Domů Blog Strana 439

Do zabezpečovacího železničního systému dopravci investují stovky milionů Kč

Do zabezpečovacího železničního systému ETCS tuzemští dopravci investují stovky milionů korun. Na dotaz ČTK to uvedli železniční dopravci. Modernizovat svůj vozový park dopravci musí, protože začátkem roku 2025 chce stát spustit na koridorových tratích provoz výhradně s vlaky vybavenými zabezpečovačem ETCS. Do té doby taky musí vyškolit stovky strojvedoucích.

Už na konci ledna uvedl generální ředitel Českých drah (ČD) Michal Krapinec, že kvůli zavedení ETCS budou dráhy investovat do svých vozů přibližně deset miliard korun. Nyní mají ČD nainstalovaný zabezpečovač na 160 lokomotivách ze zhruba 450. Přibližně polovina jsou takzvané retrofity, tedy zmodernizované vlaky původně zakoupené bez systému ETCS.

„Jedná se především o elektrické lokomotivy řad 162 a 362. V současné době se instaluje nebo se instalace připravuje na další vozidla, například na motorové jednotky řady 844 RegioShark, elektrické jednotky 471 CityElefant či elektrické jednotky 680 Pendolino,“ uvedl mluvčí ČD Petr Šťáhlavský. Dodal, že náklady na instalaci do jedné starší lokomotivy se pohybují v milionech až desítek milionů korun podle toho, do kolika vozidel se v jedné zakázce systém instaluje.

ČD Cargo má systémem ETCS vybaveno 234 vlastních vozidel, což je zhruba třetina celého vozového parku firmy. „V souladu s národním implementačním plánem bude naše společnost připravena na provoz od roku 2025, kdy bude na prvních tratích v ČR spuštěn výhradní provoz,“ řekl předseda představenstva ČD Cargo Tomáš Tóth.

Leo Express má podle mluvčího Emila Sedlaříka smlouvu na ETCS pro všechny vlaky na linkách, kde bude platit povinnost ETCS využívat. Týká se to vlaků na trase z Prahy na Ostravsko a dále na Slovensko a do Polska. Instalace do pěti vozidel firmu vyjde na necelých 120 milionů korun, řekl.

RegioJet bude od příštího roku disponovat 60 vozidly se systémem ETCS. Společnost také bude provádět retrofity. „Je-li vůz perspektivní pro službu dalších 20 a více let, vyplatí se ho osadit zabezpečovacím systémem,“ uvedla mluvčí společnosti Alexandra Janoušek Kostřicová. RegioJet podle ní za instalace systému utratil už miliony eur a s dalšími milionovými investicemi počítá.

S financováním pomáhají dopravcům evropské fondy a Státní fond dopravní infrastruktury.

Železniční dopravci také musí pro provoz pod systémem ETCS vyškolit své strojvedoucí. Výcvik podle ředitele odboru prodeje ČD Cargo Michala Roha trvá zpravidla šest dní a zahrnuje teoretickou přípravu, přípravu na zkoušku a jízdní zácvik.

České dráhy mají pro provoz pod zabezpečovacím systémem zaškolených zhruba 200 strojvedoucích, potřebovat jich budou na začátku roku 2025 až 1500. Dceřiná firma ČD Cargo odhaduje, že bude potřebovat až 1200 vyškolených strojvedoucích, nyní jich má asi 150. Leo Express počítá s tím, že bude třeba vyškolit asi 30 strojvůdců.

Loni na jaře začal zkušební provoz pod dohledem ETCS mezi Olomoucí, Přerovem a Břeclaví a postupně přibyly další úseky. Od Nového roku jezdí vlaky pod výhradním provozem ETCS na trati Olomouc – Uničov. Podle dalších plánů státu by systém měl být do roku 2030 přibližně na 4800 kilometrech ze zhruba 9000 kilometrů železnic v Česku.

Zdroj : ČTK

Bateriové šílenství výrazně zdraží nákladní autodopravu, nejistota v sektoru se prohlubuje

Stále větší emoce budí v EU chystané nařízení o emisích vozidel Euro 7. Speditéři varují, že plánovaný přechod na elektrickou trakci je aktuálně za rozumných nákladů nerealizovatelný. Norma má od roku 2025 zpřísnit emisní limity znečišťujících látek včetně oxidů dusíku a oxidu uhelnatého pro vozidla v EU. Podle šéfa firmy IVECO Gerrita Marxe vyžaduje nařízení – jak je v současnosti navrženo – snížení emisí oxidu dusíku a pevných částic tak, že je to technicky neproveditelné. Úsilí k dosažení tohoto cíle bude podle něj obrovské a nebude mít návratnost.

EU prosazuje elektrický pohon i u nákladních automobilů. Vodíkové vozidlo přitom zvládne větší užitečné zatížení než elektrická varianta, jeho dojezd 800 km je zhruba o 300 km delší a tankování je rychlejší, než dobíjení u současných elektrických nákladních vozidel. Vodík však není palivo, s nímž by se snadno manipulovalo. Infrastruktura nádrží je složitá a drahá. Je třeba se koncentrovat na jednotlivé trasy.

Od šéfa Iveca přišel střízlivý odhad, který vypadá především pro nákladní auta s baterií obzvlášť špatně. Bateriové šílenství nás nedovede k cíli, řekl Gerrit Marx. Zaprvé hmotnost baterií snižuje užitečné zatížení vozu, a to zhruba o pět tun ve srovnání s dieselovým nákladním automobilem. Za druhé naráží nabíjecí infrastruktura v praxi na obrovské problémy. Hovoří se o megawattových nabíječkách, které však neexistují, říká šéf Iveca. A i kdyby se vybudovaly nabíjecí stanice s maximální nabíjecí kapacitou 1 000 kilowattů, hrozilo by nebezpečí, že zhasnou světla v okolí. U nabíjecí stanice s výkonem 175 nebo 375 kW, které jsou v současnosti k dispozici, trvá nabití elektrického kamionu dvě až tři a půl hodiny, což je pro speditéry, kteří jsou pod časovým tlakem, příliš dlouhá doba. Lépe řečeno: Dopravci by potřebovali dvě hodiny nabíjení a dojezd 900 km. To v současnosti není možné, říká šéf Iveca.

Kamion na vodíkový pohon bude podle údajů společnosti Daimler-Benz připraven k sériové výrobě až v roce 2027. Nákladní vozidla na baterie určená pro dálkovou přepravu také ještě nejsou v dohledu, protože baterie jsou kvůli nedostatečné hustotě energie stále příliš těžké a zbývající užitečné zatížení vozu je ekonomicky irelevantní. U nákladních vozidel na palivové články také není jasné, zda pohonný systém vydrží i životnost minimálně 500 000 km jako u dieselových vozů.

Velkou pozornost vzbudil experiment e-Highway s nákladními auty s pantografem beroucím elektrickou energii z trolejového vedení, který byl zahájen v roce 2019 na dvou testovacích úsecích dálnice A1 a A5. Zda se osvědčí v praxi, je třeba ještě dokázat. Trolejové vedení na dálnici má jediný účel: snížení emisí CO2. Šéf Iveca Gerrit Marx zpochybňuje smysl této technologie: Baterie ve velkých nákladních autech reagují citlivě, když do nich kvůli nerovnostem vozovky teče proud přerušovaně. Navíc dochází k přílišnému opotřebení napájecích kabelů. A hlavně: Testovací vozidlo s pantografem, baterií a dieselovým motorem stojí aktuálně 1,5 mil. eur.

Amortizace zatím v nedohlednu. Siemens jako partner projektu e-Highway předpokládá při provozu čtyřicetitunového tahače s návěsem s ročním nájezdem 100 000 km úsporu paliva ve výši zhruba 16 000 eur. Pořizovací náklady těchto speciálních nákladních aut proto musejí výrazně klesnout, aby se dosáhlo prahu amortizace. Nejsou ovšem započteny náklady na výstavbu trolejového vedení. Člen představenstva BGL Engelhardt chce ještě alespoň vyčkat na finální hodnocení trolejových nákladních vozů a s velkým zájmem vyhlíží vědecké vyhodnocení testování.

 

Coca-Cola zavádí neodnímatelná víčka na celém svém portfoliu nápojů

Coca-Cola – největší nápojářská společnost světa, zavádí neodnímatelné uzávěry v rámci celého svého portfolia nápojů v Česku a na Slovensku. Pod sloganem „Navždy spolu“ představuje svým zákazníkům novinku, která má zajistit, že je víčko pevně spojené se zbytkem obalu a bude se snáze recyklovat. V průběhu první poloviny roku dojde k úplné náhradě původních uzávěrů a vyrábět se budou pouze nápoje s novým typem neodnímatelného víčka.

Neodnímatelné uzávěry na lahvích usnadní udržet všechny částí nápojových obalů pohromadě i po jejich konzumaci. Díky tomu bude jejich sběr a následná recyklace výrazně jednodušší. Toto nové řešení zajišťuje, že když zákazníci společnosti Coca‑Cola recyklují naše lahve, nezůstane po nich žádný uzávěr, což pomáhá zlepšit sběr a recyklaci a snížit množství odpadu. U nového víčka je systém otevírání stejný jako u běžného uzávěru. Inovace spočívá v kroužku kolem hrdla láhve, ke kterému je připevněno poutko, které drží uzávěr připevněný k láhvi po odšroubování a zároveň umožňuje její hermetické uzavření. Jedná se přitom o pohodlné řešení, které spotřebitelům poskytuje možnost vychutnat si svůj oblíbený nápoj jako doposud a zároveň zajišťuje, že uzávěr je recyklován společně s lahví.

Všechny plastové lahve Coca-Coly, včetně uzávěrů, jsou přitom již mnoho let 100% recyklovatelné, ale ne všechny se recyklují. Víčka od lahví se často vyhazují a končí ve směsném odpadu. „Náš nový funkční design zajistí, že uzávěr zůstává po otevření pevně spojený s lahví, čímž se snižuje možnost jeho vyhození a zároveň poskytuje našim zákazníkům zážitek, na který jsou zvyklí. Změna v podobě neodnímatelných víček se týká celého portfolia nápojů Coca-Cola v plastových lahví. Společnost Coca-Cola je tak první nápojářskou firmou v Česku a na Slovensku, která zavádí tuto novinku na kompletní portfolio nápojů,“ vysvětluje Martina Lovětínská, marketingová ředitelka Coca-Cola HBC Česko a Slovensko.

Před samotným uvedením na trh provedla Coca-Cola rozsáhlý průzkum a testování mezi spotřebiteli, aby zajistila, že lahve s inovovanými, trvale připevněnými víčky budou praktické, hygienické, bezpečné a snadno použitelné. Nejpohodlněji si nápoj zákazník vychutná při plném odklopení víčka.  „Nový uzávěr má i praktické výhody např. pro osoby s hendikepem, nebo řidiče, kteří mohou lahev snadněji znovu uzavřít jednou rukou. O novém uzávěru budou zákazníci informování jak v místě v prodeje, tak i prostřednictvím dalších komunikačních nástrojů společnosti Coca-Cola,“ doplňuje Veronika Němcová, ředitelka komunikace ve společnosti Coca-Cola ČR/SR.

Nařízení Evropské Unie v rámci jednorázových plastů ukládá povinné používání neodnímatelných víček od 3. července 2024. Coca-Cola tak předchází toto nařízení a již od poloviny roku, kdy nejpozději dojde k doprodání nápojů se starým typem uzávěrů, budou už v prodejní síti pouze nápoje v obalech s neodnímatelným víčkem.

Z terénního průzkumu společnosti Coca-Cola HBC Česko a Slovensko realizovaném v březnu tohoto roku na třídících linkách komunálního odpadu vyplývá, že více než 13 % PET lahví se dostává do sběrných míst bez uzávěrů. Tyto chybějící víčka pak často končí jako pohozený odpad.

Rozhodnutí společnosti Coca-Cola oceňují odborníci v oblasti udržitelnosti a cirkulární ekonomiky. “Vítáme krok společnosti Coca-Cola k urychlenému uvedení nového designu lahví na český trh. Víme totiž, že většina environmentálních dopadů produktů vzniká již ve fázi návrhu a designu a tato nová podoba připnutého víčka cílí na omezení plastového odpadu ve volné přírodě, kde víčka často končily. Tuto podobu lahví uvidíme pořád častější, do roku 2024 by totiž již měly být připnutá víčka standardem v celé Evropské unii,” uvádí Laura Mitroliosová, CEO CIRA Advisory s.r.o.

 

Nové inovativní řešení vítají i firmy, které se recyklací plastů zabývají. „Ideální je recyklace celého obalu, tedy i s víčkem. Při zpracování je u nás celý obal rozsekán na malé kousky a ve vodní lázni materiál víčka vyplave. Tím je oddělen od vloček PET. Materiál je pak obchodován našim odběratelům. Je velice kvalitní a žádanou surovinou, ze které se vyrábí instalatérské trubky, palety, kontejnery, krabice a další výrobky,“ popisuje Thomas Billes generální ředitel společnosti PET to PET Recycling.

 

Přechod na neodnímatelná víčka je dalším střípkem v mozaice ambiciózní environmentální strategie společnosti Coca-Cola “World Without Waste“. Její součástí je dosažení stoprocentní recyklovatelnosti svých nápojových obalů, což se na českém i evropském trhu společnosti Coca-Cola HBC již podařilo splnit. Do roku 2025 plánuje v zemích Evropské unie zvýšit poměr recyklovaného PETu ve svých lahvích až na 50 %. Do roku 2030 chce společnost vytřídit a zrecyklovat stejné množství nápojových obalů, jaké uvede na trh. Do roku 2040 plánuje mít Coca-Cola uhlíkově neutrální podnikání v celém svém hodnotovém řetězci.

K dosažení svého cíle podnikne Coca-Cola následující kroky:

  • do roku 2025 investuje 250 milionů EUR do aktivit, které povedou ke snížení emisí,
  • do roku 2040 dekarbonizuje výrobní procesy přechodem na 100 % obnovitelnou elektrickou energii a nízkouhlíkové zdroje energie prostřednictvím inovací v oblasti energetické účinnosti,
  • zvýší podíl rPET materiálů, přijetím bezobalových nebo opětovně použitelných řešení a sníží plasty v sekundárních obalech na minimálně 50% v roce 2025
  • poskytne zákazníkům energeticky účinné a ekologické chladicí lednice s technologií SmartCool,
  • sníží emise z přírodních přísad, které používá do svých nápojů
  • implementuje program „Zelený vozový park“, aby byly podpořeny alternativy s nízkými nebo žádnými emisemi uhlíku.

Zdroj : CC

Nadrozměrné zásilky přinášejí výzvu i novou zkušenost

Přeprava nadrozměrných zásilek a neobvyklých nákladů je součástí služeb, které mezinárodní logistická společnost Gebrüder Weiss nabízí svým obchodním partnerům. „Realizace těchto zakázek vyžaduje speciální přepravní techniku, vozidla nebo balení a také pro naše kolegy představuje velkou výzvu především při plánování tras, zajištění příslušných povolení či doprovodů a podobně.

Tyto přepravy ovšem představují nejen skvělou příležitost, jak ukázat profesionální přístup naší společnosti, ale současně jsou pomyslným zlatým hřebem tohoto odvětví, k jehož dosažení jsou nutné zkušenosti a odbornost“ uvádí Jan Kodada, obchodní a marketingový ředitel Gebrüder Weiss ČR.

 

I v loňském roce řešili specialisté „break bulk“ přeprav opravdu obrovské výzvy. Jednou z těch doslova největších byla přeprava dvou transformátorů s celkovou hmotností 380 tun, jež směřovaly lodí z Rotterdamu do Maroka. Každý z transformátorů tedy vážil neuvěřitelných 190 tun, přičemž jeden mířil do přístavu v Ajunu a druhý do přístavu v Tangeru.

Přeprava v této váhové kategorii klade extrémní požadavky na přípravu, protože ne každá loď může převážet tak těžký náklad. Situaci ještě víc komplikovaly lokální podmínky v Ajunu, neboť zdejší přístav má pouze jedno kotviště s omezením délky a ponoru nákladních lodí. Tým Gebrüder Weiss tedy využil víceúčelovou nákladní loď o délce 118 metrů se dvěma jeřáby na palubě, které mohou dohromady zvednout až 280 tun.

Rovněž bylo nutné zajistit maximální bezpečnost po celou dobu plavby. Vzhledem k vysoké hmotnosti nákladu nebyly běžně využívané řetězy a lana dostačující k zajištění nákladu, proto byly ve výchozím přístavu v Rotterdamu přivařeny speciální zarážky, jež zabránily sklouznutí nákladu na rozbouřeném moři během 8denní plavby. Díky těmto opatřením se podařilo náklad dopravit bezpečně a včas do obou cílových přístavů.

 Specialisté na alternativní řešení

Velkou vzdálenost po moři urazilo také velkoobjemové vybavení pro zavlažovací systém, kterému kvůli nečekaným komplikacím hrozilo zdržení až několik týdnů v hamburském přístavu. Zaměstnanci Gebrüder Weiss přišli s jedinečným řešením, kdy přesměrovali náklad do Antverp, odkud cestoval po moři na velkonákladové lodi až do Nového Westminsteru v Kanadě. Rychlým řešením se tak týmu Gebrüder Weiss podařilo předejít nežádoucímu zpoždění zásilky a ukázat schopnost pružně reagovat na nečekané situace.

Klenot ze skla a oceli

V loňském roce byl v jižní Gruzii otevřen 240 metrů dlouhý skleněný most vedoucí nad kaňonem Dashbashi, který se nachází asi dvě hodiny jízdy od hlavního města Tbilisi. Uprostřed unikátní lávky se nachází vyhlídková plošina a bar ve tvaru diamantu. Stavba originálního architektonického objektu z oceli a skla, který usiluje o zápis do Guinessovy knihy rekordů jako největší a nejvyšší závěsná stavba světa, trvala přibližně tři roky. Logistickou podporu při tom poskytnul Gebrüder Weiss Gruzie, jenž pod vedením dopravního oddělení v Tbilisi přepravil z Itálie dva kabelové navijáky o celkové hmotnosti 36 tun.

Trasa dlouhá 4 300 kilometrů vedla přes Turecko a trvala 15 dní. Nejnáročnější úkol spočíval v nalezení speciálních nákladních automobilů, které odpovídaly požadavkům pro naložení nadrozměrného nákladu a jeho bezpečné ukotvení. Obzvlášť poslední fáze trasy vyžadovala mimořádně citlivou manipulaci, protože cesta vedla úzkými serpentinami vysoko v horách. Klíčovou roli v celém projektu proto sehrála precizní koordinace a profesionální výkon.

Transport unikátního vozu do pouště

Velmi specifické dovednosti a zkušenosti vyžadovala zakázka, během níž dostali specialisté Gebrüder Weiss příležitost připravit a realizovat převoz speciálního pouštního modelu vozu Audi e-tron na Mistrovství světa ve fotbale 2022 v Dauhá v Kataru. Know-how týmu frankfurtského zákaznického servisu umožnilo společnosti Gebrüder Weiss předem získat všechny přesné parametry nutné k úspěšné realizaci leteckého transportu. Pracovníci Gebrüder Weiss následně vyzvedli vůz ze speciální balírny v Dietzenbachu v Německu a odtud jej bezpečně dopravili na letiště ve Frankfurtu. Díky zkušenostem týmu a pečlivě naplánovaným krokům přistálo vozidlo včas v Dauhá, kde ho mohli obdivovat návštěvníci fotbalového mistrovství světa.

Zdroj  :GW

DB Netz zvýší ceny za užití ŽDC pro nákladní vlaky od příštího jízdního řádu

Podle sdružení „Die Güterbahnen“ schválil německý regulátor návrh DB Netz na zvýšení cen za trasy pro nákladní vlaky. U „průměrného vlaku nákladní dopravy“ půjde o nárůst ceny o 2,2 % z 3,14 EUR/km na 3,21 EUR/km. Jedná se o sedmé zvýšení za sedm let.

Sdružení vidí potřebu dalších opatření s ohledem na celý systém stanovování cen za trasy vlaku. Zákon o regulaci drah stanoví mechanismus, jehož výsledkem může předběžné přezkoumání žádosti o stanovení ceny za trasu vlaku DB ze strany spolkového regulátora stěží něco změnit.

Ilustrační graf Die Güterbahn: Produktivita práce DB

Zákazníci požadují, aby zákonodárci zvyšování cen za trasy podmínili kritérii kvality práce, kvality a kapacity provozování dráhy namísto dosahování zisku státního koncernu DB.

 

Obal vyrobený z ovčí vlny

Estonský start-up Woola vyvíjí obalová řešení vyrobená ze zbytků vlny. Po Estonsku, Švédsku, Finsku, Dánsku a Francii chce nyní mladá společnost o svých produktech přesvědčit i online prodejce v Německu.

Více než 200 000 tun ovčí vlny se v Evropě ročně zlikviduje nevyužité – což představuje cenný potenciál pro obalový průmysl. Start-up sídlící v estonském Tallinnu se rozhodl tohoto šokujícího zjištění využít a začal vyrábět obalová řešení ze zbytků vlny. Důvodem, je jak jinak udržitelnost a šetření se zdroji. Woola si stanovila velmi ambiciózní cíl: ušetřit 50 procent celosvětové spotřeby vyrobených bublinkových fólií z fosilních paliv do roku 2030 a nahradit je obálkami, kde v roli fixace je vlněné vlákno.

Estonský start-up Woola chce vytvářet obalová řešení ze zbytků vlny.

Pro výrobu obchodních tašek, obálek a dalších typů ochranných papírových obalů (např. návleků apod.)  používá Woola vlnu, která zbyla jako odpad při stříhání ovcí. Svým charakterem navíc už není tento produkt ani vhodný pro výrobu příze pro textilní průmysl. Proto je ostatně ve většině případů vyřazen.

Woola brzy i na německém trhu

Ovčí vlna má však vlastnosti, díky kterým je vhodná jako obalový materiál pro jemné a křehké zboží: je robustní a vodoodpudivá. Proto je obalový materiál určen k ochraně zboží před rozbitím a poškrábáním stejně účinně jako bublinková fólie. Po Estonsku, Švédsku, Finsku, Dánsku a Francii se nyní Woola připravuje na vstup na německý trh.

Zdroj  :SYBA

Kamčatská sopka ohrožuje leteckou dopravu, vesnice zasypala popelem

Silná erupce sopky Šiveluč na ruském poloostrově Kamčatka na Dálném východě, která vyslala oblak popela do výšky několika kilometrů, představuje zvýšené ohrožení leteckého provozu, varoval Kamčatský tým pro reakci na sopečnou erupci. Sopečná činnost by mohla ovlivnit mezinárodní lety a nízko letící letadla, popel na řídce obydleném poloostrově zasypal krajinu i vesnice.

„Nebe je černé jako v noci,“ vylíčil situaci na místě zpravodaj ruského listu Kommersant. Sopka vybuchla na Kamčatce v noci na dnešek – necelou hodinu po půlnoci místního času (pondělí kolem 15:00 SELČ), vrchol erupce nastal mezi zhruba šestou až sedmou hodinou ráno (pondělí 20:00 až 21:00 SELČ). Po úbočích vulkánu se valily proudy lávy, které rozpustily sníh a vyvolaly varování před bahnotoky. Lidé na sociálních sítích zveřejnili záběry hrozivě vyhlížejícího mraku.

Místní úřady uzavřely školy v okrese a naléhavě doporučily obyvatelům okolních vesnic, aby zůstali doma, protože popel je pro lidský organismus mimořádně škodlivý. V obci Ključi vzdálené 47 kilometrů od vulkánu napadlo až 8,5 centimetru sopečného prachu, což nejvíc za posledních 60 let.

Mrak popela se podle agentury Reuters rozšířil na oblast o rozloze asi 108.000 kilometrů čtverečních, tedy větší než Česká republika. Podle agentury TASS se jeho délka pohybovala mezi 250 až 400 kilometry. Šedý příkrov hlásí ze vsí vzdálených 50 až 70 kilometrů od vulkánu. Kvůli statické elektřině bylo z vyvrženého sloupce slyšet hřmění.

Oblak popela nad sopkou Šiveluč podle údajů z družic dosáhl výše až 20 kilometrů nad mořem. Ale sopečná aktivita postupně slábla, napsala dnes nad ránem státní agentura TASS s odvoláním na kamčatskou pobočku geofyzikální služby Ruské akademie věd. Zatím nejsou hlášeny žádné oběti.

Šiveluč je jedna z největších a nejaktivnějších sopek na Kamčatce. Nachází se asi 450 kilometrů severovýchodně od jediného většího města na poloostrově, Petropavlovsku-Kamčatského. Již v neděli sopka dvakrát vyvrhla sloupce popela.

Krátce před dnešní půlnocí kamčatského času (před 14:00 SELČ) pak podle serveru Kommersant seismologové zaznamenali na Kamčatce zemětřesení o síle 5,8 stupně, které mělo epicentrum asi 51 kilometrů od města Petropavlovsk-Kamčatskij. Zatím nejsou zprávy o škodách. Podle ruských vědců šlo o následné otřesy po zemětřesní z 3. dubna, píše Reuters.

Kamčatka, která leží v severozápadním cípu Tichého oceánu, patří k nejaktivnějším seizmickým oblastem světa. Na poloostrově je kolem 200 sopek, z nichž je jich 29 činných. Nejvyšší z nich – Ključevskaja – dosahuje výšky 4750 metrů. Mohutný vulkán v neděli rovněž chrlil popel. Odborníci vulkanologického institutu při Ruské akademii věd na Ključevské v neděli zaregistrovali až deset erupcí za hodinu.

Zdroj : ČTK

Náklady na vybavení kanceláří v Česku meziročně vzrostly o 10 % a nadále patří k nejvyšším v CEE

V regionu střední a východní Evropy se Praha umístila druhá (s téměř stejným výsledkem jako první Polsko), pokud jde o náklady na vybavení kanceláří. Průměrná cena za tzv. fit out jednoho čtverečního metru kancelářských prostor činí 1 159 eur, což je lehce nad polovinou částky běžné na klíčových trzích Německa či Spojeného království, kde náklad často převyšuje 2 000 eur.

Oproti loňskému roku ceny po celé Evropě kvůli inflaci a dalším faktorům vzrostly. V Praze nárůst činí cca 10 procent, takže nájemci kanceláří musejí při jejich rekonstrukci pečlivě zvážit jejich využívání a své nároky na prostor. Fit out stále častěji ovlivňují také požadavky na udržitelnost (ESG) a diverzitu a inkluzi (DE&I).

 Nárůst inflace zapříčiněný výraznou nerovnováhou mezi nabídkou a poptávkou, kterou způsobilo narušení dodavatelských řetězců, napětí na trzích práce a pokračující rusko-ukrajinský konflikt, v Evropě meziročně zvýšil náklady na vybavení kanceláří v průměru o 9 procent. Fit outy ve vysoké kvalitě tak nyní dosahují průměrných nákladů 1 537 eur za metr čtvereční. Podle reportu EMEA Fit Out Cost Guide 2023 realitněporadenské společnosti Cushman & Wakefield jsou ceny v regionu střední a východní Evropy (CEE) o necelou třetinu nižší než evropský průměr. Se zhruba 1 160 eury za metr čtvereční vévodí regionálnímu žebříčku Varšava a Praha.

Tabulka 1: Náklady na fit out (v eurech za m2), země střední a východní Evropy 

     
ZEMĚ MĚSTO NÁKLAD
Polsko Varšava 1 160
Česká republika Praha 1 159
Srbsko Bělehrad 1 121
Maďarsko Budapešť 1 100
Slovensko Bratislava 1 036
Turecko Istanbul 850

 

Glyn Evans, vedoucí Design + Build pro region EMEA, Cushman & Wakefield: „Kvůli kombinaci nepříznivých faktorů se náklady na fit out zvyšují. S narůstající cenou za metr čtvereční tak mnozí nájemci při stěhování nebo rekonstrukci kanceláří pečlivě zvažují jejich využívání a případné zmenšení, které umožňuje hybridní způsob práce. Je potřeba detailně analyzovat, jak firma funguje a jaké má potřeby, aby se peníze na fit out vynaložily efektivně.“

V blízké budoucnosti se situace ohledně nákladů nejspíš nezmění a vyhlídky jsou smíšené. Přestože komplikace u dodavatelských řetězců se postupně zlepšují, přetrvávají problémy s dodávkami určitých produktů, zvláště elektroniky, a náklady na pracovní sílu zůstávají vysoké. Předpověď inflace v eurozóně pro rok 2023 je ve výši 6,2 procenta, ale v roce 2024 má zpomalit na 2,7 procenta. Tyto faktory znamenají, že vstupní náklady nejspíš v nejbližší době zůstanou zvýšené, takže dodavatelé stavebních prací pravděpodobně nebudou chtít riskovat a zavedou další bezpečnostní opatření proti současným nejistým podmínkám.

Na druhou stranu zpomalení ekonomiky zvýšilo opatrnost nájemců při nakládání s kapitálovými výdaji, což spolu s aktuálním obecným trendem snižování dopadu provozu kanceláří znamená zmenšení trhu. To pak vede k zostření soutěže o získání projektů a tlaku na cenu v tendrech kvůli snižování marží.

Současné pracovní prostředí je hybridní, různorodé a udržitelné

Většina významných firem (ne-li všechny) zavedla nějakou formu hybridního pracovního modelu, často v reakci na očekávání zaměstnanců ohledně větší flexibility práce. Na významu získávají i další trendy, především ESG (environmental, social, governance) a DE&I (diversity, equity, inclusion).

Glyn Evans, vedoucí Design + Build pro region EMEA, Cushman & Wakefield: „Cíle v oblasti udržitelnosti se stávají normou, stejně jako stále viditelnější aktivity na podporu diverzity, rovnosti a inkluze. Role technologií nikdy nebyla významnější, a to z hlediska umožnění změny, ale i měření jejích dopadů. U fit outu kanceláří tak dnes nejde jen o jejich vzhled, ale i o to, jak přispívá k plnění finančních, společenských a udržitelných cílů firmy a jak odráží její značku a kulturu.“

  

Workplace strategie a řízení změn

V reakci na potřebu spolupráce, ale i individuální soustředěné práce musí kancelář zůstat dynamickým prostředím. Multifunkční kancelář lze vytvořit použitím modulárního a flexibilního nábytku, který umožňuje různé konfigurace prostor pro rozličné činnosti, a zavedením digitálních systémů pro jejich rezervaci. Přechod k hybridním či flexibilním modelům vyvolává velký posun ve způsobu práce, nejen v místě jejího výkonu. Nájemci, kteří tuto změnu uchopili nejlépe, zavádějí nová pracovní pravidla, inovativní design kanceláří a promyšlené programy řízení změn.

Udržitelnost

Mnozí majitelé se již snaží zajistit, aby jejich budovy byly v souladu s legislativními požadavky, a stále častěji i s očekáváními nájemců. Ti, kteří to neudělají, riskují zastarávání svých budov – v Evropě je jich polovina starší třiceti let a pouhých 14 procent se vystavělo či udržitelně modernizovalo v posledních deseti letech.

Glyn Evans, vedoucí Design + Build pro region EMEA, Cushman & Wakefield: „Náš nedávný report na téma zastarávání budov, ‘Obsolescence = Opportunity: The next evolution of office space in Europe’, varuje, že 76 procent evropských kanceláří do roku 2030 zastará. Důvodem je kombinace změny pracovních modelů, poptávky nájemců, nárůstu legislativních kroků evropských vlád ohledně minimálních standardů udržitelnosti a také ekonomických nejistot. Prostory tak nekorespondují s poptávkou.“

Fit outy kanceláří jsou klíčovou součástí, neboť během životního cyklu kancelářské budovy takových úprav proběhne 30 až 40 a jejich dopad na životní prostředí převýší uhlíkovou stopu samotné budovy. Převládajícím řešením by měl být návrat k základnímu principu redukovat, znovu použít, recyklovat (reduce, reuse, recycle). Možné kroky jsou třeba: maximální využití denního světla a minimalizace umělého osvětlení; podlahy, příčky a nábytek z materiálů šetrných k životnímu prostředí; design pracující s přírodními prvky; volba dodavatelů energií z obnovitelných zdrojů; zavedení opatření směřujících k redukci množství odpadu. Omezit používání klimatizace a osvětlení v časech nízké obsazenosti částí prostor mohou inteligentní rezervační systémy a senzory. A nemělo by se zapomínat ani na likvidaci fit outů: nyní se při ní většina materiálu namísto recyklace využije jen omezeně (down-cycling). Řešením by mohly být biokompozitní materiály a využití programů zpětného odběru, které umožňují expirované výrobky znovu zařadit do výrobního cyklu.

Nákup a dodavatelé

Od vypuknutí pandemie se nákupu věnuje značná pozornost, především kvůli problémům s dodavatelskými řetězci, které způsobují mimo jiné zpoždění dodávek a potažmo i projektů, ale i kvůli tlaku na rozpočty souvisejícímu s nedostatkem některých produktů a vyššími náklady na dopravu. Roste tedy finanční tlak na výběr kratších dodavatelských řetězců, ale přínosy mohou být i další, nefinanční.

Konkrétně se přehodnocení dodavatelských řetězců může přímo propojit s dosahováním cílů ESG: výběrem materiálů šetrných k životnímu prostředí, vyráběných v bližších lokalitách, nejlépe v rámci environmentálně efektivních dodavatelských řetězců, což může také pomoci při snižování emisí dle cílů SBTI kategorie 3. Souvisí s tím i koncept společensky odpovědného nákupu, který využívá kupní sílu k vytvoření sociálních přínosů nad rámec hodnoty zboží či služeb, od nákupu z lokálních zdrojů po nákup od minoritních skupin či subjektů provozujících sociálně prospěšné podnikání.

Zdroj : Cushman & Wakefield

Vláda dnes rozhodne o snížení minimálního počtu poboček České pošty

Vláda bude dnes jednat o snížení minimálního počtu provozovaných poboček České pošty ze stávajících 3200 na 2900. Návrh nařízení jí předložil Český telekomunikační úřad, který poštovní trh reguluje. Vyplývá to z programu vlády.

Pošta si od snížení počtu poboček slibuje snížení ztráty. Ročně tak chce ušetřit okolo 700 milionů korun. Kvůli rušení poboček má podnik zrušit okolo 950 míst přímo na poštách a dalších 500 v logistice. Kvůli propouštění bude vedení podniku ve středu jednat s odboráři.

Podnik už také vydal seznam pošt, které chce v polovině roku zrušit. Jde o pobočky ve větších obcích nad 2500, kde je jich více a alespoň jedna tak v místě zbyde. Docházková vzdálenost na poštu se má zvýšit ze stávajících dvou na tři kilometry. Některé obce chtějí s vedením podniku o konkrétních rušených poštách jednat během dubna.

Rušení poboček předchází chystané transformaci České pošty. Ta se má do konce roku 2024 rozdělit na státní podnik provozující pobočkovou síť poskytující základní služby, včetně těch, které musí zajišťovat ze zákona, a na státní akciovou společnost nabízející přepravy balíků a logistické služby.

Pokud by pošta k transformaci nepřistoupila, hrozila by jí již letos ztráta okolo čtyř miliard korun a insolvence. Za loňský rok vykázala propad 1,75 miliardy Kč.

Zdroj : ČTK

Boeing dodal ve čtvrtletí 130 letadel, o tři více než evropský konkurent Airbus

Americký výrobce letecké techniky Boeing dodal v prvním čtvrtletí zákazníkům 130 letadel. Je to meziročně o téměř 27 procent více a o tři stroje více než konkurenční evropský výrobce Airbus, kterému dodávky meziročně klesly o 11 procent. Boeing a Airbus zveřejnily výsledky za první kvartál ve svých dnešních sděleních.

S 64 dodanými stroji byl Boeing těsně před Airbusem i v samotném březnu, kdy jeho konkurent dodal 61 letadel. V lednu a únoru dodaly obě firmy zákazníkům shodně 66 letadel.

Pokud jde ale o nové zakázky, jsou Evropané letos zatím napřed. Airbus obdržel v prvním čtvrtletí nové objednávky na 156 letadel, zatímco Boeing jich měl 120. Po odečtení storn zůstalo Airbusu 142 objednávek a Boeingu jich zbylo 56.

Airbus chce letos dodat celkem 720 letadel, zatímco Boeing si stanovil cíl dodat alespoň 400 strojů 737 MAX a 70 letadel typu 787.

Zdroj : ČTK

Logistický kalendář