Domů Blog Strana 354

ŘSD zahájilo tendr na přivaděč od D3 na Český Krumlov, čeká cenu 437 milionů Kč

Ředitelství silnic a Dálnic (ŘSD) zahájilo výběrové řízení na stavbu přivaděče od dálnice D3 směrem na Český Krumlov. Vzniknout má 3,2 kilometru dlouhá silnice, předpokládaná hodnota zakázky je 437 milionů korun bez daně z přidané hodnoty. Uvedl to generální ředitel ŘSD Radek Mátl na sociální síti X. Stavba má vydané a pravomocné stavební povolení a hotové výkupy pozemků.

Silnice má odpovídajícím způsobem napojit českokrumlovský region na připravovanou dálnici D3, píše se na webu Jihočeského kraje věnovaném přípravě silničních staveb. Přivaděč bude částečně novostavbou vedenou podél nynější silnice druhé třídy číslo 155 mezi sjezdem z D3 u Třebonína a Rájovem. „Stávající silnice II/155 neodpovídá svými parametry očekávaným dopravním intenzitám, které zde nastanou po uvedení dálnice D3 do provozu,“ uvádí krajský web. Vzniknout má také nová silnice od sjezdu u Třebonína směrem na východ k silnici první třídy číslo 3.

Dálnice D3 u Třebonína není zatím hotová. Loni v únoru začalo ŘSD stavět část mezi Třebonínem a Kaplicí, úsek dlouhý 8,6 kilometru chce zprovoznit koncem roku 2024. Úsek Třebonín – Hodějovice dlouhý 12,5 kilometru bude v budoucnu jednou ze součástí budovaného dálničního obchvatu Českých Budějovic. Druhým úsekem obchvatu bude 7,2 kilometru dlouhá dálnice Úsilné – Staré Hodějovice.

V provozu je 70 kilometrů D3, která má v budoucnu spojit Prahu s Českými Budějovicemi a rakouskými hranicemi. Měřit by měla 170 kilometrů. Celou D3 z Prahy k hranicím včetně středočeských částí chce stát podle ministerstva dopravy dokončit do roku 2030, jihočeskou část do roku 2026.

Zdroj: ČTK

Amazon zkouší ve skladech humanoidní roboty, zaměstnanci se bojí o práci

Americký internetový prodejce Amazon začal ve svých skladech zkoušet roboty, kteří mají čtyři končetiny a jsou schopni chůze připomínající lidské pohyby. Firma podle stanice BBC tvrdí, že roboti uvolní zaměstnancům ruce k dalším činnostem pro větší spokojenost zákazníků. Odbory ale oponují, že firma se ke svým zaměstnancům už delší dobu chová jako k robotům a že humanoidní stroje nahradí člověka.

Robot nazvaný Digit je schopen končetinami podobnými rukám přenášet krabice a balíky a zastávat běžnou skladnickou práci. Místo kol běžných u jiných robotů má nohy, které mu podle firmy dovolí chodit po schodech či zdolávat jiné terénní překážky v budovách Amazonu.

„Ze zkušenosti víme, že tyto nové technologie ve skutečnosti vytvářejí nová pracovní místa, pomáhají nám růst a expandovat,“ řekl Scott Dresser z oddělení vyvíjející ve firmě roboty.

Amazon v posledních letech v rámci snižování nákladů urychlil nasazování robotů do provozu. Globální podnik má podle vlastních statistik v současnosti zhruba 750.000 robotů, kteří pracují v součinnosti s lidmi. Často je lidé využívají k tomu, aby za ně vykonávali mechanickou opakující se činnost, uvedla firma.

„Už jsme zaznamenali ztrátu stovek pracovních míst v distribučních centrech,“ řekl zástupce britských odborů Stuart Richards. Humanoidní roboti jsou podle něho dalším krokem na cestě k propouštění lidských zaměstnanců.

Firma přitom tvrdí, že roboti v jejích centrech nikdy nemohou zcela převzít lidskou činnost. „Lidé jsou zcela zásadní pro náš distribuční proces; jejich schopnost myšlení na vyšší úrovní, jejich schopnost diagnostikovat problémy,“ řekl šéf robotického oddělení Amazonu Tye Brady.

Lidé jsou podle firmy zásadní i díky další své dovednosti: dokážou opravovat porouchané roboty.

Zdroj: ČTK

Opravy D1 mezi 16. a 21. km jsou u konce, od neděle má být úsek průjezdný

Rozsáhlé opravy dálnice D1 mezi Všechromy u Prahy a Mirošovicemi jsou u konce, od nedělního odpoledne by měl být úsek mezi 16. a 21. kilometrem bez omezení průjezdný. Práce začaly loni na podzim a vyžádaly si přes 400 milionů korun bez DPH. Původně měly skončit o měsíc později, Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) připlatilo 8,5 milionu korun za jejich uspíšení. Novinářům to řekl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

„Tuto neděli skončí rekonstrukce úseku mezi 16. a 21. kilometrem, tím bude dokončena kompletní rekonstrukce mezi nultým a 21. kilometrem, kde jsme postupně od roku 2015 rekonstruovali jednotlivé úseky,“ uvedl Mátl. Zároveň je tím podle něj hotová oprava D1 od Prahy po 182. kilometr, s výjimkou mostu Šmejkalka na 24 kilometru, jehož rekonstrukce řidiče omezí v příštím roce.

S ukončením prací mezi Všechromy a Mirošovicemi se podle Petra Tesaře ze společnosti EUROVIA CS počítá v neděli v poledne. „To znamená, že v neděli odpoledne by tudy již veřejnost měla projíždět zcela bez omezení,“ dodal. Práce byly podle něj náročné, stavbaři museli obnovit zhruba 60.000 tun asfaltových směsí, rozšířit dálniční most, opravit a rozšířit protihlukové stěny a provést další práce.

Úsek nedaleko Prahy patří k extrémně zatíženým, denně po něm projede až 70.000 aut, z toho 20.000 tvoří kamionová doprava. Kompletní rekonstrukci tam stavbaři dělali naposledy v roce 1996 a šlo o jeden z posledních úseků D1, který doposud nebyl modernizovaný.

Stavbaři spustili nynější opravy počátkem března po podzimních přípravách a zimní přestávce. Mátl uvedl, že kdyby se postupovalo striktně podle smlouvy, byly by práce rozloženy do tří let a skončily až v příštím roce. Po dohodě se zhotovitelem se podařilo většinu udělat v letošní stavební sezoně. Konečný termín se pak díky takzvanému akceleračnímu poplatku zkrátil o měsíc, původně měli být stavbaři na D1 ještě v listopadu. „Určitě je to ekonomicky velmi výhodné, protože víme, že rizika nehod, komplikací tady byla obrovská,“ podotkl Mátl.

Po celou dobu oprav byl provoz v režimu tři plus tři jízdní pruhy. Pouze v době přestavby dopravního opatření byl dočasně omezován na dva plus dva či v době nízké intenzity dopravy na dva plus jedna, respektive jeden plus jeden jízdní pruh. „Kvůli zúžení docházelo ke komplikacím, naštěstí zde nedošlo k žádným hromadným nehodám nebo třeba újmám na zdraví jednotlivých pracovníků,“ řekl Mátl.

Do konce června stavbaři pracovali na polovině dálnice ve směru na Prahu, od konce června v opačném směru na Brno. Součástí prací byla například i oprava odvodnění, nezpevněných krajnic či svodidel nebo stavba protihlukové stěny u Kunic. Vozovka je vybavena meteorologickými čidly a dělníci instalovali i kamery pro dohled nad provozem a nové vodorovné a svislé dopravní značení.

Zdroj: ČTK

Na ostravském letišti v Mošnově se otevřel terminál pro odbavování nákladu

Společnost Letiště Ostrava otevřela na letišti v Mošnově na Novojičínsku terminál pro odbavování leteckého nákladu nazvaný Cargo 2. Jeho stavba stála 139 milionů korun, zhotovitelem byla ostravská společnost HSF System. Letiště díky terminálu zvýší kapacitu a zkvalitní odbavování nákladu. Novinářům to řekl generální ředitel letiště Jaromír Radkovský.

Nová hala je napojena přímo na odbavovací plochu, má nájezd a výjezd pro kamiony. Ředitel řekl, že na tuto budovu letiště čekalo mnoho let. „Do dneška jsme měli jenom cargo stany, nedělali jsme cargo nijak jinak než v dočasném vybavení,“ řekl Radkovský.

Terminál podle něj přináší dvě velké výhody. „Jedna z těch věcí je, že zdvojnásobíme kapacitu, protože hala má 4500 metrů čtverečních. My jsme měli dneska kapacitu jenom 2000 metrů. Druhá věc je, že technologie odbavování zrychlí zhruba na dvojnásobek současného množství carga,“ řekl Radkovský.

Uvedl, že letiště za letošní rok odbaví 16.000 tun nákladu, což je o 500 tun více než loni. „My doufáme, že ta čísla už jenom porostou, protože potenciál tady je na dvojnásobek,“ řekl ředitel. Na plnou kapacitu 36.000 tun by se chtěl dostat během tří čtyř let. Letiště to ale nebude dělat samo, část haly chce pronajmout partnerům.

V současnosti tvoří cargo 20 procent tržeb letiště. „Mým cílem je dostat se zhruba na 40 procent. Ale už teď těch 20 procent nám umožnilo, aby za loňský rok poprvé po mnoha, mnoha letech letiště bylo v zisku. I letos plánujeme zisk a doufám, že už zisk vždycky na letišti bude,“ řekl Radkovský. Loňský zisk činil 4,99 milionu korun a výnosy 332,4 milionu korun.

Výstavbu terminálu platilo letiště částečně z úvěru a z vlastních zdrojů, zhruba 90 miliony korun mu přispěl Moravskoslezský kraj, kterému letiště patří. Hejtmanův náměstek pro finance, investice a majetek Jaroslav Kania (ANO) řekl, že aktuálně se v Mošnově buduje se další letištní stojánka, která by měla navazovat na další cargo haly, jež budou stavět soukromí investoři. Letiště ale v příštích letech čeká hlavně obří investice do přistávací dráhy.

Kania řekl, že celkové náklady na rekonstrukci dráhy včetně všech pojezdových drah a stojánek, jejichž povrchy už nevyhovují, se odhadují na 4,5 miliardy korun. „Čekáme na stavební povolení a rádi bychom v příštím roce začali výběrové řízení na zhotovitele. Samozřejmě, že je otázka finanční, ale máme několik variant, takže se do toho určitě budeme muset pustit i bez nějakých dotačních titulů. Ale hledáme samozřejmě vhodné dotační tituly, aby se celá přistávací dráha a pojezdové dráhy opravily komplexně,“ řekl Kania.

Z letiště létají pravidelné nákladní spoje do Německa a Asie. Co se týče osobní přepravy, kromě pravidelných linek do Londýna a Varšavy nabízí ostravské letiště sezonní lety do letních destinací v Řecku, Egyptě, Bulharsku, Tunisku, Turecku a Španělsku. Loni letiště odbavilo 286.393 cestujících, o 148.835 více než předloni.

Za letošní rok by podle odhadů mělo být odbavených cestujících okolo 320.000. „Pasažérská doprava letos už splnila naše očekávání, máme zhruba o 20 procent víc cestujících, než bylo v loňském roce. Příští rok očekáváme, že se může stát úplně zlom na Letišti Ostrava. Vypadá to tak, že v optimistické verzi bychom měli mít 26 destinací a očekáváme až 400.000 přepravených cestujících,“ řekl Radkovský.

Zdroj: ČTK

Berlín: Svátek logistiky v plném proudu …

Třetí říjnový týden přinesl po zářijovém SpeedCHAINu další ze série evropských odborných a společenských událostí, jež mají schopnost každoročně přivést na jedno místo vysoké stovky logistických profesionálů z firem a institucí působících v celém dodavatelském řetězci.

Dějištěm aktuálního setkání je Berlín, kde v prostorách hotelu InterContinental probíhá letošní Deutscher Logistik-Kongress, akce pořádaná největší evropskou logistickou asociací BVL Deutschland.

Přehled témat, která dominují letošnímu ročníku tohoto evropského eventu, je ohromující. Jsou mezi nimi taková, jako spolupráce, transparentnost dodavatelského řetězce, strategie zajištění zdrojů, talent management, udržitelnost, ESG či inovace. Zvláštní pozornost je v programu ale věnovaná i problematice nové mobility, vyšší úrovni umělé inteligence, kyberbezpečnosti, konceptům cirkulární ekonomiky nebo také nezastupitelnosti člověka v digitálním světě.

Naší pozornosti ale nemohla ujít hned první přednáška keynote speakera kongresu, prof. Thomase Wimmera, předsedy představenstva BVL Germany, jenž je historicky spjat i s konferencí SpeedCHAIN International. Ten ve svém úvodním příspěvku s názvem Think Networks: How business in Germany can be successful „despite everything“ akcentoval význam spolupráce jednotlivých subjektů nejen v rámci odvětví, ale napříč celým dodavatelským řetězcem, celou společností. Hledání konsensu, dosahování výhod ze společného postupu namísto vyhrocené soutěže mezi konkurenty, technologiemi či lidmi samotnými označil za velkou příležitost na cestě k funkční podobě udržitelného podnikání. Evropská setkání logistických profesionálů podobná tomu v Berlíně nebo v Praze prof. Wimmer označil za jedinečné příležitosti, jak se vzájemně lépe poznat, získat nové informace a inspiraci pro nacházení nových cest. Nic nového, řeknete si, ale v době stále ještě v mnohém inspirované vynucenou online komunikací nahrazující osobní kontakt, je pouhé vyslovení přesvědčení o nenahraditelnosti osobních vazeb mezi lidmi na takto prestižním fóru opravdu povzbuzující …

Zdroj: Reliant

Repasované vozíky STILL jsou udržitelnou alternativou

Udržitelnost a dopady na životní prostředí, to jsou témata, která se napříč obory skloňují stále častěji. Pro společnost STILL je ekologie samozřejmostí již 35 let. Se čtyřmi repasními centry v Evropě dnes firma každoročně repasuje přibližně 8 000 vozíků. Číslo navíc každým rokem roste.

Společnost STILL začala použité stroje repasovat podle jednotných standardů kvality a následně je opětovně nabízet zákazníkům již na konci 80. let minulého století. Vybudovala k tomu v Evropě vlastní síť repasních center, kterou postupně rozšiřuje. První vzniklo v roce 2008 ve Stuhru u Brém, v roce 2014 následovalo další v polské Rokietnici a v roce 2017 v italském Lainate blízko Milána. Na podzim 2023 se pak otevřelo čtvrté repasní centrum v tureckém Çerkezköy. V rámci Evropy mohou zákazníci vybírat z přibližně 25 000 repasovaných vozíků v prémiové kvalitě, a to rychle a dokonce on-line.

V České republice vozíky značky STILL dostávají nový život také v Centru repasované manipulační techniky ve Velkých Bílovicích u Brna. To vzniklo v roce 2017 a nachází se na ploše 6 700 m2. Jeho roční kapacita činí až 2 000 vozíků.

Prodloužení životnosti již používaných vozíků je šetrné k životnímu prostředí, jelikož se snižuje potřeba výroby nové techniky. K životnímu prostředí je navíc šetrný i samotný proces repase.

Repasované vozíky – udržitelná alternativa, nízká cena i výborná kvalita

„Použité vozíky, které ve Velkých Bílovicích procházejí repasí, byste na první pohled nerozeznali od nových. Všechny procházejí kvalifikovaným servisem a splňují všechny potřebné zátěžové testy. V posledních letech se čím dál více setkáváme s tím, že zákazníci volí vozík z druhé ruky jako cenově dostupnější alternativu, která je zaštítěna kvalitou výrobce. Opotřebované díly používaných vozíků nahrazujeme vždy pouze originálními díly techniky značky STILL,“ říká Michal Křenek ze společnosti STILL ČR.

Motivace zákazníků společnosti STILL k nákupu použitého vozíku mohou být různé. Velký zájem mají malé a střední firmy a podniky s menším objemem přepravních úkolů a kratšími dobami nasazení strojů, které ale zároveň vyžadují velmi dobrou kvalitu a servis. Kompletní spektrum servisních služeb STILL totiž platí i pro použité stroje – od dostupnosti náhradních dílů až po preventivní cykly údržby k zajištění maximální flexibility a disponibility. „Koupě repasovaného vozíku STILL zákazníkům přináší nejen garantovanou kvalitu výrobce, ale také široký a kvalifikovaný servis za atraktivní cenu. O veškeré repasované manipulační technice se vedou podrobné záznamy. Zákazník tak má ucelený přehled o stavu kupovaného vozíku,“ konstatuje Michal Křenek ze společnosti STILL ČR.

Udržitelnou cestou se však stále častěji vydávají také společnosti, které vysokozdvižné vozíky používají v každodenním provozu a intenzivně. Zejména přepravní úkoly, které neznamenají nepřetržité nasazení, jako je například nakládání a vykládání nákladních automobilů, velmi dobře zvládnou použité stroje. Vedle finančních aspektů zde hrají velkou roli ekologické důvody. „Podpora delších produkčních cyklů, ochrana cenných zdrojů a průkazné snížení vlastní uhlíkové stopy jsou dnes pro mnoho firem velmi důležité,“ uzavírá Michal Křenek.

Zdroj: ČTK

Zájem o přezouvání na zimní pneu v půlce října stoupl meziročně o 40 procent

Zájem o přezutí na zimní pneumatiky v posledním týdnu vzrostl proti stejnému období loni o 40 procent. Důvodem je prudké říjnové ochlazení proti výrazně teplotně nadprůměrnému září. Přezuto na zimní nebo celoroční pneu má v současnosti 30 procent motoristů, což je o pět procentních bodů víc než loni. Vyplývá to z aktuálních informací serveru Pneumatiky.cz.

„Zájem o zimní pneumatiky byl v září o třetinu nižší než v předchozích letech. Sezona naplno vypukla až v říjnu, kde se podle prvních dvou týdnů zdá, že se prodeje budou pohybovat na úrovni silného roku 2021,“ uvedl ředitel Pneumatiky.cz Vojtěch Schwangmaier.

Podle Schwangmaiera se většina výrobců pneumatik snaží držet ceny na loňské úrovni, nebo zdražuje jen velmi mírně, ? a to zejména u pneumatik s menším průměrem. Značka Dunlop výrazně zlevnila, což se projevuje v jejích rostoucích prodejích.

Stagnaci cen pozorují i řidiči. V říjnovém průzkumu Pneumatiky.cz mezi zhruba 700 respondenty jich 61 procent uvedlo, že letos nezaznamenali žádné zdražení pneumatik, nebo jen zdražení v nízkých jednotkách procent.

Zatímco ještě na jaře byl podle dat e-shopu Pneumatiky.cz patrný přeliv zákazníků od prémiových značek k levnějším alternativám, v zimní sezoně se tento trend vytratil. Podle Schwangmaiera rostou prodeje prémiových značek rychleji než ve střední a ekonomické třídě. „Může za to několik faktorů. Do nabídky se díky obnovení výroby podařilo vrátit značku Nokian, díky atraktivní ceně v řadě rozměrů roste popularita značky Bridgestone a letos slaví u zákazníků značný úspěch i Continental,“ doplnil.

Vhodný okamžik pro výměnu letních pneumatik za zimní podle výrobce Bridgestone nastává s poklesem teplot pod sedm stupňů Celsia. Za těchto podmínek mají zimní pneumatiky svými provozními vlastnostmi nad letními jednoznačně navrch. Zimní pneumatiky se od letních pneumatik liší mimo jiné tím, že jsou vyrobeny z materiálů, které zůstávají při nižších teplotách měkké a pružné. V konstrukci dezénu jsou navíc významně zastoupeny lamely s malými drážkami pro zvýšení počtu záběrových hran a přilnavosti na sněhu a ledu.

Legislativa v mnoha zemích používání zimních pneumatik výslovně vyžaduje a za nedodržování této povinnosti stanovuje postihy. V České republice musejí řidiči jezdit na zimních pneumatikách od 1. listopadu do 31. března, pokud se na pozemní komunikaci nachází souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, nebo lze vzhledem k povětrnostním podmínkám předpokládat, že na silnici bude.

Zdroj: ČTK

MMR rozdělí menším obcím miliardu korun na opravy místních komunikací

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) rozdělí miliardu korun obcím do 3000 obyvatel na opravy místních komunikací. V programu Podpora obnovy a rozvoje venkova schválilo 455 žádostí. Prioritně úřad podpoří projekty obcí z hospodářsky a sociálně ohrožených území a strukturálně postižených regionů jako jsou Karlovarský, Moravskoslezský a Ústecký kraj. MMR o tom informovalo na svých webových stránkách.

„Starostové a starostky s naším programem každoročně počítají. Pravidelně s nimi komunikujeme tak, abychom nejvíce pokryli ty nejpotřebnější oblasti,“ řekl místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Z programu Podpora obnovy místních komunikací mohou obce čerpat dotaci do poloviny celkových nákladů projektu. Dalších 40 procent nákladů je možné financovat formou zvýhodněného úvěru s úrokovou sazbou dvě procenta. Nezávazný zájem o využití zvýhodněného úvěru pro financování projektu žadatel oznámí v žádosti o poskytnutí dotace, na základě čehož MMR následně rozhodně o vhodném způsobu financování.

Ministerstvo při vyhodnocování podpořených projektů bralo v úvahu několik faktorů, jako byly aktuální stav navrhovaného řešení, místo realizace projektu, rozpočet žadatele nebo počet obyvatel. Důraz je pak dán hlavně na obce do 1500 obyvatel. „Zejména menší obce nemají ve svém rozpočtu dostatek peněz na rozsáhlejší rekonstrukce a výstavbu, proto je pro ně podpora MMR důležitá. Snažíme se tím prosazovat regionálně citlivou politiku,“ dodal Bartoš.

Nejvyšší desetimilionovou dotaci získaly obec Lichnov na Bruntálsku na opravu místní komunikace v Dubnici a město Tovačov na Přerovsku na revitalizaci sídliště Zvolenov. Příjem žádostí začal letos 2. května a uzávěrka byla 5. června. Nejzazší termín pro dokončení projektu, na který obce žádaly dotace, je 30. listopadu 2024.

MMR bude v příštím roce hospodařit s rozpočtem 15,1 miliardy korun, což je o sedm miliard korun méně než letos. Proti předchozímu návrhu rozpočtu na rok 2024 se objem zvýšil o necelé tři miliardy korun. V příštím roce také klesnou výdaje ze státního rozpočtu na dotační programy MMR o 1,27 miliardy korun. Největší úsporu 800 milionů korun zaznamená program na podporu rozvoje regionů. O 200 milionů se sníží také podpora dostupného bydlení a o 150 milionů podpora spojená s propagací cestovního ruchu v regionech.

Zdroj: ČTK

Aures: Cena zánovních ojetých vozů do září stoupla o pět procent na 679.000 Kč

Cena zánovních ojetých vozů do čtyř let stáří se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila o pět procent na 679.000 Kč. Počet nabízených vozů v bazarech a inzerci klesl o 1000 na 56.000 aut. Proti roku 2021 se jejich množství snížilo o 10.000 kusů. Vyplývá to z analýzy trhu skupiny Aures Holdings.

Dynamika růstu cen podle provozního ředitele Auresu Petra Vaněčka zpomalila. Mezi lety 2021 a 2022 byl nárůst čtvrtinový, tedy o 130.000 korun, což kopírovalo dramatický pocovidový nárůst cen nových vozů. „V síti prodejen Mototechna pozorujeme stále silnou poptávku po zánovních autech. Výrazně vzrostla zejména ze strany firem a podnikatelů, kteří by v jiné situaci pravděpodobně volili spíš nové vozy. Těch je však stále nedostatek a jejich ceny rychle rostou,“ dodal.

Klesl počet inzerovaných zánovních aut dovezených z ciziny. Zatímco za devět měsíců předloňského roku to bylo 11.000 aut, letos pouze 7000, tedy zhruba 12 procent všech zánovních ojetin. Čtyřicet procent všech vozů představují roční ojetiny s necelými 20.000 kilometry na tachometru. Mírně klesla i nabídka dieselových a benzinových aut, zato o 20 procent přibylo hybridů. Počet nabízených elektromobilů se zdvojnásobil.

Nejvíce jsou mezi nabízenými zánovními vozy zastoupeny modely Škody Fabia, Octavia a Scala. Mezi elektromobily je to Škoda Enyaq.

Zdroj: ČTK

ŘSD ČR dokončilo průzkumy pro zadání stavby Pražského okruhu v úseku D1 – Běchovice

V rámci nezbytných průzkumů, které jsou součástí přípravných prací, se na území budoucí stavby Pražského okruhu v úseku D1 – Běchovice postupně vystřídali pyrotechnici, archeologové a specialisté na archeogeofyziku. Za pomocí speciálních přístrojů opakovaně prozkoumali plochu o rozloze více než 239 hektarů. Nalezli mimo jiné velké množství magnetů, které mají na měřících přístrojích stejně silný signál jako například letecká bomba. Přípravné práce budou v nadcházejícím období vegetačního klidu pokračovat kácením stromů. Tyto plochy následně pyrotechnici ještě prověří. ŘSD ČR zároveň vybírá zhotovitele záchranného archeologického průzkumu, který by měl začít příští rok po získání stavebního povolení pro dostavbu tohoto úseku Pražského okruhu. Jeho vydání je očekáváno v prosinci letošního roku.

 

Jen v rámci pyrotechnického průzkumu nachodili geodeti, pyrotechnici a specialisté na magnetometrii téměř 4 tisíce kilometrů. Prozkoumali přitom plochu, která se svou rozlohou rovná ploše 362 fotbalových hřišť nebo téměř 60 Václavských náměstí v Praze,“ doplňuje jednatel společnosti SAMSON PRAHA Marcel Rückl, která průzkum realizovala.

 

Během průzkumu byla realizována téměř tisícovka kopaných sond, aby byl ověřen zdroj detekovaného signálu,“ upřesňuje Jiří Chládek, expert na pyrotechnické průzkumy a soudní znalec, který se na pyrotechnickém průzkumu také podílel. „Převážně ručně bylo vykopáno několik set kilogramů detekovaných předmětů. Odhadem při tom bylo odkopáno na 250 m3 zeminy,“ pokračuje Jiří Chládek.

 

Magnetometrie, používaná při pyrotechnických průzkumech detekuje všechny feromagnetické předměty, tedy železo, ocel, litinu. Obvykle převažují různé části zemědělské techniky nad počty nalezené munice. V případě ocelových fragmentů lze v závislosti na jejich aktuálním stavu s vysokou pravděpodobností určit, zda se jedná o munici. Na mapových výstupech z měření jsou obvykle také dobře viditelné trasy inženýrských sítí.

 

Na území dostavby úseku Pražského okruhu D1 Běchovice byl ve srovnání s jinými lokalitami staveb vysoký výskyt magnetů. Ty se vhazují kravám do krmiva, aby na sebe navázaly vše kovové, co kráva sežere a nezranilo jí to. Poté co magnet splní svůj úkol, projde trávicí soustavou a společně s hnojem se následně dostane na pole. „Magnetometr pak takový signál detekuje a výsledný signál na mapě měření je srovnatelný se signálem od letecké bomby,“ uzavírá Jiří Chládek.

 

Pyrotechnický průzkum probíhal na zemědělsky využívaných plochách a termíny realizace se často potkávaly s agrotechnickými lhůtami. Plánování i samotné práce tak byly organizačně i logisticky velmi náročné.

 

Pyroprůzkum – postup

  1. Zpracování technologického postupu při vyhledávání a manipulaci s nevybuchlou municí a výbušninami (pyrotechnický průzkum) a jeho následné schválení příslušným útvarem Policie ČR (Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy).

 

  1. Geodeticky se vytýčí obvod stavby (plocha záborů – dočasný i trvalý)– na této stavbě neobvykle po půdních blocích a dle pěstované plodiny. Tento postup je náročný na logistiku, aby se mezi sklizní a setím nové plodiny stihlo změřit vše včetně následného ověření. V některých případech se stalo, že zemědělci vytyčené kolíky zaorali (doslova čekali až geodeti vytyčí a pak najeli orat). Obvykle si ale naštěstí agronomové i sami ověřovali, zda je možné orat/sít, když narazili na vytýčené kolíky.

 

  1. Měřící skupina prozkoumá vytýčenou plochu pomocí magnetometru. Takto získaná terénní data se zpracují do formátu map vertikálního gradientu magnetického pole země. Tyto mapy obdrží skupina pyrotechniků pro následné ověření.

 

  1. Skupina pyrotechnického ověření pomocí magnetometru a ručních detektorů identifikuje přesnou pozici zdroje detekovaného signálu a ověří jej ručně kopanou sondou. V průběhu provádění výkopu se pravidelně střídají operace kopání a měření. Odkrytý předmět je následně identifikován. Munice se předává policii proti zápisu do knihy nálezů. V případě, že rozsah výkopu přesahuje parametry ručně kopané sondy, je místo označeno a následně se prozkoumá pomocí bagru a pyrotechnika.

 

  1. V případě potřeby se na ověřovaných místech provádí doplňková metalodetekce pomocí ručních detektorů kovů, pro odstranění všech detekovaných předmětů.

 

  1. Posledním krokem je zpracování a interpretace naměřených hodnot z pyrotechnického průzkumu.

 

 

Archeogeofyzika

Nebo také geofyzikální prospekce pro archeologii. Doplňuje zjišťovací archeologický průzkum. Je důležitým podkladem pro ZAV (záchranný archeologický výzkum). Pro minimalizaci nákladů na prováděný ZAV se vytipují plochy s negativním a pozitivním výskytem archeologických situací. Na tomto základě se určí, kde bude probíhat plošný výzkum a kde jen takzvané rýhování. Pokud se rýhováním nic nenalezne, je plocha uvolněna pro stavbu. Pokud je identifikován nález, je rýhování nahrazeno plošným výzkumem.

Zdroj: ŘSD

Logistický kalendář