17. říjen: Mezinárodní den vymýcení chudoby

Klesající trend podílu osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením v EU. Přesto je v této situaci stále více než 115 milionů lidí.

Podle údajů Eurostatu ze 17.10. bylo v roce 2016 v Evropské unii ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením 117,5 milionu lidí, 23,4 % obyvatelstva. To znamená, že se nacházejí v alespoň jedné z následujících tří podmínek: ohrožení chudobou po sociálních transferech (příjmová chudoba), které jsou vážně hmotně znevýhodněni nebo žijí v domácnostech s velmi nízkou pracovní intenzitou. Po třech po sobě jdoucích nárůstech mezi lety 2009 a 2012, které dosáhly téměř 25 %, se podíl osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením v EU v loňském roce nepřetržitě snížil na 23,4 %, což je pouze o 0,1 % nad úrovní roku 2009. Snížení počtu osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením v EU je jedním z klíčových cílů strategie Evropa 2020..
Data z let 2008 a 2009 nezahrnují Chorvatsko. Údaje za rok 2016 jsou odhadnuty.

Nejvyšší míra rizika chudoby nebo sociálního vyloučení v Bulharsku, nejnižší v České republice
V roce 2016 bylo více než třetina obyvatelstva vystavena riziku chudoby nebo sociálního vyloučení ve třech členských státech: Bulharsku (40,4 %), Rumunsku (38,8 %) a Řecku (35,6 %). Naopak, nejnižší podíl osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením byl v České republice (13,3 %), Finsku (16,6 %), Dánsku (16,7 %) a Nizozemsku (16,8 %).

Největší pokles v míře rizika chudoby nebo sociálního vyloučení v Polsku, nejvyšší nárůst v Řecku
Mezi členskými státy, za které jsou k dispozici údaje, vzrostla míra rizika chudoby nebo sociálního vyloučení z roku 2008 v deseti členských státech, přičemž nejvyšší nárůst byl zaznamenán v Řecku (z 28,1 % v roce 2008 na 35,6 % v roce 2016, nebo +7,5 %), Kypru (+4,4 %), Španělsku (+4,1%) a Švédsko (+3,4 %). Naopak, největší pokles byl zaznamenán v Polsku (z 30,5 % na 21,9 %, o -8,6 %), za ním následovalo Lotyšsko (-5,7 %) a Rumunsko (-5,4 %). Na úrovni EU se podíl celkového obyvatelstva ohroženého chudobou nebo sociálním vyloučením v roce 2016 (23,4%) snížil od roku 2008 o 0,3 %.

Lidé s rizikem chudoby nebo sociálního vyloučení v EU 2008 and 2016

Čísla jsou zaokrouhlena na nejbližší tisíce

*     Data 2008 bez Chorvatska. 2016 odhad.

**    116 290 bez Chorvatska

***  Data 2015 místo 2016.

**** 2016 data prozatímní.

Přibližně 1 z 6 osob v EU ohrožených příjmovou chudobou …

Při pohledu na každý ze tří prvků, které přispívají k ohrožení chudobou nebo sociálnímu vyloučení, bylo 17,2 % obyvatel EU v roce 2016 vystaveno riziku chudoby po sociálních transferech, což znamená, že jejich disponibilní příjem byl nižší než jejich národní práh chudoby (viz příslušná tabulka). Tento podíl osob ohrožených příjmovou chudobou v EU se ve srovnání s rokem 2015 (17,3 %) mírně snížil, ale je stále vyšší než v roce 2008 (16,5 %). Jelikož prahové hodnoty odrážejí skutečnou distribuci příjmů v jednotlivých zemích, značně se liší mezi členskými státy a také v čase. V členských státech EU bylo v Rumunsku ohrožena příjmovou chudobou 1 z 4 osob a 25 %, cca 1 z 5 v Bulharsku (22,9 %), Španělsku (22,3 %), Litvě (21,9 %), Lotyšsku (21,8 %), Estonsku (21,7 %), Řecku (21, 2%) a Itálii (19,9 % v roce 2015). Naopak, nejnižší hodnoty zaznamenaly Česká republika (9,7 %), Finsko (11,6 %), Dánsko (11,9 %), Slovensko (12,7 %) a Nizozemsko (12,8 %). Ve srovnání s rokem 2008 vzrostl podíl osob ohrožených příjmovou chudobou v 21 členských státech, pro které jsou k dispozici údaje, a ve čtyřech se snížil.

… 1 z 13 vážně materiálně deprivována …

V EU v roce 2016 bylo 7,5 % obyvatelstva těžce hmotně znevýhodněno, což znamená, že jejich životní podmínky byly omezeny nedostatkem prostředků, jako je například nedostatek v placení účtů, udržování jejich domovů dostatečně teplých nebo jejich přijetí týdenní dovolené mimo domov. Podíl osob těžce hmotně znevýhodněných v EU se snížil 2015 (8,1 %) a oproti roku 2008 (8,5 %). Podíl osob těžce znevýhodněných v roce 2016 se v jednotlivých členských státech výrazně lišil od více než 20 % celkového počtu obyvatel v Bulharsku (31,9 %), Rumunsku (23,8 %) a Řecku (22,4 %) až po méně než 4 % Švédsko (0,8 %), Lucembursko (1,6 %), Finsko (2,2 %), Dánsko a Nizozemsko (2,6 %), Rakousko (3,0 %) a Německo (3,7 %). Ve srovnání s rokem 2008 vzrostl podíl osob těžce znevýhodněných v deseti členských státech, pro které jsou k dispozici údaje, a poklesl v patnácti.

… a 1 z 10 žijících v domácnostech s velmi nízkou intenzitou práce

Pokud jde o nízkou intenzitu práce, 10,4% obyvatelstva ve věku 0-59 let v EU žilo v domácnostech, kde dospělí odpracovali v uplynulém roce méně než 20 % celkového pracovního potenciálu Je to druhý rok v řadě od roku 2008, kdy se tento podíl v EU snížil. V Irsku (19,2 %), v Řecku (17,2 %), v Španělsku (14,9 %), v Belgii (14,6 %) a v Chorvatsku (13,6 % ), Polsko (6,4 %) a Slovensko (6,5 %) měly nejnižší. Ve většině členských států (osmnácti) se ve srovnání s rokem 2008 zvýšil podíl osob ve věku 0-59 let, kteří žijí v domácnostech s velmi nízkou pracovní intenzitou, zatímco v sedmi se snížil.

Míra rizika prvků chudoby nebo sociálního vyloučení v EU 2008 a 2016

*     Data 2008 bez Chorvatska. Data 2016 odhadnuta.

**    Data 2015 místo 2016.

*** Data 2016 prozatimní

Prahy rizika chudoby v EU 2008 and 2016

(v národní měně)

*     2016 data prozatímní.

**   Data   2015 místo 2016.

Míra rizika ohrožení chudobou je podíl osob, jejichž celkový příjem, který je k dispozici (po sociálních převodech, daních a dalších odpočtech) na výdaje nebo úspory, je nižší než hranice rizika chudoby, která je stanovena na 60 % národního mediánu ekvivalentního disponibilního důchodu po sociálních převodech.

Tento ukazatel nezměří bohatství nebo absolutní chudobu, ale nízké příjmy ve srovnání s ostatními obyvateli této země.

Prahová hodnota závisí na rozdělení příjmů v zemi pro daný rok a liší se složením domácnosti. Je proto důležité poznamenat, že míra chudoby ohroženého příjmem je relativní mírou chudoby a že hranice se mezi členskými státy značně liší. Také se mění s časem, neboť vychází z vývoje národního mediánu disponibilního důchodu: v několika členských státech prahová hodnota klesla v období 2008-2016 (Řecko, Kypr a Irsko) nebo zůstala téměř stabilní (Španělsko, Itálie a Portugalsko) v důsledku hospodářské krize.

Metody a definice

Údaje o riziku chudoby nebo sociálního vyloučení uvedené v této zprávě vycházejí ze statistik EU o příjmech a životních podmínkách (EU-SILC). Průzkum EU-SILC je referenčním zdrojem EU pro srovnávací statistiky rozdělení příjmů, chudoby a životních podmínek. Referenční skupinou jsou všechny soukromé domácnosti a jejich současní členové s bydlištěm na území daného členského státu v době sběru dat. Osoby žijící v kolektivních domácnostech a v zařízeních jsou obecně vyloučeny z cílové populace, jakož i z malých a vzdálených částí národního území, které nepřesahují 2 % národního obyvatelstva.

Osoby ohrožené chudobou jsou ty, které žijí v domácnosti s ekvivalentním disponibilním příjmem pod hranicí rizika chudoby, která je stanovena na 60 % národního mediánu ekvivalentního disponibilního důchodu (po sociálních převodech). Rovnocenný příjem se vypočítá tak, že celkový příjem domácnosti se rozdělí podle velikosti stanovené po uplatnění těchto vah: 1,0 pro první dospělou osobu, 0,5 pro každého člena domácnosti ve věku 14 let a více a 0,3 pro každého člena domácnosti mladšího 14 let.

Vážně hmotně znevýhodněné osoby mají životní podmínky omezené nedostatečnými zdroji a zkušenostmi minimálně 4 z následujících 9 věcí s nedostatkem: nemohou si dovolit 1) zaplatit nájemné / hypotéku nebo účty za úplatu včas, 2) udržet domov dostatečně teplé, 3) ) čelit neočekávaným výdajům, 4) jíst maso, ryby nebo ekvivalent proteinů každý druhý den, 5) týdenní dovolenou mimo domov, 6) auto, 7) pračku, 8) barevnou televizi nebo 9) ) telefon (včetně mobilního telefonu).
Lidé žijící v domácnostech s velmi nízkou pracovní intenzitou jsou lidé ve věku 0-59 let, kteří žijí v domácnostech, kde průměrně dospělí (ve věku 18-59 let) pracovali méně než 20% svého celkového pracovního potenciálu za uplynulý rok. Studenti jsou vyloučeni.

Celkový počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením je nižší než součet počtu osob v každé ze tří forem chudoby nebo sociálního vyloučení, neboť některé osoby jsou současně postiženy více než jednou z těchto situací.

.