Výsledek hospodaření Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP) za rok 2023 skončil po započtení odložené daně ziskem ve výši 1,223 miliardy korun. Účetní závěrku a výroční zprávu DPP včera schválila Rada hl. m. Prahy (DPP) v působnosti valné hromady. DPP loni dosáhl rekordního celkového obratu ve výši 27,27 miliard korun, což představuje meziroční nárůst o více než 17 %. O 551 milionů korun více než v roce 2022, celkem 4,9 miliard korun, utržil loni DPP z prodejů jízdného v rámci systému PID. V loňském roce DPP zrealizoval více než 179 milionů přepočtených vozových kilometrů, zhruba stejně jako v roce 2022
a přepravil celkem více než 962 milionů cestujících, meziročně o 8 % více.

Výsledek hospodaření DPP před zdaněním skončil za rok 2023 ziskem ve výši 1,837 miliardy korun. Po započtení odložené daně dosáhl DPP za rok 2023 zisku 1,223 miliardy korun. Pro srovnání v roce 2022 vykázal DPP zisk po zdanění ve výši 236,9 milionů korun. V roce 2023 tak došlo k růstu vlastního kapitálu DPP, jehož výše k 31. prosinci 2023 činila 69,77 miliard korun.

„V loňském roce se nám dařilo lépe hospodařit s provozními prostředky, jen v oblasti spotřeby pohonných hmot a energií jsme ušetřili oproti plánu více než půlmiliardu korun. Bylo to díky kombinaci nižší spotřeby, nižších výkonů, než jsme předpokládali, mírnou zimou, ale také nákupem za příznivější ceny. Ke kladnému výsledku hospodaření přispěly také vyšší tržby z prodejů jízdného v rámci systému PID. Vloni jsme utržili o 551 milionů korun, bezmála o 13 % více než v předchozím roce 2022 a dokonce o 441 milionů korun, tj. o 10 % více než v rekordním předcovidovém roce 2019,“ vysvětluje příčiny výsledku hospodaření Petr Witowski, předseda představenstva a generální ředitel DPP a dodává: „Příznivá situace byla také na trhu úrokových sazeb. Úspěšná finančně-investiční strategie a hospodaření s volnými finančními zdroji přinesly DPP příjmy ve výši 855,17 milionů korun před zdaněním. Na kladném výsledku hospodaření DPP v loňském roce se podílely ještě dvě mimořádné události, a to realizace směny pozemků s hl. m. Prahou a rozpuštění rezervy v souvislosti se skládkou v Modřanech.“

Realizace směny pozemků s hl. městem Prahou (HMP), v rámci které DPP převedl na město pozemky, které má spravovat Praha a naopak, HMP převedlo na DPP tramvajovou trať KoMoKo. Směna těchto pozemků se do výsledku hospodaření DPP za rok 2023 promítla ve výši +349,6 milionů korun. Rozpuštění rezervy, kterou měl DPP za povinnost vytvořit v souvislosti s riziky rekultivace skládky Modřany se do výsledku hospodaření promítla ve výši +445,4 milionů korun. Dalších více než 160 milionů korun činily smluvní pokuty a úroky z prodlení za pozdní dodání vozidel či náhradních dílů, nebo nedokončené odstranění hromadných vad. Stejně jako za rok 2022, ani za loňský rok nebyl Dopravnímu podniku přiznán přiměřený zisk.

Rekordní celkové výnosy i tržby za prodej jízdného

DPP utržil za prodej jízdenek na veřejnou dopravu v rámci systému PID, tj. na linky na území HMP
i ve vnějších pásmech celkem 4,897 miliard korun bez započtení pokut, což je doposud nejvyšší částka v historii DPP. Od rekordního předcovidového roku 2019 tato částka narostla o 441 milionů korun, tj. o téměř 10 %.

Z celkového prodeje časových jízdenek byly tržby DPP v roce 2023 oproti předchozímu roku vyšší
o 11,08 %, resp. 280 milionů korun. Nejvýraznější meziroční nárůst prodejů časového jízdného
s platností na území hl. m. Prahy DPP loni zaznamenal u 365denních kuponů pro juniory od 15 do 18 let a studenty od 18 do 26 let celkem bezmála o 14 %, tj. o 13 milionů korun a u 90denních občanských kuponů o 12,28 %, tj. o 17 milionů korun. Tržby prodeje jízdenek na jednotlivou jízdu byly v roce 2023 vyšší o 8,84 %, tj. o 123 milionů korun. Velmi výrazný meziroční nárůst DPP zaznamenal u prodejů časových krátkodobých jízdenek (např. na 24 hodin), a to o více než třetinu (34,5 %), celkem o 147 milionů korun.

Investice do infrastruktury a vozidel více než deset miliard korun

Do rekonstrukce či výstavby nové dopravní infrastruktury a do modernizace vozového parku DPP
v roce 2023 investoval v celkovém součtu 10,464 miliard korun, o více než polovinu (51,1 %) více než o rok dříve. Z toho činila běžná dotace rozpočtu hlavního města Prahy 5,62 miliardy korun (meziročně se zvýšila o 185 %), dotace z fondů Evropské unie se podílely 368 miliony korun (meziročně o +20 %). Zbylé investice tvořily vlastní zdroje DPP.

Meziročně o 8 % více přepravených cestujících

V loňském roce DPP přepravil celkem 962,46 milionů cestujících, zhruba o 8 % více než v roce 2022, nicméně ve srovnání s rekordním rokem 2019 o necelých 18 % méně. Metro loni využilo 361 milionů cestujících, meziročně téměř o 7 % více než v roce 2022. Tramvajemi a lanovou dráhou na Petřín cestovalo loni 349 milionů zákazníků, o 10 % více než o rok dříve. Tramvaje loni využilo jen o necelých 6 % cestujících méně, než v rekordním roce 2019. Městské autobusové linky DPP využilo 247,2 milionů cestujících, což je zhruba o 7 % více než v roce 2022 a příměstské linky DPP 5 milionů zákazníků, meziročně také zhruba o 7 % více. Trolejbusy loni přepravily 182 tisíc cestujících.

Zdroj: DPP

Praha plánuje do roku 2026 zahájit dopravní investice za 224 miliard korun, z toho 105 miliard korun je určeno na výstavbu metra D. Vyplývá to z takzvaného akčního plánu mobility pro roky 2024 až 2026, který schválili městští radní. Magistrát plánuje zaplatit 156,6 miliardy, zbylé peníze chce získat z dotačních fondů. Hlavním cílem města je podle dokumentu, který zahrnuje 50 opatření, rozvoj MHD a především kolejové dopravy. Plán počítá i se zdražováním jízdného a parkovného.

Investice podle dokumentu zahrnují kromě výstavby metra D také sedm nových úseků tramvajových tratí, konkrétně na Václavském náměstí a od Národního muzea k hlavnímu nádraží, na Strahov, z Libuše na Nové Dvory, z Kobylis do Bohnic, na Pankrác a v Počernické ulici. Město rovněž dokončí Dvorecký most. V plánu jsou i opravy silnic, na které má jít podle dokumentu asi 17 procent výdajů.

Město dokončí rekonstrukci Barrandovského mostu a dále opraví například Libeňský most, most 5. května nebo most Legií. V plánu je oprava části Jižní spojky a Průmyslového polookruhu, které nahrazují nedostavěné okruhy. Město připraví plánovanou generální rekonstrukci Strahovského tunelu za šest miliard korun a začne výstavba Hostivařské spojky, která odkloní tranzitní dopravu z rezidenčních čtvrtí. Z dalších opatření je v plánu například automatizace linek metra, úpravy vedoucí k preferenci MHD v ulicích nebo nákup nízkoemisních autobusů a trolejbusů.

Náklady zahrnují hodnotu investičních akcí, jejichž stavbu nebo přípravu město zahájí do roku 2026, ale jejichž dokončení může být později, v některých případech i po roce 2030. „Příkladem je Terminál Smíchov, rekonstrukce Hlávkova mostu, zprovoznění prvního úseku linky metra D a mnoho dalších,“ stojí v dokumentu. Plán nezahrnuje investice, které na území města uskutečňuje stát, jako jsou plánovaná dostavba vnějšího okruhu či rekonstrukce nádraží.

Na nákladech se bude město podle dokumentu podílet asi ze 70 procent, což znamená částku 156,6 miliardy korun. Dalších 18 procent podle plánu pokryje úvěr Evropské investiční banky a deset procent peníze z evropských dotačních programů. Zbylá dvě procenta doplní například vlastní zdroje dopravního podniku. V letech 2025 a 2026 plán počítá s tím, že za zahájení či přípravu investic utratí 35,1 miliardy korun, zbylé peníze bude s pokračováním staveb platit v letech následujících.

Plán hovoří i o tom, že z pohledu udržitelnosti financování dopravy v metropoli bude nutné zpomalit růst výdajů zvýšením tržeb z jízdného a parkovného. O tom nyní jedná vládnoucí koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL), Pirátů a STAN, finální dohoda zatím nevznikla.

Zdroj: ČTK