Domů Blog Strana 295

Kupka: Dálniční známka by měla znovu zdražit od ledna 2025

Cena dálniční známky by se měla znovu zvednout od ledna příštího roku. Růst by měla podle vývoje inflace. V pořadu Týden v politice České televize to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Přesnou částku, o kterou se známka zdraží, zveřejní ve druhé polovině příštího roku. Cena se změnila naposledy 1. března. U ročního kuponu vzrostla z 1500 na 2300 korun.

„Jde o to, abychom podobně jako v Rakousku zakomponovali do budoucí ceny také inflaci. Je to obvyklý postup a osvědčil se, místo toho, aby se pokaždé zasahovalo do ceny… Mělo by to být znovu od ledna 2025 (zdražení),“ uvedl Kupka. Přesný výpočet chce ministr zveřejnit ve druhé polovině letošního roku podle vývoje inflace. „Ten ukazatel (inflace) je teď příznivý. Je to nad dvě procenta. Mělo by to tedy znamenat poměrně malé navýšení ceny dálničního kuponu,“ řekl ministr. Podle něj by se cena měla stanovovat na celé stokoruny.

Roční dálniční známka od 1. března zdražila z 1500 na 2300 korun. Desetidenní kupon naopak zlevnil o 40 korun na 270 korun a měsíční stojí 430 korun místo 440 korun. Přibyla jednodenní dálniční známka za 200 korun. Ceny dálničních známek se v ČR změnily po 12 letech. Kupka poznamenal, že pokud by se roční kupon zdražil podle inflace, stál by přes 2500 korun. „Snažili jsme se najít rozumnou úroveň ceny s ohledem na postup času a rozšiřování dálniční sítě,“ řekl šéf resortu dopravy.

O záměru upravovat cenu známek pravidelně podle inflace mluvil Kupka v polovině února při své návštěvě ve Františkových Lázních. Novinářům tehdy také řekl, že postupně by se měla snižovat i úleva u dálničních kuponů pro hybridní a elektrická vozidla.

Těsně před zdražením v poslední únorový den řidiči zakoupili zatím nejvíc elektronických dálničních známek od spuštění systému v prosinci 2020. Pořídili jich téměř 219.300 za 316,2 milionu korun. V největší špičce se prodalo za vteřinu pět kuponů, uvedlo ministerstvo dopravy v tiskové zprávě.

Zdroj: ČTK

Volkswagen loni mírně zvýšil provozní zisk, letos čeká pomalejší růst tržeb

FILED - 10 November 2021, Lower Saxony, Wolfsburg: The Volkswagen logo is seen at a brand pavilion in the Autostadt. Photo: Swen Pförtner/dpa

Německý automobilový koncern Volkswagen v loňském roce zvýšil provozní zisk o 2,1 procenta na 22,6 miliardy eur (zhruba 572 miliard Kč). Oznámila to v tiskové zprávě firma, jejíž součástí je také automobilka Škoda Auto. Tržby Volkswagen zvýšil o 15,5 procenta na 322,3 miliardy eur, letos však očekává zpomalení jejich růstu. Kvůli této předpovědi výrazně oslabily akcie podniku, které tak obchodování uzavřely s téměř pětiprocentní ztrátou.

Automobilka předpověděla, že tržby v letošním roce zvýší až o pět procent. Finanční ředitel Arno Antlitz poukázal na slabé hospodářské vyhlídky a také na ostrou a konkurenci. Dodal nicméně, že firma by měla těžit z velkého počtu nových produktů a z pokračující disciplíny při kontrole nákladů.

Komplikace budou podle firmy kromě ekonomické situace a ostré konkurence přinášet rovněž výkyvy na komoditních, energetických a měnových trzích, stejně jako přísnější regulace v oblasti automobilových emisí.

„Naší silnou stránkou je flexibilita. Pokračujeme v investicích do elektrifikace a digitalizace svého sortimentu. Zároveň v této přechodné fází udržujeme konkurenceschopnost svých vozidel se spalovacími motory,“ uvedl Antlitz.

Dnešní zpráva Volkswagenu neobsahuje údaje o vývoji čistého zisku. Podrobnější výsledky loňského hospodaření zveřejní koncern 13. března. Předloni koncern zvýšil čistý zisk o 2,6 procenta na 15,8 miliardy eur.

Volkswagen už dříve oznámil, že vloni zvýšil celosvětový odbyt o 11,8 procenta na 9,24 milionu vozů po sedmiprocentním poklesu v předchozím roce. Škoda Auto v loňském roce dodala zákazníkům po celém světě 866.800 vozidel. To představuje meziroční nárůst o 18,5 procenta.

„Výsledky za finanční rok 2023 ukazují, že jsme se stali ještě silnějšími,“ uvedl v dnešní zprávě Antlitz. „Máme skvělé produkty a spustili jsme ambiciózní program na zvýšení efektivity v celé skupině,“ dodal.

Volkswagen je největším výrobcem automobilů v Evropě. Na globálním automobilovém trhu patří tomuto německému koncernu druhá příčka za japonským konkurentem Toyota Motor.

Škoda Auto provozuje v České republice tři výrobní závody. Výrobní kapacity má v Číně, na Slovensku a v Indii, většinou prostřednictvím koncernových partnerství, a ve spolupráci s lokálním partnerem také na Ukrajině.

Zdroj: ČTK

Řidiči by měli být v zimě na horách opatrní: Počty nehod v lyžařských střediscích stoupají o 30 %

První měsíce roku každoročně přináší vyšší riziko nehod v horských střediscích, která jsou častým cílem milovníků zimních sportů. Zvýšené riziko je spojeno s velkou hustotou provozu a častějšími riskantními manévry na silnicích a parkovištích. V zimě se tak podle Portálu nehod stane v nejoblíbenějších zimních střediscích o 30 % více nehod než po zbytek roku.

Zimní sezóna přináší nejen zvýšenou návštěvnost lyžařských středisek, ale i růst rizika dopravních nehod na jejich místních komunikacích a parkovištích. Portál nehod (www.portalnehod.cz) se proto ve své nejnovější analýze podíval podrobněji na nehody od roku 2010 do roku 2023 ve dvaceti nejvýznamnějších horských střediscích. „V lednu a únoru dochází k výraznému nárůstu počtu dopravních nehod. Při srovnání s průměrným počtem nehod za jeden měsíc je to v tomto období o více jak 30 % karambolů více. V lednu dochází k nárůstu počtu nehod o 39 % a v únoru o 34 %, což činí tyto měsíce nejrizikovějšími obdobími roku v českých horských střediscích,“ uvádí Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.

Podle analýzy Portálu nehod je hlavní příčinou nehod v lyžařských střediscích nejčastěji nesprávný způsob jízdy (52,4 %) následovaný rychlou jízdou (25,9 %). „Nesprávné otáčení, couvání a nedostatečná pozornost při řízení jsou typické chyby, které vedou k těmto nehodám. Rizikovost takového chování ještě zvyšují přeplněná parkoviště, vysoká hustota dopravy, množství chodců a stres po dojezdu do cíle s vidinou adrenalinových zážitků na sjezdovkách. Pro srovnání – v lednu a únoru má nesprávné otáčení nebo couvání v porovnání s dubnem a květnem téměř dvojnásobný podíl na příčinách nehod,“ komentuje Jan Chalas z Portálu nehod.

Nejrizikovější dny jsou nasnadě – je to pátek a sobota, kdy dochází k přibližně třetině všech nehod. V porovnání s průměrným počtem nehod na den jsou tyto dny o 15 % nehodovější. Překvapující je však doba, kdy k v českých lyžařských střediscích dochází k nejvíce bouračkám – na rozdíl od běžné dopravní situace to není typická ranní a odpolední dopravní špička, ale nejvíce nehod se zde odehraje kolem druhé hodiny odpoledne, kdy je největší kumulace návštěvníků.

 

Nejrizikovější lyžařská střediska z hlediska dopravních nehod

Analytici Portálu nehod se podívali i na to, ve kterých horských střediscích mají zimní měsíce (prosinec, leden a únor) největší podíl na celoroční nehodovosti v dané destinaci. „Na čele tohoto žebříčku stojí Špindlerův Mlýn, kde se v zimní sezóně odehraje 54,8 % všech nehod. Každá druhá nehoda se v tomto vyhledávaném horském středisku tak stane během pouhých tří zimních měsíců. Těsně za ním je Pec pod Sněžkou s podílem 54,4 % nehod v zimě. Dalšími středisky s vysokou nehodovostí jsou Klínovec (44,7 % nehod), Karlov a Kopřivná (obě 40 %), Rokytnice nad Jizerou (37,3 %) a Herlíkovice (34,8 %),“ říká Marek Sibal, datový analytik ze společnosti DataFriends.

Řidiči, kteří se vydávají do lyžařských středisek, by proto měli věnovat zvýšenou pozornost nejen přípravě svého vozidla na zimní podmínky, ale také svému chování na silnici. Dodržování rychlostních limitů, respektování dopravních předpisů, opatrnost při parkování a přizpůsobení rychlosti jízdy aktuálnímu stavu a hustotě provozu mohou výrazně přispět k bezpečnosti všech účastníků silničního provozu. Bezpečnost řidičů a jejich blízkých by měla být vždy na prvním místě. Dobrodružství v českých lyžařských střediscích by vždy mělo začít a skončit bezpečnou jízdou.

Podíl nehod v prosinci, lednu a únoru na všech nehodách v roce v horských střediscích

Lyžařské středisko Podíl nehod v zimě
Špindlerův Mlýn 54,8 %
Pec pod Sněžkou 54,4 %
Klínovec 44,7 %
Karlov/Kopřivná 40,0 %
Rokytnice nad Jizerou 37,3 %
Herlíkovice 34,8 %
Janské Lázně 30,7 %
Severák 30,6 %
Buková hora 30,3 %
Plešivec 30,1 %
Špičák 29,8 %
Harrachov 29,8 %
Bílá 29,0 %
Mladé Buky 27,6 %
Lipno 27,1 %
Ještěd 26,9 %
Bedřichov 26,9 %
Tanvaldský Špičák 24,0 %
Filipovice 21,1 %

 

Portál nehod

Cílem Portálu nehod – www.portalnehod.cz – je přispět k posílení bezpečnosti silničního provozu a k prevenci dopravních nehod. Tento portál přináší užitečné informace jak pro širokou veřejnost, tak pro novináře či zástupce samosprávy a další, kdo se zabývají prevencí nehodovosti na českých silnicích.

Nejvýraznějším prvkem portálu je interaktivní mapa rizikových míst, na které si lze naplánovat trasu cesty a zobrazit si riziková místa, která se na ní nacházejí. Kromě toho je možné si na portálu zobrazit videa ze zásahů na nehodových místech. A právě na tato riziková místa nyní upozorňuje navigace Mapy.cz.

Portál nehod vznikl za podpory fondu zábrany škod a úzké spolupráce s Českou kanceláří pojistitelů (ČKP). Autorem projektu je společnost DataFriends, která portál i provozuje.

Zdroj: PORTALNEHOD.CZ

Navigace ve výzvách. Dopad vývoje situace v Rudém moři na dodavatelský řetězec.

Rozvíjející se události v Rudém moři mají hluboký dopad na globální dodavatelské řetězce. Situace, která se v posledních třech měsících vyostřila, přináší do námořních tras v regionu množství problémů a situace narušení.

Jak se vše vyvíjí, námořníci operující v Rudém moři se ocitají ve zvýšeném riziku. Agresivní politika Houthi Movement, zejména zaměřená na plavidla mířící do Izraele nebo spojená s izraelskými akcemi, přiměla obchodní lodě k odklonu kolem Afrického mysu. Toto přesměrování přidává přibližně 10 dní ke klasické cestě z Asie do Evropy a mění dynamiku trhu kontejnerové dopravy.

Události podnítily výraznou změnu v dynamice průmyslu, což vyžadovalo další tonáž, aby bylo možné vyhovět vyvíjejícím se požadavkům. Zejména obchody mezi Asií a Evropou vyžadují alespoň dvě a v některých případech tři lodě, aby udržely týdenní plavbu kolem Mysu Dobré naděje.

Navzdory snahám o řešení těchto problémů zůstává bezpečný průjezd Rudým mořem v nedohlednu, což vede kontejnerové lodě k zaměření se na delší trasy v dohledné budoucnosti. Tato delší cesta účinně vyřešila krizi obchodu a poskytla určitou míru stability v nejistém prostředí.

„V říjnu se sazby mezi Asií a Evropou pohybovaly kolem 1 000 USD/feu. Nyní se ustálily kolem hranice 4 000 USD, což zmírnilo nejistotu v obchodu. I když toto zvýšení logistických nákladů může mít dopad na levnější zboží s menšími maržemi, vyšší- Koncové zboží má lepší pozici, aby absorbovalo tyto dodatečné náklady,“ řekl Tobias Sopalla, Chief Operations Officer Ocean Logistics ve společnosti AsstrA-Associated Traffic AG.

Vzhledem k nepředvídatelnému vývoji situace vystupuje jako prvořadý cíl zabezpečení globálních a námořních dodavatelských řetězců.

„Ve světle očekávaných narušení dodavatelského řetězce jsou logistické společnosti vyzývány, aby proaktivně implementovaly strategie odolnosti. Cílem těchto zásadních opatření je posílit podniky proti potenciálnímu narušení a zajistit hladké fungování globálních i námořních dodavatelských řetězců. Klíčové prvky těchto strategií zahrnují zlepšení transparentnosti, diverzifikaci zdrojů a distribučních kanálů, podporu agility a flexibility v provozních procesech a kultivaci spolupráce mezi zúčastněnými stranami,“ dodává Christian Feddersen, zástupce COO OL pro nákup a TL ve společnosti AsstrA.

Zdroj: AsstrA

GO! Life Science: Přeprava genetického materiálu

V éře moderního chovu koní se přeprava koňského spermatu stává zásadním prvkem, který chovatelům umožňuje překonávat geografické bariéry a využívat genetický potenciál špičkových hřebců z celého světa. Genetika a kvalita potomstva hrají významnou roli v dosažení úspěchů na závodní dráze, ale i ve finanční návratnosti investic. Proto majitelé koní pečlivě vybírají genetické linie a zajišťují kvalitní péči po celou dobu reprodukčního procesu.

Zmrazené sperma lze skladovat několik měsíců, zatímco čerstvé sperma musí být použito téměř okamžitě. Avšak pokud je správně vychlazené, lze jej přepravovat. Je důležité, aby teplota během přepravy zůstala mezi 4 °C a 6 °C.

K úspěšné inseminaci klisny je potřeba časná a bezpečná logistika.

Skvělou volbou pro vás je využít náš GO! Life Science. Doprava z/do Německa nebo Belgie, kde sídlí známé chovy, trvá maximálně 24 hodin a pro zajištění požadované teploty je zásilka řádně zabalena pomocí speciálního termoregulačního gelu.

Naše kurýrní služba se pyšní vynikající reputací díky své spolehlivosti, rychlosti doručení a skvělému zákaznickému servisu. Zákazníci nám důvěřují díky naší dlouholeté zkušenosti a schopnosti dodávat zásilky včas a bezpečně. Jsme hrdí na to, že jsme si vydobyli pověst společnosti, která se stará o každou zásilku s pečlivostí  a profesionalitou.

Zdroj: GO!

NSS potvrdil pokutu 274 milionů Kč pro České dráhy za zneužití dominance

Nejvyšší správní soud (NSS) definitivně potvrdil pokutu 274 milionů korun, kterou v roce 2019 potrestal antimonopolní úřad České dráhy (ČD) za zneužití dominantního postavení. Vyplývá to z rozhodnutí zveřejněného na elektronické úřední desce soudu. Dráhy podle mluvčího Filipa Medelského rozhodnutí soudu respektují. Až se plně seznámí s rozhodnutím, zváží další postup, řekl mluvčí ČTK.

Podle rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), které potvrdil již dříve Krajský soud v Brně a nyní i NSS, zneužil národní dopravce dominantní postavení v soutěžích o rychlíky na tratích Pardubice – Liberec a Plzeň – Most, kde jezdily podle smlouvy do roku 2014. Z Pardubic do Liberce jezdily ČD podle uzavřené smlouvy od roku 2005, z Plzně do Mostu od roku 2006. V obou tendrech přišly s nabídkou nepřiměřeně nízké ceny.

Antimonopolní úřad původně ČD vyměřil pokutu 368 milionů korun. Dráhy ale podaly rozklad k tehdejšímu předsedovi Petru Rafajovi, který v roce 2019 pokutu snížil na konečných 274 milionů korun. Dráhy je musely zaplatit.

Dráhy toto rozhodnutí napadly správní žalobou ke Krajskému soudu v Brně, který ji v roce 2022 zamítl. Následovala kasační stížnost k NSS, ani ten ale argumenty Českých drah nevyslyšel a stížnost zamítl.

Na trati Plzeň – Most docházelo k protisoutěžnímu jednání v letech 2005 až 2014, na trati Pardubice – Liberec v letech 2006 až 2014. Svým jednáním způsobily České dráhy újmu dalším soutěžícím společnostem, které se v začátcích liberalizace železniční dopravy o zakázku ucházely.

Na obou tratích se o provoz ucházela také společnost Viamont, která v současnosti funguje pod názvem GW Train Regio a provozuje dopravu na několika regionálních tratích v Česku. O trať Pardubice – Liberec se ucházela ještě společnost Connex Česká železniční. Založena byla v roce 2004, aby provozovala železniční dopravu, což se jí nepodařilo, a v roce 2008 vstoupila do likvidace.

České dráhy na začátku tisíciletí pravidelně hospodařily se ztrátou. Ztrátová byla především osobní doprava, naopak nákladní byla v zisku. Například v roce 2005 vykázala osobní doprava ztrátu asi tři miliardy korun. Nákladní doprava měla zisk téměř dvě miliardy. Do zisku se dráhy dostaly až v roce 2007. Nákladní dopravu od prosince 2007 vyčlenily do samostatné dceřiné společnosti ČD Cargo.

Hrazení ztrát osobní dopravy Českých drah ze státního rozpočtu v roce 2006 kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Tehdy uvedl, že ztráty ČD se dají těžko ověřit a ministerstvo dopravy dostatečně nekontroluje nakládání s dotacemi na veřejnou dopravu. ČD a ministerstvo dopravy s tím nesouhlasily.

Za loňské první pololetí vykázala skupina České dráhy hrubý zisk 987 milionů korun, což je meziroční zlepšení téměř o dvě miliardy Kč. Údaje za celý loňský rok zatím nejsou k dispozici. V roce 2022 skupina vykázala hrubý zisk 396 milionů korun, což byl meziročně lepší hospodářský výsledek o více než dvě miliardy Kč. Po zdanění však firma vykázala konsolidovanou ztrátu 139 milionů korun.

Zdroj: ČTK

Automobilka Hyundai ukončila v Nošovicích výrobu manuálních převodovek

Automobilka Hyundai v Nošovicích na Frýdecko-Místecku po více než 15 letech ukončila výrobu manuálních převodovek. Výrobní halu Převodovkárna přebuduje na provoz zaměřený na kompletaci baterií pro elektrická auta. Naprostá většina zaměstnanců převodovkárny se v závodě uplatní na jiných pozicích. Společnost Hyundai Motor Manufacturing Czech (HMMC) to sdělila ČTK. Převodovky bude nově odebírat z Asie.

„Poptávka po vozech s manuální převodovkou dlouhodobě klesá. Jestliže ještě v roce 2018 mělo 59 procent aut vyrobených v Nošovicích manuální převodovku, loni to bylo pouhých 24 procent. Naopak podíl elektromobilů, které z principu manuální převodovku nemají, roste. Pro nošovický závod je tak přebudování další výrobní haly vstříc elektrické budoucnosti důležitou investicí zejména v dlouhodobém horizontu,“ uvedla automobilka.

Loni slezský závod vyrobil 186.500 šestistupňových manuálních převodovek, z nichž přibližně 120.000 zamířilo do závodů Kia na Slovensku a Hyundai v Turecku. Meziročně šlo přibližně o patnáctiprocentní pokles.

Na provoz společnosti Mobis zaměřený na montáž bateriových systémů pro elektromobily byla v minulosti přebudována už bývalá hala Převodovkárna číslo 2. Také část produkce nošovického Mobisu putuje na Slovensko, prozatím pro hybridní a plug-in hybridní vozy Kia.

„Výroba bateriových systémů vypukla v nošovické průmyslové zóně ke konci roku 2022. Od loňska se tam kompletují baterie také pro novou elektrickou Konu. V hale Převodovkárna 1, která teď dosloužila, začnou stavební práce po vyklízení prostor nejpozději v létě. Přeměna v novou „baterkárnu“ by měla být dokončena na jaře příštího roku,“ uvedl HMMC.

Náhradní pozici na jiném pracovišti závodu najde 90 procent zhruba z 200 zaměstnanců převodovkárny napříč všemi profesemi. „Společnost počítá s tím, že po dobu několika měsíců bude držet „nadstav“ zaměstnanců, což usnadní zaškolení zaměstnanců na nových pracovištích. Nové pracovní příležitosti se objeví také právě v chystaném provozu Mobisu,“ uvedla automobilka.

Za více než 15 let závod vyprodukoval přibližně 5,26 milionu manuálních převodovek, 80 procent z nich tvořily šestistupňové převodovky. Většina produkce byla určena pro potřeby nošovického závodu a sesterský výrobní závod Kia na Slovensku.

Továrna v Nošovicích je jediným výrobním závodem Hyundai v Evropské unii. Nyní vyrábí modely Tucson, i30 v několika variantách a Kona Electric. Závod má více než 3200 zaměstnanců, dalších asi 8700 lidí pracuje pro jeho přímé dodavatele. Loni vyrobil 340.500 aut, o 18.000 více než v roce 2022. Letošní plán výroby je 330.890 vozů. V roce 2022 podniku stoupl zisk o 2,05 miliardy na 10,96 miliardy korun a tržby o 27,31 miliardy na 167,73 miliardy korun.

Zdroj: ČTK

Stát loni na dálničních známkách vybral 6,49 miliardy korun, meziročně více

Řidiči v České republice loni za dálniční známky zaplatili 6,49 miliardy korun, meziročně o téměř 11 procent více. V roce 2022 stát vybral 5,85 miliardy korun. Vzrostl také celkový počet prodaných vinět, a to téměř o 13 procent na 8.331.877 kusů. Na dotaz ČTK to uvedl státní podnik Cendis, který prodej elektronických dálničních známek spravuje. Podnik očekává vyšší prodeje i v letošním prvním čtvrtletí, a to kvůli zdražení dálničních známek od dnešního dne.

Od zavedení elektronické dálniční známky v prosinci 2020 se podle ředitele Cendis Jana Paroubka prodej dálničních známek každoročně zvyšuje zhruba o milion prodaných kusů. „Na dosud nejvyšších ročních prodejích v roce 2023 se mimo jiné významně podílel prosinec 2023, kdy bylo prodáno o 117 procent více ročních dálničních známek než v prosinci předchozího roku,“ řekl. V prosinci bylo možné odložit při nákupu známek jejich platnost až o 90 dní. Od 1. ledna se doba odkladu snížila na 30 dní.

Nejprodávanější byly podle podniku loni desetidenní viněty, které tvořily zhruba polovinu všech prodaných známek. Prodalo se jich 4.246.121, zhruba o půl milionu více než předloni. Ročních dálničních známek se prodalo 3.211.487, meziročně asi o 289.000 více. Vzrostl také počet prodaných měsíčních známek, a to téměř o 90.000 na 874.269.

Roční dálniční známka od března zdraží z 1500 na 2300 Kč, desetidenní kupon zlevní o 40 korun na 270 Kč a měsíční bude stát 430 Kč místo 440 korun. Ministerstvo dopravy také zavede jednodenní dálniční známku, která bude stát 200 Kč.

Stát si od zdražení roční známky slibuje vyšší příjmy. Podle ředitelky sekce pro správu finančních zdrojů Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) Lucie Bartákové stát za letošní rok odhaduje kvůli vysoké pravděpodobnosti využívání odložení platnosti známky navýšení příjmu o 600 milionů korun. „V roce 2025 by už mohlo jít o navýšení příjmu o 2,5 miliardy oproti výběru z roku 2022,“ řekla.

Ročních dálničních známek se od 1. do 27. února v Česku prodalo meziročně o 43,6 procenta více, uvedl dnes také Cendis. Před zdražením jich tak řidiči koupili 547.350, loni ve stejném období jich bylo 381.077.

Zdroj: ČTK

Europoslanci podpořili zavedení digitálních řidičských průkazů

Europoslanci podpořili zavedení digitálních řidičských průkazů v celé Evropské unii. Nová směrnice má také stanovit platnost oprávnění na 15 let pro osobní auta a motocykly a na pět let pro nákladní auta a autobusy. Poslanci chtějí rovněž zavést řízení pod dohledem již od 17 let, pro začínající řidiče na druhé straně počítají s přísnějšími tresty za nebezpečnou jízdu a nulovou tolerancí alkoholu a návykových látek. Konečnou podobu pravidel by po vyjednávání se zástupci členských států měl schválit až nový parlament zvolený v červnu.

Evropská komise navrhla zavedení digitálního řidičského průkazu, který by byl platný v celé EU, loni v březnu. Digitalizace by podle unijní exekutivy měla usnadnit mimo jiné například blokaci řidičského průkazu při spáchání závažného dopravního přestupku, za který hrozí ztráta řidičského oprávnění. To v současnosti není ve všech zemích EU možné.

Digitální řidičský průkaz by mělo být jednodušší předložit u dopravní kontroly, ale také ho obnovit či vyměnit, protože všechno bude on-line. V Česku se již řidiči mohou od letošního roku prokazovat řidičákem v mobilu v aplikaci nazvané e-Dokladovka. Ta by měla být v budoucnu kompatibilní s evropským dokladem.

Nová pravidla dnes podpořilo 339 europslanců, proti hlasovalo 240. Kromě digitalizace dostala zelenou i nová doba platnosti průkazů. Ta by se měla sjednotit na 15 let u osobních aut a motocyklů. V současnosti je to v Česku a některých dalších unijních zemích pouze deset let.

Europoslanci chtějí také dát možnost řídit pod dohledem mladým lidem od 17 let. Všichni noví řidiči budou podle návrhu schváleného EP po dobu dvou let podléhat přísnějším pravidlům například z hlediska alkoholu. Zatímco v Česku je tolerance nulová pro všechny, řada zemí určitou hladinu v krvi povoluje, což má být pro začátečníky přísnější.

Vzhledem k nedostatku profesionálních řidičů chtějí europoslanci umožnit lidem již od 18 let řídit nákladní auto či minibus s kapacitou až 16 cestujících. Naproti tomu nesouhlasili s návrhem komise, aby se zkrátila doba platnosti řidičských průkazů u seniorů, což by je podle zákonodárců diskriminovalo a mohlo omezit možnosti jejich pohybu.

Zdroj: ČTK

Olomoucký kraj letos plánuje šest desítek oprav silnic 2. a 3. třídy

Olomoucký kraj v letošním roce plánuje šest desítek velkých oprav silnic druhé a třetí třídy a také mostů. Na rekonstrukci silničních komunikací hejtmanství vyčlenilo miliardu korun. Nejvíce oprav bude letos na Olomoucku, hejtmanství tam kvůli vysoké frekvenci silniční dopravy naplánovalo 22 investičních akcí. ČTK to sdělil hejtman Josef Suchánek (STAN).

Na Olomoucku bude například opravena silnice I/444 z Uničova do Medlova, průtah obcí Skrbeň či mosty ve Slavětíně, Věrovanech a Mariánském Údolí. Na Prostějovsku stavební firma opraví například silnici III/37349 z Konice přes Křemenec do Stražiska a průtah obcí Želeč. Na Přerovsku bude opravena silnice II/436 z Přerova do Doloplaz, na Šumpersku průtah Hanušovicemi a na Jesenicku silnice II/456 z Žulové do Staré Červené Vody.

„Pro Olomoucký kraj je rekonstrukce silnic nižších tříd prioritou a slíbili jsme, že se na tuto oblast zaměříme. Vloni se nám v tomto směru podařilo odvést obrovský kus práce, ve které budeme pokračovat i letos,“ uvedl Suchánek.

Olomoucký kraj by letos měl od Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) dostat 244,14 milionu korun na financování oprav silnic druhé a třetí třídy, které jsou podle odborníků ve špatném technickém stavu. Loni SFDI na jejich opravy poslal do Olomouckého kraje 366,8 milionu korun.

Kraj ročně do oprav a údržby silnic druhé a třetí třídy investuje asi miliardu. Další peníze jdou na údržbu vozovek prostřednictvím Správy silnic Olomouckého kraje.

Dlouhodobý dluh na silniční infrastruktuře včetně mostů je podle Správy silnic Olomouckého kraje obrovský a vyžádá si v příštích letech značné investice. Olomoucký kraj vlastní zhruba 3100 kilometrů silnic druhé a třetí třídy. Odborníci před několika lety odhadli, že oprava zanedbaných komunikací bude stát kolem 25 miliard korun. Kvůli následnému výraznému růstu cen stavebním prací a materiálů bude aktuální částka vyšší.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář