Domů Blog Strana 910

Jak posílit odolnost dodavatelských řetězců v mezinárodním obchodě

[quote]Realitní poradenská společnost JLL upozorňuje na hrozby v oblasti globálních dodavatelských vztahů a navrhuje systémová řešení, která snižují rizika pro případ další krize nebo ohrožení možnosti výroby a distribuce zboží. Současná pandemie vyzvedla důležitost budování větší odolnosti dodavatelských řetězců globálních společností, které hledají okamžitá řešení výpadků způsobená nemocí COVID-19.[/quote]

Zatímco konkrétní opatření ke snížení rizika se budou v různých společnostech lišit, naše doporučení poskytují návod, jak může byznys zlepšit odolnost dodavatelských řetězců a vybudovat robustnější systém, který bude zahrnovat tyto body:

 

Diverzifikace a regionalizace dodavatelů

Základním pravidlem je zabránit výrobě nebo zpracování dodávek od jednoho dodavatele nebo z jednoho místa. Nejedná se pouze o snížení závislosti na Číně nebo jakékoliv jiné zemi, ale také vyhodnocení všech zdrojů, kde hrozí riziko přerušení dodávek. Například přesun výroby z Číny do Jihovýchodní Asie, Indie nebo Mexika – často uváděný jako Čína + 1 nebo Čína + 2 – bude vyžadovat, aby společnosti přehodnotily své domácí distribuční sítě, které se musí také přizpůsobit. V některých případech může být regionální přístup vhodný pro zboží, které je dodáváno v rámci jednoho regionu. Takový přístup může být složitý v případě, že se výroba vysoce koncentruje v některých regionech, tak jak to je v případě elektrických komponentů v Jihovýchodní Asii.

 

Strategie diverzifikace „přístavu“

Přestože se zdá, že dovoz prostřednictvím jednoho přístavu může být efektivnější, může jakékoliv přerušení dopravy znamenat okamžité uzavření byznysu. Proto by společnosti měly zvažovat, jak se vyhnout závislosti na jednom přístavu v jakémkoliv globálním regionu.

 

Méně dodávek „na čas“ a více „pro případ“

Společnosti by si měly udržovat dodatečné sklady pro kritické zboží jako například suroviny, které jsou jedinečné nebo pochází z jednoho zdroje, popřípadě jejichž dodání trvá velmi dlouhou dobu nebo je vysoce variabilní. Vzhledem k současným nízkým úrokovým mírám je cena kapitálu nutného k vybudování dodatečných skladů také nízká. To je dobrá příležitost k výstavbě záložních skladů klíčových dílů, surovin nebo finálních výrobků v rámci alternativních distribučních míst, aby bylo možné, v případě nutnosti, zajistit kontinuitu dodávek pro zákazníky.

 

Multimodální možnosti dopravy

Společnosti by měly zvážit investice do řešení alternativní distribuce zboží, která se nachází v blízkosti přepravních center, železničních terminálů, dálnic nebo vodních cest, aby snížily riziko v případě omezení kamionové dopravy nebo předražených nákladů za přepravu.

 

Investice do automatizace

V předchozím období bylo, celosvětově, pro firmy velmi náročné získat kvalifikované zaměstnance. To způsobila velká poptávka po pracovní síle, zejména díky růstu v oblasti e-commerce. Rostoucí nezaměstnanost, která je způsobena pandemií, krátkodobě tento trend zastaví, přesto by firmy měly investovat do automatizace, aby snížily svou závislost na pracovní síle.

 

Přehodnocení sítí

Budování odolnosti dodavatelských řetězců zahrnuje řadu rozdílných kompromisů jako nástrojů, jak snížit dopady na náklady, efektivitu a služby pro zákazníky, aby se podařilo zajistit co nejefektivnější služby za co nejpříznivější náklady v případě výpadku dodavatelů.

 

Společnosti v současné době intenzivně zvažují strategie, které jim pomohou vytvořit odolnější systém dodávek, což se projeví ve změně globální poptávky a umístění průmyslových center a systému distribuce zboží.

Kromě dopadů pandemie by však firmy měly také brát v potaz dopady globální oteplování, které bude v budoucnu ještě mnohem významnějším faktorem ovlivňujícím celosvětový trh.

„Historie nám ukázala, že ekonomické krize a nejistota obvykle vedou k tomu, že realitní sektor zaujímá konzervativnější postoj ke svým investicím. Tentokrát je to však jiné –  trh totiž ovlivňují dopady COVID-19 a změny klimatu současně. V Česku tedy budou prosperovat ty společnosti, které mohou investovat do nové ekonomiky a považovat toto období za příležitost, nikoli za krizi. Jako odvětví si nemůžeme dovolit, aby situace ovlivnila to, že investice nebudou středobodem nové ekonomiky. Způsob, jakým se z COVID-19 zotavíme, ovlivní, zda budeme v novém nízkouhlíkovém světě schopni žít šťastně, udržitelně a obezřetně,“ uvedl James Fitzgerald, senior analytik v industriálním oddělení JLL.

Situace v České republice

Přehodnocení systému dodavatelských řetězců se nevyhne ani firmám v České republice.

Česká republika je zemí, jejíž ekonomika je silně orientovaná na zahraniční obchod. Hodnota vývozů z ČR v roce 2019 dosáhla 4,56 bilionu korun, což představovalo přes 80 % hrubého domácího produktu ČR. Klíčovou složkou pro fungování tuzemské ekonomiky je však také dovoz do země. A to nejen spotřebního zboží z Asie nebo ze Západu, které se u nás nevyrábí, ale především surovin, materiálů či součástek, které jsou zásadní pro tuzemskou výrobu a následně export našich výrobků.

Hodnota dovozů (ale i vývozů) se zvyšovala nepřetržitě od celosvětové hospodářské krize z let 2008/2009. Importy do ČR v roce 2019 přesáhly hranici 4 bilionů Kč, což odpovídá 75 % hrubého domácího produktu. Za uplynulých deset let se tak jejich hodnota téměř zdvojnásobila. Největší kategorií jsou přitom dovozy strojů a dopravních prostředků.

Dovozy strojů a dopravních prostředků do ČR se za posledních deset let rovněž více než zdvojnásobily. Největší podíl na tom měly dvě kategorie – dovoz elektrických zařízení, přístrojů a spotřebičů a dovoz silničních vozidel. Do obou těchto kategorií patří i díly a subdodávky pro tuzemskou průmyslovou výrobu, jež jde pak z velké části na export.

Necelá polovina všech dovozů strojů a dopravních prostředků připadá na dvě země – Německo, jako našeho největšího průmyslového partnera, a Čínu, odkud přichází především levné přístroje, spotřebiče či telekomunikační zařízení. Další země se již na dovozu strojů a dopravních prostředků do ČR podílejí jen jednotkami procent.

Zásadní otázka tedy zní, jak se české firmy adaptují na nové podmínky mezinárodního obchodu a jak budou snižovat rizika vyplývající z otevřené ekonomiky a mezinárodní provázanosti našich výrobců.

„Fakt, že se společnosti začaly intenzivně zabývat odolností svých dodavatelských řetězců, ovlivní i poptávku po větších distribučních centrech, kde si tyto společnosti budou chtít tvořit větší rezervy. Výrobní společnosti budou inklinovat k přesunu výroby nejen blíže ke svému managementu, ale především blíže k cílovému zákazníkovi. Zkušenost s Covid-19 by však neměla ovlivnit jen chování dodavatelů, ale také spotřebitelů. Domnívám se, že poptávka začne více podporovat využití domácích zdrojů, a to ovlivní také spotřebitelské chování. Například již nebude automatické koupit si extrémně levný produkt dovezený z Asie, ale naopak upřednostníme lokální či regionální dodavatele. To je dle mého názoru jedna z nejvýznamnějších zkušeností, které bychom si z pandemie měli odnést,“ vysvětluje Jiří Horák, ředitel v oddělení kapitálových trhů JLL.

 

Zdroj: PEPRCONSULTING

Investoři dávají miliony do elektrokol v EU

[quote]Fondy rizikového kapitálu pumpují peníze do začínajících podniků zaměřených na elektrokola, neboť pandemie nemoci covid-19 totiž nutí obyvatele měst hledat nové způsoby, jak se dostat z bodu A do bodu B. Investoři do technologií nedávno vsadili na mladé začínající společnosti s elektrokoly z měst přátelských k cyklistům, jako je Berlín, Tallinn, Amsterodam či Brusel. Informoval o tom server televize CNBC.[/quote]

Trh s elektrokoly by přitom potenciálně mohl být velký. Konzultační společnost Deloitte odhaduje, že mezi roky 2020 a 2023 se prodá více než 130 milionů elektrokol.

Nejnověji se podařilo získat finance od fondů rizikového kapitálu začínajícímu bruselskému výrobci elektrokol Cowboy, a to 23 milionů eur (606,5 milionu Kč). Kola od této společnosti stojí 2290 eur (60.400 Kč) a dají se propojit s aplikací, která kolo odemkne a poskytne informace o rychlosti, stavu baterie či trase.

Finance získal Cowboy od firem Exor Seeds, která je dceřinou společností firmy Exor, kontrolního akcionáře Ferrari. Dalšími investory jsou Index Ventures, který podpořil firmy jako Facebook, Robinhood a Citymapper. Partner firmy Index Martin Mignot CNBC řekl, že elektrokola jsou nyní v některých zemích oblíbenější než běžná kola.

„Jak se města a centra měst odklánějí od aut, očekávám, že více lidí si oblíbí elektrokola a uvědomí si, jak jsou dokonalá, protože mohou jezdit po městě, aniž by se zpotili,“ řekl Mignot. Podle něj už je pryč doba, kdy elektrokola byla mohutná a určená převážně pro starší. „Když jsem poprvé vyzkoušel elektrokolo od Cowboye, bylo to jako držet poprvé iPhone,“ dodal.

Nedávno také začala nabízet služby společnost Dance. Firmu sídlící v Berlíně založil zakladatel streamovací služby SoundCloud. Ta získala od investorů v čele s firmou BlueYard 4,4 milionu eur. Firma Dance elektrokola neprodává, ale nabízí službu předplatného za 59 eur (asi 1550 Kč) na měsíc, díky které získají zákazníci do 24 hodin od přihlášení k aplikaci přístup k elektrokolu, jehož cena je vyšší než 2000 USD (45.500 Kč). Dance nabízí, že o kolo bude pečovat a v případě ztráty nebo krádeže ho nahradí.

Partner firmy BlueYard Ciarán O’Leary serveru CNBC řekl, že firmu Dance podpořil, protože je tu naléhavá potřeba a ohromná příležitost přetvořit prostředí ve městech a nasměrovat města od aut k lidem.

V květnu londýnský fond Balderton Capital zajistil investici 12,5 milionu eur do amsterodamského prodejce elektrokol VanMoof, který měl v té době dvouměsíční čekací listinu na své výrobky. Kola prodávaná v obchodech VanMoof v Amsterodamu, Paříži, Berlíně, New Yorku, Seattlu, San Francisku, Tchaj-peji a Tokiu jsou vybavena technologií proti ukradení. Polohu kola je možné sledovat v aplikaci společnosti a pokud kolo zmizí, firemní „lovci kol“ slibují, že ho najdou a vrátí. Firma už prodala přes 120.000 svých elektrokol, která vyrábí v Nizozemsku a na Tchaj-wanu. Dva nejnovější modely stojí 1998 eur.

Loni v září investoři v rámci takzvaného crowdfundingu, tedy skupinového financování, poskytli estonskému výrobci elektrokolo Ampler Bikes 2,47 milionu eur. Peníze přišly od 1241 investorů z 29 zemí.

 

Zdroj : ČTK

Země EU se dohodly na koronavirových standardech pro letectví

[quote]Země Evropské unie se dohodly na společných hygienických standardech pro cestování letadlem, které mají pomoci omezit šíření nového koronaviru. Oznámil to německý ministr dopravy Andreas Scheuer. Mezi dohodnutými standardy je dodržování odstupu či nošení roušek v letadle i na letišti, prostřední sedadla v letadlech však nebudou muset zůstat neobsazená. Informovala o tom dnes agentura Reuters.[/quote]

„Jsem rád, že moji kolegové přijali německý návrh pro Evropu a že jsme se mohli shodnout na těchto jednotných standardech,“ uvedl Scheuer na Evropské konferenci o letectví.

Německé ministerstvo dopravy pak dodalo, že dohodu uzavřeli úředníci a že ji ještě musejí formálně schválit ministři.

Dohodnutá opatření zahrnují požadavek zakrývat si ústa a nos pro cestující od šesti let, dodržovat doporučený odstup při bezpečnostních kontrolách a odbavení na letišti. V letadlech musí být zaručen i dostatek čerstvého vzduchu a všechny informace musejí být k dispozici v několika jazycích. Aerolinky také budou moci obsadit i prostřední sedadla.

Společné předpisy, na kterých se úředníci dohodli, splňují alespoň některé požadavky leteckých společností. Rozdílné standardy totiž způsobovaly zmatky.

 

Zdroj : ČTK

Aplikace Českých drah bude varovat strojvůdce před jiným vlakem

[quote]České dráhy (ČD) začnou od příštího týdne testovat mobilní aplikaci, která upozorní strojvůdce na to, že na trati se pohybuje jiný vlak. Připomene také, aby se hlásil dispečerovi. Aplikaci chtějí ČD od září nasadit na všechny tratě bez zabezpečení, na kterých jezdí, řekl dnes novinářům generální ředitel ČD Václav Nebeský.[/quote]

České dráhy tak reagují na nehody z posledních týdnů, včetně tragické nehody u Perninku na Karlovarsku, při které zemřeli dva lidé. Právě trať z Karlových Varů do Potůčků bude jedna u těch, kterých se bude aplikace testovat. Budou ji zkoušet i strojvůdci na tratích Choceň – Litomyšl a Domažlice – Tachov.

Mobilní aplikace funguje na principu sdílení dat o poloze z navigačních satelitů (GPS) a bude součástí tabletů, kde má každý strojvedoucí všechny pokyny pro danou trasu. „Aplikace má dvě základní funkce. Jedna je připomínání povinností nahlásit se dirigujícímu dispečerovi a vyžádat si souhlas k další jízdě a druhá funkce spočívá v upozornění přiblížení jiného vlaku. Aplikace dá zvukový signál a i na obrazovce na to upozorní,“ popsal Nebeský.

I v místech, kde není mobilní signál dokáže aplikace, podobně jako navigace v autech odhadnout pohyb vlaku a po následném připojení do mobilní sítě se poloha upřesní.

Podle nebeského ČD začaly s vývojem aplikace jsme začali okamžitě po nehodě v Perninku. Po otestování ji chce nainstalovat strojvůdcům na tratích, kde jezdí ČD i její dceřiná společnost ČD Cargo, ale nabídnou i ji i dalším dopravcům na železnici.

Podle hejtmana Karlovarského kraje Petra Kubise (ANO) by data z aplikace pomohla i záchranným složkám. Náměstek ředitele Hasičského záchranného sboru Karlovarského kraje Oldřich Volf dnes řekl, že by hasiči i další složky uvítaly, kdyby měly přesné informace o pohybu vlaků, protože nehody na železnici se často stávají v těžko přístupných místech a účastníci nehody neumí většinou přesné místo popsat. Do budoucna by mohly záchranné složky například získávat ze systému i data o počtu cestujících a podobně.

V Česku je asi 60 tratí, na kterých není elektronické zabezpečení. Podle Nebeského jde asi o 1700 kilometrů tratí, na kterých jezdí převážně České dráhy, ale i soukromí dopravci. Aplikace tak má pomoci, než budou tratě vybaveny standardním zabezpečovacím systémem, který by nehodám, které způsobí lidská chyba, mohl zabránit.

České dráhy v současné době zaměstnávají přibližně 3800 strojvedoucích a podle Nebeského mají ČD po dlouhé době prakticky naplněný stav. I když interní systém dopravce neumožňuje, aby strojvedoucí nedodržovali zákonné podmínky pro svou práci, podle generálního ředitel ČD není možné zcela zajistit, aby ve svém volnu například nejezdili pro jiné dopravce nebo nedělali jinou zátěžovou činnost.

 

Zdroj : ČTK

Dopravci budou muset zajistit dodržování přestávek řidičů kamionů

[quote]Dopravci budou muset zajistit dodržování povinných přestávek řidičů nákladních aut. Počítá s tím v návaznosti na evropské předpisy novela zákona o silniční dopravě, kterou schválil Senát. Novela, kterou nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman, také zavádí opatření proti neoprávněným zásahům do tachografů. Podle dopravců novela především zamezí nefér praktikám některých firem a řidičů. Novela zároveň zakazuje taxikářům, aby znemožnili úředníkům nebo taxikářům provedení kontrol objednané jízdy.[/quote]

Zákaz má zabránit situacím, kdy provozovatel mobilní aplikace nebo zprostředkovatel taxislužby po zjištění, že zákazník je kontrolorem, zablokuje technické prostředky nezbytné pro objednání jízdy. Týká se to mobilních telefonů, e-mailových adres a platebních karet.

Neplatný průkaz řidiče taxislužby bude moci podle novely nově odebrat odborná osoba pověřená výkonem státní správy, policista nebo strážník. Rozvolňuje místní příslušnost úřadů při podávání žádosti o oprávnění řidiče taxislužby. Žadatelé budou moci požádat kterýkoli příslušný dopravní úřad.

Novela zavádí pravidla pro bezpečnostní přestávky řidičů z evropského práva. Přestávky mají zabránit nebezpečným situacím vznikajících kvůli přetížení řidičů a případným nehodám způsobených únavou za volantem. Právě únava řidičů patří podle statistik Besipu k nejčastějším příčinám nehod na silnicích.

Řidič kamionu musí přerušit jízdu po čtyřech a půl hodinách, a to minimálně na 45 minut. Nejdéle přitom řidič může jet mezi dvěma denními odpočinky devět hodin, dvakrát týdně to lze prodloužit na deset hodin.

Údaje o plnění bezpečnostních přestávek a době odpočinku musí řidiči zaznamenávat prostřednictvím tachografů, pokud je jím jejich vozidlo vybaveno. U aut, která nejsou vybavena tachografem, budou moci záznamy zapisovat ručně nebo zaznamenávat na jiném zařízení. Záznamy ovšem musí mít řidiči pro případ kontroly vždy ve vozidle s sebou, a to minimálně po dobu osmi dní.

Návrh také zavádí opatření proti případnému falšování záznamů. Policie, celníci nebo zástupci dopravních úřadů budou moci odeslat vozidlo kvůli kontrole tachografu do autorizovaného metrologického střediska. Kontroly se přitom budou vztahovat vedle nákladních aut například i na autobusy a zemědělská či lesnická vozidla. Při zjištěném falšování záznamů policie bude moci i nadále dočasně auto zabavit a řidiči odebrat řidičský průkaz. Předloha také zakazuje vyrábět, nabízet, prodávat nebo montovat zařízení, která slouží k neoprávněnému ovlivňování tachografu. Za porušení tohoto zákazu bude hrozit pokuta až pět milionů korun.

Podle sdružení dopravců Česmad Bohemia stát novou úpravou přestávek reaguje na některé mezery, které v zákoně vytvářely nefér podmínky. „Jde například o nově zaváděnou odpovědnost za doby řízení i odpočinku pro ty řidiče, kteří prohlašují, že jedou za jiným účelem než je podnikání, a zákon se jich zatím netýká,“ uvedl zástupce generálního tajemníka sdružení Jan Medveď. Zákon by novými tresty měl také odradit i od manipulací s tachografy, kvůli čemuž někteří dopravci získávají výhody nad těmi, kteří zákon dodržují. Jako zbytečné naopak dopravci hodnotí nové ustanovení, že řidiči vozidel s výjimkou z nařízení o dobách řízení, budou muset používat tachograf, pokud jím je vozidlo vybaveno.

 

Zdroj : ČTK

Železniční nákladní dopravci podporují zavádění ETCS

[quote]Po sérii mimořádných událostí na železnici v poslední době se ukazuje, že i přes veškerou zátěž vede cesta k vyšší bezpečnosti na železnici přes evropský zabezpečovací systém ETCS.[/quote]

„Je nám moc líto ztracených životů a zraněných osob při sérii vlakových nehod z poslední doby. Je těžké dohadovat příčiny těchto nešťastných událostí, dokud nebudou zveřejněny závěry Drážní inspekce a výsledky vyšetřování policie. Sdružení ŽESNAD.CZ v návaznosti na současné dění poukazuje na svou více než čtyřletou snahu o urychlení implementace jednotného evropského zabezpečovacího systému ETCS,“ říká výkonný ředitel ŽESNAD.CZ, Oldřich Sládek o slabinách zabezpečení tratí.

Strojvedoucí jakéhokoliv dopravce nebo zaměstnanec úseku řízení Správy železnic je pouze člověk. Už jen kvůli rozsahu intenzity dopravy a psychické náročnosti této práce je potřeba mít sofistikovanější systém, který těmto lidským chybám zabrání. To ovšem není v žádném případě v současné době využívaný liniový vlakový zabezpečovač nebo stoleté elektromechanické zařízení typu Siemens-Halske, které, bohužel, nevylučuje možnost fatální lidské chyby.

Na české železnici již začali první nákladní dopravci využívat zabezpečovač ETCS ve smíšeném provozu na trati Břeclav – Kolín, která je jako jediná v České republice odpovídajícím způsobem zabezpečena, plnohodnotně až v případě, že všechny vlaky na této trati využívají ETCS.

Protože se cena mobilních jednotek ETCS pohybuje v řádech desítek milionů korun, je potřeba, aby se státní orgány zamyslely nad podporou jednotlivých dopravců. Z technického hlediska se v podstatě jedná o přenesení návěstidel na lokomotivy a tento náklad nelze v případě nákladních dopravců přenést na zákazníka. Podporou nákupů mobilních jednotek ETCS bude zajištěn spravedlivý přístup státu k jednotlivým módům dopravy a zároveň podpořena ekologická doprava zboží.

Věříme, že události posledních dní odpovědným orgánům pomohou se správně rozhodnout, a ještě více podpořit investice na železnici ve prospěch bezpečnosti, ekologie a zdravého rozumu.

 

Zdroj : ŽESNAD

Reuters: Německý ministr dopravy by chtěl zavést mýtné po celé EU

[quote]Německý ministr dopravy Andreas Scheuer by chtěl otevřít cestu k plošnému dálničnímu mýtnému v Evropské unii. Vyplývá to z návrhu, ke kterému získala přístup agentura Reuters. Do osmi let by podle tohoto dokumentu měly na dálnicích po celé EU platit mýtné téměř všechna vozidla, včetně nákladních automobilů, dodávek a osobních vozů.[/quote]

Scheuer podle Reuters usiluje o to, aby dokument schválila německá ministerstva a učinila z něj oficiální návrh pro německé předsednictví EU, které začalo 1. července a potrvá do konce letošního roku. Podle agentury DPA však Scheuer se svým návrhem narazil na odpor u koaliční sociální demokracie.

Mluvčí sociálnědemokratické ministryně životního prostředí Svenji Schulzeové uvedl, že návrh je krokem špatným směrem. Upozornil, že v důsledku zpoplatnění emisí oxidu uhličitého v dopravě od příštího roku porostou ceny benzinu a že ministerstvo nechce, aby motoristé byli navíc zatíženi také mýtným.

Německo v letošním roce plánovalo spustit systém mýtného pro osobní auta na německých dálnicích. Plán však zkrachoval poté, co Soudní dvůr EU loni v červnu dospěl k závěru, že systém diskriminuje majitele motorových vozidel ze zahraničí, a je tak v rozporu s unijním právem.

 

Zdroj : ČTK

Stát chystá kontroly silničních a železničních mostů

[quote]Stát plánuje modernizace mostů na silnicích a železnicích. Ještě předtím čekají stavby rozsáhlé kontroly. Ministerstvo dopravy kvůli tomu sestavilo novu expertní komisi. Na twitteru to dnes uvedl vicepremiér a ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). V minulosti kontroly zjistily velké množství mostů ve špatném stavu.[/quote]

V Česku je skoro 18.000 silničních mostů. Z toho zhruba 1700 je na dálnicích a dalších více než 12.000 na silnicích druhé a třetí třídy. Na železnici je dalších více než 6700 mostů a přes 18.000 propustků.

Podle údajů z roku 2018 nebyl žádný z dálničních mostů v Česku v havarijním stavu, na silnicích první třídy jich však silničáři zjistili šest. Ty Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zabezpečilo a začalo opravovat. Stav další zhruba pětiny z celkového počtu mostů pak silničáři vyhodnotili jako špatný. Na železnici v témže roce vyžadovalo opravy nad rámec běžné údržby přes 4000 mostů.

Stát kontroluje stav mostů pravidelně. ŘSD, které má ve správě dálniční mosty a přes 3000 staveb na silnicích první třídy, je provádí jednou až dvakrát roce podle stavu mostu. Využívá k tomu systém Bridge Management System (BMS), stav mostů je hodnocen na základě stavu nosné konstrukce a spodní stavby v sedmi stupních: bezvadný (I), velmi dobrý (II), dobrý (III), uspokojivý (IV), špatný (V), velmi špatný (VI) a havarijní (VII). V minulých letech stát do oprav dálničních mostů investoval okolo 450 milionů korun ročně, přes miliardu stály opravy staveb na silnicích první třídy.

Většina železničních mostů byla postavena již v době budování tratí, tedy především v letech 1865 až 1910. Na železniční síti kontroluje stav mostů Správa železnic, respektive její oblastní ředitelství.

Obě organizace provedly v minulosti mimořádné kontroly vybraných mostů, zejména v reakci na zřícení dálničního mostu v italském Janově nebo lávky v pražské Tróji. ŘSD při nich vytipovala 126 mostů, které dále prozkoumává. U většiny z nich dosud havarijní stav organizace nezjistila.

 

Zdroj : ČTK

CzechToll loni utržil 2,3 mld. Kč, zisk navýšil na 26,7 mil. Kč

[quote]Společnost CzechToll, současný správce mýtného systému v ČR, v loňském roce utržila 2,3 miliardy korun, předloni nevykázala žádné tržby. Zisk podniku po zdanění činil 26,7 milionu korun, o rok dříve společnost skončila ve více než desetimilionové ztrátě. Vyplývá to z výroční zprávy CzechTollu, kterou má ČTK k dispozici. Firma začala provozovat mýto v prosinci loňského roku, do té doby se věnovala přípravám nového satelitního systému.[/quote]

Přes 96 procent z loňských tržeb činily podle výroční zprávy výnosy ze služeb spojených s vybudováním nového systému. Ze samotného provozu systému pak firma utržila přes 83 milionů korun.

Nový mýtný systém začal na dálnicích a vybraných silnicích první třídy od 1. prosince. Stát tehdy vybral přes 724,5 milionu korun, meziročně o 0,7 procenta méně. Od letošního ledna začal nový systém fungovat i na dalších 900 kilometrech silnic první třídy.

Po rozšíření mýtné výběry v prvních měsících roku rostly, následně však vypukla koronavirová krize, což vedlo k oslabení tuzemského provozu. Za první pololetí tak výběry mýtného činily 5,5 miliardy korun, což je meziročně o procento méně.

CzechToll na konci loňského roku vystřídal na pozici správce mýta rakouskou společnost Kapsch. Spolu s tím český podnik spustil nový elektronický systém mýtného založený na satelitní technologii. Ten CzechToll vybudoval společně se slovenskou partnerskou společností SkyToll. Za vybudování systému a jeho desetiletý provoz firma dostane od státu 10,75 miliardy korun.

CzechToll patří do investiční skupiny PPF podnikatele Petra Kellnera. Založen byl v srpnu 2017. Na konci loňského roku firma zaměstnávala 48 lidí.

 

Zdroj : ČTK

5 tipů pro firmy, jak být v době krize odolnější

[quote]Mít specializovaný tým, silný dodavatelský řetězec, hledat nové příležitosti, předvídat a reagovat na chování zákazníků a co nejvíce digitalizovat a modernizovat procesy. To jsou hlavní strategické oblasti, na které by se mělo každé oddělení nákupu zaměřit, aby mohlo pružně reagovat nejen na současnou koronavirovou krizi, ale obecně na jakoukoliv mimořádnou událost zdravotního nebo ekonomického charakteru. Tipy připravili odborníci ze společnosti Manutan, která dodává komplexní řešení moderního digitálního obchodu pro průmyslové podniky nebo veřejné instituce.[/quote]

 

Strategie č. 1: Založení specializovaného týmu

Aby nákupní oddělení mohly přijímat pohotová a relevantní opatření v krizovém období, musejí mít k přijímání rozhodnutí soudržné a úplné informace. Z tohoto pohledu je nezbytné pro obdobné situace sestavit specializovaný tým řízení rizik, který by měl úzce spolupracovat s dalšími útvary společnosti a měl by se zaměřovat především na tři klíčové aspekty kontinuity podnikání: 1) Ochranu zaměstnanců poskytováním vybavení přizpůsobeného každému provoznímu kontextu. 2) Udržování strategických dodávek pro pravidelnou výrobu zboží a služeb společnosti. 3) Vytváření nových kapacit na podporu potenciálního rozvoje ekonomického modelu organizace.

 

Strategie č. 2: Zaměření na sílu dodavatelského řetězce

Zajištění řádného fungování dodavatelského řetězce je v celé společnosti prioritou. „Oddělení nákupu jsou zodpovědná za mapování rizik dodavatelů a samozřejmě za jejich sledování. To umožňuje viditelnost v celém hodnotovém řetězci a identifikaci nejslabších článků. Současně vyvstávají znalosti o možnostech přínosu významných dodavatelů. Hlavní rizika sledujeme podle typu dodávky. V případě selhání partnera je třeba mít alternativní možnosti,“ uvádí Tomáš Střelský, ředitel společnosti Manutan.

 

Strategie č. 3: Hledání nových dodavatelů a sítí

Krize je historicky vždy katalyzátorem rozvoje. Přestože stanovení nových způsobů spolupráce v podnikání nezačalo pandemií, nouzová situace posílila tendenci narušující spolupráci mezi nákupním oddělením a ostatním útvary ve firmě. Při řešení krizí je v tomto ohledu nezbytné vymýšlet nové sítě, nová partnerství a nové rozdělení zdrojů napříč společností.

 

Strategie č. 4: Předvídání a reakce na chování zákazníků

V době krize a mimořádných událostí jsou narušeny tradiční logistické kanály a obvyklá odbytiště pro zákazníky. Aby si firmy udržely svoji obchodní činnost, musí upravit svůj výrobní a distribuční systém, a dokonce i svůj ekonomický model. V krizovém řízení je úkolem nákupního oddělení poskytnout podniku prostředky k podpoře, a ještě lépe usnadnit transformaci zákazníků. Online podnikání a e-procurement řešení se ukazují v tuto dobu jako nejvíce životaschopné.

 

Strategie č. 5: Digitalizace a automatizace procesů

V klidnějších dobách se digitalizace v nákupních odděleních ukázala jako schopná urychlit procesy a zvýšit jejich spolehlivost. V případě krize je co největší automatizace nákupního procesu ještě účinnější. „Závěrem lze říci, že odpovídající reakce oddělení nákupu ve většině organizací musí inspirovat nové přístupy k řízení rizik. Vážnost a globální povaha COVID-19 jsou v některých ohledech testem odolnosti oddělení nákupu,“ dodává Tomáš Střelský.

 

Zdroj : ČTK

Logistický kalendář