Domů Blog Strana 57

Do Brna dorazila první z patnácti nových tramvají Škoda ForCity Smart 45T

Včera v noci do medlánecké vozovny Dopravního podniku města Brna dorazila první z dodávky patnácti tramvají Škoda ForCity Smart 45T. Další výrobce Škoda Transportation dodá postupně v průběhu letošního roku. Za patnáct vozů DPMB zaplatí celkem 1,129 miliardy korun, z čehož 420 miliónů korun pokryje evropská dotace.

„V Brně v tuto chvíli jezdí pět tramvají Škoda 45T, které se jak provozně, tak z pohledu komfortu pro cestující velmi osvědčily. V rámci modernizace vozového parku v letošním roce přibude patnáct vozů tohoto typu a v příštím roce dalších dvacet. Celkem tedy na konci roku 2026 budeme provozovat čtyřicet moderních obousměrných tramvají Škoda 45T, které jsou pro nás velmi praktickým a univerzálním typem vozidla. Můžeme je nasadit na jakoukoli tramvajovou linku, navíc jsou velmi efektivní při zajištění dopravy v případě výluk nebo omezení, kde využíváme jejich obousměrnost. Příkladem může být současná výluka související s rekonstrukcí viaduktu u brněnského hlavního nádraží,“ popsal Miloš Havránek, generální ředitel Dopravního podniku města Brna.

Tramvaje Škoda ForCity Smart 45T jsou moderní, plně nízkopodlažní a klimatizované vozy. S délkou 31 metrů a šířkou 2,5 metru pojmou až 233 cestujících. Kromě vysokého komfortu pro cestující i řidiče jsou vybaveny i technologiemi, které šetří energii, což snižuje celkové provozní náklady. „V provozu nahradí tramvaje typu KT8D5 z 80. a 90. let minulého století a typu T6A5, které budeme postupně vyřazovat. S novými vozy se cestující setkají nejčastěji na lince číslo 8,“ vysvětlil dopravní ředitel DPMB, Jan Seitl.

První tramvaj z letošní dodávky dorazila dnes hodinu po půlnoci na podvalníku do vozovny v Brně-Medlánkách. S vykládáním začali technici DPMB krátce po 10. hodině. „Nyní má vůz před sebou montáž komponent, které bylo nutné sejmout kvůli přepravě, dovybavení, přidělení evidenčního čísla a brzdové zkoušky. Jakmile tramvaj získá průkaz způsobilosti, musí najet zkušebních 100 km. Předpokládané uvedení do provozu s cestujícími je ve druhé polovině dubna,“ vysvětlil Havránek.

Za patnáct tramvají Škoda 45T DPMB zaplatí 1,129 miliardy korun. Na deset z nich získal podnik dotaci 420 miliónů korun z fondů EU prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu. O dotaci na zbývajících pět bude dopravce žádat ve výzvě TRANSGov.

456

Zdroj: DPMB

Šest mild-hybridních autobusů IVECO posílilo českobudějovickou MHD

Dopravní podnik nové autobusy pro obnovu vozového parku pořídil za 59,93 milionu Kč, tedy 9,99 milionu Kč za jeden autobus. Kloubové autobusy přepraví až 135 pasažérů, z toho 40 si může pohodlně sednout. Nechybí ani místa pro osoby na vozíku nebo s kočárky. 

Autobusy jsou vybaveny dieselovým motorem Iveco Cursor 9 o výkonu 265 kW a elektromotorem s výkonem 35 kW a baterií na střeše vozidla má kapacitu 1 kWh. Ta se dobíjí rekuperací při brždění autobusu motorem, není tak již nutné dobíjet ji ze sítě. Baterie vůz využívá při rozjezdech nebo pro napájení palubních systémů.

Autobusy jsou samozřejmě vybaveny v Českých Budějovicích již používanými technologiemi. Cestující se o blížícím se spoji dozví díky komunikaci palubního počítače, zakoupí v něm také virtuální jízdenky, a to rovnou u všech dveří. Samozřejmostí je také možnost označit tištěné jízdenky, a to ve střední části vozidla na žlutých, kombinovaných validátorech.

Rok 2025 nabitý novinkami

Mild-hybridní autobusy IVECO Urbanway nejsou v úvodu roku 2025 jedinou novinkou Dopravního podniku města České Budějovice. Do testovacího provozu nasadil první trolejbus Škoda 33 Tr, celkem 14 jich pak převezme nejpozději v dubnu, dalších 21 pak v průběhu podzimu a do léta roku 2026. Novinkou je i rozšíření počtu odbavovacích zařízení pro nákup virtuálních jízdenek, které již nyní byly dostupné ve všech vozidlech MHD, nově budou také u všech nástupních dveří.

 

Zdroj: DMCB

Železniční cargo v Belgii poprvé od roku 2021 roste, dopravce snižuje ztrátu

Po dvou letech poklesu vykázala železniční nákladní přeprava v Belgii za rok 2024 rostoucí čísla. Snižující se ztráta z hospodaření největšího dopravce v zemi, společnosti Lineas, se zdá být pro Belgii znamením pozitivního obratu.

Dopravce Lineas, přední evropský soukromý provozovatel železniční nákladní dopravy, představil své výsledky za rok 2024. Bernard Gustin, předseda představenstva společnosti Lineas, potvrdil, že plán transformace společnosti Lineas se na velmi náročném trhu plní podle plánů a dosažené výsledky přispívají k obnovení důvěry.

Dopravce Lineas pokračoval ve snižování svých ztrát z hospodaření a v roce 2024 skončil se ztrátou -13,6 milionu EUR. Společnost již snížila ztrátu za rok 2023 o polovinu oproti předchozímu roku, a to z -82 milionů EUR na -40,3 milionu EUR. Výsledky za rok 2024 tento pozitivní trend potvrzují. Úspěch byl možný díky 4 hlavním opatřením, na která se dopravce Lineas zaměřil: zjednodušil svou nabídku a zastavil nerentabilní činnosti, optimalizoval ceny a marže a zvýšila se spokojenost svých zákazníků, a to i přes velmi náročné prostředí (velký rozsah stavební činnosti na infrastruktuře). Dopravce Lineas rovněž pokračoval ve snižování rizik ve strategii svého portfolia a realizuje program snižování nákladů. „Náš transformační plán zahájený v roce 2022 přináší výsledky podle plánů na velmi náročném trhu,“ uvedl Bernard Gustin.

Ilustrace: Lineas

Dopravce Lineas v Belgii vyzývá budoucí spolkovou a novou regionální vládu, aby se zabývaly hlavními prioritami: vytvořit rovné podmínky pro železniční a silniční dopravu; zajistit nezbytnou infrastrukturu pro rozvoj železniční nákladní dopravy; podporovat multimodální dopravu tím, že budou silniční dopravci motivovány k navrhování multimodálních řešení a odstranit narušení hospodářské soutěže v oblasti zařízení služeb (seřaďovacích nádraží) v Německu, Nizozemsku a Francii.

Zdroj: ŽESNAD

V ČR jsou čtyři vodíkové stanice, ve většině zemí EU není žádná

Česká republika má čtyři vodíkové stanice, dalších zhruba deset projektů je rozestavěných nebo se připravuje. Za některými západoevropskými státy tak ČR výrazně zaostává, ale vede si lépe než většina zemí EU, 16 zemí unie totiž nemá žádnou stanici. Jednoznačným premiantem je Německo se 113 stanicemi, následuje Francie a Nizozemsko. Vyplývá to z dat Centra dopravního výzkumu (CDV).

První tuzemská vodíková stanice byla otevřena v roce 2021 v Ostravě, další přibyly předloni postupně v Praze na Barrandově, následně ve skladu Čepra v Mstěticích u Prahy a jako poslední stanice v Litvínově. Všechny umí plnit na tlak 700 barů. Další dvě stanice jsou podle dat centra rozestavěny a kolem osmi stanic je ve fázi přípravy nebo záměru.

Dosud poslední vodíková stanice v Česku tak byla dokončena už téměř před dvěma roky, od té doby se na další čeká. Stát přitom v minulosti avizoval, že do konce roku 2025 by mělo v ČR fungovat 12 vodíkových čerpacích stanic a o pět let později 40. Na dobíjecí a plnicí infrastrukturu ministerstvo dopravy v minulých letech vyčlenilo šest miliard korun.

V EU je evidováno 269 veřejných vodíkových plnicích stanic, přičemž největší pokrytí vykazuje Německo (113 stanic), následované Francií (62 stanic) a Nizozemskem (49 stanic). Jen v těchto třech zemích je tak k dispozici 83,3 procenta všech vodíkových plnicích stanic v EU. Jednotky stanic v EU lze najít kromě Česka ještě v Polsku, Rakousku, Belgii, Švédsku, Dánsku, Itálii a Španělsku. Dalších 16 zemí nemá žádnou.

Pomalému rozvoji vodíkové infrastruktury odpovídá i rozvoj vodíkového vozového parku. V ČR je aktuálně provozováno 29 osobních vozidel s vodíkovým palivovým článkem (FCEV). „V roce 2024 nebyla v České republice registrována žádná nová vozidla FCEV, pouze jedno ojeté,“ uvedl Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu.

Detailní informace o české vodíkové infrastruktuře shrnuje takzvaná vodíková mapa, která je součástí webu cistadoprava.cz. „Webovou aplikaci jsme vyvinuli za účelem systematického monitoringu, analýzy aktuálního stavu a dynamiky rozvoje vodíkové infrastruktury v kontextu dopravního sektoru. Aplikace poskytuje komplexní přehled projektů výstavby plnicích stanic a zařízení pro produkci vodíku, včetně jejich zařazení do jednotlivých fází realizace,“ uvedl vedoucí oblasti vodíkových technologií Centra dopravního výzkumu Bronislav Vahalík.

Vozy na vodíkové palivové články jsou v podstatě elektromobily, které elektrickou energii nezískávají z baterií, ale z reakce vodíku a kyslíku. Jediným odpadem je přitom čistá voda.

Zdroj: ČTK

Praha řeší další parkování zdarma pro elektromobily, zeptala se radnic

Praha zvažuje, že po 30. červnu opět prodlouží parkování zdarma pro elektromobily v zónách placeného stání (ZPS). Oslovila k tomu městské části zapojené do systému zón, které se mohou vyjádřit do konce března a na základě jejich stanovisek vedení magistrátu rozhodne. Na jednání výboru pro dopravu pražského zastupitelstva to řekl náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti). Výjimku pro elektromobily město opakovaně prodloužilo.

Původně mělo bezplatné parkování vozů na elektrický pohon přestat platit od loňského prvního ledna, kvůli absenci shody na novém modelu zvýhodnění nízkoemisních vozidel však radní města schválili prodloužení stávajícího stavu nejprve do konce loňského roku a poté do 30. června roku letošního.

Ředitel dopravního odboru magistrátu Libor Šíma dnes na výboru řekl, že většina městských částí zatím na dotazy ohledně pokračování parkování zdarma neodpověděla a ty, které ano, byly proti. Šéf pražské buňky ANO Ondřej Prokop výboru přednesl návrh usnesení, které by doporučilo prodloužení zvýhodnění o další rok a půl.

Na jednání vystoupilo také několik zástupců organizace Elektromobilní platforma, kteří argumentovali pro zachování zvýhodnění. Nakonec členové výboru žádné usnesení neschválili a odložili bod na příští jednání, na kterém již by měly být známy výsledky ankety mezi radnicemi.

Vedení města již delší dobu připravuje komplexní reformu systému ZPS, která zahrnuje například celoměstské parkovací karty pro návštěvníky, možnost pro rezidenty platit méně za menší oblast povoleného parkování nebo zvláštní povolení pro zásobování či pečovatele. Zatímco na těchto změnách se koaliční strany shodly, jednání se zasekla na otázce cen parkovného a dohoda zatím nevznikla. Hřib dříve uvedl, že čeká na vyjádření koaličních partnerů. Podobná je situace v otázce zdražení jízdného v MHD a zpoplatnění vjezdu do některých částí centra metropole.

Zdroj: ČTK

Předseda ÚOHS definitivně zrušil výběr dodavatele druhé etapy metra D

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna definitivně zrušil výběr dodavatele druhé části pražského metra D. Pražský dopravní podnik (DPP) musí znovu posoudit nabídky a znovu vybrat dodavatele, uvedl ÚOHS v tiskové zprávě. Podnik bude rozhodnutí respektovat a nabídky znovu vyhodnotí, uvedl vedoucí jeho komunikace Daniel Šabík. Subterra s rozhodnutím nesouhlasí a za svou nabídkou si stojí. „Další etapa metra D se nezačne stavět dřív než za několik let, vývoj Prahy se nejenže zastavil, ale doslova vrátil o několik let zpátky,“ uvedl k tomu na síti X předseda opoziční Prahy Sobě Adam Scheinherr.

Vítězem tendru bylo sdružení firem vedené společností Subterra s cenou přibližně 30 miliard Kč. Pražský dopravní podnik (DPP) podle rozhodnutí ÚOHS nedodržel zásadu transparentnosti při hodnocení nabídek. „Předseda úřadu posoudil prvostupňové rozhodnutí v intencích rozkladů vybraného dodavatele i navrhovatele a dospěl k závěru, že rozhodnutí nevykazuje vady a je zákonné,“ uvedl mluvčí úřadu Martin Švanda.

„DPP aktuální pravomocné rozhodnutí ÚOHS respektuje. Podle tohoto judikátu DPP znovu posoudí všechny kvalifikace a reference obou zbylých uchazečů a znovu rozhodne,“ uvedl v reakci Šabík. Podnik tak znovu zhodnotí nabídky sdružení vedeného Subterrou a firmy Strabag. Zároveň se rozhodnutím podle Šabíka ruší další podobná řízení, která antimonopolní úřad řešil.

Posledním aktivním řízením je vyloučení firem Porr, Vinci a Marti (PVM) z tendru, které neúspěšné sdružení napadlo. „Bez pravomocného rozhodnutí antimonopolního úřadu v tomto řízení DPP nebude moci uzavřít smlouvu s vítězných uchazečem a začít stavět druhý úsek metra D,“ uvedl. Doplnil, že DPP při posuzování referencí uchazečů postupoval stejným způsobem jako v případě prvního úseku, u kterého soudy všech instancí potvrdily správnost postupu.

Náměstek primátora Zdeněk Hřib (DPP) se vyjádřil podobně. „Bohužel DPP i Pražané se v případě metra D stali obětí konkurenčního boje uchazečů. Je to asi vcelku pochopitelné, protože jde o velkou a prestižní zakázku, nicméně doufám, že k finálnímu rozhodnutí dojde co nejdříve,“ doplnil.

Společnost Subterra s rozhodnutím nesouhlasí. „Se včerejším (pondělním) rozhodnutím předsedy ÚOHS, pokud jde o zrušené hodnocení nabídek, se neztotožňujeme. Naopak kvitujeme, že ÚOHS uznal splnění naší odborné kvalifikace. Za kvalitou nabídky si stojíme, cítíme se jí stále vázáni a jsme připraveni činit relevantní kroky v dalším průběhu soutěže, jež povedou k realizaci projektu, na který Pražané tak netrpělivě čekají,“ sdělil ČTK vedoucí jejího odboru obchodní politiky Jiří Nový.

Antimonopolní úřad se tendrem zabýval na podnět stavební skupiny Strabag, vyhověl pouze části návrhu a zrušil jen rozhodnutí o výběru dodavatele. Podle úřadu nedodržel dopravní podnik při výběru zásadu transparentnosti při hodnocení nabídek. „Současně zadavatel nedodržel zásadu rovného zacházení, když v souvislosti s hodnocením nabídek navrhovatele nevyzval k objasnění a doplnění informací či dokladů týkajících se zkušeností člena odborného personálu, zatímco vybraný dodavatel tuto možnost opakovaně dostal,“ uvedl ÚOHS.

DPP vybral dodavatele druhé části metra loni v srpnu. Tendr se týká úseku nové linky z Olbrachtovy na Nové Dvory. Výběr sdružení vedeného Subterrou v roce 2023 napadlo sdružení firem Porr, Vinci a Marti (PVM), DPP následně zrušil výběr vítěze zakázky, ale nikoliv samotný tendr. Loni v srpnu vybral vítěze podruhé, znovu šlo o sdružení vedené Subterrou. Tento výběr napadl Strabag i sdružení PVM. I návrhu sdružení PVM antimonopolní úřad vyhověl, o rozkladu ale zatím nerozhodl.

Stavba nové linky metra začala v roce 2022. Ve výstavbě je kilometrový úsek mezi stanicemi Pankrác a Olbrachtova a navazovat má úsek z Olbrachtovy na Nové Dvory. Dále bude vybudována část z Nových Dvorů do Depa Písnice. Původní předpoklad dokončení byl rok 2029, kvůli sporům bude pravděpodobně posunut, a zprovoznění se tak předpokládá v roce 2031.

Zdroj: ČTK

Bod zlomu v železniční nákladní dopravě?

Dne 27. února 2025 jsme se zúčastnili významného setkání pořádaného Maďarskou železniční asociací HUNGRAIL. Hlavní témata konference zmiňovala konkurenceschopnost železniční nákladní dopravy, globální ekonomické dopady, vliv geopolitiky, válek a sankcí, stejně jako inovativní technologie pro vagóny a lokomotivy.

Velký důraz byl kladen i na roli železnice v intermodální dopravě. Náš kolega Zoltán Nagy ocenil obsah akce jako velmi přínosný a inspirativní pro celý železniční sektor.
Děkujeme organizátorům za skvělou příležitost k výměně poznatků!

 

 

Zdroj: Oltis Group

Návrh balíčku Omnibus a co to pro nás znamená

Koncem února Evropská komise zveřejnila návrh balíčku Omnibus, jehož cílem je výrazné zjednodušení pravidel v oblasti nefinančního reportingu a souvisejících regulací. Klíčovou změnou je přehodnocení kritérií, na jejichž základě bude až 80 % podniků vyjmuto z reportingové povinnosti. Současně balíček přináší dvouletý odklad implementace nových pravidel, čímž podnikům poskytuje více času na přípravu a adaptaci na změněné podmínky.

 

Přestože tato úprava znamená zmírnění regulatorních požadavků, neznamená to, že by firmy měly aktivity v oblasti udržitelnosti opustit. Na trhu stále působí řada zainteresovaných stran, které kladou důraz na ESG faktory. Mnoho společností již reportovací povinnost splňuje a zveřejňuje první nefinanční reporty, zatímco další se na tento krok připravují. Investoři rovněž přikládají udržitelnosti velkou váhu při rozhodování o alokaci kapitálu, což podtrhuje důležitost tohoto tématu i bez přímého regulatorního tlaku.

 

Mezi nejvýznamnější stakeholdery patří banky, které již integrují ESG faktory do svých strategií a letos již vydávají první udržitelnostní reporty dle CSRD, kde prezentují své dlouhodobé strategie a cíle. Aby svých udržitelnostních strategií a zájmů dosáhly, využívají řadu nástrojů, kterými pobízejí své klienty. Základním mechanismem je mezibankovní dotazník, kterým banky hodnotí klienty podle jejich ESG profilů, což ovlivňuje jejich interní rating, a následně jejich přístup k financování a jeho ceně. Banky mají rovněž zpravidla zavedené limity vůči vybraným sektorům. Firmy, které se udržitelnosti nevěnují mohou pak mít problém na financování dosáhnout.

 

Další klíčovou skupinou jsou investoři a specializované udržitelnostní fondy. Investoři vnímají udržitelnost jako klíčový faktor při rozhodování o alokaci kapitálu, přičemž stále více z nich integruje ESG faktory do svých investičních strategií. Udržitelnost pro ně znamená nejen odpovědnost vůči životnímu prostředí a společnosti, ale také způsob, jak řídit rizika a maximalizovat dlouhodobou hodnotu investic. Firmy s vysokým ESG hodnocením jsou vnímány jako méně rizikové a perspektivnější, protože lépe zvládají regulatorní požadavky, změny v tržním prostředí a očekávání zákazníků.

 

Pro firmy, které chtějí v oblasti udržitelnosti uspět, je klíčové nejprve zmapovat svůj současný ESG stav, systematicky sbírat a vyhodnocovat relevantní data, případně o nich reportovat. Vhodné je rovněž zaměřit se na mezibankovní dotazníky, uhlíkovou stopu a strategie dekarbonizace, které jsou důležité pro banky. Pokud podnik plánuje financování, je vhodné zaměřit se na rámec EU Taxonomie, kterým lze identifikovat udržitelné investice, jež jsou pro banky a investory velmi atraktivní a mohou přinést výhodnější podmínky financování

Ačkoli balíček Omnibus snižuje regulatorní povinnosti a odkládá jejich implementaci, udržitelnost zůstává klíčovým tématem pro podniky, investory i finanční instituce. Firmy, které se aktivně připravují na budoucí požadavky, si mohou zajistit nejen lepší přístup k financování, ale i dlouhodobou konkurenceschopnost na trhu. Důležité je rovněž uvědomit si, že balíček Omnibus je momentálně pouze návrh, který stále musí projít dlouhým legislativním procesem a může se v průběhu razantně změnit.

Zdroj: SYBA

Snížení povolené rychlosti na obchvatu Frýdku-Místku budou sledovat radary

Dříve oznamované informace o opatření proti hluku z mostních závěrů na obchvatu Frýdku-Místku nyní doplňujeme důležitým sdělením, že v oblasti estakády přes řeku Morávku instalujeme radary. Aktuálně probíhá postupné zprovoznění zařízení pro měření úsekové rychlosti, které bude od 1. 4. 2025 podléhat výběru pokut prostřednictvím ORP Frýdek-Místek.

 

Minimalizace velmi specifické hlukové zátěže je podmíněno nižší rychlostí dopravy, dočasný limit 100 km/h pohlídá mobilní měřící systém v majetku ŘSD, tudíž je jeho pořízení bezplatné. Termín trvání měření rychlosti pouze v tomto krátkém úseku dálnice D48 závisí na vývoji velmi sledované hlukové situace. Projevy dálničního provozu monitorujeme a vyhodnocujeme, nicméně v současné chvíli nedokážeme upřesnit časový předpoklad nastavených opatření.

 Zdroj: ŘSD

Novinky a vize v MHD v Olomouci – březen 2025 – podcast

PODCAST

Technické novinky DPMO. Co se zlepšuje v olomoucké MHD?

MHD v Olomouci roste jako z vody. Nové tramvaje, modernizace tratí, plánované rekonstrukce a nové tratě a taky plány placení kartou ve vozech nebo i infosystém o poloze tramvají a autobusů – to je budoucnost DPMO. Probereme to s mluvčí Annou Sýkorovou.

Zdroj: DPMO

Logistický kalendář