Domů Blog Strana 202

Praha bude více kontrolovat, zda auta nejezdí bez filtru pevných částic

Pražský magistrát se chce zaměřit na vozidla, která jezdí po hlavním městě bez filtru pevných částic. Spolu s Českými Radiokomunikacemi (ČRa) nasadí stacionární, mobilní a přenosná zařízení pro detekci emisí pevných částic ve výfukových plynech, která nevyhovující vozidla odhalí. Zástupci magistrátu a ČRa to uvedli při společné prezentaci.

Praha se dlouhodobě potýká s problémem vysoké koncentrace škodlivých emisí v ovzduší. Přibližně 70 procent škodlivin v ovzduší v Praze pochází z nadměrného využívání individuální automobilové dopravy. Při silničních kontrolách, které se uskutečnily v září 2023 v Praze, nevyhovělo při zkouškách měření emisí z 68 kontrolovaných aut 43 vozidel.

Největšími znečišťovateli jsou automobily s nefunkčním nebo chybějícím filtrem pevných částic, které vypouští jemné prachové částice do prostředí a negativně ovlivňují lidské zdraví. „Praha se dlouhodobě potýká s problémem znečištěného ovzduší způsobeného zejména individuální automobilovou dopravou. Proto jsme se také rozhodli investovat do rozvoje moderních technologií, které nám umožní efektivněji odhalovat a řešit příčiny tohoto problému,“ uvedl náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti).

Výsledky z pravidelného měření přístrojů na detekci pevných částic mohou podle Hřiba podnítit diskusi o udržitelné dopravě a ochraně ovzduší a stimulovat další vývoj technologií pro monitorování stavu dopravních systémů ve vytížených oblastech měst. Poskytnou realističtější odhady o emisích z aut jezdících po Praze a povedou ke konkrétním rozhodnutím v územním plánování, plánování dopravy, podpoře alternativních paliv a omezení vjezdu některých kategorií vozidel do určitých oblastí.

„Podařilo se nám zapojit renomované partnery v čele s ČVUT a jeho Centrem výzkumu udržitelné mobility a vzniklo řešení, které je praktické a perspektivní a ve kterém jsme připraveni spolupracovat i s dalšími městy a institucemi,“ dodal obchodní ředitel Českých Radiokomunikací Petr Možiš.

Speciální kontroly organizuje odbor dopravy Magistrátu hlavního města Prahy v součinnosti s kontrolními pracovníky státního odborného dozoru v silniční dopravě, Policie ČR a mobilní expertní jednotky CSPSD.

Zdroj: ČTK

VW vypověděl dohodu o zajištění pracovních míst, od července může propouštět

FILED - 10 November 2021, Lower Saxony, Wolfsburg: The Volkswagen logo is seen at a brand pavilion in the Autostadt. Photo: Swen Pförtner/dpa

Automobilový koncern Volkswagen formálně vypověděl dohodu o zajištění pracovních míst, která bránila propuštění zaměstnanců v jeho německých podnicích od roku 1994. Včera o tom podle agentury DPA informoval odbory. Znamená to, že smlouva, která měla původně platit až do roku 2029, vyprší za šest měsíců, takže v červenci příštího roku může podnik začít v Německu propouštět.

Kromě dohody o zajištění pracovních míst vedení Volkswagenu zrušilo i program, který zajišťoval zaměstnávání stážistů, a program zaměstnávání lidí prostřednictvím pracovních agentur. Nyní se firma chystá dohodnout s odbory a závodní radou na nových pravidlech tak, aby mohla začít platit od poloviny příštího roku.

„Tento časový úsek nám nyní dává příležitost najít společně se zástupci zaměstnanců řešení, jak učinit Volkswagen trvale konkurenceschopným,“ uvedl personální ředitel Gunnar Kilian. „Současná fáze přispívá k nejistotě. Můžeme jí čelit, pokud včas vytvoříme pro naši společnost perspektivy do budoucna,“ dodal Kilian.

Volkswagen oznámil, že bude nucen zrušit program ochrany pracovních míst, který platil 30 let, minulý týden. Sdělil také, že možná bude nucen uzavřít některý ze svých německých závodů. Žádný časový plán ale zatím nezveřejnil. Vnitropodnikové odbory a odborový svaz IG Metall se od té doby proti plánům vedení ohrazují.

„Nyní společnost splnila to, co jsme již několik dní očekávali,“ řekla šéfka podnikové rady Daniela Cavalloová. Zároveň zopakovala nesouhlas s oznámeným záměrem. „Budeme se tvrdě bránit tomuto historickému útoku na naše zaměstnání. Z provozních důvodů u nás nedojde k žádnému propouštění,“ citovala ji DPA.

Zdroj: ČTK

Oprava Barrandovského mostu bude dvakrát dražší, vyjde na 1,14 miliardy Kč

SZ / Barrandovský most, oprava, doprava, nájezd Strakonická

Rekonstrukce Barrandovského mostu v Praze bude téměř dvakrát dražší, než se předpokládalo. Místo 594,5 milionu bude stát zhruba 1,14 miliardy korun. Důvodem je velmi špatný stav původní konstrukce, inflace nebo použití modernějších technologií. Novinářům to řekl generální ředitel Technické správy komunikací (TSK) Filip Hájek. Při započtení nulté fáze oprav, kdy byly opraveny mimo jiné pilíře, páté fáze, v níž TSK sanuje povrchy, a zaplacení správce stavby se pak náklady vyšplhají na téměř 1,31 miliardy korun.

Barrandovský most tvoří dva mosty. Jižní, po kterém jedou auta ve směru ze Smíchova do Braníku, je už opraven. Letošní opravy začaly v březnu a potrvají do podzimu. Most je z roku 1983 a denně ho přejede na 140.000 aut, což z něj dělá nejvytíženější komunikaci v Praze.

„V současné době vidíme, že na první až čtvrté etapě je to navýšení poměrně výrazné, asi 545 milionů. Velká část z toho je inflace, prošli jsme za poslední dva roky největším inflačním skokem. Z ostatních faktorů to zdaleka nejdůležitější je vliv UHPC (speciální beton) materiálu, což je nějakých 20 procent z toho zbytku, ale ta největší část, polovinu toho nárůstu, jde za složitostí pokládky UHPC betonu,“ řekl Hájek.

Použití UHPC betonu má oproti tomu běžnému výhodu, že funguje jako izolace a je mnohem odolnější. Zároveň ale vyjde asi desetkrát dráž, a to až na 50.000 korun za metr krychlový. Tento speciální beton použili silničáři už v první a druhé etapě oprav loni a předloni. Velký vliv na cenu má rovněž původní konstrukce mostu, která je v mnohem horším stavu, než projektanti a silničáři předpokládali.

Peníze na opravu má TSK ze dvou zdrojů – od Státního fondu dopravní infrastruktury ( SFDI) a od hlavního města. Na pokrytí vyšší ceny přesune volné prostředky od SFDI na opravu mostu. Další pak vezme z projektů, které buď nestíhá uskutečnit, nebo je odkládá kvůli kolizi s opravou Barrandovského mostu. Zbytek pak získá od města.

Dělníci na stavbě ve čtvrté fázi očistili konstrukce a připravili je na pokládku UHPC. Nyní zkontrolují původní beton a provedou kontrolní sondy. Zároveň s tím dělají přípravné práce nutné pro natažení nových lan předpětí mostu. Jakmile připraví podloží, začnou silničáři opravovat římsy na mostě a montovat sloupky a zábradlí.

Jakmile TSK dokončí letošní práce, čeká most ještě poslední pátá etapa, při které budou dělníci sanovat povrchy. Při těchto pracích už nebudou na mostě žádná dopravní omezení.

Zdůvodnění navýšení ceny bude požadovat opoziční ANO, které se na to bude dotazovat na jednání magistrátního dopravního výboru a pokud jej odpovědi primátorova náměstka Zdeňka Hřiba (Piráti) neuspokojí, chce věc řešit na příštím zasedání zastupitelů. „Připravuji řadu detailních otázek k aktuálnímu stavu projektu a k důvodům tohoto nárůstu (ceny),“ uvedl opoziční zastupitel a předseda pražského ANO Ondřej Prokop.

Zdroj: ČTK

Index: V ČR se zhoršují podmínky na pracovním trhu, jsou desáté nejhorší v EU

V ČR se třetím rokem v řadě zhoršují podmínky na pracovním trhu, jsou desáté nejhorší v EU. Může za to hlavně malá flexibilita a velké nerovnosti v odměňování mužů a žen. Česku se nedaří vytvářet přívětivé podmínky pro zaměstnance na pracovním trhu navzdory nejnižší nezaměstnanosti v EU, vyplývá z analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví, který společně vytváří Česká spořitelna a datový portál Evropa v datech.

Podmínky na pracovním trhu podle indexu odpovídají 18. místu v evropské sedmadvacítce při hodnocení od nejlepších k nejhorším státům, v roce 2022 byla ČR na 15. místě. Na vině je podle autorů analýzy i nízká flexibilita. Čeští zaměstnanci často nemají možnost zkráceného úvazku, i když by o něj měli zájem. To vede k prohlubování nerovností, jelikož právě tato flexibilita pomáhá rodičům, kteří zůstávají doma s dětmi, být aspoň částečně ekonomicky aktivní, uvedli. Částečné úvazky pak brání také výraznějšímu propadu výdělků.

Nejlepší podmínky pro zaměstnance jsou v Nizozemsku, Rakousku a severských státech včetně Dánska. Tyto země spojuje mimo jiné vysoká flexibilita práce. Například v Nizozemsku se může 24 procent zaměstnanců rozhodnout, kde a kdy budou pracovat, teda zda třeba v takzvané klouzavé pracovní době, tedy bez jasně stanoveného času práce, a z domova). V ČR tento podíl zaměstnanců činí 14 procent. Podíl zkrácených úvazků v Nizozemsku činí 42,8 procenta, zatímco v Česku je to 6,9 procenta, což je devátý nejnižší podíl v EU, uvedl analytik z projektu Evropa v datech Milan Mařík.

S horším stavem pracovního trhu se podle analýzy potýkají především země z východní a jižní části EU. Například Španělsko trápí nejvyšší nezaměstnanost v EU či malý počet zkrácených úvazků a nízká flexibilita práce, stejně jako většinu zemí se špatným stavem trhu práce.

Nezaměstnanost v ČR v roce 2023 byla 2,6 procenta, což je nejnižší hodnota v EU. Ačkoli v poslední době klesal počet volných míst, lidem se stále dařilo nacházet práci. Nízká nezaměstnanost může pro Česko představovat ale i problém, protože se podle ekonomů pohybuje pod zdravou mírou, za kterou považují téměř dvojnásobek aktuální nezaměstnanosti v ČR. „Specifikem, které přispívá ke strnulosti trhu práce, je nízká míra potřeby Čechů měnit zaměstnavatele. S tím pak souvisí také nižší ohodnocení,” uvedla analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová.

Nízká flexibilita práce mimo jiné přispívá k nerovnosti na trhu mezi muži a ženami. Právě rozdíl mezi odměňováním mužů a žen, tedy tzv. gender pay gap, v Česku vzrostl o více než procentní bod na 17,9 procenta, což je třetí nejvyšší rozdíl v evropské sedmadvacítce. „ČR zastává jednu ze tří nejhorších pozici genderového rozdílu ve mzdách v EU dlouhodobě, byť se mzdový rozdíl od roku 2016 postupně snižuje. Výraznější pokles během covidu byl do značné míry způsoben statistickým fenoménem, kdy nízkopříjmové ženy ztrácely příjem nejčastěji,“ vysvětlila Martina Myslíková ze Sociologického ústavu AV ČR.

Zdroj: ČTK

ŘSD v pátek začne na D8 mezi Prahou a P. Břežany s výměnou protihlukových stěn

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek začne na dálnici D8 mezi Prahou a Panenskými Břežany vyměňovat protihlukové stěny. Současné už nevyhovují, nemají například dostatečnou délku, výšku ani akustické parametry. Po demolici je nahradí nové. Stavba částečně omezí provoz. Hotovo by mělo být během podzimu, informoval ČTK Jiří Veselý z ŘSD.

Výška nových protihlukových stěn bude od 3,5 do šesti metrů. „Podle posledního sčítání projede tímto dálničním úsekem denně na 50.000 vozidel, z toho nákladní doprava tvoří 30 procent,“ uvedl Veselý. Nové protihlukové stěny budou mobilní, protože v úseku ŘSD chystá rozšíření dálnice.

Práce začnou v pátek večer instalací provizorního dopravního značení, která potrvá do nedělního dopoledne. Provoz bude svedený do jednoho pruhu v každém směru. Od pondělí pak řidiči úsekem projedou ve dvou zúžených pruzích v každém směru. Hotovo by mělo být do konce letošního listopadu. Náklady dosáhnou téměř 75 milionů korun bez DPH.

Zdroj: ČTK

České dráhy za pololetí přepravily 82 milionů lidí, meziročně o 2,5 milionu více

České dráhy (ČD) za první pololetí letošního roku přepravily téměř 82 milionů cestujících, meziročně zhruba o 2,5 milionu více. Největší nárůst zájmu dopravce zaznamenal u mezistátních linek. České dráhy to dnes uvedly v tiskové zprávě. Národní dopravce zatím nedosáhl počtu přepravených z předcovidového roku 2019, kdy s ním v prvním pololetí jelo 91,6 milionu cestujících.

„Největší nárůsty až v desítkách procent sledujeme především u mezistátních dálkových linek, které spojují Prahu s Vídní, Berlínem, Hamburkem a Drážďany, tedy u spojů Berliner a Vindobona,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČD Michal Krapinec.

U domácích spojů roste poptávka na regionálních a dálkových linkách, na kterých dopravce začal jezdit s novými vlaky. Nárůst dráhy podle Krapince zaznamenaly zejména na linkách z Prahy do České Třebové, Olomouce, Ostravy, Brna nebo Českých Budějovic. „V regionální dopravě evidujeme růst počtu cestujících například v Olomouckém kraji, kde v průběhu roku došlo k nasazení nových vozidel, ke zvýšení cestovní rychlosti a zkrácení cestovních časů,“ dodal Krapinec.

Průměrná přepravní vzdálenost se podle Krapince zvýšila o 2,4 kilometru na 48 kilometrů. Ve srovnání s prvním pololetím loňského roku podle Krapince vzrostl také přepravní výkon o 305 milionů osobokilometrů, tedy kilometrů, které cestující s vlaky ČD najezdili. Loni za první pololetí dopravce najezdil 3,6 miliardy osobokilometrů.

Zájem o cestování je podle ČD stále ovlivněný změnou návyků z doby pandemie covidu-19, kdy přetrvává větší míra práce z domova. Poptávka však roste zejména u lidí, kteří cestují za volnočasovými aktivitami, příkladem jsou fotbaloví a hokejoví fanoušci nebo turisté, dodal dopravce.

Skupina České dráhy loni vykázala hrubý zisk 3,8 miliardy korun. Proti předchozímu roku je to výsledek o 3,4 miliardy korun lepší. Zároveň jde o nejlepší hospodářský výsledek skupiny od roku 2008. Čistý zisk skupiny loni činil téměř 3,2 miliardy korun. Zisková byla vedle nákladní dopravy loni po třech ztrátových letech také osobní doprava. Nákladní doprava se do plusu dostala v roce 2022. České dráhy v loňském roce přepravily 164,4 milionu zákazníků, meziročně o 7,3 milionu více.

RegioJet od ledna do konce června po železnici přepravil čtyři miliony lidí, meziročně o 300.000 více. Dopravce Arriva v prvním pololetí ve vlacích v Česku přepravil 4,25 milionu cestujících, meziročně o 19 procent více. Leo Expressu za prvních šest měsíců roku vzrostl počet pasažérů téměř o 70 procent na zhruba 1,35 milionu.

Počet přepravených cestujících a přepravní výkon ČD:

Ukazatel 1. pololetí 2023 1. pololetí 2024 Meziroční srovnání
Počet cestujících 79,1 milionu 81,6 milionu + 3,2 procenta
Přepravní výkon 3609 milionů osobokilometrů 3914 milionů osobokilometrů + 8,5 procenta
Průměrná přepravní vzdálenost 45,6 kilometru 48 kilometrů + 5,3 procenta

 

Zdroj: ČTK

FUSO eCanter uklízí: 89 bateriových elektrických nákladních vozidel pro svoz odpadu v Aténách a Soluni

eCanter nové generace zapůsobil na obce: řecká města Atény a Soluň objednávají 89 vozidel FUSO eCanter s nástavbami od firmy KAOUSSIS pro sběr odpadu v městském prostředí. Vozidla na svoz odpadu s technologií rotačního bubnového hutnění slouží především ke svozu organického odpadu v metropolitních oblastech.

Od listopadu se předpokládá nasazení 40 vozidel s celkovou hmotností 8,55 t. Dokončení celé dodávky se očekává v průběhu příštího roku. Objednaná vozidla mají střední velikost baterií s kapacitou 82,6 kWh a dojezdem až 140 km.

eCanter nové generace je ideálním vozidlem pro svoz odpadu všude tam, kde je málo místa. Florian Schulz, vedoucí prodeje, marketingu a zákaznických služeb, to shrnuje takto: „Díky kompaktním rozměrům a vysoké nosnosti podvozku se elektrický eCanter ideálně hodí pro firmy na likvidaci odpadu, které působí v úzkých uličkách. Vozidlo je navíc lokálně bez emisí a tiché, což umožňuje svoz odpadu v brzkých ranních hodinách v hustě obydlených oblastech. Díky tomu je zvláště vhodný pro komunální aplikace.“

Řecký výrobce nástaveb KAOUSSIS investoval výrazně do vývojových prací na nástavbě pro elektrické nákladní vozidlo, aby obyvatelé mohli v budoucnu těžit z tichého svozu odpadu. Nástavba nákladního automobilu je první svého druhu pro plně elektrický eCanter a splňuje všechny technické předpisy pro provoz vozidel na likvidaci odpadu se stojícím personálem na stupačkách.

Sbírá odpad jako velký: nástavba nákladního vozu KAOUSSIS umožňuje efektivní sběr odpadu s maximální manévrovatelností

Vozidla s rozvorem 3 400 mm mají otočný buben o objemu 4 m3 , který slouží ke slisování sesbíraného odpadu (míra zhutnění 4:1), díky čemuž je ideální pro organický odpad. Aby bylo stlačování odpadu stejně tiché jako samotný elektrický podvozek, byl buben vybaven přídavným zvukotěsným akustickým zakrytováním, vyrobeným z hliníkového plechu. Těsně se uzavírající zadní výklopné dveře činí technologii rotačního bubnového hutnění vhodnou pro odpadní frakce s vysokým obsahem kapaliny. Hydraulika nástavby je ovládána pomocí mechanického pomocného pohonu, který je k dispozici jako volitelná výbava podvozku z výroby.

„Je pro nás obzvláště důležité, aby byl sběr odpadu CO2 neutrální a bez emisí. S FUSO eCanter jako základem těžíme z vysoké přívětivosti vozidla pro výrobce nástaveb a také z jeho vynikající ovladatelnosti. Společně s našimi inženýry jsme pracovali na technologii, která splňuje všechny předpisy pro provoz takového vozidla, a jsme hrdí, že toto řešení přesvědčilo již první obce,“ vysvětluje Dimitris Kaoussis, vedoucí výroby tradičního řeckého výrobce nástaveb.

Hydraulický systém (pracující při maximálním tlaku 180 bar) s proporcionálními, elektrohydraulicky ovládanými směrovými ventily je speciálně navržen pro elektricky poháněná vozidla. Zvedací systém s integrovaným diagnostickým monitorováním od Terberg je kompatibilní s dvoukolovými kontejnery na odpad o objemu 80 až 390 litrů. Nejen, že je vyklapěč vybaven nejmodernější RFID technologií, ale disponuje i dynamickým vážícím systémem, který zaznamenává hmotnost odpadu s přesností až ±0,5 kg.

Odpadové nádoby se navíc čistí po každém vysypání. K tomuto účelu korba využívá integrovaný systém mytí nádob se sklopnou mycí hlavou. K dispozici je přídavná dezinfekční tryska. Vůz je dále vybaven 300litrovou nádrží na čistou vodu a 200litrovou nádrží na odpadní vodu. Pro další čištění popelnice a okolí lze použít vysokotlakou vodní mycí pistoli připojenou k vozidlu 15 metrovou hadicí.

Bezpečnostní požadavky pro provoz vozidel na svoz odpadu splněny

Stupačky pro obsluhu vozidla vzadu se během jízdy automaticky sklopí do jízdní polohy. 5,7palcový dotykový displej v kabině řidiče umožňuje řidiči sledovat provoz, spouštět diagnostiku a sledovat provozní údaje, aby byl zajištěn bezpečný provoz. Konstrukce vozidla, monitorovací systémy a bezpečnostní blokování na nástavbě splňují všechny nejnovější předpisy normy EN 1501 pro vozidla na svoz odpadu.

Antonios Evangeloulis, ředitel prodeje a marketingu řeckého dovozce a generálního distributora produktů a služeb Daimler Trucks Star Automotive Hellas, zdůrazňuje technologická vylepšení: „S KAOUSSIS velmi úzce spolupracujeme již více než 30 let. Obzvláště mě těší, že vozidla, na kterých jsme společně pracovali více než rok, budou od listopadu jezdit přes Atény a Soluň. Nástavba je navíc první v Evropě, která splňuje všechny normy pro provoz se stojícím personálem. To ukazuje, že dokážeme vyřešit i velké technické výzvy a implementovat složité nástavby i na elektrickém eCanteru. Společnost Star Automotive Hellas navíc značně investovala do autorizace svých dvou vlastních dílen v Aténách a Soluni pro opravy a údržbu eCanterů. Všechno potřebné vybavení servisu, bezpečnostní opatření, technici, školení a certifikace jsou na místě a my jsme připraveni nabídnout vynikající poprodejní podporu pro tato vozidla. Celkově vzato to byl vzrušující projekt, který jsme mohli společně realizovat.“

Zdroj: Reliant

EUDR – nutná ochrana přírody, nebo skrytá obchodní bariéra?

Evropská unie představila novou regulaci EUDR (European Union Deforestation Regulation), která má zabránit vstupu produktů spojených s odlesňováním na evropský trh. EUDR by měla být v platnosti od 1. ledna 2025 a již teď kolem ní vyvstává spousta otázek. Dokonce se zdá, že nemusí přinášet jen samé výhody. Princip regulace je však prostý – odlesněná země, žádné obchody s EU. Iva Werbynská, ředitelka Obalového institutu SYBA, uvádí: „Problémem je, že zatím není jasné, jakým kontrolním mechanismem budou dovážející firmy procházet. Zavedení kontrolních systémů totiž vyžaduje čas a ten se již krátí.“

Cílem EUDR je ochránit světové lesy a zabránit obchodu s produkty, jako jsou skot, palmový olej, sója, káva, kakao, dřevo a výrobky z nich, které přispívají k odlesňování. Regulace má zajistit, aby žádné produkty z odlesněných oblastí nemohly vstupovat na trh Evropské unie. Firmy budou muset sledovat celý dodavatelský řetězec, včetně původu surovin, což ale znamená velkou byrokratickou i finanční zátěž. „Regulace tohoto rozsahu povede k velkému zdražení komodit i výrobků, které z nich pocházejí,“ upozorňuje Iva Werbynská.

Je nová regulace zatím spíše kontroverzní?

Velký tlak pocítí především země jako Brazílie, Indonésie a Argentina, které jsou závislé na vývozu komodit spojených s odlesňováním. Zavedení složitých systémů sledovatelnosti a kontrol bude pro mnoho malých a středních podniků v těchto zemích téměř neřešitelným úkolem. Hrozí tak, že budou vyloučeny z evropského trhu, což by pro ně mohlo mít katastrofální ekonomické následky. Například hovězí maso dovezené z Argentiny bude muset procházet důkladnou kontrolou, která prozkoumá, odkud maso pochází a čím byl skot krmený. A pokud se u kontroly zjistí, že byla zvířata krmena sójou z odlesněných oblastí, tak nebude moci vstoupit na evropský trh.

Stejný problém se týká i dřeva, které se používá třeba na výrobu papíru. Každá dodávka bude muset být přesně označená tím, kde stromy vyrostly, aby bylo jasné, že nebyly káceny v nelegálně odlesněných oblastech. Dovozci dřeva se zaregistrují do nového systému, který EU zavede. Ale je tu háček – do začátku platnosti regulace, stále není jasné, jak přesně budou kontroly probíhat ani jaká pravidla bude potřeba dodržet. Podoba registru dosud není stejně jako mnoho dalšího zatím známá.

Kritika z řad evropských firem

EUDR přináší výzvy nejen pro zahraniční dodavatele, ale i pro evropské společnosti. „Pro mnoho firem, zejména pak pro malé a střední podniky, představuje regulace další složitou administrativu a velké finanční náklady, které bude obtížné zvládnout,“ vysvětluje Iva Werbynská. Navíc stále chybí jasná pravidla a vodítka, jak přesně budou probíhat kontroly a audity, což vyvolává nejistotu. Zavedení systémů kontroly a sledování dodavatelského řetězce (due diligence) bude stát hodně peněz i času.

Jen regulace nebude stačit

Odborníci navrhují, aby EU kromě regulace investovala i do udržitelných projektů v oblastech ohrožených odlesňováním. „Tím by se mohly vytvořit udržitelné alternativy pro místní ekonomiky, aniž by docházelo k negativním dopadům na jejich hospodářský růst. V opačném případě se totiž nemůžeme divit, že EUDR zatím podle některých skeptiků vypadá jako skrytá obchodní bariéra, která bude mít vážné ekonomické dopady,“ říká Iva Werbynská.

EUDR má bezpochyby ušlechtilé cíle, otázkou však zůstává, zda ve své současné podobě nevyvolává více problémů, než kolik jich řeší.

 

Více informací najdete na www.syba.cz.

Zdroj: SYBA

Investiční trh ve střední Evropě vykazuje silné oživení v 1. pololetí 2024 / CEE Investment Market Shows Strong Recovery in H1 2024

Podle nejnovější zprávy společnosti Cushman & Wakefield CEE Investment Market Update došlo k významnému oživení trhu komerčních nemovitostí ve střední Evropě[1] během prvního pololetí roku 2024. Investiční objemy vzrostly meziročně o 43,4 %, přičemž hlavním tahounem byla robustní aktivita v Polsku, kde došlo k pozoruhodnému nárůstu o 113 %.

Oživení táhl logistický a průmyslový sektor, což odráží silnou poptávku po těchto typech nemovitostí a jejich odolnost. Tyto sektory posílilo také stabilizující se prostředí dodavatelských řetězců a e-commerce. Maloobchod také zaznamenal dobré výsledky, kdy těžil z obnovené důvěry spotřebitelů a zejména pak ze strategických akvizic v klíčových oblastech. Kancelářský sektor však zůstává pod tlakem, nejen kvůli trvajícímu přechodu na práci na dálku, ale stále více i kvůli výzvám souvisejícím s dodržováním pravidel ESG a riziku zastaralosti starších nebo špatně umístěných nemovitostí, které tvoří významnou část trhu.

Graf 1: Podíl jednotlivých sektorů na investičním objemu v region CEE

Source: Cushman & Wakefield

Stabilizace výnosů z prvotřídních nemovitostí v celém regionu naznačuje, že se trh blíží k rovnováze a cenové úpravy odpovídají současným podmínkám. Toto ustálení výnosů také naznačuje, že investoři s ohledem na měnící se ekonomické prostředí přehodnocují své rizikové profily.

V oživení trhu hráli klíčovou roli investoři z regionu CEE, přičemž jejich podíl na celkových investičních objemech stále roste. Tento trend podtrhuje strategický význam lokálních znalostí současných tržních podmínek, zejména když západní kapitál zůstává opatrný v souvislosti s globálními ekonomickými nejistotami. Zvýšená aktivita místních investorů zdůrazňuje jejich důvěru v dlouhodobý potenciál regionu a jejich schopnost přizpůsobit se měnící dynamice trhu.

Michal Soták, vedoucí investičního trhu v České republice, Cushman & Wakefield: „Nedostatek globálního kapitálu zvýšil význam místních fondů a finančních platforem, které dynamicky přetvářejí tržní prostředí v České republice.“

Česká republika poháněná průmyslovými a maloobchodními sektory

V České republice vzrostly investiční objemy v 1. pololetí 2024 meziročně o 19 % na 862 milionů eur, přičemž hlavními tahouny byly průmyslový a maloobchodní sektor. Kancelářský sektor, i když stabilní, nadále čelí výzvám kvůli měnící se dynamice pracovního prostředí.

Tabulka 1: Hlavní transakce v 1. pololetí roku 2024

Source: Cushman & Wakefield

Michal Soták, vedoucí investičního trhu v České republice, Cushman & Wakefield: „Zaměření na investiční sektory prochází významnou změnou. Historicky tvořily kancelářské investice 60 % objemu transakcí. Hlavní kapitál se však nyní vydává do nových oblastí, jako jsou maloobchodní parky a projekty a portfolia rezidenčních nemovitostí k pronájmu.“

Český trh zůstává atraktivní pro lokální i mezinárodní investory, což odráží jeho strategickou pozici ve střední Evropě.

Mezi zeměmi střední a východní Evropy vedlo oživení Polsko s nárůstem investičních objemů o 113 %, poháněným silnou poptávkou v průmyslovém sektoru. Rumunsko zaznamenalo nárůst o 132 %, především v maloobchodním sektoru, zatímco investiční objemy v Bulharsku vzrostly o 106 %, zejména díky průmyslovému sektoru. Naopak Maďarsko čelilo poklesu o 33 %, což bylo dáno větší hotelovou transakcí, která proběhla v loňském roce, nicméně jinak jsou zde investiční objemy relativně stabilní a trh se zaměřuje zejména na menší transakce v průmyslovém sektoru. Slovensko také zaznamenalo prudký pokles o 73 %, i když průmyslový sektor zůstal klíčovou oblastí zájmu.

 

Výhled

Trh komerčních nemovitostí ve střední a východní Evropě by měl pokračovat v oživení a pravděpodobně se v roce 2025 přiblíží úrovním aktivity před covidem. Návrat mezinárodního kapitálu by mohl dále posílit trh, i když místní investoři pravděpodobně zůstanou klíčovými hráči v mezidobí.

[1] Pro účely tohoto srovnání region střední a východní Evropy zahrnuje Bulharsko, Českou republiku, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko.

Zdroj: CUSHMAN & WAKEFIELD

 

 

Cushman & Wakefield’s latest report CEE Investment Market Update reveals a significant recovery in Central Europe’s commercial real estate market[1] during the first half of 2024. Investment volumes surged by 43.4% year-over-year, driven primarily by robust activity in Poland, which saw a remarkable 113% increase.

 

The logistics and industrial sectors led the recovery, reflecting strong demand and resilience. The ongoing evolution of supply chains and a stabilizing e-commerce environment have bolstered these sectors. Retail also performed well, benefiting from a resurgence in consumer confidence and strategic acquisitions in prime locations. However, the office sector remains under pressure, not only from the persistent shift towards remote work but increasingly due to challenges related to ESG compliance and the risk of obsolescence for older or poorly located properties, which make up a significant portion of the market.

Graph 1: Individual sectors’ share on the region’s investment volume

 

Source: Cushman & Wakefield

Stabilization of prime yields across the region indicates a market approaching equilibrium, with price adjustments aligning with current conditions. This moderation in yield movements suggests that the market is finding a new balance, with investors reassessing their risk-return profiles in light of the evolving economic landscape.

Regional investors played a crucial role in the market’s recovery, accounting for a growing share of total investment volumes. This trend underscores the strategic importance of local knowledge in navigating current market conditions, especially as Western capital remains cautious amidst global economic uncertainties. The increased activity from local investors highlights their confidence in the region’s long-term potential and their ability to adapt to changing market dynamics.

Michal Soták, Head of Capital Markets Czech Republic, Cushman & Wakefield: “In the Czech Republic, the scarcity of global capital has elevated local funds and local funding platforms to pivotal roles, dynamically reshaping the market landscape.”

Czech Republic driven by industrial and retail sectors

In the Czech Republic, investment volumes increased by 19% year-over-year in H1 2024 to 862 million eur, driven largely by the industrial and retail sectors. The office sector, while stable, continues to face challenges due to evolving workplace dynamics.

Source: Cushman & Wakefield

Michal Soták, Head of Capital Markets Czech Republic, Cushman & Wakefield: “The focus on investment sectors is undergoing a significant shift. Historically, office investments accounted for 60% of the transaction volume. However, core capital is now venturing into new territories, such as retail parks and residential-for-rent projects and portfolios.”

The Czech market remains attractive to both local and international investors, reflecting its strategic position in Central Europe.

Among the CEE countries, Poland led the recovery with a 113% increase in investment volumes, driven by strong demand in the industrial sector. Romania experienced a 132% surge, primarily in the retail sector, while Bulgaria’s investment volumes grew by 106%, largely due to the industrial sector. Conversely, Hungary’s investment market recorded a 33% year-on-year decrease, though this is largely due to a large hotel transaction that took place last year. However, investment volumes are otherwise relatively stable, and the market is primarily focused on smaller transactions in the industrial sector. Slovakia also saw a sharp 73% decrease, though the industrial sector remained a key area of focus.

 

Outlook

The CEE commercial real estate market is expected to continue its recovery and likely to converge to pre-Covid levels of activity in 2025. The return of international capital could further bolster the market, though local investors are likely to remain key players in the interim.

[1] The CEE region includes Bulgaria, the Czech Republic, Hungary, Poland, Romania and Slovakia for the purpose of this comparison.

Source: CUSHMAN & WAKEFIELD

Ministerstvo dopravy zpřísní státní odborný dozor nad STK a SME, nová Inspekce posílí dozor nad vozi

Ministerstvo dopravy zintenzivní státní odborný dohled nad stanicemi technické kontroly a stanicemi měření emisí. Automaticky se budou také kontrolovat data z informačního systému technických prohlídek. Ministr dopravy Martin Kupka zároveň vyzval příslušné úřady k častějším kontrolám STK a SME.

Stanice technické kontroly (STK) v současné době kontrolují krajské úřady (KÚ), kontrolu stanic měření emisí (SME) zajišťují obce s rozšířenou působností (ORP). Oba typy stanic mají být povinně zkontrolovány alespoň jedenkrát za 3 roky. Na kontrolní činnost příslušných úřadů dohlíží Odbor provozu silničních vozidel Ministerstva dopravy, který je metodicky řídí a zároveň má oprávnění i na přímou kontrolu STK/SME. Ministerstvo dopravy rovněž disponuje Informačním systémem technických prohlídek.

Zjištěná data z jednotlivých stanic dokáží signalizovat podezřelá měření a průběhy kontrol. Ministr dopravy Martin Kupka proto dopisem apeluje na kraje i obce s rozšířenou působností k zintenzivnění četnosti kontrol nad rámec stanovených lhůt. Ve vytipovaných stanicích by měly během následujících týdnů provést mimořádné kontroly a o jejich výsledcích informovat ministerstvo. To se také chystá zpracovat metodické „check listy“, které napomohou k efektivnějšímu provádění kontrol.

„Některé kontrolní mechanismy již máme a musíme je jen intenzivněji využívat“, říká k tomu ministr Kupka, a dodává: „Jiné musíme doplnit tak, aby systém fungoval mnohem efektivněji a omezily se podvody, o kterých si cvrlikají vrabci na střeše.“ Jako příklad již existujícího mechanismu pak uvádí tzv. test poctivosti, který kontrolnímu orgánu umožňuje při provádění kontroly na vozidle přistaveném kontrolním orgánem pořizovat zvukové, obrazové a zvukově-obrazové záznamy bez toho, aby kontrolní technik věděl, že je kontrolován.

K posílení systému kontrol je podle ministra rovněž bezpodmínečně nutné mnohem větší využití dat z Informačního systému technických prohlídek (ISTP), než je tomu doposud. Ministerstvo připraví automatické nástroje upozorňující na podezřelá měření a průběhy kontrol. Ty pak budou předávány na KÚ nebo ORP k provedení kontroly. Do konce roku ministerstvo také rozšíří ISTP o centrální evidenci státního odborného dohledu a zjištěných přestupků.

Odbornou kontrolu technického stavu vozidel v provozu v současné době provádějí pracovníci Centra služeb pro silniční dopravu (CSPSD) za nutné asistence Policie ČR. Od 1. 7. 2025 dojde k transformaci CSPSD na Inspekci silniční dopravy (INSID), která bude moci kontrolovat technickou způsobilost vozidel včetně kouřivosti samostatně. To umožní zvýšení počtu kontrol vozidel v provozu, z jejichž dosavadního průběhu je zřejmé, že řidiči často zanedbávají údržbu vozidel v mezidobí mezi technickými kontrolami a vozidly v nevyhovujícím stavu, byť s platnou STK, ohrožují životní prostředí i bezpečnost silničního provozu.

V případě podezření na nedostatky budou inspektoři INSID moci přikázat jízdu do nejbližší STK nebo SME, případně odebrat doklady či SPZ. Jak ale upozorňuje ministr Kupka, měření emisí nebo kompletní technickou kontrolu budou moci inspektoři provést v blízkosti kamenné STK. Výsledek pak bude možné využít pro výkon státního odborného dohledu nad stanicí STK a SME.

Zdroj: Reliant

Logistický kalendář