Pražští strážníci letos od ledna do konce listopadu řešili na území metropole téměř 6800 přestupků souvisejících s jízdou na kole, elektrokoloběžkách nebo takzvaných samovyvažovacích vozítkách. Meziročně je to za stejné období o 1350 případů více. Na dotaz ČTK to uvedla mluvčí městské policie (MPP) Irena Seifertová. Zástupci oslovených radnic v centrální části města pak uvedli, že jsou největším problémem je jízda na elektrokoloběžkách po chodnících a jejich odstavování na nevhodných místech. V Praze platí již několik let zákaz provozu vozítek typu segway.

Celkový počet přestupků se týká kategorie cyklistů, do které ze zákona spadají rovněž jezdci na koloběžkách, elektrokoloběžkách a samovyvažovacích vozítkách. „Koloběžky v centru Prahy zůstávají problémem, zejména pro nedovolenou jízdu po chodníku. Nejinak tomu je v případě jízdních kol. Více problémů řešíme s koloběžkáři, než se jezdci na samovyvažovacích vozítkách,“ uvedla Seifertová.

„S problematickým provozem elektrokoloběžek se potýkáme od samého zahájení jejich provozu. Jejich výskyt v ulicích provází vlna stížností občanů, která polevuje a zase sílí v návaznosti na konkrétní roční období a turistickou sezónu,“ sdělil místostarosta Prahy 2 Jan Korseska (ODS). Problémy způsobeny špatnou legislativou na úrovni státu i města, na což podle něj radnice dlouhodobě upozorňuje.

Problém koloběžek řeší i sedmá městská část, byť v současné době podle mluvčího Martina Vokuše zřejmě kvůli pandemii covidu-19 není problém tak velký jako v minulosti. „Jsme v pravidelném kontaktu s provozovateli sdílených koloběžek a řešili jsme s nimi i to, aby připomínali uživatelům, že nemají jezdit po chodnících mimo cyklostezky. Opakovaně jsme pak řešili především nevhodné odstavování kol a koloběžek na místech, která k tomu nejsou určená a kde překážejí. I tato situace se v poslední době zlepšila,“ uvedl Vokuš.

Provozovatele a uživatele Praha 7 proto opakovaně vyzývá, aby nechávali koloběžky a kola u cyklostojanů, kterých radnice nainstalovala přes 300. „Zároveň aktuálně zavádíme kombinovaná parkovací stání pro motocykly a jízdní kola, která jsou rovněž vhodná pro odstavování sdílených kol a koloběžek,“ řekl Vokuš.

Dříve časté problémy s vozítky segway už radnice nemají. V centru Prahy a v některých dalších částech města totiž platí jejich zákaz. „Segwaye nám problémy nedělají. Jsme centrální městská část a celé naše území je v zóně zákazu provozování tohoto zařízení,“ uvedl Korseska. „Porušování zákazu vjezdu pro segwaye na našem území nezaznamenáváme,“ dodal za Prahu 7 Vokuš.

Také podle strážníků těchto problémů ubylo. „Více než dvoukolová vozítka typu segway se nyní používají jednokolky, na kterých vedle turistů a mládeže jezdí i rozvozci jídel. Cizinci, například Holanďané, pak argumentují tím, že v jejich zemi je jízda na chodníku povolena. Neznalost legislativy ale neomlouvá,“ dodala Seifertová.

Praha v roce 2016 rozhodla, že segwaye nesmějí jezdit v památkové rezervaci, v celé Praze 1, části Prahy 2, Žižkova, Prahy 4 a Smíchova, území Libně a Holešovic. Na provoz segwayů, které využívali především turisté, si dlouhodobě stěžovaly radnice a kritizovali ho také obyvatelé centra. Plošné vytlačení vozítek z širšího středu metropole umožnila novela zákona o silniční dopravě, který na segwaye původně pohlížel jako na chodce. Město ohledně zákazu argumentovalo právě bezpečností chodců.

Zdroj : ČTK

Mezinárodní společnost Gestamp, zaměřená na strojírenskou výrobu v automobilovém odvětví, si vybrala společnost GEFCO, globálního experta v oblasti multimodálních dodavatelských řetězců a evropského logistického lídra v automobilovém odvětví, k zajištění přepravy komponent v Portugalsku. Společnost GEFCO plní požadavky firmy Gestamp pomocí kamionů s pohonem na zemní plyn, a zajišťuje tak udržitelnou přepravu z výrobního závodu ve Vendas Novas k zákazníkům v Palmele v režimu just-in-time.

Firma Gestamp si vybrala portugalskou pobočku společnosti GEFCO na základě výběrového řízení vypsaného na konci roku 2020. Dvouletá smlouva zahrnuje přepravu 86 400 tun automobilových dílů ročně z výrobního závodu společnosti Gestamp ve Vendas Novas, zaměřeného na svařování a razicí lisy pro těžké kovové součásti. Od března 2021 realizuje společnost GEFCO každodenní vnitrostátní přepravu z továrny ve Vendas Novas do montážního závodu v Palmele pomocí kamionů s pohonem na zemní plyn (LNG). Služba zajišťuje přepravu na vzdálenost 900 km denně a oproti vozidlům s naftovým pohonem přináší každoroční úsporu emisí CO₂ ve výši cca 57 tun.

Jorge Possollo, generální ředitel portugalské pobočky společnosti GEFCO, poznamenává: „Všechny firmy – a v automobilovém sektoru především – dnes usilují o uhlíkovou neutralitu. Společnost GEFCO spolu se zákazníky tvrdě pracuje na řešeních, která zajistí ekologičtější a efektivnější přepravu nákladů. Po úspěšných testech na různých trasách napříč Pyrenejským poloostrovem v posledních několika měsících jsme rádi, že můžeme tuto službu zajistit pro našeho dlouhodobého obchodního partnera, společnost Gestamp, a těšíme se, že ji zpřístupníme i dalším zákazníkům jako cennou, udržitelnou alternativu k tradičním palivům.“

Natália Carmona, manažerka nákupu a logistiky ve firmě Gestamp, dodává: „Jsme hrdí na posun k udržitelnějším transportním řešením, ve spolupráci s naším dlouhodobým partnerem, společností GEFCO. Tato smlouva představuje další krok vpřed v rámci dlouhodobého firemního závazku – dosahovat maximální úrovně udržitelnost v celém výrobním řetězci.“

Pro firmy i spotřebitele nebyla čistá přeprava nikdy důležitější než dnes. Stlačený zemní plyn (CNG) i zkapalněný zemní plyn (LNG) snižují emise skleníkových plynů, hlučnost i náklady na kilometr a nabízejí skvělou alternativu k naftě. GEFCO uzavírá partnerství se zákazníky, dodavateli i výrobci kamionů a testuje tyto ekologické alternativy. V současnosti probíhají zkoušky kamionů LNG/CNG na Slovensku, ve Francii a v Polsku a měří se náklady a přínosy, než bude řešení ve větší míře uvedeno na trh.

Zdroj : Gefco

V posledních letech mírně klesá počet nehod způsobených vlivem námrazy, sněhu a náledí na vozovce. Loni se takto stalo 1829 dopravních nehod, což je i vlivem pandemie nejméně za posledních deset let. Mnoho řidičů však nedodržuje některá pravidla pro zimní provoz. Například podle statistik havaruje v zimě každé 17. auto na letních pneumatikách, problémem je i neodstraňování sněhu či námrazy z výhledu. Upozornil na to dnes BESIP.

V posledních sedmi letech setrvale klesá počet závažných nehod, kterých se loni vlivem zimního počasí stalo 1829, meziročně asi o 55 procent méně. Pozitivní trend může být podle BESIP způsoben nárůstem teplot v nejchladnějších měsících roku. Průměrná teplota vzduchu v prvních třech a posledních dvou měsících mezi lety 2011 a 2013 byla 0,64 stupně, zatímco průměr za stejné měsíce mezi lety 2014 až 2020 byl 2,14 stupně.

Z policejních statistik z období 2011-2020 vyplynulo, že nejvíce nehod se stalo na vozovce ve stavu „náledí, ujetý sníh, neposypané“, 53 procent veškerých nehod bylo způsobených vlivem námrazy, sněhu a náledí. U kategorií „souvislá vrstva sněhu“ a „náledí, ujetý sníh, posypané“ došlo přibližně ke 46 procentům nehod. Nejnižší četnost nehod a jejich vážných následků připadala na kategorii náhlá změna stavu vozovky.

Rizikovým faktorem je při zimním počasí zejména používání letních pneumatik. BESIP upozorňuje, že letní pneumatiky zkřehnou a jejich jízdní vlastnosti se změní. Podle analýzy také až 30 procent řidičů používá zimní pneumatiky celoročně. Řidiči často tzv. dojíždějí pneumatiky, které svou hloubkou dezénové drážky už odpovídají požadavkům pro letní pneumatiky. BESIP však k tomu podotýká, že zimní pneumatiky mají jiné složení směsi než pneumatiky letní, tudíž nemusí být svými jízdními vlastnostmi pro používání v letních měsících a ve vysokých teplotách ideální.

Dalším častým nešvarem řidičů v zimě, je zanedbávání různých povinností, například odstranění nečistoty, námrazy nebo sněhu z auta. Řidič také nesmí řídit vozidlo, na němž nebo na jehož nákladu je led, který by mohl při uvolnění ohrozit bezpečnost provozu.

Zdroj : ČTK

Řidiči v Česku mohou už rok kupovat pro cesty na dálnicích elektronické dálniční známky. K dnešnímu dní jich pořídili téměř 5,75 milionu kusů za 5,2 miliardy korun. Největší zájem je o roční kupony, nejčastěji pak motoristé k nákupům využívají internetové stránky. V tiskové zprávě to dnes uvedl správce systému Cendis. Elektronické dálniční známky od letoška nahradily staré papírové kupony. Výnosy jsou zatím asi o 400 milionů korun vyšší než za celý loňský rok.

Motoristé za uplynulý rok koupili přes 2,81 milionu kusů ročních známek a 2,31 milionu kusů desetidenních kuponů. Nejmenší zájem byl o měsíční viněty, kterých se prodalo 621.000 kusů. Nejoblíbenějším prodejním kanálem je internetový obchod na webu edalnice.cz. Jeho prostřednictvím si e-známku kupuje zhruba 83 procent motoristů. V dalších sedmi procentech případů využívají řidiči pro nákup známky pobočky České pošty, v osmi procentech prodejů čerpací stanice EuroOil . Ve dvou procentech prodejů pak řidiči, a to zejména ze zahraničí, koupili známku ve 14 samoobslužných kioscích u hranic.

„Systém elektronické dálniční známky funguje a je pro občany jedním z nejlepších elektronických nástrojů. Je rychlý, pohodlný, bezpečný a řidiči si ho chválí. Státu šetří peníze a motoristům, kteří vše mohou vyřídit z domova, šetří čas. Po roce fungování může být elektronický systém dálničních známek vzorem k digitalizaci dalších agend,“ řekl ročnímu výročí spuštění prodeje ministr dopravy v demisi Karel Havlíček (ANO).

Nové elektronické známky letos nahradily papírové kupony. Jsou vázány na poznávací značky aut, není už tak nutné je lepit na přední sklo vozidla. Další z novinek, kterou elektronické známky oproti starým papírovým přinesly, je jejich klouzavá platnost. Řidiči si mohou nastavit platnost známky od přesně vybraného data na následujících 365 dní bez ohledu na kalendářní rok. Od poloviny dubna mohou řidiči také žádat o vrácení platby při chybném nákupu na neexistující poznávací značku vozidla. Ceny známek zůstaly proti loňsku stejné, roční stojí 1500 korun, 30denní 440 korun a desetidenní 310 korun.

Prodej nových elektronických známek byl spuštěn loni v prosinci, v první den jej však provázely problémy s výpadky systému. Zprovozněn byl ještě týž den odpoledne, výpadek systému však vyvolal vlnu kritiky politiků i odborníků. Od té doby systém funguje bez výraznějších problémů.

Při haváriích na českých silnicích zemřelo letos v listopadu zatím 39 lidí, o pět více než loni. Od začátku letošního roku si dopravní nehody vyžádaly 422 životů, což je podobný počet jako za stejnou část loňského roku. Předběžné údaje dnes ČTK sdělil ředitel dopravní policie Jiří Zlý.

Nejvíc při listopadových nehodách umírali řidiči osobních aut. O život jich přišlo 17. Dále zemřelo šest spolujezdců v osobních autech, pět cyklistů a dva řidiči nákladních vozů. Zbylých devět obětí byli chodci.

Zatím poslední smrtelnou nehodu v tomto měsíci dnes vyšetřovali policisté v Hradci Králové. Při nárazu do stromu zemřela 56letá spolujezdkyně z osobního auta. Jeho řidič skončil v péči lékařů.

Za 11 měsíců letošního roku vyhaslo při dopravních nehodách v Česku přes 420 životů. Nejtragičtějším měsícem byl srpen s 56 oběťmi. Následuje červenec se 47 a květen se 46 mrtvými, vyplývá z měsíčních statistik dopravní policie.

Nejčastější příčiny tragických nehod jsou podle policie dlouhodobě stejné. Patří mezi ně hlavně nepřizpůsobení rychlosti, přejetí do protisměru a nedání přednosti v jízdě.

Za celý loňský rok si nehody na českých silnicích vyžádaly 460 obětí. Byl to nejnižší počet od roku 1961, kdy policisté začali sestavovat ucelené statistiky nehod. Důvodem byla opatření související s epidemií koronaviru, která loni hlavně na jaře a pak také na podzim výrazně utlumila provoz.

Zdroj : ČTK