Trolejbusová doprava zaznamenala v Česku v posledních deseti letech rozvoj, jaký se dá srovnat nejvýše s dobou poválečného rozvoje a rozvoje po ropném šoku v 80. letech minulého století. V řadě měst vznikly nové tratě, podařilo se zásadním způsobem modernizovat vozový park a další rozvojové projekty jsou připravené. Podle Petra Voltra, který je tajemníkem odborné trolejbusové skupiny ve Sdružení dopravních podniků ČR, se trolejbusová doprava rozvíjí díky novým technologiím a díky velké podpoře bezemisní dopravy prostřednictvím dotací Evropské unie, řekl ČTK.

Velkým akcelerátorem rozvoje trolejbusové dopravy se stala konstrukce moderních parciálních trolejbusů s baterií, která se nabíjí z trolejového vedení při jízdě a s jejíž pomocí lze na jedno nabití ujet několik kilometrů. Trolejbusy tak mohou obsluhovat i linky, jejichž trasa je zatrolejovaná jen částečně. „Trolejbusy považujeme za perspektivní formu městské dopravy. Vybudování nových tratí je finančně nákladné, ale i přesto se v poslední době v některých městech trolejbusová síť o několik kilometrů rozšířila. Díky podpoře EU dochází k rychlejší obnově vozového parku, k budování technického zázemí, rekonstrukcím měníren i rekonstrukcím pracovišť pro opravy a údržbu,“ řekl Voltr.

Mezi příklady nových tratí patří v Pardubicích odbočka k vysoké škole v Polabinách a trať od nádraží do vozovny. V Brně se před třemi lety otvírala nová trať na líšeňském sídlišti, v Jihlavě se dokončuje stavba tratě na Bedřichov, v Teplicích se letos otevřela nová trať do Trnovan a v Otrokovicích na Štěrkoviště. S novými tratěmi se počítá například v Plzni, Ústí nad Labem či Pardubicích.

Patrně největší událostí je obnova trolejbusového provozu v Praze, v níž trolejbusy jezdily v letech 1936 až 1972. Nyní o víkendu chce pražský dopravní podnik zahájit zkušební víkendový provoz v úseku Letňany – Čakovice a v dubnu příštího roku se počítá s nasazením trolejbusů na celé lince 58 (dnes autobusová linka 140) z Palmovky do Miškovic. Praha provoz zajistí 15 kloubovými parciálními trolejbusy, protože dráty budou natažené jen v části trasy. „Počátkem roku 2024 se předpokládá elektrifikace druhé autobusové linky 119 (nově 59) v úseku Nádraží Veleslavín – Letiště Václava Havla. Provoz má zajistit 20 tříčlánkových bateriových trolejbusů a ve fázi projektování jsou další trolejbusové linky,“ uvedl Voltr.

Právě parciální trolejbusy umožňují dopravním podnikům uvažovat nad rychlejší elektrifikací některých autobusových linek, protože často částečně vedou v souběhu s trolejbusovými linkami. „Toto řešení přináší nejen finanční úspory, ale často odpadá složitá stavba trolejbusových tratí v zastavěném území,“ řekl Voltr.

Řada měst dokázala také díky evropským dotacím výrazně modernizovat vozový park. Většinovým dodavatelem do českých měst je Škoda Electric, ale v posledních letech se začala, ač v malém měřítku, prosazovat konkurence. Trolejbusy pro první pražskou linku dodá SOR Libchavy s výzbrojí Cegelec, v Brně si nyní skládají vlastní trolejbusy z karoserií SOR a elektrovýzbrojí od firmy RAIL Electronics CZ. Na jednom vozidle tak Brno ušetří 2,5 milionu korun, což je rozdíl proti nákupní ceně hotového nového trolejbusu. Do výběrových řízení už se v poslední době také začalo hlásit více zájemců, v Ostravě dokonce otevírali čtyři nabídky. Díky tomu klesly i nabídkové ceny.

Trolejbusových provozů je v Česku aktuálně 14 v 16 městech, a to díky tomu, že společný provoz mají souměstí Chomutova a Jirkova a Zlína s Otrokovicemi. Největším provozem je Brno, nejmenším Mariánské Lázně.

Zdroj : ČTK

Nákladní doprava v České republice by měla být v budoucnosti víc převedena na železnici. K tomu však bude nutné rozšířit kapacitu české železniční sítě. V současnosti je na svém horním limitu, a pokud se někde stane mimořádná událost, vzniká dramatické zpoždění, řekl dnes novinářům během setkání představenstva Svazu dopravy v Pardubicích ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

„Pro větší robustnost, pro větší kapacitu sítě i odolnost proti mimořádným událostem bude nezbytné dobudovat například alternativní spojení, posílit, rozšířit a elektrifikovat ve dvoukolejném provozu spojení Velký Osek – Hradec Králové – Choceň. Počítáme s dalším uvolněním klíčových uzlů jako úzkých hrdel k tomu, aby železniční doprava mohla vůbec posílit. Při současné kapacitě železniční sítě není jak přesouvat víc nákladu na železnici. Česká železnice ‚praská ve švech‘,“ uvedl Kupka.

Podle něj je také nezbytné zajistit větší kapacity pro opravy železničních vozidel. Železniční vozový park by se měl rovněž s pomocí evropských dotací modernizovat. Prezident Svatu dopravy Oldřich Sládek dnes řekl, že pro dosažení dostatečné nákladní přepravy je nutné provázat všechny druhy dopravy včetně vodní.

Kupka představenstvo Svazu dopravy ubezpečil, že stát chce pokračovat v investicích do dopravní infrastruktury. V září vláda rozhodla, že Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) bude příští rok hospodařit s rozpočtem 150,9 miliardy korun, investiční výdaje fondu budou 104,3 miliardy korun. Část rozpočtu ve výši 30,7 miliardy korun získá SFDI úvěrem od Evropské investiční banky (EIB) a z vlastních vydaných dluhopisů. Z evropských zdrojů fond získá 27,6 miliardy korun.

Zdroj : ČTK