Sobota, 22 listopadu, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 281

Správa železnic loni navýšila příjmy, ušetřila i díky nižší spotřebě energií

Od
Karolína Vágnerová
-

Správní rada Správy železnic dnes schválila účetní závěrku organizace za rok 2023. Ten se opět nesl ve znamení modernizace důležitých traťových úseků a železničních uzlů, stejně jako rekonstrukce desítek nádražních budov. Na hospodaření mělo pozitivní vliv zvýšení výnosů z nemovitostí o více než 100 milionů korun. Naopak se podařilo snížit mzdové náklady, úsporu ve výši 130 milionů korun pak přinesla nižší spotřeba plynu a elektřiny.

„Správa železnic kromě nutných provozních úspor pokračovala ve vysokém tempu investic. Na modernizaci vynaložila loni 39 miliard korun, dalších téměř 21 miliard šlo na opravy a údržbu tratí. Díky tomu se na řadě míst zvýšila bezpečnost provozu, současně se dál viditelně zlepšuje prostředí pro cestující,“ popisuje ministr dopravy Martin Kupka.

Z koridorových úseků skončila modernizace z Brna do Blanska, z Ústí nad Orlicí do Brandýsa nad Orlicí, z Velimi do Poříčan nebo v Praze mezi Smíchovem a Radotínem. V posledně jmenované stanici se navíc otevřela pro veřejnost nová nádražní budova.

K získávání potřebných finančních prostředků využívá Správa železnic moderní způsoby financování, například úvěr od Evropské investiční banky. Pokročila rovněž příprava PPP projektů. „Se zapojením soukromého kapitálu poprvé počítáme při financování výstavby železnice na letiště. Už jsme vybrali konsorcium poradenských firem, jejichž zkušenosti nám pomohou při hledání koncesionáře tohoto PPP projektu,“ říká generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Z hlediska bezpečnosti provozu bylo loni důležité zvýšení zabezpečení celkem 124 železničních přejezdů, Správa železnic na ně vynaložila téměř 2,2 miliardy korun. Dalších šedesát křížení bylo zrušeno úplně. Pokračuje rovněž instalace jednotného evropského zabezpečovače ETCS, kterým je vybaveno už přibližně tisíc kilometrů tratí.

Úspory se podařilo najít i v oblasti mzdových nákladů, a to díky optimalizaci počtu zaměstnanců o 1,3 procenta. Ke konci loňského roku činil jejich počet 16 893. Důležitá je proto pokračující digitalizace a automatizace procesů.

Meziroční úsporu 130 milionů korun přineslo snížení spotřeby energií. Správa železnic potřebovala o sedm procent méně elektřiny, a dokonce o čtrnáct procent méně plynu.
V kolonce příjmů se pozitivně projevilo zvýšení výnosů, které u nebytových prostor, bytů, pozemků a staveb činilo 102,5 milionu korun.

Zdroj: Správa železnic

Experti i ministři: Vodíkové technologie čeká v ČR boom, na jejich podporu zamíří miliardy Kč

Od
Karolína Vágnerová
-
  • HYTEP: V roce 2030 má ČR spotřebovávat 20 tisíc tun obnovitelného vodíku
  • Legislativa EU zavazuje ČR k většímu nasazení vodíku v dopravě i průmyslu
  • Síkela: Akvizice 4 000 kilometrů plynovodů byla strategickým krokem pro budoucí transport vodíku přes ČR
  • Bartoš: Na podporu vodíkové mobility mohou jít miliardy Kč ze zdrojů ČR i EU
  • Hladík: Vodík je jedinečnou šancí pro regiony poznamenané těžbou uhlí
  • V ČR vytipovali železniční tratě vhodné pro nasazení vodíkových vlaků

 

Sdílení zkušenosti se zaváděním vodíkových technologií v Belgii, Německu či na Slovensku, evropská a národní legislativa, podpora českých vodíkových projektů včetně dotačních příležitostí či série vědeckých přednášek s nejnovějšími poznatky od vývoje elektrolyzérů přes skladování a transport vodíku po slibné nové materiály pro výrobu palivových článků. Ale také workshopy přibližující možnosti nasazení regionálních vodíkových vlaků na českých železnicích nebo shrnující výsledky pětiletého mezinárodního projektu na vývoj nového typu membrán pro alkalické elektrolyzéry, prezentace vodíkových zařízení včetně automobilů či ocenění talentovaných vysokoškoláků.

I taková témata přinesl 14. ročník jedinečné evropské odborné konference s názvem Hydrogen Days 2024, která ve dnech 20.–22. března v Praze hostila experty na vodíkové technologie z celého světa.

„Konference nabídla jedinečné místo pro setkání odborníků z komerčních, výzkumných a vzdělávacích institucí, působících v oblasti pokročilých vodíkových a souvisejících technologií. Stejně tak ovšem přivítala i zástupce státních institucí a samospráv, investory či podnikatele, zajímající se o rozvoj vodíkového hospodářství,“ uvedla Veronika Vohlídková, výkonná ředitelka České vodíkové technologické platformy HYTEP.

O významu akce, která nemá v oboru vodíkových technologií v ČR obdoby, svědčí i to, že se jí kromě řady tuzemských i zahraničních odborníků osobně zúčastnili i nizozemský velvyslanec Daan Huisinga, belgický velvyslanec Jurgen van Meirvenne nebo zástupce indické vodíkové asociace Alok Sharma.

 

Legislativa EU zavazuje ČR k většímu nasazení vodíku v dopravě i průmyslu

Vodíkové technologie zažívají v posledních letech v České republice postupný rozmach, a tempo jejich rozvoje a nasazení v širokém měřítku má v blízké budoucnosti dále gradovat. Souvisí to i s implementací evropské legislativy do českého právního řádu, která přináší v oblasti vodíku pro ČR řadu závazků.

Evropská unie loni přijala klíčovou revizi směrnice Renewable Energy Directive na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie, která přináší pro Českou republiku i závazné cíle pro spotřebu obnovitelného vodíku v dopravě a průmyslu. V roce 2030 tak má 1 % spotřebované energie v dopravě na území ČR pocházet z obnovitelných paliv nebiologického původu, tedy především z obnovitelného vodíku, případně z e-paliv. V průmyslu pak má být podle směrnice do roku 2030 přibližně 42 % šedého vodíku nahrazeno vodíkem obnovitelným. V Česku mají podle směrnice také vzniknout tzv. „akcelerační zóny“, kde bude jednodušší a rychlejší budovat nové zdroje obnovitelné energie.

Dle jiného nařízení EU o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva zase musí do roku 2030 vzniknout na každých 200 kilometrech dálnic sítě TEN-T (tedy dálnicích jako je D1 nebo D5) plnicí stanice vodík s kapacitou vhodnou pro rozvoj vodíkové nákladní dopravy. Minimálně jedna vodíková plnicí stanice pak bude muset stát i v každém krajském městě ČR.

V české legislativě ale vodík stále nemá pevné místo. „Spolupracujeme se státní správou na vyjasnění podmínek, za kterých bude možné financovat projekty výroby obnovitelného vodíku v návaznosti na pravidla státní podpory, doufáme, že to stihneme nejpozději do konce roku 2024. Vodík se loni sice dostal do energetického zákona, to ale byl jen první nezbytný krok. Nyní usilujeme o to, aby Česká republika přišla s komplexní revizí legislativy speciálně zaměřenou na rozvoj vodíku jako energetického plynu a paliva, a to i s ohledem na nové unijní směrnice a nařízení. Již brzy se ale dočkáme aktualizace Vodíkové strategie, která bude řadu problémů adresovat,“ upozornila Veronika Vohlídková.

 

V ČR staví elektrolyzéry a plničky, testují i vodíkové autobusy

Podle propočtů České vodíkové technologické platformy HYTEP se bude v roce 2030 v České republice spotřebovávat kolem 20 tisíc tun obnovitelného vodíku. K tomu ovšem bude nutné vybudovat a rozvinout robustní řetězec vzájemně navazujících oblastí vodíkového průmyslu, a to od výroby vodíku přes jeho distribuci a skladování až po jeho spotřebu. Všem těmto tématům se konference Hydrogen Days 2024 detailně věnovala.

„Velká pozornost byla věnována vývoji a nasazení vodíku v energetice. Řečníci se zaměřili zejména na výrobu a skladování vodíku a energie, na související infrastrukturu, kogenerační systémy nebo palivové články. Neméně důležitým tematickým okruhem byl i vývoj a nasazení vodíku v dopravě. Přednášející představili například palivové články pro výrobu energie v mobilních aplikacích, pohonné jednotky založené na spalování vodíku nebo kombinované systémy,“ přiblížil Aleš Doucek, předseda představenstva České vodíkové technologické platformy HYTEP.

Že nasazení vodíkových technologií v České republice přibývá, potvrzují i úspěšně realizované projekty z nedávné doby. „V průběhu loňského roku byly například otevřeny dvě veřejné plnicí stanice na vodík v Litvínově a na pražském Barrandově, a současně byla spuštěna neveřejná stanici v Mstěticích u Prahy, čímž počet neveřejných plnicích stanic vzrostl na rovných pět. Na konci roku 2023 zase společnost Solar Global spustila v Napajedlech první větší elektrolyzér o kapacitě přibližně 230 kW. V řadě měst se rovněž uskutečnily testy vodíkových autobusů,“ vypočítal Doucek.

 

Hladík: Vodík je jedinečnou šancí pro bývalé uhelné regiony

Je symbolické, že řada vodíkových projektů se bude soustředit a rozvíjet v regionech, které si nesou historickou ekologickou či socioekonomickou zátěž po těžbě uhlí. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka může právě vodík představovat pro regiony jako je Ústecko, Ostravsko či Karlovarsko obrovskou příležitost při dekarbonizaci průmyslu a ekonomiky.

„Chceme podporovat čisté zelené technologie a přidanou hodnotu, a právě v oblasti vodíku se tato přidaná hodnota může vytvořit. Rozvoj vodíkového průmyslu může například v regionech, které byly v minulosti negativně ovlivněny těžbou uhlí, představovat významnou příležitost. Nejenže přinese ekologické zlepšení díky čistějším technologiím, ale také hospodářský rozvoj,“ uvedl ministr Hladík.

Podle Hladíka ministerstvo připravuje se všemi uhelnými kraji, tedy Ústeckým, Moravskoslezským a Karlovarským krajem, podporu na rozvoj tzv. vodíkových údolí ve Fondu spravedlivé transformace. Zde se chce zaměřit na podporu strategického a akčního plánování rozvoje v oblasti vodíku.

„Vnímám potenciál vodíku jako klíčového prvku v přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku a jako ministerstvo životního prostředí jsme připraveni podporovat iniciativy, které tento přechod usnadní a urychlí. Naším cílem je vytvořit udržitelný ekosystém pro vodíkové technologie v České republice, který bude podporovat inovace a přispívat k dekarbonizaci ekonomiky,“ doplnil ministr životního prostředí Petr Hladík.

 

Síkela: Akvizice plynovodů pro budoucí transport vodíku byla strategickým krokem

Český stát se nedávno stal majitelem téměř 4 000 kilometrů plynovodů a související infrastruktury. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely bude hrát státní vlastnictví této infrastruktury důležitou roli při budování evropské vodíkové sítě a plánovaném transportu vodíku z Německa či Ukrajiny do České republiky.

„V loňském roce jsme vlastnicky vstoupili do plynárenských aktiv, což Česku umožní hrát stěžejní roli při budování evropské vodíkové sítě. Díky tomu můžeme strategicky rozhodovat o trasách, kapacitách a technických parametrech vodíkových koridorů a zajistit tak efektivní a bezpečný transport vodíku a jeho dovoz do země,“ vysvětlil ministr Síkela a podotknul, že nejvýznamnějším partnerem v oblasti vodíkových technologií je pro Českou republiku jednoznačně Německo.

„Spolupráce s Německem v oblasti vodíkových technologií je pro Českou republiku klíčová. Nejdůležitějším projektem je Czech German Hydrogen Interconnector, který vznikne přestavbou stávajícího plynovodu na zemní plyn na přepravu vodíku,” doplnil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela s tím, že dalšími důležitými partnery pro ČR v oblasti vodíkových technologií jsou také Francie, Holandsko, Polsko, Jižní Korea nebo Japonsko.

 

Bartoš: Na podporu vodíkové mobility mohou jít miliardy korun

Významným segmentem oblasti vodíkových technologií je vodíková mobilita. Právě do jejího rozvoje v České republice budou směřovat nemalé prostředky z evropských zdrojů. Například Ministerstvo pro místní rozvoj ČR v nedávné době vyčlenilo přes 1,1 miliardy Kč na podporu udržitelné veřejné dopravy. Od ledna 2024 se mohou zájemci ucházet o celkem 245 milionů Kč na nízkoemisní a bezemisní vozidla k přepravě cestujících v Praze. V únoru 2024 pak odstartoval příjem žádostí na podporu infrastruktury pro alternativní paliva ve veřejné dopravě na území celé ČR mimo hlavního města Prahy, kde je alokováno dalších 886 milionů Kč. Podle Ivana Bartoše, ministra pro místní rozvoj ČR, jde o zásadní podporu vodíkové mobility.

„Na Ministerstvu pro místní rozvoj podporujeme vodíkovou mobilitu především výzvami v oblasti infrastruktury pro alternativní paliva ve veřejné dopravě. Prostřednictvím programu IROP financovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) rovnocenně podporujeme výstavbu vodíkových plnicích stanic a dobíjecích stanic pro autobusy veřejné hromadné dopravy. Záleží na strategii žadatelů (jednotlivých dopravců), jakým směrem se při rozvoji systému bezemisní veřejné dopravy chtějí vydat. Jde o vůbec první výzvy s tímto zaměřením, které jsme otevřeli. Rozvoji vodíkových technologií nahrává i šíře způsobilých výdajů v těchto výzvách – projekty mohou zahrnovat také výdaje na zřízení výrobny a skladovacích jednotek vodíku z obnovitelných zdrojů,“ uvedl ministr Ivan Bartoš.

Tím ovšem prostředky na veřejnou podporu vodíkové mobility rozhodně nekončí. „V předešlém roce a půl jsme nabídli prostřednictvím IROP ve výzvách projektům z oblasti udržitelné mobility přes miliardu korun. Kromě výzev pro Prahu a všechny kraje jsme vyhlásili také tzv. integrované výzvy ITI (integrované územní investice), které poběží až do roku 2027. Ty se zaměřují na hustě osídlené oblasti okolo velkých měst. Ve výzvě na výstavbu plnicích a dobíjecích stanic máme připraveno z evropských peněz 420 milionů Kč a ve výzvě na nákup bezemisních vozidel dokonce 3 miliardy Kč. Podpoříme jimi jak nákup a provoz vodíkových autobusů, tak bateriových elektrobusů, trolejbusů a tramvají,“ doplnil ministr Bartoš.

 

Studie napoví, které české tratě jsou vhodné pro vodíkové vlaky

Jednou z oblastí vodíkové mobility je i železniční doprava. Právě na tu byl zaměřen další z workshopů konference Hydrogen Days 2024, během kterého byly představeny předběžné výsledky končícího čtyřletého česko-norského projektu s názvem „Regionální vodíkové vlaky na českých železnicích“. Cílem projektu, jehož hlavním řešitelem byl ÚJV Řež, byla analýza českých železničních tratí a lokalizování oblastí, kde by vodíkové vlaky byly technickým, ekonomickým a environmentálním řešením výhodnějším oproti jiným technologiím.

Výzkumníci během projektové studie shromáždili údaje zejména z neelektrifikovaných českých tratí, kde jsou v současnosti provozovány dieselové soupravy. Následně prostřednictvím metodiky a softwaru vyvinutého norským výzkumným institutem SINTEF provedli technicko-ekonomickou analýzu vybraných regionálních tratí. V ní porovnávali jednotlivé pohony vlaků, tedy vlaky na naftu, baterie, vodík a vlaky s hybridním pohonem.

Celkem odborníci zkoumali sedm českých a jednu přeshraniční linku. Pozitivní výsledky pro potenciální nasazení vlaků s vodíkovým pohonem vyšly pro linky R14, R21, R22 a SP14 s tím, že u těchto tratí bude nutná ještě podrobnější ekonomická analýza. Detailní výsledky projektu budou zveřejněny nejpozději do konce dubna roku 2024.

 

Doprovodný program nabídl testovací jízdy, vodíkové exponáty i ocenění vysokoškoláků

V průběhu konference Hydrogen Days 2024 se v prostorách Cubex Centru Praha uskutečnila i výstava, kde byly prezentovány ukázky vodíkových technologií a produktů. Například společnost Dräger zde představila přenosné detektory plynů, inovativní bezdrátový přístroj X-node či komplexní systémy pro stacionární detekci plynů, společnost Ventile & Fittings Praha širokou škálu potrubních komponent pro fluidní systémy a společnost Swagelok panel pro vzorkování vodíku na plnicí stanici. Návštěvníci měli také možnost prohlédnout si či přímo otestovat v městském provozu vodíkové automobily značky BMW a Hyundai. Výstavu doprovodila i řada odborných posterů, věnujících se vývoji a nasazení vodíku v energetice či dopravě.

Na konferenci byly rovněž vyhlášeny výsledky soutěže Cena HYTEP, která odměnila nejlepší české diplomové práce z oblasti vodíkových technologií. Ocenění získal i nejlepší studentský poster a nejlepší studentská prezentace v rámci soutěže Student Award 2024.

Konference Hydrogen Days 2024 se uskutečnila pod záštitou Ministerstva životního prostředí České republiky, Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky, Ministerstva zahraničních věcí ČR a Hlavního města Prahy. Více informací o konferenci naleznete na www.HydrogenDays2024.cz nebo na www.hytep.cz

Zdroj: BÍLÝ MEDVĚD PUBLIC RELATIONS, s.r.o.

Startuje nová sezóna historických tramvajových linek 41, 42 a autobusové retro linky K

Od
Karolína Vágnerová
-

Od soboty 23. března 2024 Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) zahájil provoz historické tramvajové linky 41 a autobusové linky K. Obě jsou v provozu o víkendech a státních svátcích do 17. listopadu 2024. Od stejného data, od soboty 23. března 2024 historická tramvajová linka 42, kterou společně provozují DPP a Prague City Tourism (PCT), opět jezdí každý den. Zájem turistů o ni roste. Za prvních 11 víkendů letošního roku na ní DPP a PCT prodaly dohromady téměř o 25 % více jízdenek, než ve stejném období loňského roku.

 

Od soboty 23. března do konce roku 2024 bude historická tramvajová linka 42, která spojuje nejvýznamnější pražské památky a turistické atrakce opět v provozu denně od 10 do 18 hod. v intervalu 40 minut. DPP na ní ve dvou pořadích každý den vypraví až 12 spojů v závislosti na opravách a rekonstrukcích v Praze. Jízdné na ni je pro dospělé osoby od nové sezóny 350 korun, zlevněné pro děti od 4 do 15 let, studenty do 26 let a občany starší 65 let pak 250 korun. Jízdenka platí 24 hodin od zakoupení a lze ji opakovaně využívat nejen na linku 42, ale o víkendech a státních svátcích také na linky 41 a K.

 

„Jsme velmi rádi, že si jízdu historickou tramvajovou linkou č. 42 návštěvníci Prahy oblíbili a i díky tomuto projektu poznávají metropoli z jiné perspektivy. U tohoto produktu rovněž pozorujeme rostoucí zájem, a i z toho důvodu nyní přistupujeme ke každodennímu provozu,“ popisuje předseda představenstva Prague City Tourism František Cipro.

 

„Potvrzuje se nám, že historická tramvajová linka je úspěšný koncept, zájem návštěvníků Prahy o ni roste. Jen za prvních 11 víkendů letošního roku včetně Nového Roku, kdy byla zatím linka v provozu, jsme společně s Prague City Tourism na ní prodali 3191 jízdenek, o téměř 25 % více než ve stejném období loni. V roce 2023 jsme na lince 42 prodali celkem 24 371 jízdenek, což při průměrných třech jízdách na jízdenku znamená více než 73 tisíc přepravených cestujících. Rádi bychom letos překonali hranici 30 tisíc prodaných jízdenek a 100 tisíc přepravených cestujících,“ říká Petr Malík, vedoucí jednotky Historická vozidla DPP, která zajišťuje provoz historických tramvajových linek 41 a 42.

 

Historická tramvajová linka 41, která navzájem propojuje dvě spolupracující muzea – Muzeum MHD DPP a Národní technické muzeum bude stejně jako loni v provozu o víkendech a státních svátcích vždy od 10 do 17 hod. DPP ji vypravuje z Vozovny Střešovice ve 80minutových intervalech. Jednorázové jízdné na linku 41 zůstává stejné jako loni, tj. pro dospělé osoby 100 korun, zlevněné pak 60 korun.

 

Nová vozidla na autobusové retro lince K

Polokružní autobusová linka K začínající i končící na Stadioně Strahov, vede Prahou a z větší části také po trase historicky první trolejbusové linky v Praze, která jezdila od 28. srpna 1936 z vozovny Střešovice přes Bořislavku a Hanspaulku ke Svatému Matěji. Linka K je v provozu stejně jako historická tramvajová linka 41, pouze o víkendech a státních svátcích od 10:00 do 17:30. jednorázové jízdné na ní je 100 korun, platí na ní nicméně 24hodinové jízdenky z historické linky 42.

 

„Vozový park retro autobusů na lince se snažíme postupně obměňovat. Novinkou, kterou budeme už nyní na jaře na linku nasazovat, bude Karosa C734 ev. č. 3031ze druhé poloviny 80. let. Je autobus, jehož domovskou garáží byly Řepy, a který DPP provozoval na méně vytížených městských i příměstských linkách, proto je v původní modro-bílé barvě. Sloužil také jako služební vozidlo. Na léto připravujeme další obměnu vozového parku, a to autobus v původní úpravě pro MHD z přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Jakmile bude připraven, rádi ho fanouškům historie MHD představíme,“ uzavírá Petr Malík.

Zdroj: DPP

Brno za 99 milionů korun opraví Kroftovu ulici v Žabovřeskách

Od
Karolína Vágnerová
-

Kroftovu ulici v brněnských Žabovřeskách čeká rekonstrukce odhadem za 99 milionů korun. Investice zahrnuje úpravu zastávek, chodníků a jejich doplnění o bezpečnostní prvky, také zásahy do silnice nebo rekonstrukci vodovodu a kanalizace. Za téměř 20 milionů korun město opraví také ulici Palcary v Komíně. Radní Brna schválili investiční záměry na obě opravy na svém středečním jednání, vyplývá z informací na webu magistrátu.

„Kroftova ulice je důležitou spojnicí mezi Žabovřeskami a Komínem. Silnice i chodník při jižní straně vozovky vyžadují v celé délce rozsáhlou rekonstrukci. Obojí totiž místy vykazuje havarijní stav. Objevují se trhliny postupně přecházející ve výtluky, v místech zastávkových zálivů jsou vyjeté koleje. Pěší se zase potýkají s velmi úzkým a někde dokonce zcela chybějícím chodníkem,“ řekl radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS). Projekční práce by mohly podle odhadů začít na začátku příštího roku.

Úpravy magistrát plánuje také v ulici Palcary v Komíně. „Cílem je vybudovat plně funkční a bezpečnou cestu k útulku pro opuštěná zvířata a navázat tak na rozšíření zmíněné ulice, které v současnosti připravuje společnost Brněnské komunikace. Také tato cesta se potýká s výtluky a havarijním stavem. Předpokládaná cena je 19,6 milionu korun,“ dodal Kratochvíl. I v tomto případě magistrát odhaduje zahájení projekčních prací na začátek roku 2025.

Zdroj: ČTK

Lidé mohou v Praze využít všechny přívozy, do provozu se vracejí sezonní linky

Od
Karolína Vágnerová
-

Lidé mohou opět využít při cestování všechny pražské přívozy, které jsou součástí MHD. Do provozu se dnes po zimní přestávce vrací čtveřice sezonních linek P3 až P6, které doplní celoroční přívozy P1 a P2. Sezonní přívozy budou v provozu do 28. října. Oproti loňskému roku nenastávají žádné změny. Na přívozech platí běžný tarif pražské MHD.

Sezonní přívozy plují o víkendech od 08:00 do 21:00. Ve všední dny pak lodě na lince P3 mezi Lihovarem a Dvorci a P6 z Lahoviček k nádraží v Modřanech vyplouvají o hodinu dříve. Celoroční přívozy P1 a P2 vyplouvají ve všední dny v 05:35 a o víkendech prvý v 06:45 a druhý o čtvrt hodiny dříve. P1 pak končí ve 20:00 a P2 o dvě hodiny později.

Přívozy P3 a P4 letos poslouží rovněž cyklistům, kdy je uzavřen průjezd v okolí opravovaného Barrandovského a budovaného Dvoreckého mostu. Přívoz P2 potom nabízí alternativu spojení do zoologické zahrady v Troji, konkrétně ke vstupu Sklenářka u nového pavilonu goril. Přívoz pluje každou čtvrthodinu, tedy stejně často jako tam jezdí autobusová linka 234 z Holešovic od metra.

Přívozy v metropoli loni přepravily téměř 600.000 cestujících. Nejoblíbenější byla linka P2 z Podbaby do Podhoří, která převezla přes 232.000 lidí a 22.000 kol.

Zdroj: ČTK

Letiště Praha do března odbavilo 1,8 milionu pasažérů. Meziročně o třetinu víc

Od
Karolína Vágnerová
-

 Pražské Letiště Václava Havla do konce února odbavilo 1,8 milionu cestujících, meziročně téměř o 33 procent více. V únoru využilo pražské letiště 956.262 cestujících, oproti loňskému roku je to 37procentní nárůst. Vyplývá to ze zveřejněných statistik Letiště Praha. Cestující z ruzyňského letiště v únoru nejčastěji odlétali do Londýna, Paříže, Milána a Říma.

Ke konci února letiště evidovalo 16.164 vzletů a přistání, tedy téměř o 24 procent více než loni. V únoru také meziročně vzrostlo množství přepraveného nákladu, a to téměř o 43 procent na více než 4293 tun.

Nejvíce se z Prahy létalo tradičně do Londýna, ve druhém měsíci v roce to bylo 92.513 cestujících. Následovala Paříž s 53.289 cestujícími, dále Milán, Řím a Istanbul. Více než 143.986 cestujících v únoru letělo do Británie, následovala Itálie se 123.474 cestujícími, pak Španělsko, Francie a Německo.

V neděli 31. března začíná na ruzyňském letišti platit letní letový řád, který letos nabídne 167 destinací, o 15 více než loni. Letošní letní sezona se počtem destinací stále nevyrovná letnímu letovému řádu z předcovidového roku 2019, kdy se létalo do 190 destinací. Nově se cestující z Prahy dostanou například do Verony a Florencie, portugalské Ponta Delgady, Tallinnu, Poznaně nebo kazachstánské Astany. Kromě počtu nových destinací navýšilo letiště také počet letů na více než 30 linkách.

Ve stávajícím zimním letovém řádu, platném od loňského listopadu, se létá se 46 leteckými společnostmi do 111 destinací, což je o čtvrtinu více než loni. Přibyla nová spojení, například do Bilbaa či Káhiry. Ani zimní letový řád se nevyrovnal roku 2019, kdy se létalo do 121 destinací.

V minulém roce letiště odbavilo 13,8 milionu cestujících, což však bylo stále pod úrovní čísel z roku 2019. Tehdy pražské letiště odbavilo 17,8 milionu pasažérů. S návratem k těmto číslům letiště počítá v roce 2026. Pro letošní rok Letiště Václava Havla předpokládá 16 milionů odbavených cestujících, uvedl ve čtvrtek ředitel rozvoje leteckého obchodu Letiště Praha Jiří Vyskoč. Kvůli válce na Ukrajině letišti podle něj chybí 16 destinací a přes 1,5 milionu cestujících z Ruska, Ukrajiny a Běloruska. Má také nedostatek letadel.

Zdroj: ČTK

Evropská komise navrhla zvýšení cel na ruské a běloruské obilí

Od
Karolína Vágnerová
-

Evropská komise navrhla zvýšení cel na obiloviny, olejnatá semena a další odvozené produkty z Ruska a Běloruska, včetně pšenice, kukuřice a slunečnicového šrotu. EK to dnes oznámila ve svém prohlášení. Zvýšení cel musí ještě kvalifikovanou většinou schválit členské státy, což se očekává brzy; souhlas Evropského parlamentu není třeba. Návrh EK uvítal mimo jiné český ministr zemědělství Marek Výborný. ČR společně s Polskem a třemi pobaltskými státy prosazovala zavedení podobných opatření. Podle Moskvy krok postihne evropské spotřebitele.

Nová cla jsou navržena tak, aby byla dostatečná vysoká a odrazovala od současného ruského dovozu do EU. Zároveň ale nemají ovlivnit vývoz do třetích zemí, uvedla Evropská komise. V závislosti na konkrétním produktu se mají dosud nízká cla zvýšit na 95 eur za tunu, nebo má jít o clo ve výši 50 procent hodnoty zboží.

„Opatření mají zabránit destabilizaci trhu EU prostřednictvím jakéhokoli budoucího významného přesměrování ruských obilných produktů na trh EU,“ stojí v prohlášení Evropské komise. Uvalení vysokých cel má rovněž zabránit i tomu, aby se do Evropské unie dostávalo obilí ukradené z Ruskem okupovaných oblastí Ukrajiny. „Tato metoda nezákonného vývozu již nebude zisková,“ dodala komise. Třetím cílem je neumožnit Rusku využívat příjmy z vývozu k financování své agrese vůči Ukrajině, která trvá již více než dva roky.

„Navrhujeme uvalení cel na ruský dovoz, abychom zmírnili rostoucí riziko pro naše trhy a naše zemědělce. (Opatření) sníží schopnost Ruska využívat EU ve prospěch své válečné mašinérie,“ uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zvýšení cel se vztahuje také na Bělorusko s ohledem na úzké politické a ekonomické vazby této země s Ruskem. Zahrnutí Běloruska do nového opatření má navíc zabránit tomu, že bude Rusko využívat Minsk k obcházení nových cel. Tranzit obilovin, olejnatých semena a odvozených produktů do třetích zemí není podle Evropské komise plánem dotčen.

„Dnešní návrh je včasným a nezbytným krokem: ruské a běloruské obilí a produkty související s obilím mohly až dosud vstupovat na unijní trh s nízkými nebo žádnými cly a v roce 2023 jsme byli svědky výrazného nárůstu tohoto dovozu,“ uvedl eurokomisař pro obchod Valdis Dombrovskis. „Dbali jsme na dodržování celosvětové potravinové bezpečnosti, toto opatření neovlivní tranzit ruských a běloruských produktů do třetích zemí,“ dodal.

„Vítám návrh Evropské komise na zvýšení cel na obiloviny, olejniny a další produkty z Ruska a Běloruska. Právě k tomu jsem ji spolu s některými kolegy z EU opakovaně vyzýval. Cla by měla být dostatečně vysoká na to, aby prakticky zamezila dovozu obilovin, což byl náš cíl,“ napsal ministr Výborný na sociální síti X.

Ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov dnes podle agentury TASS prohlásil, že omezením dovozu z Ruska a Běloruska jednoznačně utrpí evropští spotřebitelé. Naopak Rusko má podle něj mnoho alternativ, kam vyvážet.

Za rok 2023 vyvezlo Rusko 4,2 milionu tun obilí, olejnin a odvozených produktů za 1,3 miliardy eur (32,8 miliardy Kč). Z Běloruska to bylo 610.000 tun o hodnotě 246 milionů eur (6,2 miliardy Kč).

K zavedení restrikcí na dovoz obilí z Ruska a Běloruska do EU vyzýval tento týden i dopis, který komisi poslalo pět zemí včetně České republiky. „Tímto dopisem se snažíme řešit společný a naléhavý problém, který nás všechny spojuje – dovoz obilí z Ruska do EU,“ píše se v dopise, který byl adresován eurokomisařům Valdisi Dombrovskisovi a Januszi Wojciechowskému. „Zatímco Ruská federace nadále vede brutální, nezákonnou a neopodstatněnou útočnou válku proti Ukrajině, její obilí dál vstupuje na trh Evropské unie,“ stálo dále v dokumentu, který podepsali ministři zemědělství Estonska, Litvy, Lotyšska, Polska a za Českou republiku ministr Marek Výborný.

Zdroj: ČTK

Benzin i nafta v Česku v uplynulém týdnu mírně zlevnily

Od
Karolína Vágnerová
-

Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu mírně zlevnily. Cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 klesla v průměru o tři haléře na 38,40 koruny za litr a cena nafty o pět haléřů na 38,41 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Podle analytiků se v příštích dnech ceny příliš měnit nebudou, výraznější zdražování hrozí v dubnu.

Ceny paliv nejprve od začátku letošního roku výrazně stoupaly. Od začátku ledna do konce února se zvýšily skoro o tři koruny. Poté ceny stagnovaly, či mírně klesaly. V meziročním srovnání jsou nyní pohonné hmoty o několik korun dražší. Podle údajů CCS byl benzin loni ve stejnou dobu o 1,28 koruny na litru levnější a nafta tehdy stála o 2,95 koruny méně.

Podle analytika XTB Jiřího Tylečka se v současné době projevují známky napjaté situace na trhu s palivy, zvláště pak v případě benzinu. „Jeho velkoobchodní cena je nejvyšší od poloviny září,“ upozornil. Zdražování tak zatím zabránilo posilování koruny z posledních dnů.

Výhled na následující týden se podle analytiků zatím příliš neliší od toho uplynulého. Podle Tylečka mírné zvyšování cen ropy, velkoobchodních cen paliv a slabší české koruny neukazují na pozitivní vývoj pro motoristy. „Výrazný růst cen na čerpacích stanicích však není na pořadu dne. Situace zůstává nadále napjatější v případě benzinu. Zde čekám mírný nárůst ceny do 20 haléřů za litr. Nafta by mohla nadále stagnovat v širším pásmu,“ míní Tyleček.

Výraznější zdražování ovšem zřejmě hrozí v dubnu. Podle šéfa společnosti 4Trans Jaroslava Tona by v případě zachování současného vývoje na trhu s ropou mohly v příštím měsíci paliva v tuzemsku zdražit o 1,5 až 2,5 koruny za litr, případně i více. Tyleček připomněl také tradiční nárůst poptávky motoristů na jaře, který by mohl vést k dalšímu zdražování.

Nejlevněji paliva aktuálně natankují řidiči v Ústeckém kraji, kde litr benzinu stojí v průměru 37,85 koruny a litr nafty 37,71 koruny. Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu koupí řidiči za 39,41 koruny a litr nafty za 39,41 koruny.

Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 20. březnu 2024 (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta
ČR 38,40 38,41
Praha 39,41 39,41
Středočeský 38,73 38,78
Jihočeský 37,95 37,93
Plzeňský 38,45 38,65
Karlovarský 38,25 38,32
Ústecký 37,85 37,71
Liberecký 38,20 38,19
Královéhradecký 38,12 38,04
Pardubický 38,20 38,08
Vysočina 38,73 38,77
Jihomoravský 38,76 38,76
Olomoucký 38,65 38,75
Zlínský 38,24 38,14
Moravskoslezský 38,12 38,25

Zdroj: ČTK

Výroba aut v Česku do února stoupla o 22 procent na 263.028 vozů

Od
Karolína Vágnerová
-

Výroba osobních vozů v Česku vzrostla do konce února meziročně o 22,3 procenta na 263.028 aut. Překonala tak nejvyšší hodnoty před krizí způsobenou covidem-19. Automobilky vyrobily za leden a únor 18.536 elektrických vozidel. Jejich podíl na tuzemské produkci dosahoval sedmi procent. Oznámilo to Sdružení automobilového průmyslu.

Největší domácí automobilka Škoda Auto vyrobila ve svých závodech v ČR 161.733 osobních automobilů, což je meziroční nárůst o 14,1 procenta. Z toho bylo 7015 elektromobilů a 1590 plug-in hybridů. Podíl bateriových aut tak byl okolo pěti procent. Hyundai zvýšil produkci o 8,7 procenta na 58.000 vozů, z toho 16,9 procenta tvořila auta na baterie. Toyotě vzrostla výroba o 120 procent na 42.495 aut. Téměř 47 procent produkce představoval hybridní Yaris HV.

„Nejen lednové, ale i únorové údaje výroby vozidel překonávají v absolutních číslech ty nejlepší výsledky z doby před krizí. Navzdory výpadkům některých komponent či zprávám o ekonomickém ochlazení tak autoprůmysl i nadále podporuje českou ekonomiku. Vozidlům tuzemských značek se totiž daří jak na domácím, tak na evropském trhu. To potvrzují údaje nejprodávanějších značek v Evropě podle počtu prodaných vozidel, kde se Toyota a Škoda Auto umístily mezi prvními třemi,“ uvedl výkonný ředitel sdružení Zdeněk Petzl.

V lednu a únoru 2024 bylo v Česku vyrobeno 678 autobusů, tedy o 45 vozidel více než ve stejném období loňského roku. Iveco CR ve Vysokém Mýtě zvýšilo produkci o desetinu na 642 autobusů, SOR vyrobil 31 vozidel, tedy o 14 méně než loni. Zbytek připadá na výrobce minibusů KHMC.

Tuzemský výrobce motocyklů Jawa Moto zvýšil produkci o 39 procent na 152 strojů.

Zdroj: ČTK

Z Letiště Praha se bude v letní sezoně létat do 167 destinací, o 15 víc než loni

Od
Karolína Vágnerová
-

Z pražského Letiště Václava Havla se bude v letošní letní sezoně létat do 167 destinací. Proti loňsku letiště nabídne o 15 přímých spojení více, jejich provoz zajistí 68 dopravců. Letní letový řád, který bude platný od 31. března do 26. října, se ale stále nevyrovná počtu linek z roku 2019, kdy se létalo do 190 destinací. Nově se cestující přímým letem z Prahy dostanou například do italské Verony a Florencie, portugalské Ponta Delgady, estonského Talinnu, polské Poznaně nebo kazašské Astany. Novináře o tom informovali zástupci Letiště Praha.

Kromě počtu nových destinací navýšilo letiště podle předsedy představenstva Letiště Praha Jiřího Pose také počet letů na více než 30 linkách. Z Prahy do Londýna bude letiště v letní sezoně vypravovat až 93 letů týdně, do turecké Antalye 59, do Paříže až 57, do Amsterdamu až 54 a do Milána 40 spojů týdně. Lepší spojení čeká také například Barcelonu, Oslo, Marseille nebo Kodaň.

Letiště za loňský rok eviduje provozní zisk EBITDA ve výši 3,1 miliardy korun, což je o 900 milionů Kč více než podle Pose bylo v plánu. Hospodářské výsledky však bude firma detailněji komentovat na začátku dubna po obdržení výroku auditora a schválení účetní uzávěrky.

Podle ředitele rozvoje leteckého obchodu Jiřího Vyskoče v letní sezoně bude v nabídce dopravců více než 12,8 milionu míst pro cestující, o 16 procent více než v loni. Navýšení kapacit je podle něho možné díky zařazení větších letounů na některé linky. Například společnost Qatar Airways na pravidelnou linku do Dauhá nasadí letadlo Boeing 787 Dreamliner a navýší počet letů na lince na deset týdně. Dreamliner nasadí i dopravce Korean Air na lety do Soulu, kam bude od dubna létat čtyřikrát týdně.

Nejvíce destinací podle Vyskoče nabídne letiště v letní sezoně do Španělska. Praha bude mít se zemí 23 přímých spojení. Následují Itálie a Řecko s 20 spojeními, Británie s 12 přímými linkami a Francie s osmi spoji z Prahy.

Linky bude z ruzyňského letiště obsluhovat také pět nových dopravců, řekl Vyskoč. Letecká společnost Qanot Sharq Airlines spojí Prahu s uzbeckým Taškentem, dopravce SCAT Airlines po covidové pauze nabídne přímé lety do Astany v Kazachstánu, aerolinka FlyOne spustí lety do moldavského Kišiněva, společnost Arkia do izraelského Tel Avivu a KM Malta na Maltu.

Loni letiště odbavilo 13,8 milionu cestujících, což je proti roku 2022 asi o 29 procent více a o 22 procent méně než v roce 2019. V končícím zimním letovém řádu mělo ruzyňské letiště lety do 111 destinací, což bylo meziročně o čtvrtinu více. V roce 2019 se z něj v zimě létalo do 121 destinací. Čísel z roku 2019 by mělo letiště podle Vyskoče dosáhnout na konci roku 2025 nebo na začátku roku 2026. Pro letošní rok Letiště Václava Havla předpokládá 16 milionů odbavených cestujících. „Nicméně nám kvůli válce na Ukrajině stále chybí přes jeden a půl milionu cestujících a 16 destinací konkrétně z Ruské federace, Ukrajiny a Běloruska,“ dodal Vyskoč.

Kromě války na Ukrajině letiště podle Pose čelí také nedostatku letadel, jejich opožděným dodávkám a technickým problémům některých typů letadel. Podle Pose roste poptávka po letecké dopravě rychleji, zejména poptávka Čechů po cestách do zahraničí na dovolené. Do konce roku bude letiště podle Pose usilovat o rozvoj leteckých spojení zejména do Asie a Severní Ameriky. „Konkrétně jednáme s dopravci o pravidelných spojeních s Hanojí, Pekingem, Dillí, Bangkokem nebo New Yorkem,“ řekl. Doufá, že se linky podaří zahájit do začátku letní sezony 2025.

Pražské letiště se zahájením letního letového řádu zvýší sazbu letištního poplatku za cestujícího zhruba o pět procent. Loni poplatky zůstaly na stejné úrovni jako v roce 2022. „Podařilo se nám také obsadit téměř všechny komerční prostory,“ řekl dále Pos. Letiště cestujícím v letní sezoně nabídne 11 nových provozoven s občerstvením a devět maloobchodních provozoven. Pos plánuje i kompletní obnovu parkovacího systému a přístavby terminálů 1 a 2. Letiště podle něj nedávno dokončilo výběrová řízení na projektanty přístaveb a v současnosti zahajuje stavební práce.

Letiště také spolupracuje s pražským dopravním podnikem na odstranění problémů na nové trolejbusové lince na letiště. Pos doufá, že se technické nedostatky trolejbusů podaří vyřešit ještě do začátku letní sezony. Pozitivně však hodnotí jejich kapacitu, komfort a produkci emisí.

Zdroj: ČTK

1...280281282...1 149Strana 281 z 1 149

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253