj: DPMB