Správa železnic posílí a doplní svou komunikační síť napříč republikou. V rámci přenosové sítě státní organizace vznikne vysokorychlostní propojení centrálních dispečerských pracovišť, regionálních pracovišť a datových center. V tendru za téměř 518 milionů korun uspěly ČD-Telematika a společnost TTC Marconi. 

Technologická síť Správy železnic slouží jednak k přenosu dat dopravců či cestujících a také ke komunikaci s dopravci při řízení dopravy, a to včetně zabezpečovacích funkcí. Správa nechá zrekonstruovat síť, která pokrývá celou tuzemskou železnici. Prostřednictvím sítě se například distribuuje signál železniční mobilní sítě GSM-R, jenž slouží výhradně potřebám řízení dráhy a jejího zabezpečení včetně komunikace s dopravci.

ČD-Telematika a TTC Marconi už zahájili práce letos v srpnu, dokončit by je měli v listopadu příštího roku. „Správa železnic přistoupila k realizaci této stavby z důvodu zvyšujících se požadavků a nároků na přenosovou kapacitu sítě. Dalším důvodem je povinnost Správy železnic, jako organizace spadající do kritické infrastruktury, plnit požadavky zákona o kybernetické bezpečnosti. Ke stavbě takového rozsahu jsme přistoupili poprvé,“ uvedla mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová. Důvodem nárůstu datového toku je podle ní postupné naplňování strategie dálkového řízení a ovládání technologií zajišťujících provozuschopnost železniční sítě z centralizovaných pracovišť. Zejména jde podle mluvčí o dálkové videopřenosy z kamerových systémů,

Rekonstrukce sítí má do budoucna umožnit další modernizace. „Navýšení nedostatečných kapacit stávající sítě pro moderní širokopásmové služby je nezbytnou podmínkou pro připravovaný projekt národního jednotného záznamového prostředí pro řízení dopravy,“ dodala Friebová. Systém má správě lépe zabezpečit a usnadnit archivaci, vyhodnocování a zpracování značného množství mimo jiné hlasových záznamů a videozáznamů, které vznikají během řízení dopravy.

Zdroj : ČTK

Zaměstnanci firmy Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD), která na sebe podala insolvenční návrh, nedostali v září výplatu. Kraj Vysočina odmítl nárok firmy na uhrazení kompenzací, místo žádaných 108 milionů Kč je ochoten zaplatit 5,5 milionu. Firma také nabídla státu, ať úzkokolejnou trať na jihu Čech a Vysočině koupí. Vyplývá to z informací v insolvenčním rejstříku. Ministerstvo dopravy zatím oficiální nabídku na odkup tratě nedostalo, ale současný stav analyzuje.

Firma má asi 80 zaměstnanců. Podle Federace strojvůdců nedostali výplatu v řádném termínu 16. září, firma ale slíbila, že výplaty doplatí.

Krajský soud v Českých Budějovicích zahájil 7. září insolvenční řízení s firmou JHMD, která provozuje vlaky na úzkokolejce. Firma na sebe sama podala insolvenční návrh. Ke konci června měla 140 věřitelů, dlužila 160,7 milionu korun. Firma nemá na splácení, argumentuje tím, že jí Kraj Vysočina nedostatečně kompenzuje prokazatelnou ztrátu a nehradí odpisy za vozidla. Banka Raiffeisenbank, jíž musí firma předčasně splatit provozní a investiční úvěry, uplatnila pohledávky za víc než 56 milionů korun, finanční úřad pro Jihočeský kraj přes čtyři miliony Kč, vyplývá z informací v rejstříku. Firma má reorganizační plán, který přijala nadpoloviční většina věřitelů, řekl ČTK předseda správní rady JHMD Boris Čajánek.

Federace strojvůdců žádá, aby soud co nejdřív vyhlásil insolvenci a schválil reorganizaci. Strojvůdci nedostali mzdu v řádném termínu 16. září. „Naši kluci si stěžovali, že nedostali výplatu, tak jsme to řešili a bylo nám slíbeno (vedením firmy), že výplaty budou doplacené. Máme obavy, že se ten problém ještě prohloubí. Kolegové neví, jestli se situace zlepší, nebo jestli si mají jít hledat jinou práci, nebo jít na pracovní úřad. Je důležité, aby nebyli v existenční nejistotě,“ řekl dnes ČTK prezident federace Jaroslav Vondrovic. V insolvenčním rejstříku uvedl, že zaměstnanci se nemohou stát rukojmím při řešení sporů, které trvají několik let.

Firma JHMD uvedla, že kvůli tomu, že Kraj Vysočina jí málo kompenzuje prokazatelnou ztrátu, jí vznikla od roku 2010 do letoška trvalá provozní ztráta 108 milionů korun. Dále uvedla, že Kraj Vysočina jí za stejné období neuhradil poplatek za použití dopravní cesty 16 milionů Kč a tento kraj také odmítá uhradit přes 37 milionů za odpisy vozidel. Hejtman Vysočiny Vítězslav Schrek (ODS) v květnu ČTK řekl, že kraj vůči JHMD postupuje podle smlouvy.

Soudkyně Pavlína Glaser Hrůzová uvedla, aby firma doplnila údaje, jak chce získat od Kraje Vysočina zhruba 108 milionů korun, „když ze všech dostupných zdrojů je naopak zřejmé, že Kraj Vysočina s uplatňovanou pohledávkou a její úhradou není srozuměn“.

Kraj Vysočina je ochoten zaplatit na dodatcích ke smlouvě asi 5,5 milionu. Informace, jež firma uvedla v insolvenčním rejstříku, označil Schrek za zkreslené, lživé, hrubě zavádějící a poškozující dobré jméno kraje. Podle něj kraj své závazky plní. Firma nemá od roku 2018 uzavřený potřebný dodatek smlouvy s Krajem Vysočina. Firma na Kraj Vysočina podala žaloby.

Reorganizační plán firmy počítá s tím, že se podaří narovnat vztahy s Krajem Vysočina, bude možné prodat část majetku, dočasně odložit splatnost pohledávek, popřípadě zvýšit základní kapitál a vydat nové akcie.

Smlouva mezi Vysočinou a dopravcem skončí na podzim 2024. Kraj zvažuje, že pak zajistí základní obslužnost místo vlaků autobusy. Na úzkokolejce mezi Kamenicí nad Lipou a Obrataní by pak jezdily jen turistické vlaky. S Jihočeským krajem má firma smlouvu do prosince 2024. Hodnota pětiletého kontraktu je 163 milionů korun.

JHMD vlastní a provozují úzkokolejky z Jindřichova Hradce do Obrataně a do Nové Bystřice. Firma zaměstnává okolo 80 lidí. Provoz na novobystřické trati začal 1. listopadu 1897.

Úzkokolejky by měla společnost nabídnout státu k odkupu. „Oficiální nabídku na odkup této tratě jsme zatím nedostali. Nicméně současný stav analyzujeme, a to s ohledem jak na platnou legislativu, tak na původní privatizační projekt,“ řekl dnes ČTK mluvčí ministerstva dopravy Martin Brychta. Upozornil, že vlastník dráhy, který nedokáže zajistit její provozuschopnost, je podle zákona o drahách nabídnout trať k prodeji státu. Povinnost státu k odkupu však není stanovena, stát totiž může kupovat pouze to, co potřebuje k vlastní činnosti.

Zdroj : ČTK

České dráhy dnes vydávají firemní dluhopisy za půl miliardy eur (více než 12 miliard Kč). Peníze chce společnost využít na splátku svých předchozích dluhopisů a také na investice do svého vozového parku. Roste zadlužení firmy.

„Můžeme potvrdit, že tento proces byl zahájen, ale bližší informace poskytneme až po skončení,“ řekla mluvčí podniku Vanda Rajnochová.

Vydání tzv. zelených eurobondů, které se vážou na firemní strategii, avizoval šéf státního dopravce Michal Krapinec už na jaře. Původně je podnik chtěl vydat v červnu, ale i kvůli nehodě pendolina v Bohumíně emisi nakonec o tři měsíce odložil.

Peníze dopravce nepotřebuje ani tak na samotný provoz, byť ho prodražují rostoucí náklady například na energie. Společnost chce především pokračovat v investicích do vozového parku, kam plánuje v následujících deseti letech vložit až 100 miliard korun. Firmu rovněž čeká refinancování dluhopisů z minulosti. Například příští rok bude splácet dluhopisy za zhruba 400 milionů euro (asi 9,8 miliardy korun).

Skupina České dráhy v loňském roce hospodařila se ztrátou 1,6 miliardy Kč. Meziročně to bylo i přes pandemii a s ní spojená omezení zlepšení o 2,5 miliardy Kč. Letos se však hospodaření opět zhoršuje. V první polovině roku skupina hospodařila se ztrátou 931 milionů korun. Meziročně je to zhoršení o 714 milionů korun. Ke ztrátě přispěly hlavně rostoucí náklady na energie a materiál, které stouply o miliardy korun. Zároveň stoupá zadlužení firmy, které je nyní kolem 45 miliard korun.

Zdroj  :ČTK