Domů Blog Strana 14

Nový obchvat Lišova a Štěpánovic odlehčí dopravě o 15.000 aut denně

Řidiči od včerejšího podvečera mohou jezdit po novém obchvatu Lišova a Štěpánovic, kterým se tak denně vyhne až 15.000 aut a tranzitní doprava. To byl hlavní důvod výstavby nové komunikace dlouhé 9,5 kilometru a široké 11,5 metru, na kterou se čekalo přibližně 40 let. Konečná cena narostla o 186 milionů Kč na 1,16 miliardy Kč bez DPH kvůli úpravám nekvalitní vytěžené zeminy. Při slavnostním uvedení do provozu to uvedl generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl.

Auta na silnici pustí dnes mezi 17:00 a 18:00. „Bude to obrovská úleva pro Lišov a Štěpánovice, kudy každý den projede víc než 15.000 vozidel. Obrovské komplikace způsobovalo lidem jenom přejít komunikaci první třídy, protože se jedná o jednu z nejvytíženějších spojnic v České republice, propojení Českých Budějovic s Třeboní a dálnicí D1. Také to bude úleva pro všechny, kteří tu denně projedou za prací a na výlety. A je to samozřejmě důležitý krok i z hlediska zvyšování bezpečnosti silniční sítě v České republice,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Původní cena 964 milionů korun bez daně narostla na 1,16 miliardy Kč bez DPH. „Jeden důvod je valorizační doložka, to znamená, smlouva obsahuje v sobě valorizaci a inflaci, takže se tam promítl nárůst cen v průběhu stavby. Asi nejzásadnější a nejkomplikovanější bylo, když jsme museli v daleko větším rozsahu sanovat ty zeminy, které jsme tady používali, to znamená zlepšovat je a používat zpátky do náspu samotného tělesa silnice,“ řekl Mátl. Na zpevnění používali stavbaři vápno. Více než 720 milionů Kč uhradí Evropská unie.

Obchvat začala stavět v únoru v roce 2023 firma M-Silnice. „Na konci úseku se bude ještě dokončovat napojení u obce Vranín, kde se v současné době ještě jezdí po provizorní komunikaci. A tam se bude pracovat zhruba 14 dní. Ale nebude to způsobovat dopravní komplikace,“ dodal Mátl. Firma teď bude dělat dokončovací práce mimo hlavní trasu, podle Mátla na to má čas zhruba devět měsíců.

Stavbaři při stavbě obchvatu vybudovali dvě mimoúrovňové křižovatky Klauda a Lišov, devět mostů dlouhých dohromady 232 metrů a dvě protihlukové stěny. Stěžejní most přes Miletínský potok je třípolový a dlouhý 72 metrů. Kromě této hlavní silnice vybudovali ještě 15 kilometrů silnic druhé a třetí třídy a polních cest.

Během stavby vytěžili v trase nové komunikace 800.000 metrů krychlových zeminy, z toho 75 procent použili na vybudování náspů. Na odstřel skal použili kolem 70 tun náloží. Vytěženého skalního masivu bylo 150.000 metrů krychlových. A protože jde o rybníkářskou oblast, pod silnicí je 12 kilometrů drenáží, které odvádějí spodní vodu.

Na tento obchvat silničáři navážou další stavbou, novou silnicí mezi Vranínem a Třeboní, kde je mnoho zatáček. Tříkilometrový úsek má platné územní rozhodnutí. Zahájení stavby plánují v roce 2029 a dokončení v roce 2031, dodal Mátl.

Zdroj: ČTK

Arriva koupí 22 dálkových vlaků od Škoda Group za 7,4 miliardy korun

Železniční dopravce Arriva koupí od českého výrobce Škoda Group 22 nových dálkových vlaků za přibližně 300 milionů eur (kolem 7,4 miliardy Kč). Arriva je bude od roku 2028 provozovat na linkách z Prahy do Chebu a Klatov. Při podpisu smlouvy to uvedli zástupci obou společností. Pro Arrivu jde o největší investici v Evropě.

Arriva nedávno uspěla ve veřejné soutěži ministerstva dopravy na provoz dálkových vlakových linek Ex6 Praha – Plzeň – Cheb a R16 Praha – Plzeň – Klatovy a Železná Ruda. Smlouva na 15 let začne platit od prosince 2028. V současnosti na těchto linkách jezdí České dráhy.

Součástí soutěže ministerstva byl podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) i požadavek na nasazení nových moderních vlaků. „Pokud chceme přitáhnout na české koleje nové cestující, musíme jim nabídnout spolehlivé spojení v moderních pohodlných soupravách či jednotkách. Tyto nové představované vlaky vysoký standard cestování nabízí, takže jejich budoucí zařazení na státem objednávané linky považuji za krok správným směrem,“ řekl Kupka.

Vlaky od Škoda Group budou mít maximální rychlost 200 km/h. Arriva odebere 16 třívozových vlaků s kapacitou 224 sedících cestujících a osm čtyřvozových jednotek s kapacitou 315 sedících pasažérů. Vlaky budou vybaveny automaty s občerstvením nebo bistrem, digitálními a audiovizuálními systémy, zásuvkami, klimatizací a internetovým připojením. Součástí bude také rozšířená možnost přepravy jízdních kol.

„Podpisem této smlouvy naplňujeme naši dlouhodobou strategii v České republice. Vstupujeme do nového segmentu elektrické dálkové dopravy s jasným cílem – nabídnout cestujícím vyšší komfort, spolehlivost a ekologicky šetrné cestování,“ uvedl generální ředitel Arriva Transport ČR Daniel Adamka.

Pro Škodu Group jde podle šéfa společnosti Petra Novotného o důležitou zakázku nejen kvůli jejímu finančnímu rozsahu ale i z pohledu pozice výrobce na trhu. „Jedná se již o naši druhou zakázku na výrobu nových vlaků pro soukromého dopravce, což ukazuje konkurenceschopnost našich řešení. Segment dálkových rychlostních vlaků s rychlostí 200 km/h je pro nás velmi důležitý. Věříme, že tato nová platforma, jejíž vývoj u nás probíhá již několik let, uspěje nejen na českém, ale také na celoevropském trhu,“ vysvětlil Novotný. Podíl českých dodavatelů na výrobě nových vlaků se podle něj bude pohybovat kolem 80 procent.

Zdroj: ČTK

Na konci července se uzavře Masarykovo nádraží v Praze, cestující čekají výluky

Na konci července se na týden uzavře pro cestující Masarykovo nádraží v Praze. Kvůli opravám budou regionální vlaky začínat a končit v jiných železničních stanicích, zejména na Hlavním nádraží. První srpnový víkend se kvůli údržbě železničních zařízení změní některé jízdní řády také na Hlavním nádraží. V tiskové zprávě o tom informovaly Správa železnic (SŽ) a České dráhy (ČD). Cestující by si před cestou měli na webu ČD nebo v aplikaci Můj vlak zjistit aktuální informace.

Na Masarykově nádraží začnou výluky 26. července a skončí 1. srpna večer. „Modernizace, která probíhá už déle než rok, se týká nejen samotného Masarykova nádraží, ale i navazujících úseků. Hotovo hlásí stavbaři na kolejích pod Krejcárkem, 1. srpna pak skončí omezení pod Vítkovem,“ uvedla mluvčí SŽ Nela Eberl Friebová. S otevřením nádraží se první srpnový víkend současně rozjedou vlaky z Masarykova nádraží přes opravený Negrelliho viadukt na nádraží Bubny do Dejvic.

Pokračují podle ní také práce přímo ve stanici, kde postupně vzniká nová platforma nad kolejištěm. U ulice Na Florenci navíc dělníci budují zastřešená nástupiště u nových kolejí číslo 8 a 9. Pro cestující se otevřou v polovině prosince. „Dokončení modernizace s celkovými náklady téměř čtyři miliardy korun se plánuje v srpnu 2027,“ doplnila.

Omezení provozu se dotkne mimo jiné regionální spojů, které jezdí přes Český Brod a Lysou nad Labem do Kolína. Jízdu budou mimořádně začínat a končit na Hlavním nádraží. Údržba tratí na Hlavním nádraží se bude týkat nejen vybraných regionálních, ale i dálkových spojů a turistických linek. Spěšný vlak Český ráj do Jičína a Turnova tak bude mimořádně začínat a končit jízdu na Masarykově nádraží, spěšný vlak Cyklo Brdy přes Beroun do Blatné a Cyklohráček do Slaného ve stanici Praha-Smíchov. Spoj s názvem Posázaví do Zruče nad Sázavou pojede ze stanice Praha-Vršovice.

Cestující s časovými jízdenkami ČD vydanými do stanic Praha Masarykovo nádraží a Praha Hlavní nádraží si mohou u vlakového personálu nebo u přepážek ČD vyzvednout náhradní jízdní doklad, který ve vybraných úsecích využijí k přepravě v MHD.

Zdroj: ČTK

Volkswagen zřejmě ukončí výrobu modelu ID.5

Největší evropská automobilka Volkswagen chystá pro nejbližší tři roky řadu novinek v oblasti elektromobility. V plánu je, podle zjištění britského magazínu Autocar, nejen uvedení řady nových nebo modernizovaných modelů, ale také se zřejmě nabídka o jeden stávající model zúží. Vyřazen má být prodejně nepříliš úspěšný Volkswagen ID.5, což je SUV-kupé odvozené z modelu ID.4. Tento typ naopak bude pokračovat a v druhé polovině příštího roku dostane velmi výraznou modernizaci. Po ní se kompletně změní také vnější vzhled. Cílem je také jeho vizuální sblížení s připravovanými vozy ID.1 a ID.2.

Ještě před tímto faceliftem bude uveden na trh podobně značně modernizovaný hatchback ID.3. Naprostou novinkou pro příští rok bude malý hatchback ID.2, který zanedlouho dostane i druhou verzi. Tou má být ID.2 X, tedy crossover s více offroadovým vzhledem. Jeho podoba má být představena již v září na výstavě v Mnichově.

Pro další roky připravuje automobilka jednak nové modely připravené na platformě SSP s osmisetvoltovou architekturou a jednak také odlišení designu pro modely určené pro Evropu a USA od těch pro čínský trh. To již naznačilo odhalení konceptů ID. Aura, Era a Evo na veletrhu v Šanghaji v dubnu.

Zdroj: ČTK

Začala přestavba nádraží Praha – Bubny, potrvá do března 2027

Správa železnic zahájila revitalizaci nádraží Praha-Bubny a proměnu na Centrum paměti a dialogu Bubny (CPDB). Stavba má trvat do března 2027. Modlitbu přednesl židovský kantor Rafael Rod, zahájení se zúčastnila velvyslankyně Izraele Anna Azariová. Na základní kámen poklepali ministři kultury Martin Baxa (ODS) a dopravy Martin Kupka (ODS), šéf Správy železnic Jiří Svoboda nebo ředitelka CPDB Pavlína Šulcová.

Přestavba původní nádraží rozšíří, zároveň má zachovat charakteristické prvky a vytvořit vizuální kontrast mezi starým a novým. Podle dřívějších informací CPDB vznikne vedle výstavních sálů a multifunkčních prostor také kavárna, počítá se s oživením přilehlého veřejného prostranství.

Společnost Metrostav DIZ má stavět do března 2027, v soutěži uspěla s nabídkou necelých 187 milionů korun bez DPH. Z nádraží se podle Šulcové stane vzdělávací paměťová instituce, která uchová paměť obětí holokaustu a bude ji předávat dalším generacím.

„Holokaustu předcházely roky nenávisti, polarizace a postupného rozkladu demokratických hodnot. Právě proto je tak důležité mít místo, kde si tyto souvislosti můžeme připomínat a učit se z nich,“ řekl Baxa. Podle Kupky bude místo rušné i kvůli blízkému novému terminálu, který začne fungovat 1. srpna.

Proměnu původního bubenského nádraží navrhl královéhradecký ateliér ARN Studio, který vedou architekti Jiří a Michal Krejčíkovi. Návrh zvítězil v architektonické soutěži a vznikl na objednávku původní organizace Památník ticha, kterou ministerstvo kultury loni transformovalo na CPDB a změnilo její vedení. Správa železnic stavbu bude podle Svobody řídit po projektové a stavební stránce. CPDB zaplatí rekonstrukci z peněz ministerstva kultury. Vláda projekt schválila na konci února.

Autentickou podobu nádraží před rekonstrukcí pro CPDB zachytil fotograf Dušan Tománek. Soubor jeho fotografií nazvaný Fragmenty minulosti lze do pátku 18. července vidět v pražském Karolinu.

Místu bude nadále vévodit monument sochaře Aleše Veselého Brána nenávratna. Železniční kolej zdvižená k nebi symbolizuje někdejší utrpení a poslední cestu lidí mířících do transportů. Zesnulý Veselý monument k nádraží instaloval s pomocí ředitele Památníku ticha Pavla Štingla před deseti lety, na jaře 2015.

U nádraží přestaly stavět vlaky na přelomu let 2022 a 2023, kdy začala modernizace trati na Kladno. Vlaky tam jezdily nepřetržitě od roku 1868, současná nádražní budova, jíž procházeli lidé do transportů, je z roku 1923.

U nádraží ve druhé polovině 19. století rakousko-uherská Společnost Státní severní dráhy vybudovala rozsáhlé zázemí železnice, včetně rozlehlých dílenských hal s litinovými sloupy, lokomotivních výtopen a remíz. Na soukromých pozemcích z nich po demolicích v posledních desetiletích zůstala stát jen dosud památkově chráněná vodárna. Pozemky z vlastnictví developerské společnosti CPI by nyní mohlo získat hlavní město, ke koupi vyzvala tomu Praha 7.

Nové a mnohem větší nádraží Praha – Bubny, které vyrostlo u Negrelliho viaduktu, začne fungovat 1. srpna, kdy se tam rozjedou vlaky, řekl dnes Kupka.

Zdroj: ČTK

DPP loni utržil na jízdném v MHD zhruba 4,03 mld. Kč, více než předloni

Pražský dopravní podnik (DPP) loni v MHD zajišťované na základě smlouvy s hlavním městem utržil na jízdném zhruba 40,03 miliardy korun, což bylo meziročně asi o 228,8 milionu více. Z celkové výše vybraného jízdného v pražské integrované dopravě (PID) tvořilo jízdné DPP 78,91 procenta. Hlavní město podniku na takzvané kompenzaci za loňský rok zaplatilo asi 19,32 miliardy korun, což bylo oproti předchozímu roku o asi 1,12 miliardy korun více. Vyplývá to z výroční zprávy DPP, kterou má ČTK k dispozici.

Kromě tržeb za pražskou MHD zahrnují celkové tržby z jízdného v PID také příměstské linky provozované DPP a dalšími nasmlouvanými dopravci. S připočtením těchto prodejů dosáhlo celkové vybrané jízdné částky 5,23 miliardy korun, meziročně o asi 337,7 milionu korun vyšší. Většinu zbylé částky tvořilo jízdné smluvních dopravců.

Tržby z prodeje časových jízdenek včetně zaměstnaneckých, přenosných a reklamací se podle dokumentu oproti roku 2023 zvýšil o 7,1 procenta, což znamenalo nárůst o zhruba 198 milionů korun. Stejně tak podnik evidoval navýšení jízdného pro jednotlivé jízdy a časové krátkodobé jízdenky, a to asi o 140 milionů korun, což byl meziroční nárůst o 6,7 procenta.

Celkem vozy provozované DPP loni najely asi 185,3 milionu vozokilometrů, meziročně o 1,8 procenta více. Revizoři DPP loni zkontrolovali 829.422 cestujících a uložili 264.786 pokut, na kterých podnik utržil asi 215 milionů korun. Meziročně to bylo o něco méně, v roce 2023 bylo kontrol 907.006, pokut 295.608 a vybraná částka dosáhla zhruba 235 milionů korun.

Město financuje fungování podniku takzvanou kompenzací, která se loni meziročně zvýšila o více než miliardu. Celkové náklady města na provoz veřejné dopravy byly podle dopravní ročenky Technické správy komunikací 26,8 miliardy korun, což byl meziroční nárůst o 700 milionů korun. Veřejnou dopravou loni v Praze podle ročenky celkem jelo asi 1,1 miliardy lidí, meziročně o 17,6 milionu více.

Pražský dopravní podnik je největší městskou firmou, ke konci loňského roku podle výroční zprávy zaměstnával 11.362 lidí. Nejvíce z nic, celkem asi 40 procent, tvořili řidiči MHD. Podnik loni provozoval 730 vozů metra, 772 tramvají, 1213 autobusů a 37 trolejbusů.

Dospělí zaplatí v Praze za roční kupon MHD 3650 korun, za čtvrtletní 1480 a za měsíční to je 550 korun. Jízdenka na 30 minut vyjde na 30 korun a devadesátiminutová na 40 korun. K dispozici je ještě jízdenka 24hodinová nebo třídenní za ceny 120 a 330 korun.

Zdroj: ČTK

Vyjádření NF Vyšehradský most k výstupům pařížského zasedání Výboru pro světové dědictví UNESCO

Rozhodnutí Výboru pro světové dědictví UNESCO není žádným překvapením. Jasně potvrzuje, že jiná reálná cesta než rekonstrukce Vyšehradského mostu není.

Ohledně dalšího postupu jsme v kontaktu se všemi důležitými aktéry. Platí náš slib, že naši studii dáme českému státu k dispozici zcela zdarma. Díky tomu se práce na rekonstrukci mohou výrazně urychlit.

Naše studie prokázala, že požadavky na zachování mostu a moderní železniční dopravu nejsou v rozporu, a dokonce se při tom ušetří peníze.

Památkáři i UNESCO s navrženým postupem opravy souhlasí, takže práce na projektu rekonstrukce historické ocelové části mostu je podle naší studie možné zahájit hned, aby vlaky mohly jezdit naplno co nejdříve. Je to nejlepší řešení pro železniční dopravce, cestující ve vlacích i pro Prahu.

Nezávisle na rekonstrukci pak lze řešit dostavbu třetí koleje, umístění zastávky a související urbanistické úpravy. I zde dáváme k dispozici náš podklad a nabízíme, že jej rychle dopracujeme tak, aby na jeho základě mohl proces pokračovat.

Zdroj: Nadační fond Vyšehradský most

Výroční zpráva rakouského regulačního orgánu Schienen-Control ukazuje vývoj trhu v železničním cargu

Výroční zpráva 2024 společnosti Schienen-Control ukazuje rekordní čísla v osobní železniční dopravě, ale rozporuplný obraz nákladní železniční dopravy v Rakousku: zatímco trh nákladní dopravy se vyvíjí stále dynamičtěji a konkurence je silná, růst v tomto odvětví prakticky stagnuje. Důvodem je hospodářská situace a také vysoká rozestavěnost na síti a na důležitých relacích v zahraničí a k tomu navíc problémy s obstaráváním personálu a kolejových vozidel.

K růstu počtu cestujících přispělo především rozšíření služeb dopravců, především zkracování intervalů s novými spoji. Za zmínku stojí zejména zprovoznění korutanského úseku Koralmské dráhy a další služby v metropolitní oblasti Vídně. Rozšířena byla také meziregionální dálková doprava, jedná se například o nové spoje mezi Lincem a Štýrským Hradcem (Graz), Vídní a Villachem, jakož i o další noční vlakové spoje a prodloužené trasy dopravce WESTbahn. Celkově bylo dosaženo rekordního výkonu 138,5 milionu vlakových kilometrů ve veřejné dopravě s cestujícími. Počet cestujících se oproti předchozímu roku zvýšil o šest procent na 348,7 milionu. Přepravní výkon činil téměř 15 miliard osobokilometrů.

Foto: Oldřich Sládek, žst. Retz, 17.8.2023

Rail Cargo Austria ze státního koncernu ÖBB zůstalo v roce 2024 lídrem trhu nákladní dopravy s podílem 57,3 % čistých tunokilometrů – pokles o 0,3 procentního bodu. Soukromé železniční společnosti tak dosáhly 42,7 procenta. Soukromé železniční společnosti však již dominovaly nákladní železniční dopravě na hlavních tranzitních koridorech (Západní dráha, Brenner) s tržními podíly kolem 60 procent.

Statistické údaje železniční nákladní dopravy v Rakousku v ukazatelích: čisté tuny, čtkm, hrtkm (tab. 4) a v procentuálním podílu soukromých dopravců. Zdroj: Schienen-Control.

Navzdory rostoucímu počtu dopravců však výkony železniční nákladní dopravy již několik let stagnují. V roce 2024 byl sice zaznamenán mírný nárůst čistých i hrubých tunokilometrů, ale hospodářská situace, pokles poptávky po zboží souvisejícím s železniční dopravou a také omezení způsobená povodněmi a odklony vlivem staveb stanovily pro železniční cargo jasné limity. Kromě toho se růst osobní dopravy při smíšeném provozu na tratích stane v určitém okamžiku také problémem pro kapacitu nákladní dopravy.

Téměř třetina vlaků v roce 2024 jela v ad hoc objednaných vlakových trasách – a z toho více než 40 % vlaků soukromých dopravců. Z toho vyplývá, že potřeba flexibilních, ale spolehlivých vlakových tras roste. Nákladní železniční doprava akutně potřebuje odpovídající vlakové trasy a evropskou koordinaci stavební činnosti na národních sítích.

Strukturální problémy ohrožují přepravu jednotlivých vozových zásilek. Ekonomický tlak na segment přepravy jednotlivých vozových zásilek stále roste – navzdory dotacím. Tento segment železničního carga má význam především pro regiony vzdálené od velkých terminálů, ale není již ekonomicky životaschopný. K tomu se přidávají personální a materiální omezení a uzavírání různých spojovacích tratí, které stále více omezují schopnost odvětví železniční nákladní dopravy reagovat, zejména v mezinárodní dopravě.

GRAF: Podíly železničních nákladních dopravců (mimo ŐBB; s podílem 0,1% a více) na přepravním trhu (Zdroj: Schienen-Control)

Společnost Schienen-Control GmbH byla založena v roce 1999. Je regulačním orgánem pro železniční dopravu a zároveň rozhodčím úřadem pro práva cestujících v Rakousku. Jako regulační orgán dohlíží Schienen-Control na hospodářskou soutěž v sektoru a nediskriminační přístup k železniční dopravě za přiměřené ceny. Tím umožňuje a podporuje spravedlivou hospodářskou soutěž pro lepší a úspěšnější železnici.

Zdroj: ŽESNAD

Předávání certifikátů Evropské logistické asociace na Fakultě logistiky a krizového řízení UTB

Certifikáty Evropské logistické asociace (ELA) předány na Fakultě logistiky a krizového řízení UTB

Česká logistická asociace s radostí oznamuje, že  proběhlo slavnostní předávání certifikátů Evropské logistické asociace (ELA) na Fakultě logistiky a krizového řízení Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Tento významný okamžik, spojený s promočním ceremoniálem, ocenil vybrané studenty magisterského programu Bezpečnost společnosti, specializace Bezpečnost logistických systémů, kteří úspěšně splnili náročné požadavky pro získání tohoto prestižního certifikátu.

Certifikát „Candidate European Logistician – cELog“ potvrzuje vysokou odbornou úroveň v oblasti logistiky a řízení dodavatelských řetězců, což je velkou výhodou pro kariéru absolventů nejen v Česku, ale i na mezinárodní úrovni.

Česká logistická asociace gratuluje všem novým držitelům certifikátu a přeje jim mnoho úspěchů v jejich profesní dráze. Děkujeme Fakultě logistiky a krizového řízení UTB za skvělou spolupráci a těšíme se na další společné projekty.

Zdroj: ČLA

Autonomní taxi veze stříbro z Denveru! Tým studentů z FEL ČVUT uspěl v soutěži autonomních vozidel Quanser

Po loňském triumfu opět pronikli mezi absolutní světovou špičku a sahali znovu po vítězství. Studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT získali druhé místo v prestižní mezinárodní soutěži ACC Self-Driving Car Student Competition 2025, která se konala 9. července v americkém Denveru. Podle zadání musely studentské týmy navrhnout a realizovat autonomní taxislužbu, která v reálném čase naplánuje trasy, obslouží zákazníky, a přitom bude respektovat dopravní pravidla a překážky na trati.

Tým 2 Fast 2 Driverless, složený ze studentů programu Kybernetika a robotika z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, postoupil mezi osm nejlepších z více než šedesáti univerzit a ve finále nestačil jen těsně na tým z York University v kanadském Torontu. Na třetím místě skončil tým z Národní polytechnické univerzity Arménie. Z celkových 12 týmů vybraných do závěrečného kola se jich kvůli problémům s vízy zúčastnilo pouze 8. Mezi těmi, kdo do Denveru nedorazili, byla například čínská Tsinghua University. Favorizovaný tým z amerického Massachusetts Institute of Technology (MIT) pak překvapivě neprošel přes první semifinálovou jízdu.

Tým FEL ČVUT si vedl skvěle už v kvalifikační i semifinálové fázi soutěže, ve kterých obsadil první místo. Ve finále, kam postoupily nejlepší tři týmy, studenty z Prahy o vítězství ve finále připravila jediná chyba – sražená značka znamenala opakování jízdy a ztrátu cenného času. Rozdíl mezi prvním a druhým místem činil pouhá 4 procenta bodového hodnocení. „Samozřejmě jsme chtěli vítězství obhájit a chybělo opravdu málo. Nakonec rozhodla jedna malá chyba – kvůli ní jsme nestihli dokončit jednu z plánovaných jízd,“ říká vedoucí týmu doc. Tomáš Haniš z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. „I tak si naši studenti zaslouží maximální respekt – odvedli skvělou práci jak během třech měsíců přípravy, tak i během samotného finále v Denveru. Celý systém byl technicky výborně připravený.“

Zadání letošního ročníku bylo oproti tomu loňskému výrazně náročnější: týmy měly navrhnout a nasadit systém pro autonomní taxislužbu. Vozidla v měřítku 1:10 se musela v omezeném čase autonomně pohybovat po modelu města, plánovat trasy mezi nástupními a výstupními body, rozpoznávat dopravní značky, semafory a reagovat na překážky – včetně pohybujících se objektů.

Systém autonomních vozidel běžel na výkonném počítači NVIDIA Jetson AGX Orin a využíval pokročilé algoritmy strojového učení pro detekci dopravních prvků a plánování trajektorie. Klíčovými výhodami byla fúze senzorických dat, robustní řízení dynamiky vozu a vysoká míra autonomie bez potřeby externího výpočetního serveru. Studenti při přípravě museli implementovat funkce jako fúze dat jednotlivých senzorů vozu, návrh řízení dynamiky vozu a vedení po trati, plánování trajektorie a systémy zpracování obrazu pro detekci překážek, semaforů a dopravního značení.

Soutěž probíhala na standardizovaném modelu města, který si studenti fyzicky přenesli i do učebny FEL na Karlově náměstí v měřítku jedna ku jedné. Současně využívali i digitální dvojče, se kterým mohli v bezpečném virtuálním prostředí ladit algoritmy k dokonalosti ještě před nasazením na reálný model. Tým tvořili Kateřina Hobzová, Jakub Macar, Otakar Kodytek, Jan Kohout, Martin Jeřábek, Ondřej Kuban a doktorand Jan Švancar (kapitán).

Loňské vítězství v soutěži přineslo FEL ČVUT nejen prestiž, ale i přístup k výukovým materiálům a simulátorům. Díky tomu se rozvinuly i další studentské projekty. Letos sice tým obměnil polovinu členů, ale zkušenosti předali „veteráni“ – právě Jan Švancar a tři z loňských finalistů.

Na úspěchy v soutěži chtějí akademici z FEL ČVUT navázat i doma. „V příštím roce plánujeme v Praze uspořádat mezinárodní letní školu zaměřenou na autonomní systémy, kde studenti z celého světa získají zkušenosti s návrhem řídicích algoritmů, simulací i praktickým testováním na fyzických modelech vozidel,“ přibližuje plány doc. Tomáš Haniš. Přípravy zatím zbrzdila omezená dostupnost vhodné hardwarové platformy, tým však pracuje na vlastním řešení, které umožní kvalitní výuku i mimo soutěžní prostředí.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář