[quote]Účet za státní slevy v dopravě pro studenty a seniory se v dubnu kvůli koronavirové krizi propadl na 49,5 milionu Kč, což je oproti běžným měsícům o 90 procent méně. Pokles se ovšem mezi dopravci lišil, zejména podle regionů. Pokles vyplacených kompenzací stát zaznamenal už v březnu, kdy dopravcům vyplatil 201 milionů Kč, což byl pokles o 55 procent. ČTK to sdělil mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Vláda původně chtěla platnost slev během koronavirové krize omezit, nakonec však zůstaly beze změny.[/quote]

Během dubna se tak naplno projevila vládní omezení zavedená kvůli šíření koronaviru, která zahrnovala mimo jiné uzavření škol. Dopravci evidovali během krize zhruba desetinový zájem cestujících. Na desetině byla i výše vyplacených kompenzací dopravcům, a to ve srovnání s dubnem 2019 i lednem 2020, který byl posledním dlouhým měsícem před krizí.

Nejvíce za duben vyfakturovaly České dráhy, a to přes 20 milionů Kč. U drah je meziroční pokles 93 procent. Na druhém místě byl RegioJet s 2,5 milionu Kč, u něhož byl pokles přes 80 procent. Dále následovaly jednotlivé regionální divize Arrivy a ČSAD.

Propad vyplacených kompenzací se lišil i podle regionů. Na první příčky se dostali zejména středočeští dopravci. Podle ministerstva tam zřejmě ještě zaúčinkovala „setrvačnost doběhu“ časových jízdenek integrovaného dopravního systému.

Za květen už bude v souvislosti s rozvolňováním vládních opatření a částečným otevřením škol zřejmě účet za poskytnuté slevy růst. Oproti běžným měsícům však lze stále očekávat pokles.

Slevy platí od září 2018 a za první rok jejich fungování stát dopravcům vyplatil přes 5,6 miliardy Kč. Slevy platí na všech vnitrostátních dálkových regionálních autobusových a železničních linkách, v integrovaných dopravních systémech a také na linkách městské hromadné dopravy, které zajíždějí za hranice města. V železniční dopravě platí pouze ve vozech druhé třídy.

Vyplacené kompenzace za duben podle dopravců (v Kč):

[quote]Pokles emisí z dopravy o 90 procent do roku 2050, který vyplývá z tzv. Green dealu Evropské unie, je velkou příležitostí pro český železniční průmysl. Klíčové je, aby v něm pracoval dostatek vzdělaných lidí, řekl dnes na konferenci o budoucnosti železničního průmyslu Jiří Pohl, který je odborníkem na udržitelnou mobilitu ve společnosti Siemens. Podle generálního ředitele výrobce lokomotiv CZ LOKO Josefa Gulyáse je také nutné, aby si firmy udržely v Česku know-how i výrobní kapacity, přičemž problém s globalizací výroby ještě zvýraznila koronavirová pandemie.[/quote]

„Přesunovat výrobu mimo Česko je nesmysl. Je potřeba mít vlastní know-how, umět lidi vzdělávat a mít výrobu pod kontrolou. Pokud takto firmy uvažovat nebudou, bude z Česka montovna,“ řekl Gulyás. Podle něj má Česko šanci měnit se světem, ale je potřeba dělat to, co svět chce, i když se nám to nemusí líbit.

Železničnímu průmyslu se nabízí v následujících 30 letech velká perspektiva díky tomu, že k dosažení cílů je potřeba převést tři čtvrtiny nákladní dopravy ze silnice na železnici, stejně tak převést na železnici část individuální dopravy. Dnes se v dopravě z 93 procent spotřebovávají fosilní paliva, přitom zajišťují jen 78 procent dopravních výkonů. Elektřina se proti tomu používá jen ze dvou procent, ale zajistí 18 procent výkonů. „V dopravě můžeme docílit dvou druhů úspor. Jeden z nich jsou technologické inovace, druhý právě převedení dopravy ze silnic na železnici,“ uvedl Pohl. Aby to bylo možné, je potřeba vyvíjet nová vozidla, zavádět na tratě nové technologie, stavět vysokorychlostní tratě, zvyšovat kapacitu existujících tratí a stavět nové terminály.

Na koleje se podle Gulyáse i Pohla dostanou lokomotivy či jednotky pro osobní dopravu s akumulátory, s vodíkovým pohonem či hybridními pohony. Aby se podařilo dosáhnout cíle, je potřeba také narovnání podmínek pro železniční a silniční dopravu. „Cena je podstatným faktorem a je potřeba odstranit diskriminaci elektrické vozby. Elektřina je zatížená poplatkem na podporu obnovitelných zdrojů, nafta poplatkem zatížená není. Stejně tak je elektřina zatížená platbou emisních povolenek, nafta nikoliv,“ řekl Pohl.

Podle něj české strojírenství je schopné uspokojit požadavky modernizace a rozvoje železniční dopravy, protože jeho kapacita je určená z velké části pro export. Jen musí mít dostatečný přísun vzdělaných lidí.

Zdroj : ČTK

[quote]S propadem cen benzínu a nafty současně vzrostl podíl fixní složky jejich konečné ceny. Tou je spotřební daň. Výsledkem je výrazný růst míry zdanění pohonných hmot. Podle nejnovějších statistik Evropské komise (EK) činí v Česku celkový podíl daní v ceně benzínu 67 %, u nafty je to 59 %. Evropský průměr je ještě o něco vyšší.[/quote]

Výsledné ceny benzínu a nafty jsou v Česku i ve všech zemích EU tvořeny více než z poloviny daněmi. Jde především o spotřební daň, která v tuzemsku činí u benzínu 12,84 Kč/l a 10,95 Kč/l u motorové nafty. Jedná se o fixní součást konečné ceny paliv, což ze své podstaty způsobuje, že při poklesu ceny komodity, tedy ropy, roste podíl daní na celkové ceně. Finální cenu pohonných hmot samozřejmě ještě zvyšuje DPH, která se počítá ze základu obsahujícího vedle ceny suroviny a marže rafinerie a pumpařů i spotřební daň. To znamená, že platíme daň z daně.

Podle aktuálních statistik EK vystoupala míra zdanění u nafty na 59 % a u benzínu dokonce na 67 %. „Při porovnání se statistikami z úvodu loňského června došlo letos k nárůstu míry zdanění nafty o 8 a benzínu dokonce o 11 procentních bodů. V konkrétních číslech to znamená, že z ceny litru nafty odvedeme skoro 15 korun a 50 haléřů na daních, z ceny litru Naturalu 95 je to 17,37 korun,“ říká Damir Durakovič, generální ředitel nákupní aliance Axigon, která poskytuje tankovací karty Shell a EuroOil. Dle nejnovějších dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) ze dne 12. 6. přitom stojí litr Naturalu 95 průměrně 26,12 Kč/l a nafta 26,14 Kč/l. „Cena paliv očištěná o DPH i spotřební daň tak aktuálně činí 8,75 koruny za litr benzínu a 10,65 koruny za litr nafty,“ dodává Damir Duraković.

Vážený průměr míry zdanění pohonných hmot v rámci EU činí 68 % u benzínu a 62 % u nafty. Meziročně jde v obou případech o nárůst o 9 procentních bodů. Česko je v tomto ohledu podprůměrné. Při porovnání výše míry zdanění s ostatními státy se ale nachází až ve druhé polovině žebříčku. Nejnižší podíl daní na koncové ceně pohonných hmot má Malta, největší pak Slovinsko a Finsko společně s Velkou Británií. Z okolních zemí Česka má vyšší míru zdanění jen Německo, zatímco v Polsku je čtvrtá nejnižší vůbec. I tak ale patří Česko celkově k těm levnějším zemím. „Autodopravcům se proto vyplatí natankovat ještě v tuzemsku. Tankovací karty sice bývají akceptovány i v ostatních evropských zemích, ale české firmy i podnikatelé mohou v Česku, popřípadě na Slovensku využít takzvané plošné ceny. Ty umožňují bez ohledu na lokalitu, tedy i na dálničních a příhraničních pumpách, které standardně bývají znatelně dražší, tankovat za stejnou  cenu jako ve zbytku republiky, která je současně dlouhodobě podprůměrná,“ vysvětluje Damir Duraković.

Porovnání cen paliv a míry jejich zdanění v Česku

Zdroj: ČSÚ, EK, výpočty Axigon, a.s.

Podíl daní na koncových cenách paliv v jednotlivých zemích EU

(%, řazeno dle míry zdanění benzínu)

Zdroj: EK

[quote]Dopady koronavirových opatření na evropská letiště jsou značné, k těm nejvíce zasaženým patří i Letiště Václava Havla v Praze. Ve své analýze to uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Letišti v Praze Ruzyni počet cestujících v březnu meziročně klesl o více než 800 000, což je zhruba o 65 procent. Velkým problémům ale čelí i regionální česká letiště. Pražské letiště zatím stát o pomoc žádat nebude, přibližně do konce léta bude náklady platit z rezerv a pak požádá o vlastní úvěr.[/quote]

Ve všech 13 zemích Evropské unie, které údaje o leteckém provozu na začátku pandemie nemoci covid-19 zatím zveřejnily, počet leteckých pasažérů v březnu klesl nejméně na polovinu. Velmi prudce, a to o 85 procent, se snížil v Itálii, mezi dalšími zeměmi s největším poklesem je i Slovensko a Slovinsko, kde pokles činí shodně 73 procent.

Letiště Praha vykázalo spolu s berlínskými letišti Tegel a Schönefeld a s letištěm v Mnichově největší procentní pokles odbavených pasažérů. Všechny čtyři letecké uzly jich v březnu měly o 65 procent méně. V absolutních číslech se ale počet cestujících nejvíce snížil ve Frankfurtu nad Mohanem, a to o 3,5 milionu.

Žádné z tuctu letišť EU, kde nastal největší absolutní propad počtu odbavených cestujících, navíc nevykazuje hlubší procentuální propad než pražská Ruzyně, poznamenal ekonom Lukáš Kovanda z Czech Fund. Dodal, že letos v lednu i v únoru byl přitom počet odbavených cestujících na pražském letišti meziročně vyšší, když v obou měsících přesáhl hodnoto jednoho milionu.

I přes hluboký propad provozu se však pražské letiště žádat stát o pomoc nechystá. Podle mluvčího Romana Pacvoně se už dříve na standardní krizi připravovalo, a hospodařením z minulých let si proto vytvořilo finanční rezervy. „Díky tomu je letiště schopné stávající nepříznivou situaci ustát a náklady na provoz pokrýt ze svých vlastních zdrojů přibližně do konce léta. Poté bude letiště žádat o úvěr. Případná státní pomoc v tuto chvíli určitě není na pořadu dne,“ podotkl Roman Pacvoň.

S citelným poklesem počtu odbavených cestujících bojovala v březnu všechna klíčová tuzemská letiště určená pro civilní dopravu. Relativně nejmenší úbytek odbavených cestujících zaznamenaly meziročně Karlovy Vary, a sice o 36,5 procenta. Pardubice v březnu meziročně přišly o 62,8 procenta odbavených cestujících. Letiště v Brně a Ostravě na tom byla dokonce ještě hůře než Praha – ztratila 69,4, respektive 76,7 procenta cestujících, uvádí analytik.

Pro ta regionální tuzemská letiště, která už delší dobu nevykazují nijak příznivé hospodářské výsledky či jsou zasažena úbytkem cestujících nebo leteckých spojení, může být podle Lukáše Kovandy zásah koronaviru až likvidační. Zejména pokud by citelný propad letecké dopravy v Evropě i ve světě trval řádově roky.

Zdroj : ČTK