Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) začne příští měsíc stavět obchvat Přeštic na Plzeňsku za 800 milionů Kč. Smlouvu s dodavateli nové pětikilometrové silnice na hlavním tahu Plzeň – Klatovy – Železná Ruda – Německo podepsalo koncem minulého týdne. ČTK to řekl ředitel plzeňské oblasti ŘSD Miroslav Blabol.
„Ve čtvrtek jsem podepsal smlouvu se zhotovitelem. Doběhla čtrnáctidenní lhůta na odvolání a nikdo se nám neodvolal. Během první poloviny března chceme předat staveniště a kolem poloviny března s panem ministrem (dopravy, Martinem Kupkou z ODS) a panem generálním ředitelem (ŘSD, Radkem Mátlem) slavnostně poklepat na základní kámen a zahájit stavbu,“ uvedl.
Obchvat postaví sdružení firem VALCANO a.s. Praha (vedoucí konsorcia), maďarská stavební společnost Duna Aszfalt a Silnice Klatovy a.s. ŘSD otevřelo obálky osmi uchazečů o zakázku loni 11. října. Výběr vítěze se ale protáhl kvůli tomu, že u šesti z nich muselo posuzovat mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Byla pod 70 procenty ceny spočítané projektantem, která činí 1,3 miliardy bez DPH. Kvůli tomu, že šlo o tzv. nadlimitní zakázku nad 300 milionů Kč, tak musela podle Blabola zasednout hodnotící komise ministerstva dopravy, která ještě požadovala po sdružení dodatečné informace. Vítěz slíbil postavit obchvat za 59 procent ceny proti předpokladu.
„ŘSD vybralo sdružení VALCANO, Duna Aszfalt a Silnice Klatovy za nabídkovou cenu 788,37 milionu korun bez DPH. Na stavbu 5,2 km dlouhé silnice je vydáno stavební povolení v právní moci,“ uvedl 5. února Mátl.
Přeštice leží 24 kilometrů od Plzně na frekventovaném hlavním tahu I/27, který dále vede na Klatovy, Železnou Rudu a do Německa. Podle starosty sedmitisícových Přeštic Tomáše Chmelíka (STAN) aut ve městě jednoznačně přibývá. „Je jich kolem 20.000 denně, což je opravdu obrovská zátěž,“ řekl ČTK. Místní podle něj čekají na obchvat, jehož stavba potrvá 2,5 roku, jako na zázrak. „Řidiči, kteří dnes projíždějí městem, říkají, že jim cesta z Plzně k nám trvá stejně dlouho jako průjezd Přešticemi,“ dodal.
Automobilka Tatra Trucks po více než 40 letech ukončila výrobu nákladních vozů legendární řady Tatra 815. S posledním vyrobeným vozidlem Tatra 815-2 Terra se v areálu automobilky v Kopřivnici na Novojičínsku rozloučili zaměstnanci i vedení podniku.
Člen představenstva Tatry Trucks zodpovědný za výzkum a vývoj Radomír Smolka řekl, že jde podle něj o nejvýznamnější nákladní vozidlo v historii Tatry a přelomový model. Vyrábělo se nejdéle a těchto vozidel bylo také vyrobeno zdaleka nejvíc mezi všemi modely a typy Tater. Sériová výroba začala v roce 1983 a Tatra vyrobila 158.065 automobilů všech provedení řady T815 včetně předsériových vozidel z let 1977-1982.
„Její vývoj trval téměř deset let a byl opravdu velmi tvrdý. V době, kdy se 815 vyvíjela, tak v Tatře vznikl unikátní terénní polygon, na kterém se auta testovala. Testovalo se na Sibiři, testovalo se v poušti, takže to auto bylo po všech stránkách připraveno do výroby,“ řekl Smolka. Nejlepším důkazem kvality vozu je podle něj to, že na velkých stavbách je pořád možné vidět Tatry 815 z 80. let minulého století, které pořád slouží a fungují.
Během desetiletí prošla řada Tatra 815 vývojem a několika modernizacemi, mezi nimi byla například provedení Tatra 815-2 Armax, Tatra 815-6 Force nebo Tatra 162 Jamal. Poslední vyvinutý model Tatra 815-2 Terra se vyráběl od roku 2018.
„Změnilo se hodně. Já vždycky říkám, že mezi první osmsetpatnáctkou a poslední Terrou opravdu jsou jediné stejné díly a to jsou vnější plechy kabiny. Ale jinak každý z dílů, ať už je to kabina, motor, převodovka nebo celý podvozek, tak opravdu jsou buďto úplně nové, překonstruované, anebo jsou hluboce modernizované,“ řekl Smolka.
Výroba Tater 815 končí, protože nové generace řad Tatra Force a Tatra Phoenix, jejichž výroba začala loni, nabízejí širokou škálu provedení a verzí, které představují moderní alternativy k vozidlům řady Terra. „Samozřejmě i základ nových vozidlových řad pořád vychází jakýmsi způsobem ze zkušeností, znalostí a komponentů, které se na 815 osvědčily a které tam fungovaly,“ řekl Smolka.
Uvedl, že díky Tatře 815 vznikl nejen polygon a zázemí továrny, ale měla velký dopad na celou Kopřivnici, která se z malinkého městečka proměnila v průmyslové město. „Budoval se závod pro navýšení kapacity až na 15.000 aut. Samozřejmě 15.000 aut znamenalo zhruba 15.000 lidí a Kopřivnice předtím měla 6000 až 7000 obyvatel, takže přibylo celé město, sice panelákové, ale opravdu celé nové město. Rozloha samotné fabriky se ztrojnásobila. Proinvestovalo se tady skoro šest miliard tehdejších korun,“ řekl Smolka.
Ekonomický ředitel Tatry Daniel Bekeš řekl, že modelová řada 815 stojí i za tím, že Tatra stále funguje a prosperuje, protože ji podržela v těžkých letech po roce 1989, kdy ekonomicky i provozně udržela automobilku při životě. „Postupně jsme ji uměli nahradit dalšími platformami jako Tatra Force nebo Phoenix. Tyto platformy se postupně staly jejími nástupci a přebraly štafetu v produktovém portfoliu dnešní Tatry,“ řekl Bekeš.
Posledním vyrobeným vozem řady Tatra 815-2 Terra byl podvozek pro hasičský speciál s prodlouženou kabinou, osmiválcovým motorem Tatra T3-928. převodovkou Tatra a podvozkem v konfiguraci 6×6. Využívat ho budou hasiči z Klatov.
Tatra Trucks vyrábí sériové nákladní vozy i speciální automobily na míru. Produkuje vozy a podvozky pro civilní sektor i pro využití v armádě či v záchranných složkách. Loni prodala 1548 vozů, o 97 více než v roce 2023. Automobilka má přes 1800 zaměstnanců, dalších 500 lidí pracuje v dceřiné firmě Tatra Metalurgie. Akcionáři Tatry Trucks jsou od roku 2013 průmyslově-technologický holding Czechoslovak Group miliardáře Michala Strnada a strojírenská skupina Promet Group rodiny Materových.
Ministerstvo dopravy se možná stane i národním námořním úřadem a bude mít možnost například vydávat osvědčení pro námořní jachty. Novelu zákona o námořní plavbě, která s tím počítá, ve středu projedná vláda. Je adaptací evropského nařízení o využívání obnovitelných paliv v námořní dopravě. V českém námořním rejstříku aktuálně není zapsána žádná obchodní námořní loď, ministerstvo dopravy tedy neočekává žádný dopad na správní orgány. ČTK to řekl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.
Návrh také zavádí nové poplatky a zvyšuje stávající sazby. Resort očekává zvýšení příjmů státního rozpočtu přibližně o jeden milion korun. V roce 2023 stát na správních poplatcích v námořní dopravě vybral 2,5 milionu korun, v následujících letech by se podle důvodové zprávy mohly tyto příjmy zvýšit na 3,5 milionu. „Většina sazeb za dotčené úkony je navýšena z původní výše správního poplatku o 30 až 50 procent,“ stojí ve zprávě.
Nové rozdělení sazeb se týká správního poplatku pro zápis námořní jachty do námořního rejstříku podle délky trupu. Zvýhodněny budou zejména menší jachty, které tvoří většinu všech zapsaných jachet. „Lze předpokládat, že přijetí nově navržené právní úpravy povede ve střednědobém výhledu k vyššímu počtu námořních jachet zapsaných v námořním rejstříku České republiky,“ uvádí ministerstvo v důvodové zprávě.
Ministerstvo dopravy jako námořní úřad bude také podle Jemelky muset například vypracovávat zprávy o použití příjmů z pokut. Novela rovněž upravuje postupy při ztrátě nebo změně námořních dokladů.
Návrh reflektuje klimatické cíle EU, které směřují k dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030. Novela zavádí přísné sankce pro lodní společnosti včetně pokut za nedodržení předepsaných parametrů. Společnosti budou muset mimo jiné sledovat a vykazovat emise skleníkových plynů, zajistit minimálně dvouprocentní podíl obnovitelných paliv a dodržovat emisní standardy v přístavech.
Návrh nepředpokládá dodatečné výdaje ze státního rozpočtu, nebude potřeba vytvářet nová pracovní místa. Právní úprava se týká především provozovatelů námořních obchodních lodí. „V současnosti v námořním rejstříku České republiky není zapsána žádná obchodní námořní loď, a proto implementace unijního nařízení v zákoně o námořní plavbě nevyvolá přímé dopady na správní orgány ani jiné subjekty,“ dodal Jemelka.
Včera byla v Dopravním podniku hl. m. Prahy (DPP) uzavřena všechna čtyři výběrová řízení na pozice generálního, bezpečnostního, personálního a technického ředitele – Metro. Na pozici generálního ředitele DPP bude nadále pracovat stávající předseda představenstva DPP Ladislav Urbánek. Na personální ředitelku byla výběrovou komisí doporučena Marie Mourková a na pozici bezpečnostního ředitele Jan Krejčí. Na pozici technického ředitele DPP – Metro výběrová komise nedoporučila žádného z uchazečů, řízením úseku bude nadále pověřen Jaroslav Kristen.
Do všech čtyř vyhlášených výběrových řízení se přihlásilo v součtu celkem 108 uchazečů. Po zvážení velkého počtu uchazečů na pozici generálního ředitele se komise s ohledem na usnesení Zastupitelstva hl. m. Prahy z 24. října 2024 požadujícího restrukturalizaci DPP jednomyslně shodla, včetně zástupce zaměstnanců DPP, že nejvhodnějším kandidátem pro tento úkol je Ladislav Urbánek, stávající předseda představenstva DPP.
Ladislav Urbánek nastoupil do DPP v roce 1976 jako dozorčí stanice metra. V dalších letech pracoval v různých provozních funkcích v nepřetržitém provozu metra. Od roku 1990 vykonával funkci vedoucího dopravní služby metro a od roku 1998 pak funkci dopravního náměstka. V roce 2003 se stal ředitelem divize Metro a od roku 2006 působil na pozici vedoucího jednotky Provoz Metro.
1. června 2012 se stal dopravním ředitelem DPP a 16. srpna 2012 byl poprvé zvolen členem představenstva DPP. Ladislav Urbánek absolvoval Vysokou školu dopravní v Žilině, předtím vystudoval Střední průmyslovou školu dopravní v Praze.
Novou personální ředitelkou DPP byla vybrána Marie Mourková
Na pozici personální ředitelky byla výběrovou komisí doporučena Marie Mourková. Svou kariéru začala v roce 1998 v Zürich Pojišťovně v Praze jako lektor a vedoucí rozvoje zaměstnanců. Od roku 2003 pracovala ve společnosti UniCredit Bank CZ/SK, kde zastávala různé pozice, včetně manažera náboru a HR Business Partnera, v roce 2009 se stala Senior HR Business Partnerem. V roce 2014 přešla do společnosti UniCredit Leasing CZ & UniCredit Leasing SK, kde se stala ředitelkou odboru Lidské zdroje. Od roku 2017 působila v Max bance jako ředitelka Lidských zdrojů, kde vedla také projekt právního spojení s Bankou CREDITAS. Marie Mourková vystudovala Filozofickou fakultu Ostravské univerzity.
Pozici bezpečnostního ředitele DPP bude zastávat Jan Krejčí
Na pozici bezpečnostního ředitele výběrová komise doporučila Jana Krejčího. Svou pracovní kariéru začal v roce 1999 u Policie ČR, kde vykonával široké spektrum policejních a následně i manažerských činností od nejnižší úrovně služebního zařazení až po nejvyšší. Později pracoval na pozici policejního inspektora – vrchního komisaře Policie ČR na Správě Severočeského kraje. V roce 2010 se stal radou odboru hospodářské kriminality na Policejním prezídiu ČR. Od roku 2016 pracoval na pozici vrchní rada – náměstek ředitele krajského ředitelství Policie ČR pro Středočeský kraj. Po odchodu z policejních řad v roce 2021 pracuje jako bezpečnostní manažer ve společnosti Packeta International, kde má na starost fyzickou, informační a kybernetickou bezpečnost. Jan Krejčí vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a MBA na Policejní akademii ČR.
Od začátku roku rozšířil Gebrüder Weiss v Polsku své logistické služby a ke stávající letecké a námořní přepravě nyní nabízí také celovozovou i dokládkovou přepravu (LTL / FTL) a logistická řešení / Polsko stále více nabývá na významu jako logistické centrum pro přepravu zboží v Evropě
Společnost Gebrüder Weiss dále rozšiřuje své přepravní a logistické služby v Polsku. Od začátku roku 2025 nabízí svým zákazníkům nejen vnitrostátní a mezinárodní celovozovou a dokládkovou přepravu, ale také rozšířené logistické služby, včetně skladování a kompletace objednávek. Prostřednictvím zákaznického portálu myGW mohou firmy sledovat své zásilky v reálném čase a mít všechny dokumenty k dispozici v digitální podobě. Tyto nové služby tak doplňují stávající letecké a námořní přepravní služby, které zde společnost Gebrüder Weiss nabízí od roku 2020. V souvislosti s tímto rozšířením zde vzrostl počet zaměstnanců na 70.
„Naším cílem je nabídnout společnostem v Polsku prvotřídní a komplexní logistické služby,“ zdůrazňuje René Stranz, Area Manager Slovakia and Poland v Gebrüder Weiss. „Díky kombinaci různých druhů dopravy budou naši zákazníci schopni ještě flexibilněji reagovat na požadavky trhu a v budoucnu zvýšit efektivitu svých dodavatelských řetězců.“ Polsko se stalo vyhledávanou výrobní a skladovací lokalitou v Evropě. Jeho ekonomika v roce 2024 rostla třikrát rychleji než průměr EU, a to díky rostoucím spotřebitelským výdajům. Polsko je klíčovým obchodním partnerem a exportním trhem, zejména pro německé společnosti, ale také pro dovoz z Asie a USA. Zároveň se zde neustále rozvíjí dopravní infrastruktura, včetně nového velkého letiště s mezinárodním nákladním centrem.
V současnosti má společnost Gebrüder Weiss v Polsku pobočky v Krakově, Vratislavi, Gdyni a Varšavě. Její zákazníci pocházejí především z oblastí high-tech, automobilového průmyslu, spotřebního zboží a e-commerce. Kromě přepravy se logistická společnost Gebrüder Weiss specializuje také na skladování a vychystávání farmaceutických produktů, které vyžadují řízený teplotní režim. S cílem dále optimalizovat dodavatelské řetězce svých zákazníků plánuje společnost ve střednědobém horizontu rozšířit svou nabídku jako např. LLP (Lead Logistics Provider) „V závislosti na vývoji ekonomiky jsou možné i další nové lokality,“ uvádí Maciej Szczyglowski, Country Manager Poland Land & Logistics ve společnosti Gebrüder Weiss. „Například ve Vratislavi nebo Katovicích si dokážeme představit nové logistické terminály pro manipulaci se zbožím.“
Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) identifikoval při poslední pasportizaci reklamních ploch na svém majetku v roce 2016 celkem až 155 100 kusů jednotlivých ploch využívaných k reklamní účelům. V současné době však DPP smluvně využívá pouze 33 143 kusů, tj. zhruba pětinu původně využívaných reklamních ploch. Počet reklamních zařízení DPP v rámci postupné optimalizace reklamy oproti minulosti výrazně snížil, celkem o 78,6 %. DPP tak přispívá ke snižování reklamního balastu v Praze, který znehodnocuje podobu města a pokračuje v kultivaci veřejného prostoru. Zatímco v roce 2016 DPP obdržel za pronájmy všech reklamních ploch výnos ve výši 61 milionů korun, letos DPP očekává příjem ze zasmluvněného pronájmu majetku určeného k reklamním účelům ve výši téměř čtvrt miliardy korun.
„Selekci reklamy vnímáme jako velmi důležitý krok ke kultivaci prostředí nejen v MHD. Postupně jsme ve veřejném prostoru cíleně eliminovali počet i velikost reklam na zlomek původního rozsahu
a efektivněji jsme rozmístili plochy v souladu s trendy u nás i ve světě,“ říká Josef Voltr, vedoucí odboru Marketing a obchod DPP a dodává: „To, co se nám v uplynulých letech povedlo v rámci optimalizace reklamních ploch je opravdu pozitivní zpráva. Na druhé straně pronájem reklamních ploch je pro DPP jeden z dalších příjmů na úrovni téměř čtvrt miliardy korun ročně, díky kterým můžeme zvyšovat kvalitu a komfort našich cestujících a snižovat kompenzaci města. Na konci tohoto roku dosáhneme zatím nejvyššího příjmu z pronájmu reklamních ploch DPP za celou jeho historii.“
S pasportizací reklamních ploch v roce 2016 DPP zavedl ucelený systém nabídky a otevřeného přesoutěžování reklamních ploch. V rámci pasportizace reklamních ploch se podařilo identifikovat až 155 100 kusů jednotlivých ploch na majetku DPP určených k reklamním účelům. Po pasportizaci DPP postupně masivně zredukoval jednotlivé plochy například na 600 tramvajových vozech, nebo zrušil konkrétní typy nosičů jako billboardy, superboardy, podlahové polepy v metru, polepy schodů apod.
V případě tramvají DPP v současnosti nabízí venkovní reklamu jen na novějších tramvajích, tedy 15T, a to jen na 150 vozech. Většina tramvají, tedy cca 80 % vozového parku, je bez jakékoliv venkovní reklamy. Dále na autobusech, které byly identifikovány v rámci pasportizace, se realizuje reklama jen u 25 % vozového parku, ačkoliv limit dle Standardů kvality PID je až 30 %. Kromě autobusových a tramvajových vozů včetně tzv. fabionů lze využít také prostory metra, konkrétně reklamní rámečky, balustrády, přestupní chodby mezi stanicemi metra, vozy M1, vozy 81-71 M, CLV panely či nově zobrazovací systém ve vybraných tunelech metra.
V listopadu 2023 začal DPP v tunelu pražského metra mezi stanicemi Dejvická a Bořislavka se zkušebním provozem nového reklamně-informačního systému. Pomocí moderních technologií na principu LED panelů umožňuje promítat sdělení přímo za okna projíždějícího vlaku metra. Jejím provozovatelem je společnost European Digital Industries (EUDI), kterou DPP vysoutěžil v otevřeném tendru na pronájem ploch ve vybraných tunelech metra. Veškeré náklady na instalace i provoz systému, jakož i podnikatelské riziko jdou výlučně za nájemcem.
Správně nastavenu cestu nedávno potvrdil i průzkum veřejného mínění, ve kterém se většina respondentů vyjádřila, že reklama instalovaná v MHD je v Praze nejméně rušivá.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD)začalo stavět další část jižního obchvatu Opavy, 2,3 kilometru dlouhý úsek Hradecká – Olomoucká. Cena stavby je 381 milionů Kč bez DPH. Cílem přeložky silnice I/46 je vyvést tranzitní dopravu z centra města. Řidiči by po této části obchvatu měli jezdit koncem roku 2026. ŘSD plánuje, že celý silniční okruh Opavy dokončí v roce 2029.
„Lidé se většinou nejvíc zajímají o stavbu dálnic. Pro zlepšení života v mnoha obcích jsou ale často důležitější obchvaty měst. Aktuálně stavíme více než 67 kilometrů silnic I. třídy, což jsou z nemalé části právě obchvaty. Do uceleného okruhu obchvatů v Opavě, jejž zatím nemá žádné město v Česku, bude po dnešním zahájení scházet už jen jedna část, úsek Olomoucká – Bruntálská. Měl by se začít stavět v roce 2027 a dva roky poté se pak centru Opavy dopravně definitivně uleví. Středem města nyní projede denně zhruba 18 000 aut,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.
Obchvat bude přeložkou silnice I/46, která nyní nevhodně vede centrem Opavy. Nová silnice začne u kruhové křižovatky na Hradecké, vyhne se Oticím a bude pokračovat k nové kruhové křižovatce na Olomoucké ulici. Součástí stavby bude pět mostů. Významným objektem bude čtyřramenná okružní křižovatka o poloměru 25 metrů. Trasu obchvatu už prozkoumali archeologové. Objevili středověké sídliště – zahloubené chaty, zásobní jámy, pece či studny. Mezi nalezenými předměty jsou kopí, nože, motyky, podkovy, náušnice i dochovaná poutní lahev z přelomu 13. a 14. století.
„Obchvat vyvede tranzitní dopravu mimo zástavbu jihozápadní části města, a to mezi výpadovkami na Olomouc a na Hradec nad Moravicí. Uleví také Oticím, kam dosud auta z nedokončeného jižního obchvatu sjížděla. Opava se pravděpodobně stane prvním městem v ČR, které bude mít kompletní silniční okruh. To město je specifické, jak do něj prstencovitě vedou silnice I. třídy. Obchvat bude kapacitní propojení jednotlivých silnic I. třídy mimo zástavbu,“ řekl generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Z okruhu kolem Opavy chybí ještě západní část jižního obchvatu. Novostavbu silnice I/57 mezi ulicemi Olomoucká a Bruntálská dlouhou 3,5 kilometru chce ŘSD začít stavět v roce 2027 a zprovoznit v roce 2029.
Letos začne ŘSD stavět i další obchvaty. V Plzeňském kraji na silnici I/27 to budou obchvaty měst Plasy a Přeštice, ve východních Čechách obchvat Náchoda na silnici I/33. V první únorové dekádě se začal stavět dálniční obchvat Litomyšle jako součást nového úseku dálnice D35. Letos také ŘSD několik obchvatů zprovozní: Nové Paky a Vysokého Mýta na východě Čech, jihočeského Lišova nebo Přerova coby součást posledního chybějícího úseku dálnice D1.
Plzeň se stává centrem inovací v městské hromadné dopravě. Ve spolupráci Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL ČVUT), Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity (FEL ZČU) a Plzeňských městských dopravních podniků (PMDP) představuje technologický demonstrátor autonomní tramvaje. Tato průlomová technologie slibuje zvýšení efektivity provozu a zlepšení pracovních podmínek řidičů a řidiček tramvají.
Inovace pro bezpečnější a efektivnější provoz
Plzeňské městské dopravní podniky ve spolupráci s předními akademickými a technologickými partnery 20. února představily technologický demonstrátor autonomní tramvaje v rámci speciální demo ukázky ve vozovně Slovany. Ta se zaměřila na automatizaci pohybu tramvají na konečných zastávkách. Současná praxe totiž vyžaduje, aby řidiči na konečných neustále pojížděli s tramvají, což omezuje jejich možnost odpočinku a zvyšuje riziko nehod. Nové autonomní řešení umožní tramvajím pohybovat se samostatně po konečné zastávce, zatímco řidiči budou moci plnohodnotně využít svou pauzu. Technologie vychází z poznatků výzkumu pro americkou agenturu DARPA a nachází praktické uplatnění v městském provozu.
„Autonomní provoz tramvají představuje obrovský krok vpřed v modernizaci městské dopravy. Naše strategie směřuje k nasazování moderních prvků podpory řidičů, ať už se jedná o online kamerový dohled nebo antikolizní systém, ale skutečným přelomem bude právě dnes demonstrovaný automatický pohyb tramvaje. Jeho nasazení na konečných je prvním krokem, následovat bude užití systému pro přesuny po vozovně,“ říká o projektu dopravně-provozní ředitel PMDP Miroslav Macháň
Technické řešení
Jak to funguje? Autonomní tramvaj bude v budoucnu využívat modulární hardware, který lze snadno napojit na stávající vozidla, což je výrazně levnější než nákup zcela nové autonomní tramvaje. Tento hardware lze jednoduše přizpůsobit konkrétnímu modelu tramvaje. Systém autonomního řízení, který se již léta osvědčuje v různých aplikacích, byl úspěšně otestován v demo ukázce.
„Náš tým se primárně zaměřuje na aplikovaný výzkum a v Plzni máme bohatou tradici v inovacích v dopravě. V rámci tohoto projektu jsme měli možnost spolupracovat s kolegy z FEL ČVUT, kteří jsou špičkou v oblasti AI technologií aautonomního řízení. Do této spolupráce jsme přinesli praktickou část. Je skvělé, že dokážeme přenést výsledky z akademické sféry do reálného světa,“ zmiňuje Pavel Turjanica (FEL ZČU).
Software využívá přesně zmapované konečné stanice a běžně používané mapovací algoritmy. Standardní senzory umožňují přesné vnímání okolí a autonomní systém dokáže rozpoznávat překážky, adaptovat se na měnící se podmínky. Další rozvoj se zaměří na sociální aspekty autonomního provozu. Cílem je vytvořit spolehlivý a bezpečný systém, který bude plně funkční v běžném provozu a splní všechny legislativní požadavky.
„Nejde o žádnou novinku, použité algoritmy existují již zhruba 15 let. Jsme proto spolu s našimi kolegy z FEL ZČU rádi, že nám společnost Pragoimex vložila důvěru a umožnila nám tyto algoritmy uvést do praxe. Vážíme si toho, že máme partnera, který se nebojí inovací a jejich reálného využití, a který nevnímá AI jen jako buzzword,“ říká pak k projektu Tomáš Krajník z Centra umělé inteligence FEL ČVUT.
Softwarové řešení pro autonomní řízení vyvinul Tomáš Krajník z FEL ČVUT a o hardware se postaral Pavel Turjanica z FEL ZČU. Plzeňské městské dopravní podniky (PMDP) poskytly infrastrukturu pro testování, společnost PRAGOIMEX a.s., jež zajistila technické podklady pro ovládání vozidla, a SIT Plzeň, která projekt podporuje v rámci své vize města jako centra inovací v oblasti mobility.
Unikátní řešení v evropském kontextu
Na rozdíl od některých zahraničních systémů, které integrují autonomní prvky pouze do nových vozidel, tato technologie umožňuje modernizaci stávajícího vozového parku. Plzeň se tak znovu potvrzuje jako lídr v oblasti autonomní mobility – vedle vlastního testovacího polygonu vybaveného 5G technologiemi zde vzniká také 5G Mobility Innovation Lab Pilsen, které podporuje inovace v dopravě a autonomních systémech.
„Do projektu jsme vstoupili jako dodavatel tramvají a poskytli jsme informace týkající se řízení vozů. Vnímám v projektu velký potenciál, a to jak pro modernizaci starších vozů, tak i pro využití v nových tramvajích. V budoucnu by se toto řešení mohlo stát standardní součástí výbavy,” říká Vladimír Faltýsek, generální ředitel a předseda představenstva PRAGOIMEX a.s.
Klíčové přínosy autonomní tramvaje
Tato událost je významným milníkem, protože poprvé představuje technologický demonstrátor autonomní tramvaje. Automatizace významně přispívá ke zvýšení bezpečnosti provozu snížením rizika nehod a zajištěním plynulejšího chodu dopravy. Současně optimalizuje náklady a efektivněji využívá lidské zdroje dopravních podniků. Pro řidiče znamená tato inovace zlepšení pracovních podmínek, jelikož jim umožňuje plnohodnotný odpočinek mezi jízdami, čímž zvyšuje jejich komfort a snižuje únavu během směn.
„Ačkoliv jsou řidiči zatím nenahraditelní, cílovou metou bude řízení tramvaje v běžném provozu, a to třeba jen v částech trasy mimo centrum měst, kde je řízení zpravidla jednodušší a nevstupuje do něj hustý provoz chodců a vozidel. Stojíme na prahu budoucnosti tramvajové dopravy a jsme rádi, že můžeme být součástí tohoto úspěšného projektu,“ dodává Macháň (PMDP).
Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) vysoutěžil zhotovitele rekonstrukce drážního tělesa lanové dráhy (LD) Petřín. Vítězem této veřejné zakázky se stala společnost Metrostav DIZ, DPP s ni v těchto dnech uzavřel smlouvu a předal jí staveniště. Nabídková cena vítěze činila 134,01 milionů korun bez DPH. Po nezbytných přípravných pracích začne samotná rekonstrukce tratě ve druhé polovině března odvozem stávajících dvou vozů petřínské lanovky. Stavební práce potrvají zhruba rok, dalších cca 5 až 6 měsíců zabere následná instalace dopravního systému, testování a homologace nových vozů lanovky. DPP předpokládá uvedení zrekonstruované tratě LD Petřín včetně nových vozů do zkušebního provozu s cestujícími v průběhu třetího čtvrtletí roku 2026.
Jedná se o kompletní rekonstrukci drážního tělesa lanové dráhy formou výměny za novou. Rekonstrukce řeší stávající nevyhovující technický stav tratě, která je dožilá, navíc poškozena extrémními srážkami v polovině září 2024, od kdy je mimo provoz. Po nezbytných přípravných pracích začne samotná rekonstrukce ve druhé polovině března vyzvednutím a odvozem obou stávajících vozů lanovky. Vůz č. 1 poputuje do Ústředních dílen DPP v Hostivaři, kde bude dočasně deponován do jeho finálního umístění v Muzeu MHD DPP ve vozovně Střešovice. Vůz č. 2 nechá DPP odvézt do depozitáře Národního technického muzea v Chomutově. Na vyzvedávání a přepravu obou vozů DPP vysoutěžil společnost Hanyš – Jeřábnické práce.
Po odstranění tažných a brzdných lan a odvozu obou vozů lanovky začne demontáž kolejnic, vodících kladek pro lana, demontáž obslužného schodiště, sloupů osvětlení a dalšího vybavení a příslušenství. Následovat bude demolice stávajícího drážního tělesa v celé délce bezmála půl kilometru včetně inženýrských sítí, které jsou pod ni a odebrání podkladních vrstev až na tzv. rostlou zeminu.
Petřínský svah v trase dráhy zpevní mikropilotové stěny
Nestabilní petřínský svah v trase dráhy zpevní celkem pět stěn složených ze železobetonových mikropilot. Jejich přesné umístění, hloubka a počet mikropilot ve stěně vychází z výsledků rozsáhlého geotechnického průzkumu a následných výpočtů statiky. Čtyři mikropilotové stěny budou umístěny v dolní části tratě, mezi spodní stanicí a mostem Nebozízek, pátá pak v horní části nad Nebozízkem. Stěny budou uloženy v hloubce 10-15 metrů a budou přes celou šířku dráhy.
Na takto zpevněný podklad začne zhotovitel stavět nové drážní těleso lanovky. Na podkladní vrstvy vybuduje novou masivní železobetonovou deskovou konstrukci dráhy opatřenou dilatačními spárami, příčnými odvodňovacími žlaby a odtoky do kanalizace. V rámci výstavby drážního tělesa vznikne také nový systém odvodnění tratě a samotná kanalizace. Na vybudovanou železobetonovou desku zhotovitel osadí kolejový svršek – nové kolejnice typu S33 přímo ukotvené systémem metro, kladky, a nakonec tažné lano. Na mostě Nebozízek budou kolejnice kotveny přímo do stávající mostní konstrukce.
Oprava mostu Nebozízek a mostků v dolní části tratě
V roce 2016 DPP vyměnil nosnou konstrukci mostu Nebozízek včetně nástupiště. Tyto části zůstanou zachovány, v rámci rekonstrukce tratě proběhnou pouze nezbytné opravy samotného mostu.
Oba kamenné klenbové mostky mezi Nebozízkem a spodní stanicí Újezd projdou nezbytnou opravou, očištěním, doplněním zdiva a spárování v místech poškození. Dostanou také novou hydroizolaci. Obdobně zdi podél horního a dolního úseku lanovky, které prošly rekonstrukcí v roce 2006, budou opraveny v nejnutnějším rozsahu.
Součástí rekonstrukce tratě je také kompletní výměna osvětlení kolejiště LD. Stávající stožáry osvětlení, svítidla i napájecí kabely budou nahrazeny novými.
„Z urbanistického ani z architektonického hlediska nedojde v rámci rekonstrukce drážního tělesa petřínské lanovky k žádným zásadním změnám. Také nová dráha bude zachovávat půdorysně
i výškově řešení stávající dráhy. Pro nové vozy využijeme stávající strojovnu. V obou stanicích budou s ohledem na novou technologii kompletně modernizovány velíny pro řízení obou vozů. Vozy závazně objednáme na konci letošního března tak, aby se obě investiční akce potkaly ve stejném termínu
a na zrekonstruované trati mohla ihned začít homologace nových vozů. Zhruba rok rekonstrukce tratě a cca pět až šest měsíců testování vozů znamenají, že první cestující se novou lanovkou na Petřín svezou nejdříve v létě 2026,“ uzavírá Jan Šurovský, místopředseda představenstva a technický ředitel DPP – Povrch.
Paralelně s rekonstrukcí drážního tělesa LD Petřín bude probíhat stavba odboru Ochrany přírody Hl. m. Prahy „Řízené odvodnění na Petříně v rozsahu zahrad Strahovská, Lobkovická a Seminářská“, přičemž obě akce budou navzájem úzce koordinovány.
Míra inflace v zemích Evropské unie v lednu vzrostla o 0,1 procentního bodu na 2,8 procenta. Ve své zprávě to uvedl unijní statistický úřad Eurostat. V České republice růst spotřebitelských cen meziročně zvolnil, míra inflace podle údajů Eurostatu klesla o 0,4 bodu na 2,9 procenta. Eurostat pracuje s harmonizovanými údaji, které se používají pro účely srovnání s ostatními zeměmi EU a které se liší od výpočtu Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Eurostat zároveň potvrdil svou předběžnou zprávu ze začátku tohoto měsíce, podle níž míra inflace v eurozóně v lednu vzrostla o desetinu bodu na 2,5 procenta. To je v souladu s odhady analytiků. Před rokem inflace v EU činila 3,1 procenta a v Česku 2,7 procenta. V eurozóně byla na 2,8 procenta.
Nejnižší inflaci letos v lednu mělo Dánsko, kde činila 1,4 procenta. Následují Irsko, Itálie a Finsko, kde byla shodně 1,7 procenta. Naopak nejvyšší inflaci mělo Maďarsko, kde dosáhla 5,7 procenta, dále Rumunsko, kde činila 5,3 procenta, a pak Chorvatsko – tam činila 5,0 procenta.
Ve srovnání s prosincem se míra inflace v osmi zemích EU snížila, ve čtyřech zůstala beze změny a v 15 členských zemích se zvýšila.
V eurozóně letos v lednu k inflaci nejvíce přispěly služby, jejichž příspěvek činil 1,77 procentního bodu. Následuje kategorie potraviny, alkohol a tabák, jejíž příspěvek činil 0,45 procentního bodu, pak energie s příspěvkem 0,18 procentního bodu a kategorie neenergetické průmyslové zboží, jejíž příspěvek k inflaci činil 0,12 procentního bodu.
ČSÚ v polovině tohoto měsíce oznámil, že míra inflace v České republice v lednu podle jeho údajů klesla na 2,8 procenta z prosincových tří procent. Vývoj podle statistiků výrazně ovlivnily ceny potravin, které pokračovaly v meziročním růstu, a také ceny bydlení. Lednová inflace byla o 0,3 procentního bodu vyšší, než očekávala Česká národní banka (ČNB).
Eurostat zároveň potvrdil svou předběžnou zprávu ze začátku tohoto měsíce, podle níž míra inflace v eurozóně v lednu vzrostla o desetinu bodu na 2,5 procenta. To je v souladu s odhady analytiků. Před rokem inflace v EU činila 3,1 procenta a v Česku 2,7 procenta. V eurozóně byla na 2,8 procenta.
Meziměsíčně se ceny v EU nezměnily, v České republice ale o 1,4 procenta vzrostly. V eurozóně ceny v lednu proti předchozímu měsíci naopak o 0,3 procenta klesly. Meziměsíční růst cen v Česku je pátý nejvyšší v EU, hůř na tom je Bulharsko, Slovensko, Litva a Maďarsko.
Nejnižší inflaci letos v lednu mělo Dánsko, kde činila 1,4 procenta. Následují Irsko, Itálie a Finsko, kde byla shodně 1,7 procenta. Naopak nejvyšší inflaci mělo Maďarsko, kde dosáhla 5,7 procenta, dále Rumunsko, kde činila 5,3 procenta, a pak Chorvatsko – tam činila 5,0 procenta.
Ve srovnání s prosincem se míra inflace v osmi zemích EU snížila, ve čtyřech zůstala beze změny a v 15 členských zemích se zvýšila.
V eurozóně letos v lednu k inflaci nejvíce přispěly služby, jejichž příspěvek činil 1,77 procentního bodu. Následuje kategorie potraviny, alkohol a tabák, jejíž příspěvek činil 0,45 procentního bodu, pak energie s příspěvkem 0,18 procentního bodu a kategorie neenergetické průmyslové zboží, jejíž příspěvek k inflaci činil 0,12 procentního bodu.
ČSÚ v polovině tohoto měsíce oznámil, že míra inflace v České republice v lednu podle jeho údajů klesla na 2,8 procenta z prosincových tří procent. Vývoj podle statistiků výrazně ovlivnily ceny potravin, které pokračovaly v meziročním růstu, a také ceny bydlení. Lednová inflace byla o 0,3 procentního bodu vyšší, než očekávala Česká národní banka (ČNB).
Roční míra inflace v zemích EU – v procentech podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen:
