Domů Blog Strana 166

V Praze je nejvíc aut na benzin, aut s alternativním pohonem je 3,32 pct

V Praze převažují automobily na benzin se zážehovým motorem. Druhým nejčastějším pohonem je nafta. Aut s alternativním pohonem je 3,32 procenta. Zároveň se meziročně zvětšily rozměry automobilů. Vyplývá to z dopravní ročenky Technické správy komunikací (TSK), kterou má ČTK k dispozici. V loňském roce v metropoli přibylo meziročně 43.975 aut na více než 1,3 milionu vozů. Většina jsou osobní automobily.

V pražském registru vozidel je stále více jak polovina osobních vozidel poháněna čistě zážehovým motorem, a to 54,13 procenta. Druhým nejčastějším palivem je nafta, kdy dieslová auta tvoří 42,35 procenta vozů. „Podíl alternativních paliv je i přes nárůst stále minimální,“ píše se v dokumentu. Jejich počet se zvýšil z 2,86 procenta v roce 2022 na loňských 3,32 procenta.

Co se týče aut na alternativní pohon, tak mezi nimi je nejvíc aut poháněno kombinací benzinu a LPG. Druhý nejvyšší počet je čistě elektrických vozidel a na třetím místě kombinace benzinu a elektropohonu. Pražané pak mají auta poháněna rovněž benzinem a LNG či CNG, CNG/LNG nebo naftou v kombinaci s elektropohonem. Pouze okolo dvou promile aut je poháněno vodíkem.

Z dokumentu rovněž vyplývá, že dlouhodobě narůstají rozměry průměrného osobního automobilu. Rozměry aktuálně činí na délku 4513 milimetrů, na šířku 1800 milimetrů a na výšku 1490 milimetrů. Z toho vozidla s první registrací v roce 2023 mají hodnoty vyšší, a sice 4605 krát 1829 krát 1493 milimetrů. Průměrná hmotnost vozidel je potom 1395 kilogramů.

Zdroj: ČTK

Brusel obdržel českou žádost o třetí platbu z Nástroje pro oživení a odolnost

Evropská komise (EK) obdržela od České republiky třetí žádost o platbu 1,9 miliardy eur (47,8 miliardy Kč) z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility). Od částky je už odečteno předběžné financování projektů, které EK zpětně proplatí. Třetí platba se týká zejména projektů z energetiky, životního prostředí nebo dopravní infrastruktury, uvedla EK v denním informačním přehledu. Česko má z nástroje na projekty Národního plánu obnovy ČR celkem obdržet 9,2 miliardy eur (231,3 miliardy Kč).

Z 1,9 miliardy eur v případě schválení žádosti Česká republika obdrží 190 milionů eur prostřednictvím půjček a 1,7 miliardy eur prostřednictvím nevratných grantů. Komise teď žádost posoudí a následně zašle hospodářskému a finančnímu výboru Rady EU.

Mezi kryté projekty žádost zahrnula zavedení zjednodušeného povolovacího řízení pro obnovitelné zdroje energie. „Zahrnuje také jednotné stanovisko k životnímu prostředí, které nahradí až 26 správních úkonů pro povolování staveb, jež byly dříve vyžadovány a vydávány různými orgány,“ uvedla EK.

Z platby by se mělo financovat i vytvoření národní rekvalifikační databáze, posílení vnitrostátních právních předpisů v oblasti nakládání s odpady nebo zavedení legislativní ochrany oznamovatelů, takzvaných whistleblowerů. Součástí žádosti je i financování digitalizace a elektrifikace železniční infrastruktury, stejně jako rekonstrukce nádraží a železničních mostů.

Nástroj pro oživení a odolnost EU zřídila v rámci mimořádné podpory v reakci na globální pandemie, takzvaného Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NextGenEU). Česko z prostředků financuje plnění Národního plánu obnovy ČR. Dosud Česko v rámci grantů dostalo 2,69 miliardy eur (67,6 miliardy Kč). Celkem má nárok na 8,4 miliardy eur v grantech a 818 milionů eur prostřednictvím půjček.

Zdroj: ČTK

Loni v Praze meziročně přibylo 43.975 aut na celkových více než 1,3 milionu

V loňském roce v Praze přibylo meziročně 43.975 aut na více než 1,3 milionu vozů. Většina jsou osobní automobily. Řidiči najezdili po metropoli loni 23,17 milionu kilometrů, což je o asi 355.000 kilometrů meziročně víc. Nejvytíženější komunikací byl stejně jako předloni Barrandovský most, který denně přejedena 140.000 aut. Vyplývá to z dopravní ročenky Technické správy komunikací (TSK) za rok 2023, kterou má ČTK k dispozici.

Počet aut se v metropoli zvyšuje každým rokem. Loni z počtu více než 1,3 milionu aut bylo téměř 1,04 milionu osobních. Z celkového počtu ujetých kilometrů jich ujela auta o hmotnosti do 3,5 tuny asi 21,12 milionu. Do širšího centra, tedy oblasti uvnitř městského okruhu, vjelo v pracovní dny průměrně 250.000 vozidel, z toho 240.000 osobních. Oproti předchozímu roku to je o 3,4 procenta méně. Vně městského okruhu projelo denně průměrně 346.000 aut, z toho 302.000 osobních, což je meziroční nárůst o 4,1 procenta.

Nejvytíženější komunikací byl stejně jako v uplynulých letech Barrandovský most, který denně přejede na 142.000 aut. Na druhém, třetím a čtvrtém místě jsou jednotlivé úseky Jižní spojky a na pátém Strakonická mezi Barrandovským mostem a Dobříšskou. Barrandovský most byl zároveň nejvytíženějším mostem, za nímž byl na druhém místě Hlávkův, který využilo na 67.000 aut.

Dejvický tunel projelo denně v průměru 96.000 aut. O zhruba 2000 méně aut projelo Brusnickým tunelem. Oba jsou součástí tunelového komplexu Blanka. Nejvytíženější křižovatkou bylo křížení ulic Poděbradská a Kbelská, kudy projelo 67.000 aut denně a takzvaně mimoúrovňovou to byla křižovatka 5. května a Jižní spojky.

 

Počet aut v Praze:

Rok Počet motorových vozidel Počet osobních aut
1961 93.106 44.891
1990 428.769 336.037
2000 746.832 620.663
2015 941.145 740.745
2016 1,002.645 795.178
2017 1,058.949 844.613
2018 1,104.392 882.717
2019 1,140.482 911.844
2020 1,160.982 925.716
2021 1,217.344 970.755
2022 1,258.144 1,003.728
2023 1,302.089 1,038.948

 

Nejvytíženější komunikace (2022):

Úsek Počet aut za den
Barrandovský most 142.000
Jižní spojka (Chodovská – V Korytech) 134.000
Jižní spojka (5. května – Vídeňská) 131.000
Jižní spojka (Průběžná – V Korytech) 126.000
Strakonická (Barrandovský most – Dobříšská) 125.000

 

Nejvytíženější most přes Vltavu (2022):

Úsek Počet aut za den
Barrandovský most 142.000
Hlávkův most 67.000
Radotínský most 62.000
most Barikádníků 58.000
Jiráskův most 41.000

 

Množství ujetých kilometrů:

Rok Množství kilometrů (v milionech km)
2017 23,043
2018 23,006
2019 23,356
2020 21.482
2021 22.956
2022 22.813
2023 23.168

 

Zdroj: ČTK

Déšť ani zvýšená hladina Vltavy nepřerušily opravu Barrandovského mostu v Praze

SZ / Barrandovský most, oprava, doprava, nájezd Strakonická

Několik dní trvající déšť ani zvýšená hladina Vltavy nepřerušily kompletní rekonstrukci Barrandovského mostu v Praze. Oprava pokračuje podle předem stanoveného harmonogramu, počasí některé práce pouze zkomplikovalo. ČTK to sdělila mluvčí Technické správy komunikací (TSK) Barbora Lišková. Silničáři kvůli počasí museli odstraňovat stromy, čistili kanalizační vpusti a museli uzavřít silnici v Břežanském údolí.

Barrandovský most tvoří dva mosty. Jižní, po kterém jedou auta ve směru ze Smíchova do Braníku, je už opraven. Letošní opravy začaly v březnu a potrvají do podzimu. Město vyjdou na více než 1,1 miliardy korun. Most je z roku 1983 a denně ho přejede na 140.000 aut, což z něj dělá nejvytíženější komunikaci v Praze.

„Na Barrandovském mostě práce pokračují podle plánu, i když současné počasí nám trochu zkomplikovalo některé činnosti. Naštěstí to nemá zásadní vliv na celkový harmonogram stavby. Přímo rekonstrukce mostu není velkou vodou výrazně omezena. Intenzivní deště však mohou způsobovat komplikace při stavebních pracích, stejně jako u jiných probíhajících staveb,“ uvedla Lišková.

Zaměstnanci TSK museli už o víkendu především odstraňovat následky silného deště a větru, nejčastěji řešili popadané stromy a větve. „Dále jsme čistili uliční vpusti a komunikace od nánosů nečistot,“ uvedla Lišková.

Kvůli pádu skalního masivu technická správa uzavřela silnici v Břežanském údolí na jihu města. Kvůli zatopení je uzavřena rovněž cyklostezka směrem na Vrané nad Vltavou, podjezd v Čuprově na cyklotrase A26 v Praze 9 a kvůli stavbě protipovodňové stěny je uzavřena v Praze 8 ulice U Loděnice, kudy vede rovněž cyklostezka.

Povodňová situace v Praze je nyní stabilní, povodňová opatření se však měnit nebudou, rozhodla magistrátní povodňová komise. V centru jsou uzavřeny náplavky i vrata na Čertovce a vystavěna je část protipovodňových opatření. Mimo provoz je lanovka na Petřín i přívozy a zastavena je lodní doprava.

Zdroj: ČTK

Kvůli povodním je zastaveno 60 úseků železnic, škody budou za stovky milionů Kč

Kvůli povodním je zastavený provoz na téměř 60 úsecích železnic včetně hlavního koridoru, informovala včera odpoledne v tiskové zprávě Správa železnic. Nejkritičtější je situace v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Ráno bylo mimo provoz asi osm desítek železničních úseků. Škody na infrastruktuře budou podle předběžných odhadů ve stovkách milionů korun.

„Nejvážnější situace je v Moravskoslezském kraji, a to zejména na Ostravsku a Opavsku, v Olomouckém kraji pak v podhůří Jeseníků. Nejezdí se také v dalších horských a podhorských oblastech prakticky napříč celou republikou,“ uvedla Správa železnic. V některých případech jsou tratě uzavřené preventivně.

Pro dopravu znamená největší komplikaci zastavení provozu na koridorovém úseku od Hranic na Moravě přes Ostravu a Bohumín na hranici s Polskem. Nejen zde zatím není možné určit, kdy se provoz obnoví, uvedla Správa železnic. „U zaplavených úseků bude třeba počkat, až opadne voda, poté je důkladně zkontrolovat a pak případně přistoupit k opravám. To vše potrvá minimálně několik dní,“ píše se v tiskové zprávě.

Drážní hasiči se od pátku v souvislosti s povodněmi zabývali téměř 280 událostmi. Odstraňovali spadlé stromy, čistili ucpané propustky či odčerpávali vodu ze zatopených stanic. V některých případech byly zásahy preventivní kvůli tomu, aby se předešlo větším škodám. O víkendu také pomáhali při záchranných a evakuačních pracích, zejména v Opavě a Krnově. Přesunuly se tam některé jednotky z Brna, Českých Budějovic či Nymburku.

Nyní je cílem drážních hasičů přispět k co nejrychlejší obnově provozu. Budou například asistovat při technických prohlídkách zasažených tratí. Přesně vyčíslit škody je podle Správy železnic nyní složité s ohledem na to, že na některých místech ještě ani neodpadla voda. „Bližší informace tak budeme mít až v dalších dnech. První odhady výše škod jsou ale v řádech stovek milionů korun,“ uvedla Správa železnic.

Aktuální informace k železnici zájemci naleznou na interaktivní mapě Správy železnic nebo v aplikaci Datel. Aktuální informace Českých drah jsou na sociální síti X a na webu dopravce.

Zdroj: ČTK

Špička českého výzkumu v oblasti autonomně řízených dronů postoupila do finále soutěže v Německu. Tým z FEL ČVUT a Fly4Future prokázal nejvyšší stupeň autonomie

Společnost Fly4Future, oficiální spin out ČVUT, postoupila ve spolupráci se Skupinou multirobotických systémů z Fakulty elektrotechnické ČVUT (dále jen MRS FEL ČVUT) do finále soutěže SPRIND Funke Fully Autonomous Flight. Od 16. do 20. září 2024 na letecké základně Erding v Německu změří český tým své síly s dalšími osmi týmy z celého světa. Soutěžním úkolem je vyvinout dron, který bude v náročných podmínkách schopen zcela autonomně a bez použití GPS doletět na danou pozici, vyzvednout zde předmět a přenést ho do bezpečí.

Soutěž pořádá německá vládní nezisková organizace SPRIND (Bundesagentur für Sprunginnovationen), která právě prostřednictvím soutěží, projektových výzev a dalších nástrojů podporuje inovace a průlomové technologie v různých odvětvích. Tentokrát je zaměřena na plně autonomně řízené létající roboty, jak je patrné z jejího názvu, SPRIND Funke Fully Autonomous Flight. Tato oblast výzkumu má velký potenciál budoucího využití například v dopravě, pro ostrahu objektů či při záchranných operacích. Český tým se soutěže oficiálně účastní pod hlavičkou společnosti Fly4Future. Tento podnik vznikl v roce 2017 jako spin out výzkumné skupiny MRS FEL ČVUT.

Výzkumná skupina se tak do soutěže zapojí skrze vědce doc. Martina Sasku a dr. Tomáše Báču, kteří působí na FEL ČVUT a firmu Fly4Future spoluzakládali, ale také skrze studenty FEL ČVUT, kteří byli do týmu přizváni. „Soutěž je výjimečná tím, že nejpokročilejší řešení vyžadují unikátní znalosti, kterými na světě ale disponuje jen několik málo výzkumných týmů. Klíčová technologie autonomních dronů je předmětem výzkumu tří doktorandů z FEL ČVUT, a proto je společnost Fly4Future přizvala ke spolupráci a pro účast na soutěži najala,” vysvětluje doc. Saska, proč byli do soutěže zapojeni studenti FEL ČVUT, Ing. Michal Werner, Ing. Tomáš Musil, Bc. David Čapek a Bc. Ondřej Franek. „Studenti zde tedy významně pomohou na cestě k vývoji úspěšného řešení a zároveň mají unikátní příležitost otestovat svůj výzkum v nestandardních podmínkách. Pro provoz zcela autonomních robotů řízených umělou inteligencí bez vizuálního kontaktu operátora totiž lze získat povolení k letu jen velmi obtížně, organizace SPRIND však pro tuto soutěž získala výjimku na letecké základně v Erdingu. Toto je tedy zásadní pro výsledky výzkumu a jeho dopad a našim studentům to velmi pomůže i při jejich publikační činnosti,“ dodává doc. Saska, který je také vedoucím skupiny MRS FEL ČVUT.

Soutěžní scénář je motivován úlohou „search and rescue”; dron tak musí zcela autonomně doletět na požadovanou pozici, vyzvednout z ní předmět o velikosti 20x20x20 cm a váze 1,5 kg a přemístit ho na jiné místo. Váha samotného létajícího robota také nesmí přesáhnout 25 kg. Drony se budou muset vyrovnat s absencí signálu GPS a náročným venkovním prostředím; pohybovat se budou jak v městském a zalesněném terénu, tak na otevřeném prostranství. Důležitá tak bude schopnost vyhýbat se překážkám a pohybovat se podle bodů ve vysoké rychlosti a na delší vzdálenost. Týmy se také mohou zapojit do noční výzvy, která je kvůli absenci denního světla o to náročnější.

Na svém řešení tým pracuje od začátku roku 2024, kdy byl do soutěže vybrán. V dubnu pak týmy v rámci prvního kola, které se konalo rovněž na letecké základně v Erdingu, prezentovaly své dosavadní výsledky a z nich vzešlo devět finalistů. Na setkání měli výzkumníci také možnost získat kontakty a sdílet mezi sebou know-how. Na finále v Bavorsku se týmy sejdou v týdnu od 16. do 20. září, přičemž první tři dny budou věnovány testování a finálnímu ladění softwaru a samotné závody proběhnou poslední 2 dny finále. „Přípravy jsou v plném proudu a zdá se, že celý systém funguje a bude schopný soutěž plnit. Podmínky soutěže jsou ale i tak veliká výzva, jsme tedy relativně nervózní z toho, jak to bude fungovat. Těšíme se na networking s ostatními týmy; opravdu nás zajímá, s jakými řešeními přijdou další soutěžící, říká lídr týmu, dr. Tomáš Báča. Předem totiž týmy znají jen část zadání. Kompletní instrukce se dozví až na místě, důležitá je tak jejich flexibilita a pohotová reakce.

Účast je finančně podpořena pořadatelskou organizací SPRIND. V době trvání soutěže si mezi sebe týmy v první fázi rozdělily až 70 000 eur, v druhé fázi poté až 80 000 eur. Tyto prostředky jsou určeny na výzkum a vývoj tak, aby vznik inovativních technologií neztroskotal na nedostatku financí. Díky účasti v soutěži získají vědci a vývojáři ze společnosti Fly4Future a výzkumné skupiny MRS FEL ČVUT rovněž možnost načerpat nové kontakty a předvést svou technologii jak potenciálním investorům, tak mezinárodní akademické obci, která se bude moci přesvědčit o tom, jak špičkový výzkum na půdě FEL ČVUT probíhá. Vítězný tým sice žádnou explicitní odměnu nezíská, výhrou je však přirozeně zvýšený zájem investorů o dané vítězné řešení. Český tým zatím prokázal nejvyšší stupeň autonomie ze všech zúčastněných, šance na vítězství proto není malá. Vítěz bude znám poslední finálový den, tedy 20. září 2024.

Zdroj: ČVUT

Nepodceňujte živly: Jak připravit auto na povodně a krupobití

Déšť, který postupně zasahuje území ČR, nepolevuje a jeho síla bude každou hodinu narůstat. Vláda dokonce varuje, že nás může čekat situace podobná roku 1997, kdy došlo k velkým povodním. V takové situaci je důležité myslet na ochranu svého majetku, zejména pak automobilu, který je v takových situacích enormně zranitelný. Může být vodou zaplaven nebo výrazně poškozen kroupami. Jak vůz před živly ochránit?

Povodně & záplavy

Pokud má majitel vozu možnost, jako ochranu před povodněmi je klíčové přesunout auto na vyvýšené místo mimo nízko položené oblasti, které jsou náchylné k zaplavení. Pokud přemístění není možné, lze využít protipovodňové bariéry, jako jsou pytle s pískem.

Pokud bylo vozidlo zaplaveno nebo poškozeno kroupami, je důležité jednat neprodleně. V případě záplavy rozhodně vozidlo nenastartovat, protože voda mohla poškodit elektroniku nebo motor. „Jakýkoli pokus o startování by mohl situaci ještě zhoršit. Ideální je zavolat asistenční službu, která poskytne rady ohledně dalšího postupu nebo auto dotáhnout do spolehlivého servisu. Je žádoucí také odpojit autobaterii a nenechat auto pod napětím, “ uvádí Jáchym Knedlhans, podporovatel prodeje ojetých vozů z Direct auto.

Krupobití

Ještě aktuálnější problém pro řidiče představuje hrozící krupobití. Škody na automobilu mohou dosahovat až stovek tisíc korun, přičemž nejčastější opravy se pohybují v rozmezí 15 000 až 50 000 korun. Menší kroupy naopak nemusí nutně způsobit viditelné škody. Velké kroupy, letící rychlostí nad 150 km/h, mohou nejen zdeformovat karoserii , ale také například rozbít světlomety, skla a případně poškodit i interiér auta. Škody jsou v tomto případě rovněž značné.

Nejlepší ochranou proti tomuto přírodnímu živlu je zaparkovat vozidlo v garáži či pod přístřeškem. Pokud tato možnost není k dispozici, je vhodné zvážit investici do speciálních ochranných potahů (chcete-li plachet) proti krupobití. „Investice do plachty v řádech nízkých tisíců zachrání velké investice do opravy a zabrání znehodnocení vozu při následném prodeji,“ podotýká Knedlhans.

Pokud majitel vozu takové plachty či potahy nevlastní, lze využít improvizované prostředky, jako jsou staré matrace, deky nebo dokonce nafukovací předměty, jako jsou například rafty. Tyto předměty mohou posloužit jako dočasná ochrana, která pomůže škody minimalizovat .

Po krupobití je nutné vozidlo zkontrolovat, zda nemá viditelné škody, jako jsou promáčkliny, prasklá okna nebo poškozené světlomety. V případě výraznějšího poškození doporučujeme nechat auto prohlédnout mechanikem, který posoudí rozsah škod a určí, zda je oprava možná. Zvláště u promáčklin, prasklých oken či poničeného těsnění je důležité jednat rychle, aby nedošlo k dalším škodám, jako je koroze nebo únik vody do interiéru. Nejde však pouze o estetickou stránku věci. Zákon totiž zakazuje jízdu s automobilem, jehož prasklina na čelním skle ve stírané ploše, tedy v dosahu stěračů, je širší než 2 centimetry. V takovém případě řidič může pouze nouzově dojet domů nebo do servisu. Porušení tohoto ustanovení může vést k pokutě a trestným bodům.

Zároveň je vhodné zkontrolovat, jak je vaše auto pojištěné. „Běžné povinné ručení nekryje škody způsobené povodněmi ani krupobitím. Majitelé automobilů by tak měli zvážit, zda je pro ně výhodné mít sjednané havarijní pojištění nebo odpovídající připojištění k povinnému ručení,“ zakončuje Knedlhans.

Zdroj: Reliant

DPP zahajuje výstavbu výtahu ve stanici metra Radlická

Radlická bude další, v pořadí již 48. bezbariérovou stanicí pražského metra. Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) zde od soboty 21. září 2024 začne s výstavbou výtahu, díky kterému budou mít cestující nově bezbariérový přístup z vestibulu na nástupiště a naopak. Stavební práce potrvají devět měsíců a vyžádají si uzavření druhé koleje. Vlaky ve směru do centra, tj. na Černý Most, budou stanicí během výstavby pouze projíždět. Vysoutěženým zhotovitelem je společnost Brema, předpokládané stavební náklady činí 52,6 milionů korun.

Dolní stanice výtahu bude umístěna na nástupišti mírně vpravo od jeho středové osy, necelých pět metrů před pevným schodištěm. Zastavěná plocha výtahové šachty na nástupišti bude po dokončení stavby činit 7,95 m2. Pohonná jednotka výtahu bude umístěna přímo ve výtahové šachtě.

Horní stanice výtahu bude umístěna ve vestibulu, za mozaikou za pevným schodištěm vedoucím na nástupiště. Přístup k horní stanici výtahu povede po stávajícím ochozu, který je vybudován po obou stranách a za pevným schodištěm vedoucím na nástupiště. Nájezd, resp. vstup na samotný ochoz je plně bezbariérový, bez jakéhokoliv výškového gradientu, tj. jeho podlaha je ve stejné úrovni jako zbytek vestibulu, který je bezbariérově spojen s uliční úrovní.

Výtah ve stanici metra Radlická bude jednokabinový s kapacitou pro 13 osob, maximální nosností 1000 kilogramů, rychlostí 1 m/s, zrychlením, resp. zpomalením 0,5 m/s a zdvihem 5 metrů.

„Po úspěšné modernizaci stanice metra Jiřího z Poděbrad, která je od července kompletně bezbariérová, přichází dnes na řadu stanice metra Radlická, kde vybudujeme nový výtah. Radlická se díky tomu stane již v létě příštího roku další bezbariérovou stanicí pražského metra a jejich celkový počet tím stoupne na 48 z celkových 61. Výrazně se tak usnadní cestování lidem s pohybovým omezením, rodičům s kočárky nebo seniorům. Naším cílem je samozřejmě kompletně bezbariérové metro, a proto budeme v modernizaci jednotlivých stanic pokračovat i nadále. Další na řadě by tak v následujících letech měla být stanice metra Flora,“ říká Zdeněk Hřib, 1. náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP.

„Jsem nesmírně rád, že se kolegům z odboru Investice Metro ve spolupráci s projektanty podařilo najít kompromisní technické řešení, jak bezbariérově zpřístupnit stanici Radlická, aniž bychom museli vestibul a část stanice přestavět, což by znamenalo její kompletní uzavření na delší dobu a násobně vyšší náklady. Finální umístění výtahu plně respektuje konstrukční skladbu stanice, minimalizuje nutné zásahy do nosných konstrukcí stanice, jakož i zásahy do technologických prostor pod nástupištěm, kde jsou vedeny kabelové tunely a současně respektuje všechny bezpečnostní, protipožární a evakuační předpisy. Právě v minulosti zamýšlené umístění výtahu do stávajícího pevného schodiště se nakonec ukázalo jako nevhodné vzhledem k výše uvedeným důvodům. Pevně věřím, že před letními prázdninami 2025 budeme moct stanici Radlická připsat na seznam plně bezbariérových,“ uzavírá Marek Kopřiva, člen představenstva a technický ředitel DPP – Metro.

 

Dopravní opatření během výstavby výtahu

Z důvodu výstavby výtahu bude od soboty 21. září 2024 od zahájení provozu do konce června 2025 omezen provoz metra ve stanici Radlická. Ve směru centrum, tj. Černý Most budou vlaky stanicí pouze projíždět.

Pro cestu do stanice Radlická ve směru od Zličína DPP doporučuje cestujícím dojet do stanice Smíchovské nádraží a následně přestoupit do soupravy v opačném směru.

Pro cestu ze stanice Radlická ve směru centrum, tj. Černý Most lze využít metro do stanice Jinonice a následně přestoupit na vlak v opačném směru. K cestě do centra z okolí stanice Radlická DPP doporučuje cestujícím využít také pravidelné spoje tramvajových linek č. 7 nebo 21, v obou případech do zastávky Anděl ke stejnojmenné stanici metra.

Zdroj: DPP

V sobotu se policisté zabývali 246 dopravními nehodami, oproti pátku jich ubylo

V sobotu se policisté v Česku zabývali 246 dopravními nehodami. Podle předběžných statistik policejního prezidia při nich zemřel jeden člověk, jeden byl těžce zraněn a dalších 96 bylo zraněno lehce. Oproti pátku nehod ubylo o 117. Česko zasáhly extrémní srážky, o víkendu se přidal i silný vítr.

Nejvíce nehod, 41, řešili policisté v sobotu ve Středočeském kraji, následovala Praha se 35 nehodami a Ústecký kraj s 23 nehodami. V pátek bylo nejvíce nehod v Praze, policisté jich evidovali 70. Mezi nejčastější příčiny nehod patřily podle statistik především nesprávný způsob jízdy a nepřiměřená rychlost.

V sobotu policie zatím eviduje jednoho mrtvého, zahynul při nehodě v Jihomoravském kraji. V pátek při nehodách zemřeli tři lidé, jeden v Praze a dva ve Středočeském kraji. Ve čtvrtek na silnicích zemřel jeden člověk.

Kvůli vydatným srážkám od pátečního večera stoupají hladiny řek, ráno platil některý z povodňových stupňů na 263 místech v Česku. Srážky by měly začít ustávat až v noci na úterý nebo v úterý. Hasiči od čtvrtka k sobotnímu večeru zasahovali u téměř 6000 událostí. Kvůli počasí je uzavřeno asi 40 úseků železničních tratí.

 

Počet nehod v ČR:

Kraj: sobota 14. září 2024 pátek 13. září 2024 čtvrtek 12. září 2024
Praha 35 70 30
Středočeský 41 59 50
Jihočeský 10 18 15
Plzeňský 7 18 14
Karlovarský 5 4 3
Ústecký 23 43 38
Liberecký 16 21 18
Královéhradecký 12 19 16
Pardubický 20 13 13
Vysočina 8 17 7
Jihomoravský 22 19 12
Olomoucký 21 21 23
Moravskoslezský 22 29 35
Zlínský 4 12 12
Celkem 246 363 286

 

Zdroj: ČTK

Kvůli povodním zrušily České dráhy některé noční mezinárodní spoje

Kvůli povodním a neprůjezdným tratím v Česku i Rakousku zrušily České dráhy (ČD) některé noční vlaky. Nepojede spoj Berlín – Praha – Vídeň – Graz (Štýrský Hradec) a nevyjede ani spoj Mnichov – Vídeň – Bohumín – Břeclav – Varšava. ČD o tom informovaly na síti X. Na území České republiky bylo včera večer neprůjezdných celkem 30 tratí, a to včetně koridoru Přerov – Ostrava.

Omezený bude také spoj na trase Praha – Košice – Michalovce a zpět. „Pojede odklonem přes Valašské Meziříčí a Púchov, pokud bude možný provoz na této trati. Vlak nepojede přes Bohumín a nepoveze přímé vozy Praha – Varšava,“ uvedl dopravce.

V Česku trvá kritická situace na Jesenicku, Šumpersku, Krnovsku, Ostravsku a Opavsku. Vzhledem k zatopení silnic a jejich horší sjízdnosti není možné v těchto místech zavést pro cestující náhradní autobusovou dopravu. Na koridoru náhradní autobusy zavedené jsou, od odpoledne zajíždějí do stanice Ostrava hlavní nádraží. Dostupná ale není stanice Ostrava-Svinov.

„Prosíme cestující, aby, pokud je to možné, odložili své cesty vlakem v nejvíce zasažených oblastech i v následujících dnech. Aktuálně se očekává, že provoz na koridoru bude určitým způsobem omezen po celý následující týden,“ uvedly ČD.

Dopravce prodloužil možnost vrácení jízdenek ČD bez storno poplatku prozatím do 17. září. Platí to u vnitrostátních i mezinárodních jízdenek zakoupených na pokladnách, v e-shopu nebo přes mobilní aplikaci.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář