Domů Blog Strana 20

Obchvat Bohumína opravíme za částečné uzavírky

Podařilo se nám dokončit výběrové řízení na zhotovitele, proto můžeme zahájit plánovanou opravu obchvatu Bohumína. Předpokládaný termín začátku prací aktuálně vychází na úterý 18. listopadu s dokončením během jarních měsíců. Počítáme se zimní přestávkou a zbytek prací proběhne v řádech jednotek týdnů ihned po oteplení.

O zakázku projevilo zájem celkem pět zhotovitelů, mezi kterými zvítězila společnost Frekomos (hodnocení se skládalo z nabídkové ceny a rychlosti oprav). Předmětem rekonstrukce za cca 12,4 milionu Kč je oprava povrchu souvislého úseku silnice I/67 v km 27,118 až 28,666 provozního staničení. Potřebu výměny asfaltových ploch potvrdila nezávislá diagnostika, pozdější zásah by zvýšil náklady i náročnost stavebních procesů.

Dodavatel požádal o částečnou uzavírku, která byla schválena příslušným správním úřadem. Motoristé během stavby projedou jedním směrem po staveništi, protisměr vždy povede po objízdných trasách městem (ulice Opletalova, Rychvaldská, Bezručova apod.). Řidičům i místním občanům děkujeme za pochopení.

Zdroj: ŘSD

Evropská komise představila v říjnu návrh na změnu nařízení EU proti odlesňování (EUDR)

Evropská komise představila na zasedání Rady pro životní prostředí v Lucemburku, které se konalo dne 21. října 2025 cílené změny v nařízení EU proti odlesňování (EUDR).

V pondělí jsme měli seminář o této problematice a zároveň bych ráda připomněla trestní odpovědnost za EUDR pro statutáry společností.

Na Slovensku hrozí „pouze“ pokuty. Tento týden přibyde další prezentací o této problematice v členském intranetu.

Návrh Evropské komise postupuje do legislativního procesu EU. O návrhu bude jednat Evropský parlament a Rada EU. Všechny tři instituce se musí dohodnout na znění úprav EUDR.

Více zde

Předložený návrh cílených změn (anglické znění) ke stažení zde

Předložený návrh zjednodušeného prohlášení o náležité péči pro mikro a malé hospodářské subjekty (anglické znění) ke stažení zde

Zdroj: SYBA

Umělá inteligence píše vzkazy cestujícím: na hlavním nádraží vzniklo interaktivní dílo Richarda Loskota

Galerie hlavního města Prahy a Správa železnic obohatily veřejný prostor metropole o další trvalé umělecké dílo. U pražského hlavního nádraží vznikla velkoplošná instalace Variace/Variety. Kombinuje umění, historické i současné technologie a umělou inteligenci, jejím tvůrcem je český výtvarník Richard Loskot. Dílo využívá ikonické odjezdové tabule Pragotron, které znali cestující ze stovek českých nádraží.

Díky listování jednotlivých písmen se na Pragotronu vždy na okamžik objeví text, který následně zmizí. Místo cílových stanic a čísel vlaků jde o věty líčící obrazy a mikropříběhy z prostředí hlavního nádraží. Texty generuje umělá inteligence, ale mají přesný scénář. Jednotlivým větám je přiřazen konkrétní čas, kdy se zobrazují. Dílo má podněcovat imaginaci cestujících a chodců.

„Dílo pro nádraží a jeho život je pro mne velkou radostí, protože pohyb, který se tu děje, stejně jako pohled z okna jedoucího vlaku, je mým největším inspiračním momentem,“ říká autor instalace Variace/Variety Richard Loskot.

Umělecké dílo je umístěné na zdi u výstupu ze severního podchodu nádraží směrem na Žižkov. Vzniklo díky soutěži iniciované Správou železnic, třemi miliony korun na něj přispěl program Umění pro město.

Umělecké a technické instalace se v Praze uplatnily při výstavbě pražského metra v 70. letech 20. století, kdy se umění stalo nedílnou součástí dopravní architektury Tyto realizace dokládají, že i infrastruktura může být nositelem kultury a identity města – že technický prostor může mít svou poezii. „Mám velkou radost, že se dnes daří na tyto inspirativní tradice navazovat i v prostředí železnice. Loskotova Variace dokazuje, že umění má své místo i tam, kde se setkává pohyb, technologie a každodenní rytmus cestujících i pěších. Umělecké zásahy dokáží proměnit nádraží, podchody i okolí tratí v místa, která nejsou jen tranzitními uzly, ale také prostorem pro setkání, vnímání a sdílený zážitek,“ poznamenává Marie Foltýnová, vedoucí oddělení Umění ve veřejném prostoru GHMP.

„Variace Richarda Loskota přirozeně doplňují jednu z nejrozsáhlejších kolekcí českého umění, která během uplynulých bezmála dvou set let v prostředí železnice vznikla,“ říká generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. „Jsem rád, že ikonický Pragotron, který provázel generace cestujících, dostává i díky umělé inteligenci nový život. Dokládá to přístup Správy železnic k péči o historické dědictví – ctíme minulost a zároveň ji tvořivě rozvíjíme.“

Zdroj: Správa železnic

Znalecká konference 2025

Ve dnech 3. a 4. prosince 2025 proběhne v kampusu VŠTE odborná konference zaměřená na znalectví v oboru ekonomiky.

Akci pořádá VŠTE ve spolupráci se Spolkem soudních znalců České republiky v regionu jižní Čechy, pod záštitou Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva financí. Konference nabídne diskuzní bloky se zástupci Ministerstva financí, Ministerstva spravedlnosti, Katastrálního úřadu, advokátů a soudů, a zaměří se na aktuální témata a výzvy v oblasti znalecké činnosti. Představí se nám také Softwarové firmy. Účastníci se mohou těšit na praktickou ukázku využití dronu při práci na znaleckém posudku a na debatu o možnostech využití umělé inteligence ve znalecké praxi. Součástí programu bude také neformální večerní setkání, které zahrnuje prohlídku českobudějovické radnice, návštěvu adventních trhů a společenské zakončení v restauraci Solnice.

Veškeré informace najdete zde: https://www.znalcivste.cz/znalecka-konference-2025/ 

Zdroj: VŠTEČB

Státní Správa železnic příští rok zvýší tarifní mzdy o 3,2 procenta

Státní Správa železnic (SŽ) příští rok zvýší zaměstnancům tarifní mzdy o 3,2 procenta. Vedení státní organizace se na tom dohodlo s devíti odborovými organizacemi, se kterými podepsalo kolektivní smlouvu pro rok 2026. Dnes o tom informovala SŽ v tiskové zprávě. Podle statistické ročenky měla SŽ v loňském roce 16.734 zaměstnanců, na osobní náklady zaměstnanců loni podnik vynaložil 15,1 miliardy korun, o rok dřív to bylo 14,4 miliardy korun.

Nová kolektivní smlouva vedle zvýšení mezd zaměstnancům zaručuje i zachování všech dosavadních benefitů. A do konce roku mají zaměstnanci dostat také mimořádnou odměnu.

Generální ředitel SŽ Jiří Svoboda uvedl, že v kontextu složité ekonomické a legislativní situace nadcházejícího roku přináší dohoda zaměstnancům největší možnou míru jistoty. „Prioritou bylo zlepšení podmínek našich zaměstnanců pracujících v noci, o víkendech a svátcích a těch, kteří drží pohotovost,“ dodal Svoboda.

SŽ se mimo jiné stará o koleje, nádražní budovy, sestavuje jízdní řád a zajišťuje rovný přístup dopravců na železnici. Působí také jako investor při výstavbě tratí. Ztrátu po zdanění firma loni zvýšila na 1,7 miliardy korun ze 483 milionů korun o rok dříve.

Zdroj: ČTK

Škoda Group dodá nové vozy pro železnici ve Stockholmu, s opcí až za 5,6 mld. Kč

Škoda Group, přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, dodá až 31 nových vozidel pro příměstskou železnici ve Stockholmu. Základní smlouva zahrnuje 16 dvouvozových jednotek a opci na dalších 15. Hodnota zakázky včetně opce, dodávky náhradních dílů a školení řidičů přesahuje 230 milionů eur (přes 5,6 miliardy Kč). První vozidla budou dodána provozovateli v roce 2029, do provozu vyjedou na přelomu let 2029 a 2030, řekl ČTK mluvčí Škody Group Jan Švehla.

Skupina podle něj zvítězila ve výběrovém řízení na dodávku nového typu kolejových vozidel pro zákazníka Region Stockholm. „Nová vozidla budou jezdit na lehké příměstské železnici Saltsjöbanan, která vede ze Stockholmu do Saltsjöbadenu v municipalitě Nacka a provozuje ji stockholmský dopravce Storstockholms Lokaltrafik,“ uvedl mluvčí.

Podle Jana Hardera, prezidenta regionu Západ & Sever ve Škodě Group, vyvíjí strojírenská skupina nový typ vozidla lehké železnice. „Nabídnou větší komfort, rychlost a flexibilitu, což jsou hlavní atributy moderní městské mobility. Jde o další ze série strategických projektů, jimiž posilujeme naši pozici v severském regionu, kde vstupujeme na nový trh s kolejovými vozidly,“ uvedl. Podle Hardera tak bude každodenní dojíždění mezi švédskou metropolí a jejím okolím pro obyvatele Stockholmu modernější a pohodlnější.

Každá dvouvozová jednotka bude dlouhá 36 metrů, napájená stejnosměrným proudem o napětí 750/1500 V, všechny podvozky budou hnací. „Kapacita jednotky bude 250 cestujících, z toho 94 sedících. Pro zvýšení přepravní kapacity ve špičce bude moci provozovatel jednotky spojovat do souprav až o třech jednotkách. Klimatizační systém bude poháněný čistým propanem, šetrným k životnímu prostředí,“ řekl Švehla. Kromě českých inženýrů se na vývoji vozidel podílí také finská divize Škody Group, která má zkušenosti s konstrukcemi pro náročné severské klima.

Škoda Group má výrobní závod ve finském Otanmäki, kanceláře má ve finských Helsinkách, Oulu, Tampere a také v hlavním městě Švédska. „Stopa skupiny je patrná nejen ve Finsku, kde Škoda vyrobila a vyrábí okolo 180 tramvají pro Helsinky a Tampere a více než 300 dvoupodlažních osobních vagonů pro železničního dopravce VR, a to včetně vagonů k sezení, restauračních, lůžkových a multifunkčních vagonů,“ řekl Švehla. Ve švédské Landskroně jezdí trolejbusy se škodováckou výzbrojí a pro Göteborg Škoda modernizuje 79 tramvají typu M31.

Škoda Group, součást skupiny PPF, zaměstnává 10.000 lidí v několika výrobních závodech v ČR, Finsku a Turecku. Obchodní jednotky má také v Německu, Itálii, Rakousku, Belgii, Polsku, Maďarsku a na Ukrajině. Za loňský rok zvýšila meziročně provozní zisk EBITDA (před odečtením úroků, daní, odpisů a amortizace) o 185 procent na 1,55 miliardy korun. Tržby zůstaly na 34 miliardách Kč.

Zdroj: ČTK

Letiště Václava Havla odbavilo v letní sezoně o 7,7 pct více turistů než loni

Pražské Letiště Václava Havla odbavilo v letošní letní sezoně téměř 11,5 milionu cestujících, ve srovnání se stejným obdobím loni o 7,7 procenta více. Proti roku 2019 před pandemií nemoci covid-19 byl ale počet odbavených cestujících i nadále nižší, a to zhruba o tři procenta. Na tiskové konferenci v Praze to řekl výkonný ředitel rozvoje leteckého obchodu Jiří Vyskoč. Letní sezona podle něj na letišti trvá od přelomu března a dubna do konce října.

Vyskoč připomněl, že počet destinací, do kterých se z Prahy v letní sezoně létalo, vzrostl meziročně ze 164 na 167. Mezi nejvytíženější destinace letos patřily Británie, Itálie, Španělsko, Řecko a Turecko.

„V loňském roce jsme poprvé od koronavirové pandemie zaznamenali mírnou převahu zahraničních cestujících, tento trend letos ještě zesílil,“ uvedl Vyskoč. Podíl zahraničních turistů na celkovém počtu odbavených cestujících se podle něj zvýšil o 1,4 procentního bodu na 54,5 procenta, naopak podíl domácích cestujících klesl na 45,5 procenta.

Od začátku ledna do konce října letiště podle Vyskoče odbavilo zhruba o 7,8 procenta více turistů než loni, a sice skoro 15 milionů. Cestující ze zahraničí tvořily 56,3 procenta a domácí 43,7 procenta.

V zimní sezoně se cestující z pražského letiště dostanou do 127 destinací, z toho do 15 nových. Celkový počet nabízených letů vzroste o 12 procent na 45.000. Zimní řád je platný od 26. října do 28. března. Mezi novinkami proti zimní sezoně 2024/2025 jsou například Ammán (Ryanair), Abú Zabí (Etihad Airways), Bejrút (Eurowings), Bordeaux (easyJet, Volotea), Cork (Aer Lingus), Marrákeš (Eurowings), Šardžá (Air Arabia), Toulouse (Smartwings) či Jasy, Jerevan a Skopje (Wizz Air).

V českých hotelech, penzionech a kempech se ve třetím čtvrtletí ubytovalo 7,9 milionu hostů, což v meziročním srovnání představovalo nárůst o 1,4 procenta. Počet přenocování stoupl o procento na 21,2 milionu. Zahraničních turistů se ubytovalo 3,3 milionu, proti loňsku o 3,3 procenta více. Počet domácích hostů naopak stagnoval na asi 4,6 milionu.

Zdroj: ČTK

Okénko do světa: solární panely přímou součástí železniční infrastruktury

Již letos v dubnu se v některých zahraničních médiich objevila zpráva, že švýcarské SBB instalovaly na 100 metrů dlouhém úseku vedlejší normálněrozchodné trati u obce Buttes v kantonu Neuchâtel (německy Neuenburg) solární panely přímo mezi kolejnice.

Jedná se o bezpochyby zajímavou myšlenku jak využít jinak těžko využitelný prostor pro instalaci solárních panelů a výrobu čisté elektrické energie. Samozřejmě otázkou je praktické fungování tohoto řešení, kdy je třeba uvažovat možná poškození panelů od jedoucích vlaků, případně možný vandalismus. A v neposlední řadě je otázka jaký má instalace panelů vliv na údžbu železničního svršku a podobně. Nicméně autoři projektu jsou přesvědčeni, že nic z tohoto nebude mít na na jeho úspěch zásadní vliv. Což pochopitelně posoudí a rozsoudí až budoucnost. Další informace o historii této myšlenky naleznete ještě například zde nebo zde.

Zdroj: ŽESNAD

Věda Nákladní elektrokolo: Na své poslední míli

Cyklistika Radka Vrbu z Dopravní fakulty Jana Pernera nikdy moc nelákala. Když ale nasedá na speciální nákladní kolo, je z něj najednou cyklistický nadšenec. Tohle kolo totiž není obyčejné. Převáží balíky a dopisy z depa k zákazníkům a u toho sbírá data. Proč? Aby doručování zásilek po městě bylo efektivnější a ekologičtější.

Je prvního července, v areálu univerzitního kampusu se na svůj velký den chystá neobvyklý stroj. Vypadá trochu jako kříženec rikši a malé dodávky – má robustní rám, dvoukolovou konstrukci, vpředu velký, uzavíratelný nákladový box. Výzkumník Radek Vrba kontroluje poslední detaily: tlak v pneumatikách, stav baterie, připojení tabletu. Tohle kolo zrovna vyjíždí na svou první velkou cestu.

„Jedu na něm po cyklostezce do sousedního Hradce Králové. Předáváme ho partnerské firmě, která pro nás bude kolo testovat v ostrém provozu. Bude přepravovat zásilky a sbírat důležitá data týkající se jejich doručování,“ říká na cestu natěšený Radek Vrba. Trasa z kampusu do Hradce Králové má zhruba 25 kilometrů. „Na kole jsem se průběžně projížděl už po kampusu, ale na tuhle delší cestu se hodně těším,“ dodává. Nákladní box zatím zůstává téměř prázdný, naložil do něho jen pár nezbytností. Výzkumná práce na nákladním kole ho nesmírně baví a je rád, že jako doktorand může být součástí týmu docenta Libora Švadlenky, který se výzkumem doručování zásilek tzv. na poslední míli zabývá dlouhodobě.

Už jen nezbytné foto celého týmu s nákladním kolem a Radek Vrba může nasednout. Elektrokolo se rozjíždí tiše a plynule. Ovládání je velmi snadné a při jízdě cyklistovi pomáhá elektromotor, což si mladý doktorand nemůže vynachválit. Do cíle přijíždí s úsměvem, ani na čele se nezpotil. Pochvaluje si, že kolo šlapalo perfektně celou cestu. Na předání je připravené. „Testování kola v provozu je pro nás velmi cenné, už teď jsem zvědavý na první výsledky,“ dodává Radek Vrba.

Jízda na nákladním kole vás viditelně baví…

Musím říct, že to je úplně něco jiného. Na tohle kolo sedám opravdu rád. Hrozně mě baví.

Koukají na vás lidé divně, když jedete kolem?

Ani ne. Po Pardubicích podobné kolo už jezdí, jeden kurýr s ním rozváží zákazníkům jídlo.

Vy jídlo ale nevozíte… Co se chystáte přepravovat?

Nákladní kola jsou určena pro přepravu nejrůznějších zásilek po městě od těch malých až po středně velké. Jsou to zásilky, které si např. zákazník běžně objednává na internetu v nejrůznějších e-shopech a očekává co nejrychlejší doručení na místo, které si vybere – domů, do výdejního místa nebo do samoobslužného boxu.

Jak doručování probíhá?

My se zabýváme poslední fází celého řetězce doručování, označuje se jako doručování na poslední míli, tedy z posledního distribučního depa nebo skladu k rukám zákazníka. Když si objednáte zboží na internetu, zásilka se doručuje nejdříve z centrálního skladu/depa do regionálního distribučního depa. V našem regionu je jedno takové například mezi Hradcem Králové a Pardubicemi. Odtud se zásilky rozvážejí zákazníkům. Typicky se vozí dieselovou dodávkou přímo na adresu zákazníka či do výdejního boxu v centru města. Ekologičtější variantou je ovšem zavést takovéto zásilky touto dodávkou pouze do tzv. mikro depa umístěného ve městě, tam je přeložit do nákladního kola a takto zavést na adresu či do výdejního boxu v centru města. Není to ale jediná alternativa, je jich celá řada – např. v jiném projektu řešíme v rámci výzkumného týmu i další moderní způsob doručování zásilek na poslední míli tzv. crowdshipping – více o tomto způsobu doručování se dozvíte i na letošní Noci vědců, kde ho přiblížíme široké veřejnosti.

Proč kolo jezdí zrovna v Hradci Králové, a ne v Pardubicích?

V Hradci Králové je systém doručování zásilek nákladními koly už zavedený. Firma, které jsme kolo předávali, se na tento způsob doručování specializuje a s naším týmem spolupracuje dlouhodobě. Bonusem navíc je, že nám kolo u „sousedů“ dělá reklamu na Dopravní fakultu Jana Pernera (smích). My bychom ale samozřejmě byli rádi, abychom doručování nákladními koly měli i v Pardubicích. V jednom našem již úspěšně ukončeném projektu jsme vytipovali ideální místa pro umístění mikro depa, nyní je třeba rozhodnutí vedení města.

Funguje takové doručování i v dalších městech?

Ve světě je tento způsob doručování již poměrně rozšířený. V Česku jezdí cargobiky například po Praze. Mikro depa tam mají na Florenci nebo na Andělu a chtějí budovat další. Tamní kola ale mívají nákladní prostor spíše vzadu. Je to pro ně bezpečnější při nájezdu do křižovatek, lépe do nich vidí a kolo pro ně vepředu není tak dlouhé.

Vaše kolo má ale náklad vepředu – proč?

Na začátku jsme měli určité technické požadavky – jako definovanou minimální nosnost kola, výkon, kapacitu baterie, možnost instalace dodatečných snímačů na sběr různorodých dat z provozu. Nejlépe jim vyhovoval holandský typ kola. Když kolo dorazilo, osadili jsme jej s kolegou Petrem Polívkou, který mi pomáhal s elektroinstalací, technologií pro sběr dat – ta zatím zahrnuje snímače hmotnosti zásilek, GPS, gyroskop, teplotní čidlo a měření odběru proudu a napětí. A do budoucna plánujeme kolo osadit ještě dalšími snímači. Pak už jsme vše jen nastavili a pustili se do testování kola.

Je těžké s nákladním kolem jezdit?

Člověk si na jízdu musí trochu zvyknout, a především zjistit, jak kolo reaguje, když se rozhodne například provést odbočovací manévr. Tím, že má nákladový prostor vepředu, reaguje maličko se zpožděním a chvilku proto trvá, než zatočí, když řídítky zahnete. S tím je třeba počítat. Po chvilce jízdy už to člověku vůbec nepřijde.

Co všechno jste před předáním testovali?

Kromě samozřejmého prověření jízdních vlastností kola bylo nutné se především ujistit, že se nám data sbírají tak, jak mají, neboť to je pro nás klíčové. Statické testy pomohly ověřit správné nastavení a automatizaci, aby se vše spustilo ve správný čas. Po mnoha jízdách po rovině jsem pak vyrazil na jediný pořádný kopec v okolí, Kunětickou horu, abych zjistil, jak se kolo i měřicí technika chovají při takovém stoupání. I s největší dopomocí a nákladem kolo stále ukazovalo dojezd 120 kilometrů.

Jak těžké zásilky můžete převážet?

Nosnost nákladního boxu je maximálně 100 kilogramů. Jeho objem je 375 litrů. Člověk vždycky musí počítat s hmotností nákladu i se svojí váhou. Jízda bude samozřejmě jiná, když v boxu bude pár dopisů, než když do něj naložíme čtyři pět těžších krabic či objemnější náklad. Když jedete plně naložení, musíte u jízdy víc přemýšlet, jak najíždět do zatáček, jak moc to pustit z kopce, abyste zvládli dole bezpečně zastavit atd. Se sto kily vepředu musíte být poměrně opatrní, fyziku zkrátka neoklamete.

Jak pro vás kolo sbírá potřebná data?

Celý proces je automatizovaný. Ráno kurýr na tabletu zmáčkne „play“, v telefonu zapne aplikaci, naloží kolo zásilkami a může vyrazit – skoro stejně snadno, jako když si doma pustíte film na televizi. Zbytek už běží sám: trasa se automaticky ukládá spolu se všemi informacemi o doručování a data putují rovnou na server. Odpoledne po návratu nahrávání na obou zařízeních zastaví, kolo připojí k nabíječce a další den se akce opakuje.

Může jet na kole pokaždé někdo jiný?

Může a je to dokonce žádoucí. Pomůže nám to získat větší rozptyl dat o stylu jízdy, využívání přípomoci apod. Díky tomu uvidíme zajímavé rozdíly. Na datech vidíme, jaký režim kurýři používají nebo jakou mají spotřebu. Motor dokáže hodně pomoct, což se potom odráží na výdrži baterie. Stejně tak jakmile vyprázdní nákladový box, jede kolo s daleko větší lehkostí.

Kolik kilometrů za den kolo najezdí?

Zatím to podle prvních jízd vychází kolem 25 kilometrů denně, ale skutečné číslo ukáže až delší sběr dat. Hodně záleží na počtu zásilek i na trase, kterou kurýr jede.

Jezdí se na kole za každého počasí?

Teď v létě ano. Jízda ale nesmí být pro kurýra nijak nebezpečná. Takže na sněhu nebo při náledí kola vyjíždět nebudou. To by byla spíš sebevražda…

Každopádně člověk je na čerstvém vzduchu, a vlastně ještě sportuje…

To je pravda. Elektrokolo sice motorem pomůže, ale šlapat za vás rozhodně nebude, jak si někteří myslí.

Jak dlouho bude kolo v testovacím provozu?

Firma ho bude mít celý rok. Je skvělé, že v sebraných datech zohledníme jak prázdninový provoz, tak celkovou sezónnost a porovnáme různé scénáře vytížení kola. Jeho provoz určitě ovlivní zimní měsíce a nás zajímá, jak konkrétně.

Kolik dat máte v tuhle chvíli?

Kolo se zatím testuje od prázdnin, tedy velmi krátkou dobu na to, abychom mohli dělat konkrétní závěry. Navíc na data ještě koukáme spíš tak, jestli všechno funguje, jak má. Já jsem ale hodně zvědavý, jak to probíhá už teď, takže si data stahuji každý den.

Co bude výstupem vaší analýzy?

Budou to především doporučení pro praxi. Chceme tento typ doručování detailně popsat a pomoct ho rozšířit na další místa. V případě Pardubic jde o přípravu této alternativní dopravy, která naváže na vybudování zmíněného mikro depa. Jde o to zjistit optimální způsob provozu těchto kol, jak s nimi jezdit, kdy a kde dobíjet, jakou baterku použít, jakou optimální hmotnost zásilek nakládat, jak např. teplota okolí ovlivňuje stav baterie apod. Zajímá nás celá řada aspektů i vzhledem k optimalizaci doručovacích tras.

Proč je výhodné doručovat takto? Jsou důvody i ekologické?

Bezpochyby. Jedná se o ekologický způsob dopravy, který pomáhá snižovat emise a hluk ve městech. Počet zásilek, které se dennodenně přepravují, neustále vzrůstá. Doprava po městech sílí, a proto se řeší nejrůznější alternativy a lidé na ně začínají slyšet. Elektrokola zažívají v populaci také velký rozmach, a to s sebou přináší logické změny. V poslední době se hodně řeší udržitelnost a tento koncept do ní skvěle zapadá. Kola mají navíc celkově nízké provozní náklady.

Může být toto doručování rychlejší?

Ano, v hustém městském provozu může být kolo v některých případech rychlejší než auto, například když se využívají cyklostezky a auta stojí na červené nebo v koloně. Hodně ale záleží na trase, počtu zastávek a infrastruktuře. Dosavadní poznatky z praxe ukazují, že mikro depa přímo v centru města pomáhají doručování zefektivnit, protože zboží putuje z co nejkratší vzdálenosti.

Je potřeba ještě něco, aby tento systém dobře fungoval?

Stále budovat cyklostezky a propojovat je v jeden systém. Toto propojení musí být zároveň bezpečné pro všechny účastníky provozu. Pro nákladní kola platí stejná pravidla silničního provozu, tudíž mohou využívat vybudovanou infrastrukturu a mohou kromě cyklostezek jet klasicky po silnici.

Dovedete si představit i další využití tohoto kola?

Na stáži v Německu jsme viděli, jak nákladní kolo využívá Deutsche Post, a to nás hodně inspirovalo. Dá se použít pro nejrůznější běžné údržby ve městě nebo na úklid. V Praze nám ukazovali, že se jím dá přepravit dokonce i celá kapela. Je to dobrý dopravní prostředek také do práce. Do boxu si naložíte, co potřebujete, a jedete. Cestou se zastavíte, kde je třeba, a když jedete domů, vezmete pohodlně ještě nákup. Někteří s ním jezdí na výlety. Sám si dovedu představit jet na něm i na dovolenou, a to jsem žádný velký fanda do kol nikdy nebyl (smích).

Zdroj: DFJP

GreenPedal vybuduje v Rakousku síť 250 autonomních dobíječek pro elektrokola

Český start-up GreenPedal vybuduje do poloviny příštího roku v Rakousku síť 250 autonomních dobíjecích stanic pro elektrokola. Dodá první dobíjecí stanice i na české cyklostezky a jedná o dodání prvních 20 dobíječek do Itálie. Zároveň řeší vstup investora, který bude financovat expanzi na další trhy, jako je Slovensko, Německo a Řecko. ČTK to řekla za firmu Lenka Maureryová.

Dobíjecí stanice, které si samy vyrábějí energii ze slunce a větru a fungují zcela nezávisle na síti, umožňují cyklistům nabíjet elektrokola zdarma. Kromě toho, že zvládnou nabíjet až čtyři kola současně, slouží i jako městský mobiliář s vlastní výrobou energie, sdělila Maureryová.

„V Rakousku již máme v provozu desítky stanic a postupně rozšiřujeme síť. Z rakouských zkušeností přitom víme, že stanice fungují jako komunitní bod, místo setkávání cyklistů, krizový bod i ekologický symbol – za rok dokážou ušetřit až 2,5 tuny CO2. Díky tomu, že nevyžadují stavební povolení ani kabeláž, je lze umístit přesně tam, kde jsou potřeba,“ uvedla Maureryová.

„Letos plánujeme v Praze ještě umístit několik stanic například na cyklostezce u Trojské lávky a v Praze 4,“ řekla. Po testovacím provozu v pražském Radotíně se tyto stanice nově objevují také na Lipně a v Braníku.

Dobíjecí stanice vznikla podle Maureryové ve spolupráci s firmami Siemens a Victron Energy a výzkumným centrem RTI Západočeské univerzity v Plzni. Nabíjecí stanice GreenPedal využívají bifaciální solární panely, vertikální větrné turbíny a mají inteligentní správu baterií, které obhospodařují vlastní AI algoritmy GreenPedal. Součástí výbavy je standardní zásuvka 230 V, dostupná na vyžádání pro záchranné a technické složky. Stanice má oboustranný interkom pro spojení s tísňovou linkou a AI systém, který automaticky rozpozná mimořádné situace v okolí – například osobu ležící bez pohybu. Dvojice 32″ LCD obrazovek pak zobrazuje aktuální počasí, mapy, dopravní informace i kulturní program v dané lokalitě.

„Odhadujeme, že v současné době využívá elektrokolo již přes 600.000 lidí. Nejde jen o sportovce, ale je to i oblíbený dopravní prostředek na cesty do práce,“ uvedla jedna ze zakladatelek start-upu Pavla Horáková. „Právě s ohledem na tento růst jsme udělali kiosky tak, aby je bylo možné umístit jak do města, před firmy, tak třeba na cyklistické stezky. A tomu také odpovídají naše obchodní modely. Jeden z nich dokonce počítá s tím, že za jistých okolností můžeme kiosek poskytnout i zdarma,“ sdělila.

GreenPedal je český start-up, který vznikl v roce 2018 a poslední tři roky se zabývá vývojem autonomního městského mobiliáře, především pak stanic pro cyklisty k nabíjení elektrokol.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář