[quote]České dráhy konkurenčního soukromého dopravce Leo Express nekoupí, jejich společné jednání skončilo nezdarem. Vedení státního dopravce možnost akvizici zavrhlo, byla nevýhodná. Informoval o tom dnes server Lidovky.cz, kterému to potvrdil ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). Oba podniky o koupi jednaly bez výsledku už v minulosti.[/quote]

Manažeři Českých drah a Leo Expressu jednali o možné koupi ze strany státního dopravce od března. „Leo Express přišel za ČD s tím, že má problém, chtěl jednat o případné akvizici. Dospělo se ale k tomu, že to nedává smysl,“ uvedl Havlíček.

České dráhy prověřovaly ekonomickou situaci soukromé společnosti prostřednictvím procesu due diligence, který se používá při jednáních o koupi nebo prodeji firmy. Podle serveru z něj vyplynulo, že by se nákup Leo Expressu drahám nevyplatil. Jedním z důvodů byla například skutečnost, že soukromý dopravce své vlaky nevlastní, ale má jen pouze pronajaté na leasing od banky.

„České dráhy se jako obchodní firma zajímaly o to, zda by případná koupě Leo Expressu byla pro rozvoj jejich byznysu přínosná a výhodná. V této věci proběhly standardní procesy a obchodní jednání a své rozhodnutí ČD oficiálně oznámí příští týden,“ řekl mluvčí drah Radek Joklík.

Dráhy o koupi Leo Expressu jednaly už na podzim 2018, kdy jim soukromá společnost za tři čtvrtě miliardy korun nabídl své vlaky. Z transakce však sešlo.

Leo Express vstoupil na českou železnici v roce 2012 a postupně rozšiřuje svůj provoz na železnici, působí v dálkové i regionální dopravě a také na slovenském, polském a německém trhu. Vedle vlaků provozuje společnost i autobusovou dopravu. Dopravní skupina, která patři podnikateli Leoši Novotnému, loni zaznamenala zisk 150 milionů korun a obrat 1,1 miliardy korun. V minulosti ovšem byla firma dlouhodobě ztrátová, což bylo zapříčiněno hlavně platbami za soupravy.

Zdroj : ČTK

[quote]Účet za státní slevy v dopravě pro studenty a seniory se v dubnu kvůli koronavirové krizi propadl na 49,5 milionu Kč, což je oproti běžným měsícům o 90 procent méně. Pokles se ovšem mezi dopravci lišil, zejména podle regionů. Pokles vyplacených kompenzací stát zaznamenal už v březnu, kdy dopravcům vyplatil 201 milionů Kč, což byl pokles o 55 procent. ČTK to sdělil mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Vláda původně chtěla platnost slev během koronavirové krize omezit, nakonec však zůstaly beze změny.[/quote]

Během dubna se tak naplno projevila vládní omezení zavedená kvůli šíření koronaviru, která zahrnovala mimo jiné uzavření škol. Dopravci evidovali během krize zhruba desetinový zájem cestujících. Na desetině byla i výše vyplacených kompenzací dopravcům, a to ve srovnání s dubnem 2019 i lednem 2020, který byl posledním dlouhým měsícem před krizí.

Nejvíce za duben vyfakturovaly České dráhy, a to přes 20 milionů Kč. U drah je meziroční pokles 93 procent. Na druhém místě byl RegioJet s 2,5 milionu Kč, u něhož byl pokles přes 80 procent. Dále následovaly jednotlivé regionální divize Arrivy a ČSAD.

Propad vyplacených kompenzací se lišil i podle regionů. Na první příčky se dostali zejména středočeští dopravci. Podle ministerstva tam zřejmě ještě zaúčinkovala „setrvačnost doběhu“ časových jízdenek integrovaného dopravního systému.

Za květen už bude v souvislosti s rozvolňováním vládních opatření a částečným otevřením škol zřejmě účet za poskytnuté slevy růst. Oproti běžným měsícům však lze stále očekávat pokles.

Slevy platí od září 2018 a za první rok jejich fungování stát dopravcům vyplatil přes 5,6 miliardy Kč. Slevy platí na všech vnitrostátních dálkových regionálních autobusových a železničních linkách, v integrovaných dopravních systémech a také na linkách městské hromadné dopravy, které zajíždějí za hranice města. V železniční dopravě platí pouze ve vozech druhé třídy.

Vyplacené kompenzace za duben podle dopravců (v Kč):

[quote]Pokles emisí z dopravy o 90 procent do roku 2050, který vyplývá z tzv. Green dealu Evropské unie, je velkou příležitostí pro český železniční průmysl. Klíčové je, aby v něm pracoval dostatek vzdělaných lidí, řekl dnes na konferenci o budoucnosti železničního průmyslu Jiří Pohl, který je odborníkem na udržitelnou mobilitu ve společnosti Siemens. Podle generálního ředitele výrobce lokomotiv CZ LOKO Josefa Gulyáse je také nutné, aby si firmy udržely v Česku know-how i výrobní kapacity, přičemž problém s globalizací výroby ještě zvýraznila koronavirová pandemie.[/quote]

„Přesunovat výrobu mimo Česko je nesmysl. Je potřeba mít vlastní know-how, umět lidi vzdělávat a mít výrobu pod kontrolou. Pokud takto firmy uvažovat nebudou, bude z Česka montovna,“ řekl Gulyás. Podle něj má Česko šanci měnit se světem, ale je potřeba dělat to, co svět chce, i když se nám to nemusí líbit.

Železničnímu průmyslu se nabízí v následujících 30 letech velká perspektiva díky tomu, že k dosažení cílů je potřeba převést tři čtvrtiny nákladní dopravy ze silnice na železnici, stejně tak převést na železnici část individuální dopravy. Dnes se v dopravě z 93 procent spotřebovávají fosilní paliva, přitom zajišťují jen 78 procent dopravních výkonů. Elektřina se proti tomu používá jen ze dvou procent, ale zajistí 18 procent výkonů. „V dopravě můžeme docílit dvou druhů úspor. Jeden z nich jsou technologické inovace, druhý právě převedení dopravy ze silnic na železnici,“ uvedl Pohl. Aby to bylo možné, je potřeba vyvíjet nová vozidla, zavádět na tratě nové technologie, stavět vysokorychlostní tratě, zvyšovat kapacitu existujících tratí a stavět nové terminály.

Na koleje se podle Gulyáse i Pohla dostanou lokomotivy či jednotky pro osobní dopravu s akumulátory, s vodíkovým pohonem či hybridními pohony. Aby se podařilo dosáhnout cíle, je potřeba také narovnání podmínek pro železniční a silniční dopravu. „Cena je podstatným faktorem a je potřeba odstranit diskriminaci elektrické vozby. Elektřina je zatížená poplatkem na podporu obnovitelných zdrojů, nafta poplatkem zatížená není. Stejně tak je elektřina zatížená platbou emisních povolenek, nafta nikoliv,“ řekl Pohl.

Podle něj české strojírenství je schopné uspokojit požadavky modernizace a rozvoje železniční dopravy, protože jeho kapacita je určená z velké části pro export. Jen musí mít dostatečný přísun vzdělaných lidí.

Zdroj : ČTK

[quote]S propadem cen benzínu a nafty současně vzrostl podíl fixní složky jejich konečné ceny. Tou je spotřební daň. Výsledkem je výrazný růst míry zdanění pohonných hmot. Podle nejnovějších statistik Evropské komise (EK) činí v Česku celkový podíl daní v ceně benzínu 67 %, u nafty je to 59 %. Evropský průměr je ještě o něco vyšší.[/quote]

Výsledné ceny benzínu a nafty jsou v Česku i ve všech zemích EU tvořeny více než z poloviny daněmi. Jde především o spotřební daň, která v tuzemsku činí u benzínu 12,84 Kč/l a 10,95 Kč/l u motorové nafty. Jedná se o fixní součást konečné ceny paliv, což ze své podstaty způsobuje, že při poklesu ceny komodity, tedy ropy, roste podíl daní na celkové ceně. Finální cenu pohonných hmot samozřejmě ještě zvyšuje DPH, která se počítá ze základu obsahujícího vedle ceny suroviny a marže rafinerie a pumpařů i spotřební daň. To znamená, že platíme daň z daně.

Podle aktuálních statistik EK vystoupala míra zdanění u nafty na 59 % a u benzínu dokonce na 67 %. „Při porovnání se statistikami z úvodu loňského června došlo letos k nárůstu míry zdanění nafty o 8 a benzínu dokonce o 11 procentních bodů. V konkrétních číslech to znamená, že z ceny litru nafty odvedeme skoro 15 korun a 50 haléřů na daních, z ceny litru Naturalu 95 je to 17,37 korun,“ říká Damir Durakovič, generální ředitel nákupní aliance Axigon, která poskytuje tankovací karty Shell a EuroOil. Dle nejnovějších dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) ze dne 12. 6. přitom stojí litr Naturalu 95 průměrně 26,12 Kč/l a nafta 26,14 Kč/l. „Cena paliv očištěná o DPH i spotřební daň tak aktuálně činí 8,75 koruny za litr benzínu a 10,65 koruny za litr nafty,“ dodává Damir Duraković.

Vážený průměr míry zdanění pohonných hmot v rámci EU činí 68 % u benzínu a 62 % u nafty. Meziročně jde v obou případech o nárůst o 9 procentních bodů. Česko je v tomto ohledu podprůměrné. Při porovnání výše míry zdanění s ostatními státy se ale nachází až ve druhé polovině žebříčku. Nejnižší podíl daní na koncové ceně pohonných hmot má Malta, největší pak Slovinsko a Finsko společně s Velkou Británií. Z okolních zemí Česka má vyšší míru zdanění jen Německo, zatímco v Polsku je čtvrtá nejnižší vůbec. I tak ale patří Česko celkově k těm levnějším zemím. „Autodopravcům se proto vyplatí natankovat ještě v tuzemsku. Tankovací karty sice bývají akceptovány i v ostatních evropských zemích, ale české firmy i podnikatelé mohou v Česku, popřípadě na Slovensku využít takzvané plošné ceny. Ty umožňují bez ohledu na lokalitu, tedy i na dálničních a příhraničních pumpách, které standardně bývají znatelně dražší, tankovat za stejnou  cenu jako ve zbytku republiky, která je současně dlouhodobě podprůměrná,“ vysvětluje Damir Duraković.

Porovnání cen paliv a míry jejich zdanění v Česku

Zdroj: ČSÚ, EK, výpočty Axigon, a.s.

Podíl daní na koncových cenách paliv v jednotlivých zemích EU

(%, řazeno dle míry zdanění benzínu)

Zdroj: EK