Vítězem soutěže Světlo pro metro, jejíž hlavním cílem bylo umožnit vznik nového uměleckého díla – světelného objektu – ve vestibulu stanice Florenc C, se stal český umělec Jan Poš s návrhem nazvaným Synapse. Jeho instalace, fungující na bázi elektrických výbojů a jejich přenosů, vytváří vizuální metaforu veřejné dopravy jako nervového systému města. Soutěž organizovaly Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) a Galerie hl. m. Prahy (GHMP). Přihlásilo se do ní celkem 23 umělkyň, umělců a týmů, do finální fáze soutěže, probíhající jako soutěžní dialog, postoupily čtyři subjekty. Na druhém místě skončil návrh Richarda Loskota, na třetím místě instalace týmu londýnského Jason Bruges Studia a na čtvrtém pak dílo týmu Pavly Beranové, Daniela Kříže a Karolíny Vojáčkové. Více informací
o soutěži a dokumentace jsou k dispozici na https://cceamoba.cz/souteze/svm.

Všechny návrhy odevzdané v rámci tohoto soutěžního dialogu byly velmi kvalitní, propracované
a promyšlené vzhledem k prostředí i existujícímu uměleckému dílu velkoplošné mozaiky Bitva
u Sokolova. Porota zároveň přihlížela k technickému řešení vlastní realizace uměleckého díla, ale
i následné údržbě a udržitelnosti v náročném provozu. Vítěz soutěže ve svém díle vnímá město jako žijící organismus, úl lidských vědomí, jehož nervový systém tvoří tratě metra, tramvají a linky autobusů, na nichž občané, světélkující neurony, přenášejí své příběhy a myšlenky podél světelně oživených synaptických spojů se stíny tajemství ve svých koridorech a tepnách. Tyto dráhy posunují lidstvo přes urbanistickou krajinu, vytváří komplexní síť propojených cest a stezek. Florenc, páteř Prahy, křižovatka osudů, ve které se střetávají příběhy lidí a kříží linky veřejné dopravy, místo, kde se přestupuje mezi stanicemi a životními etapami, vytváří největší synapsi v tomto organismu. Vítězné světelné dílo Synapse bude umístěno na čelní stěně vestibulu pod autobusovým nádražím, naproti pevnému schodišti vedoucímu z nástupiště, a bude zaznamenávat okolní pohyb cestujících,
a reflektovat tak přítomnost okamžiku.

„Umělecké dílo, umístěné na stěně naproti hlavnímu schodišti podchodu, se návštěvníkům metra odhaluje při každém stoupání či klesání po schodech. Stává se tak součástí jejich každodenní cesty, a přesto zůstává elegantně odsunuto stranou, vytváří prostor, kde může samo pro sebe vyniknout
a odpočinout si od shonu. Formát a styl díla oživuje a rozšiřuje existující mozaiku – Bitvu u Sokolova – vytvářejíc tak most mezi historií a současností metropolitního prostoru,” uvádí k vítěznému návrhu jeho autor Jan Poš.

Kontext místa a probíhající rekonstrukce

Primárním cílem probíhajících stavebních prací v metru na Florenci je rekonstrukce stropní desky nad stanicí a současně revitalizace samotného vestibulu a technického zázemí. Vestibul stanice Florenc C dostane nové, úspornější LED osvětlení, DPP zde vymění rozvaděče, napájení informačního systému, řídícího systému osvětlení a sdělovacích zařízení, ale také stávající hliníkové podhledy za nové, opraví průsaky, obklady stěn a dlažbu či zrepasuje prosklené stěny. Kromě toho dojde k úpravě stávajících obchodních jednotek a zapojení současného výtvarného umění. DPP stejně jako hl. m. Praha a GHMP vnímá, že součástí významných rekonstrukcí veřejných prostor metra nebo vzniku nových stanic by měla být i realizace uměleckých děl specifických pro dané místo, které formulují potřeby i vize současné doby. „Čas strávený v metru by měl být nejen pohodlný, ale
i příjemný s ohledem na prostředí, ve kterém se cestující veřejnou dopravou pohybují. Díky proběhlému soutěžnímu dialogu nyní získá stanice na Florenci dynamické umělecké dílo, které nejen že naláká ke zvědavosti všechny kolemjdoucí, ale přinese do vestibulu energii světla. To bylo ostatně hlavním posláním soutěže. Škoda, že jsme v minulosti o podobné umělecké dílo přišli ve stanici Náměstí Míru,” říká Zdeněk Hřib, 1. náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy
a předseda dozorčí rady DPP.

Pro pořízení návrhu nového uměleckého díla pro stanici metra Florenc byla zvolena forma soutěžního dialogu, který umožňuje nalézt optimální řešení spojující nejen uměleckou kvalitu, ale vyhovět také požadavkům na technickou, bezpečnostní i projekční složku návrhu. Soutěžní dialog je v tomto ohledu nejvhodnější způsob, jak umožnit vznik trvalých uměleckých hodnot v tomto specifickém prostředí. Podzemní svět metra je přirozeně bez denního světla. Osvětlení zde plní nejen primární funkci strategické městské stavby, ale je také nosným nástrojem pro modelaci prostoru, tvorbu atmosféry a práci s psychologií cestujících. Světlo je v metru esenciální, může být efektní, inteligentní, udržitelné, ale také koncepční a výtvarné.

„Cílem společného soutěžního dialogu bylo nalézt návrh uměleckého díla, který bude pracovat se světlem, hovořit současným vizuálním jazykem a zároveň bude organicky zapojen do rekonstruovaného prostoru jednoho z nejvytíženějších uzlů pražského metra. Těší mne, že vítězem soutěžního dialogu je mladý umělec, který dokázal navázat na dnes již historické řešení architektury metra i dobových uměleckých děl. Spojením interaktivních prvků, digitálních technologií a využitím klasických neonových světel se mu podařilo propojit minulost a přítomnost. Takové umělecké dílo ve veřejném prostoru zaujme a potěší každého z cestujících,” říká Jiří Pospíšil, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast kultury, cestovního ruchu, památkové péče, výstavnictví a péče
o zvířata.

„Metro má být nejen utilitární mód dopravy, ale také kultivovaný reprezentativní prostor, který
v ideálním případě kulturně obohacuje obyvatele metropole. Čím víc budeme věnovat energie
a pozornosti tomuto prostředí, tím raději se budeme po městě pohybovat udržitelně,” komentuje důležitost kultivace prostoru metra Anna Švarc, architektka metra a projektová manažerka DPP.

Předmětem soutěžního dialogu Světlo pro metro a součástí veřejné zakázky v rámci programu hl. m. Prahy Umění pro město je kromě návrhu nového uměleckého díla, světelného objektu pro pasáž spojující severní a jižní vestibul stanice metra Florenc C, také zpracování kompletní projektové dokumentace v součinnosti s GHMP, DPP a zhotovitelem rekonstrukce stropní desky a vestibulu, dodání uměleckého díla, jeho instalace a zprovoznění.

O vítězi

Jan Poš studoval na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, na Katedře elektronického obrazu v multimediálním ateliéru Time Based Media pod vedením Daniela Hanzlíka a Pavla Mrkuse. V současnosti studuje v ateliéru Socha 2 u Tomáše Hlaviny na Akademii výtvarných umění v Praze. Ve své aktuální tvorbě se zabývá vztahem reálného a virtuálního prostředí. Zkoumá jejich vzájemný vztah a narušuje hranice mezi nimi. K tomu využívá počítačové 3D programy, ve kterých vytváří různé simulace, které dále zhmotňuje v reálném prostředí. Po formální stránce se jeho díla pohybují na hraně sochy, objektu a instalace.

Jak probíhal soutěžní dialog Světlo pro metro

Vyhlašovatelem soutěžního dialogu na nové trvalé umělecké dílo – světelný objekt, pořízený
z programu Umění pro město, byla GHMP společně s DPP. Organizátorem soutěžního dialogu je CCEA MOBA. Soutěžní dialog byl zahájen 13. března 2023 výzvou pro podání přihlášek. Do první fáze se přihlásilo celkem 23 umělců, umělkyň nebo uměleckých, architektonických a designérských týmů. Ve lhůtě pro podání profesních přístupů k řešení zakázky obdržel zadavatel podklady od 18 přihlášených účastníků zadávacího řízení. Postupujícími do druhé fáze soutěžního dialogu byly čtyři subjekty: tým Pavly Beranové, Daniela Kříže a Karolíny Vojáčkové, dále londýnský tým Jason Bruges Studio a individuálně pak Richard Loskot a Jan Poš. Komise objektivně vybrala rozdílné autorské
a tvůrčí přístupy k tvorbě ve veřejném prostoru a neuzavřela se novým impulsům vycházejícím
z různých zkušeností jednotlivých účastníků. Soutěžící se pak ve druhé fázi, již neanonymně, následně účastnili workshopů se zástupci zadávajících institucí, odborníky z DPP a zástupci hlavního projektanta rekonstrukce podchodu, aby společně probrali podstatné detaily týkající se zejména infrastruktury a správy metra potřebné k vypracování vlastního soutěžního návrhu.

O vítězi rozhodla pětičlenná odborná porota. V její nezávislé části zasedla Stanislava Blažková, architektka ateliéru YUAR, dále Pavel Korbička, pedagog Fakulty výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně, Maxim Velčovský, český designér, pedagog na Vysoké škole uměleckoprůmyslové a v současnosti kreativní ředitel společnosti Lasvit. Do závislé části poroty byla jmenována Anna Švarc, architektka metra a projektová manažerka DPP a Hana Třeštíková, zastupitelka hl. m. Prahy a místostarostka Prahy 7 pro oblast kultury, sportu a sousedských vztahů. V současné době probíhá koordinace mezi vítězem soutěžního dialogu, DPP a zhotovitelem rekonstrukce vestibulu stanice Florenc C. Ambicí všech stran je v ideálním případě spojit dokončení stavebních prací s odhalením uměleckého díla v roce 2026.

Zdroj: DPP

V Praze začne v sobotu jezdit nová linka autobusů 104, která zajistí přímé spojení Barrandova a Slivence s Velkou Chuchlí. ČTK to sdělil mluvčí organizace Ropid Filip Drápal. Autobusy na lince poprvé vyjedou v návaznosti na ukončení uzavírky ulice K Lochkovu mezi Slivencem a Velkou Chuchlí a v části trasy nahradí linku 230, která bude zrušena.

Nová linka obsluhovaná devítimetrovými midibusy dopravního podniku bude jezdit každý den v hodinových intervalech na trase Klukovice – Poliklinika Barrandov – Stará Holyně – Škola Slivenec – Velká Chuchle – Na Hvězdárně. „Nová trasa nabídne cestovní dobu mezi Velkou Chuchlí a Barrandovem cca 15 minut s možností přestupu na tramvaje v zastávce Poliklinika Barrandov,“ uvedl mluvčí.

V trase Filmové ateliéry Barrandov – Škola Slivenec nahradí autobusy s číslem 104 nynější linku 230. Pro zachování spojení mezi barrandovským sídlištěm a oblastí filmových ateliérů bude stávající linka 130 prodloužena o úsek Chaplinovo náměstí – Filmové ateliéry Barrandov, dodal Drápal.

Zdroj: ČTK

Liberecký kraj chce prostřednictvím své společnosti Autobusy LK od minoritních vlastníků odkoupit zbylé akcie společností ČSAD Liberec a Autocentrum Nord. ČTK o tom informoval mluvčí kraje Filip Trdla. Kraj plánuje fúzi všech tří společností k 1. lednu 2024 s cílem strukturu zjednodušit a zpřehlednit. Kromě kraje a jeho společnosti Autobusy LK vlastní akcie 11 měst a obcí Liberecka, dohromady mají ale jen 0,56 procenta akcií ČSAD Liberec a 2,23 procenta akcií Autocentra Nord.

„Nabídková cena činí 125 korun za akcii ČSAD Liberec, v nominální hodnotě 100 korun, a 74 korun za akcii Autocentra Nord v nominální hodnotě 40 korun. Kupujícím by byla v obou případech společnost Autobusy LK, jejímž jediným společníkem je Liberecký kraj. Nabídková cena vychází ze znaleckého posudku zpracovaného kanceláří APELEN Valuation,“ doplnil náměstek hejtmana Jan Sviták (Starostové pro Liberecký kraj). Pokud na prodej všichni přistoupí, mělo by to kraj stát zhruba 1,57 milionu korun.

Majoritní balík akcií ČSAD Liberec a sesterské společnosti Autocentrum Nord koupil Liberecký kraj na podzim 2018 prostřednictvím své společnosti Autobusy LK s cílem získat kontrolu nad zajištěním regionální autobusové dopravy a penězi, které na dopravní obslužnost vynakládá. Majoritní vlastník Liberecká automobilová doprava (LIAD) prodal bezmála 86 procent akcií obou společností za 10,673 milionu korun. Kapitalizací pohledávek a finančními vklady kraj postupně svůj majetkový podíl zvýšil na dnešních 99,437 procenta respektive 97,768 procenta akcií.

„My jsme tehdy prověřovali možnost, jestli neumíme zajistit veřejnou autobusovou příměstskou dopravu v kraji nebo části kraje vlastní firmou, vlastním dopravním podnikem. Analýzy nám doporučily cestu odkupu akcií již existující firmy jako cestu nejrychlejší a také ekonomicky nejvýhodnější,“ řekl již dříve ČTK hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Hlavní výhodu pro kraj vidí v tom, že díky tomu získal přehled o skutečných nákladech autobusové dopravy.

Dnes ČSAD Liberec zajišťuje podle Půty zhruba 60 procent regionální autobusové dopravy, hlavně na Liberecku a Českolipsku, a cestujících díky moderním autobusům přibývá. Největším akcionářem je po firmě Autobusy LK a kraji město Liberec, které vlastní 6337 akcií ČSAD Liberec a stejný počet akcií Autocentra Nord. Celkově by za své akcie mělo krajské město získat 1,261 milionu korun. Liberečtí radní jednali o prodeji akcií minulý týden, ale neshodli se. Poslední slovo tak bude mít zastupitelstvo, které prodej akcií obou společností kraji projedná ve čtvrtek.

Zdroj: ČTK