Domů Blog Strana 89

Satelitní mýtný systém za pět let fungování vybral na mýtném 72,2 miliardy korun

Satelitní mýtný systém CzechToll od svého spuštění v prosinci 2019 do konce letošního října vybral na mýtném 72,2 miliardy korun. Z toho 64,1 miliardy korun tvořila částka za užití dálnic. Částku za listopad ještě firma nemá k dispozici, podle předběžného odhadu bude vyšší než 1,54 miliardy korun. Satelitní systém za posledních pět let zpracoval 5,5 miliardy mýtných transakcí. ČTK to řekl generální ředitel společnosti CzechToll Petr Chvátal. Společnost patří do skupiny ITIS Holding, která zastřešuje aktivity skupiny PPF v inteligentní dopravní infrastruktuře.

Satelitní mýtný systém pro automobily nad 3,5 tuny v ČR vybudoval CzechToll společně se slovenskou společností SkyToll, stát podle Chvátala vyšel na 1,945 miliardy korun bez DPH. Nahradil mikrovlnný systém rakouské firmy Kapsch. Ten fungoval od ledna 2007.

Nejvytíženější jsou v Česku podle Chvátala dva úseky dálnice D1. Jeden je u Brna, druhý za Prahou u Říčan, kde jsou velké sklady zboží. V listopadu systém v pracovní dny zaznamenal průměrně 591.000 vozidel denně. Ve špičce nejvytíženějšími úseky projede až 33.000 vozidel.

Na zpoplatněných komunikacích satelitní systém za posledních pět let zaznamenal 1,1 milionu různých registračních značek ze 77 zemí. „Nejvíce automobilů v systému elektronického mýtného má registrační značky z Polska. Evidujeme jich 290.000, z České republiky je to o 30.000 méně. Pro Poláky je tranzit přes Českou republikou hojně využívanou trasou do západní a jižní Evropy,“ řekl Chvátal. Třetí místo obsadily německé značky s počtem 84.000, dále bylo 78.000 automobilů z Rumunska a 56.000 z Litvy. Kromě evropských zemí systém zachytil značky například z Vietnamu, Japonska, Alžírska nebo Pobřeží slonoviny.

Pravidelné kontroly výběru mýtného podle firmy prokázaly, že správnost výběru mýtného na dálnicích dosahuje za posledních pět let průměrné hodnoty 99,92 procenta, stát požaduje správnost minimálně 99 procent. U silnic první třídy správnost výběru činí průměrně 99,78 procenta, minimální požadovaná hranice je 95 procent. Kontrolu správce mýtného podle Chvátala provádí státní podnik Cendis, podmínky výběru stanovil stát ve smlouvě. Jejich případné porušení trestá finančními sankcemi.

Konsorcium firem CzechToll a SkyToll se státem uzavřelo smlouvu na deset let a mýtný systém má tedy spravovat do konce listopadu 2029. Tendr na nového provozovatele stát zatím nevypsal. „Určitě máme ambici pokračovat, rádi se zúčastníme případného výběrového řízení,“ řekl Chvátal a dodal, že bude záležet také na nových podmínkách pro výběr provozovatele.

Průměrný měsíční výběr mýtného od vozidel s hmotností nad 3,5 tuny loni přesahoval 1,15 miliardy korun. Chvátal odhaduje, že celková výše mýtného vybraného v letošním roce vzroste meziročně o deset až 15 procent.

Zdroj: ČTK

ČD podepsaly kolektivní smlouvu, zvyšuje platy a zachovává benefity

Tarifní mzdy zaměstnanců Českých drah (ČD) se příští rok zvýší o 2,5 procenta a více peněz půjde i do jejich osobního ohodnocení. Zároveň zůstanou zachovány dosavadní benefity pro zaměstnance. Vyplývá to z podepsané kolektivní smlouvy na rok 2025, o které dopravce informoval v tiskové zprávě. Loni měl národní dopravce téměř 22.000 zaměstnanců.

O nové kolektivní smlouvě vyjednávalo vedení ČD se zástupci všech 12 odborových organizací, které v podniku působí. „Spolu s odbory jsme během jednání, která trvala několik týdnů a nebyla vůbec jednoduchá, hledali shodu především v oblasti mzdových požadavků,“ uvedl generální ředitel Českých drah Michal Krapinec. Nakonec se podle něj podařilo najít rovnováhu, aby zvýšení platů a udržení benefitů bylo pro zaměstnance zajímavé a zároveň umožnilo firmě pokračovat v rozvoji a modernizaci služeb pro cestující.

Nová kolektivní smlouva vejde v platnost 1. ledna 2025 a bude platit do konce téhož roku. Zaměstnancům garantuje zvýšení tarifních mezd o 2,5 procenta a navýšení finančních prostředků do osobního ohodnocení o půl procenta z osobních nákladů. Zaměstnanci ČD také dostanou mimořádnou odměnu 12.000 Kč, která jim bude vyplacena v listopadové mzdě. Zachována zůstávají všechna další ustanovení a benefity pro zaměstnance, jako je například délka pracovní doby, dovolená, různé formy příspěvků včetně penzijního připojištění a další benefity.

Mzdy a benefity představují jednu z nejvyšších nákladových položek železničního dopravce . „Ročně to představuje 11 miliard korun,“ uvedla náměstkyně generálního ředitele ČD pro lidské zdroje Blanka Havelková.

České dráhy loni přepravily 164 milionů cestujících, meziročně o zhruba sedm milionů více. Provozují zhruba 2000 hnacích vozidel a přes 1600 osobních vozů. Skupina ČD loni hospodařila se ziskem 3,8 miliardy korun. Oproti předchozímu roku to byl výsledek o 3,4 miliardy korun lepší. Zároveň šlo o nejlepší hospodářský výsledek skupiny od roku 2008. Zisková byla kromě nákladní dopravy loni po třech ztrátových letech také osobní doprava. Mateřské České dráhy loni vykázaly hrubý zisk tři miliardy korun, na zisku celé skupiny tedy měly největší podíl. Další část hrubého zisku skupiny obstarala dceřiná společnost ČD Cargo.

Zdroj: ČTK

Automobilky: Pro splnění emisí musí prodej elektromobilů vzrůst až o 80 procent

Pro splnění zpřísněných emisních cílů v příštím roce by tuzemské automobilky musely podle výkonného ředitele Sdružení automobilového průmyslu Zdeňka Petzla prodat o 60 až 80 procent elektromobilů více než v současnosti. To představuje prodej zhruba 70.000 až 90.000 čistě elektrických aut ročně navíc, aby se firmy vyhnuly hrozícím sankcím. Zájem o elektrické vozy ale v současnosti spíše klesá. Za deset měsíců letošního roku se jich v Česku vyrobilo necelých 96.000 a loni za celý rok to bylo 130.000 elektromobilů. Vyplývá z údajů Sdružení automobilového průmysl.

Evropským automobilkám podle ministerstva dopravy i sdružení hrozí v příštím roce za nesplnění emisních limitů u vyráběných osobních a užitkových vozů možné sankce v celkové výši až 16 miliard eur, tedy v přepočtu zhruba 400 miliard korun. Část z toho by měli případně zaplatit i tuzemští výrobci, jejich podíl je ale v současnosti složité určit, protože sankce se budou vztahovat vždy na celé skupiny, které většinou vyrábějí ve více zemích.

„V celé EU by pak registrace nových bateriových elektrických vozidel musely vzrůst ze současných 13,1 procenta celkových prodejů aut na 22 procent do roku 2025. To by znamenalo návrat na úroveň registrací bateriových elektrických vozidel roku 2023, tedy na úroveň 15 procent a dodatečné registrace 770.000 bateriových elektrický vozidel. To je však zcela v rozporu se současnými tržními odhady (EY Forecast), které předpovídají v roce 2025 pouze sedmnáctiprocentní rozšíření elektromobilů, tedy výrazně pod požadovanou úrovní,“ podotkl Petzl.

Požadavek na plnění průměrných emisí aut uváděných na trh v EU na necelých 94 gramů CO2 na kilometr znamená podle experta EY Petra Knapa výrazné zpřísnění. „Snadno se může stát, že překročení tohoto limitu nastane o 15 g či více. Pokuty navázané na překročení jsou masivní – každý gram znamená 95 eur navíc za každý zaregistrovaný vůz,“ řekl ČTK.

„Podíl připadající na tuzemské automobilky není zřejmý, neboť se tyto pokuty budou počítat na celou skupinu a placení se dá vyhnout nákupem kreditů od značek, které přeplňují. Respektive podle prvních odhadů by to minimálně pro Toyotu neměl být problém a měla by být bez pokut,“ dodal Knap.

Česko a Itálie s podporou dalších zemí vyzvaly minulý týden Evropskou unii, aby zmírnila sankce, které se mají od příštího roku vůči automobilkám, které neprodávají dost elektromobilů, uplatňovat. Podle ministra průmyslu Lukáše Vlčka (STAN) je důležité, aby automobilový průmysl měl primárně prostředky na inovace a zvyšování konkurenceschopnosti. Odčerpávat automobilkám peníze na pokuty za to, že neprodávají dostatečný počet elektromobilů, není podle něj správná cesta.

Možné sankce podle Petzla představují 25 procent celkového rozpočtu evropského automobilového průmyslu na výzkum a vývoj. Toto přesměrování finančních prostředků tak oddaluje investice do nových technologií a modernizace výrobních zařízení, což v konečném důsledku zpomaluje proces dekarbonizace silniční dopravy, dodal.

Zdroj: ČTK

Výbor SFDI schválil další příspěvky na zvýšení bezpečnosti i vybavení železničních vozidel jednotkami ETCS

Výbor Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na svém jednání schválil další příspěvky na zvýšení bezpečnosti zejména pěších účastníků dopravy i vybavení železničních vozidel evropským zabezpečovačem ETCS. Jde o projekty z celé republiky pro roky 2024 a 2025.

Schválili jsme další peníze na bezpečnost ve výši 921,1 milionů Kč, které pomůžou obcím zafinancovat infrastrukturní projekty zaměřené na zvýšení bezpečnosti dopravy nebo jejího zpřístupňování lidem s omezenou schopností pohybu a orientace. Jde například o výstavbu či rekonstrukce bezbariérových chodníků, přechodů pro chodce či autobusových zastávek. Schválení financí ve výši cca 1,9 mld. Kč na vybavení drážních vozidel jednotkami ETCS je pak dobrá zpráva pro dopravce, kteří se připravují na postupné zavádění výhradního provozu pod tímto zabezpečovačem, které začne od příštího roku,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.

V letošním roce bylo schváleno 169 takovýchto akcí měst a obcí z celé České republiky, které se zaměřují na zvýšení bezpečnosti. „Na rekonstrukci chodníků se tak mohou těšit například obyvatelé Řevnic, kde fond přispěje částkou 20 mil. Kč, nebo na severu Moravy se už na jaře mohou pustit do výstavby nového chodníku, který propojí obce Lučina a Pazderna s přispěním téměř 17 mil. Kč,“ přibližuje ředitel fondu Zbyněk Hořelica. Přehled schválených akcí a další informace naleznete na webu SFDI.

SFDI tak znovu přispěje ke zvýšení bezpečnosti těch nejzranitelnějších účastníků dopravy a umožní jednodušší pohyb například i maminkám s kočárky nebo starším lidem, ale i nevidomým nebo vozíčkářům.  Za tuto svou dlouholetou činnost získal SFDI v letošním roce cenu MOSTY pro rok 2023, kterou uděluje Národní rada osob se zdravotním postižením ČR.

Rovněž byly schváleny příspěvky pro 415 vozidel na osobní i nákladní dopravu společnostem České dráhy, ČD Cargo a METRANS v celkovém objemu cca 1,9 mld. Kč. Jedná se o příspěvek SFDI jako národní doplatek ke schváleným grantům ze strany EK v rámci fondu CEF.

Na předchozím listopadovém zasedání výbor SFDI schválil poskytnutí příspěvků na bezpečné nové cyklostezky a křížení komunikací v rámci projektů z celé republiky pro roky 2024 a 2025.

Od roku 2000 bylo podpořeno přes 4 tisíce příspěvků na zvýšení bezpečnost jednotlivým městům a obcím částkou více než 10 mld. Kč.

Zdroj: MDCR

VŠLG obdržela Cenu prof. Malindžáka za významný přínos v oblasti logistiky

Vysoké škole logistiky byla Cechem logistiky Technické univerzity v Košicích udělena Cena profesora Dušana Malindžáka za významný přínos v oblasti logistiky v kategorii organizace. Na slavnostním shromáždění Cechu logistiky toto významné ocenění činnosti VŠLG převzaly zástupkyně VŠLG z rukou nejvyšších představitelů Cechu logistiky, velevážených velmistrů cechu prof. Straky a prof. Fedorka. Udělená cena je pro VŠLG velkou poctou a motivací pro další rozvoj a inovace v oblasti vzdělávání budoucích odborníků na logistiku.

Cena profesora Dušana Malindžáka je pojmenovaná po významném slovenském odborníkovi a pedagogovi v oblasti logistiky, který byl zákládajícím členem Cechu logistiky a jejím prvním „veleváženým velmistrem“. Cena byla založena s cílem podpořit a ocenit výjimečné výsledky vzdělávání problematiky logistiky v kategorii pedagogové a organizace.

Pan prof. Ing. Dušan Malindžák, CSc., dr. h. c., je známý svou dlouholetou prací na poli vědeckého výzkumu a vzdělávání v oblasti průmyslové logistiky. Na Technické univerzitě v Košicích založil na fakultě BERG Ústav logistiky a studijní obor průmyslová logistika. Působil také na naší VŠLG jako hostující profesor pro výuku logistiky v letech 2004 až 2007.

Ing. Blanka Kalupová, PhD. a Ing. Hana Neradilová, PhD.

 

Zdroj: VSLG

Ředitelství silnic a dálnic zprovoznilo obchvat Klatov na tahu I/27

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zprovoznilo 2. prosince 7,6 kilometru dlouhý obchvat Klatov na silnici I/27 v Plzeňském kraji. Městu uleví hlavně od tranzitní dopravy ve směru od Plzně na Železnou Rudu. Zároveň se zrychlí jízda na Šumavu. Práce za miliardu Kč bez DPH trvaly tři roky.

 

„Obchvat uleví městu především od tranzitní dopravy, ale také usnadní cestování mezi okrajovými částmi Klatov. Je důležitý pro celé Pošumaví, ale i pro cesty do Bavorska. Tranzitní doprava už nebude projíždět centrem Klatov. Cesta bude bezpečnější, plynulejší a také se zrychlí. Jízda po nové přeložce bude o deset minut rychlejší než po současném průtahu skrz město, v dopravních špičkách i víc než o deset minut,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka. Projekt je spolufinancovaný z prostředků Evropské unie v rámci Operačního Programu Doprava 2014-2020.

Trasa přeložky vede převážně po plochách se zemědělskou půdou, jen u Horažďovického předměstí se přibližuje k zástavbě. Součástí obchvatu je devět mostů včetně lávky pro pěší. Náročnou stavbou byl most na začátku obchvatu za Štěpánovicemi dlouhý 165 metrů, který vede přes železnici i silnici třetí třídy. Jeden most překlenuje Špalkovský rybník, jejž bylo před začátkem prací nutné vypustit, aby se mohly na dně provést zemní práce pro založení mostního pilíře. Tento pilíř bude po napuštění rybníku vyčnívat z vody. Na obchvatu jsou také tři okružní křižovatky a dvě protihlukové stěny. Archeologové před stavbou prozkoumali hlavně místa ve čtvrti Luby. Objevili keramiku, sklo i železo z pravěku i vrcholného středověku.

„Díky obchvatu se významně zlepší životní prostředí ve městě a plynulost provozu. Současným průtahem projede denně až přes 17 000 aut. Vzhledem k tomu, že stavba obchvatu zasáhla některé přístupy na pozemky, vybudovali jsme i nové přístupové komunikace na tyto pozemky. Zajímavostí je, že ve spolupráci s městem Klatovy byla navržená náhradní trasa pro konání prestižních automobilových závodů Rallye Šumava, takzvaná Čínovská zatáčka. Její původní trasa byla nahrazená jednou z okružních křižovatek obchvatu. Okruh pro rallye tak zůstane zachovaný,“ uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Ve spolupráci s radnicí se také rozšíří síť cyklostezek v okolí města.

ŘSD se už zabývá i přípravou navazující stavby mezi Klatovy a Švihovem. Dokončená je technická studie. Tuto stavbu začne ŘSD v následujících letech projektovat. Na silnici I/27 plánuje ŘSD také obchvat Přeštic, na který by se měla do konce roku podepsat se zhotovitelem smlouva o dílo. Stavba dlouhá 5,3 kilometru by měla trvat dva a půl roku, náklady kolem 800 milionů Kč bez DPH.

Ředitelství silnic a dálnic aktuálně realizuje celkem 317,3 kilometrů nových staveb. Jedná se o 250,7 km dálnic a 66,6 km silnic I. třídy. Ve výběrovém řízení se nachází dalších 111,3 km dálnic a silnic I. třídy.

 

Zdroj: ŘSD

Výzkum: Řidiči se na silnicích v Česku cítí méně bezpečně než jinde v Evropě

Řidiči se na silnicích a dálnicích v Česku cítí méně bezpečně než řidiči v ostatních zemích Evropy. Naopak chodci hodnotí tuzemské chodníky jako bezpečnější než chodci v jiných evropských zemích. V průzkumu mezi 965 respondenty to zjistilo Centrum dopravního průzkumu (CDV), které o výsledcích informovalo v tiskové zprávě.

Dálnice v Česku vnímá jako bezpečné pouze 58,6 procenta dotázaných řidičů, evropský průměr je 66,1 procenta. Silnice mimo obec označilo za bezpečné pouze 38,6 procenta českých řidičů oproti evropskému průměru 50,8 procenta. Lepší není ani situace na takzvaných místních komunikacích, tedy silnicích ve správě měst a obcí, které jako bezpečné hodnotí 34,3 procenta českých řidičů zatímco evropský průměr je 51,4 procenta.

Hodnocení bezpečnosti se přitom výrazně liší mezi jednotlivými kraji. Silnice mimo obec například hodnotilo jako bezpečné 48,1 procenta řidičů ve Zlínském kraji, kdežto v Karlovarském to bylo jen 22,3 procenta.

Výzkum se uskutečnil jako součást mezinárodního projektu ESRA, jehož součástí je také subjektivní vnímání bezpečnosti na silnicích. „Analýza výsledků ukázala, že čeští řidiči motorových vozidel ve srovnání s evropským průměrem vnímají všechny využívané typy komunikací jako méně bezpečné. Hodnocení ze strany chodců a cyklistů sice odpovídá evropskému průměru, výsledků vyspělejších států však u nás nedosahujeme,“ uvedla Pavlína Skládaná z CDV.

Cyklisté a chodci jsou ve vnímání bezpečnosti silnic blíže evropskému průměru než řidiči. Cyklisté hodnotí nejlépe městské silnice s cyklopruhy, kde se cítí bezpečně 65,5 procenta z nich, mimo obce bez cyklopruhů si připadá bezpečně jen 21,7 procenta z nich. „Chodci se nejbezpečněji cítí na komunikacích s chodníky, které bezpečně hodnotí 76,1 procenta českých respondentů, což je nad evropským průměrem 71,9 procenta,“ dodala Skládaná.

Zdroj: ČTK

Praha odkoupila od JCDecaux za 133 milionů korun 429 přístřešků pro MHD

Hlavním městem vlastněná firma Technologie hlavního města Prahy (THMP) odkoupila za 133 milionů korun od společnosti JCDecaux 429 přístřešků pro zastávky MHD a 160 samostatně stojících reklamních ploch. Smlouvu podepsali zástupci obou firem. Nakoupený mobiliář město použije především k výměně zastaralých přístřešků. JCDecaux přístřešky na zastávkách MHD dříve vlastnila, magistrát jí však neprodloužil smlouvu a její mobiliář v posledních letech vyměnil za vlastní.

O odkupu stovek přístřešků obě firmy jednaly několik let poté, co město české pobočce francouzské firmy neprodloužilo kontrakt na provoz mobiliáře. Transakce se po podpisu smluv uskuteční formou odkoupení části závodu, která zahrnuje nejen již demontované přístřešky MHD, ale i takzvané samostatně stojící reklamní nosiče, které stojí na městských pozemcích. K THMP přejde také několik zaměstnanců, kteří se dosud o mobiliář pro JCDecaux starali.

Pořízené přístřešky město plánuje využít zejména k nahrazení asi 400 zastávek především na periferiích metropole, kde jsou stále umístěny staré přístřešky vlastněné dopravním podnikem, takzvaná drátoskla. Město bude zároveň moci vyjít vstříc žádostem některých převážně menších městských částí, kde nyní přístřešky úplně schází. „Budeme se snažit nahradit všechna drátoskla a zároveň vyjít vstříc požadavkům městských částí,“ uvedl dnes radní města Michal Hroza (TOP 09).

Před použitím THMP nechá přístřešky repasovat a přebarvit do tmavošedé barvy, ve které jsou i zastávky pořizované přímo hlavním městem. Ředitel THMP Tomáš Jílek uvedl, že ve větším množství by se v ulicích měly přístřešky začít objevovat ve druhé polovině příštího roku. Společnost počítá s tím, že repasování by mělo stát do 150.000 korun za přístřešek v případě nutnosti výměny skel, zatímco nákup nového stojí od 350.000 korun výše.

Jílek dodal, že výsledek vyjednávání se dá označit za kompromisní. Městu šlo primárně o přístřešky a firmě naopak o to, aby převzalo i co nejvíce reklamních zařízení. „Těch 160 kusů samostatně stojících reklamních ploch je vlastně kompromisní množství z původních několika set,“ řekl.

Ředitel dodal, že reklama je také součástí návratnosti investice, na kterou si firma vzala bankovní úvěr. Transakce je rozdělena, nyní THMP zaplatí 98 milionů korun a zbylých 35 milionů bude uvolňovat postupně v následujících čtyřech měsících za ta reklamní zařízení, která nyní nemají platná povolení a je nutné na ně počkat.

Francouzská JCDecaux v posledních letech přišla v Praze o dvě velké zakázky. Kromě kontraktu s magistrátem také v roce 2016 vypověděl pražský dopravní podnik (DPP) firmě Rencar ze skupiny JCDecaux smlouvu na reklamní plochy v MHD. Společnost následně krok napadla u soudu, spor dosud neskončil. JCDecaux také kvůli postupu DPP požádala o mezinárodní arbitráž, ve které po České republice požaduje 553 milionů korun.

Zdroj: ČTK

Rada hl. m. Prahy odsouhlasila pokračování stávajícího směnečného programu

Rada hl. m. Prahy (RHMP) v působnosti valné hromady DPP na svém jednání odsouhlasila pokračování stávajícího směnečného programu, který může sloužit, obdobně jako tomu bylo doposud, pro potřeby budoucí obnovy vozového parku DPP.

Po uzavření dodatku ke stávající smlouvě z něj DPP může začít čerpat kdykoliv v následujících deseti letech do maximální výše osm miliard korun, ale program DPP také vůbec nemusí využít.

 

DPP provedl před prodloužením stávajícího směnečného programu vyhodnocení nabídek na tuto formu financování jak od stávajících poskytovatelů, tak i od významných bankovních institucí na českém trhu. Pokračování dosavadního směnečného programu formou dodatku se stávajícími poskytovateli bylo vyhodnoceno jako ekonomicky nejvýhodnější.

Zdroj: DPP

Škoda chce příští rok překonat v prodeji elektromobilů hranici 80.000 aut

Škoda Auto plánuje příští rok výrazně přesáhnout v prodeji elektromobilů rok 2023, kdy jich zákazníkům dodala rekordních 80.000. Přispět k tomu má nový model Elroq, který doplňuje větší Enyaq. Prodeje Elroqu mají být zároveň vyšší než Enyaqu. Při prezentaci modelu Elroq to ČTK řekl manažer produktového marketingu Jaromír Mendl.

Automobilka dosud prodala přes 200.000 elektromobilů Enyaq a i s Elroqem nyní eviduje dalších 50.000 objednávek, z toho 20.000 na v říjnu představený Elroq. V příštím roce bude muset prodej elektrických aut výrazně zvýšit, aby splnila zpřísněné emisní limity pro flotilu vyráběných vozů.

„Vstupujeme do výrazně většího segmentu a proto očekáváme i vyšší prodeje než u většího Enyaqu. Samozřejmě se nevyhneme tomu, že část Elroqů se prodá na úkor Enyaqu,“ uvedl Mendl.

Elroq má přijít na trh v prvním čtvrtletí příštího roku. Během roku by měl nastoupit modernizovaný Enyaq a bude představený městský vůz Epiq, který by se v roce 2026 měl stát nejlevnějším elektromobilem značky. Pro další roky se hovoří o velkém sedmimístném elektromobilu nebo o elektrických derivátech dalších úspěšných modelů s konvenčním pohonem, například Octavie.

Zákazníky chce Škoda s novým Elroqem oslovit hlavně cenou začínající na 799.000 korunách, což je nejméně v této třídě, a navíc je na některých trzích srovnatelná s jeho protějškem Karoq

Škoda Elroq nabízí systémový výkon od 125 kW do 210 kW a tři verze trakčních baterií s kapacitou od 55 kWh do 82 kWh. Verze s největší lithium-iontovou baterií nabízejí dojezd až 581 kilometrů a dosahují maximální rychlosti 180 km za hodinu. Model Elroq 85x s pohonem všech kol je vybaven druhým elektromotorem na přední nápravě. Optimalizovaná funkce předehřevu zajišťuje, že na rychlonabíjecích stanicích stejnosměrného proudu lze menší akumulátor dobít z deseti na 80 procent kapacity za 24 minut.

Elroq nabízí největší zavazadlový prostor ve své třídě se základním objemem 470 litrů, který lze sklopením zadních sedadel zvětšit až na 1580 litrů. Standardem je 13palcová obrazovka infotainmentu, asistentka Laura využívající umělou inteligenci, vyspělé asistenční systémy a až devět airbagů. Přepracovaná aplikace MyŠkoda nyní kromě ovládání mnoha funkcí vozidla, od zamykání a odemykání dveří až po parkování na dálku, nabízí také přístup ke službě PowerPass, prostřednictvím které mohou řidiči ovládat proces nabíjení.

Zdroj:

Logistický kalendář