Domů Blog Strana 21

Makroekonomický a logistický výhled 2026: Polsko láká vyššími výnosy, Česko drží stabilitu

Po turbulentních letech se logistický a průmyslový trh ve střední Evropě v roce 2026 stabilizuje a znovu se opírá o tvrdá data. Extrémní poptáýžvku střídá racionalita a návrat k fundamentům, které investoři dokážou přesně ocenit. Česká republika a Polsko zůstávají hlavními pilíři regionu, avšak s výrazně odlišným investičním profilem. Tahounem růstu se nově stává bezpečností sektor.

Makroekonomický vývoj 2026

V roce 2026 očekáváme růst HDP o 2,4 procenta v České republice a 3,5 procenta v Polsku. Oproti roku 2025 jde o mírné zrychlení, které se pozitivně promítá do sentimentu nájemců i investorů. Logistický sektor z této dynamiky profituje nadprůměrně díky vazbě na domácí spotřebu, ecommerce, restrukturalizaci dodavatelských řetězců a přesun výroby blíže ke koncovým trhům,“ uvádí Miroslav Barnáš, CIO ARETE Real Estate.

Velikost trhu, nabídka, neobsazenost

Český logistický trh dosahuje ke konci roku 2025 přibližně 13 milionu metrů čtverečních moderních průmyslových a logistických ploch, zatímco Polsko s objemem zhruba 36,5 milionu metrů čtverečních představuje téměř trojnásobně větší trh.

Nová výstavba v obou zemích zpomaluje, přičemž Česko zůstává vzhledem ke své velikosti relativně dynamičtějším trhem. Ve třetím čtvrtletí bylo v Česku ve výstavbě přibližně 1,26 milionu metrů čtverečních, v Polsku zhruba 1,56 milionu metrů čtverečních. Omezená nabídka v kombinaci s normalizovanou poptávkou snižuje riziko nadměrného převisu trhu.

Míra neobsazenosti v Česku se pohybuje kolem 4,0 procenta, zatímco v Polsku dosahuje přibližně 8 procent[1]. „Přestože jsou tato čísla vyšší než v letech 2021 a 2022, trh vykazuje jasné známky stabilizace. Pro rok 2026 očekáváme, že se neobsazenost v obou zemích přiblíží svému vrcholu a následně začne postupně klesat, zejména díky omezené nové výstavbě a návratu disciplinované poptávky,“ vysvětluje Barnáš.

Investiční pohled: Stabilizace a Polsko s rizikovou prémií

Z investičního pohledu zůstává zásadním rozdílem mezi oběma trhy úroveň výnosů. Polsko nabízí mírně vyšší výnosy a zároveň zajímavé tržní příležitosti. Vyšší výnosy v Polsku mají několik jasných důvodů. „Trh je větší a regionálně diverzifikovanější, což zvyšuje jeho likviditu, ale zároveň s sebou nese vyšší rizikovou prémii. Polsko má vyšší míru neobsazenosti, větší objem spekulativní výstavby v minulých letech a citlivější reakci na makroekonomické výkyvy. Investoři jsou za tato rizika kompenzováni právě vyšším výnosem,“ uvádí Barnáš.

Rozdíl mezi prvotřídními logistickými parky a sekundárními objekty se dále prohlubuje. Vysoce kvalitní aktiva s dobrou dopravní dostupností, moderními technickými parametry a stabilními nájemci vykazují vyšší odolnost vůči ekonomickým výkyvům a nižší volatilitu cash flow. Starší nebo hůře situované objekty naopak čelí tlaku na obsazenost i investiční ocenění.

Trh se však celkově stabilizuje. „Období mimořádně silné poptávky během pandemie a následné korekce trhu je minulostí. Trh se vrací k disciplíně a investoři dnes znovu vyžadují jasný vztah mezi výnosem, rizikem a kvalitou aktiv. Logistika se tak znovu stává racionálním investičním segmentem,“ uvádí Barnáš.

Tahouni poptávky v roce 2026

Hlavní poptávku po logistických plochách budou i nadále generovat poskytovatelé logistických služeb třetích stran (3PL), poštovní a balíkové služby a segmenty napojené na ecommerce. Selektivní růst se očekává také u výrobních firem orientovaných na obranný a bezpečnostní sektor.

Ochlazení nastává u tradičního zpracovatelského průmyslu, který zůstává opatrný a k expanzi přistupuje zdrženlivě.

Zdroj: ARETE

Cenu za energetickou modernizaci roku získal pražský Dopravní podnik, soutěžící ušetří dohromady miliardu

Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES) již po patnácté vyhlásila nejlepší připravované EPC projekty uplynulého roku. Na prvním místě se umístila modernizace čtyř areálů pražského Dopravního podniku, druhé místo obsadilo město Otrokovice a třetí Nemocnice Břeclav. Udělena byla také čestná ocenění, jedno si odnesl Úřad Vlády.

Vítězný projekt Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP) vynesla na první příčku především jeho komplexnost a technologická odvaha. Investice přesahující 800 milionů korun promění čtyři areály s naprosto odlišným využitím – od budovy Centrálního dispečinku až po technické zázemí vozoven Střešovice, Pankrác a depa Kačerov. Porota ocenila také chytré propojení moderních prvků, jako je integrace fotovoltaiky přímo do fasády výškové administrativní budovy v depu Kačerov nebo instalaci fotovoltaických panelů na krytých parkovacích stáních. Tato opatření přinesou DPP garantovanou úsporu nákladů přesahující 15 milionu korun ročně.

„Ocenění odborné poroty nás velmi těší o to více, že se jedná o první projekt tohoto typu, který v DPP realizujeme. Jeho zajímavosti je nejen rozsah, ale i variabilita typů budov, ve kterých jsme EPC projekty zavedli. Kromě garantované energetické úspory nám umožnuje dodávat část vyrobené elektřiny i do trakce metra. Projekt má ještě jedno prvenství, jedná se o největší fotovoltaickou elektrárnu instalovanou na fasádě budovy na území hlavního města Prahy,“ říká Lukáš Večeřa, projektový manažer EPC projektů v DPP.

„Také letos vybrala porota projekty, které ukazují na rozmanitost uplatnění metody EPC. Jsou mezi nimi budovy administrativní i areály s vysoce specifickými nároky na technologie a jejich řízení, jaké nemocnice bezesporu jsou. Anebo vozovny a depo pražského Dopravního podniku, které lze v mnoha ohledech kategorizovat jako průmyslové areály. Otrokovice, Bystřice pod Hostýnem a další města, která svoje projekty přihlásila, zase poslouží jako inspirace ostatním municipalitám, které mohou díky EPC modernizovat svůj majetek bez potřeby okamžité investice z vlastního rozpočtu,“ shrnuje Miroslav Marada, předseda APES.

 Zdroj: DPP

Nová aplikace PID Lítačka má být stabilnější a rozšiřovat se o další funkce

Cílem připravované nové aplikace PID Lítačka je především zvýšení její stability a možnost hladkého rozšiřování o další funkce, což architektura nynější verze již neumožňuje. Novinářům to řekli zástupci Prahy, Středočeského kraje a městské firmy Operátor ICT (OICT), která má vývoj na starosti. Nová aplikace by měla začít v ostrém provozu fungovat začátkem příštího roku a zatím přinese jen drobnější úpravy funkcí, další by měly následovat.

Současnou aplikaci hlavní město spustilo v roce 2018 a podle primátorova náměstka Jaromíra Beránka (Piráti) už nevyhovuje, protože ji jednak vyvíjí a spravují externí dodavatelé a jednak její původní architektura nepočítala s tak výrazným vývojem a rozšiřováním funkcí.

Vývoj nové verze aplikace se Praha spolu se Středočeským krajem rozhodla zadat OICT. O financování, spočívajícím zejména v zaplacení interního vývojářského týmu městské firmy, se budou obě samosprávy dělit.

Člen představenstva OICT Benedikt Kotmel uvedl, že nynější aplikace nebyla napsána tak, aby bylo možné ji pohodlně rozšiřovat. Přidání nových funkcí často znamená narušení celého kódu. Počet lidí užívajících aplikaci podle něj zároveň roste posledních sedm let o 20 až 30 procent ročně a nyní dosahuje až 220.000 unikátních uživatelů denně a kolem dvou milionů ročně.

Smyslem nové verze je tak podle Kotmela především co nejrychleji dostat aplikaci pod kontrolu interního týmu a změnit její architekturu tak, aby pohodlně umožnila další rozvoj. „Technologicky chceme mít v listopadu aplikaci hotovou,“ řekl. Dodal, že následně firma patrně umožní zájemcům si stáhnout novou verzi k testování a ideálně 1. ledna ji chce spustit naostro, což bude znamenat automatickou aktualizaci pro uživatele nynější Lítačky.

Hlavní funkční změna pro uživatele se bude týkat vyhledávání, v nové verzi bude namísto dvou vyhledávačů jen jeden založený na takzvaném intermodálním vyhledávání, které kombinuje všechny druhy dopravy. „Bereme to nejlepší z obou vyhledávačů a děláme z toho jeden,“ řekl Kotmel. Dodal, že vyhledávání již bude navrhovat spojení se započtením aktuálních zpoždění.

Dále nová verze nabídne zjednodušené nastavování, možnost naplánování a uložení trasy, aktivaci více jízdenek najednou, možnost dříve ukončit parkování či temný režim. V budoucnu by pak měly následovat výraznější změny spočívající například v možnosti platit za dobíječky pro elektromobily a rezervovat si je.

Radní Středočeského kraje pro dopravu Petr Borecký (STAN) dodal, že z pohledu kraje je zásadní také to, že nová verze umožní nasazení takzvané poptávkové dopravy, která funguje nikoliv podle fixních tras a jízdních řádů, ale na základě momentálního zájmu ze strany cestujících. Kraj ji již testuje v okolí Českého Brodu, ale rád by ji postupně nasadil plošně, což v nynější aplikaci podle radního nejde.

Podle Beránka se u nové verze také zvažuje rebranding barev a celkového designu aplikace, případně i úprava názvu. Detaily nicméně zatím komentovat nechtěl. „Nejsme v diskusích tak daleko, abychom to mohli veřejně komentovat,“ řekl.

Zdroj: ČTK

Senát v úvodním kole podpořil změnu platnosti jednodenní dálniční známky

Senát v úvodním kole projednávání podpořil změnu platnosti jednodenní dálniční známky, jak to navrhli senátoři hnutí ANO. Podle nich by měla platit 24 hodin od jejího zakoupení, nejen do půlnoci příslušného dne. Změnu by rádi prosadili v novele o pozemních komunikacích, kterou na základě dnešního rozhodnutí horní parlamentní komory před dalším schvalováním projedná její výbor pro dopravu.

Předseda výboru Miroslav Plevný (za STAN) uvedl, že novela by si vyžádala změnu nastavení systému kontroly platnosti známek, kvůli čemuž ministerstvo dopravy dříve podobné snahy odmítalo.

Novela má podle senátorů v čele s Martinem Bednářem (ANO) pomoci řidičům, kteří dálnice běžně nevyužívají, ale nárazově potřebují projet přes některou z českých dálnic v noci.

Za současných podmínek by si museli v případě, že se jejich jízda protáhne přes půlnoc, koupit jednodenní známku za plnou cenu jak pro den, kdy cestu zahájí, tak pro den, kdy cestu dokončí, i kdyby se jednalo o pár minut, připomínají senátoři. Podle ministerstva dopravy si řidiči mohou koupit desetidenní známku, která je jen o pár desítek korun dražší než jednodenní.

Současné nastavení slouží pro snadnou administrativní kontrolu systémem eDalnice.cz, který ověřuje platnost dálničních známek na základě registrační značky. Ministerstvo dopravy v minulosti změnu platnosti známky na 24 hodin odmítalo s tím, že by její kontrola představovala rozdílný a technologicky v daném čase obtížně proveditelný způsob vzhledem k nastavení kontroly známek podle počtu dnů.

Jednodenní elektronická dálniční známka letos pro osobní vozidla se standardním palivem stojí 230 korun, desetidenní 300 korun, třicetidenní 480 korun a roční 2570 korun. Platí to pro automobily bez nároku na ekologické slevy či osvobození od poplatku.

Loni se se podle veřejně dostupných zdrojů prodalo přibližně 2,22 milionu jednodenních dálničních známek, uvedli tvůrci novely. Není podle nich veřejně známou informací, kolik z těchto známek bylo prodáno v bezprostředním sledu za sebou, tedy jako dvě na sebe navazující jednodenní známky. Novela by tedy mohla snížit příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury, ale nelze predikovat, o jak velkou částku.

Zdroj: ČTK

Letiště Brno loni odbavilo 739.323 cestujících, blíží se rekordnímu předloňsku

Letiště Brno loni navázalo na rekordní rok 2024 a udrželo téměř shodný počet odbavených cestujících. Bylo jich 739.323, což je meziročně o 10.000 méně. Rekordní byl počet nabízených destinací, kam létaly pravidelné a charterové linky, šlo o 38 míst. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí letiště Andrea Míčková.

Brněnské letiště je z českých regionálních letišť nejvytíženější. Nicméně rekordní počet cestujících loni odbavilo ostravské letiště, a to 506.201, stejně tak pardubické – 203.681. Brno tak má rostoucí konkurenci jak v těchto regionálních letištích, tak také v rychle rostoucím letišti v Bratislavě a dlouhodobě je konkurencí velké mezinárodní letiště ve Vídni.

„Máme radost, že lidé stále častěji létají z Brna, ať už k moři, do evropských měst nebo dálkovými lety. Vážíme si také toho, že se provoz daří držet stabilní i mimo hlavní prázdniny,“ uvedl předseda představenstva Letiště Brno Milan Kratina. Zatímco v roce 2024 byly červenec a srpen výrazně dominantní, v roce 2025 bylo množství letů rozloženo rovnoměrněji do delší části roku. Letní vrchol sice opět připadl na červenec, kdy letiště odbavilo více než 159.000 cestujících, silné však byly také duben, listopad či prosinec.

Vývoj souvisí s rozšířením nabídky destinací a posílením role pravidelných linek. Dlouhá léta se z Brna létalo hlavně do Londýna a krátkodobě přibyla nějaká sezonní destinace. Loni již z Brna létaly pravidelné linky do španělské Málagy, do italských měst Řím a Bergamo a létá se pravidelně i do Thajska, i když v tomto případě jde o let pro zákazníky Čedoku. Od poloviny příštího roku by měla začít fungovat pravidelná linka do Frankfurtu nad Mohanem, pro niž Jihomoravský kraj společně s Brnem hledají dopravce. Naopak dopravce ukončil linku do Říma, která se v nabídce letos neobjeví.

Mezi nejvytíženější dovolenkové destinace roku 2025 patřily tradičně turecká Antalya, egyptská letoviska Hurghada a Marsa Alam nebo bulharský Burgas. Charterové lety přepravily loni 595.579 lidí.

V nákladní dopravě loni letiště odbavilo 12.797 tun nákladu, meziročně o osm procent více než loni a navázalo na mírně rostoucí trend z předchozích let. Z Brna létají pravidelné cargo linky dvou společností a zajišťují každodenní napojení regionu na hlavní evropská logistická centra.

Letiště Brno také aktuálně dokončilo změnu vizuální identity, které se přizpůsobil navigační systém na letišti. Letiště spustilo nový web, jehož podoba se přizpůsobuje zařízení, ze kterého jej uživatel prohlíží.

Zdroj: ČTK

Chemická recyklace a rPET v PET lahvích: EU zpřesňuje pravidla výpočtu, původu i „mass balance“

Podle pravidel EU musí jednorázové plastové lahve obsahovat nejméně 25 % recyklovaného plastu – přičemž tento podíl se má do roku 2030 zvýšit na 30 %.

Evropská komise připravila finální podobu prováděcího rozhodnutí, které sjednocuje metodiku pro výpočet, ověřování a vykazování recyklovaného obsahu v jednorázových PET nápojových lahvích (v návaznosti na směrnici o jednorázových plastech – SUP). Pro praxi je to důležité z jednoduchého důvodu: od recyklovaného obsahu se odvíjí plnění povinností i tvrzení na obalech a v dokumentaci dodavatelského řetězce.

Zatímco dosud byla metodika postavená téměř výhradně na mechanické recyklaci, nově se do hry výrazněji dostává i chemická recyklace – ovšem za poměrně přísných podmínek sledovatelnosti a výpočtu.

1) Co je „největší změna“: uznání chemické recyklace, ale jen podle jasných účetních pravidel
Mechanická recyklace zůstává v evropské logice preferovanou cestou (environmentálně i systémově). Nové prováděcí rozhodnutí ale otevírá možnost, aby se recyklovaný obsah započítával i tehdy, když recyklace probíhá technologiemi, u nichž nelze fyzicky oddělit recyklovaný a primární (virgin) materiál – typicky právě u chemické recyklace.

Klíčový princip pro tyto případy je hmotnostní bilance (mass balance accounting):

– sleduje se, kolik vstupního post-spotřebitelského plastového odpadu vstoupilo do procesu,
pouze odpovídající množství lze následně „přiřadit“ výstupům jako recyklovaný obsah,
– nelze tedy vykázat více recyklovaného obsahu, než kolik ho prokazatelně vstoupilo do technologie.

Současně se nastavují detailnější pravidla (typicky: jak se rozdělují vstupy mezi různé výstupy, aby nedocházelo k „přifukování“ recyklovaného obsahu, a jaké výstupy se naopak do recyklovaného obsahu započítávat nemají – např. při palivovém využití). V návrhu se objevuje i časové omezení bilancování (prakticky okno pro účtování, aby se recyklovaný obsah „nepřeléval“ v čase).

Dopad pro firmy: pokud někdo v dodavatelském řetězci používá chemicky recyklované vstupy, bude muset mít velmi čistě nastavené účetní a auditovatelné stopy – jinak bude recyklovaný obsah zpochybnitelný.

2) Co přesně se počítá do hmotnosti PET lahve
Rozhodnutí zároveň zpřesňuje, z čeho se skládá „celková hmotnost PET lahve“ pro účely výpočtu. V praxi to znamená, že do výpočtu se zahrnuje plastový obsah lahve jako celku – nejen tělo, ale i další plastové části.

Typicky se tak do „plastové hmotnosti“ započítává:

tělo lahve,
uzávěr / víčko,
plastové etikety a smršťovací rukávy (pokud jsou plastové).
Naopak neplastové části (např. papírové etikety) se do výpočtu nezahrnují – jejich podíl je v logice návrhu chápán jako zanedbatelný z hlediska plastového obsahu.

Dopad pro obaláře a brand ownery: bude potřeba sladit interní kalkulace s metodikou (zejména u lahví s výraznými plastovými rukávy/etiketami a u konstrukcí s „těžšími“ uzávěry).

3) „Regionální preference“: původ recyklace začíná hrát roli
Velmi citlivým bodem návrhu je zpřísnění pravidel pro to, odkud recyklát pochází (respektive kde proběhla recyklace), a zda je možné takový recyklovaný obsah pro evropské cíle uznat.

Logika je postavena tak, aby se:

omezilo započítávání recyklace realizované za nižších environmentálních standardů,
a současně se posílila konkurenceschopnost evropského recyklačního trhu, který je pod tlakem levných dovozů.
V praxi se tím nastavuje rozdílný režim:

recyklát „z EU“ je uznatelný bez zásadních omezení,
recyklát z OECD zemí může být uznatelný až od určitého data a po posouzení standardů,
recyklát ze zemí mimo OECD je uznatelný jen tehdy, pokud existuje s EU dohoda o rovnocenných environmentálních podmínkách recyklace.
Dopad pro trh: tohle je přesně ta část, která se v praxi čte jako kombinace „ochrany standardů“ a zároveň prvek protekcionismu. Evropský rPET, zejména ten ze zálohových systémů, bývá dražší – a návrh fakticky snižuje prostor, aby se evropské cíle „levně“ plnily dovozem recyklátu z regionů s jinými náklady a pravidly.

4) Nové povinnosti v dodavatelském řetězci: víc dokumentace, víc prohlášení, víc ověřování
Návrh přináší i posun v tom, co se bude očekávat od firem v řetězci – od výrobců materiálu přes konvertory až po uvádějící na trh.

Typicky to znamená:

– detailnější dokumentaci o původu a toku materiálu,
– předávání prohlášení o recyklovaném obsahu při dodávkách (v návaznosti na to, kdo co deklaruje dál),
– u chemické recyklace navíc důraz na nezávislé ověřování třetí stranou,
– a povinnost dokumenty uchovávat tak, aby byly dohledatelné pro kontrolu/audit.

Dopad pro praxi: firmy si budou muset sednout ke smlouvám, specifikacím a „paperworku“ – zejména tam, kde dnes recyklovaný obsah funguje spíš jako obchodní claim než jako auditovatelný údaj.

Zdroj: SYBA

Zahájení konzultace o poplatcích za nakládku na pevnině

Národní dopravní komise (NTC) tento měsíc zahajuje veřejnou konzultaci k navrhovaným aktualizacím Národních dobrovolných pokynů pro poplatky za pozemní nakládku a vykládku.

Vláda prostřednictvím zasedání ministrů infrastruktury a dopravy v srpnu loňského roku nařídila NTC, aby do Národních dobrovolných pokynů zahrnula nový požadavek, aby provozovatelé paroplavebních společností prováděli změny cen každoročně k 1. lednu.

V úvodním prohlášení konzultačního dokumentu NTC se uvádí, že se očekává, že tato změna, která by se týkala i provozovatelů prázdných kontejnerových parků, „zlepší transparentnost cenového a poplatkového chování na pevnině a pomůže maximalizovat produktivitu a zlepšit efektivitu australských dodavatelských řetězců kontejnerové přepravy“.

NTC by se rádo vyjádřilo:

provozovatelů paroplavebních společností
zejména provozovatelů prázdných kontejnerových parkovišť:
Provozovatelé přístavů a intermodální infrastruktury
provozovatelé pozemní dopravy, kteří přepravují kontejnerový náklad
Vlastníci nákladu, kteří využívají kontejnerovou přepravu provozovatelů
Odvětvová sdružení a zástupci účastníků těchto sdružení Vlády a agentury států a území
Hospodářské regulační orgány
Navrhuje se, aby se tyto nové pokyny vztahovaly na poplatky vybírané od provozovatelů dopravy pachtýři a parky prázdných kontejnerů, včetně těch, které jsou spojeny s intermodálními terminály.

Na základě současného harmonogramu a s výhradou schválení ze strany ITMM se navrhuje, aby byly pokyny zavedeny od 1. ledna 2027.

Stávající národní dobrovolné pokyny jsou v platnosti od roku 2022 a poskytují jasné protokoly pro oznamování a sdělování zvýšení stávajících poplatků nebo zavedení nových poplatků vybíraných od provozovatelů dopravy za přístup k vyzvednutí nebo vyložení kontejnerů v australských přístavech.

Úplný konzultační dokument uvádí navrhované aktualizace, včetně změn, jejichž cílem je zlepšit transparentnost, předvídatelnost a konzultační procesy v celém dodavatelském řetězci kontejnerové nákladní dopravy, přičemž jejich povaha zůstává neregulační.

Konzultace je otevřena do pátku 13. března 2026.

Další informace, včetně konzultačního dokumentu a podrobností o tom, jak podat připomínky, jsou k dispozici na stránce projektu NTC.

Zdroj: ATN

Tradice v pohybu: Gebrüder Weiss opět podpořil Rakouský ples

Mezinárodní logistická a přepravní společnost Gebrüder Weiss se i letos stala partnerem Rakouského plesu, jedné z nejvýznamnějších společenských událostí propojujících české a rakouské prostředí. Tradiční společenská akce, považovaná za vrchol plesové sezony v Praze, se letos konala 23. ledna na pražském Žofíně a je symbolem dlouhodobých česko-rakouských vazeb a hodnot, které jsou společnosti Gebrüder Weiss blízké díky jejím kořenům a působení v obou zemích.

Rakouský ples navazuje na věhlasnou tradici vídeňských plesů a každoročně přináší do Prahy autentickou vídeňskou plesovou atmosféru. Koná se v reprezentačních prostorách paláce Žofín na Slovanském ostrově a dlouhodobě je vnímán jako místo mezinárodního setkávání osobností z oblasti politiky, podnikání i kultury. Koná se pod záštitou Dr. Alexandera Van der Bellena, spolkového prezidenta Rakouské republiky, a tradičně ho pořádá Spolek Rakušanů v České republice.

I letos bylo významnou součástí programu tradiční slavnostní zahájení s předtančením mladých párů, které patří k nejvýraznějším momentům večera. Na něj navázala ikonická výzva „Alles Walzer!“, při níž se roztančili všichni hosté, a půlnoční čtverylka vedená zkušeným tanečním mistrem tak, aby si ji mohli užít i méně zkušení tanečníci.

Akce má i charitativní rozměr, výtěžek letošního ročníku byl věnován organizaci Dejme dětem šanci, která dlouhodobě podporuje děti a mladé lidi z dětských domovů na cestě k samostatnému a plnohodnotnému životu.

„Rakouský ples je pro nás nejen společenskou událostí, ale také příležitostí podpořit dobrou věc a současně být součástí akce, která staví na tradici a kulturních hodnotách,“ uvedl Jan Kodada, obchodní a marketingový ředitel Gebrüder Weiss ČR.

Zdroj: Gebrüder Weiss

Pozvánka pro členy ČLA: Transport Logistic China 2026 – Šanghaj

Česká logistická asociace informuje své členy o možnosti účasti na mezinárodním odborném veletrhu Transport Logistic China 2026, který se uskuteční ve dnech 24.–26. června 2026 v areálu Shanghai New International Exhibition Centre.

Veletrh organizovaný společností Messe München patří mezi nejvýznamnější logistické akce v asijsko-pacifickém regionu. Spojuje oblasti logistiky, mobility, IT a supply chain managementu a představuje strategickou vstupní bránu na dynamicky rostoucí asijský trh.

Součástí veletrhu je také specializovaná sekce air cargo China.

Statistiky posledního ročníku (2024)

  • 800 vystavovatelů ze 42 zemí

  • výstavní plocha 50 000 m²

  • 36 000 návštěvníků z 90 zemí

Cenové podmínky účasti

Veletrh není v roce 2026 zařazen mezi oficiální účasti MPO. Zástupce Messe München pro ČR však nabízí možnost individuální účasti za zvýhodněných podmínek:

  • pronájem výstavní plochy: RMB 2 200 / m²

  • realizace expozice na klíč: RMB 450 / m²

Modelová expozice 4 × 3 m: cca 95 400 Kč

Cena zahrnuje kompletní základní vybavení stánku včetně konstrukce, nábytku, osvětlení a grafiky.

Doporučená uzávěrka přihlášek: 27. února 2026

Výstavní sektory

Logistics Services • Air Cargo • Ports & Shipping Logistics • Road & Railway Transportation • Logistics Real Estate • Smart Logistics • Fresh Logistics • Special Purpose Vehicles


Zájemci o účast se mohou obrátit přímo na oficiálního zástupce Messe München pro Českou republiku:

Ing. Jaroslav Vondruška
EXPO-Consult+Service, spol. s r.o.
info@expocs.cz
+420 602 711 012

Zdroj: ČLA

50? Jízda začíná! DPMB spouští náborovou kampaň na řidiče kolem padesátky

Dopravní podnik města Brna (DPMB) spouští novou náborovou kampaň s názvem „50? Jízda začíná!“, jejímž cílem je ukázat, že lidé ve věku 50+ nejsou na trhu práce „staří“. Naopak pro DPMB představují zkušené a stabilní zaměstnance, kteří mají chuť udělat změnu a začít novou životní kapitolu.

Kampaň je postavená na autentických výrocích sedmi žen a mužů, kteří právě po padesátce nastoupili do DPMB jako řidiči tramvají, trolejbusů nebo autobusů. V jejich příbězích se opakuje odvaha zkusit něco nového, zkušenosti z jiných oborů a také ocenění jistoty, kterou veřejná doprava nabízí. Kampaň má motivovat další zájemce, aby se nebáli udělat životní změnu.

„V DPMB pracuje téměř 2 500 zaměstnanců, z toho přibližně 1 400 řidičů. Řidičů tramvají máme stabilně dostatek, ale dlouhodobě nám chybí zhruba 50 řidičů autobusů a trolejbusů. Právě proto se snažíme oslovovat různé skupiny lidí a ukázat, co můžeme nabídnout. Současná kampaň se zaměřuje na věkovou skupinu kolem padesáti let. Na trhu práce můžou mít problém s uplatněním, u nás ale nikoli. Dokonce bych řekl, že určitá životní zkušenost a zralost může být v řidičské profesi výhodou,“ uvedl Miloš Havránek, generální ředitel Dopravního podniku města Brna.

„Lidé, kteří do Dopravního podniku města Brna nastupují ve zralém věku, často přicházejí ze soukromého sektoru a mají za sebou zkušenosti z různých profesí. Mnozí z nich popisují, že právě stabilita, pravidelný příjem a jasně dané podmínky pro ně byly důležitým důvodem ke změně. A to je to, co jsme jim schopni dát,“ řekla Vlasta Jánská, vedoucí personálního oddělení DPMB.

Svědčí o tom i autentické výroky na vizuálech kampaně. „Celý život jsem podnikal a byl úplně vyřízený. Potřeboval jsem změnu a jistotu,“ uvedl řidič Jirka, který v DPMB začal řídit trolejbus v 57 letech. „Jsem sama svým pánem, mám pojízdnou kancelář a nenosím si práci domů,“ chválí si novou profesi Andrea, která je řidičkou tramvaje od svých padesáti let. A řidič László přidává: „Nezapomenu na první jízdu. Na zastávce stála přítelkyně a byla na mě hrdá.“ S kampaní a jednotlivými příběhy řidiček a řidičů se lidé setkají zejména ve vozech MHD (formou letáků) a na sociálních sítích (příspěvky a videa).

DPMB průběžně během celého roku otevírá kurzy pro nové řidiče autobusů, trolejbusů i tramvají. Výhodou pro nové uchazeče je, že už během zaškolení jsou zaměstnanci DPMB a pobírají mzdu. Délka odborné přípravy se liší podle typu vozidla a trvá dva až čtyři a půl měsíce.

DPMB nabízí stabilní pracovní zázemí, jistotu zaměstnání i odpovídajícího ohodnocení. Průměrná mzda řidičů včetně přesčasů činí 49 389 Kč. Bližší informace najdete na portálu www.dpmb.cz/kariera.

Příklady vizuálů:

leták   leták 33  leták

leták 23   leták  leták

leták   leták  leták

Zdroj: DPMB

Logistický kalendář