Domů Blog Strana 143

Přeprava gigantů: Gebrüder Weiss převezl dva odkorňovací bubny ze Šanghaje do Štětí

Mezinárodní logistická a přepravní společnost Gebrüder Weiss se zaměřuje na poskytovaní služeb na nejvyšší úrovni, které přizpůsobuje svým zákazníkům na míru. Často se tak setkává s nejrůznějšími výzvami a úkoly, které vyžadují specifickou přípravu a řešení. Zpravidla nejnáročnější bývají nadrozměrné a projektové přepravy, na které se specializuje její tým Projects & Break Bulk.

Ten se nedávno úspěšně vypořádal s jedním z mnoha nesnadných úkolů, a to přepravit dva gigantické odkorňovací bubny pro papírnu z výrobního závodu v Číně až do České republiky. Odborníci z projektového týmu museli do posledního detailu promyslet a naplánovat transport dvou strojů o hmotnosti 140 tun a rozměrech 14 x 6,5 x 6,5 m, které bezpečně přepravili až do cílové stanice ve Štětí.

Přeprava nadrozměrných nákladů vždy představuje logisticky náročný proces, který vyžaduje speciální vybavení, a především odborné znalosti a zkušenosti. „Přeprava nadrozměrných zásilek patří k největším výzvám v našem oboru. Realizace vyžaduje speciální přepravní techniku, vozidla či balení, ale také detailní plánování tras, zajištění příslušných povolení a doprovodů, včetně koordinace s příslušnými úřady a institucemi. Přípravy těchto přeprav tak mohou trvat několik dní, ale i řadu měsíců,“ popisuje Jan Kodada, obchodní a marketingový ředitel Gebrüder Weiss s tím, že bezpečný průběh a efektivita přepravy vždy stojí na profesionálním přístupu, který zahrnuje zkušené odborníky, jež umí reagovat i na nečekané situace.

Nejinak tomu bylo také v případě transportu dvou odkorňovacích bubnů. Tyto stroje fungují jako obrovské škrabky na brambory, kdy se intenzivním protřepáním odstraní z kmenů stromů kůra a dřevo se připraví na další zpracování. Složitý projekt přepravy odstartoval již v říjnu 2017, kdy se s touto zakázkou obrátil na Gebrüder Weiss její obchodní partner z Finska, jenž vsadil na odborné znalosti společnosti v segmentu break bulk přeprav. „Téměř tři roky jsme testovali různé profily nákladu, abychom určili optimální profil pro bezpečnou přepravu. Celý projekt pak ještě víc zpozdila pandemie koronaviru.“ uvádí Franco Ravazzolo, vedoucí oddělení Projects & Break Bulk v Maria Lanzendorf.

Na konci února byla v závodě v Šanghaji zahájena přeprava. Odtud byla celá zásilka složená ze 2 nadrozměrných válců a 34 námořních kontejnerů (včetně 8 nadrozměrných kontejnerů neboli Flat Rack) s dalšími díly odeslána do Hamburku, kde byla naložena na nákladní loď. Pozemní přeprava totiž nebyla kvůli velikosti nákladu možná. Ovšem řeka Labe postavila tým Franca Ravazzola před další výzvu – bylo nutné vypořádat se s kolísající hladinou vody, což činilo přepravu na lodi ještě napínavější.

Další překážkou se pak stalo molo v cílové destinaci ve Štětí, kde bylo nutné zkontrolovat jeho nosnost. Statik zde provedl rozsáhlé zkoušky půdy, včetně chemické analýzy, aby byla zajištěna stabilita a plynulý průběh přepravy. Vedle přepravy nadrozměrného nákladu společnost Gebrüder Weiss zajistila také veškeré jeřábové práce a servis spojený s doručením. Na místě byly využity 3 jeřáby, jejichž celková nosnost byla 450 t, 250 t a 200 t. „Díky precizní přípravě, odbornosti a chytrým řešením se nám podařilo dopravit náklad bezpečně až do cíle a náš tým získal opět řadu neocenitelných zkušeností,“ doplňuje Aleš Fencl, specialista na tento druh přeprav v Gebrüder Weiss ČR.

Foto: Gebrüder Weiss
Foto: Gebrüder Weiss
Foto: Gebrüder Weiss

Zdroj: Reliant

Pardubice se loučí s autobusy s nástupními schody, MHD bude bezbariérová

Po 74 letech existence městské hromadné dopravy v Pardubicích bude její provoz plně bezbariérový. Naposledy se cestující svezou autobusy, které mají nástupní schody, v neděli. Od pondělí už takové vozy na linkách nebudou. ČTK to řekl ředitel dopravního podniku Tomáš Pelikán.

„První nízkopodlažní autobusy jsme začali pořizovat na konci 90. let. Byly ale dražší než nízkopodlažní. Od roku 2008 už pořizujeme pouze bezbariérové autobusy,“ řekl Pelikán.

Schody měly Karosy 951 a 952, které výrobce z Vysokého Mýta dodával ještě v první dekádě nového milénia. Stály okolo 3,6 milionu korun, nízkopodlažní autobus vyšel na šest milionů korun. Dopravní podniky proto měly ve vozovém parku vozy s nástupními schody i bez nich, dodal ředitel.

„U trolejbusů to bylo jednodušší. Protože od konce 90. let se začaly vyrábět jen nízkopodlažní trolejbusy. Jiné koupit nešly. Postupnou obměnou vozidel teď budou mít cestující jistotu, že na zastávku přijedou jen nízkopodlažní vozidla,“ řekl Pelikán.

V neděli budou Karosy 951 jezdit v Pardubicích naposledy, podnik je nasadí na linky 22 a 28. Ve vozovém parku dopravního podniku je přes 130 vozidel. Díky tomu, že se MHD nedávno rozšířila o deset parciálních trolejbusů, které mohou díky baterii jezdit mimo trolejovou síť, trolejbusy v krajském městě mírně převažují.

Zdroj: ČTK

Letiště Praha v červenci přepravilo 6109 tun nákladu, meziročně o 74 procent víc

Pražské letiště Václava Havla v červenci přepravilo přibližně 6109 tun nákladu, což je meziročně o 74 procent víc. Od začátku roku do konce července letiště zvýšilo množství nákladu o 48 procent na téměř 35.613 tun. Do konce července mu meziročně stouply také počty vzletů a přistání a odbavených pasažérů. Vyplývá to ze statistik zveřejněných na webu Letiště Praha. Loni za celý rok letiště přepravilo zhruba 43.854 tun nákladu, tedy o osm procent méně než v roce 2022.

Ke konci července letiště evidovalo 75.082 vzletů a přistání, tedy přibližně o 16 procent víc než loni. Za samotný červenec jejich počet meziročně vzrostl zhruba o 9,5 procenta na 13.478 vzletů a přistání.

Odbavených pasažérů do konce července na ruzyňském letišti přibylo proti loňsku o 21 procent na 8,97 milionu. V neděli 18. srpna jejich počet překročil deset milionů, oznámilo letiště v pondělí. V sedmém letošním měsíci využilo pražské letiště 1,79 milionu cestujících, meziročně o téměř 13 procent víc.

Nejvíce se z Prahy létá tradičně do Londýna, v sedmém měsíci roku tam mířilo 128.650 cestujících. Na druhém místě vystřídala Paříž turecká Antalya s 83.876 pasažéry, následoval Amsterdam s 59.115 cestujícími. Do čtvrté Paříže v červenci z Prahy odletělo 54.281 lidí. Často pasažéři mířili také do Istanbulu, Milána, Říma nebo egyptské Hurghady. Téměř 180.500 cestujících v červenci letělo do Řecka, následovalo Španělsko s více než 178.000 lidmi, dále Británie, Itálie, Turecko a Egypt.

Z Prahy se podle současného letního řádu létá do 170 míst, to je o 18 více než loni. Letiště meziročně zvýšilo také frekvenci letů na více než 30 linkách. Letošní letní sezona se ale počtem destinací stále nevyrovná letnímu letovému řádu z předcovidového roku 2019, kdy letadla z Prahy mířila do 190 destinací.

Pro letošní rok ruzyňské letiště předpokládá 16 milionů odbavených cestujících. Loni jich bylo 13,8 milionu, meziročně asi o 29 procent víc. Čísla však stále zůstávají nižší než před pandemií covidu-19, v roce 2019 letiště odbavilo 17,8 milionu pasažérů. S návratem k předcovidovým počtům vedení podniku počítá nejdříve na konci příštího roku.

Společnost Letiště Praha za loňský rok vykázala čistý zisk 1,5 miliardy korun. Proti roku 2022 byl zisk vyšší o 1,2 miliardy korun. V předchozích dvou letech 2020 a 2021 bylo letiště kvůli omezení dopravy za pandemie covidu-19 ve ztrátě.

Zdroj: ČTK

Praha zastavila přípravu nové stanice metra Depo Zličín, Praha Sobě to kritizuje

Pražský dopravní podnik (DPP) zastavil z popudu vedení metropole práce na přípravě nové stanice metra Depo Zličín. ČTK to sdělil předseda opoziční Prahy Sobě Adam Scheinherr a potvrdil náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti). Podle Hřiba není v okolí dostatek cestujících, aby nová stanice měla ekonomický a dopravní smysl. Scheinherr, který v minulém volebním období jako pražský náměstek přípravu stanice zahájil, rozhodnutí kritizuje.

Stanice se měla stát novou konečnou metra B a využít stávajících kolejí vedoucích do zličínského depa. Depo Zličín mělo být jednou z mála povrchových stanic pražského metra a měl u ní vyrůst velký P+R parkovací dům.

Metro by se tím podle Scheinherra přiblížilo vznikající bytové výstavbě a stanice by sloužila i jako přestupní bod na metro nejen řidičům parkujícím v novém parkovacím domě P+R, ale také cestujícím z příměstských linek. Na podobu stanice dříve DPP vypsal architektonickou soutěž, již má podle Scheinherra podepsanou smlouvu s projektantem a koncem června získal podnik pro stanici územní rozhodnutí.

Vedení města v červnu schválilo aktualizaci investic zařazených do takzvaného plánu udržitelné mobility, ve které již stanice není. Podle Hřiba byla důvodem rozhodnutí absence dostatku cestujících. „Prázdné vlaky by vozily hlavně vzduch při výrazném růstu provozních nákladů. P+R pro 600 vozidel pak vygeneruje maximálně okolo 1000 cestujících, což je méně, než odveze jedna jediná souprava metra,“ uvedl náměstek.

Dodal, že kvůli tomu by na vybudování stanice město ani nezískalo evropskou dotaci. Namísto původního záměru tak DPP pouze modernizuje depo s tím, že koleje do budoucna umožní i vybudování stanice. „Využití územního rozhodnutí v budoucnu, až začne tato stanice dávat smysl, tedy není vyloučeno,“ sdělil Hřib. Dodal, že v oblasti Zličína město stále jedná o stavbě P+R parkoviště, ale na jiném místě.

Scheinherr rozhodnutí zastavit již zahájenou přípravu stanice kritizuje. „Čerstvě získané pravomocné územní povolení je skvělý výsledek práce DPP, bohužel pro Pražany s hořkou příchutí. Doslova stačilo nedělat nic a Praha mohla do dvou let začít stavět novou stanici. Koalice ODS a Pirátů zkrátka bohužel neumí projekty rozjíždět, pouze zastavovat,“ uvedl. Zároveň vyzval koalici Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČS), Pirátů a STAN a především Hřiba k dokončení záměru.

Podobným způsobem jako navrhovaná stanice Depo Zličín vznikla v roce 2006 stanice Depo Hostivař ve Strašnicích, kterou DPP postavil jako součást depa z jedné jeho někdejší haly. Kromě dep v Hostivaři a na Zličíně funguje v pražském metru ještě třetí na Kačerově.

Zdroj: ČTK

Hlukovou zátěž dopravy řeší výměna oken

Součástí mnoha aktivit Ředitelství silnic a dálnic je mimo jiné odstraňování hlukové zátěže. Mírnění dopadů dopravy probíhá kontinuálně s výstavbou, opravami i údržbou dálnic a silnic I. třídy po celé České republice.

Nedávným příkladem řešení hluku v Moravskoslezském kraji se staly obce Úvalno, Třemešná, Vrchy a Valšov. Občané čtyř lokalit u silnic I/57 a I/45 snášejí každodenní provoz osobních aut včetně kamionů, proto byly externí firmou zjištěny sídelní objekty, kde docházelo k překračování hygienických limitů hluku z dopravy v chráněném venkovním prostoru staveb. Majitelům bylo navrženo provedení protihlukových opatření ve formě výměny oken nebo balkónových dveří. Během přípravných prací standardně došlo k terénnímu průzkumu spolu s místním šetřením dotčených míst za účelem osobního kontaktu s vlastníky nemovitostí včetně identifikace vnitřních chráněných prostorů.

 

Celkový účet za částečné odhlučnění čtyř zmíněných obcí dosahuje částky cca 3,1 milionu Kč. V ceně jsou kompletní služby od výroby, doručení přes montáž po úklid a likvidaci nepotřebného materiálu. Do budoucna dojde k protihlukovým opravám v dalších městech a obcích nejen Moravskoslezského kraje, přesné adresy opět určí projektová dokumentace externího dodavatele. Předkládané řešení staré hlukové zátěže nesmí narušovat existující tepelnou pohodu uvnitř objektu. Typ nových oken vždy vychází z původních tvarů, dělení, otevírání a velikosti. Při samotné výměně je kladen důraz na minimální zásah do ostění a fasády domu.

Zdroj: ŘSD

Trh průmyslových nemovitostí se odrazil ode dna, neobsazenost roste a nájmy mírně klesají

Trh průmyslových nemovitostí v ČR se ve 2. čtvrtletí roku 2024 odrazil ode dna. Realizovaná poptávka, která v prvním kvartále klesla na nejnižší hodnoty za posledních 13 let, vykázala v tomto období výrazný nárůst. Rychlost dodávání nových prostor na trh byla ovšem ve srovnání s 1. čtvrtletím pomalejší. Na trh přibylo pouze 117 500 m2 nových prostor, celkový objem industriálních ploch k pronájmu na trhu tím ale překročil hranici 12 milionů m2. Vyplývá to z pravidelného kvartálního trhu průmyslových nemovitostí, který zveřejnila společnost Colliers, přední poskytovatel diverzifikovaných profesionálních služeb v oblasti komerčních nemovitostí a správy investic.

Dobrá zpráva pro investory: neobsazenost stoupá

„Malý objem nových prostor dodaných během uplynulého kvartálu by měl do konce roku výrazně vzrůst. Dle dostupných údajů by mělo přijít na trh celkem 658 200 m2. Největší stavební aktivita je momentálně v Karlovarském kraji, kde se nachází plných 36 % všech prostor ve výstavbě, dále v Moravsko-slezském kraji a v Praze a Středočeském kraji,“ říká Josef Stanko, ředitel oddělení průzkumu trhu ve společnosti Colliers, a dodává: „Pro investory je bezpochyby dobrá zpráva to, že po třech letech extrémně nízké míry neobsazenosti a velmi omezeného množství dostupných prostor na trhu se v uplynulém kvartálu zvýšila míra neobsazenosti o 88 bazických bodů na 2,92 % a očekává se její další růst.“

Navíc, údaj 2,92 % nezahrnuje prostory k podnájmu (cca 2 %) a projekty, které jsou zakonzervované těsně před dokončením výstavby a čekají na své nájemce (cca 3 %). Skutečná míra neobsazenosti tedy koreluje s trendem pozorovaným ve střední Evropě a blíží se oficiálním číslům ze sousedních trhů, 8 až 8,5 % v Polsku a Maďarsku a 5 % na Slovensku.

„Zatímco v minulých letech se míra neobsazenosti zvyšovala zejména díky dokončení nových projektů, současný nárůst ovlivňuje i množství uvolněných prostor v již stojících projektech,“ doplňuje Josef Stanko. Dle Miroslava Kotka, vedoucího oddělení průmyslových nemovitostí ve společnosti Colliers, je to dáno tím, že zákazníci mají kvůli utlumené tržní poptávce menší potřebu skladovacích prostor. „Na trh navíc nepřichází noví zákazníci zvenčí, a to nejen z důvodu obecného celoevropského útlumu ekonomiky, ale i kvůli konkurenci prostor z okolních států, které netrpí vysokými náklady na nájemné a energie, nedostupností pracovní síly či slabých pobídek. V neposlední řadě pak k zásadním problémům patří i extrémně dlouhé povolovací procesy, nedokončená dopravní infrastruktura a omezená nabídka pozemků,“ vypočítává Miroslav Kotek.

Růst poptávky ovlivněn několika velkými transakcemi

V porovnání s 1. čtvrtletím letošního roku došlo ve 2. čtvrtletí ke zvýšení hrubé realizované poptávky. Ta činila celkem 462 900 m2, z čehož 75 % tvořila čistá realizovaná poptávka (311 800 m2). „Na zjištění, zda se trh vrací k dlouhodobému průměru realizované poptávky si musíme ještě počkat, výrazný nárůst ve 2. kvartále totiž ovlivnilo několik velkých transakcí,“ komentuje Josef Stanko. Za první pololetí 2024 činila hrubá realizovaná poptávka celkem 622 000 m2, což představuje 33% meziroční pokles. Na trhu dále převládají předpronájmy a většina dostupných prostor se nachází v projektech ve výstavbě. Renegociace tvořily z celkové realizované poptávky 34 %.

Prime rent klesá

Podle údajů Industrial Research Fóra se nominální nájemné v nejžádanějších lokalitách České republiky snížilo zhruba o 5 % na 7,00 až 7,50 eur/m2/měsíc. Tento pokles reflektuje současnou situaci na trhu, kde nabídka konečně překonává poptávku a na některých dílčích trzích registrujeme posun v tržní dynamice, z nějž těží nájemci. Změny na trhu jsou pomalé, ale lze je vypozorovat například z rostoucího množství pobídek nabízených potenciálním nájemcům. Ti jsou také v současnosti v silnější pozici a mohou si vyjednat nižší nájemné než v předchozích turbulentních letech s velmi omezenou dostupností prostor.

Zdroj: Reliant

Ministerstvo dopravy plánuje zpoplatnit nové úseky dálnic od příštího roku

Ministerstvo dopravy plánuje zpoplatnění nových dálničních úseků od 1. ledna 2025. Do seznamu zpoplatněných úseků se přidají úseky dálnic D3, D4, D49 a D55, které mají být zprovozněny v druhé polovině letošního roku a v první polovině roku příštího. Vyplývá to z návrhu aktualizace vyhlášky o časových poplatcích.

Na seznam dálnic používaných s platnou dálniční známkou se přidá 19 kilometrů jihočeské dálnice D3 v úseku od Roudné po exit 159 Kaplice nádraží a 40 kilometrů dálnice D4 v úseku od Hájů po Třebkov. Ve Zlínském kraji bude nově zpoplatněno 18 kilometrů dálnice D49 v úseku od Hulína po Fryšták. Nově zpoplatněných bude také 22 kilometrů dálnice D55 v úseku od Babic ve Zlínském kraji po jihomoravský Bzenec.

Účinnost aktualizované vyhlášky ministerstvo dopravy navrhlo na 1. ledna 2025. Výběr poplatků stát na uvedených úsecích zahájí v okamžiku jejich uvedení do předčasného užívání a po jejich řádném označení dopravním značením. Návrh novely vychází z pravidla, podle kterého se po uvedení do provozu zpoplatňují nové úseky dálnice o délce alespoň 25 kilometrů, nebo pokud navazují na už provozovanou síť dálnic.

V seznamu zpoplatněných úseků pro rok 2025 zatím nejsou zahrnuty úseky dálnice D3 Úsilné – Pohůrka – Roudné na obchvatu Českých Budějovic. „Bude nejdříve posouzen vliv zprovoznění dálnice na dopravní situaci ve městě a v této souvislosti se předpokládá provedení směrového průzkumu za účelem zjištění počtu vozidel, která budou dálnici využívat pouze v těchto dvou úsecích,“ stojí v odůvodnění. Zpoplatnění těchto úseků stát posoudí po vyhodnocení průzkumu.

Dálniční úseky určené nově ke zpoplatnění časovým poplatkem od 1. 1. 2025:

Dálnice Úsek Délka v kilometrech
D3 Roudné – Kamenný Újezd (exity 141 až 149) 7 km
D3 Kamenný Újezd – Dolní Třebonín (exity 148 až 151) 3 km
D3 Dolní Třebonín – Kaplice nádraží (exity 151 až 159) 9 km
D4 Háje – Milín (exity 45 až 49) 4 km
D4 Milín – Těchařovice (exity 49 až 54) 6 km
D4 Těchařovice – Lety (exity 54 až 63) 9 km
D4 Lety – Mirotice (exity 63 až 74) 11 km
D4 Mirotice – Třebkov (exity 74 až 84) 10 km
D49 Hulín – Holešov-západ (exity 1 až 4) 4 km
D49 Holešov-západ – Holešov-jih (exity 4 až 9) 5 km
D49 Holešov-jih – Fryšták (exit 9 až 18. km) 9 km
D55 Babice – Staré Město (exity 42 až 47) 5 km
D55 Staré Město – Uherské Hradiště (exity 47 až 51) 4 km
D55 Uherské Hradiště – Nedakonice (exity 51 až 56) 5 km
D55 Nedakonice – Bzenec (exity 56 až 64) 8 km

 

Zdroj: ČTK

RegioJet v 1. pololetí přepravil vlaky čtyři miliony lidí, víc než před covidem

Společnost RegioJet za první pololetí letošního roku přepravila po železnici čtyři miliony lidí, meziročně o 300.000 více. Oproti stejnému období roku 2019, tedy před pandemií covidu-19, dopravce přepravil o milion cestujících více. Autobusy RegioJetu v prvním pololetí tohoto roku jelo na dva miliony cestujících, podobně jako loni i v roce 2019. ČTK to řekla mluvčí společnosti Alexandra Janoušek Kostřicová.

Největší růst dopravce podle mluvčí zaznamenal na mezinárodních vlakových linkách. „Například na vnitrostátních trasách na Slovensku nebo na trase Vídeň-Budapešť vzrostl počet cestujících z 60.000 v roce 2019 na 330.000 v roce 2024,“ uvedl výkonný ředitel vlakové dopravy RegioJet Jakub Svoboda.

Celkem RegioJet v mezinárodní železniční dopravě v prvním pololetí přepravil 920.000 cestujících, o 15 procent více než v roce 2019.

Cestující podle mluvčí jezdí vlakem delší cesty, cesta průměrného cestujícího se zvýšila z přibližně 270 kilometrů v roce 2019 na 300 kilometrů letos. Vlaky RegioJetu letos jezdí na Slovensko, do Rakouska, Maďarska, Polska nebo na Ukrajinu.

Zájem se zvýšil také na spojích s Ukrajinou. Nejrychleji roste zájem o linku mezi Prahou a polskou Přemyšlí u hranic s Ukrajinou, loni ji podle mluvčí využilo 230.000 cestujících. V březnu zavedená linka Praha – Košice – Čop do konce června převezla téměř 23.000 cestujících.

Stabilní zůstal podle dopravce počet cestujících, kteří využívají vlaky na rychlíkových linkách R23 z Kolína do Ústí nad Labem a R8 z Brna do Ostravy a Bohumína.

V autobusové dopravě si firma loňský počet cestujících udržela. Loni dopravce pořídil 20 nových patrových autobusů s uspořádáním sedadel po třech místo po čtyřech, což zahrnuje dvě sedadla vedle sebe a jedno samostatné sedadlo přes uličku. Nové autobusy získaly podle Janoušek Kostřicové od cestujících pozitivní ohlasy, větší zájem ale zatím RegioJetu nepřinesly. Dopravce je využívá zejména na mezinárodních linkách.

Česká společnost RegioJet je soukromým provozovatelem vnitrostátní i mezinárodní železniční a autobusové dopravy. Vznikla v roce 2009 jako dceřiná společnost Student Agency Radima Jančury. Od roku 2011 provozuje pravidelnou osobní železniční dopravu.

Pro vlaky v typické žluté barvě, které přinesly do tuzemské dálkové dopravy konkurenční prostředí, byla první vážnější nehodou čelní srážka jeho expresu a nákladního vlaku v Pardubicích na začátku června. Při tragické nehodě čtyři lidé zemřeli a další tři desítky se zranily, škody na obou soupravách a na trati přesáhly 110 milionů korun. Podle prvních zjištění Drážní inspekce rychlík RegioJetu minul návěstidlo zakazující jízdu a vjel do postavené cesty pro nákladní vlak.

Zdroj: ČTK

Most na obchvatu Jaroměř podstoupil zatěžovací zkoušku, otevře se 9. září

Pět kamením naložených nákladních automobilů o celkové hmotnosti 240 tun testovalo 450 metrů dlouhou estakádu přes Labe na dokončovaném obchvatu Jaroměře na Náchodsku. Oficiální výsledky zatěžovací zkoušky by měly být známé v následujících dnech. Řidičům by se měl obchvat otevřít 9. září. Novinářům to řekl stavbyvedoucí obchvatu Rostislav Nerad ze stavební společnosti Metrostav Infrastructure.

Technici zatěžovací zkoušku naplánovali na třech vybraných mostních polích z celkových 13. Průhyb konstrukce mostu by podle projektantů měl být na úrovni šesti milimetrů. „Na přesně daná místa se postaví kamiony, měří se přes snímače zavěšené pod mostem,“ uvedl Nerad.

Přípravu měření technikům zkomplikovaly bouřky se silnými dešti, které oblast zasáhly v noci na dnešek. Z některých měřicích míst tak stavbaři museli odčerpat vodu. Estakáda, jejíž nosná konstrukce byla hotová letos na jaře, je zhruba 15 metrů nad úrovní Labe a jeho záplavového území.

Na obchvatu stavbaři dělají poslední práce. Jde například o instalaci dopravního značení, vegetační a terénní úpravy, dokončení svodidel. Od července již je část stavby obchvatu pro dopravu otevřená, a to most přes obchvat na silnici spojující obce Dolany a Krabčice.

Obchvat dvanáctitisícové Jaroměře za 688 milionů korun bez daně je přeložkou silnice I/33. Po severním okraji města odvede z Jaroměře tranzitní dopravu ve směru z Hradce Králové na Náchod a Polsko. Kromě Jaroměře odvede obchvat tranzitní dopravu i z obcí Čáslavky, Dolany a Svinišťany. Po silnici denně projede přes 15.000 vozidel, z nichž významnou část tvoří kamiony.

Obchvat měří 6,6 kilometru a stavbaři jej budují od září 2022. Navazovat bude na nynější konec dálnice D11 u Hořenic severně od Jaroměře a u Velkého Třebešova se napojí na obchvat České Skalice.

Na silnici I/33 směrem na polské hranice Ředitelství silnic a dálnic chystá také obchvat dvacetitisícového Náchoda. V květnu ŘSD vypsalo tendr na stavební firmu. Předpokládaná cena této stavby je 4,053 miliardy korun bez DPH.

Zdroj: ČTK

Sanace nebo dlouhodobé záplatování infrastruktury DB?

Repro: DB InfraGO

Německá železniční infrastruktura neplní očekávání dopravců, přepravců, cestujících ani politiků. Za hodně peněz vynakládaných na obnovu a rozvoj není situace uspokojivá. Rezonuje, že zařízení jsou zastaralá a rychlost často zůstává stejná jako v dobách parostrojního provozu. Politici přitom slibují digitální železnici do konce dekády. Není však jasné, kde na to vezmou peníze.

Neustále odříkané vlaky, nedostatek vagónů, velká zpoždění nebo náhradní doprava – to je součástí každodenního života cestujících na železnici. Hlavním důvodem problémů s plněním jízdního řádu u Deutsche Bahn jsou zastaralé systémy a zařízení, jejich neustálé technické poruchy nebo krátkodobé opravy. Příčiny sahají daleko do minulosti a doslova uzrály.

Jednatel oborového sdružení Mofair e.V., Matthias Stoffregen, vysvětluje: „Když politici v 90. letech plánovali reformu železnic a vstup na burzu, předpokládalo se, že náklady infrastruktury lze pokrýt pouze z poplatků za vlakové trasy. To však byla falešná naděje, která se nikdy nenaplnila.“ Intramodální konkurence přitom dosáhla loni 39% měřeno ve vlakových trasách.

S hrubými investicemi ve výši 10,7 mld. eur v roce 2023 je DB InfraGO výrazně pod investiční potřebou. Jen před rokem byly náklady na renovaci Riedbahn mezi Frankfurtem a Mannheimem odhadnuty na 500 milionů eur. Aktuálně se jedná už o 1,3 miliardy – na trať s délkou 70 km. S podobným úsilím přitom chce DB během příštích šesti let zrekonstruovat 4000 km tratí. I to by stěží bylo více než deset procent německé sítě, z níž podle Deutsche Bahn už potřebuje renovaci zhruba třetina. Ostatní trasy dosáhnou limitu opotřebení v příštích letech.

Podle šéfa koncernu DB Dr. Richarda Lutze se náklady na zpožděné opravy již vyšplhaly na zhruba 100 miliard eur. Kromě toho budou potřeba novostavby pro napojení německé sítě na evropské vysokokapacitní tratě, které se v současnosti rozšiřují v sousedních zemích. Podle spolkového ministra dopravy Volkera Wissinga (FDP) stále existují otevřené otázky ohledně financování dráhy po roce 2029.

Od roku 2010 posílá spolková vláda stále více peněz na renovaci železnic, ale každý může každý den zažít, že to zdaleka nestačí. Magazín ARD Plusminus se zeptal všech spolkových ministrů dopravy za posledních 24 let, jak hodnotí současný stav sítě. Odpověděl pouze Wolfgang Tiefensee (SPD), spolkový ministr dopravy v letech 2005 až 2009: „Ministr může utratit jen tolik, kolik z celkového koláče vybojuje v nelítostném souboji o rozpočet,“ řekl Tiefensee. Spolkový ministr dopravy Wissing nyní čelí přesně tomuto problému.

Vláda v současnosti utrácí do železniční sítě více peněz než kterákoli předchozí vláda. Podobná částka je plánována i na příští rok. V rozpočtu na rok 2025 je ale zející díra: Aby se dodržel dluhový limit, diskutuje se, zda by část finančních prostředků plánovaných na železnici mohla být poskytnuta skupině DB jako půjčka. Podle Matthiase Stoffregena z Mofair e.V. to je špatný nápad. Již v 90. letech byly části spolkových dotací poskytovány koncernu jako půjčky. DB však musí jejich části splácet dodnes. A právě tyto peníze nyní chybí na aktuální stavební projekty. Nové půjčky by takové problémy jen prohloubily. Pokud nechcete železniční infrastrukturu do budoucna paralyzovat, nezatěžujte ji dnes závazky splatnými v budoucnu.

Odborná komise zřízená tehdejším spolkovým ministerstvem hospodářství už v roce 2016 doporučila státu zřídit infrastrukturní fond pro investice do železnic a silnic. To by mělo zajistit investice minimálně na deset let. V roce 2022 přišlo přesně stejné doporučení od „akcelerační komise“ spolkového ministra dopravy. Úplně stejně volali letos v dubnu všichni ministři dopravy bez ohledu na stranickou příslušnost. Na dotaz spolkový ministr dopravy Wissing vysvětlil, že takový fond teprve nedávno zakázal Spolkový ústavní soud. Takové věci se musí dělat vždy každý finanční rok. Argument, který například Michael Hüther, šéf Německého ekonomického institutu, nepovažuje za správný. Ústavní soud podle Hüthera výslovně rozhodl o přípustnosti nouzových půjček. To je ale něco úplně jiného. Fond pro infrastrukturu by mohl být navržen podobným způsobem jako speciální fond pro Bundeswehr, který je rovněž navržen dlouhodobě – a Spolkový ústavní soud to nekritizoval. Pokud financování dlouhodobých stavebních projektů závisí na rozhodnutích o ročním státním rozpočtu, německá železniční infrastruktura – stejně jako silnice – by mohla zůstat zchátralým skanzenem.

Spolu se stavem spolkového rozpočtu rezonuje i redukce novostaveb dráhy. Ministr obavy odmítá a zdůrazňuje, existující síť tratí má délku více než 38 000 km. Plánované nové trasy jsou kolem 1000 km. Hlavním cílem přitom je najít řešení ztráty kapacity stávající železniční sítě. Deutsche Bahn očekávají, že po rekonstrukci páteřní sítě vzroste kapacita o 20 procent. Zároveň vláda podporuje novou výstavbu, ale „často zažíváme velký odpor obyvatel“. Zdůraznil, že na rozdíl od nových železničních tratí neexistují téměř žádné infrastrukturní projekty.

Podrobnosti jsou zdezde a zde.

Zdroj: ŽESNAD

Logistický kalendář