Pátek, 19 září, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 9

Další modernizované zastávky pro Ostravu. DPO má letos už pět hotových a na více než deseti pracuje

Od
Karolína Vágnerová
-

Nové přístřešky, zábradlí a nové vybavení, jako třeba lavičky nebo odpadkové koše. Dopravní podnik Ostrava (DPO) pokračuje v modernizaci vybavení tramvajových zastávek. Nový kabát mají tentokrát zastávky Český dům, Kolonie Jeremenko, Důl Jeremenko, Martinov a Fakultní nemocnice, která prošla navíc také celkovou stavební rekonstrukcí.

V rámci aktuálního projektu modernizace 13 zastávek se pracuje dále na zastávkách Křižíkova, Mírové náměstí a Nová Ves vodárna (ul. 28. října, směr Poruba). Během dalšího projektu pak DPO také přestavuje zastávku Kunčičky kostel za účelem dosažení bezbariérového nástupu do tramvají a současně rekonstruuje i zastávku Náměstí Republiky.

„Cílem modernizací je jednotný vzhled podle unikátního městského standardu, který cestující dobře znají již z celé řady modernizovaných zastávek s novým typizovaným antracitově černým mobiliářem. Kromě projektu na modernizaci 13 zastávek, tedy investicí za téměř 27 milionů korun, pokračujeme i v postupném rekonstruování nástupišť dalších zastávek pro zvýšení bezpečnosti a komfortu,“ uvádí Daniel Morys, generální ředitel a předseda představenstva DPO.

V rámci letošního projektu modernizací 13 zastávek je plánována postupná proměna zastávek: Vítkovice, Mírové náměstí; Kino Luna; Zábřeh, OC; Rodinná; Český dům; Důl Jeremenko; Kolonie Jeremenko; Křižíkova; Nová Ves, vodárna; Hulvácká a dále zastávek (v jednom směru): Jubilejní kolonie (směr centrum); Nové Výškovice (směr centrum) a Martinov (nástupní). První fáze, zahrnující proměnu jedenácti tramvajových zastávek, je již od loňska hotová.

V Ostravě je přes 670 zastávek MHD. DPO spravuje pouze ty tramvajové, kterých je cca stovka. Autobusové a trolejbusové zastávky, jejichž nástupiště jsou součástí komunikací pro pěší, spravuje město Ostrava, resp. jednotlivé městské obvody.

Zdroj: DPO

Operní pěvkyně Soňa Červená na poštovní známce

Od
Karolína Vágnerová
-

Česká pošta uvádí ve středu 3. září do prodeje novou příležitostnou poštovní známku z cyklu Osobnosti, Soňa Červená.

Námětem známky je portrét operní pěvkyně Soni Červené a červená růže. Hereččin portrét je z období návratu z emigrace do Prahy po roce 1989. Růže připomíná celoživotní roli Carmen, kterou zpívala mimo jiné na všech předních světových operních scénách více než sto padesátkrát. Soňa Červená, dcera známého kabaretiéra Jiřího Červeného, zahájila pěveckou dráhu rolí Káči z Divotvorného hrnce v Osvobozeném divadle J. Voskovce a J. Wericha v Praze. Do prvního operního angažmá nastoupila v Brněnské opeře. Po emigraci z Berlína na Západ v roce 1958 prošla všemi slavnými operními domy Evropy i Ameriky, kde mimo jiné uváděla ve známost dílo Leoše Janáčka.

Autorkou známky je Eva Hašková. Hodnota ceniny je 31 korun a vychází v nákladu 200 tisíc kusů. K dostání bude na e-shopu České pošty a na vybraných pobočkách.

Zdroj: ČP

Bývalá námořní loď Třinec by se na poslední plavbu mohla vydat koncem roku 2026

Od
Karolína Vágnerová
-

Poslední československá námořní loď Třinec by se na svoji poslední plavbu z nizozemského Rotterdamu do polského Štětína mohla vydat na přelomu let 2026 a 2027. Z Polska by se pak do ČR mohly dostat jednotlivé části lodi. V Rotterdamu se na tom v červenci předběžně dohodli zástupci majitele lodi a České lodní společnosti. ČTK to řekl Martin Bednář z České lodní společnosti, která provozuje Námořní muzeum ve Veletově na Kolínsku.

Zhruba 40 procent lodi, část kapitánského můstku a větší část přídě, by měly skončit v uvedeném muzeu, které za projektem záchrany stojí. Záštitu nad projektem Třinec jede domů převzal ministr dopravy, řekl Bednář.

„Do Polska Třinec potáhnou tři obrovské remorkéry. V Polsku loď vyrobili, takže ji umí opravit a demontovat, po řekách by se části dostaly až sem. Loď bude potřebovat nějakou sanaci, na to už máme předjednané české firmy, které to umí a mají na to oprávnění,“ popsal první plány Bednář.

Náklady na sanaci a přesun lodi odhaduje na 10 až 20 milionů korun. V Nizozemí si nyní loď pronajímá přepravní společnost, která s ní aktivně pracuje v oblasti skladování a logistiky komodit. „Loď je po revizi trupu, který je po 50 letech v perfektním stavu, což zaujalo i stavitele ve Štětíně, nástavba je na tom trochu hůř, protože nebyla opečovávaná, ale interiér a další části jsou v pořádku,“ doplnil Bednář.

Flotila Československé námořní plavby byla ve své době druhou největší flotilou z vnitrozemských států na světě. Československá námořní plavba vlastnila 44 lodí, její historie skončila v roce 1998, kdy byly postupně zbývající lodě rozprodány. Loď Třinec dlouhá zhruba 199 metrů a široká 24,5 metru tehdy skončila v rukou nizozemské přepravní firmy. Po 23 letech aktivní plavby zakotvila v Rotterdamu, kde se stala pod jménem Marcor Bulk skladovacím plavidlem sypkých materiálů, což ji zachránilo před likvidací. Nizozemská firma však postavila nové překladiště na souši, loď už proto nemá využití a hrozí jí sešrotování.

Do projektu Třinec jede domů se zapojila řada partnerů, například Třinecké železárny nebo statutární město Třinec, které má zájem o kotvu. Získané předměty by město chtělo vystavit ve veřejném prostoru. O další části má zájem třeba Slovenské technické národní muzeum. „K návratu námořní lodi zpět do České republiky přispívá i ministerstvo dopravy, které bylo při jednáních zastoupeno ředitelem odboru vodní dopravy Evženem Vydrou, který je zároveň jeden z posledních námořníků, kteří na lodi Třinec kdysi jezdili,“ doplnil Bednář.

Námořní muzeum ve Veletově přibližuje od roku 2023 desítkami artefaktů historii plavby na mořích a oceánech od poloviny 17. století až po slavnou éru Československé námořní plavby. Část expozice je věnovaná významným osobnostem spojeným s námořní historií a lodím z meziválečné baťovské éry. K vidění jsou vlajky, uniformy, modely, části lodí, ekonomické výkazy, navigační pomůcky, set porcelánového nádobí, záchranné prostředky, čluny, neoprenové obleky nebo historické fotografie.

Zdroj: ČTK

S říjnovými volbami se v Praze 1 uskuteční místní referendum mj. o koloběžkách

Od
Karolína Vágnerová
-

Spolu se sněmovními volbami se 3. a 4. října v Praze 1 uskuteční místní referendum k zákazu či omezení sdílených elektrokoloběžek a dalším tématům týkajícím se turistického ruchu. Jeho vyhlášení na mimořádném zasedání schválili zastupitelé městské části. Proti byli opoziční zastupitelé, podle kterých je referendum zbytečné i vzhledem k tomu, že na magistrátu je připraven návrh celoplošného zákazu, který však v červnu na jednání městské rady nepodpořili zástupci Spolu a STAN.

Návrh na uspořádání místního referenda plénu předložili zastupitelé koalice z řad ODS, TOP 09, ANO a Rezidentů 1. Původně navržené otázky byly dvě. První se ptá voličů, zda si přejí zákaz provozu a parkování elektrických koloběžek na území Prahy 1. Druhá otázka je obdobná, ale hovoří jen o omezení.

Po více než čtyřhodinové diskuzi zastupitelé nakonec do návrhu na návrh klubů My, co tady žijeme (STAN, KDU-ČSL, Iniciativa občanů), Rezidentů 1 a místostarosty Davida Bodečka (nez., dříve Piráti) doplnili dalších pět otázek. Ta Bodečkova se lidí zeptá na to, zda si přejí, aby městská část zajistila alespoň dvě nonstop veřejné toalety.

Klub Rezidentů 1 doplnil dotaz, zda má Praha 1 usilovat o legislativní řešení, které by umožnilo zákaz prodeje alkoholu po 22:00 ve večerkách s cílem omezit noční pouliční popíjení. Druhý dotaz klubu se týká snah o přiměřenou regulaci nadměrného hluku z elektronicky zesilovaných produkcí ve venkovním prostoru, například na zahrádkách, lodích, barech či koncertech.

Opoziční klub My, co tady žijeme doplnil dotazy týkající se regulace krátkodobého ubytování v bytech určených k bydlení přes platformy typu Airbnb a legislativního řešení hluku z takzvaného alkoturismu a motorových vozidel.

Vypsání referenda kritizovali opoziční zastupitelé za Zelené či Prahu Sobě. Filip Lachman (Zelení) uvedl, že jde jen o předvolební tah a vypisovat referendum nemá smysl jen kvůli zjištění názoru obyvatel, který je navíc známý. „Je nezodpovědné vodit takhle občany za nos, že jim dáte do ruky nějakou moc, ale ta moc je vlastně veskrze žádná,“ řekl.

Dodal, že zbytečnost referenda umocňuje i fakt, že na magistrátu od června leží připravený celoměstský zákaz elektrokoloběžek, který vychází z doporučení ministerstev dopravy, vnitra a průmyslu a obchodu. Náměstku primátora pro dopravu Zdeňku Hřibovi (Piráti) se ho však zatím nepodařilo prosadit. Lachman uvedl, že zejména členové stran Spolu ve vedení městské části by spíše měli tlačit na své stranické kolegy ve vedení magistrátu, aby toto již připravené řešení podpořili. Navrhl v tom smyslu i protinávrh, který zastupitelé neodhlasovali.

Elektrokoloběžky volně stojící k zapůjčení v ulicích Prahy a dalších měst čelí v posledních letech kritice od místních obyvatel a samospráv. Kritikům se nelíbí zejména jejich špatné parkování a zanechávání na místech, kde překážejí, jízda po chodnících ohrožující chodce nebo absence plateb za využívání veřejného prostoru stojícími koloběžkami.

Zdroj: ČTK

Vládní i opoziční strany považují návrh rozpočtu pro dopravu za nepřijatelný

Od
Karolína Vágnerová
-

Zástupci vládních i opozičních stran shodně považují návrh rozpočtu pro ministerstvo dopravy na příští rok za nepřijatelný. Shodli se na tom včera večer v předvolební debatě v České televizi. Podle poslanců Martina Kolovratníka (ANO) a Jana Hrnčíře (SPD) hrozí to, že se kvůli tomu zastaví výstavba už připravených projektů. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) věří tomu, že se při jednání ve vládě ještě podaří návrh rozpočtu přepracovat a chybějící peníze pro dopravu najít.

Podle prvního návrhu státního rozpočtu, který v neděli zveřejnilo ministerstvo financí, by ministerstvo dopravy mělo v příštím roce hospodařit s výdaji přes 106,6 miliardy korun. Meziročně to představuje pokles o zhruba 33 miliard korun. Kupka v první reakci uvedl, že by podle tohoto návrhu chybělo resortu 60 miliard korun.

Kolovratník dnes prohlásil, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se návrhem Kupkovi vysmál. Podle něj by návrh znamenal, že ministerstvo nebude mít peníze na projekty, na které už existují smlouvy. Zároveň zpochybnil, že se podaří rozpočet ministerstva zásadně změnit. „(Stanjura) řekl, že si dokáže představit změny, ale jen malé. Vy potřebujete 60 miliard,“ řekl.

Také podle Hrnčíře navržený rozpočet znamená, že se dopravní stavby zastaví. Zároveň podle něj předložený návrh rozpočtu ukazuje, že Stanjura nevěří tomu, že podle něj bude muset současná vládní koalice fungovat. Rozpočet bude posuzovat Sněmovna po volbách už v novém složení.

Kupka uvedl, že by pro navržený rozpočet v současné podobě hlasovat nemohl. Zároveň ale zdůraznil, že jednání o rozpočtu je teprve na začátku. Připomněl, že první návrhy ministerstva financí i v předchozích letech počítaly s méně penězi na dopravní infrastrukturu, než kolik bylo nakonec ve schváleném rozpočtu. „Věřím, že se během následujících týdnů dobereme řešení, které pokryje potřeby dopravy,“ řekl. Podobný názor vyjádřil i zástupce STAN Jan Sviták.

Ministerstvo financí navrhlo na příští rok rozpočet se schodkem 286 miliard korun po letos plánovaném deficitu 241 miliard korun. Za prohloubením schodku jsou vyšší výdaje na obranu a půjčka na stavbu nových jaderných bloků v Dukovanech. Vláda ještě může rozpočet měnit, s konečnou platností ho musí schválit do konce září.

Zdroj: ČTK

Ministerstvu dopravy mají příští rok klesnout výdaje o 33 mld. na 106,6 mld. Kč

Od
Karolína Vágnerová
-

Ministerstvo dopravy by mělo v příštím roce hospodařit s výdaji přes 106,6 miliardy Kč. Oproti letošnímu roku je to o téměř 33 miliard korun méně. Počítá s tím návrh rozpočtu, který v neděli večer zveřejnilo ministerstvo financí. Resort dopravy chce o rozpočtu jednat, zatím jej nepovažuje za definitivní. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) serveru Echo24.cz řekl, že návrh je pro něj nepřijatelný a požaduje o 60 miliard korun navíc. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) označil návrh za rozpočet pro bezpečnost a energetickou nezávislost.

„Toto je zatím návrh rozpočtu ministerstva financí, rozpočet pro ministerstvo dopravy tak není definitivní a o výdajích pro dopravu budeme ještě jednat,“ uvedla na dotaz ČTK Alena Mühl z ministerstva dopravy. Kupka následně serveru Echo24 řekl, že propad výdajů nemůže být tak vysoký, protože resort potřebuje peníze na dopravní stavby. V tomto smyslu bude muset navržená podoba doznat změn,“ uvedl.

Ve snížených výdajích se zřejmě promítl i předpoklad snížených příjmů, které mají podle návrhu oproti letošku klesnout. Zhruba o 40 milionů korun mají naopak vzrůst výdaje na platy zaměstnanců na 702 milionů korun.

Snížené výdaje se mají projevit hlavně v dotacích pro Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), z něhož jsou financované dopravní stavby. Ty mají v příštím roce činit 87,6 miliardy korun, zatímco letos to má být 119,2 miliardy korun. Důvod poklesu ministerstvo financí neuvedlo. Výdaje na drážní a kombinovanou dopravu mají být téměř 10,9 miliardy korun, podobně jako letos.

Ministerstvo financí navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun. Na letošek je plánovaný deficit 241 miliard korun, loni byl 271,4 miliardy korun. Součástí rozpočtu je návratná půjčka na stavbu jaderných bloků v Dukovanech 18,3 miliardy korun a obranné výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) ve výši 30,7 miliardy korun. Bez těchto mimořádných položek by byl deficit 237 miliard korun.

Zdroj: ČTK

Dopravní podnik v Brně si plánuje sestavit dalších 60 tramvají, jednu za 40 mil.

Od
Karolína Vágnerová
-

Brněnský dopravní podnik si chce sestavit dalších 60 středně velkých tramvají a navázat na úspěšný projekt Drak. Ten dokončí letos a díky němu bude mít 41 plně nízkopodlažních a klimatizovaných tramvají typu EVO2. Kvůli novým tramvajím vypsal podnik veřejnou zakázku, cena jednoho vozidla má být zhruba 40 milionů korun. První by mohla být sestavená už příští rok a poslední v roce 2033, řekla ČTK mluvčí dopravního podniku Hana Tomaštíková.

Sestavování tramvají z dodaných dílů je nejen v Česku unikát. Dopravní podnik za tramvaje zaplatí méně, než když si je koupí od výrobce, a navíc dá práci lidem v ústředních dílnách. Ti tramvaj dokonale znají, což je výhoda při opravách.

Nové tramvaje by měly mít délku 20 až 25 metrů, přičemž středně velké tramvaje měly v Brně dosud vždy délku 20 metrů. V salonu musejí mít nejméně 40 míst na sezení a při osmi stojících lidech na metr čtvereční mají mít kapacitu nejméně 200 stojících. Maximální rychlost má být 70 kilometrů za hodinu a budou také plně klimatizované.

Od roku 2008 si dopravní podnik sám sestavil 32 kloubových tramvají Vario jako náhradu za tramvaje typu K2 a od roku 2020 si sestavoval tramvaje EVO2, dohromady tak bude mít na konci roku 73 těchto dvacetimetrových vlastních tramvají. K tomu má dalších 32 krátkých vozů Vario, náhradu za typ T3.

Tramvaje EVO2 provozuje podnik buď samostatně nebo je spojuje do dvojic na nejvytíženější lince 1. Při sestavování nových tramvají tak může vyřazovat nejstarší tramvaje T3 či T6, kterých má stále několik desítek a jedná se o poslední vysokopodlažní vozy vyráběné před 30 a více lety.

Zdroj: ČTK

Ministerstvo dopravy nově dohlíží na snižování emisí v námořní dopravě

Od
Karolína Vágnerová
-

Na nařízení Evropské unie o snižování emisí skleníkových plynů v námořní dopravě nově dohlíží z pozice národního námořního úřadu ministerstvo dopravy. Opatření zavedla novela zákona o námořní plavbě, která dneškem nabyla účinnosti. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) už dříve uvedl, že smyslem úpravy je pouze sladit české právo s evropským. V českém námořním rejstříku totiž není aktuálně zapsána žádná obchodní námořní loď.

Cílem unijního nařízení je přispět k podpoře a urychlení využívání udržitelně vyráběných obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v námořní dopravě, dodržování rovných podmínek při jejich využívání, a tím i zajištění řádného fungování a spravedlivé hospodářské soutěže. Nařízení má rovněž pomoci inovacím a výzkumu, které se týkají nových alternativních paliv, ekologického designu lodí nebo větrného pohonu.

Provozovatelé velkých lodí budou muset podle nařízení monitorovat údaje týkající se emisí skleníkových plynů z energie spotřebované na palubě, zpracovávat je a dodržovat jejich mezní hodnoty. Sankce za jejich nedodržení mají kromě odrazujícího účinku eliminovat jakoukoli ekonomickou výhodu plynoucí z nedodržování těchto povinností a zachovat v odvětví námořní plavby rovné podmínky.

Zdroj: ČTK

RHMP schválila architektonickou soutěž na stanice metra D Náměstí Bratří Synků a Náměstí Míru

Od
Karolína Vágnerová
-

Rada hl. m. Prahy (RHMP) v návaznosti na usnesení Zastupitelstva hl. m. Prahy z letošního března dnes schválila architektonickou soutěž na stanice metra D Náměstí Bratří Synků a Náměstí Míru. Soutěž zajistí Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) za technické spolupráce projektanta metra D, společnosti METROPROJEKT Praha. Předpoklad vyhlášení architektonické soutěže je do konce letošního roku, probíhat bude zhruba celý následující rok.

„Formovat budoucí tvář metropole pomocí architektonických soutěží je jedním z nejlepších nástrojů transparentního a odpovědného přístupu k veřejnému prostoru. Pražané se o toto téma zajímají
a opakovaně tak potvrzují, že vizuální stránka veřejných staveb má být otázkou otevřené debaty. Náměstí Bratří Synků a Náměstí Míru jsou v širším centru města a nové stanice na dlouho dopředu spolu dotvoří jeho image. Architektonická soutěž umožní hledání nejkvalitnějšího vizuálního
a technického řešení, které bude mít ‚duši‘ i následování světových trendů. Osobně se velmi těším nejen na výsledek, ale všechny soutěžní návrhy,“ říká Zdeněk Hřib, 1. náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP.

Architektonická soutěž bude komplexně pojednávat o interiérech stanic včetně podhledových materiálů, osvětlení, mobiliáře a výtvarných prvků. Předmětem soutěže naopak nebudou principiální změny jako urbanistické usazení stanic, typ ražby, prostorové parametry tunelů nástupišť
a eskalátorů nebo technologické zázemí stanic. Součástí podmínek soutěže budou bezpečnostní, technologická a normová kritéria provozu metra. Předmětem architektonické soutěže může, ale nemusí být návrh veřejného prostranství bezprostředně přilehajících ke stanicím. V architektonickém návrhu stanice Náměstí Bratří Synků musí být zohledněno založení domu v Otakarově ulici nad budoucím vestibulem.

Předpokládá se, že architektonická soutěž bude otevřená dvoukolová, nebo formou workshopu, kde lze ověřit schopnost uchazečů přizpůsobit projekt požadavkům zadavatele. Soutěž bude realizována organizátorem architektonických soutěží s patřičnými zkušenosti z projektů veřejných zakázek včetně obsazení komise a transparentního vyhodnocení. Úkolem pro organizátora bude pro soutěž získat kredit regulérnosti České komory architektů.

Zdroj: DPP

Test nového značení pro motocyklisty má snížit riziko vážných nehod v zatáčkách

Od
Karolína Vágnerová
-

Na silnici I/44 v blízkosti Červenohorského sedla se začalo testovat nové dopravní značení pro motocyklisty. Elipsy umístěné podél středové čáry pomáhají motocyklistovi udržet se bezpečně ve svém jízdním pruhu. Přispívají tak tomu, aby motocyklista nepřejel do protisměru a vyhnul se kolizím s protijedoucími vozidly.

„Inspirovali jsme se zkušenostmi zejména z Rakouska, ale také například Slovinska, Lucemburska či Skotska, kde ověřili, že při vhodném umístění vedlo toto vodorovné značení ke snížení počtu nehod motocyklistů v zatáčkách. Pro první test tohoto značení jsme vybrali serpentiny na silnici I/44, které vyhledává mnoho motocyklistů z ČR i ze zahraničí,“ řekl vedoucí oddělení BESIP Ministerstva dopravy Tomáš Neřold.

Nové značení je součástí pilotní studie, kterou za podpory Ministerstva dopravy zpracovává Centrum dopravního výzkumu v rámci Hloubkové analýzy dopravních nehod. Cílem studie je ověřit, zda značení má pozitivní efekt, a případně ho pak umístit v dalších vhodných lokalitách.

Vedle osvětové kampaně „Hele, motorka“ upozorňující na riziko přehlédnutí motocyklů v silničním provozu, je test nového vodorovného značení další aktivitou, kterou Ministerstvo dopravy reaguje na negativní vývoj nehodovosti u této zranitelné skupiny účastníků silničního provozu.

„Motocyklisté jsou při střetu s jinými vozidly výrazně méně chráněni než řidiči automobilů, což vede k vyšší pravděpodobnosti vážných zranění. Statistické údaje ukazují, že zejména nehody motocyklistů při průjezdu zatáčkou vykazují zvýšenou závažnost následků nehod, k bezmála 40 % smrtelným nehodám motocyklistů dochází právě v zatáčkách,“ říká Jindřich Frič, ředitel CDV.

Motocyklisté mají tendenci jezdit v zatáčkách příliš blízko středu vozovky. Při jízdě v levotočivých obloucích s omezenou viditelností jen malé procento jezdců volí bezpečnou trajektorii. Elipsy motocyklistu posunují dále od středové čáry a pomáhají mu tak, aby se nedostal do protisměru a neztratil kontrolu nad strojem kvůli vyhýbání se protijedoucímu vozidlu. Jde o informativní vodorovné dopravní značení určené motorkářům, ze kterého pro řidiče neplynou žádné povinnosti.

„Na základě zahraničních zkušeností se ukazuje, že vhodně navržené vodorovné dopravní značení může pozitivně ovlivnit volbu jízdní trajektorie motocyklistů.“ doplňuje vedoucí oblasti Hloubkové analýzy dopravních nehod, Kateřina Bucsuházy. Nové dopravní značení, ve formě elips podél dělící čáry, poskytuje motocyklistům nástroj, který jim umožňuje přizpůsobit své chování silničnímu prostředí a nabádá jezdce, aby se bezpečně drželi ve svém jízdním pruhu,“ dodává.

„Nové značení pro motocyklisty má potenciál pozitivně ovlivnit chování motocyklistů a snížit riziko nehod v kritických úsecích, jsme připraveni podpořit rovněž jeho širší implementaci na českých silnicích,“ doplnil vedoucí odboru dopravního inženýrství Ředitelství silnic a dálnic ČR Michal Caudr.

Zdroj: BESIP

1...8910...1 120Strana 9 z 1 120

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253