Domů Blog Strana 302

V Kladně bude stát nová nádražní budova

Výsledky doplňkového průzkumu v kladenské nádražní budově ukázaly, že je stávající odbavovací hala v horším stavu, než se původně předpokládalo. Po odborném posouzení proto bylo vybráno efektivnější řešení v podobě novostavby, která bude lépe situovaná a nabídne cestujícím moderní multifunkční prostor.

V rámci probíhající rekonstrukce byl v budově kladenského nádraží provedený plánovaný průzkum za pomoci kopaných sond, který bylo z technických důvodů možné realizovat až po úplném vyklizení objektu.

Výsledky měření ukázaly, že jsou v budově nejen odlišné základové poměry, ale byla zde zjištěna také přítomnost podzemní vody. Vzhledem k výrazně horšímu stavu objektu oproti očekávání bylo potřeba zvážit další možnosti, ze kterých se výstavba nové haly ukázala jako nejlepší řešení, “ řekl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Správa železnic a město Kladno nejprve zadaly zpracování studie nové nádražní budovy. Po zhodnocení všech relevantních faktorů včetně finančních nákladů zvolily celkově výhodnější řešení, které počítá s odbavovací halou postavenou blíže podchodu.

Když se ukázal skutečný stav původní budovy, rozhodli jsme se s kolegy ve vedení města jednoznačně podpořit nové, moderní a funkční řešení s nižší energetickou náročností, což může přinést i značné provozní úspory. Předložená studie z našeho pohledu vypadá velice dobře,“ uvedl kladenský primátor Milan Volf s tím, že naplňuje podmínku města, aby nová budova měla co nejvyšší architektonickou kvalitu a odpovídala moderním požadavkům.

Správa železnic nyní naváže na koncepční studii od studia Jakub Cigler Architekti přípravou projektové dokumentace, přičemž zohlední veškeré relevantní faktory a zajistí, aby výsledné řešení bylo optimální jak pro cestující, tak pro město Kladno. Následovat bude soutěž na zhotovitele stavebních prací.

Zdroj: Správa Železnic

Dachser nasadil první e-Truck na přeshraniční přepravy

Mezinárodní logistický provider Dachser poprvé nasadil plně elektrický nákladní automobil na přeshraniční přepravy. Vozidlo eActros od Mercedes-Benz jezdí pětkrát týdně tam a zpět z logistického centra v německém Hofu do pobočky v Kladně vzdálené více než 200 kilometrů.

Po úspěšné testovací fázi v únoru a květnu 2023 byl zahájen pravidelný provoz přeshraničního spojení mezi dvěma Dachser pobočkami – v Německu a České republice. Mezinárodní linka jezdí jako tandemová souprava se dvěma výměnnými nástavbami a je využívána ve dvou směnách: přes den realizuje tento 40tunový e-Truck regionální distribuci v okolí Hofu, v noci jezdí na přeshraniční lince mezi Německem a Českou republikou. Podle výrobce má eActros průměrný dojezd až 300 kilometrů, v závislosti na různých faktorech, jako je topografie nebo hmotnost. Po dojezdu pravidelné denní linky z Hofu do Kladna se nabíjí přímo v areálu logistického centra Dachser Kladno. Doba dobíjení tohoto vozidla s nulovými emisemi je něco málo přes jednu hodinu.

„Testy s vozidlem eActros nám poskytly důležité poznatky o vhodnosti elektromobility pro dálkové přepravy,“ říká Klaus Neubing, General Manager pobočky Dachser Hof, a dodává, „jsme rádi, že se nám nyní díky nadšení našich lidí a týmové práci podařilo spustit první přeshraniční linku v evropské síti Dachser v plně elektrickém provozu. Společně s naším dlouholetým přepravním partnerem společností Flytt Logistic GmbH jsme ukázali, že se vyplatí razit nové cesty.“

„Velmi nás těší, že jsme společně s německými kolegy mohli spustit další bezemisní projekt,“ uvádí Ing. Michal Křižan, General Manager pobočky Dachser Kladno, a dodává, „tato nová mezinárodní linka rozšířila koncept naší národní bezemisní distribuce a dokazuje, že elektrický pohon je za určitých podmínek vhodný i pro přepravy na delší vzdálenosti.“

Dachser Czech Republic v souvislosti s rozšiřováním přeprav s nulovými emisemi investoval do vlastní nabíjecí infrastruktury. V současné době má 21 dobíjecích stanic pro nákladní a osobní vozidla na pěti svých pobočkách. „Z naší pobočky v Kladně, kterou spojuje nová mezinárodní bezemisní linka, každý den vyráží i další nákladní vozidla na elektropohon – na pravidelné lince do Hradce Králové a do mikrodepa v centru Prahy. Na ty navazuje naše bezemisní doručování v centru Hradce Králové a v centru Prahy. Postupně přecházíme na elektromobily i v rámci naší firemní flotily osobních vozidel. Instalace vlastních dobíjecích stanic nám umožňuje být soběstačnými a dostatečně flexibilními,“ vysvětluje Ing. Jan Pihar, generální ředitel Dachser Czech Republic.

Dlouhodobá strategie pro ochranu klimatu

Dachser se řídí svojí dlouhodobou strategií pro ochranu klimatu a zaměřením na efektivitu, inovace a integrační odpovědnost prosazuje společně se svými zákazníky a servisními partnery změnu směrem k udržitelnější logistice. Od roku 2018 společnost využívá bateriová elektrická vozidla, mimo jiné v rámci konceptu udržitelného doručování do center měst „DACHSER Emission-Free Delivery“, které je nastaveno i pro doručování do centra Prahy. Vozový park s alternativními pohony společnost neustále rozšiřuje, a to i v oblasti dálkových přeprav.

Zdroj: Reliant

Lidé v Brně loni využili sdílená kola na 148.000 jízd, zájem meziročně vzrostl

Sdílená kola v Brně získávají na oblibě. Zatímco v roce 2022, kdy Brno spustilo pilotní projekt podpory tzv. bikesharingu, je lidé využili na 102.000 jízd, loni to bylo na 148.000 jízd. Nejsilnější byly červen a září. Říjen díky dobrému počasí překonal květen, který je obvykle měsícem s největší intenzitou cyklistické dopravy, vyplývá z údajů na městském webu data.brno.cz. Letos začnou sdílená kola ulicemi Brna jezdit od března.

První sdílená kola pod značkou Velonet se v Brně objevila v roce 2017. Časem se přidaly další dvě společnosti, Rekola a nextbike, které ve městě působí dosud. Město s nimi začalo spolupracovat na budování stojanů a odkládacích míst a od roku 2022 sdílená kola podporuje. Každý člověk je může dvakrát denně na 30 minut zdarma využít.

Po vyhodnocení pilotního projektu se Brno rozhodlo v podpoře bikesharingu pokračovat a loni uzavřelo smlouvy s poskytovateli až do roku 2026. Společnost Rekola působí především v centru a jeho širším okolí a nabízí 140 kol. Nextbike s 550 koly má stanoviště také u Brněnské přehrady nebo v okrajové městské části Slatina.

Loni sdílená kola zaznamenala 148.000 jízd s průměrnou délkou výpůjčky 15 minut. Lidé si je nejčastěji půjčovali ve středu. Sobota, neděle a pátek byly proti ostatním dnům slabší. Z dat vyplývá, že je lidé využívali při ranní špičce třeba na cestu do práce nebo školy a poté odpoledne. Na jednoho uživatele vychází v průměru deset jízd. Někteří však za sezonu zvládli i stovky. Nejaktivnější uživatel má více než 1300 půjčení.

Sdílené kolo průměrně přes den navštíví pět stanic. Z dat vyplývá, že nejsnáz najdou zájemci kolo na stanici od centra na jih. Nejvíce jich je především kolem hlavních cyklostezek, u hlavního nádraží nebo u velkých kancelářských center. Naopak severně od středu města, třeba v městské části Královo Pole, je šance na sehnání kola nižší.

U jednotlivých stanic lze také zjistit, jestli tam více jízd začíná nebo končí. Na základě toho mohou poskytovatelé optimalizovat zásobování stanic. Mnohem víc jízd začíná než končí třeba na náměstí Míru, což může být dáno polohou stanice na vrcholu kopce.

Při všech jízdách lidé ujeli 276.000 kilometrů, a to při průměrné délce dva kilometry na jednu jízdu. Provozovatelé ale evidují také několik jízd nad deset kilometrů. Nejdelší cesty vedly od nákupního centra Olympia k Brněnské přehradě. Dva uživatelé, kteří tuto trasu absolvovali, si udělali výlet přes město a kola měli půjčená přes dvě hodiny.

Zdroj: ČTK

V systému OneTicket se loni prodalo přes 2,5 milionu jízdenek, meziročně více

V systému univerzální vlakové jízdenky OneTicket se loni prodalo více než 2,5 milionu lístků, meziročně o 2,6 procenta více. Hodnota jízdenek vzrostla o 18,1 procenta, z téměř 264 milionů na více než 322 milionů korun. Na výsledku se nejvíce podílely letní měsíce. Vyplývá to z tiskové zprávy státního podniku Cendis, který systém jednotných jízdenek spravuje.

„V červnu 2023 poprvé padla hranice čtvrt milionu prodaných jízdenek za jediný měsíc a ten se tak zároveň stal nejúspěšnějším prodejním měsícem od počátku OneTicket,“ uvedl zástupce ředitele státního podniku Cendis Tomáš Tichý. Podle něj se přes systém OneTicket od jeho spuštění v prosinci 2020 prodalo přes 6,5 milionu jízdenek a prodeje podle něj dlouhodobě rostou.

Nejčastěji univerzální vlakovou jízdenku využívají cestující na trase Pardubice – Hradec Králové. Od spuštění systému si jízdenku na trati podle údajů podniku Cendis pořídilo téměř 48.000 cestujících. Druhou nejčastější trasou je Hradec Králové – Pardubice a třetí Děčín – Ústí nad Labem.

Nejoblíbenějším typem jízdenek OneTicket jsou od počátku provozu běžné jednosměrné jízdenky, kterých se přes systém prodalo 55 procent, zpátečních téměř 40 procent. K dispozici jsou také traťové a síťové jízdenky s různou délkou platnosti. Místenky si v systému OneTicket od jejich zavedení v červnu 2021 pořídila čtyři procenta cestujících.

Lidé si k jízdence už zhruba rok mohou dokoupit také doplatek pro psa nebo pro jízdní kolo. Ke konci loňského roku si příplatek za psa pořídili ve 13.000 případech a za kolo v 16.000.

Systém OneTicket se rozšířil i o nové služby účet rodina a účet firma, které zjednodušují nákup jízdenek rodinám a firmám. Umožňují zařazení jednotlivých účtů pod společnou skupinu a nabízejí tak možnost centrálně nakupovat jízdenky nebo hospodařit se svěřeným kreditem a kupovat si z něj jízdenky podle svého uvážení.

Univerzální jízdenku na českou železnici je možné koupit na webu, v mobilní aplikaci OneTicket, ve vlacích všech dopravců zapojených do systému a v jejich pokladnách. Do systému se zapojily České dráhy a společnosti RegioJet, Leo Express, Arriva, GW Train Regio, Die Länderbahn, AŽD Praha, KŽC Doprava, Railway Capital, MBM rail a Gepard Express.

Ze statistik státního podniku Cendis vyplývá, že nejvíce cestujících k nákupu využívá kamenných pokladen, zhruba 54 procent. Prostřednictvím e-shopu nebo mobilní aplikace nakupuje 22 procent, u průvodčích téměř 20 procent cestujících. Zbytek tvoří nákupy přes jízdenkové automaty ve vlacích nebo ve stanicích.

Zdroj: ČTK

Česká pošta za loňský rok snížila ztrátu o miliardu korun zhruba na 700 mil. Kč

Česká pošta za loňský rok snížila ztrátu zhruba o miliardu korun přibližně na 700 milionů Kč. Přispěly k tomu provozní změny a úspory včetně uzavření 300 poboček. Letošní hospodaření by mělo skončit kladnou nulou, řekl ČTK při otevření 900. pobočky Pošty Partner ve Hvožďanech na Příbramsku generální ředitel Miroslav Štěpán.

„Vygenerovali jsme další provozní změny a úspory nákladů, kdy se snažíme racionalizovat veškeré procesy, provozy a tak dále,“ uvedl Štěpán. Státní podnik podle něj například snížil počty manažerů a omezil administrativu. Rušení poštovních poboček, které vyvolalo kritiku obcí, přineslo úsporu zhruba 350 milionů korun. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ČTK řekl, že za zlepšením hospodaření pošty jsou mnohé kroky v logistice a zefektivnění a hlídání veškerých výdajů, třeba i zrušení zbytných PR kampaní.

V posledních letech Česká pošta hospodaří v červených číslech. Za rok 2022 vykázala ztrátu na 1,75 miliardy korun, výnosy se snížily o dvě miliardy na 17,5 miliardy. Hospodaření v posledních letech ovlivnila epidemie koronaviru i růst cen energií a dalších nákladů. Pošta v poslední době také několikrát zdražila služby.

Pošta se zbavuje nepotřebného majetku, což podle Štěpána dělala vždy. Loňské uzavření 300 poboček tak podle něj neznamenalo extrémní nárůst počtu nemovitostí, které se dostaly na trh, ale šlo jen o část z celého balíku. „Standardně každý rok prodáme nemovitostí v rozmezí půl miliardy až miliarda korun, stejně tomu tak bylo i v roce 2023. V letošním roce plánujeme trošku větší výnosy z prodeje nemovitostí, ale je to dáno tím, že plánujeme prodat centrálu v Jindřišské ulici v Praze,“ uvedl Štěpán. Zatímco loni státní podnik získal prodejem nemovitostí zhruba 600 milionů korun, letos by to díky prodeji centrály s hodnotou 1,5 miliardy Kč mohlo být kolem dvou miliard.

Hlavní budovu v pražské Jindřišské ulici se zatím pošta pokoušela neúspěšně prodat obálkovou metodou a také nabídnout magistrátu. Podle mluvčího pošty Matyáše Vitíka by nyní mohla budovu nabídnout v elektronické aukci. Odhadní cena budovy na rohu Jindřišské a ulice Politických vězňů je 1,538 miliardy korun. „Probíhají standardní rozhovory, kdy se na nás obracejí zástupci realitních kanceláří a ptají se na podmínky,“ dodal Štěpán.

Na řadě míst Česka přebírají služby klasických poboček Pošty Partner, jejichž provozovateli jsou obce nebo jiní smluvní partneři. V Česku je jich nyní 900, poslední byla otevřena dnes ve Hvožďanech. Vznikla v klubovém centru, kde je zároveň zázemí pro sociální služby. Jaké provozní náklady to pro obec se 700 obyvateli bude znamenat, zatím podle starostky Markéty Balkové (nez.) není jasné. Byla by však ráda, kdyby obec službu nemusela příliš dotovat. Pobočka s jednou přepážkou nabízí standardní listovní a balíkové služby, časem má přibýt i terminál Sazky.

Zdroj: ČTK

Další možnosti bezpečnostního uzavírání obalů

Společnost Securikett rozšiřuje svou řadu papírových bezpečnostních etiket pro bezpečné uzavření kartonových obalů. Společnost Securikett, průkopník v oblasti fyzické a digitální ochrany obalů proti neoprávněné manipulaci, uvedla na trh nový typ bezpečnostní ekoetikety, která má zlepšit udržitelnost obalů.

 

Multifunkční papírová bezpečnostní etiketa nabízí komplexní ochranu proti široké škále způsobů manipulace a zároveň je šetrná k životnímu prostředí a přispívá k cirkulární ekonomice firem.

Mastermind se představuje

Papírová etiketa „Mastermind“ dokáže odhalit jakýkoli druh manipulace s obalem. „Nejnovější člen naší rodiny IT’S PAPER má výrazný hologram pro ověření a výrazný otevírací efekt. Indikátory teploty a integrovaná funkce WashVOID dodávají tomuto štítku extra úroveň zabezpečení,“ říká Vanessa Mitterer, MSc, vedoucí výzkumu a vývoje ve společnosti Securikett.

Chytré funkce

Etiketa dokáže identifikovat, kdy byl obal vystaven působením kapalin, teplotě nebo chladu. Pokud dojde k pokusu o odstranění etikety z obalu pomocí kapaliny, spustí se funkce Wash VOID a zobrazí se text „TAMPERED“. Pokud se pokusíte štítek odstranit pomocí tepla, štítek se částečně změní na oranžový. Pokud je teplota příliš nízká, studená barva zareaguje a části etikety zmodrají. Do efektového působení identifikátoru lze integrovat nejen znaky a texty, ale také firemní loga. Štítek nabízí také možnost přizpůsobení indikace tepla a chladu podle přání zákazníka.

Zdroj: SYBA

Českobudějovický dopravní podnik koupí 35 trolejbusů za 700 milionů Kč

Českobudějovická MHD bude využívat 35 nových trolejbusů. Vozy v hodnotě 700 milionů korun koupí v letech 2025 a 2026 od společnosti Škoda Group. V současnosti českobudějovický dopravní podnik provozuje 57 trolejbusů, všechny rovněž vyrobila Škoda Group. Vyplývá to z tiskových zpráv firmy a dopravního podniku Českých Budějovic.

„Tento kontrakt je pro nás velmi důležitý pro obnovu vozového parku, zároveň je to také největší investice v historii dopravního podniku, která přinese našim cestujícím ty nejmodernější dopravní prostředky, a tím zkvalitní a zatraktivní městskou hromadnou dopravu v našem městě,“ řekl ředitel a předseda představenstva Dopravního podniku města České Budějovice Slavoj Dolejš.

Nová vozidla typu Škoda 33Tr budou vybavena trakční baterií pro dojezd minimálně 12 kilometrů. Budou tak obsluhovat i úseky bez trakčního vedení. „Trolejbusy Škoda 33Tr znamenají posun nejen v dopravě, ale i ve zprostředkování mimořádného zážitku každému cestujícímu,“ uvedl předseda představenstva Škoda Electric ve Škoda Group Karel Majer.

Českobudějovický dopravní podnik zajišťuje přepravu v krajském městě a v 15 obcích. Vozový park čítá 93 autobusů a 56 trolejbusů na 23 linkách. Loni najely 5,45 milionu kilometrů. Firma má kolem 430 zaměstnanců, loni koncem roku zaměstnávala 221 řidičů. Mzdy v podniku letos stouply o šest procent, řidiči berou v průměru 40.000 Kč hrubého.

Škoda Group vyrábí mnoho typů vozidel pro hromadnou dopravu a komponentů včetně nízkopodlažních tramvají, elektrických lokomotiv, příměstských vlakových jednotek, souprav metra, elektrobusů a trolejbusů a také řídicích a pohonných systémů pro dopravní systémy. Škoda Group zaměstnává 8000 lidí v několika výrobních závodech v České republice a ve Finsku. Obchodní jednotky má skupina také v Německu, Itálii, Rakousku, Polsku, Maďarsku a na Ukrajině. V roce 2022 dosáhla tržeb 763,7 milion eur a upravená EBITDA (hrubý provozní zisk) byla 50,2 milionu eur, což je téměř 1,25 miliardy korun. Škoda Group je součástí skupiny PPF.

Zdroj: ČTK

Česká e-commerce pomalu snižuje ztrátu, Češi ale nakupují víc. Jak si mohou naši obchodníci opět získat jejich pozornost?

Vánoční sezona a povánoční výprodeje jsou za námi a zázrak nepřišel. Dle očekávání skončila v roce 2023 česká e-commerce opět v propadu – 6 %. A leden zatím nenaznačuje, že by došlo k nějaké výrazné změně. Češi přitom neutráceli méně, ba naopak, i po započtení inflace útrata mírně vzrostla. Kam se tedy poděly české peníze?

Tam, kde zákazníci dostali lepší poměr ceny a výkonu. Pohltily je marketplaces a zahraniční obchodníci – podle našich dat dosáhly zahraniční transakce skoro pětiny celkového objemu. Takže je potřeba si přiznat – je to new normal a obchodníci, kteří nechtějí bojovat cenou, na to musí jít chytře – získat si zákazníka službami tak kvalitními, že hodnotou překonají ušetřené peníze. Největší potenciál pro zlepšení je v logistice, platbě a co největší personalizaci.

Předloni klesly tržby v e-commerce o 12 %, loni o 6 %. Nálada na e-commerce scéně je kvůli tomu napjatá, přitom jen došlo k přirozené korekci abnormálního nárůstu z let ovlivněných pandemií. Ani Vánoce nedopadly špatně – podle našich dat zákazníci čerpali prostřednictvím služeb Skip Pay přibližně o 10 až 15 % více než loni. Po odečtení průměrné inflace 10,7 % jde o nárůst v nižších jednotkách procent. Celkově transakce jen přes naši platební metodu Skip Pay v loňském roce dosáhly objemu téměř 2 miliardy korun. Kde tedy zákazníci utráceli? Odpověď se skrývá v tom, jak utráceli.

David Filippov

Český zákazník se naučil utrácet chytře – pro lepší poměr cena/výkon jde na marketplace, za hranice, zkrátka k jinému obchodníkovi. Kupní síla se tříští.

Už podzimní průzkum zákaznického chování Skip Pay ukázal, že 64 % zákazníků vyměnilo některý ze svých oblíbených e-shopů za jiný, především kvůli ceně. Český trh už má s levným molochem v podobě AliExpressu zkušenost. Loni to ale bylo poprvé, co lowcost Goliáš přišel za českým zákazníkem domů a naučil se mluvit jeho jazykem. A především mu ukázal rozdíl mezi českou a zahraniční marží. Pokud prodáváte za 1 500 a někdo na marketplace za 1 200, nemůžete cenou vyhrát. A když obchod neprodává unikátní zboží, není významným hráčem svého segmentu nebo neposkytuje unikátní servis, nakonec bude stejně stát před dilematem, jestli přejít pod křídla marketplace nebo zabalit poslední objednávku a pak to zabalit sám.

Úzký segment, lákavé USP
Pokud máte unikátní sortiment, jste ve výhodě – nadšenecké e-shopy se zbožím, které jinde neseženete, sice neobrátí vzhůru nohama tabulku top nejvýkonnějších e-shopů, ale vždy si najdou dostatek zákazníků – kompatibilní alpine podrážku k lyžákům aby člověk pohledal. Stejně tak vlastní značka, spojená v očích zákazníků s kvalitou, má na trhu vždy své místo.

Nebo si pomocí mikrosegmentace můžete vytvořit unikátní trh. Prodáváte úzkou výseč zboží, ale v takovém rozsahu, že se váš obchod sám stane v podstatě synonymem svého odvětví díky unique selling proposition (USP – čím vaše značka vyniká nad ostatními). Když se zeptám, kde online koupit spodní prádlo, kolik z vás okamžitě nenapadne Trenýrkárna.cz? Pamatuji si úvodní vstup Ruslana Skopala v panelové diskuzi na našem Skip Pay Housewarmingu, když jsme slavili stěhování do budovy ČSOB, která za námi stojí. Po vzletných komentářích ostatních diskutérů se chopil mikrofonu a pronesl: „Můj job je prodávat trenýrky.“ A já si nemyslím, že to někdo v Česku dělá líp. Trenýrkárna totiž pokryla poptávku po tomto druhu zboží tak moc dopředu, že až příště otevřete marketplace, vůbec si nevzpomenete, že byste tam mohli hledat i spodní prádlo.

Namítnete, že na marketplaces je to zboží také? Ano, ale nezískají si vás zákaznickým přístupem. Když objednáte zboží, nebude další den na výdejním místě. Nedostanete slevu na další nákup, která stojí za řeč. A tuctový nezajímavý e-mailing vás nepřiměje k tomu, abyste na něj klikli.

Kdo svého zákazníka zná, ten si ho získá těmi nejlepšími službami
A právě úroveň služeb je to, s čím se dá pohnout vždycky. Velký marketplace a už vůbec ne zahraniční obchodník totiž neznají svého zákazníka a jeho potřeby tak dobře jako domácí obchodníci. Ačkoli podle našich dat až 18 % nákupů proběhne u zahraničních obchodníků, ti v drtivé většině případů lákají cenou, ne službami. Naproti tomu český obchodník dokáže ve spojení s těmi správnými partnery nabídnout zákazníkovi takové služby, že za ně zákazník rád přidá něco na marži. Maximální volnost při výběru doručení, platební metody, férový přístup při reklamaci nebo vrácení zboží.

Buď, jak buď, kromě obratu české e-commerce loni klesl i počet e-shopů, a to z 50 100 na 49 900. Uplynulé dva hubené roky po těch výživných pandemických proklestily e-shopovou scénu. Zůstává tu tak spousta zákazníků, kteří vám rádi letos dají vydělat, pokud jim nabídnete něco lepšího než levnější konkurence – perfektní služby. Logistika, platební metody, UX vašich prodejních kanálů – to vše rozhodne, jestli vaše zákaznická základna poroste, nebo odejde ke konkurenci. Kupní síla neubývá, jen se tříští.

Zdroj: Reliant

Kupka: Přípravu dálnic či elektráren řeší nový úřad, stavby zrychlí až o 2 roky

Přípravu a stavbu velké dopravní a energetické infrastruktury, jako jsou například dálnice, železnice nebo velké elektrárny, začal od letošního roku řešit nově vzniklý Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ). Jeho cílem je zrychlit stavební řízení klíčových projektů, u některých projektů by to mohlo být až o dva roky. Novinářům to řekli ministr dopravy Martin Kupka (ODS) a ředitel nového úřadu Martin Kozák. V současnosti má úřad 60 zaměstnanců, do budoucna se počítá se 108.

„Smyslem DESÚ je v případě specifických a náročných staveb soustředit výkon stavebních agend pod jeden státní úřad. To přináší větší specializaci, sdílení znalostí, zkušeností a kapacit. Výsledkem má být rychlejší a odbornější rozhodování o významných či specifických stavbách dopravní, energetické a průmyslové infrastruktury,“ uvedl Kupka.

Nový úřad tak od začátku roku působí jako prvostupňový stavební úřad pro vyhrazené strategické a rozsáhlejší liniové stavby. Konkrétně jde například o stavby dálnic a drah, civilní letecké stavby, velké výrobny elektřiny s výkonem nad 100 megawattů, stavby v areálu jaderného zařízení či stavby přenosové a přepravní soustavy. Úřad tak bude rozhodovat například i o případné stavbě nových jaderných bloků.

Ministr si od úřadu slibuje zejména zkvalitnění stavebního řízení a zrychlení rozhodování o klíčových infrastrukturních projektech. Mělo by například ubýt dokumentace a průtahů při jejich vyřizování. Podle Kupky by DESÚ mělo pomoci i městům a obcím s jejich stavebními úřady, od kterých úřad převzal nová vyvlastňovací řízení pro vyhrazené stavby. Od krajských hygienických stanic si pak vzal na starosti posuzování ochrany veřejného zdraví u nově zahajovaných vyhrazených staveb. Úřad přebírá také některá řízení k vyhrazeným stavbám zahájená v loňském roce a dokončí je podle starého stavebního zákona.

„Náš úřad se bude zabývat například povolením záměrů dostavby Pražského okruhu nebo dostavby dálnic D35 a D11, rozšiřování jaderné elektrárny Dukovany nebo povolením záměru modernizace železničního uzlu Česká Třebová či modernizace trati z Prahy-Ruzyně do Kladna,“ podotkl Kozák. V současnosti úřad už řeší například dostavbu dálnice D35 ze Starého Města do Mohelnice, stavbu úseků D6 Žalmanov-Knínice a Knínice-Bošov, D11 Jaroměř-Trutnov, modernizace železničního uzlu v České Třebové či modernizace trati Nemanice-Ševětín.

Nový úřad zatím není v plném stavu, ve výběrových řízeních hledá nové zaměstnance. Nyní jich má kolem 60, celkově má vyhrazena místa pro 108 pracovníků. Podle Kupky to ovšem neznamená rozšiřování úřednického aparátu, jelikož většina zaměstnanců přešla z jiných úřadů. Úřad by zároveň měl některé kompetence přebírat postupně, aby nebyl ze začátku zahlcen.

DESÚ bude od července fungovat také jako odvolací správní orgán proti rozhodnutím krajských stavebních úřadů pro zákonem nevyhrazené stavby dopravní a energetické infrastruktury. Proti rozhodnutí DESÚ bude možné odvolání u ministerstva dopravy či ministerstva průmyslu a obchodu.

Dopravní a energetický stavební úřad už loni zavedla novela stavebního zákona. Nahradil původně plánovaný Specializovaný a odvolací stavební úřad, který až do 30. června loňského roku spadal pod ministerstvo pro místní rozvoj. Úřad má pobočky v Praze, Plzni a Olomouci.

Stát je dlouhodobě kritizován za pomalou výstavu dálnic a dalších velkých strategických staveb. Problematická je především příprava projektů, kdy se stát musí vypořádat s námitkami účastníků řízení a ochránců přírody a také řešit zdlouhavá majetkoprávní vypořádání. Zatímco v Česku příprava dálnice v předchozích letech trvala často až 13 let, například v Německu je to v průměru kolem sedmi let.

Zdroj: ČTK

Nezaměstnanost v ČR v lednu vzrostla na 4 pct, je nejvyšší za skoro tři roky

Nezaměstnanost v Česku letos v lednu vzrostla na čtyři procenta z prosincových 3,7 procenta. Je tak nyní nejvyšší za skoro tři roky, od dubna roku 2021. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Úřad práce ČR. Uchazečů o práci bylo ke konci ledna 295.546. Bylo jich tak stejně jako loni v prosinci více než volných míst, kterých úřad evidoval 266.783.

Počet nezaměstnaných v lednu proti prosinci stoupl o zhruba 16.000. Nabízených volných pracovních míst naopak meziměsíčně asi o 5000 ubylo. Loni v lednu byla nezaměstnanost menší, a to 3,9 procenta. Bez práce bylo tehdy 283.059 lidí a volných míst bylo 281.141. Podle Úřadu práce by byla nezaměstnanost letos v lednu, pokud by se vynechal rok 2021 ovlivněný pandemií nemoci covid-19, nejvyšší za leden od roku 2017.

Nejvyšší nezaměstnanost byla letos v lednu v Ústeckém kraji se šesti procenty. Naopak nejnižší byla s 2,9 procenta v Praze.

Zdroj : ČTK

Logistický kalendář