Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) začne od středy 17. dubna 2024 od brzkých ranních hodin s opravou tramvajové tratě na Letenském náměstí. Práce zde potrvají do neděle 28. dubna 2024 zhruba do půlnoci. Z tohoto důvodu bude obousměrně přerušen provoz tramvají mezi Hradčanskou a Strossmayerovým náměstím. Tramvajové linky č. 1, 8, 12, 25, 26, 41, 91 a 96 budou jezdit po změněných trasách, DPP v denním provozu zavede náhradní autobusovou dopravu X1 a v nočním X91. Pro automobily nebude možné ve směru od Veletržní odbočovat do Letenského tunelu.
DPP v rámci této akce opraví lomy kolejnic na trati v ulici Milady Horákové a na Letenském náměstí v úseku mezi Čechovou a Oveneckou ulicí a současně vymění opotřebené kolejové oblouky. Z tohoto důvodu bude od středy 17. dubna od cca 4:30 do neděle 28. dubna 2024 do cca 24:00 obousměrně přerušen provoz tramvají v úseku Hradčanská – Strossmayerovo náměstí.
Změny tras tramvajových linek
Linka č. 1 bude v úseku Hradčanská – Strossmayerovo náměstí odkloněna přes zastávky Chotkovy sady, Malostranská a Čechův most.
Linka č. 8 bude rozdělena na dvě části:
ve směru od Nádraží Podbaba bude ze zastávky Hradčanská odkloněna do obratiště Špejchar
ve směru od Starého Hloubětína bude zkrácena do zastávky Strossmayerovo náměstí, dále bude pokračovat jako linka č. 25 směr Lehovec
Linka č. 12 bude v úseku Malostranská – Strossmayerovo náměstí odkloněna pře zastávku Čechův most.
Linka č. 25 bude rozdělena na dvě části:
ve směru od Bílé Hory bude ze zastávky Hradčanská odkloněna do obratiště Špejchar
ve směru od Lehovce bude zkrácena do zastávky Strossmayerovo náměstí, dále bude pokračovat jako linka č. 8 směr Starý Hloubětín
Linky č. 26, 91 a 96 budou v úseku Hradčanská – Dlouhá třída odkloněny přes zastávky Chotkovy sady, Malostranská a Čechův most.
Historická linka č. 41 bude v úseku Královský letohrádek – Strossmayerovo náměstí odkloněna přes zastávky Malostranská a Čechův most.
Změny v zastávkách tramvají
Pro oba směry se zřizuje zastávka Malostranská na nábřeží Edvarda Beneše.
Náhradní doprava
V denním provozu bude zavedena náhradní autobusová doprava X1 v trase Hradčanská – Strossmayerovo náměstí.
V nočním provozu bude zavedena náhradní autobusová doprava X91 v trase Hradčanská – Strossmayerovo náměstí – Náměstí Republiky.
Individuální automobilová doprava bude částečně omezena v místech prací. Auta jedoucí od Sparty do Veletržní budou tramvajovou trať přejíždět už v křižovatce ulic Milady Horákové, Korunovační, Čechovy a výjezdu z Letenského tunelu. Počet pruhů ve směru od Veletržní bude snížen ze tří na dva. Kvůli stavebním pracím na trati nebude možné odbočovat do Letenského tunelu, tj. vlevo ve směru od Veletržní ulice.
Pět největších nájemních transakcí na pražském kancelářském trhu představovaly loni renegociace, tedy přejednání stávajících smluv. Je to cesta, kterou firmy, jimž končí nájemní smlouva, stále častěji upřednostňují před stěhováním do nových prostor. Přispívají k tomu i vysoké náklady na vybavení kanceláří, tzv. fit out, jež má Praha nejvyšší v regionu střední a východní Evropy a srovnatelné například s Paříží. Loni v Praze činily v průměru 1 252 eur na metr čtvereční, což je 8% meziroční nárůst. Analýzu nákladů na zařízení kanceláří přináší realitněporadenská společnost Cushman & Wakefield ve svém každoročním přehledu EMEA Fit Out Cost Guide.
Náklady na vybavení nových kancelářských prostor jsou jedním z faktorů, které společnosti posuzují při svém rozhodování, zda setrvat ve stávajících prostorách, nebo se přestěhovat do nových. Při jejich aktuální výši – v Praze jde v průměru o 1 252 eur na metr čtvereční – jde o nemalou položku, jež často přispěje k rozhodnutí prodloužit současnou nájemní smlouvu. Takové řešení zvolili i nájemci v loňských pěti největších pražských kancelářských transakcích.
Radka Novak, vedoucí týmu pronájmu kancelářských prostor, Cushman & Wakefield: „Z našich statistik vyplývá, že nájemci častěji volí setrvání ve stávajících prostorách a přejednání svých nájemních smluv. Většina své prostory nyní zmenšuje – ale záleží také na oboru podnikání firmy a na její velikosti. Nejčastěji kanceláře zmenšují finanční instituce, a především centra sdílených služeb, která model práce na dálku ovlivňuje nejvíce. Naopak technologické firmy mnohdy expandují, stejně jako společnosti poskytující profesionální obchodní služby pro firmy.“
Setrvání ve stávajících prostorách tak nemusí nutně znamenat zachování jejich podoby. Firmy usilují o to, jejich prostory byly efektivně využity a vyhovovaly aktuálním trendům. Rozšíření práce na dálku s sebou často nese snižování počtu pracovních míst a jejich sdílení, na druhé straně ale vyžaduje zároveň vznik nových zón pro videokonference, komunitních prostor pro spolupráci, nebo naopak těch pro soustředěnou individuální práci. Pracovní prostředí má také zaměstnance motivovat k alespoň částečnému docházení do kanceláří.
Glyn Evans, vedoucí Design + Build pro region EMEA, Cushman & Wakefield: „Zaměstnavatelé usilují o vytvoření prostředí, jež by vyhovovalo současným „workplace“ trendům a bylo pro zaměstnance atraktivní alternativou k práci z domova. Musí být dostatečně flexibilní a nabídnout podmínky pro různé typy pracovních aktivit, poskytnout kvalitní technické vybavení, umožnit relaxaci nebo socializaci. Nemalou roli hrají i požadavky na udržitelnost, diverzitu a inkluzi. To vše se dnes promítá do designu kanceláří, kvality vybavení i samotného výběru budovy.“
I majitelé kancelářských budov tak musejí nájemce motivovat, aby zvolili jejich projekt – ať už ty nové pro přestěhování, nebo ty stávající k setrvání. Jednou z pobídek jsou příspěvky na vestavbu, jež podobně jako noví nájemci dostávají i ti, kteří přejednávají smlouvu v dosavadních prostorách.
Radka Novak, vedoucí týmu pronájmu kancelářských prostor, Cushman & Wakefield: „V posledních dvou letech se výše příspěvků na vestavbu téměř zdvojnásobila, a to i v případě renegociací. Pronajímatelé chápou nutnost investic do remodelací stávajících prostor, které mohou nájemce ve starší budově udržet. Buduje-li se zcela nový fit out, pronajímatel je schopen pokrýt svým příspěvkem až 40 % nákladů nájemce. V případě přestavby stávajících prostor mohou být náklady i o 40% nižší, i tak je ale kontribuce pronajímatele nezbytná.“
Největší položkou jsou stavební náklady
Ve srovnávaných městech regionu EMEA představují největší položku nákladů na fit out samotné stavební náklady – v Praze jde o 50 %. Nezanedbatelné jsou nicméně také náklady na nábytek a technické vybavení, jež obvykle tvoří zhruba pětinu, v Praze přesně 20 %. Stejně vysokou položkou v rozpočtu jsou u nás i náklady na technické (AV a IT) vybavení, poradenské služby související s návrhem a realizací nového designu kanceláří se podílejí 10 %.
Za vysokými stavebními náklady stojí zvýšení cen stavebních prací i materiálů. Ceny stavebních prací se podle údajů Eurostatu v celé eurozóně i v Česku v roce 2022 meziročně zvýšily o zhruba 12 %, v roce 2023 o dalších 6 %. Pandemie COVID-19 a válka na Ukrajině způsobily nedostatek mnoha stavebních materiálů, a tedy také rapidní nárůst jejich cen. Podle údajů z cenové soustavy ÚRS vzrostl souhrnný index cen materiálů v Česku za období od začátku roku 2021 do konce roku 2022 přibližně o 40 %. V roce 2023 dochází k jejich postupnému poklesu, ale na počátku roku 2024 ceny stále převyšují úroveň před pandemií.
Praha: v CEE nejdražší, srovnatelná s Paříží či Amsterdamem
V Praze dosáhly loni náklady na vybavení kanceláří v průměru 1 252 eur na metr čtvereční. V rámci regionu střední a východní Evropy následovala Varšava (1 250 eur na metr čtvereční) a Budapešť (1 200 eur na metr čtvereční).
V celém regionu EMEA se na první příčce umístil Londýn s průměrnými náklady na fit out 2 629 eur na metr čtvereční. V dalších městech západní Evropy jsou tyto náklady sice o něco nižší než v Londýně, nicméně ve většině z nich zůstávají nad úrovní Prahy. Srovnatelné s ní jsou třeba v Amsterdamu (1 200 eur za metr čtvereční) nebo v Paříži (1 190 eur za metr čtvereční).
Glyn Evans, vedoucí Design + Build pro region EMEA, Cushman & Wakefield: „Úrovně nákladů na fit out srovnatelné s některými západoevropskými městy dosáhla Praha díky kombinaci vysoké inflace, růstu cen stavebních materiálů, nízké nezaměstnanosti a vysoké stavební aktivity v uplynulých letech.“
Glyn Evans, vedoucí Design + Build pro region EMEA, Cushman & Wakefield: „V blízké budoucnosti v Česku neočekáváme významné snížení stavebních nákladů, nicméně u materiálů již vidíme narovnávání cen a zlepšování dostupnosti. Pracovní síla ve stavebnictví je již také dostupnější v souvislosti se zpomalením výstavby, což by také mělo pomoci zvýšit konkurenceschopnost v tomto odvětví.“
30 % z více než 720 vystavovatelů bude na letošním veletrhu Hispack mimo Španělsko, hlavní účastníci jsou registrováni především z Turecka, Itálie, Číny, Německa a Francie.
Navíc se očekává se, že na Gran Via ve Fira de Barcelona bude účast více než 27 000 odborníků v z oblasti packaging, z nichž nejméně 10 % bude opět zahraničních.
Více než 250 zahraničních firem je součástí široké škály celkového počtu vystavovatelů. Ten je letos zastoupen 720 vystavovateli z 28 zemí. Celkem se na výstavišti bude presentovat 1 250 značek, což vše svědčí o vzrůstajícím zájmu o veletrh.
Mezinárodní účast roste
Účast mezinárodních firem na veletrhu Hispack, který se bude konat od 7. do 10. května na Gran Via ve Fira de Barcelona, letos vzrostla o 5 % ve srovnání s rokem 2022. Zahraniční zemí s největším počtem vystavovatelů je Turecko (62), následuje Itálie (39), Čína (31), Německo (23), Francie (16), Nizozemsko (9), Portugalsko (8) a Spojené království (6). Na seznamu vystavovatelů jsou také společnosti z Polska, Belgie, USA, Egypta, Řecka, Maroka, Alžírska, Rakouska, Kanady, Dánska, Slovinska, Finska, Malajsie, Mexika, Japonska, Lotyšska, Tchaj-wanu, San Marina a Singapuru.
Technologie převažují
60 % nabídky Hispack tvoří zařízení a stroje na zpracování, balení a stáčení; výroba obalů, kódování, etiketovací a značkovací technika, automatizace, robotika a logistika. Zbývajících 40 % vystavovatelů prezentuje suroviny a materiály, různé druhy obalů a POS prvků pro různá průmyslová a spotřebitelská odvětví, ale i pro distribuci, e-commerce a maloobchod.
Při nehodě na bývalém letišti na Českolipsku zemřel při střetu s osobním autem dvaačtyřicetiletý motorkář. Zranění utrpěli řidič auta a jeho spolujezdec a ještě další svědek. Kriminalisté vyšetřují okolnosti nehody, vyslýchají svědky. Událost se stala v sobotu večer, motocykl a osobní vozidlo dnes převezli policisté ke znalci kvůli zkoumání. ČTK to řekla mluvčí policie Klára Jeníčková.
Tragická nehoda se stala v areálu bývalého vojenského letiště v Hradčanech. „Zjišťujeme, co se tam přesně stalo. Pokračuje výslech svědků,“ uvedla mluvčí. Událostí se vzhledem k závažnosti následků věnují kriminalisté. Tři zraněné převezli záchranáři do českolipské nemocnice. „V otázce zavinění budeme mít jasněji až po provedení všech potřebných úkonů,“ uvedla Jeníčková.
Kladno letos chystá opravu částí ulic u nemocnice, konkrétně Vančurovy a ulice K Nemocnici. Připravuje i novou křižovatku v Pražské ulici, kde má u odbočky do Arménské vzniknout kruhový objezd. Dokončena by měla být i poslední část rekonstrukce Americké ulice. Na opravy, rekonstrukce či výstavbu chodníků, silnic a parkovišť má město pro rok 2024 v rozpočtu 160 milionů korun, uvedl mluvčí radnice Vít Heral.
Opravě ulic poblíž nemocnice bude předcházet obnova vodovodu a kanalizace, poté dá město udělat nové povrchy. „Časový odhad prací je zhruba čtyři měsíce s předběžným zahájením prací v červnu. Vzhledem k tomu, že se jedná o přilehlé ulice k Oblastní nemocnici Kladno, jsme a budeme ohledně realizace v kontaktu s jejími zástupci,“ uvedl Heral.
V části Kročehlavy naváže město na výstavbu nových parkovacích míst v ulici Wednesbury, letos v úseku Vitry – Ukrajinská, vznikne zde 44 parkovacích stání. Završena má být i obnova kročehlavské Americké ulice. Práce na úseku mezi Švýcarskou a Holandskou ulicí chce město spustit o letních prázdninách. „Tato rekonstrukce ve stejném duchu naváže na loňskou etapu, hotový tak bude celý úsek od Kokosu na Sítné až po Nákupní centrum Oaza v Kročehlavech,“ doplnil mluvčí.
Pro výstavbu okružní křižovatky na křížení ulic Arménská a Pražská Kladno dopracovává projektovou dokumentaci. Součástí stavby je přeložka vedení vysokotlakého plynu, je třeba tedy dokončit všechny úřední náležitosti.
V Zádušní ulici v centru poblíž zámku nahradí současné žulové kostky nový asfaltový povrch. Upraveno bude prostranství včetně parkovacích míst naproti zámku. Chodníky a silnice budou opraveny také v lokalitě Habešovna, kde práce začaly loni. Připravuje se i oprava chodníku ve Smečenské ulici. K úpravě prostranství přistoupí město i před před kolumbáriem. Vznikne podél něj pás zeleně asi s 15 novými stromy a silnice u něj bude jednosměrná.
Nákladní dopravci loni po českých silnicích převezli 433,7 milionu tun nákladu, meziročně o 8,5 procenta méně. Je to nejmenší množství přepraveného nákladu od roku 2016. Vyplývá to z předběžných statistik ministerstva dopravy zveřejněných na webu Českého statistického úřadu. Množství po silnicích přepraveného nákladu za loňský rok dosahuje 86 procent toho z roku 2019 před pandemií covidu-19. Tehdy silniční dopravci převezli 504,1 milionu tun.
Oproti roku 2022 se loni naopak zvýšila průměrná vzdálenost, na kterou dopravci po silnicích náklad převáželi, a to ze 138,9 kilometru na 149,4 kilometru. V roce 2019 to bylo 77,5 kilometru, loni tedy dopravci přepravovali náklad na průměrně vyšší vzdálenosti než před pandemií.
Největší část přepraveného nákladu, více než 87 procent, zahrnovala loni vnitrostátní doprava. Největší část mezinárodní dopravy, téměř 43 procent, tvořil vývoz, téměř třetinu dovoz. Meziročně také vzrostl tranzit přes ČR, o téměř 64 procent na přibližně 1,8 milionu tun. Celkově se průjezd Českem s nákladem na mezinárodní nákladní dopravě podílel více než třemi procenty.
Podle dat ministerstva dopravy objem mezinárodní silniční dopravy v Česku za posledních 20 let po vstupu do Evropské unie narostl o 45 procent na 54,7 milionu tun. Vnitrostátní doprava naopak ve stejném období klesla o 11 procent na 379 milionů tun.
Podle dřívějšího vyjádření mluvčího sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia Martina Felixe česká silniční doprava po vstupu do EU zažila velký růst, kdy převzala většinu vzájemné výměny zboží mezi tuzemskem a západními zeměmi. „Postupem času se do podobné pozice dostávají země z východní Evropy a jsou pro naše dopravce čím dál větší konkurencí,“ řekl Felix na začátku minulého týdne.
Po nedávném zřícení dálničního mostu v Baltimore a tím vyvolané paralýze tamního důležitého amerického východopobřežního námořního přístavu bylo nutné začít přepravovat kontejnery, mířící z a do tohoto přístavu přes náhradní přístavy, především v New Jersey a New Yorku.
V zasadě jde o to, že námořní část přístavu Baltimore sice nefunguje, ale ostatní služby (především celní a další) související s mezikontinentální nákladní dopravou svou činnost nepřerušily, a proto přístav „své“ kontejnery stále zpracovává.
Toto začala řešit zde působící železnice CSX již krátce po katastrofě a 4. dubna začala provozovat nové vlaky, převážející kontejnerovou zátěž mezi přístavem Baltimore a dalšími přístavy na východním pobřeží, především v New Jersey a New Yorku. Podobně později zareagovala i konkurenční společnost Norfolk Southern.
Ministerstvo dopravy v tendru vybralo poradce k dostavbě 35 kilometrů dálnice D35, kterou bude stát financovat formou takzvaného PPP projektu, tedy formou spolupráce soukromého a veřejného sektoru. Hodnotící komise ministerstva pro stavbu za více než 30 miliard korun z celkem tří nabídek vybrala konsorcium firem PricewaterhouseCoopers ČR, Mott MacDonald CZ, Siebert + Talaš a White & Case. V tiskové zprávě o tom ČTK informovalo ministerstvo dopravy, cenu zakázky na poradce neuvedlo.
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) na sociální síti X uvedl, že jde o úsek D35 mezi Opatovcem na Svitavsku a Mohelnicí na Šumpersku, tedy na pomezí Pardubického a Olomouckého kraje. Vítěz tendru bude ministerstvu poskytovat právní, finanční, ekonomické a technické poradenství při přípravě a realizaci zadávacího řízení na výběr koncesionáře pro stavbu nové dálnice. Spojnici Čech a Moravy plánuje stát podle Kupky dokončit do roku 2029.
„Právě dva poslední úseky v délce 35 kilometrů mohou být dalším projektem financovaným a realizovaným ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru,“ řekl ministr. Formou spolupráce soukromého a veřejného sektoru bude stát stavět dva úseky D35. Prvním z nich bude 18,2 kilometru dlouhý úsek vedoucí ze Starého Města na Svitavsku do Mohelnice, druhým bude 16,6 kilometru dlouhý úsek z Opatovce do Starého Města.
V takzvané PPP spolupráci vzniká dlouhodobý smluvní vztah, uzavřený většinou na 15 až 30 let. Dodavatel provede zakázku, přebírá všechna smluvní rizika a zajišťuje údržbu. Po zprovoznění zadavatel zakázku financuje pravidelnými platbami po dobu trvání smluvního vztahu. Zároveň je už od začátku vlastníkem všech staveb, produktů a dodaných služeb a po uplynutí smlouvy převezme od soukromého sektoru i provoz a údržbu. Formou PPP v ČR doposud vznikala jen dálnice D4.
Dálnice D35 se letos podle ministerstva stane nejvíce rozestavěnou dálnicí v Česku. Do konce roku stát postupně zahájí výstavbu šesti úseků v délce 35,7 kilometru. S aktuálně rozestavěnými úseky tak bude ve výstavbě celkem 64 kilometrů této dálnice. Do roku 2029 ministerstvo plánuje zahájit a dokončit také stavbu zbývajících 52,7 kilometru dálnice.
Rekonstrukci téměř sedmi kilometrů dálnice D46 u Vyškova dnes po půlnoci zahájilo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Práce za 461 milionů korun bez daně zahrnují úpravu mimoúrovňové křižovatky i stavbu protihlukové stěny u Pustiměři, kde zvuková zátěž překračuje limity. Potrvají do srpna, informovalo v tiskové zprávě ŘSD. Řidiči opravovaným úsekem projedou se sníženou rychlostí, vždy ale bude možné jet v každém směru alespoň jedním pruhem.
Stavba D46 začala v 70. letech. „Tehdy byly povolené výjimky z norem. Chyběly široké odstavné pruhy, připojovací i odbočovací pruhy. Nyní je ale provoz mnohem intenzivnější, proto dálnici od roku 2011 modernizujeme. V celé její délce jsme již vyměnili středová svodidla za bezpečnější, opravili a přestavěli pět křižovatek. Teď zmodernizujeme mimoúrovňovou křižovatku se silnicí I/47 u Vyškova a pět kilometrů dálnice,“ řekl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.
Kvůli chybějícímu připojovacímu pruhu u křižovatky nyní nelze v úseku zvýšit rychlost a řidiči tam smí jet nejvýš 100 kilometrů v hodině. Po opravách ve směru na Olomouc pruh přibude a maximální možná rychlost bude 130 kilometrů v hodině. Bezpečnost provozu má zvýšit nový telematický systém.
Součástí prací je i stavba mostu přes řeku Haná a oprava betonu na části dálnice, která může sloužit jako přistávací plocha pro vojenská letadla. Odolnější beton pokryje úsek přibližně mezi prvním a čtvrtým kilometrem. „Je to záložní přistávací dráha pro stíhačky. Proti standardní betonové dálniční vozovce bude vozovka zesílena. Je to opatření, které slouží k tomu, že kdyby toto záložní letiště bylo potřeba, tak aby se mohlo využívat ve velmi krátkém čase. Konkrétní stavební prvky si vyžádalo ministerstvo obrany,“ doplnil Mátl.
Téměř 40 kilometrů dlouhá D46, které se také říká Hanácká dálnice, vede z Vyškova přes Prostějov do Olomouce. Na 26. kilometru dálnice je estakáda Haná v Prostějově, která se svými 794 metry patří mezi nejdelší dálniční mosty v zemi.
Veřejná autobusová doprava v loňském roce přepravila více než 347 milionů cestujících, meziročně o 3,6 procenta více. Vyplývá to z předběžných statistik ministerstva dopravy zveřejněných na webu Českého statistického úřadu. Množství přepravených cestujících autobusy veřejných linek za loňský rok dosahuje 97,6 procenta počtu z roku 2019 před pandemií covidu-19, kdy se autobusy svezlo téměř 355,6 milionu lidí. Loni se snížila průměrná vzdálenost, kterou lidé v autobusech urazili, na 25,4 kilometru.
V roce 2022 lidé autobusy průměrně cestovali na vzdálenost 27,6 kilometru. V roce 2019 to bylo 29,1 kilometru. Průměrná vzdálenost se v roce 2020 propadla na 23,1 kilometru a stagnovala až do roku 2022, kdy opět vzrostla.
Nejvíce cestujících, 93 procent, přepravili dopravci v pravidelné dopravě vnitrostátně a 1,1 procenta mezinárodně. Zbývajících přibližně 5,8 procenta cestujících přepravili v nepravidelné dopravě, tedy zájezdoví dopravci.
Přepravní výkony autobusových dopravců, tedy součet vzdáleností, na kterou byli ve veřejné autobusové dopravě přepraveni jednotliví cestující, loni činily 8,8 miliardy kilometrů. Meziročně klesly zhruba o 4,3 procenta.
Nejvíce cestujících přepravili autobusoví dopravci v prvním kvartálu, nejméně ve druhém a čtvrtém. Nejvíce kilometrů a průměrně také větší vzdálenosti cestující urazili ve třetím kvartálu.
