Systém rezidentního parkování v Brně se v roce 2026 rozšíří o osm nových oblastí. Modré zóny přibudou postupně od dubna do listopadu v Maloměřicích a Obřanech, Starém Lískovci a Bohunicích. Vedení města při vytváření harmonogramu spolupracovalo s jednotlivými městskými částmi, aby zohlednilo jejich požadavky i nynější stav parkování, uvedl v tiskové zprávě radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS).

Jako první přijdou na řadu v dubnu a květnu oblasti Dolnopolní, Obřanská, Fryčajova a Hády v Maloměřicích a Obřanech. V srpnu bude následovat oblast Spodní v Bohunicích, v září Dunajská ve Starém Lískovci, v říjnu Kamenice v Bohunicích a jako poslední v listopadu Bosonožská v Lískovci.

Všechny oblasti budou zařazené do návštěvnické zóny C. Znamená to, že parkování je regulované ve všední dny od 17:00 do 6:00. V tu dobu musí nerezidenti zaplatit parkovné 20 korun za hodinu, první hodina je zdarma.

Lidé, kteří v zóně bydlí nebo podnikají, si musejí vyřídit pakovací oprávnění, aby mohli bezplatně v zónách parkovat. Ceny se od roku 2018, kdy byl systém zaveden, dosud nezměnily. Vedení města nicméně předpokládá od příštího roku jejich zvýšení. Radní by o tom měli rozhodnout přibližně za dva týdny, řekl dnes Kratochvíl ČTK. Rezident nyní zaplatí za první auto ročně 200 korun, za druhé 4000 a za každé další 12.000. Abonent, tedy obvykle podnikatel mající v místě provozovnu, platí za první auto 4000 korun, za každé další 18.000. Každý má také nárok na 100 bezplatných hodin pro návštěvy.

Peníze, které lidé zaplatí za parkování, a také ty, které město vybere na pokutách, míří do fondu mobility, z něhož město financuje různé dopravní projekty. Letos se modré zóny rozšířily do devíti oblastí, příští rok přibudou ve 12.

Zdroj: ČTK

Nákladní dopravci v letošním prvním pololetí po českých silnicích přepravili 221,8 milionu tun nákladu, což bylo meziročně téměř o sedm procent více. Vyplývá to z předběžných statistik zveřejněných na webu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Kamiony tak za stejné období přepravily pětkrát více nákladu než vlaky, které za pololetí převezly 42,5 milionu tun nákladu, což bylo meziročně podobně. Lodní dopravci v ČR za první pololetí přepravili 469.000 tun nákladu, meziročně o 28 procent méně.

Generální tajemník Sdružení českých automobilových dopravců Česmad Bohemia Vojtěch Hromíř ČTK řekl, že vnitrostátní doprava v prvním pololetí vzrostla o šest procent a mezinárodní o 11 procent. K růstu podle něho významně přispěla tranzitní přeprava, přesná čísla ale neuvedl.

„Vnitrostátní přeprava rostla díky zvýšené spotřebě. Doprava pro cizí potřebu měla 14procentní nárůst u počtu přepravených tun. Naopak závodová doprava, tedy přeprava firem pro vlastní potřebu, měla 11procentní pokles,“ dodal.

V prvním pololetí roku 2019 před pandemií covidu-19 kamiony přepravily více než 226 milionů tun nákladu, letošní pololetní výsledky tedy zaostávají zhruba o dvě procenta. Přepravní výkony silničních nákladních dopravců, tedy součet vzdáleností, na které byly přepraveny jednotlivé tuny nákladu, v prvním pololetí činily 35,26 miliardy kilometrů. Meziročně vzrostly o více než deset procent, oproti roku 2019 o téměř 107 procent.

V samotném druhém kvartálu kamiony přepravily téměř 121,2 milionu tun nákladu, meziročně o téměř osm procent více. Přepravní výkony dopravců přitom ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostly o téměř 12 procent na 19 miliard kilometrů. „Opět jsme viděli odlišné výsledky ve vnitrostátní dopravě, která klesla o tři procenta, a v mezinárodní dopravě, která naopak zaznamenala přírůstek 24 procent,“ uvedl Hromíř.

Podle Hromíře je téměř 70 procent silničních dopravců pod tlakem zákazníků na snižování cen kvůli aktuálně příznivým cenám pohonných hmot. Dopravcům podle něj ale rostou náklady kvůli inflaci. Někteří menší dopravci jsou proto nuceni přepravu dotovat a někteří zvažují ukončení činnosti.

Loni dopravci po silnicích v Česku převezli 433,7 milionu tun nákladu, meziročně o 8,5 procenta méně. Byl to nejhorší výsledek automobilové nákladní dopravy od roku 2016. V roce 2019 silniční dopravci převezli 504,1 milionu tun. Loni se naopak meziročně zvýšila průměrná přepravní vzdálenost, a to ze 138,9 kilometru na 149,4 kilometru.

Zdroj: ČTK