Nejvýhodnější nabídku na stavbu první etapy východního obchvatu Bruntálu podalo sdružení M – Silnice a FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby za nabídkovou cenu 827,6 milionu korun bez DPH. Celkem obdrželo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) pět nabídek. Na síti X to napsal generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Přeložka silnice I/45 bude dlouhá 4,5 kilometru, podle informací na internetových stránkách ŘSD se zahájení stavby předpokládá letos a uvedení do provozu v roce 2027.
Cena stavby se odhadovala na více než miliardu. Mátl uvedl, že nabídnutá cena je ve výši 78 procent předpokládané ceny. Stavba, která má výrazně odlehčit dopravě ve městě, už má platné stavební povolení.
Východní obchvat má odvést z centra města především provoz ve směrech na Olomouc a Krnov. Jeho začátek naváže na cestu jižně od města v místě před čerpací stanicí. Bude pokračovat na severovýchod, kde prostřednictvím několika přemostění překoná železniční trať, čističku odpadních vod a protne údolí Černého potoka. Dále trasa obchvatu povede sedlem Zaječího vrchu, po západním úbočí Kozince a na sever přes železniční trať k obchvatu Oborné, na který se napojí. Kvůli stavbě obchvatu stavbaři zbourají čerpací stanici a dva rodinné domy.
Zastávky autobusů v pražské MHD by mohly být od letošního léta všechny na znamení. Cílem je zkrácení intervalů a větší plynulost či omezení hluku a škodlivin. Změna by přinesla úspory pohonných hmot i peněz. Nevýhodou by mohl být takový systém pro lidi se sníženou schopností pohybu a orientace. Vyplývá to z dokumentu organizace Ropid, která plánuje pražskou MHD, pro magistrát, který má ČTK k dispozici. Návrh musí schválit pražští radní. Pokud by tak učinili, zkušební provoz by mohl začít od soboty 29. června.
V Praze je nyní asi 2500 autobusových zastávek, z nichž je 69 procent na znamení. Pokud stojí cestující na zastávce na znamení, od roku roku 2011 nemusí dávat znamení, ale řidič má povinnost zastavit. Všechny zastávky na znamení již fungují v některých zahraničních i českých městech.
Ředitel organizace Ropid Petr Tomčík dnes na jednání dopravního výboru pražského zastupitelstva řekl, že změna se má týkat celé Pražské integrované dopravy, takže i okolí metropole. S vedením Středočeského kraje je podle něj úprava předjednaná. Sjednocení podle něj umožnilo postupně vyřazení starších autobusů, které neměly dostatek tlačítek pro zastavení. „Počítáme vcelku s masivní informační kampaní pro cestující,“ dodal ředitel. Termín od 29. června je podle něj určen na základě celostátní změny jízdních řádů, která začne platit ve stejný den.
Výhodou zastávek na znamení je podle dokumentu zkrácení intervalů, nižší náklady na pohonné hmoty nebo větší komfort pro projíždějící cestující. Zastavující a rozjíždějící autobusy by tolik neničily silnice v zastávkách a rovněž by se snížil hluk a množství emisí. Z jízdních řádů by pak mohla zmizet řada značek a byly by přehlednější.
Změna by znamenala i finanční úspory, když každé zastavení a rozjetí podle Ropidu stojí jednu korunu. Ročně úspora by podle dokumentu odhadem dosáhla pěti milionů korun. Autobusy, které nemusí zastavit, navíc mají nižší spotřebu nafty.
Naopak nevýhodou může být plánovaná novinka pro lidi se sníženou schopností pohybu a orientace. Pro zastavení je totiž nutné dát řidiči v autobusu včas znamení; stejně, jako to dnes musí dělat rodiče s kočárky. Znamenalo by to rozmístit ve voze dost tlačítek. Hrozí také množství zbytečných zastavení, kdy řidič musí takzvaně dorovnávat jízdní řád, aby ze zastávky neodjel předčasně. Problém by to mohl být i pro dobíhající, neboť pokud cestující není v zastávce, řidič nemusí zastavit.
V zastávkách nemusí od roku 2011 cestující dávat znamení zdviženou paží, stačí, aby na zastávce stál a řidič zastaví. Pokud v ní již jeden autobus stojí, ten, který přijede po něm, musí zastavit také. Cestujícím ve voze pak před výstupem stačí pouze včas stisknout tlačítko znamení k řidiči.
Ve Středočeském kraji, jehož veřejná doprava je propojena s pražskou, jsou všechny zastávky na znamení například na Benešovsku, v Kutné Hoře, Čáslavi či ve Slaném. V Česku mají všechny zastávky na znamení například také Jihlava a Třebíč nebo Liberecký kraj.
Ekologické způsoby dopravy jsou důležité pro devět procent Čechů, což je nejméně z osmi zemí EU, kde je to průměrně 24 procent. Vyplývá to z průzkumu Mobility Barometr 2024 mezi 8000 respondenty z osmi zemí EU, kterou pro pojišťovací společnost Europ Assistance zpracovala agentura Ipsos. Podle představitelů Europ Assistance mají Češi proti jiným zemím v EU také nejmenší zájem o koupi elektromobilu v příštím roce. Elektromobil plánuje pořídit 17 procent dotázaných Čechů, v dalších zemích je to průměrně 27 procent dotázaných.
Průzkum se konal vedle Česka v Belgii, Francii, Itálii, Německu, Portugalsku, Rakousku a ve Španělsku.
V těchto zemích EU mají podle zjištění zájem o koupi elektromobilu převážně muži. Ti tvoří 57 procent lidí, které elektromobily zajímají. V 62 procentech případů se o elektromobily zajímají lidé žijící v bezdětných vztazích. Ve 40 procentech případů elektromobily lákají lidi ve městech. Jako nejčastější důvod pro pořízení elektromobilu uvedlo 43 procent dotázaných úsporu nákladů, 39 procent zájemců o koupi elektromobilu uvedlo ekologické aspekty a 34 procent by si elektromobil pořídilo kvůli klesající popularitě spalovacích motorů. Nejčastější překážkou jsou pro 59 procent respondentů vysoké pořizovací náklady a náklady na údržbu, 30 procent se obává delších cest s elektromobily.
Češi v Evropě vynikají v nákupu ojetých automobilů. Při nákupu auta volí ojeté v 62 procentech případů, v Evropě je to 54 procent. Nejvyšší podíl aut Čechů, 94 procent, má spalovací motor. V Evropě má spalovací motor průměrně 88 procent aut.
V Česku je také ze všech zkoumaných zemí nejmenší podíl domácností, které vlastní alespoň jeden automobil. V EU je to podle průzkumu průměrně 87 procent domácností, v Česku 76 procent. V dalších zemích se podíl pohybuje mezi 85 až 97 procenty. Možnost využití firemního automobilu má v Česku devět procent respondentů, stejně jako v Evropě.
Zhruba 66 procent Čechů využívá veřejnou dopravu, proti průměrnému Evropanovi v průzkumu o 14 procentní bodů více. Češi také častěji chodí pěšky, přihlásilo se k tomu 97 procent dotázaných v ČR, o pět procentních bodů víc než v jiných zemích. Zhruba 32 procent Čechů používá sdílená auta, o 12 procent víc proti průměru Evropanů v průzkumu.
Častěji Češi vlastní i jízdní kola, v zemích z průzkumu je to 62 procent domácností, v Česku 69 procent. Podle vedoucího Europ Assistance pro B2C Tomáše Chaloupky je to způsobeno dostupností a dřívějším nástupem sdílených kol v západnějších zemích Evropy. Lidé tam pak podle něj nemají takovou potřebu kolo vlastnit.
O čtyři procentní body nižší je naopak zájem Čechů o elektrokola, v zemích Evropy elektrokolo využívá přibližně 18 procent dotázaných. Méně často Češi jezdí auty, v Česku 71 procent lidí, v Evropě 81 procent.
Podle obchodního a marketingového ředitele Europ Assistance Lukáše Sourala Češi dojíždí do práce nebo do školy na srovnatelné vzdálenosti jako průměrný Evropan. V Česku dojíždí 60 procent obyvatel na vzdálenost kratší než deset kilometrů a 40 procent nad deset kilometrů. Sedm procent Čechů dojíždí na vzdálenost delší než 50 kilometrů.
Dopravci v Česku loni po vodě přepravili 1,22 milionu tun nákladu, téměř o čtyři procenta méně než v roce 2022. Množství lodního nákladu se v Česku postupně snižuje od roku 2020. Vyplývá to z předběžných statistik ministerstva dopravy zveřejněných na webu Českého statistického úřadu. Množství nákladu přepraveného po řekách za loňský rok dosahuje zhruba 70 procent toho z roku 2019, před pandemií covidu-19. Tehdy ho dopravci převezli 1,73 milionu tun.
Průměrná přepravní vzdálenost loni činila 382,9 kilometru. Zkrátila se oproti roku 2022, kdy dopravci náklad průměrně přepravovali na vzdálenost 422,2 kilometru. V roce 2019 to bylo 328,2 kilometru, loni tedy dopravci přepravovali náklad na průměrně vyšší vzdálenosti než před pandemií.
Přepravní výkony dopravců, tedy součet vzdáleností, na kterou byly ve vodní dopravě přepraveny jednotlivé tuny nákladu, loni činily 467 milionů kilometrů. Meziročně přepravní výkony klesly téměř o 13 procent, oproti roku 2019 pak zhruba o 17 procent.
Vnitrostátní doprava se loni na přepravě nákladu po vodě podílela téměř 30 procenty, zbytek tvořila mezinárodní doprava. Zhruba polovinou se na mezinárodní přepravě podílela kabotáž na území cizích států, tedy přeprava nákladu mezi dvěma místy ležícími v jiném státě, než ve kterém sídlí dopravce. Přeprava ve třetích zemích tvořila 48 procent. Zbylá méně než dvě procenta mezinárodní dopravy tvořil vývoz a dovoz, vývoz převyšoval dovoz.
„Projevuje se tak zejména dlouhodobá podinvestovanost oboru, kdy v důsledku nestabilních plavebních podmínek naprostá většina přeprav je realizována v zahraničí. Zde je tvrdá konkurence s dopravci z jiných států,“ řekl ČTK mluvčí Ředitelství vodních cest Jan Bukovský. Objem přepravy v dovozu a vývozu podle něj prudce klesá v důsledku dlouhých suchých období a obtížích při plánování přeprav.
Podle Bukovského pokles objemu přeplaveného nákladu nezpůsobuje nezájem klientů o vodní dopravu. „Dopravcům se nevyplatí na krátká a nejasná období splavnosti posílat lodě na Labe z jiných západoevropských vodních cest, kde mají své zakázky,“ uvedl. Dopravci podle něj realizují zejména speciální přepravy nadrozměrných nákladů, pro které není jiná alternativa.
V jiné situaci je podle Bukovského vnitrozemská vodní doprava. „Tam je objem závislý na zakázkách,“ řekl. Větší výkyvy v množství zakázek podle něj vloni vznikaly při větším objemu dopravy z důvodu údržby plavební dráhy prováděné státními podniky povodí, nejčastěji po povodních, nebo kvůli pracím Ředitelství vodních cest, například prohrábkám Vltavy na větší ponory. Stabilní zakázkou je podle Bukovského doprava kameniva do Prahy pro společnost TBG Metrostav.
Nejvíce nákladu přepravili dopravci po vodě v prvním čtvrtletí, nejméně ve čtvrtém. Nejvíce kilometrů dopravci s nákladem urazili také v prvním kvartálu, průměrně nejdelší vzdálenosti s nákladem urazili ve třetím kvartálu. Výsledky prvního čtvrtletí jsou podle Bukovského způsobeny lepšími a lépe predikovatelnými plavebními podmínkami.
Výstavba nové tramvajové trati v horní polovině pražského Václavského náměstí začne letos 29. června a potrvá tři roky. Tramvaje přes náměstí mezi Vodičkovou a Jindřišskou ulicí nepojedou od tohoto data až do 30. září, tj. tři měsíce. ČTK to řekl technický ředitel dopravního podniku (DPP) Jan Šurovský. Náklady na vybudování trati od Národního muzea doprostřed náměstí vyjdou na 1,24 miliardy Kč. Jako první vznikne odbočka a napojení ze současné tramvajové trati, práce budou postupovat směrem k muzeu. Auta budou po dobu výstavby jezdit obousměrně v jedné polovině Václavského náměstí.
Výstavba začne zmíněnou tříměsíční výlukou ve Vodičkově a Jindřišské ulici, kdy DPP opraví nejprve trať ve Vodičkově mezi náměstím a Palackého ulicí. Zároveň dělníci opraví stropní desku stanice metra A Můstek, která se nachází pod kolejemi. Poté vybudují výhybky a odbočku z nynější trati směrem nahoru po náměstí.
„V létě už začne výstavba na přeložkách inženýrských sítí na Václavském náměstí. Konkrétně výstavba retenční nádrže na vodu, která bude v podzemí pod prostorem, kde jsou nyní (na náměstí) historické tramvaje. Později se začne připravovat oprava stropní desky metra C Muzeum,“ řekl Šurovský. Při výluce vzniknou ve Vodičkově a Jindřišské blíže k náměstí provizorní obratiště. „Budeme se snažit dojet až co nejblíž k tomu staveništi,“ uvedl Šurovský.
Tramvajovou trať přímo náměstí bude DPP budovat od prostředka náměstí směrem k Národnímu muzeu. Přesný harmonogram postupu prací bude podnik se stavební firmou ještě dolaďovat. V soutěži pak musí ještě najít firmu, která vybuduje koleje od muzea do Vinohradské a Škrétovy ulice. „Jedná se o druhou stavbu (první jsou koleje na náměstí), ale je povolená a má pravomocné stavební povolení,“ dodal Šurovský.
Při výstavbě kolejí přes magistrálu by se podle ředitele mělo pravděpodobně postupovat tak, že zůstanou pro auta průjezdné vždy dva ze tří jízdních pruhů. Také v tomto případě ale přesný postup prací a harmonogram teprve vznikne. Po dokončení trati tramvaje provoz aut nijak neovlivní, neboť již nyní jsou v místech křížení semafory a zároveň přechody pro chodce.
Tramvaje v horní části náměstí jezdily do roku 1980, o jejich návratu rozhodlo minulé vedení města. Oproti původnímu stavu budou podle dřívějších informací jezdit po stranách náměstí a uprostřed bude promenáda. Město také na náměstí počítá s utlumením provozu automobilů.
Václavské náměstí je dlouhé 682 metrů a přibližně 60 metrů široké. V roce 2020 začala rekonstrukce spodní části náměstí, kterou město již dokončilo. Poté pokračovaly práce na dvou menších plochách u kolejí z Jindřišské do Vodičkovy ulice, které už byly přípravou pro stavbu tramvajové trati v horní části.
Společnost Letiště Praha loni vykázala čistý zisk 1,5 miliardy korun. Oproti roku 2022, kdy bylo letiště po pandemii covidu-19 dva roky ve ztrátě, je zisk vyšší o 1,2 miliardy korun. Oproti roku 2019 je však loňský výsledek stále nižší o zhruba 1,5 miliardy korun, tehdy čistý zisk firmy činil tři miliardy Kč. Hrubý provozní zisk (EBITDA) letiště za loňský rok byl 3,1 miliardy korun, což bylo meziročně o 900 milionů Kč více. Letiště Praha o tom informovalo v tiskové zprávě.
REKLAMA
Výsledky loňského hospodaření podle letiště pozitivně ovlivnil nárůst počtu odbavených cestujících, který meziročně stoupl o 29 procent na 13,8 milionu. Počet odbavených cestujících v loňském roce dosáhl 78 procent počtu z roku 2019.
Podle předsedy představenstva Letiště Praha Jiřího Pose letiště loni díky dobrým výsledkům hospodaření uskutečnilo investice za přibližně 900 milionů korun. „Největší z nich se týkaly rekonstrukce pojezdových drah TWY Z a TWY H, které vyšly na 139 milionů korun, a výstavby kabelovodu propojujícího areály sever a jih za 89 milionů korun,“ řekl Pos a dodal, že pražské letiště pokrylo celou částku ze svých zdrojů.
Z Letiště Václava Havla Praha v roce 2023 létalo 69 dopravců přímou linkou do 167 destinací. Letos ruzyňské letiště předpokládá odbavení 16 milionů cestujících. Toto číslo by ale stále bylo pod hranicí počtu z předcovidového roku 2019, kdy letiště odbavilo 17,8 milionu pasažérů.
Správa železnic vyhlásila výběrové řízení na projektanta nové budovy centrálního dispečerského pracoviště (CDP) pro dálkové řízení provozu na vysokorychlostních tratích v Čechách. Vznikne v sousedství stávajícího objektu CDP na pražské Balabence. Předpokládaná hodnota zakázky je 39 822 660 korun.
Vítěz výběrového řízení vypracuje mimo jiné studii nové budovy CDP VRT Praha, záměr projektu a následně dokumentace pro povolení záměru a pro provádění stavby. Zahájení stavebních prací se plánuje v roce 2027.
Pracoviště dálkového řízení provozu na vysokorychlostních tratích se bude nacházet stejně jako stávající budova CDP v tzv. trianglu na pražské Balabence. Součástí budovy budou kromě sálů pro obsluhu VRT také dispečerské sály pro konvenční železnici v oblasti Prahy.
Samotné práce budou zahrnovat výstavbu nové budovy a na ni navazujících objektů a rozšíření stávajícího počtu parkovacích míst včetně možnosti dobíjení elektromobilů. Vznikne také nové energocentrum pro celý areál CDP Praha, které zajistí spolehlivé napájení i při mimořádných situacích.
Podobné centrum získají také vysokorychlostní tratě na Moravě. Pracoviště budou zároveň v případě potřeby schopná převzít kontrolu nad úseky VRT ve zbývající části republiky.
Cestující městskou hromadnou dopravou v Brně si informace o spojích zjistí rychleji než dříve. Dopravní podnik města Brna (DPMB) spustil na svém webu a v aplikaci DPMBinfo vlastní vyhledavač. Kromě většího komfortu nabízí i výhodu propojení vyhledávání s aktuálními informacemi z provozu.
„Službu zákazníkům se snažíme neustále zlepšovat a přizpůsobovat jejich požadavkům. Integrace vlastního vyhledávání spojení do mobilní aplikace a webových stránek je dalším krokem k vyššímu komfortu při využívání městské hromadné dopravy v Brně. Vyhledání spojení v rámci celého Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje je nyní pro uživatele rychlejší a spolehlivější. Při zobrazení vyhledaných spojů přímo v mobilní aplikaci nebo na webových stránkách umožňuje jejich propojení s dalšími informacemi, například aktuálním zpožděním, mimořádnou událostí na trase nebo probíhající či plánovanou výlukou,“ sdělil Miloš Havránek, generální ředitel Dopravního podniku města Brna.
Doposud vyhledávač v aplikaci DPMBinfo a na webu DPMB cestující odkazoval na veřejný vyhledávač, což s sebou neslo řadu nevýhod. Z aplikace bylo nutné otevřít webové stránky s vyhledávačem – to obnášelo využití většího množství dat. DPMB a jeho zákazníci byli plně odkázáni na funkčnost tohoto externího zdroje informací. Třetím hendikepem bylo zobrazování reklam, které byly vázány na provoz externího vyhledávače.
„Po čtyřech měsících práce na zavedení nového vyhledávání tak spouštíme testovací provoz a jsme otevřeni zpětné vazbě od našich cestujících,“ řekl Havránek.
Mobilní aplikaci DPMBinfo nabízí dopravní podnik cestujícím už od roku 2017. Aktuálně ulehčuje cestování více než 53 tisícům uživatelům, kteří si zde kromě vyhledávání spojů mohou najít i mimořádné a plánované události v provozu nebo aktuální polohu vozů.
Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) začne od středy 17. dubna 2024 od brzkých ranních hodin s opravou tramvajové tratě na Letenském náměstí. Práce zde potrvají do neděle 28. dubna 2024 zhruba do půlnoci. Z tohoto důvodu bude obousměrně přerušen provoz tramvají mezi Hradčanskou a Strossmayerovým náměstím. Tramvajové linky č. 1, 8, 12, 25, 26, 41, 91 a 96 budou jezdit po změněných trasách, DPP v denním provozu zavede náhradní autobusovou dopravu X1 a v nočním X91. Pro automobily nebude možné ve směru od Veletržní odbočovat do Letenského tunelu.
DPP v rámci této akce opraví lomy kolejnic na trati v ulici Milady Horákové a na Letenském náměstí v úseku mezi Čechovou a Oveneckou ulicí a současně vymění opotřebené kolejové oblouky. Z tohoto důvodu bude od středy 17. dubna od cca 4:30 do neděle 28. dubna 2024 do cca 24:00 obousměrně přerušen provoz tramvají v úseku Hradčanská – Strossmayerovo náměstí.
Změny tras tramvajových linek
Linka č. 1 bude v úseku Hradčanská – Strossmayerovo náměstí odkloněna přes zastávky Chotkovy sady, Malostranská a Čechův most.
Linka č. 8 bude rozdělena na dvě části:
ve směru od Nádraží Podbaba bude ze zastávky Hradčanská odkloněna do obratiště Špejchar
ve směru od Starého Hloubětína bude zkrácena do zastávky Strossmayerovo náměstí, dále bude pokračovat jako linka č. 25 směr Lehovec
Linka č. 12 bude v úseku Malostranská – Strossmayerovo náměstí odkloněna pře zastávku Čechův most.
Linka č. 25 bude rozdělena na dvě části:
ve směru od Bílé Hory bude ze zastávky Hradčanská odkloněna do obratiště Špejchar
ve směru od Lehovce bude zkrácena do zastávky Strossmayerovo náměstí, dále bude pokračovat jako linka č. 8 směr Starý Hloubětín
Linky č. 26, 91 a 96 budou v úseku Hradčanská – Dlouhá třída odkloněny přes zastávky Chotkovy sady, Malostranská a Čechův most.
Historická linka č. 41 bude v úseku Královský letohrádek – Strossmayerovo náměstí odkloněna přes zastávky Malostranská a Čechův most.
Změny v zastávkách tramvají
Pro oba směry se zřizuje zastávka Malostranská na nábřeží Edvarda Beneše.
Náhradní doprava
V denním provozu bude zavedena náhradní autobusová doprava X1 v trase Hradčanská – Strossmayerovo náměstí.
V nočním provozu bude zavedena náhradní autobusová doprava X91 v trase Hradčanská – Strossmayerovo náměstí – Náměstí Republiky.
Individuální automobilová doprava bude částečně omezena v místech prací. Auta jedoucí od Sparty do Veletržní budou tramvajovou trať přejíždět už v křižovatce ulic Milady Horákové, Korunovační, Čechovy a výjezdu z Letenského tunelu. Počet pruhů ve směru od Veletržní bude snížen ze tří na dva. Kvůli stavebním pracím na trati nebude možné odbočovat do Letenského tunelu, tj. vlevo ve směru od Veletržní ulice.
Pět největších nájemních transakcí na pražském kancelářském trhu představovaly loni renegociace, tedy přejednání stávajících smluv. Je to cesta, kterou firmy, jimž končí nájemní smlouva, stále častěji upřednostňují před stěhováním do nových prostor. Přispívají k tomu i vysoké náklady na vybavení kanceláří, tzv. fit out, jež má Praha nejvyšší v regionu střední a východní Evropy a srovnatelné například s Paříží. Loni v Praze činily v průměru 1 252 eur na metr čtvereční, což je 8% meziroční nárůst. Analýzu nákladů na zařízení kanceláří přináší realitněporadenská společnost Cushman & Wakefield ve svém každoročním přehledu EMEA Fit Out Cost Guide.
Náklady na vybavení nových kancelářských prostor jsou jedním z faktorů, které společnosti posuzují při svém rozhodování, zda setrvat ve stávajících prostorách, nebo se přestěhovat do nových. Při jejich aktuální výši – v Praze jde v průměru o 1 252 eur na metr čtvereční – jde o nemalou položku, jež často přispěje k rozhodnutí prodloužit současnou nájemní smlouvu. Takové řešení zvolili i nájemci v loňských pěti největších pražských kancelářských transakcích.
Radka Novak, vedoucí týmu pronájmu kancelářských prostor, Cushman & Wakefield: „Z našich statistik vyplývá, že nájemci častěji volí setrvání ve stávajících prostorách a přejednání svých nájemních smluv. Většina své prostory nyní zmenšuje – ale záleží také na oboru podnikání firmy a na její velikosti. Nejčastěji kanceláře zmenšují finanční instituce, a především centra sdílených služeb, která model práce na dálku ovlivňuje nejvíce. Naopak technologické firmy mnohdy expandují, stejně jako společnosti poskytující profesionální obchodní služby pro firmy.“
Setrvání ve stávajících prostorách tak nemusí nutně znamenat zachování jejich podoby. Firmy usilují o to, jejich prostory byly efektivně využity a vyhovovaly aktuálním trendům. Rozšíření práce na dálku s sebou často nese snižování počtu pracovních míst a jejich sdílení, na druhé straně ale vyžaduje zároveň vznik nových zón pro videokonference, komunitních prostor pro spolupráci, nebo naopak těch pro soustředěnou individuální práci. Pracovní prostředí má také zaměstnance motivovat k alespoň částečnému docházení do kanceláří.
Glyn Evans, vedoucí Design + Build pro region EMEA, Cushman & Wakefield: „Zaměstnavatelé usilují o vytvoření prostředí, jež by vyhovovalo současným „workplace“ trendům a bylo pro zaměstnance atraktivní alternativou k práci z domova. Musí být dostatečně flexibilní a nabídnout podmínky pro různé typy pracovních aktivit, poskytnout kvalitní technické vybavení, umožnit relaxaci nebo socializaci. Nemalou roli hrají i požadavky na udržitelnost, diverzitu a inkluzi. To vše se dnes promítá do designu kanceláří, kvality vybavení i samotného výběru budovy.“
I majitelé kancelářských budov tak musejí nájemce motivovat, aby zvolili jejich projekt – ať už ty nové pro přestěhování, nebo ty stávající k setrvání. Jednou z pobídek jsou příspěvky na vestavbu, jež podobně jako noví nájemci dostávají i ti, kteří přejednávají smlouvu v dosavadních prostorách.
Radka Novak, vedoucí týmu pronájmu kancelářských prostor, Cushman & Wakefield: „V posledních dvou letech se výše příspěvků na vestavbu téměř zdvojnásobila, a to i v případě renegociací. Pronajímatelé chápou nutnost investic do remodelací stávajících prostor, které mohou nájemce ve starší budově udržet. Buduje-li se zcela nový fit out, pronajímatel je schopen pokrýt svým příspěvkem až 40 % nákladů nájemce. V případě přestavby stávajících prostor mohou být náklady i o 40% nižší, i tak je ale kontribuce pronajímatele nezbytná.“
Největší položkou jsou stavební náklady
Ve srovnávaných městech regionu EMEA představují největší položku nákladů na fit out samotné stavební náklady – v Praze jde o 50 %. Nezanedbatelné jsou nicméně také náklady na nábytek a technické vybavení, jež obvykle tvoří zhruba pětinu, v Praze přesně 20 %. Stejně vysokou položkou v rozpočtu jsou u nás i náklady na technické (AV a IT) vybavení, poradenské služby související s návrhem a realizací nového designu kanceláří se podílejí 10 %.
Za vysokými stavebními náklady stojí zvýšení cen stavebních prací i materiálů. Ceny stavebních prací se podle údajů Eurostatu v celé eurozóně i v Česku v roce 2022 meziročně zvýšily o zhruba 12 %, v roce 2023 o dalších 6 %. Pandemie COVID-19 a válka na Ukrajině způsobily nedostatek mnoha stavebních materiálů, a tedy také rapidní nárůst jejich cen. Podle údajů z cenové soustavy ÚRS vzrostl souhrnný index cen materiálů v Česku za období od začátku roku 2021 do konce roku 2022 přibližně o 40 %. V roce 2023 dochází k jejich postupnému poklesu, ale na počátku roku 2024 ceny stále převyšují úroveň před pandemií.
Praha: v CEE nejdražší, srovnatelná s Paříží či Amsterdamem
V Praze dosáhly loni náklady na vybavení kanceláří v průměru 1 252 eur na metr čtvereční. V rámci regionu střední a východní Evropy následovala Varšava (1 250 eur na metr čtvereční) a Budapešť (1 200 eur na metr čtvereční).
V celém regionu EMEA se na první příčce umístil Londýn s průměrnými náklady na fit out 2 629 eur na metr čtvereční. V dalších městech západní Evropy jsou tyto náklady sice o něco nižší než v Londýně, nicméně ve většině z nich zůstávají nad úrovní Prahy. Srovnatelné s ní jsou třeba v Amsterdamu (1 200 eur za metr čtvereční) nebo v Paříži (1 190 eur za metr čtvereční).
Glyn Evans, vedoucí Design + Build pro region EMEA, Cushman & Wakefield: „Úrovně nákladů na fit out srovnatelné s některými západoevropskými městy dosáhla Praha díky kombinaci vysoké inflace, růstu cen stavebních materiálů, nízké nezaměstnanosti a vysoké stavební aktivity v uplynulých letech.“
Glyn Evans, vedoucí Design + Build pro region EMEA, Cushman & Wakefield: „V blízké budoucnosti v Česku neočekáváme významné snížení stavebních nákladů, nicméně u materiálů již vidíme narovnávání cen a zlepšování dostupnosti. Pracovní síla ve stavebnictví je již také dostupnější v souvislosti se zpomalením výstavby, což by také mělo pomoci zvýšit konkurenceschopnost v tomto odvětví.“
