Vyhlašované plošné ceny benzínu a nafty si u firem nebo podnikatelů získávají stále větší oblibu. Letos v prvním pololetí činí podíl paliva odebraného v režimu týdně vyhlašovaných cen pro firmy už 90 %. U firemních flotil přitom stále dominuje nafta, roste ale podíl benzínu. Větší zájem je rovněž o dobíjení elektromobilů. Vyplývá to z údajů společnosti Axigon, která je autorizovaným distributorem tankovacích karet.

Takzvané plošné ceny vyhlašované pro firemní zákazníky zpravidla na týdenní bázi využívají stále častěji i menší firmy a živnostníci. Důvod je zřejmý, tankovací karta s plošnou cenou garantuje odběry paliva za stejnou cenu celé síti čerpacích stanic bez ohledu na aktuální ceny pro koncové zákazníky na výdejních stojanech. Třeba na dálničních čerpačkách to znamená úsporu často až okolo 7 korun na litru paliva. Dlouhodobě jsou plošné ceny pod celorepublikovým cenovým průměrem.

Prakticky 90 % veškerých pohonných hmot, které letos v prvním pololetí odebraly firmy prostřednictvím tankovacích karet poskytnutých společností Axigon, bylo zakoupeno právě v režimu plošných cen. „Tohoto podílu jsme už loni dosáhli v případě tankovacích karet Shell. V tomto roce je už bezmála 9 z 10 litrů paliv tankováno s plošnou cenou také na čerpacích stanicích firmy Čepro, která provozuje sítě EuroOil a RoBiN OIL,“ říká Damir Duraković, generální ředitel společnosti Axigon, která je resellerem tankovacích karet Shell a EuroOil. A dodává, že třeba u Čepra byl podíl odběrů za vyhlašované ceny v roce 2018 jen 58 %.

Výrazná změna nastala také ve složení odběrů podle druhu paliva. Zatímco dříve se za vyhlašované ceny tankovala hlavně motorová nafta, dnes je tento způsob nákupu běžný i u benzínu. Podíl naturalu odebraného za vyhlašované ceny vzrostl z 63 % v roce 2018 na letošních 87 %. „Současně roste postupně i zastoupení benzínového pohonu ve firemních flotilách. Zatímco nejnižší podíl na odběrech paliv měl natural v roce 2017 – pouze 14,2 % – za prvních 6 měsíců letoška je to necelých 27 %. Nafta tedy i tak zůstává dominantním druhem paliva u firemních zákazníků a živnostníků,“ doplňuje Damir Duraković.

Firmy a podnikatelé také podle dat Axigonu častěji sahají po prémiových palivech. Jejich podíl na celkových odběrech vzrostl z méně než 5 % před deseti lety na letošních téměř 13 %. Prémiovým palivům stále dominuje nafta (více než 60 % z prémiových odběrů), ale roste i zájem o prémiový benzín.

Pokud jde o ostatní typy pohonů, podíl CNG v odběrech firem využívajících tankovací karty Axigonu zůstává pod 2 %, podíl LPG pod 1 %. Výrazně ovšem roste elektromobilita. „Za loňský rok ‚proteklo‘ prostřednictvím naší Energokarty na dobíjení elektromobilů přes 1 milion kilowatthodin elektrické energie. Za prvních 6 měsíců letošního roku je to už téměř 650 000 kWh, což naznačuje meziročně 30% růst,“ uzavírá Damir Duraković.

Celkově firmy za loňský rok odebraly prostřednictvím tankovacích karet Axigonu přes 70 milionů litrů pohonných hmot. Axigon poskytuje přes 60 tisíc tankovacích karet od společností Shell a EuroOil. Počet aktivně využívaných Energokaret se oproti loňsku sice zvýšil o 20 %, stále je jich však řádově méně než těch tankovacích – aktuálně kolem 4 tisíc. Axigon provozuje dobíjecí karty také pro řadu automobilek s nabídkou elektromobilů a rovněž pro jednu z klíčových leasingových společností na českém trhu.

Zdroj: AXIGON

Dobíjecí infrastruktura pro elektromobily se v prvním pololetí letošního roku rozšířila o desítky nových stanic, celkově jich tak nyní je k dispozici více než 3000. Spolu s tím roste i jejich vytížení, meziročně o více než polovinu se zvýšily jejich využití i objem odebrané elektřiny. Vyplývá to z aktuálních informací provozovatelů pro ČTK.

Podle dopravních expertů je hustota dobíjecí infrastruktury v ČR zatím vzhledem k množství registrovaných elektroaut dostačující, v rámci Evropy však patří co do počtu stanic k průměru. V Česku je nyní registrováno kolem 45.000 čistě elektrických aut. Kromě toho jezdí na tuzemských silnicích další desítky tisíc hybridních vozů.

Největší síť dobíjecích stanic nyní v Česku provozuje energetická společnost ČEZ, která letos zprovoznila zatím 74 nových stanic. Celkově jich tak nyní ve své síti má 916. „Stavíme hlavně ultrarychlé dobíjecí stanice o výkonu 150 kW a více, kterých už řidičům nabízíme 160, zvyšujeme i výkony stojanů ve frekventovaných místech a vylepšujeme služby pro zákazníky v čele s aplikací futurego. Výsledkem je, že už osm měsíců v řadě překračují odběry v naší sítí hranici jedné megawatthodiny (MWh),“ uvedl místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani. Cílem pro celý letošní rok je podle něj dosažení mety 1000 stanic a navýšení výkonu ze současných 85 MW na celkových 100 MW.

Spotřeba elektřiny u stojanů ČEZ za prvních šest měsíců letošního roku meziročně stoupla o 76 procent na rekordních 6,2 GWh elektřiny. Řidiči provedli více než 271.000 dobití s průměrným odběrem kolem 23 kWh.

Druhou největší síť stanic má Pražská energetika (PRE), která od začátku roku otevřela 67 nových stanic. Celkem jich tak nyní provozuje 868 s celkovým výkonem téměř 33 MW, přičemž v jednu chvíli u nich může dobíjet až 1354 elektromobilů. Společnost nedávno ohlásila rozšíření spolupráce s provozovatelem čerpacích stanic OMV, s nímž chce do roku 2030 instalovat 113 nových ultrarychlých dobíjecích stanic ve 48 lokalitách.

Celková spotřeba na stanicích PRE v pololetí činila 4,95 GWh, meziročně tak stoupla o zhruba 50 procent. Postupně roste i průměrný odběr při jednom dobití, který ve druhém čtvrtletí byl 19,5 kWh. Nejvíce řidiči podle společnosti opět využívají ultrarychlé stojany.

Nárůst poptávky hlásí také E.ON. Řidiči v pololetí z jeho sítě odebrali 3,08 GWh elektrické energie, což je meziročně více než dvojnásobek. Na takřka dvojnásobný počet vzrostl i počet samotných dobíjení, kterých firma za prvních měsíců zaznamenala 131.500. Nejvytíženější jsou přitom stanice v Praze a také kolem dálnice D1.

Na našich silnicích roste počet elektroaut, ale roste i počet našich dobíjecích stanice. Před rokem jsme v síti měli zhruba 500 dobíjecích bodů. Aktuálně už jich máme 630, přičemž výrazně roste podíl ultrarychlých dobíječek,“ řekl jednatelka společnosti E.ON Drive Infrastructure Helena Švejdová. Jen v červnu společnost zprovoznila 15 nových stanic s celkem 30 dobíjecími body. Další lokality jsou pak podle Švejdové ve výstavbě.

Zdroj: ČTK

Automobilů s pohonem na vodíkové palivové články je na trhu málo, prodávají se obtížně a palivo pro ně je drahé. Přesto by jim nakonec mohla patřit budoucnost, jak vyplývá z dat Evropské mezinárodní rady pro čistou dopravu (ICCT). Její experti spočítali na základě dat poskytnutých automobilkami, že bateriové elektromobily v současnosti během typického dvacetiletého životního cyklu vypouštějí o 73 procent méně emisí skleníkových plynů při porovnání s automobily s vnitřním spalováním. Pokud by stále využívaly pouze elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů, pak by to bylo dokonce o 78 procent méně emisí.

Ovšem vozy, které také jezdí na elektřinu vyrobenou na palubě v palivových článků díky vzdušnému kyslíku a do nádrží natankovanému vodíku, by mohly dokonce vypouštět o 79 procent méně skleníkových plynů (opět v porovnání s automobily se spalovacím motorem). Jenže v jejich případě takové výborné číslo, které je o jedno procento lepší než klasických elektromobilů, platí pouze v případě, že vodík pro ně bude také vyrobený pomocí energie vyrobené z obnovitelných zdrojů. Pokud naopak využívají vodík, který vzniká ze zemního plynu, pak produkují jen o 26 procent méně emisí oproti benzinovým či dieselovým autům.

Masové rozšíření vodíkových aut se ale v tuto dobu jeví jako dosti vzdálená budoucnost. Momentálně jsou na běžném trhu k dispozici jen dva typy těchto osobních vozů – Hyundai Nexo a Toyota Mirai. Také síť vodíkových plnících stanic je velmi řídká.

Zdroj: ČTK