Domů Blog Strana 870

U Prahy vznikla první mobilní samoobslužná čerpací stanice na LNG

VSpolečnost GasNet, tuzemský lídr v distribuci zemního plynu, úspěšně zprovoznila v tuzemsku první mobilní veřejnou samoobslužnou plnicí stanici na zkapalněný zemní plyn – LNG. Čerpací stanice se nachází v Klecanech u Prahy, kousek od dálnice D8. Řidičům nákladních vozů je tato moderní a ekologická technologie k dispozici non-stop.

Řidiči nákladních vozů na LNG mohou nyní pohodlně a komfortně tankovat v Klecanech u Prahy v areálu Volvo Group Truck Center Praha-sever. Veřejná čerpací stanice je pouze 8 kilometrů od hlavního města, je samoobslužná a otevřená 7 dní v týdnu 24 hodin denně. Rovněž platba prostřednictvím tankovací karty, kterou GasNet distribuuje svým zákazníkům, je velmi jednoduchá. „LNG je pro nákladní dopravu ekonomická, ekologická a efektivní alternativa ke klasickým palivům. Technologie pohonu na LNG u tahačů je za více než 20 let dobře vyzkoušená a ověřená. Jsme přesvědčeni, že nákladních aut na LNG bude u nás rychle přibývat, a to obdobným tempem jako v případě stlačeného zemního plynu, tedy CNG. Věříme, že LNG bude hrát klíčovou roli při dosažení environmentálních cílů České republiky do roku 2025 respektive 2030 v oblasti snižování emisí,“ říká Thomas Merker, Chief Financial Officer skupiny GasNet, a dodává: „Chceme se zasadit o vybudování trhu se zkapalněným zemním plynem v nákladní dopravě. Zprovoznění naší první mobilní stanice proto považujeme za důležitý milník. Je to také jasný signál dopravcům, kterým chceme usnadnit cestu k LNG a zpřístupnit jim tuto technologii a infrastrukturu.

Technologie LNG je bezpečná a spolehlivá

Pro společnost GasNet je bezpečnost a spolehlivost provozu absolutní prioritou. „Naši odborníci jsou připraveni proškolit řidiče a ukázat, že tankování vozů na LNG je stejně snadné, jako u naftových aut,“ vysvětluje Filip Dostál, Head of Business Development, GasNet. „Zvolili jsme jednu z nejmodernějších dostupných technologií, která umožňuje bezproblémové a rychlé natankování všech značek nákladních aut na LNG. Jedná se o vozy značky VOLVO, Scania a IVECO. Řidiči zvládnou natankovat po krátkém zaškolení sami a doba čerpání je stejná jako u dieselových vozů. Do deseti minut je nádrž plná,“ doplňuje F. Dostál.

Na LNG stanici bez problému natankuje až 6 aut za hodinu
Na LNG stanici bez problému natankuje až 6 aut za hodinu
Natankováno je do deseti minut
Natankováno je do deseti minut

LNG výdejní terminál komunikuje v češtině

Pro snížení emisí v nákladní dopravě je LNG jedinou reálnou alternativou

Zájem o LNG jako o moderní a ekologické palivo v poslední době výrazně stoupá v celé Evropě. I v České republice je pro splnění emisních cílů EU v nákladní dopravě větší využití vozidel na LNG v současné době jedinou vyzkoušenou a reálnou variantou. Ve srovnání s naftovými motory mají vozy na LNG při srovnatelném dojezdu výrazně nižší emise, nižší hlučnost a nižší provozní náklady. Podle Národního akčního plánu čisté mobility by mělo do roku 2030 jezdit po tuzemským silnicích 6 900 nákladních vozidel na LNG a měli bychom mít 30 plnicích stanic. „V současnosti je zkapalněný zemní plyn obecně považován za velmi perspektivní palivo. Dynamický růst pozorujeme i jinde v Evropě, v poslední době zejména v Německu, Itálii, Francii a Nizozemí. V této oblasti vidíme velký potenciál také pro Českou republiku, a proto zde aktivně působíme již delší dobu. Podíleli jsme se na testování vozů na LNG, spolupracujeme s výrobci vozů a samozřejmě také s dopravci. Naše působení a aktivní roli v nastartování tuzemského trhu s LNG chceme a budeme rozhodně posilovat a upevňovat i nadále,“ uzavírá T. Merker.

 

Zdroj : Gasnet

Koronavirová pandemie způsobila v hamburském přístavu pokles přeloženého zboží

Celosvětově citelné, negativní následky koronavirové pandemie se samozřejmě odrazily také ve vývoji překladu v největším německém universálním přístavu. Přes terminály hamburského přístavu tak bylo v prvních šesti měsících tohoto roku přeloženo 61,2 mil.tun zámořského zboží. To představuje pokles o 12 procent. Postiženy byly oba hlavní segmenty zboží. Překlad jak kusového zboží se 42,5 mil. tun (-12,2%), tak i překlad hromadného zboží s 18,7 mil. tun (-11,7%) zaostaly hluboko za loňskými dobrými výsledky. V segmentu překladu kontejnerů bylo v Hamburku v prvém pololetí přes přístavní terminály zmanipulováno celkem 4,1 mil. TEU (20stopý standartní kontejner). To představuje ve srovnání se stejným obdobím loňského roku pokles o 12,4 procenta.

„Tento vývoj nás samozřejmě netěší, ale pandemií způsobený pokles překladu v prvém pololetí silně postihl všechny severoevropské přístavy. Jak se očekávalo, na základě celosvětové slabé konjunktury a částečně zastavených či jen velmi zpožděných běhů globálních dodavatelských řetězců, došlo ve druhém čtvrtletí k silnějšímu propadu, než tomu bylo v prvých třech měsících“, říká Axel Mattern, člen představenstva Hafen Hamburg Marketing e.V.

 

„Je však důležité, že přístav i nadále poskytuje své manipulační a logistické služby v režimu 24/7. Stále je zajištěno spolehlivé zásobování obyvatelstva a ekonomiky zbožím i za těchto obtížných globálních ekonomických podmínek. Přístav je plně funkční díky svým překladištním terminálům, logistickým a servisním operacím i dopravním spojením s vnitrozemím. Naši zákazníci to oceňují a dává to jistotu i našim zaměstnancům, “ konstatuje dále Mattern.

 

Největší pokles objemu oproti stejnému období předchozího roku byl zaznamenán v importním směru. Dovoz poklesl v prvních šesti měsících na 33,7 mil. tun (-16,3 procenta), vývoz činil 27,5 mil. tun (což představuje -6,1 procenta). Na straně dovozu vedl zejména pokles výroby oceli k menším objemům v manipulaci s rudami a uhlím. Celkově došlo v dílčích segmentech sypkého a tekutého nákladu k poklesu o 24,0 procenta, resp. 10,5 procenta. Naopak manipulace se zemědělskými produkty v segmentu sypkého zboží se v první polovině roku vyvíjela pozitivně a dosáhla objemu 4,1 mil. tun (+30,8 procenta). Významně vyšší vývoz obilí a hnojiv je hlavním důvodem tohoto velmi dobrého vývoje v první polovině roku.

 

V případě překládky kontejnerů byl vývoj objemů deseti nejdůležitějších obchodních partnerů přístavu Hamburk v prvních šesti měsících velmi odlišný. Zejména propad manipulací s kontejnery v zámořských přepravách s Čínou (-16,4 procenta), tradičně nejdůležitějšího obchodního partnera Hamburku, nemohl být kompenzován pozitivním vývojem v jiných zemích. Navíc kromě Číny byl zaznamenán pokles v námořních přepravách i u dalších významných obchodních partnerů, konkrétně Ruska (-14,9 procenta), Švédska (-13,3 procenta), Jižní Koreje (-14,4 procenta), Dánska (-2,7 procenta) a Polska (-10,5 procenta). „Vypnutí čínské ekonomiky a následné vynechané odjezdy liniových námořních dopravců – Blank Sailings – vedly k nižším objemům překládky. Tyto následky se projevily do výsledků za první polovinu roku s časovým zpožděním, “vysvětluje Mattern, který ale zároveň poukázal na oživení námořního spojení s čínskými přístavy na straně dovozu i vývozu od počátku července.

 

Pro nadcházející měsíce Axel Mattern a jeho kolega z představenstva Ingo Egloff předpokládají, že se přístav Hamburk musí připravit na pokračování ve vynechávání odjezdů liniových námořních dopravců a na poměrně pomalý nárůst celkové manipulace se zbožím. „V posledních dvou měsících se díky částečnému restartu čínské a evropské ekonomiky stabilizovaly odjezdy lodí. Jsem přesvědčen, že jsme již dosáhli dna pandemického poklesu v překládce námořního zboží a že na konci roku pocítíme první znatelné oživení a zlepšení situace v ekonomice, “míní Ingo Egloff.

 

Zdroj: Hafen Hamburg Marketing

Obrana může koupit armádní vrtulníky z USA navzdory chybě

Ministerstvo obrany může pokračovat v nákupu vrtulníků od firmy Bell z USA za 17 miliard korun, i když při vyřizování námitek k této zakázce chybovalo. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zohlednil při rozhodování bezpečnostní zájmy státu, informoval dnes v tiskové zprávě. Přesto zadavateli hrozí vzhledem k závažnosti jednání a hodnotě zakázky citelná pokuta, uvedl úřad. Rozhodnutí není pravomocné, může být proti němu podán rozklad.

Návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podal italský výrobce vojenských vrtulníků Leonardo. Ministerstvo obrany námitky této společnosti obdrželo 20. listopadu loňského roku, následující den ale podepsalo smlouvu s firmou Bell, o námitkách firmy Leonardo rozhodlo až 5. prosince.

„Zákon v tomto případě předpokládá uložení zákazu plnění smlouvy, jestliže je podán příslušný návrh. V uvedeném případě však bylo zjištěno, že uložení zákazu plnění smlouvy by znamenalo ohrožení existence širšího obranného nebo bezpečnostního programu, který má zásadní význam z hlediska bezpečnostních zájmů státu,“ uvedl mluvčí úřadu Martin Švanda.

Ministerstvo obrany verdikt ÚOHS nekomentovalo s odkazem na to, že rozhodnutí zatím oficiální cestou neobdrželo. „Vyjádříme se, jakmile ho budeme mít k dispozici,“ sdělila ČTK Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení ministerstva obrany.

Ministerstvo obrany se loni rozhodlo koupit 12 vojenských vrtulníků, které nahradí ve výzbroji české armády ruské bitevní vrtulníky Mi-24/35. Americká firma Bell českým vojákům dodá za 646 milionů dolarů, tedy 17,6 miliardy korun s DPH, osm víceúčelových vrtulníků UH-1Y Venom a čtyři bojové vrtulníky AH-1Z Viper.

Italská nabídka na stroje Agusta AW 139M byla levnější, ale měla podle ministerstva nedostatky. Stroje například nesplňovaly armádní požadavek na odzkoušení v operacích.

Italský výrobce podal loni v prosinci podnět k ÚOHS, aby zakázku ministerstva obrany prošetřil. Úřad však správní řízení zastavil, podnět byl totiž podán až po uzavření smlouvy. Poté Leonardo navrhl zákaz plnění smlouvy.

 

Zdroj : ČTK

Tisíce lidí se v Brně svezly historickými vozy dopravního podniku

Tisíce lidí využily v Brně historických jízd tramvají a autobusů i prohlídky vozoven Dopravního podniku města Brna, řekla ČTK mluvčí podniku Hana Tomaštíková. Akce nazvaná Dopravní nostalgie je součástí zkráceného festivalu Ignis Brunensis jako náhrada za zrušený program, který byl plánovaný na červen. Začala ve čtvrtek a potrvá do neděle.

Dopravní podnik nabízí jízdy historickými vozidly například při Dnech otevřených dveří nebo při výročích. Letos je 90. výročí zahájení autobusové dopravy v Brně. „Jsme rádi, že současná situace v souvislosti s koronavirem neovlivnila zájem. Naopak je velký zájem o prohlídku nové moderní haly v Pisárkách, kam přijelo hodně lidí,“ uvedla Tomaštíková. Podle ní se vše obešlo bez problémů, na místě byla dezinfekce, lidé byli upozorňováni na rozestupy. Roušky mít ale nemuseli.

Zájemci mohou v Pisárkách vidět čištění a ošetření tramvají, ale také historické vozy včetně tramvaje číslo 10, která před 120 lety zahajovala v Brně elektrický provoz. Historickými vozidly MHD se mohou lidé svézt i do vozovny ve Slatině, kde jsou autobusy. Největším tahákem je autobus Škoda 706 RTO, který čerstvě rozšířil sbírku historických vozidel podniku.

Kromě jízdy historickými tramvajemi do Pisárek a historickými autobusy do Slatiny jezdí dnes i vlaky tažené motorovými lokomotivami z Brna do Židlochovic. Jízdní řád je udělaný tak, aby se lidé mohli podívat i na rozhlednu na vrchu Výhon.

V neděli bude jezdit centrem Brna koňská a parní tramvaj. Bude také možné objet si již tradiční kolečko, které spočívá v jízdě vlakem z Brna do Kuřimi, poté autobusem do Technického muzea a pak tramvají na náměstí Svobody. Cestovat lze oběma směry. V Kuřimi bude před nádražím také výstava historických vozidel.

 

Zdroj : ČTK

Brno zavádí značku ukazující místo pro zaparkování koloběžky

Brno zavádí značku, která ukazuje místa vyčleněná pro legální parkování koloběžek. Do konce roku budou ve všech modrých zónách rezidentního parkování. V tiskové zprávě to uvedla Anna Dudková z tiskového oddělení magistrátu. Časem bude po městě celkem 170 míst s piktogramem koloběžky. Chce docílit toho, aby koloběžky nestály volně na chodníku.

 

Město značením reaguje na stále oblíbenější dopravu pomocí sdílených koloběžek. „Doufáme, že lidé budou kola i koloběžky odstavovat na označených stáních, která jsou k tomu určená, nebo na cyklostojanech. Věřím, že tak ubude koloběžek zanechaných na chodnících, kde překáží pěším,“ uvedl radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS).

 

Piktogram koloběžky je podle města unikátem v celé republice, protože města používají na značení symbol kola. „Málokdo ale ví, že kolo je v očích zákona stejné jako koloběžka. Platí zde tedy totožná pravidla. Primárně by se pro kola i koloběžky měly využívat k tomu určené stojany. Proto jsem rád, že odbor dopravy přišel s nápadem umisťovat na značky také symbol koloběžky a ozřejmit lidem, jaké dopravní prostředky mohou dané stání využívat,“ řekl Kratochvíl. Podobu značek už má město schválenou Policií ČR i společností Brněnské komunikace.
Zdroj : ČTK

Aero Vodochody odeslalo díly pro první letoun Embraer

Společnost Aero Vodochody tento týden odeslala do Brazílie kompletní sadu dílů pro brazilského výrobce letadel Embraer, který z nich vyrobí letoun KC-390. Je určený pro prvního evropského zákazníka, konkrétně z Portugalska. Aero Vodochody dodává nejhodnotnější části trupu letounu, na jehož vývoji se také firma podílela, uvedla dnes v tiskové zprávě mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová.

Společnost Aero Vodochody zasáhla koronavirová krize. „Koronavirová krize nás nejvíce zasáhla v našich dodávkách pro mezinárodní letecké výrobce. Zatímco byznys s generálními opravami a modernizacemi provozovaných letounů zatím běží podle plánu, například na programu Airbus A220 nyní pociťujeme zhruba třicetiprocentní útlum objednávek, podobně jako v dodávkách pro Embraer,“ řekl viceprezident Aero Vodochody Jakub Hoda.

Zadní část trupu pro Embraer KC-390, který Aero Vodochody dodává, je s rozměry 6,5krát 4,5krát 3,3 metru největší částí letounu, která se kdy v ČR vyráběla. Dosud vyrobené letouny KC-390 používá brazilská armáda, prvním evropským zákazníkem je Portugalsko.

„Dodávky Aera pro Embraer jsou významným projektem spolupráce s Brazílií. Právě proto mě zajímaly prognózy a současný stav této kooperace. Loňský letecký vývoz do Brazílie, která patří mezi významná odbytiště a zájmové trhy české letecké produkce, činil 1,13 miliardy korun,“ řekla náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro zahraniční obchod a EU Martina Tauberová.

Významným projektem Aera je nový cvičný letoun L-39NG, který se nyní přehoupl do předposlední fáze certifikace. Z hlediska obchodu chod podniku zatím pohání zejména generální opravy a modernizace legendárních letounů L-39 Albatros, prodej letounů řady L-159 a také mezinárodní kooperace.

V současné fázi ověřovacích zkoušek letoun L-39NG obstál ve vzduchu u testovacích letů a nyní postupuje do fáze letů certifikačních, které uzavírají ověřovací proces letových schopností.

Aero Vodochody Aerospace se zaměřuje na vývoj, výrobu, údržbu a vylepšení civilních a vojenských letadel a je největším leteckým výrobcem v Česku a jedním z nejstarších leteckých výrobců na světě. V roce 2018 mělo Aero tržby 2,6 miliardy korun a hospodařilo s provozní ztrátou před odpisy ve výši 223 milionů korun, výsledky za loňský rok společnost zatím nezveřejnila. Před propuknutím pandemie firma předpokládala, že letos zdvojnásobí tržby téměř na šest miliard korun a vrátí se do černých čísel.

 

Zdroj : ČTK

Dny NATO budou bez návštěvníků, přenos nabídne osm hodin programu

Letošní 20. ročník Dnů NATO v Ostravě a Dnů vzdušných sil Armády ČR se odehraje bez návštěvníků, avšak lidé budou moci dva dny sledovat přímé přenosy v České televizi nebo na internetu. Program se ještě dolaďuje, 19. a 20. září se ale na letišti v Mošnově na Novojičínsku uskuteční každý den čtyři hodiny dynamických ukázek na zemi i ve vzduchu. Během akce bude rovněž oceněno 1000 záchranářů a příslušníků bezpečnostních složek za nasazení během nouzového stavu. Novinářům to dnes řekli organizátoři.

Předseda pořádající organizace Jagello 2000 Zbyněk Pavlačík řekl, že půjde o jednu z mála akcí tohoto typu, které se letos v Evropě vůbec uskuteční. Dny NATO jsou největší bezpečnostní přehlídkou v Evropě a běžně je v Mošnově navštěvují statisíce lidí, loni jich bylo 220.000.

Jedinou možností ale letos bylo zorganizovat akci bez návštěvníků. „Bylo to pro nás nejtěžší rozhodnutí za 20 let. Musíme respektovat platná hygienická i z toho vyplývající bezpečnostní opatření,“ řekl Pavlačík.

Malou útěchou pro diváky podle něj bude možnost sledovat přenos s využitím špičkové přenosové technologie Wave Relay, kterou budou mít Dny NATO jako první akce ve střední a východní Evropě. „Umožní zcela nový přenos z dynamických ukázek, protože kamery ve vysokém rozlišení budou umístěny buď přímo na uniformách vystupujících účastníků, nebo na technice,“ řekl Pavlačík. Na rozdíl od předchozích let nebude letos program po oba dny stejný, ale každý den jiný.

Velitel Vzdušných sil Armády ČR Petr Hromek řekl, že program se teprve ladí, protože se ještě čeká na potvrzení zahraničních účastníků. „Chceme si připomenout i 15 let provozu letounů Gripen v České republice, takže chystáme i průlet českých, švédských, maďarských letounů Gripen, pokud opravdu přiletí,“ řekl Hromek. Vzhledem k tomu, že se do areálu nedostanou diváci, statické ukázky techniky tam letos nebudou.

Ostravský primátor Tomáš Macura (ANO) řekl, že Dny NATO by také měly alespoň částečně kompenzovat oslavy 75. výročí osvobození, které město chystalo velkolepé, ale kvůli pandemii koronaviru je muselo zrušit. „Ve spolupráci se Slezským zemským muzeem v Opavě jsme vymysleli způsob, jak v rámci Dnů NATO předvést vojenskou techniku, která se podílela na osvobození Ostravy a Ostravska, a chtěli bychom tam i přivítat, pokud se nám to podaří, válečné veterány,“ řekl Macura.

Organizátoři lidem nedoporučují, aby se vydali sledovat letecké ukázky do okolí letiště, krajský policejní ředitel Tomáš Kužel řekl, že ale očekává, že obzvlášť v případě pěkného počasí se někteří lidé do Mošnova vydají. Policie se proto na akci připravuje, aby zabránila například živelnému nájezdu aut do míst, kde by mohla bránit provozu. Pokud se ale lidé nebudou chovat neukázněně, nebude jim policie v pohybu bránit. „Když by docházelo na vstup na cizí pozemky, kde už by to majitelům vadilo, nebyla by to běžná louka, když by docházelo k poškozování majetku, třeba ničení oplocení letiště, tak to už jsou samozřejmě věci, které by policie řešit musela,“ řekl Kužel.

Moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO) řekl, že kraj akci podpořil, protože kdyby se letos neuskutečnila, ohrozilo by to i její konání v dalších letech. „Kdybychom se měli bát všech potenciálních rizik, tak bychom dneska už nemohli uspořádat vůbec nic. Domnívám se a sázím na to, že lidé jsou natolik rozumní, že nebudou věci komplikovat,“ řekl Vondrák.

 

Zdroj : ČTK

10 otázek a odpovědí k Bio LPG. První „várka“ se na českých čerpacích stanicích objevila letos v červenci

[quote]Bio LPG představuje emisně čistou variantu klasického fosilního LPG. Od července na něj už jezdí automobily na severní Moravě. Bio LPG pochází z obnovitelných zdrojů a konkrétní palivo, které bylo v rámci první dodávky dovezeno do Česka, je vyrobeno ze zbytků jídla a cukrové třtiny. Nejde tedy o žádné biopalivo z řepky či palmového oleje. Z pohledu celého životního cyklu paliva má až o 90 % nižší uhlíkovou stopu než benzín a nafta. Přinášíme 10 nejdůležitějších otázek a odpovědí k Bio LPG.[/quote]

 

  1. Co znamená Bio LPG a kolik obsahuje toho „bio“?

Bio LPG neobsahuje žádné biosložky, jako je tomu u konvenčních paliv benzínu a nafty. Po chemické stránce jde o palivo zcela identické klasickému LPG, tedy o plyny propan, butan a jejich směsi. Klasické LPG je sice ekologickým, ale i tak stále fosilním palivem, které se z části získává jako vedlejší produkt při rafinaci ropy, z části pak při těžbě zemního plynu. Jediná odlišnost Bio LPG spočívá právě ve způsobu jeho výroby. Vzniká totiž z obnovitelných zdrojů, díky čemuž může mít v závislosti na technologii a zdrojích výroby o 70 % nižší uhlíkovou stopu než fosilní LPG. „Bio LPG, které bylo letos v červenci dodáno na český trh, je z hlediska uhlíkových emisí ve srovnání s klasickým LPG dokonce o 83 procent šetrnější. Oproti naftě pak redukuje produkci skleníkových plynů o více než 90 procent,“ říká Jiří Karlík, odborník na LPG a generální ředitel společnosti Primagas.

 

  1. Jak může mít stejný produkt nižší emise?

Je zřejmé, že pokud je bio LPG z chemického hlediska totéž, co fosilní LPG, musí při spalování vznikat úplně stejné emise. Posuzovat ale jen to, co vyletí z výfuku, je značně zavádějící. Pro objektivní hodnocení vlivu spalování různých komodit na životní prostředí je vhodnější brát v úvahu celý životní cyklus paliva, tedy cyklus „od zdroje ke kolům“ (Well-To-Wheel). K úspoře na emisích CO2 u Bio LPG totiž dochází nikoliv při spalování ve voze, ale ve fázi Well-To-Tank, tedy ve zdrojové části a při výrobě paliva.

 

  1. Proč je vhodné hodnotit celý životní cyklus paliva?

Nedává smysl posuzovat emise CO2 jinak než optikou celého životního cyklu paliva. Skleníkové plyny totiž působí globálně. I když má například samotný vůz na elektřinu emise skleníkových plynů nulové, z pohledu celého životního cyklu záleží na tom, jak byla elektrická energie vyrobena. Pokud ho pohání elektřina z hnědého uhlí, dostáváme se na hodnoty emisí horší, než má nafta nebo benzín. Z hlediska cyklu Well-To-Wheel tedy reálný ekologický přínos elektromobility závisí na energetickém mixu daného státu.

 

  1. Kolik CO2 se tedy spalováním Bio LPG vyprodukuje?

Pokud jde o množství emisí skleníkových plynů, používá se jednotka gCO2ekv/MJ, která představuje ekvivalent CO2 na jednotku energie (megajoule). Zahrnuje tedy i jiné látky přispívající ke globálnímu oteplování. Dle mezinárodně používaného vzorce pro emise skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu produkuje benzín a nafta přes 90 gramů CO2ekv/MJ, fosilní LPG 73,6 gramů CO2ekv/MJ. Bio LPG vyprodukované z obnovitelných zdrojů pak pouze 12 až 18 gramů CO2ekv/MJ.

 

  1. Z čeho se Bio LPG vyrábí?

Bio LPG vzniká jako vedlejší produkt při výrobě hydrogenovaného rostlinného oleje (HVO) nebo bioethanolu. Jde tedy stejně jako u klasického LPG ve své podstatě o vedlejší produkt. „Dobrou zprávou je, že do výroby Bio LPG nemusejí vstupovat řepkové či palmové oleje. Bio LPG dodané aktuálně do Česka je totiž vyrobené ze zbytků jídla a cukrové třtiny použitých primárně na výrobu bioethanolu,“ popisuje Jiří Karlík. Vývojové projekty na výrobu Bio LPG v budoucnosti se však soustředí na využití odpadu. „I kdyby bylo vyrobeno maximální množství Bio LPG jako vedlejšího produktu při výrobě biopaliv, tvořilo by to jen asi dvě procenta z celkové světové spotřeby LPG. Nově se proto testují technologie na přímou výrobu Bio LPG z dřevěného odpadu, tedy odpadní celulózy, a lze předpokládat, že budou následovat i další způsoby výroby, například ze smíšeného odpadu,“ dodává Jiří Karlík.

 

  1. Kde se můžu setkat s Bio LPG, kde ho natankuji?

Bio LPG je v tuto chvíli k dostání na čerpacích stanicích na severní Moravě. Nijak ho ale samozřejmě nepoznáte. Protože jde o totožnou směs propan-butanu jako u klasického LPG, je součástí standardního autoplynu tankovaného do vozidel. Do Česka ho bylo dodáno 15 tun, což je ovšem v poměru k celkovému objemu prodávaného autoplynu minimální podíl v řádu jednotek procent. Během léta a podzimu budou zřejmě dodávky pokračovat, od příštího roku již na pravidelné bázi. S rostoucí produkcí Bio LPG poroste i jeho podíl na čerpacích stanicích a v budoucnu by se mohlo objevit také kupříkladu v plynových láhvích ve formě biopropanu pro pohon vysokozdvižných vozíků. V západní Evropě se LPG z obnovitelných zdrojů již dnes přidává i do běžných propan-butanových láhví nebo jako biopropan do propanových zásobníků, které domácnosti i firmy využívají k vytápění.

 

  1. Proč se Bio LPG míchá s LPG, když to není žádná příměs?

Díky bezproblémové mísitelnosti Bio LPG s konvenčním LPG se obě komodity distribuují ve směsích. Tím se jednak zamezí dodatečným dopravním nákladům a současně se dále sníží uhlíková stopa při přepravě. Jednoduše řečeno, než aby dodávku LPG přivezla jedna cisterna a Bio LPG druhá, dává větší smysl, když vyjede jen jedna naplněná směsí. Výsledná uhlíková stopa samozřejmě závisí na poměru obou složek. Prvních 15 tun Bio LPG dodaných v červenci zatím představuje minoritní podíl na celém objemu distribuovaného LPG. S růstem jeho produkce ale bude postupně růst i jeho podíl a v budoucnu možná nahradí fosilní LPG ze sta procent.

 

  1. Jsou pro použití Bio LPG nutné nějaké dodatečné úpravy palivových systémů vozidel nebo kotlů na vytápění domácností?

Kvůli Bio LPG není nutné investovat do nových technologií, vozidel nebo infrastruktury. Jak již bylo zmíněno, jde o emisně čistou variantu klasického LPG s naprosto stejným složením. Rozhodně tedy nehrozí, že by se vozidla na LPG musela nějak dodatečně upravovat. Totéž platí pro kotle či sporáky na LPG. Bio LPG tedy může na rozdíl od jiných alternativních paliv těžit z již velmi dobře rozvinuté stávající infrastruktury. Není proto ani třeba nákladně budovat a dotovat novou síť čerpacích stanic, kterých je v Česku už skoro tisícovka.

 

  1. Kolik stojí Bio LPG? Prodraží se jízda LPG automobilem?

Výhoda LPG spočívá kromě ekologického přínosu také ve velmi příznivé ceně paliva. Zatímco litr benzínu či nafty stojí v Česku dle posledních údajů ČSÚ skoro 28 korun, u LPG zaplatíte jen něco přes 12 korun za litr. Bio LPG se přitom na cenách LPG u čerpacích stanic nijak neprojevilo a v budoucnu by ani nemělo. „I když se v západní Evropě prodává Bio LPG pro topné účely přibližně o 5 až 10 procent dráž, v segmentu autoplynu se vzhledem k závazku ČR snižovat emise skleníkových plynů z dopravy cena LPG na stojanech našich čerpacích stanic zvedat nebude,“ říká Jiří Karlík z Primagasu.

 

  1. Má vůbec LPG nějakou budoucnost? Nových vozů se prodává minimum

Na LPG v tuzemsku jezdí dle informací České asociace LPG asi 170 tisíc vozidel, v celé Evropě je to dokonce více než 8 milionů. Na konci loňského roku a v první polovině toho letošního se na trhu objevily nové modely vozů s továrním pohonem na LPG. Informace o tom, že LPG za ostatními alternativami zaostává, jsou někdy poněkud zavádějící. Vycházejí totiž z údajů o registracích nových automobilů. Přitom ale většina „nových“ vozidel na LPG pochází z přestaveb starších benzínových, a tedy i emisně více problematických aut. Těch bylo loni dle údajů Ministerstva dopravy provedeno skoro šest tisíc. Pro srovnání, osobních vozů na CNG loni přibylo asi 1 700 a elektromobilů přibližně 600.

Šetření mezi podniky: Rychlý růst mezd se již zastavil

[quote]Pandemie koronaviru snížila firmám příjmy, zisky i zakázky a zvýšila ekonomickou nejistotu. Vyplývá to z výsledků šetření za druhé čtvrtletí roku 2020, které Svaz průmyslu a dopravy ČR již devět let provádí společně s Českou národní bankou. Respondenty jsou firmy, které reprezentují strukturu české ekonomiky. Jejich očekávání a pohled na vývoj tak odráží relevantní trendy v ekonomice.[/quote]

„Pandemie zastihla českou ekonomiku ve specifické situaci postupně oslabujícího růstu. Jeho tempo se snižovalo i u našich hlavních ekonomických partnerů a zároveň se zvyšovaly mzdy na maximum a zdražovaly vstupy. Do vypuknutí pandemie a přijetí mimořádných opatření ale ekonomika stále celkově mírně rostla. Krize firmám jednoznačně snížila příjmy, zisky i zakázky a zvýšila ekonomickou nejistotu,“ uvádí Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Z šetření plyne, že se u firem zhoršilo hodnocení domácí i zahraniční poptávky a obdobně se u nich zhoršuje i očekávání zakázek pro následující měsíce. „Odraz aktuální situace vidíme i ve výraznějším poklesu očekávaných firemních investic. Po vypuknutí pandemie podniky svými investicemi rychle reagovaly na zhoršení aktuální situace. Kvůli krizi se ale firmám snížily zisky a teď už jsou s investicemi opatrné,“ vysvětluje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Přestože nadále přetrvávají silné inflační tlaky a například ceny materiálů a surovin se zatím nezačaly snižovat, situace na trhu práce se oproti předchozím čtvrtletím zklidňuje. „Mzdový růst již dosáhl svého stropu v 1. čtvrtletí a jeho tempo oslabuje. Tento trend očekáváme i v následujících čtvrtletích,“ říká Vladimír Štípek, ekonom-analytik Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Z šetření také vyplývá, že firmy nechtějí riskovat a snaží se zajišťovat svůj export proti kurzovému riziku. „Podíl zajištěného exportu se blíží 60 %, tato eliminace rizika samozřejmě vyžaduje náklady. Firmy se proti riziku zajišťují přirozeným využíváním eura i v domácích transakcích. Logickým krokem by tak při silné provázanosti se zeměmi používajícími euro bylo přijetí společné měny. Dle závěrů šetření ji firmy používají v Česku i pro tuzemské transakce v 15 až 20 procentech případů,“ dodává Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy.

 

ZDROJ: Svaz průmyslu a dopravy ČR

České loděnice v Děčíně mají zakázky, ale chybějí jim zaměstnanci

[quote]Společnost České loděnice v Děčíně má nové zakázky, plánuje stavbu další haly a chce obnovit tradici praktické výuky učňů. Firmě, která má od roku 2017 jedinou majitelku, ale chybějí zaměstnanci. Ve výrobě pracovali Ukrajinci, kteří se nyní do Česka podle firmy kvůli epidemii koronaviru nedostanou. Loděnici ve čtvrti Křešice si dnes prohlédli účastníci konference pořádané na podporu výstavby plavebního stupně Děčín.[/quote]

Na stavbu jedné nákladní lodi je nutné mít zhruba 40 lidí. „Začínáme pociťovat až fatální nedostatek pracovníků, což by mohlo ohrozit termíny dodání zakázek. Pro pracovní síly ze zahraničí není možné kvůli koronaviru získat povolení,“ řekl novinářům ředitel společnosti Pavel Mráček.

V loděnici nyní budují chemický tanker pro nizozemského zákazníka. Je dlouhý 110 metrů, široký 11,5 metru a vysoký pět metrů, váží kolem 700 tun. Výroba začala v lednu, spuštěn na vodu bude v listopadu, následně si ho majitel odtáhne do Hamburku, kde se dovybaví. „Stavíme jen trup. Nemůžeme udělat kompletně vybavenou loď, protože by pak vážila dvojnásobek a nebylo by ji možné po Labi přepravit,“ uvedl Mráček.

V nejbližší době začnou v loděnicích pracovat i na druhé zakázce. V jedné obří hale se mohou najednou vyrábět až tři nákladní lodě. „Vše je ale o dostatku lidí, protože místní svářeči a obráběči odjíždí za prací do Německa, jsme odkázáni na cizince,“ uvedl Mráček.

V Křešicích dělníci lodě také opravují. Zatímco výrobu nových lodí zadávají zahraniční klienti, opravovat plavidla si nechávají čeští zákazníci. V halách je také prostor pro přidruženou kovovýrobu.

Od roku 2017 vlastní loděnice jediná fyzická osoba, je její Gayane Gukasyanová z Arménie. „Od vstupu nového vlastníka se zvyšuje obrat společnosti. Při vstupu byl 35 milionů, v roce 2018 sto milionů, loni 160 milionů a letos počítáme s obratem kolem 200 milionů korun,“ uvedl ředitel.

Firma investovala do modernizace jedné haly pro drobnější kovovýrobu či do opravy ubytovny pro zahraniční dělníky. V plánu je výstavba třetí haly, díky čemuž by vzrostla kapacita výroby lodí zhruba o třetinu. „Zaměřujeme se na stavbu velkých tankerů, ale do budoucna nevylučujeme stavbu menších lodí, o něž roste v posledních letech výrazně zájem i v Česku,“ uvedl Mráček.

 

Zdroj :  ČTK

Logistický kalendář