Po obchvatu Českých Budějovic na dálnici D3 jezdí denně v průměru 12.000 až 13.000 všech typů vozidel. Uvedl to v podcastu generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl. Podle něj by nebýt obchvatu toto množství aut projelo přes České Budějovice. Nejvíce vozidel zatím naměřili 15. února, kdy to bylo 15.000 aut za 24 hodin. ŘSD loni v prosinci zprovoznilo přes 28 kilometrů dálnice D3 z Úsilného ke Kaplici.

„Auta by stála na světelných křižovatkách, blokovala by dopravu. To znamená, že pro město je to obrovská úleva. Krásně se na číslech ukazují velké nárazové špičky, pátky, soboty, neděle, kdy se v zimě jezdí do jižních Čech a do Rakouska na lyže.

Doprava na tomto úseku se podle Mátla v dalších ročních obdobích zvýší, zimní měsíce jsou dopravně slabší v porovnání s jarem, létem a podzimem. Lidé pak více jezdí na chaty a za rekreací. „Když se dívám na výsledky od 22. prosince do poloviny února, tak je vidět, že to neustále stoupá. Zmizela nám jednociferná čísla, všude už jsou dvojciferná, pohybujeme se ve standardu 12.000 denně, je vidět, že řidiči si na obchvat zvykají. A se zprovozněním posledních dvou úseků D3 v jižních Čechách bude doprava narůstat. A ještě daleko víc, až se zprovozní středočeská část D3,“ řekl Mátl.

Řidiči začali po nových více než 28 kilometrech dálnice D3 včetně obchvatu Českých Budějovic jezdit 21. prosince. Cena tohoto úseku byla 14,5 miliardy korun bez daně.

V současnosti ŘSD staví zbylé dvě jihočeské části D3 k hranicím s Rakouskem. Úsek Kaplice-nádraží – Nažidla je dlouhý 12 kilometrů a bude stát 4,3 miliardy korun bez DPH, hotový bude v roce 2027. Úsek Nažidla – Dolní Dvořiště s délkou 3,5 kilometru bude stát 875 milionů Kč a hotový má být v roce 2026.

Zdroj: ČTK

Po nových částech dálnice D55 ve Zlínském a Jihomoravském kraji projede až 30.000 kamionů denně. V sdělení pro média to uvedl generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) Radek Mátl. Loni v prosinci ŘSD zprovoznilo více než 21 kilometrů dálnice D55 z Babic na Uherskohradišťsku do Bzence na Hodonínsku.

Od otevření nových úseků dálnice D55 si silničáři slibovali, že se uleví lidem v obcích, které dosud trpěly tranzitní dopravou. „Je důležité, že jsme tranzit kamionové dopravy vytáhli ze silnice I/55 na dálnici. V obou směrech je to kolem 30.000 nákladních aut denně. Každý kamion, který projede kolem domů v krásné oblasti jižní Moravy, je velmi nepříjemný. Jsem rád, že dálnice napomáhá k tomu, že se v obcích a městech teď lépe žije,“ uvedl Mátl.

Čísla podle něj jasně ukazují velký význam dálnice D55. „Je vidět, že kamionová doprava se tam přesouvá a s každým úsekem, který zprovozníme, jí bude víc. Ten severo–jižní tranzit je také velmi silný: z velké části projíždí aglomerací Brno, vozidla se snaží dostat na dálnici D2. A víme, jaká situace v Brně je. Kolony tam byly vždy dlouhé a z toho důvodu má dálnice D55 velký význam,“ řekl Mátl.

Z budovaných částí dálnice D55 plánuje ŘSD letos zprovoznit 7,6 kilometru dlouhý úsek z Olomouce do Kokor na Přerovsku. Řidičům by měl začít sloužit také dálniční most u Napajedel na Zlínsku. Příští rok chce ŘSD začít stavět navazující, sedm kilometrů dlouhý úsek z Napajedel do Babic.

„A pak nás čeká dlouhý úsek za Bzencem až po dálnici D2. Náročné jsou první dva úseky, kde bude potřeba vystavět 14 kilometrů dlouhou galerii (prosklený zastřešený tubus) v rámci Bzenecké Doubravy pro ochranu životního prostředí a ptáků. To je velmi náročná stavba, o které se uvažuje, že by se stavěla jako PPP projekt,“ řekl Mátl. Takzvané PPP projekty vznikají spoluprací soukromého a veřejného sektoru.

Po kompletní dostavbě D55 v budoucnu propojí střední, jihovýchodní a jižní Moravu. Dlouhá bude přes 100 kilometrů, u Břeclavi se napojí na dálnici D2. Celá by měla být hotová do roku 2033.

Zdroj: ČTK

„Mami, tati, mám hlad!“ „Potřebuju čurat!“ „Už tam budeme?“ Klasické hlášky, které zná každý rodič za volantem. Řízení s malým dítětem v autě je často kombinací multitaskingu a testu trpělivosti. Stačí však krátký moment nepozornosti při podávání lahve nebo hledání oblíbené hračky a situace na silnici se může během vteřiny dramaticky změnit. Rizikovým obdobím z hlediska počtu nehod s dětmi ve voze jsou prázdniny nebo prodloužené sváteční víkendy, tedy i aktuální období „jarňáků“.

Každý rodič chce své dítě chránit za všech okolností a to platí dvojnásob při jízdě autem. Přesto se nehody, při nichž jsou v autě přítomny malé děti, stávají častěji, než by se mohlo zdát. „Podle Portálu nehod, který analyzoval nehody za období 2010–2024, se v České republice stalo 94 315 kolizí šetřených Policií ČR, při nichž bylo v automobilu alespoň jedno dítě ve věku do 17 let. Nejvyšší počet karambolů se týká nejmenších ratolestí do tří let – jde o 22 % všech nehod s dětmi v autě. S rostoucím věkem dítěte počet nehod postupně klesá. To může souviset s tím, že dítě ve voze ovlivňuje soustředění rodiče, přičemž nejmenší častěji vyžadují jeho pozornost,“ řekl Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.

Příčiny nehod s malými dětmi v autě

Přítomnost dítěte v autě může mít přímý i nepřímý vliv na způsob řízení. Častým problémem je rozptýlení řidiče, kdy rodiče kontrolují dítě v autosedačce, podávají mu hračky, uklidňují ho nebo reagují na jeho potřeby. Každá vteřina, kdy se řidič otočí dozadu, zvyšuje riziko nehody. Dalším faktorem je únava a stres, které jsou u rodičů s malými dětmi běžné a mohou negativně ovlivnit reakční dobu i schopnost soustředění. Spěch a nervozita často souvisejí s časovým tlakem, protože plánování cesty s dítětem bývá náročnější, což může vést k agresivnějšímu nebo nepozornému řízení.

Svědčí o tom i „tvrdá“ data z analýzy Portálu nehod. „Mezi nejčastější příčiny nehod s dětmi ve voze patří nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem (17,53 %), nevěnování se plně řízení (14,04 %) a nedání přednosti v jízdě (9,1 %). U těchto příčin může do velké míry hrát roli rozptýlení řidiče dítětem. Dítě jako spolujezdec se tak může stát vážným rizikovým faktorem,“ uvádí datová analytička Portálu nehod Petra Marková.

Analýza Portálu nehod naznačuje, že k většímu počtu nehod s dětmi dochází v obdobích, kdy rodiny častěji cestují – například během jarních či letních prázdnin, vánočních svátků nebo prodloužených víkendů. Dlouhé cesty, vyšší provoz a únava rodičů mohou přispět k vyšší nehodovosti. Plánování tras a dostatek času jsou v těchto obdobích klíčové.

Jak předejít nehodám?

Rodiče mohou riziko nehody výrazně snížit, pokud přijmou několik opatření. Klíčové je pevné plánování cesty a dostatečný časový prostor, aby se předešlo spěchu. Správné upevnění autosedačky je zásadní a rodiče by měli důsledně dodržovat pokyny výrobce a pravidelně kontrolovat, zda je sedačka správně nainstalována. Děti jsou ve vozidle zranitelnější než dospělí. I při nižších rychlostech může dojít k vážným zraněním, zejména pokud dítě není dostatečně zajištěno. Nesprávně upevněná autosedačka nebo absence bezpečnostních pásů můžou vést k tomu, že dítě bude při nárazu vymrštěno. Malé děti by také v autě neměly mít na sobě silné zimní bundy, protože to může výrazně snížit účinnost dětské autosedačky a bezpečnostního pásu při nárazu.

Před jízdou je důležité dítě připravit tak, aby mělo v dosahu vše potřebné, například pití či oblíbenou hračku, což minimalizuje nutnost starat se o něj během jízdy. Při delších cestách je vhodné dělat pravidelné přestávky, aby se dítě i rodiče mohli protáhnout a odpočinout si. Pokud dítě během jízdy vyžaduje pozornost, je bezpečnější zastavit na vhodném místě než riskovat manipulaci za volantem.

„Bezpečnost dítěte v autě závisí především na zodpovědném přístupu rodičů. Eliminací rušivých vlivů, pečlivým používáním autosedačky a promyšleným plánováním cesty lze výrazně snížit riziko nehody. Klíčem k bezpečné jízdě s dětmi je klid, soustředění a důsledné dodržování pravidel,“ uzavírá Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.

Zdroj: PORTALNEHOD.CZ

Plzeň vybaví do dvou let všech 100 křižovatek systémem dynamického řízení dopravy. Budou samy reagovat na aktuální hustotu dopravy. Náklady budou zhruba 100 milionů Kč. ČTK to řekl ředitel Správy informačních technologií města Plzně Luděk Šantora.

„Všechny křižovatky budou mít takzvaný CITS (inteligentní dopravní systém), což jim umožní řídit dopravu podle toho, co se tam v ten moment děje, ne podle kalendářního plánu,“ řekl Šantora.

Když bude třeba na některém rameni fronta, tak tam díky kameře nebo senzorům dokážou semafory „prodloužit zelenou“. „Doprava je pak plynulejší, aniž bychom stavěli další pruhy, dá se tam řešit inteligentní preference městské hromadné dopravy,“ uvedl ředitel. Technologie budou pomáhat veřejné i individuální dopravě. „Málokdo už tady vybuduje další silnice nebo pruhy, musely by se bourat domy, což asi nepůjde. Správnou cestou je optimalizace provozu a vymačkat z technologií vše, co jde,“ řekl.

Všechny křižovatky by měly být podle Šantory vybaveny do dvou let. „Potřebujeme na nich mít takzvanou Road Site Unit (silniční telekomunikační prvek k přenosu dat mezi objekty provozu a inteligentním dopravním systémem), což je vlastně ‚krabice‘ u křižovatky, která si povídá s centrální ústřednou. A umí upravit chování křižovatky,“ uvedl ředitel. Dnes se doprava řídí podle kalendářního plánu, tedy podle měsíců v roce, dnů v týdnu i hodin. „Ale může být někde bouračka, cokoliv, a doprava se změní. Takže ta jednotka společně s čidly nebo kamerami, vyhodnotí, že je někde výrazně větší fronta aut a upraví chování křižovatky. Provede to sama ve spolupráci s centrální ústřednou, nezasahují do toho lidé,“ řekl. Vozy Integrovaného záchranného systému budou mít přes všechny křižovatky prioritní průjezd.

Systém už si Plzeň otestovala před třemi lety v době výstavby polygonu pro autonomní tramvaj. Město už systém instalovalo před dvěma lety na kaskádě devíti křižovatek v městské části Bolevec od křižovatky alej Svobody po výpadovku na Třemošnou a Most. „Testoval se a běží, ale je to jen malá část. To, co se tam ‚uleví‘ řidiči, že jede plynuleji, tak si zase na desáté křižovatce ‚odčeká‘, protože se trefí do standardního řízení,“ uvedl Šantora. Instalace tam tehdy přišla na devět milionů korun.

„Dnes má správa veřejného statku v programu ITI (financovaného z evropských fondů) peníze na dostrojení zbylých křižovatek. Investice do 98 křižovatek si vyžádá asi 100 milionů Kč. Teď se schvaluje dotace, čerpat bychom měli už letos,“ uvedl Šantora. Veškeré instalace mají být hotové do roku 2027. Investice souvisí také s převodem křižovatek na optickou síť, aby s nimi město mohlo komunikovat.

Zdroj: ČTK