Železniční doprava v Česku narazila na strop svých možností kvůli nevyhovující infrastruktuře. Zatímco v posledních pěti letech vzniklo 250 km nových dálnic, na železnici přibylo pouze 29 km nových tratí. Podle Svazu osobních železničních dopravců (SVOD Bohemia) má přitom železnice potenciál výrazně zvýšit počet cestujících, pokud se investice zaměří na klíčové páteřní tratě a odstranění úzkých hrdel[1].
Zdroj: MD
Přetížené hlavní tratě neumožňují zavést více spojů. Železnice naráží na strop
Česká železnice dokáže přilákat více cestujících, ale její rozvoj drasticky zaostává za výstavbou dálnic. Na pouhých 28 % délky tratí se odehrává 90 % všech výkonů osobní dopravy, přičemž počet spojů příměstské železnice se od roku 2019 téměř zdvojnásobil. Hlavní tratě jsou dnes na hranici kapacity a neumožňují zavést více spojů.
Dálnice vs. železnice: jasné srovnání
V posledních pěti letech se rozvoj dopravní infrastruktury v České republice odehrával velmi rozdílně: zatímco bylo zprovozněno téměř 250 kilometrů nových dálnic, na železnici vznikly pouze dvě nové přeložky, Sudoměřice–Votice a Soběslav–Doubí, v celkové délce 29 kilometrů. Za stejné období bylo elektrizováno přibližně 137 kilometrů tratí, přičemž více než polovinu tvořil jediný velký projekt regionální trasy Olomouc – Uničov – Šumperk. Tento vývoj se přímo promítá do růstu individuální automobilové dopravy, která díky novým trasám nabízí cestujícím stále více možností. Tento trend je do značné míry v rozporu s cíli dopravní politiky ČR i EU, jejichž ambicí je zajistit bezpečnou, efektivní, udržitelnou a dostupnou dopravu, která podporuje hospodářský rozvoj, snižuje negativní dopady na životní prostředí a zajišťuje mobilitu občanů i zboží.
Právě z toho důvodu dopravní politika explicitně uvádí jako jeden z cílů podporu ekologických a úsporných forem dopravy se zaměřením na dopravu hromadnou. Z dosavadního chování zákazníků veřejné dopravy i dostupných průzkumů je zřejmé, že pokud by se železnice rozvíjela stejně systematicky a intenzivně jako dálnice, dokázala by přilákat mnohem více cestujících. Takto bohužel podíl železnice na celkovém přepravním výkonu stagnuje, nebo dokonce mírně klesá.
Zdroj: MD
„Cestující vnímají železnici jako pohodlný, bezpečný a spolehlivý způsob dopravy. Pokud ale nemají jistotu, že se do centra města dostanou rychle a včas, zůstává pro ně často atraktivnější individuální automobilová doprava. Proto je nutné zaměřit investice tam, kde nejvíce pomohou zrychlit a zjednodušit cestování vlakem,“ říká Petr Moravec, výkonný ředitel Svazu osobních železničních dopravců (SVOD Bohemia). V níže uvedené mapce je přehled konkrétních příkladů, kde je ze strany SVOD Bohemia potřebné z pohledu osobní dopravy vylepšit parametry a rozšířit kapacitu stávající infrastruktury.
Podle výzkumu SVOD a ppm factum lidé od dopravy očekávají především rychlost, pohodlí a dostupnost. Automobil dnes často vítězí v rychlosti a dostupnosti „ode dveří ke dveřím“, veřejná doprava ale boduje bezpečností a stále častěji také pohodlím i možností efektivního využití času. Pokud železnice dostane prostor k rychlejšímu rozvoji, může se stát pro cestující ještě atraktivnější alternativou a skutečnou páteří české dopravy.
SVOD pojmenoval šest oblastí, na které je třeba se zaměřit:
- Tarifní integrace a jednotný prodej: Rozšíření systému OneTicket na multimodální síť s jednotnou prodejní platformou pro všechny druhy dopravy umožní jednodušší nákup, transparentní ceny a pohodlnější cestování v rámci celé země.
- Unifikace vozidel a standardizace požadavků: Koordinovaný postup státu a krajů při unifikaci technických parametrů vozidel napříč objednávanou dopravou povede ke snížení pořizovacích cen až o 30 %, rychlejší modernizaci a vyššímu komfortu pro cestující.
- Celostátní taktový jízdní řád a podpora pravidelné dojížďky: Zavedení jízdního řádu po vzoru Švýcarska spolu s podporou daňově zvýhodněného zaměstnaneckého jízdného motivuje občany k častější volbě vlaku, zajišťuje spolehlivé přestupy a rozšiřuje dostupnost veřejné dopravy.
- Podpora první a poslední míle: Modernizace P+R parkovišť, budování bezbariérových terminálů a rozvoj poptávkové dopravy v méně osídlených oblastech zpřístupňuje železnici širšímu okruhu cestujících a posiluje její roli v regionální mobilitě.
- Rozvoj páteřní železniční sítě: Prioritou je kapacitní výstavba hlavních tratí, oddělení rychlé a pomalé dopravy (VRT, konvenční síť), zlepšení podmínek pro provoz regionální železniční dopravy v uzlech Praha, Brno a Ostrava.
- Infrastrukturní rozvoj včetně harmonizace technologií: Zaměřit se na infrastrukturní řešení přetížených úseků, elektrizaci tratí, instalaci ETCS a optimalizaci uzlů pro zajištění efektivního a spolehlivého provozu, což povede ke zvýšení přepravní kapacity i bezpečnosti.
Dnešní investice znamenají úspory v budoucnu
Investice do železniční sítě znamenají přínos nejen pro cestující a životní prostředí, ale také budoucí finanční benefity pro stát a kraje. Rychlejší železnice totiž přináší úspory na straně dopravců díky vyšší efektivitě vozidel i personálu. Zároveň zajišťuje příliv nových cestujících, který vede k navýšení tržeb z jízdného.
Ve výsledku pak vlaky potřebují nižší kompenzace od objednatelů, nebo v ideálním případě na nejvytíženějších relacích nepotřebují kompenzace žádné. Vyšší náklady vynaložené dnes tedy znamenají ulehčení veřejným rozpočtům v budoucnosti.
„Budoucnost dopravy v České republice je na kolejích a v inteligentním propojení všech druhů veřejné dopravy. Nová a kapacitní železniční infrastruktura zaručí rychlejší, pohodlnější a dostupnější spojení napříč regiony, podpoří ekonomiku a přispěje ke snížení emisí. Jen dynamický rozvoj železnic umožní, aby veřejná doprava byla skutečně konkurenceschopná a šetrnější k životnímu prostředí,“ uzavírá Petr Moravec.
[1] Pojem „úzké hrdlo“ na železnici představuje překážku bránící hladkému odbavení vlaků. Může mít podobu např. dlouhého úseku bez možnosti míjení protijedoucích vlaků nebo předjetí pomalejšího vlaku rychlejším. Obvykle bývá způsobeno nedostatečným počtem kolejí, výhybek, nástupišť apod.
Zdroj: SVOD Bohemia
