Domů Blog Strana 4

Česká republika se stala lídrem investičního trhu komerčních nemovitostí v CEE

První pololetí roku 2025 potvrdilo návrat silné investorské aktivity v regionu střední a východní Evropy. Nejvýraznější výkon předvedla Česká republika, která s objemem investic přesahujícím 2 miliardy eur překonala výsledky celého minulého roku a stala se lídrem regionu, dokonce před Polskem.

Dominantní roli sehrál v České republice sektor průmyslových a logistických nemovitostí, který přilákal jak zahraniční institucionální investory, tak lokální kapitál. Významnou transakcí bylo například odkoupení industriálního portfolia od společnosti Contera skupinou Blackstone za více než 370 milionů eur. Silnou první polovinu roku doplnily také hotelové akvizice v Praze – změnu vlastníka zaznamenaly hotely Hilton a Four Seasons.

„Český trh je v roce 2025 jednoznačně v centru pozornosti. Jen ve druhém čtvrtletí se zde zobchodovaly komerční nemovitosti za 650 milionů eur a celkový půlroční objem dosáhl dvou miliard – což je více než za kterýkoli celý rok od roku 2020. Díky stabilní ekonomické situaci a silnému zájmu investorů očekáváme pokračující aktivitu i ve druhém pololetí 2025 a také v roce 2026, kdy by měly být dokončeny velké kancelářské a retailové transakce,“ uvedl Petr Strýček, Head of Capital Markets, iO Partners Czech Republic.

V regionálním srovnání zaznamenala Česká republika v prvním pololetí 2025 investice do komerčních nemovitostí přesahující 2 miliardy eur – šlo o rekordní výsledek za první pololetí– a jasně tak předčila sousední trhy.

Polsko zaznamenalo investice přes 1,5 miliardy eur v 61 transakcích, což je sice o 11 % méně než ve stejném období loňského roku, ale jde o nejvyšší počet obchodů od roku 2021.

Slovensko vykázalo investice ve výši 320 milionů eur, přičemž více než polovinu objemu tvořily retailové nemovitosti.

 

V Maďarsku se objem 300 milionů eur rovnal již 70 % výsledku celého roku 2024 a doplňuje jej dalších 200 milionů eur v podepsaných, ale ještě neuzavřených transakcích.

Rumunsko naopak vykázalo meziroční pokles o 7,4 % na 386 milionů eur, zatímco Srbsko dosáhlo 92 milionů eur.

Český trh tak nejen potvrdil svou vedoucí pozici v regionu, ale i tempo růstu, které zřetelně překonává většinu zemí střední a východní Evropy.

Celkově v regionu CEE investoři v prvním pololetí uzavřeli stovky transakcí, přičemž vedle Česka se dařilo také Maďarsku a Slovensku. Stále silný zájem panuje o průmyslové a logistické areály, ale i retail parky a kanceláře v regionálních městech. Hlavním faktorem podporujícím aktivitu je uvolňující se měnová politika v Evropě a postupné zlepšování podmínek financování.

Analýza iO Partners a JLL naznačuje, že rok 2025 by mohl být nejsilnějším obdobím pro investice do komerčních nemovitostí ve střední a východní Evropě od pandemie.

H1 2025 v ČR v bodech

  • Celkový objem investic: 2+ miliardy eur
  • Nejaktivnější první pololetí v historii českého trhu
  • Dominance průmyslových a logistických nemovitostí
  • Významné transakce v sektoru hotelů a retailu
  • Silný zájem domácích i zahraničních investorů
  • Připravované velké kancelářské a retailové transakce na H2 2025 a začátek roku 2026

 

 

 

 

 

Největší transakce H1 2025 v regionu CEE – tabulka

Nemovitost Sektor Lokalita Přibližná cena (v milionech EUR) Prodejce Kupující
Contera CZ Industrial Portfolio industrial Portfolio, CZ 370 TPG Capital, Contera Blackstone
Hilton Pobřežní hotel Praha, CZ 250-300 IBRC PPF
Atrium Flora retail Praha, CZ 200-210 G City Europe Max Realitní Fond
Eko okna S&L industrial Portfolio, PL 254 Eko okna Realty income
LPP Distribution Centre industrial Bydgoszcz, PL 76 CBRE IM Reico
Tenneco PL Portfolio SL&B industrial Portfolio, PL 71 Tenneco Inc. Adventum International
HelloParks PT2 & PT3 industrial Budapest, HUN 88 HelloParks ERSTE RE Fund
Bakerstreet 1 office Budapest, HUN Confidential Atenor Confidential
DSV Logistics Hub industrial Senec, SK 60-70 DSV REICO IS EAM
Tesco Portfolio retail Portfolio, SK 80-90 Tesco Adventum Group
Vivo! & myhive asset (1.st tranche) retail Bratislava, SK 75-85 CPI/Immofinanz WOOD & Company
Equilibrium 1 office Bucharest, RO 52 Skanska Granit Asset Management
Sava Business Center office Belgrade, SRB 40 CA Immo OMR Group

 

Zdroj: iO

Walki Westpak investuje do budoucnosti recyklovatelných flexibilních obalů

Společnost Walki Westpak oznámila významnou investici do rozšíření své výrobní kapacity, aby vyhověla rostoucí poptávce po udržitelných a recyklovatelných flexibilních obalech. V reakci na zvyšující se zájem zákazníků o kvalitní obaly pro potravinářské produkty, jako jsou klobásy, sýry, čokoláda nebo ryby, firma pořídila novou flexotiskovou linku a postavila zcela novou halu pro následné zpracování.

 

Technologická modernizace pro vyšší efektivitu a ekologii

Nová flexotisková linka, připravená pro tisk vodou ředitelnými i rozpouštědlovými barvami, představuje krok vpřed nejen z hlediska kvality, ale i ekologické udržitelnosti. Díky nové technologii dojde ke snížení spotřeby energie a odpadu, což přispívá k celkově šetrnějšímu provozu. Post-processingová hala navíc umožní efektivnější tok materiálu, vyšší bezpečnost práce a lepší logistiku díky oddělení jednotlivých provozních zón. Zároveň došlo k instalaci nové montážní jednotky pro přípravu tisku a k rekonstrukci kancelářských prostor.

 

Flexibilní obaly pro cirkulární ekonomiku

S rostoucím tlakem na snižování dopadu obalových materiálů na životní prostředí a přísnější legislativou se recyklovatelné flexibilní obaly stávají nezbytností. Walki Westpak tímto krokem posiluje svou pozici na trhu jako dodavatel inovativních, materiálově úsporných řešení. „Tato investice je důkazem našeho závazku vůči udržitelnosti a technologickému pokroku, který našim zákazníkům nabídne budoucnostní a konkurenceschopná řešení,“ říká Sune Kapténs, vedoucí výrobního klastru. Rozšíření výroby přináší i nové pracovní příležitosti – do provozu bylo přijato deset nových zaměstnanců, kteří prošli odborným školením.

Zdroj: SYBA

Aero dodá podniku LOM Praha další letouny L-39 Skyfox skoro za 1,5 mld. Kč

Aero Vodochody dodá na základě uplatněné opce státnímu podniku LOM Praha další čtyři letouny L-39 Skyfox. Budou sloužit pro výcvik českých vojenských pilotů včetně budoucích pilotů letounů F-35, ale bude na nich možný i výcvik zahraničních pilotů. Uplatnění opce dnes během Dnů NATO na letišti v Mošnově na Novojičínsku oznámili zástupci obou podniků. Cena čtyř letadel je skoro 1,5 miliardy korun, řekli ČTK ředitel LOM Praha Jiří Protiva a prezident Aera Viktor Sotona.

Původní smlouva byla podepsána před třemi lety. LOM Praha si už pořídil čtyři letouny L-39 Skyfox, poslední dva mu Aero předalo letos v srpnu. Další dva letouny by Aero mělo dodat do konce letošního roku a druhé dva do konce roku 2026.

„V současné době už provozujeme první čtyři kousky a dnes jsme oznámili, že máme zájem o další čtyři. Celkový počet osmi kusů nám umožní nejenom zabezpečit požadavky Armády České republiky, ale nabídnout výcvik i do zahraničí,“ řekl Protiva.

Uvedl, že cena letadel vycházela z původního kontraktu. „Původní kontrakt byl za zhruba dvě miliardy korun, ale obsahoval i všechno příslušenství, školení pilotů a tak dále, což samozřejmě teď odpadá, takže ta cena se pohybuje někde do 1,5 miliardy korun,“ řekl Protiva.

Sotona to potvrdil. „Všech osm letadel bude úplně stejných, identických. Záměrně jsou ve stejné konfiguraci. Obsahují virtuální tréninkový systém, jsou určena zejména pro výcvik,“ řekl prezident Aera.

Ředitel LOM Praha připomněl, že v centru leteckého výcviku se uskutečňuje obměna techniky, nejenom co se týká letadel L-39. „Dnes tady na ploše stojí první nový Zlín-242, který nahrazuje staré Zlíny, které nám dožívají. Ta obměna je širší a my tím vlastně nastavujeme zcela nový výcvikový program pro vojenské piloty, řekněme program 21. století,“ uvedl Protiva.

Původní čtyři letadla by podle něj neumožnila vyhovět požadavkům, které má na státní podnik nejenom česká armáda, ale i zahraniční zákazníci. „Proto jsme doplnili flotilu o další čtyři a těch osm bude základní počet, který nám právě umožní zabezpečit všechny požadavky, které se na nás hrnou,“ uvedl ředitel LOM Praha.

Osm kusů je podle něj v současné době adekvátní počet. „Ale s ohledem na navyšování požadavků a na větší informovanost našich zákazníků se může stát, že požadavky se nadále budou zvyšovat a pak bychom samozřejmě museli přemýšlet i nad dalším doplněním těch osmi kousků,“ řekl Protiva.

Na výrobě letounu L-39 Skyfox se nyní podílí přibližně 600 subdodavatelů, z nichž 400 pochází z České republiky.

„Prostřednictvím pardubického Centra leteckého výcviku podporujeme český letecký průmysl, tím že využíváme letouny domácí výroby doplněné o simulátory od naší dceřiné společnosti VR Group,“ dodal Protiva.

Dceřiná společnost LOM Praha VR Group na Dnech NATO uzavřela smlouvu o spolupráci na pořízení letounů F-35 s americkým výrobcem Lockheed Martin. V tiskové zprávě to oznámilo ministerstvo obrany. Projekt se podle něj zaměřuje na virtuální výcvik a plánování multidoménových operací. Nákup 24 letounů F-35 schválila vláda na konci září 2023, v celku za ně ČR zaplatí 150 miliard korun. Průmyslová spolupráce, která je součástí nákupu, obsahuje 11 projektů se společností Lockheed Martin a tři projekty s firmou Pratt&Whitney.

Česká firma Ray Service dnes uzavřela smlouvu o průmyslové spolupráci na dalším velkém nákupu české armády, pořízení německých tanků Leopard 2A8. Dohoda s německým výrobcem KNDS se podle ministerstva týká výroby pojezdových kol a pásů na tyto tanky. Obrana smlouvu na nákup 44 tanků Leopard 2A8 za 34,25 miliardy korun včetně DPH podepsala před týdnem, součástí je i i zapojení minimálně 11 firem českého obranného průmyslu. Ray Service nebude zajišťovat dodávky jen pro české tanky, ale i pro stroje dalších odběratelů, uvedlo dnes ministerstvo.

Zdroj: ČTK

Mluvčí dostavby: Pražský okruh má být hotový v roce 2031, je prioritou

Pražský okruh má být kompletní v roce 2031, tedy 54 let od začátku stavby jeho prvního úseku. ČTK to řekl mluvčí projektu dostavby okruhu Martin Opatrný. Za poslední roky se podle něj projekt přizpůsoboval požadavkům na ochranu životního prostředí a stal se pro stát prioritou. Výstavba prvního úseku začala v roce 1977, zatím poslední část, o který se okruh rozrostl, byl otevřen před 15 roky, a to 20. září 2010. Po dokončení má mít asi 83,6 kilometru, teď je v provozu polovina.

Před 15 lety byl uveden do provozu 23kilometrový jihozápadní úsek, který propojuje brněnskou D1 a plzeňskou dálnicí D5. Součástí stavby byl nejdelší dálniční most v ČR, největší dálniční křížení v zemi a dva tunely, které se zařadily mezi nejdelší v ČR.

Část mezi D1 a D5 odvádí tranzitní dopravu mimo město a ulevila Jižní spojce nebo Barrandovskému mostu. Nyní dokončuje Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) mezi Slivencem a Lochkovským tunelem rekonstrukci, okruh tam dostává nové povrchy a středová svodidla. ŘSD také připravuje zvýšení kapacity v některých místech. Například mezi Třebonicemi a Slivencem by se počet pruhů měl rozšířit na tři plus tři.

Od roku 2010 zbývá dokončit čtyři úseky okruhu. „Hlavní výzvou zůstává náročné povolování a vypořádání námitek, které u velkých městských staveb trvá roky. Technicky náročná je také koordinace přeložek sítí a realizace velkých objektů, zejména nového mostu přes Vltavu a přeložek velmi vysokého napětí v severní části,“ uvedl Opatrný.

Loni v prosinci začala stavba části mezi Běchovicemi a D1, která se má otevřít v roce 2027. Tři severní úseky mezi Ruzyní a Satalicemi, které by měly odvést tranzitní dopravu z Kbelské a Vysočanské radiály, mají souhlasná stanoviska k posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) a dělá se inženýrská a projektová příprava. Do konce září má ŘSD vybrat návrh nového mostu přes Vltavu na úseku mezi Suchdolem a Březiněvsí, jehož stavba má začít v roce 2027. Stavba úseků má být o rok později. Zprovoznění severní části okruhu je v plánu v roce 2031.

Dokončení okruhu podle Opatrného uleví přetíženému městu. „Doprava se definitivně přesune mimo obydlené oblasti a doprava v Praze i Středočeském kraji bude rychlejší, bezpečnější a šetrnější k životnímu prostředí,“ řekl.

Projekt Pražského okruhu se mění podle standardů ochrany životního prostředí. Severní část bude zahloubená nebo v tunelu a počítá s biokoridorem pro migrující zvěř. Úsek z Běchovic k D1 bude lemovat 7,8 kilometru protihlukových stěn. Při stavbě se využívají nízkohlučné povrchy. Další kompenzační mechanismy vycházejí z požadavků obcí a městských částí, sdělil mluvčí dostavby.

Od roku 2010 se podle Opatrného zlepšil přístup města i státu. „S hlavním městem pravidelně koordinujeme postup a zapracováváme místní požadavky na zlepšení projektu. Stejně tak v rámci přípravy probíhá velmi intenzivní a konstruktivní dialog s dotčenými obcemi a městskými částmi,“ uvedl s tím, že nyní je okruh prioritou.

Zdroj: ČTK

Prezident podepsal novelu o alternativních leteckých palivech

Novelu, která v reakci na nařízení EU řeší zavádění alternativních leteckých paliv, podepsal prezident Petr Pavel. ČTK to oznámil Hrad. Novela počítá s tím, že na dodržování předloňského nařízení EU o zavádění alternativních leteckých paliv mají dohlížet Úřad pro civilní letectví a Státní energetická inspekce. Úřadu bude příslušet kontrola paliv na letištích a inspekce bude kontrolovat paliva u výrobců.

Účelem novely je podle vlády převést do českého právního řádu unijní nařízení, takzvané ReFuelEU, které má nastolit rovné podmínky pro používání leteckých paliv a zavádět stále vyšší podíly udržitelných leteckých paliv, aniž to bude mít nežádoucí dopady na konkurenceschopnost v letecké dopravě EU.

Dodavatelé mají na letiště v Evropské unii dodávat minimální podíly udržitelných leteckých paliv, které se budou postupně zvyšovat, a budou přitom počítat též se zvyšujícím se množstvím syntetických leteckých paliv. Provozovatelé letadel mají povinnost čerpat každoročně letecké palivo v předepsaném minimálním rozsahu na vybraných letištích EU. Řídící orgány letiště, v případě ČR pouze ruzyňského letiště, mají podle tohoto nařízení především povinnost usnadnit provozovatelům letadel přístup k udržitelným leteckým palivům.

Nařízení EU podle vlády reaguje na oživení letecké dopravy po odeznění pandemie covid-19. Mezinárodní organizace pro civilní letectví ICAO odhaduje růst přepravy cestujících v Evropě do roku 2050 až o 3,1 procenta ročně a nákladní dopravy o 2,4 procenta ročně. „Tento vývoj by nicméně mohl vést k narůstajícím emisím skleníkových plynů. Obecnými cíli Evropské unie v oblasti civilního letectví je přitom dosáhnout klimatických cílů Evropské unie s vysokou úrovní konektivity, cenové dostupnosti, bezpečnosti a ochrany před protiprávními činy,“ uvedl kabinet.

Unie usiluje hlavně o to, aby na každém letišti v EU byly jednotné minimální podíly udržitelných leteckých paliv. Snaží se také zamezit tomu, aby si letadla kvůli vyšším nákladům dovážela palivo odjinud.

Zdroj: ČTK

Stát v srpnu vybral na mýtném 1,47 miliardy korun, meziročně více

Za mýtné na českých dálnicích a vybraných silnicích první třídy zaplatili dopravci v srpnu 1,47 miliardy korun. Meziročně je to o sedm procent více, přestože měl srpen o jeden pracovní den méně. Za prvních osm měsíců roku vybral stát od provozovatelů vozidel nad 3,5 tuny celkem 12,66 miliardy korun. ČTK to sdělil mluvčí správce mýtného systému, společnosti CzechToll, Miroslav Beneš. Srpen patřil s 1,47 miliardy korun ke slabším měsícům roku. V měsících od března do července překračoval výběr mýtného částku 1,6 miliardy korun.

Společnost CzechToll zpracovala v srpnu 91 milionů mýtných transakcí, což je meziročně o dvě procenta méně. V systému elektronického mýtného se v uplynulém měsíci objevilo 294.000 vozidel.

„Ke konci srpna bylo v systému elektronického mýtného zaregistrováno 915.000 vozidel s hmotností nad 3,5 tuny, z toho 730.000 automobilů mělo zahraniční registrační značky,“ uvedl Beneš. CzechToll vydal registrovaným vozidlům 670.000 palubních jednotek.

Sazby mýtných poplatků pro nákladní auta vzrostou od začátku příštího roku o 1,5 procenta. Stát tak získá z výběru mýta 210 milionů korun navíc. Dalších 280 milionů navíc by měli dopravci zaplatit za zvýšení emisní složky mýta na zpoplatněných silnicích první třídy.

Systém elektronického mýtného v ČR vybudovaly a v listopadu 2019 předaly do vlastnictví České republiky společnosti SkyToll a CzechToll. Příjem z výběru mýta využívá Státní fond dopravní infrastruktury k financování dopravních staveb. Loni dopravci v Česku zaplatili na mýtném rekordních 17,161 miliardy korun, meziročně o 15 procent víc.

Zdroj: ČTK

Komise pro produktivitu zdůrazňuje priority reformy těžkých vozidel

V průběžné zprávě Komise pro produktivitu se přezkoumává vydávání profesních průkazů a sjednocení norem, což má zásadní dopad na těžká vozidla.

Průběžná zpráva Komise pro produktivitu o národní politice hospodářské soutěže upozorňuje na dvě oblasti, které mají pro toto odvětví zvláštní význam: udělování profesních licencí a sjednocení norem.

Obě jsou jádrem probíhající reformy těžkých vozidel zaměřené na zvýšení produktivity a jednotnosti v celé Austrálii.

Zpráva uznává, že nejednotnost v různých jurisdikcích spolu se zastaralými odkazy na technické normy způsobily zbytečnou složitost pro provozovatele. Řešení tohoto problému je hlavní prioritou reformy těžkých vozidel, která zajistí aktualizaci a lepší sladění norem a zároveň uzná potřebu jedinečných australských požadavků.

Podle australské organizace Heavy Vehicle Industry Australia (HVIA) je třeba postupovat při harmonizaci opatrně. Přestože mezinárodní sladění může omezit duplicitu a zefektivnit dodržování předpisů, existují případy, kdy jsou specifické australské normy opodstatněné. Ochrana místních inovací zůstává prioritou, i když se reformy snaží zjednodušit předpisy v rámci širší reformy těžkých vozidel.

Další naléhavou výzvou je udělování profesních licencí. Vstupní požadavky na opravárenské, servisní a technické údržbářské pozice se v jednotlivých státech a teritoriích značně liší. Tento roztříštěný systém ztěžuje pohyb kvalifikovaných pracovníků mezi jednotlivými jurisdikcemi, vytváří nejistotu pro zaměstnavatele a omezuje investice do rozvoje pracovních sil. Pokud budou doporučení Komise přijata, mohla by znamenat důležitý milník v praktické reformě těžkých vozidel.

HVIA uvádí, že vítá uznání těchto problémů, ale varuje před reformami, které by mohly zvýšit zátěž spojenou s vydáváním licencí nebo certifikací bez řádné konzultace s průmyslem. Bude třeba najít rovnováhu, aby reformy skutečně podpořily mobilitu pracovní síly a zároveň zajistily bezpečnost a kvalitu v celém odvětví.

Komise pro produktivitu žádá o odpovědi na průběžnou zprávu do 5. září a HVIA připravuje své stanovisko. Členové odvětví jsou vyzýváni, aby přispěli svými nápady a pomohli tak utvářet budoucnost reformy těžkých vozidel, která by mohla mít dlouhodobý dopad na dostupnost služeb, dovednosti a konkurenceschopnost.

Zdroj: ATN

Ejpovice u Plzně chtějí zrušit zpoplatnění dálnice D5 mezi Ejpovicemi a Rokycany

 Ejpovice u Plzně požádají ministerstvo dopravy o zrušení dálničního poplatku na pěti kilometrech dálnice D5 mezi Ejpovicemi a Rokycany. Obec tak chce snížit hustotu dopravy na silnici II/605, kterou využívají řidiči jedoucí z Plzně do Rokycan, aby se vyhnuli placenému úseku dálnice. ČTK to řekl starosta Ejpovic Jaromír Kalčík (nezávislý, SK Ejpovice 2022). Plzeňský kraj je připravený žádost obce podpořit, uvedl hejtman Kamal Farhan (ANO).

Úsek silnice II/605, který vede středem Ejpovic, není kapacitně ani technicky uzpůsobený pro současný provoz, uvedli zastupitelé v odůvodnění. „Denně projedou obcí tisíce aut. Pro naše obyvatele je to extrémní zátěž. Často se ani nedá přes silnici přejít. Proto chceme usilovat o zrušení dálničních poplatků mezi Ejpovicemi a Rokycany, aby lidé mohli využívat k přejezdům krátký úsek D5,“ řekl Kalčík.

Ejpovice chtějí, aby ministerstvo zrušilo poplatek na dálnici D5 mezi exity 67 a 62 v obou směrech. Úsek by navazoval na dlouhodobě nezpoplatněný dálniční obchvat Plzně mezi Ejpovicemi a Sulkovem.

Kalčík se obrátil na hejtmana Plzeňského kraje, aby snahu obce s 800 obyvateli podpořil. Poté co starosta Ejpovic připraví konkrétní žádost, kraj jeho aktivitu podpoří. „Pokud to pomůže obyvatelům Ejpovic a přinese to úlevu a zkvalitnění jejich životů, tak má vedení obce naše zastání,“ řekl hejtman Farhan.

Starosta uvedl, že žádost s řádným odůvodněním připraví v příštích dnech. S podpůrným stanoviskem kraje ji pak předá na ministerstvo dopravy.

Dvaadvacetikilometrový úsek D5 z okraje Ejpovice do Sulkova za Plzní ve směru na Rozvadov je nezpoplatněný v obou směrech od ledna 2017. Díky tomu, že na něm motoristé nepotřebují dálniční známku, odvedl ze západočeské metropole velkou část tranzitní dopravy. Od stejného data vyjmulo ministerstvo dopravy z povinnosti zpoplatnění například také vjezdy do Prahy a část pražského okruhu, dálnice kolem Ústí nad Labem, Olomouce, Prostějova a kolem Berouna.

„Každá žádost se posuzuje individuálně. Podle statistik, které má k dispozici ministerstvo, policie a Ředitelství silnic a dálnic, se určuje, které úseky budou nezpoplatněné,“ řekl dnes ČTK náměstek ministra dopravy Václav Bernard (STAN). Podle něj musí obec podložit žádost konkrétními čísly. Ministerstvo je porovná se svými statistikami hustoty provozu a poté žádost vyhodnotí. Osvobození od dálničního poplatku se týká pouze osobních aut, dodal náměstek ministra.

Zdroj: ČTK

Věřitelský výbor by mohl znovu projednat prodej jindřichohradecké úzkokolejky

Věřitelský výbor by mohl znovu projednat prodej zkrachovalé jindřichohradecké úzkokolejky. Výbor minulý týden schválil přijetí nabídky druhého uchazeče v pořadí, firmy Fexlin, poté, co měl první zájemce, společnost Gepard Express, zpoždění s doplacením kupní ceny. Podle soudu ale bylo možné lhůtu pro doplacení prodloužit. Vyplývá to z vyjádření soudu v insolvenčním rejstříku. Zástupci Fexlinu uvedli, že by prodej úzkokolejky Gepard Expressu respektovali. Na vývoj v případu upozornily Hospodářské noviny.

Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD) chtěl koupit majitel Gepard Expressu Albert Fikáček, nabídl cenu 83 milionů korun. Nestihl však složit celou částku do půlnoci z 1. na 2. září. Požádal věřitelský výbor o prodloužení lhůty do 19. září. Podle dřívějšího vyjádření insolvenčního správce Davida Jánošíka neměl výbor jinou možnost než Fikáčka z řízení vyloučit a přijmout druhou nabídku od firmy Fexlin ve výši 78,8 milionu korun, za kterou stojí podnikatel Otakar Moťka. Výbor se obával především zpochybnění celého prodeje.

Podle soudu ale bylo možné podmínky výběrového řízení změnit. „Soud (…) nemá za přesvědčivě vysvětlenou a doloženou hrozbu ‚významného rizika zpochybnění celého procesu prodeje‘, pokud by věřitelský výbor akceptoval úhradu celé kupní ceny s několikadenním zpožděním,“ uvedl soud v zápisu z jednání, které se uskutečnilo ve středu. Podle soudu je hlavním zájmem prodat podnik nejvyšší nabídce. Soud také zdůraznil, že věřitelský výbor rozhodoval o prodeji druhému účastníkovi v době, kdy už měl insolvenční správce všechny peníze od Gepard Expressu na účtu. Zpoždění činilo deset dní.

Krajská státní zástupkyně Michaela Hojdarová na jednání uvedla, že pokud by soud akceptoval současné rozhodnutí věřitelského výboru, nebylo by to v zájmu věřitelů, ani v souladu se zásadami insolvenčního řízení. Opoždění platby je podle ní tak krátké, že lhůta mohla být prodloužena. Výbor by se podle ní měl věcí znovu zabývat.

Insolvenční správce poznamenal, že se výbor tedy bude muset zřejmě věcí znovu zabývat. Dodal, že se s výborem obratem spojí.

Středečního slyšení se zúčastnil i zástupce Gepard Expressu Fikáček. Uvedl, že jeho zájem o úzkokolejku trvá, nechce ale novému majiteli komplikovat začátek působení v podniku. Zástupci Fexlinu v e-mailu adresovaném insolvenčnímu správci napsali, že by prodej firmě Gepard Express respektovali. „Zavazuji se, že nebudu činit žádné právní kroky, kterým bych rozhodnutí soudu, věřitelského výboru či vás jako insolvenčního správce právně napadal. Budu fandit úzkokolejkám zpovzdálí a dívat se, jak to celé s úzkokolejkou dopadne,“ uvedl Moťka a další zástupce Fexlinu Miroslav Kysilka.

Zdroj: ČTK

Zisk Českých drah za první pololetí meziročně klesl o 36 pct

Skupina České dráhy (ČD) za první pololetí letošního roku vykázala zisk před zdaněním 444 milionů korun, loni to bylo za stejné období 694 milionů. Osobní doprava dosáhla meziročního růstu výnosů o 1,7 miliardy korun a její zisk před zdaněním je 1,1 miliardy korun, což je téměř o 800 milionů korun více než loni. Naopak nákladní doprava ČD Cargo vykázala ztrátu před zdaněním 931 milionů korun. ČD o tom informovaly v tiskové zprávě.

V prvním pololetí se ČD zvýšily tržby v mezinárodní osobní dopravě meziročně o 16 milionů korun. Dráhy přepravily 80,1 milionu cestujících, meziročně o 1,5 milionu méně. Do růstu výnosů osobní dopravy se promítly vyšší úhrady od objednatelů přepravy. Stát a kraje zaplatily ČD dohromady 11,6 miliardy korun, loni to bylo deset miliard.

Skupina ČD Cargo přepravila 29,9 milionu tun nákladu, přičemž vlaky ČD Cargo z toho přepravily 26,4 milionu tun. To znamená meziroční nárůst v absolutním objemu, ale při poklesu přepravních výkonů. Rostly výsledky kombinované dopravy, v přepravě pro automobilový průmysl a dopravě pohonných hmot. Společnost také zvýšila objemy přeprav kontejnerů v Německu.

Ve výsledku nákladní dopravy se odráží transformace společnosti, která od loňska cíleně přizpůsobuje své kapacity podmínkám na českém a evropském železničním trhu. ČD Cargo plánuje do konce roku propustit až 700 zaměstnanců, tedy více než desetinu. V dubnu společnost oznámila, že se v elektronické aukci zbavuje nadbytečných 24 lokomotiv a 1089 vozů různého typu a letos počítá s odprodejem dalších vozů.

Loni firma přepravila 56,7 milionu tun nákladu, což bylo meziročně o 2,7 milionu méně. Vedení společnosti očekává, že příští rok množství přepraveného nákladu nepřekročí 45 milionů tun. Loni ČD Cargo také zaznamenalo výrazný propad v hospodaření. Ze zisku před zdaněním 733 milionů za rok 2023 se dostalo do ztráty činící 946 milionů.

Dráhy tento rok obnovují vozový park. V prvním pololetí dráhy uvedly do provozu nové soupravy ComfortJet a motorové jednotky RegioFox. Ve druhé polovině roku dopravce převezme další vlaky tohoto typu a lokomotivy Vectron. Nové vlaky nasadí na mezinárodní linky do Německa, Rakouska a Maďarska a příští rok do Dánska. V Moravskoslezském kraji dopravce testuje čtyři bateriové vlaky. „Tam, kde jsme nasadili nové soupravy, roste poptávka po cestování a tržby z osobní dopravy,“ uvedl generální ředitel ČD Michal Krapinec.

„Naše investice do modernizace, nových vlaků a zlepšování služeb už dnes přinášejí viditelné výsledky. Díky finanční stabilitě a potvrzenému ratingu můžeme pokračovat v rozvoji vozového parku a služeb tak, abychom i nadále nabízeli spolehlivou, moderní a konkurenceschopnou železniční dopravu,“ dodal Krapinec.

Americká ratingová agentura Moody´s letos potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti ČD na úrovni Baa2, což je střední stupeň hodnocení a nachází se v investičním pásmu. Nižší úrovně od Ba1 po C jsou ve spekulativním pásmu spojeném s vyšším rizikem pro investory.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář