Domů Blog Strana 159

Úřad práce zveřejní listopadovou nezaměstnanost, analytici čekají mírný růst

Úřad práce zveřejní informace o listopadovém vývoji nezaměstnanosti v Česku. Analytici předpokládají mírné zvýšení podílu nezaměstnaných na 3,9 procenta z říjnových 3,8 procenta, zejména z důvodu útlumu sezonních prací. Na konci října bylo bez práce 289.003 lidí, volných pracovních míst bylo 265.972. Počet uchazečů o práci převyšoval nabídku míst jedenáctý měsíc v řadě.

Podle analytiků Raiffeisenbank listopadové zlepšení podnikatelské nálady ve většině sektorů s výjimkou průmyslu nahrává tomu, aby se nezaměstnanost nezvyšovala. „Tentokrát však svou roli mohla sehrát i venkovní teplota, která během letošního listopadu klesla výrazně pod dlouhodobý průměr, což mohlo urychlit sezonní útlum některých činností, zejména ve stavebnictví a v zemědělství. V souhrnu tak očekáváme, že došlo k mírnému nárůstu míry nezaměstnanosti na 3,9 procenta,“ uvedli.

Podíl nezaměstnaných se dlouhodobě liší v jednotlivých regionech. V říjnu byla nejvyšší nezaměstnanost v Ústeckém kraji, kde podíl nezaměstnaných dosáhl 6,1 procenta, nejnižší v Praze s 2,8 procenta. Největší přetlak na pracovním trhu byl na Karvinsku s 10,5 uchazeče na jednu pozici. Nejméně nezaměstnaných v poměru k nabídce míst připadalo na Mladoboleslavsku, a to 0,2 uchazeče na jedno místo.

Zdroj: ČTK

Semily budou mít autobusové nádraží u vlakového, v provozu bude od příští neděle

Semily budou mít nově autobusové nádraží u vlakového. Jeho výstavba stála 45 milionů korun, většinu nákladů platilo město z evropské dotace. Získalo 38 milionů korun. V provozu bude nové autobusové nádraží od neděle příštího týdne, přesune se tam ze Spojovací ulice. Tím se uvolní trasa pro výstavbu průtahu, který je v územním plánu města od roku 1939, řekla ČTK starostka Semil Lena Mlejnková (Volba pro Semily).

„Propojení těch dvou kruhových objezdů bude možné jenom díky tomu, že se autobusové nádraží přesune sem. Je to projekt, který obrovsky pomůže rozvoji celého města,“ dodala starostka.

Výstavba autobusového nádraží, která začala na jaře letošního roku, byla poslední etapou budování dopravního terminálu. Město jeho výstavbou splnilo slib, který dalo ministerstvu dopravy. Bez toho by stát nemodernizoval ani vlakové nádraží.

„My jsme se dohodli, že aby se naplnil smysl investice státu ve výši 218 milionů korun, že na to musí nutně navazovat výstavba toho (autobusového) terminálu. Protože ten smysl se naplňuje přesně v okamžiku, kdy tu vzniká hrana železnice, silnice – velmi snadné spojení mezi železničními spoji a mezi autobusovými spoji,“ řekl ČTK ministr dopravy Martin Kupka (Spolu). Podle něj obdobný projekt nedávno zrealizovali i třeba ve Vsetíně.

Rekonstrukci železničního nádraží v Semilech dokončila Správa železnic loni v říjnu. Modernizovala nádražní budovu, koleje i nástupiště. Autobusové nádraží se čtyřmi zastávkami a 50 parkovacími místy pro auta v režimu P+R město letos postavilo na druhé straně nástupiště, které tak bude společné pro vlaky i autobusy.

Zdroj: ČTK

Zakázku na provoz letecké záchranné služby by MZd chtělo zahájit v březnu 2025

Veřejnou zakázku na provoz letecké záchranné služby (LZS) na roky 2029 až 2043 by ministerstvo zdravotnictví (MZd) chtělo zahájit příští rok v březnu. V lednu by vláda měla schválit její hodnotu a v září se očekává podpis smlouvy. Vyplývá to z materiálu, který ve středu projedná vláda. Loni stálo zajištění ročního provozu soukromými firmami 496 milionů korun bez DPH, letos se očekává nárůst asi o 100 milionů. Dalších 70,1 milionu platí letos ministerstvo policii a 53,7 milionu korun armádě, které provozují po jednom záchranářském vrtulníku.

„Počet a rozmístění stanovišť zabezpečuje dostupnost LZS v souladu se zákonem o zdravotnické záchranné službě prakticky na celém území České republiky do 20 minut,“ píše se v dokumentu. Nyní chybí stanoviště ve Středočeském, Zlínském, Pardubickém a Karlovarském kraji, pokrývají je vrtulníky ze sousedních regionů. V Karlových Varech nová základna po roce 2028 vznikne.

V Praze létá se záchranáři vrtulník policie, v Plzni armády, o zbývající kraje se dělí dvě soukromé firmy. Nově by se působnost policie měla rozšířit i do Brna a Ostravy, armáda bude poskytovat pro stanoviště v Praze, Plzni a Karlových Varech posádku lékaře a zdravotnického záchranáře. Přibydou dvě stanoviště s nepřetržitým provozem v Jihlavě a Olomouci, pouze na denní zásahy budou vrtulníky vzlétat z Ústí nad Labem, Liberce a Karlových Varů.

MZd chce rozdělit zakázku na dvě dílčí, jedna bude pro Hradec Králové, Liberec, Ústí nad Labem a Karlovy Vary, druhá pro Plzeň, České Budějovice, Olomouc a Jihlavu. Důvodem je podle něj rozdílná doba letových pohotovostí na základnách.

„V důsledku tohoto rozdělení lze očekávat, že se zadávacího řízení budou moci účastnit i dodavatelé, kteří by jinak nebyli samostatně schopni zajistit požadované plnění v celém rozsahu, čímž se zvýší i počet konkurenčních nabídek, což může vést ke snížení celkové nabídkové ceny,“ uvedlo MZd.

Provoz letecké záchranné služby platí ze svého rozpočtu MZd. Při jednáních o nové smlouvě se debatovalo i o vícezdrojovém financování, na kterém by se podílely i zdravotní pojišťovny. „Tuto variantu ale nelze aktuálně realizovat z důvodu legislativních překážek, které nelze odstranit v požadovaném čase realizované veřejné zakázky,“ píše se v materiálu.

LZS v Česku funguje od dubna 1987. Od poloviny 90. let se stabilně zajišťuje z deseti stanovišť, která jsou majetkem jednotlivých krajů, výjimkami jsou vojenská základna v Plzni-Líních a pražské ruzyňské letiště. Poslední smlouva s firmami DSA a Air Transport Europe (ATE) platí na roky 2021 až 2028, před jejím podepsáním se jednalo o kompletním zajištění státním podnikem. Variantu ale tehdejší vlády zamítly.

Podle údajů ministerstva zdravotnictví připadá v ČR na jedno stanoviště letecké záchranné služby 1,087.000 obyvatel. Například na Slovensku je to 778.000 lidí, v Rakousku 536.000, v Polsku 1,720.000. Záchranářský vrtulník vzlétá k pacientovi asi ve třech procentech nejzávažnějších případů. Jde například o vážné dopravní nehody, zástavy srdce, popáleniny nebo úrazy v nepřístupném horském terénu.

 

Plán provozu letecké záchranné služby po roce 2028:

Stanice Základna Dosavadní provozovatel Po roce 2028 Provoz dosud Provoz po 2028 Speciální záchranné činnosti dosud Speciální záchranné činnosti po roce 2028
Praha areál letiště Praha-Ruzyně policie policie nonstop nonstop ANO NE
Brno letiště Brno-Tuřany DSA policie nonstop nonstop ANO NE
Ústí nad L. základna ZZS ÚL – ul. Sociální péče DSA nová smlouva denní denní ANO ANO
Plzeň v řešení armáda nová smlouva nonstop nonstop ANO ANO
Č. Budějovice Planá u ČB DSA nová smlouva nonstop nonstop NE NE
Hradec Králové areál FNKH DSA nová smlouva nonstop nonstop ANO ANO
Liberec základna ZZS Liberec – Partyzánská DSA nová smlouva denní denní ANO ANO
Jihlava základna ZZS Jihlava – Vrchického ul. DSA nová smlouva denní nonstop NE NE
Olomouc základna ZZS Olomouc, Hněvotínská ATE nová smlouva denní nonstop ANO ANO
Ostrava areál IZS Ostrava-Zábřeh ATE policie nonstop nonstop ANO ANO
Karlovy Vary (nová) areál letiště KV – Olšová Vrata nová smlouva denní NE

 

Zdroj: ČTK

Den polské logistiky

Vysoká škola logistiky byla v polovině listopadu pozvána na konferenci Den polské logistiky, která se pod záštitou velvyslance Jacka Gajewskeho konala na Velvyslanectví Polské republiky v Praze.

Letošní ročník byl zaměřen na otázky týkající se česko-polské spolupráce v oblasti intermodální dopravy a logistiky, včetně možností souvisejících s rostoucím významem polských námořních přístavů a jejich kapacitou pro odbavení českých firem zaměřených na mezinárodní obchod.

Konference byla zároveň příležitostí k diskuzi o potřebách, plánech a výzvách týkajících se společné silniční a železniční infrastruktury mezi Polskem a Českem, které se zúčastnili zástupci námořních přístavů, logistických a dopravních společností, polských a českých drah, a také orgánů státní správy a výzkumných ústavů.

Závěr konference byl věnován novému česko-polskému železničnímu a silničnímu spojení jako příležitosti nejen k rychlejší a úspornější přepravě zboží, ale také k upevnění mezilidských vztahů a posílení cestovního ruchu mezi oběma zeměmi prostřednictvím nového osobního vlakového spojení mezi Prahou a Trojměstím (Baltic Express), které budou společně provozovat České dráhy a PKP.

Ing. Michal Turek, Ph.D., vedoucí Katedry bakalářského studia

Zdroj: VSLG

Na elektrokoloběžce ve dvou

Jaká jsou rizika a možné následky?

Jízda ve dvou patří k nejčastějším prohřeškům uživatelů elektrokoloběžek. Ti si neuvědomují, že nejen porušují zákon, ale podstupují nemalé riziko fatálních následků v případě pádu. V rámci projektu Bezpečně na elektrokoloběžce, financovaného z Fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů, byl proveden odborný výzkum, jehož součástí byly i simulace jízdy dvou osob na jedné elektrokoloběžce ukazující míru přetížení působící na osoby při pádu.

„Simulace znázorňují reálný pohyb dopravních prostředků i posádky a respektují veškeré fyzikální zákony. Na základě mechanismu pádu pak lze dovodit i případná zranění, která účastníci nehody utrpí“ uvádí Ivo Drahotský z Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice.

Zaměřili jsme se na nebezpečnou jízdu s dítětem. Simulace vychází z počáteční rychlosti 20 km/h, řidičem je dospělá osoba (65 kg) převážející dítě (13,5 kg).“ specifikuje Radka Binhaková z Prevencí pro život.

Graf vycházející ze simulace znázorňuje působení sil (respektive přetížení) na jednotlivé části těla. Nejvýraznější vrcholy zaznamenáváme v případě dítěte u hlavy – znázorněno červenou barvou a u levého předloktí – oranžovou barvou.

Z tohoto konkrétního případu tak vyplývá, že působení těchto sil na oblast hlavy může způsobit i  fatální zranění. Demonstrovat zde navíc můžeme i význam užití ochranné přilby. V případě, že by zkoumaná osoba měla ochrannou přilbu, došlo by ke ztlumení nárazu, působení energie by bylo rozloženo v delším čase a nedošlo by k překročení prahové hodnoty pro pravděpodobnost vzniku zranění.

Jízda ve dvou se vyskytuje rovněž na sdílených elektrokoloběžkách. Například společnost Bolt již na tuto situaci zareagovala tím, že tandemovou jízdu zakázala a vybavila své koloběžky technologiemi, které jí mají zabránit:Abychom tomuto chování předešli, vyvinuli jsme unikátní systém detekce tandemové jízdy, který je prvním svého druhu na světě. Když systém zaznamená přítomnost více osob na jedné koloběžce, uživateli se v aplikaci zobrazí varovné push oznámení. V případě, že uživatel opětovně nerespektuje varování, může dojít až  

k zablokování jeho účtu.” uvádí Peter Mesarč, Generální ředitel společnosti Bolt pro mikromobilitu v České republice a na Slovensku.

Řidiči elektrokoloběžky, kteří přepravují další osobu, neohrožují pouze sebe ale

i ostatní účastníky silničního provozu. Elektrokoloběžka má jiné těžiště, menší stabilitu, řidič  má zhoršené rozhledové podmínky a pomaleji reaguje na  rizikovou situaci.

Jízda ve dvou na jedné elektrokoloběžce je v roce 2024 v ČR evidována i v případě nehod s těžkými zraněními.

Zdroj: BESIP

Asistenční služba ŘSD je připravena pomáhat celý rok včetně svátků

Poruchy a jiné nepříjemné situace na silnicích jsou běžnou součástí dopravy. Nejen během vánočních svátku či zimních měsíců mohou nabídnout pomoc členové asistence připravené vyjet každý den v roce bez ohledu na aktuální počasí nebo denní dobu. Pro řidiče v nouzi platí následující postup: V případě poruchy vozidla na tuzemské dálnici je před případným voláním Policie ČR nejlepší spojit se přímo s bezplatnou asistenční službou ŘSD. Neustále sloužící pracovníci po příjezdu k místu události označí místo poruchy, postarají se o posádku a zajistí odtah vozidla. Drobnější závady v některých případech zvládnou vyřešit na místě, protože s sebou vozí v oranžových dodávkách základní nářadí, startovací kabely, kanystry s palivem apod.

 

Bezplatnou asistenční službu zavedlo ŘSD na dálnicích už k 1. 1. 2016, do dnešních dnů je zajišťována přímo pracovníky ŘSD, kteří se střídají ve službách za účelem připravenosti 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, 365 dní v roce. Důvodem vzniku asistence bylo zajištění vyšší bezpečnosti a plynulosti provozu prostřednictvím služby motoristům na vybrané dálniční síti ČR. Mezi vykonávané činnosti patří například kontrola vozovky, pravidelné hlídkování, označení místa nehody, označení překážky provozu, označení a zajištění vyřešení problému s nepojízdným vozidlem, průběžný úklid, odstranění překážky provozu nebo zajištění jejího odstranění.

 

Přivolání asistenční služby je možné prostřednictvím Call centra Národního dopravního informačního centra přes bezplatné telefonní číslo 800 280 281 nebo pomocí aplikace v mobilním telefonu.

Zdroj: ŘSD

V Hronově vznikl nový autobusový terminál, kraj má další významný přestupní uzel

Autobusový terminál za 45 milionů korun u vlakového nádraží v šestitisícovém Hronově na Náchodsku je hotový. Královéhradecký kraj tak má další významný přestupní dopravní uzel. Provoz terminálu by měl začít ještě letos, sdělili ČTK zástupci kraje, který přispěl částkou 6,5 milionů korun. Evropská dotace činí 39 milionů korun. Investorem je město Hronov.

„Poděkování patří minulému vedení kraje, se kterým jsme minulé čtyři roky společně tlačili na Správu železnic a propojení vlakové a autobusové dopravy, bez kterého by terminál neměl smysl. Pro cestující bude nový terminál znamenat především návaznost vlaků a autobusů v jednom místě,“ sdělil ČTK hejtman Královéhradeckého kraje a hronovský starosta Petr Koleta (ANO).

Stavební firma převzala staveniště terminálu loni na podzim, zahájila přípravné práce, aby mohla začít stavět v únoru. Stavba skončila na konci listopadu. „Pokud bude vše v pořádku, byly bychom rádi, když se 16. prosince s novým jízdním řádem provoz terminálu spustí,“ řekl Koleta.

Přístřešek terminálu byl navržený jako jednoduchá konstrukce ve tvaru protáhlého oválu zakrývající objízdné centrální nástupiště. Vzniklo také zhruba 60 parkovacích míst pro automobily, s dobíjecí stanicí pro elektroauta a cykloboxy na bezpečné odložení jízdních kol. Po dobu stavebních prací platil v okolí nádraží omezení pro řidiče automobilů a také změny v zastávkách linkových autobusů.

Terminál v Hronově je součástí krajského strategického plánu v dopravě. Projekt má proto podporu vedení Královéhradeckého kraje, vznikl další z významných přestupních dopravních uzlů v regionu.

Kraj očekává, že nový terminál v Hronově v blízkosti zrekonstruované budovy vlakového nádraží zlepší návaznost regionálních autobusových i vlakových spojů. Terminál by měl pomoci i samotnému Hronovu, radnice si od toho slibuje zklidnění dopravy v centru města. „Dosavadní autobusové nádraží na náměstí se tím uvolní a autobusy tam nebudou stát, jako tomu je v současnosti,“ dodal Koleta.

Podobný autobusový terminál vznikl v letech 2019 a 2020 také u vlakového nádraží v Jaroměři na Náchodsku. Na terminálu na sebe navazují spoje a cestující mají možnost pohodlně přestoupit z vlaku na autobus a opačně.

Zdroj: ČTK

Na severu Čech je sníh na silnicích v horských oblastech

V Libereckém a Ústeckém kraji je sníh na silnicích jen v horských oblastech, jinak jsou povrchy vozovek mokré. Místy viditelnost snižují mlhy, vyplývá z údajů na dopravním webu Ředitelství silnic a dálnic.

Po pátečním vydatném sněžení se mírně oteplilo a teploty jsou na většině území severu Čech mezi jedním až pěti stupni Celsia. Okolo nuly je na horách. V Jizerských horách je na silnicích druhých a třetích tříd uježděná vrstva sněhu krytá posypem, v Krkonoších na Semilsku a v Krušných horách jsou na vozovkách zbytky sněhu.

Podle předpovědi by na severu Čech mělo být zataženo až oblačno, dopoledne ojediněle až polojasno. Pršet by mělo až večer, v nadmořské výšce nad 500 metry mohou být srážky smíšené či sněhové. Nejvyšší denní teploty v Libereckém kraji budou mezi jedním až čtyřmi stupni Celsia, na horách mezi minus dvěma až jedním stupněm. V Ústeckém kraji očekávají meteorologové o stupeň vyšší teplotní maxima.

Zdroj: ČTK

Síť dobíjení aut se příští rok rozšíří o stovky stanic,ceny se výrazněji nezmění

Síť dobíjecích stanic pro elektromobily se v Česku v příštím roce rozroste o stovky nových stojanů. Přibývat by měly především ultrarychlé stanice s vyšším výkonem. Rozšiřovat by se přitom měly zejména na místech, kde dosud možností dobíjení nejsou nebo je na nich velká poptávka. Ceny dobíjení by výrazněji růst neměly. Vyplývá to z informací provozovatelů pro ČTK. V současnosti je v Česku kolem 2500 veřejných dobíjecích stanic.

Největšími provozovateli dobíjecích stanic jsou v ČR české energetické firmy. Společnost ČEZ v současné době provozuje kolem 830 stojanů v ČR. V příštím roce firma vyhlásila cíl navýšit počet na více než 1000. Společnost chce v roce 2025 postavit minimálně 180 nových stanic, přičemž prioritou bude výstavba ultrarychlých stanic, které by měly tvořit pětinu celé sítě. Celkový výkon své sítě dobíjecích stanic tak ČEZ plánuje v příštím roce navýšit ze současných 70 megawattů (MW) na 100 MW, což je srovnatelné s elektrárenským blokem.

Spolu s tím poroste pravděpodobně i vytíženost stanic. „Už letos očekáváme zhruba 50procentní meziroční nárůst načerpané certifikované bezemisní elektřiny a v příštím roce chceme jako první dobíjecí síť v České republice výrazně překročit hranici odebraných deset milionů kWh za rok,“ uvedl místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.

Další společností na trhu nabídky dobíjení elektromobilů je Pražská energetika (PRE). V současné době provozuje 731 stanic, přičemž 71 jich otevřela letos. Do konce roku by firma chtěla spustit dalších 55 nových dobíjecích bodů. V příštím roce má podle mluvčího Martina Houšky v plánu výstavbu desítek nových stanic. „Zároveň se budeme významně zaměřovat na projektování nových lokalit, posilování stávající sítě, upgrade na vyšší výkony u stanic, kde vidíme rostoucí využití a připravovat se tak na další roky. Také plánujeme vyšší podíl UFC stanic,“ uvedl Houška. Společnost na to připravuje investice za vyšší desítky milionů korun.

PRE se při dalším rozšiřování sítě chce podle Houšky zaměřovat na klíčové dopravní tepny a uzly v okolí Prahy. „Vždy se snažíme vybírat takové lokality, kde dobíjecí stanice zatím nejsou, nebo případně rozšiřujeme možnosti dobíjení na stávajících lokalitách,“ podotkl mluvčí. Upozornil, že PRE nyní pracuje na ceníku dobíjení pro příští rok. „V současné době nepředpokládáme cenový růst,“ dodal.

Nárůst provozu i rozšiřování sítě dobíjecích stanic je podle expertů odvislý od růstu provozovaných elektromobilů. Na konci listopadu bylo v Česku zaregistrováno téměř 10.000 elektrovozidel. Za letošní rok se jejich počet, především díky dotacím, zvýšil meziročně o 62 procent. Kromě čistě elektrických aut jezdí v ČR desítky tisíc hybridních vozů.

Zdroj: ČTK

Uber spustil službu, díky níž rodiče mohou dohlížet na jízdy dětí od 13 let

Poskytovatel alternativní taxi služby Uber spustil speciální účty pro děti ve věku 13 až 17 let, aby zvýšil jejich bezpečnost při cestování taxi vozy a na jízdy mohli dohlížet rodiče. Účet s bezpečnostními prvky musí rodiče vytvořit náctiletým, kteří si v něm sami objednají jízdu, v rodinném profilu. Službu Uber for Teens společnost spustila v Praze a Brně a v následujících týdnech ji rozšíří do dalších měst. Společnost o tom informovala v tiskové zprávě.

„Ať už se dospívající dítě chystá na cestu do školy, jede domů z kroužku nebo od přátel, rodiče vždy obdrží oznámení v reálném čase a mohou sledovat celý průběh jízdy pomocí živého sledování,“ uvedl provozní manažer Uberu pro ČR Štěpán Šindelář. Aplikace umožňuje nejen sledování jízdy rodiči, ale její součástí je i upozornění na nečekané události nebo nouzové tlačítko. Funkce jsou zapnuté automaticky, řidič, dítě ani rodič je nemohou vypnout.

Před cestou dítěte rodič obdrží informace o řidiči, autě a o tom, kam dítě jede. Než dítě nastoupí do auta, je vyzváno, aby řidiči řeklo svůj unikátní PIN kód. Řidiči mohou jízdu zahájit až po zadání správného kódu do aplikace, což zajistí, že dospívající nastoupí do správného vozu se správným řidičem. Pokud řidič odbočí z trasy, nečekaně zastaví nebo předčasně ukončí jízdu, aplikace pošle dítěti i řidiči zprávu, aby se ujistila, že jsou v pořádku.

Žádosti o jízdu od majitelů účtů pro náctileté mohou přijímat jen zkušení řidiči s vysokým hodnocením. Tito řidiči si mohou vybrat, zda chtějí jezdit s náctiletými, nebo ne. Rodiče a opatrovníci mohou během jízdy kontaktovat řidiče dítěte a mají přístup k bezpečnostní lince společnosti.

Uber uvedl, že na vývoji bezpečnostních prvků pro náctileté spolupracoval s organizacemi, které se zaměřují na bezpečnost dětí, například Safe Kids Worldwide nebo ParentZone. „V rámci naší spolupráce jsme hovořili se stovkami rodičů a teenagerů po celé Evropě a spolu s Uberem se nám podařilo nastavit službu tak, aby poskytla bezpečné cestování od nástupu až po výstup,“ uvedl ředitel organizace ParentZone Vicki Shotbolt.

Uber, který má centrálu ve Spojených státech, působí v Praze od roku roce 2014, v roce 2020 začal nabízet své služby v Brně a v roce 2021 v Ostravě a v Plzni. Za deset let působení v ČR platformu Uber využilo podle dat firmy přes 23.000 řidičů, kteří přepravili 4,6 milionu pasažérů. Kromě Uberu působí v Česku i další podobné služby jako estonský Bolt nebo česká aplikace Liftago.

Uber vykázal za loňský rok hrubý zisk 14,8 miliardy dolarů, v přepočtu více než 331 miliard korun. O rok dříve to bylo 12,2 miliardy dolarů. Loňské tržby zvýšil téměř o 17 procent na 37,3 miliardy dolarů, tedy na více než 835 miliard korun.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář