Domů Blog Strana 191

Známe nominace na Cenu předsedkyně poroty v soutěži Obal roku 2024

Blíží se vyhlášení prestižní soutěže Obal roku 2024, které proběhne 17. října v Aquapalace Hotel Prague v rámci českého a slovenského obalového kongresu OBALKO. Letos je netrpělivě očekáváno hned několik speciálních cen – 3x Cena předsedkyně poroty (zlato, stříbro a bronz), Cena udržitelnosti, Packaging Print Prize a také dvě zcela nová ocenění – Cena ministra životního prostředí a Cena veřejnosti. Tyto ceny jsou symbolem ekologických a uživatelsky příjemných řešení, které určují trendy v obalovém průmyslu.

   „Zájem o udržitelnost v obalovém průmyslu narůstá a tuto snahu ocení právě ministr životního prostředí Petr Hladík, který vítěze osobně vybere a předá mu Cenu ministra životního prostředí. Zároveň jsme velmi napjatí a zvědaví, koho si zvolí spotřebitelé do Ceny veřejnosti, jejíž výsledky se s velkým očekáváním také dozvíme na galavečeru,“ řekla Iva Werbynská, organizátorka soutěže. Podobně jako Cena veřejnosti se ze všech přihlášených exponátů bez předchozích nominací vybírá i Cena udržitelnosti. Každý obal má tak šanci získat toto ocenění. Cena sympatie je známá již od konce srpna, kdy přihlášené obaly posuzovala odborná porota. Cenu si na galavečeru převezmou Sucháriky tradičné od COOP Jednoty Slovensko.

A Cenu předsedkyně poroty získává…

Cena předsedkyně poroty má podobně jako sportovní klání tři úrovně – bronzovou, stříbrnou a zlatou, a vyzdvihuje ta nejlepší obalová řešení. „Cena předsedkyně poroty je pro mne každoročně příležitostí, kdy mohu ocenit skutečně výjimečné inovace v obalovém průmyslu. A těším se na kreativitu obalářů v příštích letech, protože chystané nařízení PPWR možná trošku zamíchá kartami,“ uvedla Jana Žižková, předsedkyně poroty.

Nominace na Cenu předsedkyně poroty jsou:

  • Fiala & Šebek – Visual Communications a.s. – El General 15letý venezuelský rum
  • Label design – Sdružené balení paprik 2 ks – Linerless etiketa
  • Vitesco Technologies Czech Republic – EWP3 – customer one-way tray, SJM EUROSTAT SAS
  • VAN DE VELDE PACKAGING Unipap – Combo Ski
  • LOGIK – Osmihran Mixit
  • GRAFOBAL – Súbor obalov LEGO® Pick a Brick

 

Cena Packaging Print Prize

Ocenění Packaging Print Prize není jen běžnou cenou – představuje významné ocenění, které spojuje inovace a profesionální kvalitu v potisku, tzn. že jakýkoli obal přihlášený do soutěže může v tomto náročném hodnocení uspět. Vítěze vybírá tým odborníků na tisk a kvalitu, kteří pečlivě posoudí všechny exponáty a vyberou ten nejlepší. Během slavnostního galavečera budeme mít příležitost se dozvědět, kdo posunul v oblasti tisku hranice na novou úroveň.

 

Soutěž Obal roku je jediná svého druhu u nás

Obalový kongres Obalko proběhne 17. a 18. října v Aquapalace Hotel Prague a galavečer k vyhlášení Obalu roku 2024 se bude konat po jeho odborné části. Slavnostním večerem bude provázet moderátorka Zuzana Hodková. Soutěž Obal roku letos slaví již svůj 31. ročník a je jedinou soutěží tohoto druhu v České republice i na Slovensku. Každým rokem oceňuje ta nejlepší a nejinovativnější obalová řešení na trhu. Poselstvím soutěže je upozornit na to, jak jsou obaly pro produkty důležité. Nejenže veřejnost informují o samotném produktu a jeho způsobu použití, ale především svůj obsah chrání a v případě potravin zajišťují bezpečnost i pro spotřebitele. Úspěch v soutěži Obal roku je i vstupní branou do mezinárodního obalového klání WorldStar Awards, kterou organizuje World Packaging Organisation.

Více informací o soutěži a všech přihlášených produktech najdete na www.obalroku.cz.

Zdroj: SYBA

Smlouva s RENCAR je neplatná – i reklamní agentura Erflex musí odstranit reklamu z majetku DPP

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl ve prospěch Dopravního podniku hl. města Praha (DPP), který žaloval agenturu Erflex za neoprávněné reklamní využívání sloupů trakčního vedení v majetku DPP. Erflex přitom tvrdila, že si majetek pronajala od firmy RENCAR ze skupiny JCDecaux. Soud však smlouvu mezi DPP a RENCAR shledal za absolutně neplatnou.

Společnost ERFLEX neoprávněně umístila cca 300 ks reklamních zařízení na sloupy trakčního vedení tramvajových tratí v Praze. DPP tímto rozsudkem dosáhl uložení povinnosti ERFLEX odstranit tato reklamní zařízení. Firma zároveň musí pražskému dopravnímu podniku uhradit náklady spojené se soudním řízením.

Společnost ERFLEX se bránila argumenty, že řádně uzavřela smlouvu o užívání sloupů se společností RENCAR, která si tyto měla pronajmout od DPP. DPP a RENCAR přitom dlouhodobě vedou spor o platnost smlouvy na reklamní užívání majetku. Z důvodu obstrukcí na straně RENCAR však doposud s konečnou platností spor vyřešen nebyl.

Obvodní soud pro Prahu 9 přesto ve svém rozhodnutí jednoznačně uzavřel v souladu s dlouhodobou argumentací DPP, že sporná smlouva mezi DPP a RENCAR z roku 1997 je neplatná pro nedostatečně sjednaný předmět smlouvy, a tedy ani společnost ERFLEX nemá právo majetek DPP reklamně užívat.

Aktuální vyústění sporu s firmou Erflex je tak dalším úspěchem DPP v boji proti nelegální reklamě na jeho majetku. „Soudy vydaly další rozhodnutí, které potvrzuje správnost naší argumentace
a oprávněnost našich nároků směrem ke společnosti RENCAR. Aktuální rozhodnutí tak představuje další z úspěšných kroků ve sporech se společností Rencar, která využívala, a dokonce dále přenechávala třetím osobám reklamní plochy v majetku DPP neoprávněně a bez platné smlouvy,“
říká Petr Witowski, předseda představenstva a generální ředitel DPP, a dále dodává: „Ačkoli spor s firmou Rencar ještě není u konce, soudy by měly v obdobných věcech rozhodovat stejně, proto pevně věříme, že nám dají za pravdu i v hlavní linii sporu.“

 

Zdroj: DPP

Bratislavské letiště hlásí jednu z nejlepších letních sezon, rekord ale nepadl

Bratislavské Štefánikovo letiště zaznamenalo letos jednu z nejlepších letních sezon ve své historii, rekordní roky 2018 a 2019 ale nepřekonala, řekl dnes novinářům generální ředitel letiště M. R. Štefánika Dušan Novota. Letiště, kde k největším dopravcům patří nízkonákladové aerolinky Ryanair a česká společnost Smartwings, od června do září odbavilo 1,1 milionu pasažérů.

Letos v červnu letiště dosáhlo měsíčního rekordu v počtu odbavených cestujících od svého vzniku v roce 1951, a to 246.000 lidí. Další dva měsíce na tento výsledek nenavázaly. Mezi turisty byly na charterových letech oblíbené zejména destinace v Turecku, Egyptě, na Kypru a v Bulharsku, u pravidelných linek šlo o dvě londýnská letiště.

Novota uvedl, že letiště letos zaznamenalo prodloužení hlavní sezony, která začala už v květnu. Odhadl, že za celý letošní rok letiště odbaví 1,95 milionu cestujících, loni to bylo 1,8 milionu lidí. Pro letiště jsou v létě podle něj hlavním partnerem cestovní kanceláře. Šéf jejich slovenské asociace Roman Berkes na tikové konferenci doplnil, že cestovní kanceláře za letošek vykážou rekord v počtu klientů, a to díky sílícímu zájmu Slováků o cestování do zahraničí.

Mnoho cestujících ze Slovenska dlouhodobě využívá služeb vídeňského letiště. To je od slovenské metropole vzdáleno několik desítek minut jízdy autem a nabízí mnohem více pravidelných leteckých spojení než letiště v Bratislavě.

Kapacita bratislavského letiště je pět milionů cestujících za rok. Hranici jednoho milionu pasažérů letiště letos překonalo v červenci. Leteckou dopravu na Slovensku hlavně v letech 2020 a 2021 výrazně ovlivnily restrikce po vypuknutí epidemie nemoci covid-19. Po ruské vojenské invazi na Ukrajinu z února 2022 pak byly zrušeny linky z obou těchto zemí do Bratislavy.

Zdroj: ČTK

Plzeň od října rozšíří zóny placeného parkování ve čtvrtích Roudná a Petrohrad

Plzeň od října opět rozšíří zóny placeného stání. Dotkne se to vybraných ulic čtvrtí Roudná a Petrohrad. Hlavním smyslem rozšíření zón je zajištění většího množství volných parkovacích stání především pro občany, kteří v daných lokalitách bydlí. Od dnešního dne se rozšíří zóna placeného stání v ulicích Dělnická, Kleisslova, Pod Záhorskem a části ulic Lochotínská, Bolevecká, Pod Všemi svatými a Plzenecká.

„Občané s trvalým pobytem si mohou zakoupit dlouhodobé oprávnění, tedy rezidentskou kartu za zvýhodněnou cenu, parkovací karty si mohou zakoupit i podnikatelé pro svá služební vozidla. Ostatní uživatelé zaplatí 10 korun za hodinu v pracovních dnech od 7:00 do 19:00,“ řekl primátorův náměstek odpovědný za dopravu Aleš Tolar (STAN).

Na změnu v systému parkování si museli zvykat motoristé v Plzni také od začátku září, kdy parkování podražilo. Město v centrálních zónách A a B rozšířilo dobu placeného parkování i na sobotu, kdy se dosud parkovalo zdarma. V těchto zónách se navíc od září platí o hodinu déle, tedy do 20:00. Zdražily také rezidentské karty opravňující k dlouhodobému parkování obyvatel v místě jejich bydliště.

V zóně A platí tzv. progresivní sazba za první, druhou a třetí hodinu ve výši 40, 70 a 100 korun. Progresivní sazba platí nově od září i v zóně B ve výši 30, 40 a 50 Kč za první, druhou a třetí hodinu.

Podle aktuální zprávy o dopravě ve městě bylo na konci roku 2023 v Plzni 509 placených parkovacích míst v zóně A, zahrnující nejužší centrum města, 523 míst v navazující zóně B a 1235 míst v zóně C. Ve městě jsou ještě zóny D, F, Petrohrad a Roudná. Celkem bylo loni ve městě 6626 zpoplatněných parkovacích stání, z toho je 234 vyhrazeno pro držitele parkovacích karet, ostatní parkovací místa jsou smíšená. Meziročně přibylo od konce roku 2022 do konce roku 2023 celkem 1653 placených parkovacích míst.

Zdroj: ČTK

Cebia: Na český trh se mohou začít dostávat zaplavená auta

Na český trh by se v následujících týdnech mohla začít dostávat auta poškozená nedávnými záplavami. Zaplavená auta je prakticky nemožné uvést do původního stavu, problémy se přitom mohou projevit až po několika měsících, kdy si výměny dílů mohou vyžádat i desetitisícové sumy. Vyplývá to z údajů společnosti Cebia a skupiny Aures Holdings.

Letošní povodně zasáhly několik evropských zemí a zničily tisíce vozidel. Vedle České republiky se prohnaly také Polskem, Slovenskem, Německem, Rakouskem či Rumunskem. Zatímco některá vozidla byla zničena zcela, mnoho z nich bylo pouze zaplaveno či částečně mechanicky poškozeno.

„Zaplavená auta se často vyvážejí z dané země a prodávají jinde. Je pravděpodobné, že se k nám některá auta z těchto zemí dostanou, a dokonce se mohou falešně tvářit jako vozy s německým původem,“ uvedl ředitel Cebie Martin Pajer.

Překupníci podle společnosti Cebia buď zaplavené auto vykoupí levně v aukci po pojistné události, nebo přímo od majitele v případě, že nebylo pojištěné. Vysuší ho a uvedou do stavu, kdy na první pohled nejsou stopy po zaplavení patrné. Auta nejsou většinou viditelně poškozena na karoserii, často se dají poměrně dobře vyčistit a vysušit a na první pohled mohou vypadat jako velmi dobrá koupě, upozornila společnost.

Nejnáchylnější na poškození jsou podle ní především elektroinstalace a emisní systémy. Pokud se do katalyzátorů či filtrů sazí umístěných ve výfukovém potrubí anebo do nádrží na palivo dostane kalná voda nebo bahno, často není vůbec možné tato místa vyčistit natolik, aby postižené systémy nadále spolehlivě fungovaly. Voda s bahnem se při povodni dostane do všech zákoutí karoserie, do všech kabelových svazků a řídících jednotek. I přes veškerou snahu auto vyčistit a vysušit není obvykle v lidských silách auto uvést do stejného stavu jako před zaplavením, varovala Cebia.

Poškození vodou je podle společného generálního ředitele Aures Holdings Petra Vaněčka to nejhorší, co může automobil potkat. Co se týče zaplavených elektromobilů, neměli by se majitelé vůbec snažit je uvádět do provozu.

Většinu zaplavených aut se podle expertů nevyplatí opravovat, náklady mohou převýšit jejich cenu. „Správně by po zatopení auta měla být vyměněna veškerá elektroinstalace, což znamená náklady v řádu vyšších desítek tisíc korun,“ uvedl Vaněček. Moderní vozy plné elektronické výbavy a bezpečnostních prvků po zatopení podle odborníka vykazují výrazně zvýšenou náchylnost k poruchám. Může kolabovat elektronika, například ABS, ESP nebo přednárazový asistent. Nepříjemné jsou i častá selhání informačních systémů, které jsou na vodu velmi citlivé, dalším negativním efektem bývá v delším časovém horizontu koroze na neobvyklých a skrytých místech, dodal.

Že byl vůz pod vodou, se podle expertů nejčastěji pozná podle zatuchlého zápachu v interiéru, bláta nebo písku pod čalouněním nebo třeba vyměněnými sedačkami a dalšími díly, které nelze zcela vyčistit.

Zdroj: ČTK

Dálniční síť se rozroste o sto kilometrů, cena dálniční známky se od příštího roku změní

Navýšení cen všech druhů dálničních známek je poprvé určeno indexem růstu spotřebitelských cen a meziroční změnou délky dálnic v provozu. Jednodenní známka se od ledna 2025 navýší o desetikorunu na 210 korun, roční pak o 140 korun a bude za 2 440 korun. Bezemisní vozidla nadále můžou na dálnice bez poplatku.

 

„Mechanismus automatické valorizace všech sazeb časového poplatku jsme do zákona dali, abychom cenu za užívání dálnic dlouhodobě udrželi na stabilní úrovni, která odpovídá vývoji cen a rozsahu dálniční sítě. Naplní-li se příznivá makroekonomická predikce pro příští rok, nelze už očekávat zásadnější meziroční zvyšování cen. Důležité také je, že veškeré peníze z dálničních známek vracíme do výstavby a údržby dálnic, fakticky tedy těm, kteří je platí,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.

 

Ke zvýšení nebo i snížení sazeb dochází podle dvou pevně stanovených kritérií. Prvním kritériem je meziroční procentuálně vyjádřený vývoj průměrného ročního indexu spotřebitelských cen dle zjištění Českého statistického úřadu a druhým meziroční procentuálně vyjádřená změna délky dálnic v provozu evidovaná Ministerstvem dopravy. Obě hodnoty v procentech se sečtou a podle výsledku se upraví sazba roční známky. Od její hodnoty zaokrouhlené na celé desetikoruny dolů se pak odvozují sazby ostatních známek. Cena dálničních známek se takto poprvé upraví od 1. ledna 2025.

 

Pro rok 2025 vychází výše ročního poplatku na 2 440 Kč, měsíční známka bude za 460 Kč, desetidenní za 290 Kč a jednodenní za 210 Kč. Podle evropské směrnice bude nadále odpuštěn poplatek za používání dálnic pouze bezemisním vozidlům na elektrický pohon nebo na vodík.

 

Hybridní vozidla s kombinovaným množstvím emisí do 50 g CO2/km, platí 25 % sazby časového poplatku. U vozidel v systému časového zpoplatnění poháněných zemním plynem nebo biometanem zůstane stávající míra zvýhodnění nedotčena, tedy na úrovni 50 % sazby časového poplatku.

 

Aktuálně má česká dálniční síť 1 340 kilometrů, z toho je bez povinnosti mít zaplacený dálniční poplatek 226 kilometrů. V roce 2022 přibylo na dálniční síti 21,2 kilometrů, v roce 2023 to bylo celkem 15,4 kilometrů. V roce 2024 je v plánu zprovoznit dohromady přes 100 kilometrů nových úseků dálnic. Jen část z nich zprovozněná do léta 2024 se však projeví v sazbě časového poplatku pro rok 2025, zbytek zprovozňovaný v druhé půlce roku se do ceny promítne až v roce 2026.

 

Srovnání výše dálničních poplatků od března 2024 a od ledna 2025

2024 2025* 2025 CNG, LNG a biometan 2025
Plug-in hybrid
2025
Elektro a vodík
Roční 2 300 2 440 1 220 610 0
Měsíční 430 460 230 110 0
Desetidenní 270 290 140 70 0
Denní 200 210 100 50 0

 

*Pozn.: Jednotlivé hodnoty známek jsou vypočítány procentem podle směrnice Euroviněta z roční známky a po výpočtu je každé číslo zaokrouhlené na celé desetikoruny dolů.

Zdroj: MDCR

DIE GÜTERBAHNEN: Soukromé nákladní železnice nyní přepravují po železnici 61 procent zboží

Spolehlivé, orientované na zákazníka a s efektivní strukturou – to je úspěšný koncept, s nímž privátní nákladní železnice nyní překonaly DB Cargo na síti DB InfraGo a stále zvětšují odstup. Aktuální zpráva Spolkové agentury pro sítě o vývoji konkurenční situace na železničním trhu ukazuje podíl na trhu pro rok 2023 ve výši 61 procent, což je o dva procentní body více než v roce 2022. V konkurenci nákladní silniční dopravy však železniční nákladní společnosti v roce 2023 dále ztrácely ve výkonu přeprav. To není dobrý vývoj, protože politickým cílem není posun podílů na trhu v rámci odvětví, ale dosažení tržního podílu železniční nákladní dopravy ve výši 25 procent do roku 2030 – a tím snížení podílu silnice na trhu nákladní dopravy.

Minulý týden proběhl InnoTrans, největší setkání železničního průmyslu na světě, železniční průmysl – důležité dny pro networking a výměnu zkušeností. Přepravní výkon železniční nákladní dopravy v Německu však klesl v roce 2023 téměř o deset procent na 127 miliard tunokilometrů (2022: 140 miliard). U silnice činil tento pokles 4,7 procenta. Železniční nákladní doprava tak dále ztrácela podíl na trhu, takže její podíl na celkovém přepravním výkonu klesl z 19,3 procenta v roce 2022 na 19 procent v roce 2023. Tento pokles je způsoben ekonomickými faktory, jako je všeobecný hospodářský pokles, ale také problémy souvisejícími s infrastrukturou v podobě četných výluk. Tlak na náklady a obtížné rámcové podmínky jsou patrné zejména v kombinované dopravě. Zde jsou překážky pro přechod ze silnice obzvláště složité – zákazníci pak neušetří při přesunu na železnici. Nedostatek řidičů je navíc méně důležitý, když je ekonomika slabá.

To, že železniční nákladní doprava nedokázala převzít podíl na trhu , je také díky spolkové dopravní politice, která je historicky zaměřena na silnice: dodatečné investice ve výši 4,2 miliardy eur do výstavby nových spolkových silnic během šesti let ve srovnání se železnicí podpořily silniční nákladní, a nikoli železniční nákladní dopravu. V roce 2024 a podle návrhu rozpočtu federální vlády na rok 2025 má do rozšiřování silnic zvyšující kapacitu natéct více peněz než do rozšiřování železnic. Podle návrhu rozpočtu jsou absolutní investice do nové výstavby a rozšíření železnice pro rok 2025 o tři miliardy eur nižší než u silnic. Výše investic by mohla být ještě oslabena, protože Deutsche Bahn má získat značné navýšení vlastního kapitálu. Vláda a DB však v současné době komunikují, že opravy tratí jsou důležitější než zvyšování kapacity prostřednictvím nové výstavby a expanze. Je proto krajně sporné, kolik a zda poteče peněz z navýšení kapitálu do železniční expanze.

V rámci tohoto odvětví však privátní nákladní železnice stoupají kolem bývalé „špičky“ DB Cargo ve stále rostoucím podílu. V roce 2019 měly ostatní konkurenceschopné železnice podíl na trhu 54 procent, který vzrostl na 55 procent v roce 2020, 58 procent v roce 2021, 59 procent v roce 2022 a nakonec na 61 procent v roce 2023. Důvody pro růst soukromých konkurentů jsou rozmanité. Celkově jsou konkurenční železnice obzvláště přesvědčivé díky své spolehlivosti, štíhlé struktuře a blízkosti k zákazníkům. Stále silnější vliv mají také ambiciózní technologické inovace, často iniciované právě soukromými nákladními železnicemi, které pohánějí technologickou modernizaci celého odvětví. Například použití duálních lokomotiv místo dieselových , které bylo testováno nákladními železnicemi přátelskými k inovacím, odhalilo potenciál denních úspor 500 000 litrů nafty. DB Cargo naopak první takovou lokomotivu ve svém lokomotivním parku představila teprve v březnu 2024.

Podrobnosti zde nebo zde

Zdroj: ŽESNAD

EU ročně vyhodí až 58,5 milionů tun potravin aneb Světový den boje proti plýtvání potravinami

Celý svět si připomíná Světový den boje proti plýtvání potravinami, jehož cílem je zvýšit povědomí o tomto globálním problému. Obalový institut SYBA se k této iniciativě připojuje a zdůrazňuje, jak zásadní je správné využití obalů pro snížení potravinového odpadu. Jen v České republice se ročně vyplýtvá 91 kg potravin na obyvatele. V Sybě již dlouhodobě podporují udržitelná obalová řešení, která prodlužují trvanlivost potravin a významně přispívají ke snížení jejich plýtvání.

 

Podle nejnovějších statistik z EUROSTATU bylo v roce 2020 v Evropské unii vyprodukováno 58,5 milionů tun potravinového odpadu, což představuje průměrně 131 kg na obyvatele ročně. Z toho více než 50 % odpadu vzniká v domácnostech (31 milionů tun), což odpovídá zhruba 70 kg na osobu. Velký podíl potravinového odpadu je spojen se zpracováním a výrobou (20 %), prvovýrobou (11 %) a pohostinstvím (9 %).

 

Češi nejčastěji vyhazují ovoce a zeleninu

 

V České republice nebyla situace o nic lepší. Ročně se zde vyplýtvalo přibližně 91 kg potravin na obyvatele (v roce 2020). Nejvíce obecně plýtvají koneční spotřebitelé, kteří vyhodili až 743 tisíc tun potravin ročně (2020). V roce 2023 však již byla situace lepší, domácnosti vyhodily 400 tisíc tun potravin. Při detailnějším pohledu zjistíme, že Češi nejčastěji vyhazují ovoce a zeleninu, pečivo a mléčné výrobky. „Správné balení potravin může hrát klíčovou roli ve snižování potravinového odpadu,“ říká Iva Werbynská, ředitelka Obalového institutu SYBA. „Inteligentní obaly, které prodlužují trvanlivost potravin, a inovace v oblasti balení mohou pomoci snížit množství vyhozených potravin jak v domácnostech, tak v průmyslu.“

 

Je potřeba rozlišovat minimální trvanlivost a datum spotřeby

 

   Obalový institut SYBA se dlouhodobě zaměřuje na podporu udržitelných obalových řešení, která pomáhají prodloužit životnost potravin a tím výrazně omezit jejich plýtvání. Institut usiluje o osvětu a podporu technologií, které pomáhají redukovat ztráty potravin v celém dodavatelském řetězci. „Každý z nás může přispět k boji proti plýtvání potravinami. Stačí správné plánování nákupů, uchovávání potravin podle instrukcí a pochopení rozdílu mezi datem minimální trvanlivosti a datem spotřeby,“ dodává Iva Werbynská. Minimální trvanlivost označuje datum, do kterého si potravina uchová svoji deklarovanou kvalitu. Potraviny lze konzumovat i po uplynutí tohoto data, pokud byly dodržené podmínky skladování, není poškozený obal a potravina voní a chutná dobře (rýže, těstoviny, rostlinný olej, čokoláda…). Spotřebujte do udává termín, do kterého může být potravina konzumována bezpečně. Po tomto datu by se potraviny neměly jíst (pokud jste je nezamrazili krátce po zakoupení). Jde především o potraviny podléhající zkáze (ryby, maso…).

 

Cílem Evropské komise je snížit potravinový odpad do roku 2030

 

Evropská komise 5. července 2023 zveřejnila návrh revize směrnice o odpadech, která zahrnuje i snižování potravinového odpadu. Návrh stanovuje právně závazné cíle pro členské státy, které mají do roku 2030 snížit potravinový odpad o 10 % ve zpracování a výrobě a o 30 % v maloobchodu, restauracích a domácnostech. Pokrok se bude hodnotit na základě výsledků celounijního monitoringu potravinového odpadu z roku 2020.

 

Na téma plýtvání potravinami již zítra pořádá Syba seminář, přihlásit se je možné na https://obalovaakademie.cz/konference-seminare.

 

Další informace najdete na www.syba.cz či na www.obalovaakademie.cz

Zdroj: SYBA

Stanjura: Škody na majetku státu z povodní budou vyšší než 30 miliard Kč

Škody na majetku státu z povodní, které zasáhly Česko předminulý víkend, budou vyšší než 30 miliard korun. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Odhady, jak se zpřesňují, jdou podle něj směrem nahoru. Jen v resortu ministerstva zemědělství u vodohospodářských staveb půjde o 15 miliard a v resortu ministerstva dopravy u státní infrastruktury půjde o deset miliard korun, dodal.

Vláda ve středu schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu o 30 miliard na 282 miliard korun. Peníze jsou určeny na odstraňování škod po povodních, které v polovině září postihly především Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Sněmovna bude novelu projednávat ve stavu legislativní nouze v úterý 1. října. Předsedkyně poslaneckého klubu opozičního hnutí ANO Alena Schillerová dnes řekla, že navrhne svému klubu při novele státního rozpočtu na letošní rok podpořit stav legislativní nouze. Jak se klub postaví k novele, nechtěla předjímat. Dá si podle ní celou řadu podmínek.

Po vyčerpání krizových rezerv obecních a krajských rozpočtů se podle Stanjury samosprávy obracejí na státní rozpočet. Zatím bylo vyplaceno 200 milionů korun. Pomoc z rozpočtu podle něj půjde i domácnostem a firmám. Ve středu bude vláda řešit kompenzaci nákladů firmám, jejichž zaměstnanci nemohli jít kvůli velké vodě do práce. „Něco jako kurzarbeit, ale je to trochu jinak,“ podotkl. Podle Stanjurových podkladových materiálů jde asi o 80.000 pracovních míst, půjde o zhruba miliardu korun. Příjem žádostí bude od 1. října do 31. října, možná se prodlouží, bude to cestou úřadů práce.

Vláda uvolní jako první okamžitou pomoc domácnostem postiženým povodněmi průměrně 40.000 korun na domácnost. Peníze pošle obcím, které rozhodnou o konkrétní výši pro konkrétní domácnost. Pro firmy připraví Národní rozvojová banka (NRB) dva podpůrné programy, ve kterých budou moct malé a střední podniky žádat o záruky za poskytnuté úvěry a o zvýhodněné půjčky.

Na záruční program NRB uvolní vláda 500 milionů korun, banka tak bude moct poskytnout podnikatelům záruky za úvěry až v hodnotě 3,5 miliardy korun. NRB také bude nabízet zvýhodněné úvěry malým a středním firmám v rozsahu 500.000 korun až 100 milionů korun, nabízené úroky přitom budou pod tržní úrovní.

Zdroj: ČTK

Dopravní firmě CEE Logistics z Pardubic loni vzrostl zisk na 130 milionů korun

Společnost CEE Logistics se sídlem v pardubické části Doubravice, která se věnuje mezinárodní dopravě a logistice, vloni vytvořila zisk po zdanění téměř 130 milionů korun. Je to o zhruba 48 milionů korun víc než v roce 2022. Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb dosáhly 1,989 miliardy korun, což je o devět procent více než rok předtím, zjistila ČTK z výroční zprávy zveřejněné ve Sbírce listin.

Provozní výsledek hospodaření činil vloni téměř 113 milionů korun, meziročně o 95 procent více. Finanční výsledek hospodaření se zvýšil ze 41 milionů na 46 milionů korun.

Podle vedení společnosti se vloni dařilo zvláště spedici, kde hrubá marže dosahovala vysokých hodnot. Pozitivní vliv na zisk měla i optimalizace počtu vlastních vozidel. V současnosti jich společnost provozuje 430, ročně najedou 59 milionů kilometrů.

Většinu tržeb, 1,77 miliardy korun, získala firma z činnosti v zahraničí. Představuje to 59 procent tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb.

Společnost se dlouhodobě potýká s nedostatkem zaměstnanců, zvláště řidičů kamionů. Snaží se získat další řidiče mezinárodní kamionové dopravy i v cizině, zvláště na východě, což se ovšem kvůli válce na Ukrajině příliš nedaří. Firma zřídila i vlastní náborové a školicí středisko. Průměrný přepočtený počet zaměstnanců se vloni zvýšil ze 417 na 458.

Jediným akcionářem dopravní společnosti CEE Logistics je firma Matteli Group Pardubice s předsedou správní rady Romanem Šmidberským, který je i předsedou dozorčí rady CEE Logistics. V roce 2023 zfúzovala s portugalskou firmou Terranaut Transportes.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář