Sobota, 14 února, 2026
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog

Letos v lednu přibylo 2158 sedmnáctiletých řidičů, loni to bylo 1850

Od
Karolína Vágnerová
-

Zájem o získání řidičského oprávnění v 17 letech roste. Za letošní leden ho získalo 2158 sedmnáctiletých řidičů, loni v lednu 1850 a první měsíc v roce 2024 to bylo 770 řidičů. Od začátku fungování projektu L17 v lednu 2024 získalo řidičské oprávnění v 17 letech 57.499 řidičů. Tito řidiči do dosažení plnoletosti mohou řídit pouze pod dohledem mentora. Informovalo o tom ministerstvo dopravy v tiskové zprávě. Možnost získat řidičské oprávnění pro osobní auto v 17 letech platí od 1. ledna 2024.

V roce 2024 získalo řidičské oprávnění 24.046 sedmnáctiletých, 53.458 osmnáctiletých a přibylo dalších 41.474 řidičů ve vyšším věku. Loni sedmnáctiletých řidičů přibylo o 31.268, u osmnáctiletých počet naopak klesl na 44.582 a starších řidičů přibylo 45.963.

„Začátek roku nebývá obdobím s nejvyšším zájmem o vydání prvního řidičského průkazu, přesto vidíme, že možnost řídit od 17 let s doprovodem si u nás našla řadu příznivců. Navíc stále roste poměr řidičáků v režimu L17 ve srovnání s těmi vydanými v 18 letech. V roce 2024 byl poměr sedmnáctiletých na celkovém počtu vydaných průkazů 20,2 procenta, v roce 2025 už 25,7 procenta,“ uvedl ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD).

Mladý řidič v doprovodu mentora podle vedoucího oddělení Besip Tomáše Neřolda jezdí zodpovědněji. „Účastníci programu L17 spáchali pouze 12,2 procenta sledovaných přestupků v roce 2025, 18letí naproti tomu měli podíl 41,7 procenta. Výhodou L17 je to, že si začínající řidiči a řidičky vyzkouší s oporou mentora náročné situace, na které v autoškole nebývá dost prostoru,“ uvedl Neřold. Jako příklad zmiňuje jízdu mimo město, po dálnici nebo v noci.

Besip podle Neřolda bude dále podporovat také vzdělávání mentorů, kterých je 30.839. Po celé zemi se konají zdarma dny pro mentory, kde se dozví všechny potřebné informace o L17 a absolvují kondiční jízdu na polygonu pod dohledem lektora.

Začínající řidič může mít až čtyři mentory, kteří musí splňovat několik podmínek. Musí mít řidičský průkaz nepřetržitě alespoň pět let s tím, že jej získali před více než deseti lety, a v bodovém hodnocení řidičů nesmí mít zapsán žádný bod. Podle dat ministerstva má každý sedmnáctiletý řidič zapsané průměrně dva mentory. Od letošního roku je možné zapsat mentory on-line přes Portál dopravy.

Zdroj: ČTK

Ford Fiesta se vrátí v roce 2028, s elektrickým pohonem

Od
Karolína Vágnerová
-

V roce 2028, tedy v době, kdy uplyne pět let od skončení produkce sedmé generace malého městského hatchbacku Fiesta, by se měl do nabídky značky Ford tento model vrátit. Pro magazín Autoexpress to uvedl prezident Ford of Europe Jim Baumbick.

Auto využije techniku, kterou Renault původně vyvinul pro svůj model Renault 5. Ovšem Ford ji podle Baumbicka přizpůsobí svým zvyklostem. Například jeho technici vyladí brzdy, řízení nebo odpružení. Samozřejmě také designové oddělení připraví svébytné tvary exteriéru i interiéru.

Kromě běžných silničních verzí zřejmě Ford připraví i sportovní verzi, obdobu svého času velmi oblíbené Fiesty ST.

Auto se však bude vyrábět, stejně jako zmíněný Renault 5, Renault 4, Alpine a 290 a také Nissan Micra, v komplexu Electric City na severu Francie.

Je vysoce pravděpodobné, že právě tam se bude montovat rovněž druhý vůz, který se chystá v rámci nedávno domluvené spolupráce značek Ford a Renault.

O něm se zatím oficiálně neví téměř nic. Pravděpodobně by se ale mělo jednat o malý městský crossover.

Zdroj: ČTK

ČD od roku 2022 investovaly do vozového parku 60 miliard Kč

Od
Karolína Vágnerová
-

České dráhy (ČD) investovaly v posledních čtyřech letech do obnovy a modernizace vozového parku zhruba 60 miliard korun. Přibližně pět miliard z této částky směřovalo do instalace evropského zabezpečovacího systému ETCS do již provozovaných vlaků. V rozhovoru s ČTK to řekl předseda představenstva a generální ředitel Českých drah Michal Krapinec.

Od roku 2022 pořídil dopravce přibližně 700 nových vozidel, zatímco mezi lety 2011 a 2021 jich nakoupil zhruba 140. Díky tomu se postupně snižuje průměrné stáří vlaků. V roce 2022 bylo 34 let, v současnosti je přibližně 31 let. Do roku 2035 chtějí ČD stáří vozového parku snížit na 20 let.

Letos plánují převzít zbývající objednané soupravy ComfortJet a lokomotivy Vectron, v příštím roce pak další bateriové vlaky. Zároveň mají ČD vypsaná výběrová řízení na příměstské vlaky pro Prahu a Středočeský kraj, na dodávku až 120 bateriových vlaků a na vícesystémové elektrické jednotky pro různé regiony nebo na soupravy pro dálkové vlaky.

Za takzvaný retrofit, tedy dodatečnou instalaci evropského zabezpečovače ETCS do starších vozidel, zaplatily České dráhy zatím přes pět miliard korun, část nákladů pokryly evropské dotace. V některých případech je podle Krapince cena instalované technologie vyšší než hodnota samotné lokomotivy. Každý typ vozidla navíc vyžaduje vlastní prototyp, kdy náklady na jeho pořízení se pohybují kolem 100 milionů korun.

Systém ETCS je povinný na tratích s výhradním provozem, který je v Česku aktuálně na 622 kilometrech, další mají postupně přibývat. Podle implementačního plánu má být po roce 2030 vybaveno ETCS téměř 5200 kilometrů tratí, zejména na transevropské dopravní síti TEN-T. Na zbývajících přibližně 4100 kilometrech by měl být systém zaveden do roku 2040.

Podle vládou schváleného rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury má Správa železnic v některých projektech zpomalit přípravy, což se týká i zavádění ETCS na mimokoridorových tratích. „Zpomalit na vedlejších tratích je namístě, abychom z té železniční dopravy neudělali něco, co si nebude moci nikdo dovolit,“ řekl Krapinec s tím, že železniční doprava patří mezi nejbezpečnější způsoby dopravy.

Od loňského léta testují ČD satelitní internet Starlink od společnosti SpaceX Elona Muska. „Podzimní část předčila naše očekávání, je to patrné z objemu přenesených dat, ale i ze zpětné vazby cestujících,“ řekl Krapinec. Na konci dubna dopravce pilotní provoz vyhodnotí a zváží zavedení Starlinku v kombinaci s mobilním připojením. Starlink má totiž problém s připojením v hustě zalesněné oblasti nebo na zastřešených nástupištích.

Zavedení technologie ovlivní také cenová nabídka. V případě, že by se ČD rozhodly technologii využívat, bude podle Krapince nejprve na dálkových vlacích, při dobré nabídce by se mohla objevit i v regionálních vlacích.

Investice ČD v jednotlivých letech:

Rok Výše investic ČD (v miliardách) Celková výše investic všech firem ze Skupiny ČD
2017 3,211 5,098
2018 4,766 7,392
2019 4,805 8,761
2020 4,251 7,724
2021 8,674 11,054
2022 16,007 20,748
2023 10,822 14,349
2024 17,748 22,708
2025 15,5*

* Přibližná hodnota před konsolidací hospodářských výsledků.

Zdroj: ČTK

EIB loni v ČR podpořila projekty za 1,93 mld. eur (46,8 mld. Kč), meziročně méně

Od
Karolína Vágnerová
-

Skupina Evropské investiční banky (EIB) loni v Česku podpořila projekty za 1,93 miliardy eur (46,8 miliardy korun). Velká část peněz šla do projektů na modernizaci a rozvoj železniční a silniční infrastruktury, řekl na tiskové konferenci viceprezident EIB Marek Mora. V roce 2024 EIB podpořila v Česku projekty za 2,47 miliardy eur (tehdy 62,6 miliardy korun).

V oblasti dopravy poskytla EIB 480 milionů eur (11,6 miliardy korun) na bezpečnost železnic a 200 milionů eur (4,8 miliardy korun) na rozvoj regionálních železničních sítí. Dalších 205 milionů eur (pět miliard korun) mířilo na stavbu části Pražského okruhu mezi dálnicí D1 a Běchovicemi.

EIB dále v Česku podpořila projekty v energetice, když podpořila 100 miliony eur (2,4 miliardy korun) plány ČEPS na rozvoj přenosové soustavy. Kromě toho získalo Brno rámcovou půjčku na rozvoj města 121 milionů eur (2,9 miliardy korun). Na projekty dostupného nájemního bydlení v Praze budovaného Česko spořitelnou šlo 60 milionů eur (1,4 miliardy korun).

Mora upozornil, že ve středoevropském regionu patří Česko k premiantům ve využívání prostředků EIB. Srovnatelně velké Maďarsko loni podle něj získalo na podporu projektů od EIB 700 milionů eur (17 miliard korun) a Slovensko, jehož populace je poloviční, zhruba za půl miliardy eur (12,1 miliardy korun).

V letošním roce by podle Mory mohl být objem peněz poskytnutých EIB na projekty v Česku srovnatelný s loňskem. „Operace, kterým bychom se chtěli věnovat, se týkají transformace bývalých uhelných regionů, dopravní infrastruktury, rozvoje měst, zdravotní péče, obnovitelných zdrojů energie a v neposlední řadě podpory malých a středních podniků,“ uzavřel Mora.

Zdroj: ČTK

Drážní úřad chce zefektivnit ETCS na železnici, loni měl několik nedostatků

Od
Karolína Vágnerová
-

Drážní úřad chce letos zefektivnit fungování zabezpečovacího systému ETCS na tuzemských železnicích. V prvním roce výhradního provozu na více než 600 kilometrech tratí totiž zaznamenal několik nedostatků. Jde například o nejednotnost fungování systému v rámci Evropy, problémy při přejezdu hranic nebo komplikovanost schvalovacích procesů. Zástupci úřadu to uvedli na dnešní tiskové konferenci. V současnosti systém funguje na přibližně 670 kilometrech z celkem 9349 kilometrů tuzemských železnic, postupně by se měl dál rozšiřovat.

Výhradní provoz ETCS je na nejvytíženějších českých koridorech, kde projede měsíčně až 50.000 vlaků. Fungovat začal od ledna loňského roku. Úřad během prvního roku zjistil několik nedostatků. Dosud nebyla podle úřadu zajištěna plná kompatibilita systému napříč Evropou. ETCS tak může fungovat nejednotným způsobem, problémy jsou také s interoperabilitou systému při přejezdu hranic.

Už v loňském roce kvůli tomu vznikla pracovní skupina, která na zefektivnění systému spolupracuje. Jsou v ní zástupci dopravců, výrobců vlaků i zabezpečovacích systémů, Správy železnic, Výzkumného ústavu železničního nebo ČD-Telematika. Drážní úřad zlepšení systému řeší také s Evropskou komisí a evropskou železniční agenturou.

Kromě zlepšení funkcí by se měl systém v Česku dál rozšiřovat. Vybaveno je jím nyní přes 1200 kilometrů tratí, na dalších tratích je v plánu jeho instalace, případně zavedení obdobného systému.

Systém ETCS se skládá z části nainstalované na trati a části zavedené do vlaků, předávají si informace o jízdě vlaku. Systém sleduje rychlost, polohu vlaku a jeho zrychlení a porovnává údaje s bezpečnou brzdnou křivkou. Při zjištění rizika a nereagování strojvedoucího systém automaticky zasáhne a vlak zastaví.

Zdroj: ČTK

V lednu bylo v odvětví dopravy propuštěno nejvíce zaměstnanců

Od
Karolína Vágnerová
-

Celkový lednový počet je nejvyšší od roku 2009, kdy bylo oznámeno 241 749 zrušených pracovních míst.

Podle zprávy zveřejněné společností Challenger, Gray & Christmas oznámili zaměstnavatelé v USA v lednu 108 435 propuštěných pracovníků, což představuje nárůst o 118 % oproti 49 795 propuštěným pracovníkům oznámeným ve stejném měsíci loňského roku a o 205 % oproti 35 553 propuštěným pracovníkům oznámeným v prosinci.

Celkový lednový počet je nejvyšší za daný měsíc od roku 2009, kdy bylo oznámeno 241 749 propuštěných zaměstnanců. Jedná se o nejvyšší měsíční součet od října 2025, kdy bylo zaznamenáno 153 074 propouštění.

„Obecně se v prvním čtvrtletí setkáváme s vysokým počtem propouštění, ale v lednu je tento celkový počet vysoký. Znamená to, že většina z těchto plánů byla stanovena na konec roku 2025, což signalizuje, že zaměstnavatelé jsou méně než optimističtí ohledně výhledu na rok 2026,“ říká Andy Challenger, odborník na pracovní místa a ředitel pro příjmy společnosti Challenger, Gray & Christmas.

Klíčové poznatky:
– Nejvíce pracovních míst bylo v lednu zrušeno v dopravě, a to 31 243.

– Technologie v lednu oznámily 22 291 propuštěných zaměstnanců.

– V lednu vedla mezi důvody propouštění ztráta zakázky, kterou v průběhu měsíce oznámilo 30 784 zaměstnanců. Následovaly tržní a ekonomické podmínky s 28 392 případy propouštění. Restrukturalizace byla uvedena jako důvod 20 044 propouštění, zatímco útlum prodejen, jednotek nebo oddělení představoval 12 738 plánovaných propouštění.

– Umělá inteligence (AI) byla v lednu uvedena jako příčina 7 624 propouštění, což představuje 7 % z celkového počtu propouštění v tomto měsíci. V roce 2025 se společnosti odvolávaly na umělou inteligenci u 54 836 oznámených plánů na propouštění. Od roku 2023, kdy byl tento důvod poprvé sledován, byla umělá inteligence uváděna u 79 449 oznámení o propouštění, což představuje 3 % všech plánů propouštění oznámených v tomto období.

– V lednu byly tarify uváděny u 294 případů propouštění, poté co v roce 2025 způsobily 7 908 propouštění.

– V lednu zaměstnavatelé oznámili 5 306 náborových plánů, což je nejnižší celkový počet za daný měsíc od roku 2009, kdy společnost Challenger začala náborové plány sledovat. Před minulým měsícem byl v roce 2023 zaznamenán nejnižší lednový součet náborových plánů s 5 376, což je o 13 % méně než 6 089 plánů oznámených ve stejném měsíci minulého roku a o 49 % méně než 10 496 plánů oznámených v prosinci 2025.

Zdroj: Food Logistics

Makroekonomický a logistický výhled 2026: Polsko láká vyššími výnosy, Česko drží stabilitu

Od
Karolína Vágnerová
-

Po turbulentních letech se logistický a průmyslový trh ve střední Evropě v roce 2026 stabilizuje a znovu se opírá o tvrdá data. Extrémní poptáýžvku střídá racionalita a návrat k fundamentům, které investoři dokážou přesně ocenit. Česká republika a Polsko zůstávají hlavními pilíři regionu, avšak s výrazně odlišným investičním profilem. Tahounem růstu se nově stává bezpečností sektor.

Makroekonomický vývoj 2026

„V roce 2026 očekáváme růst HDP o 2,4 procenta v České republice a 3,5 procenta v Polsku. Oproti roku 2025 jde o mírné zrychlení, které se pozitivně promítá do sentimentu nájemců i investorů. Logistický sektor z této dynamiky profituje nadprůměrně díky vazbě na domácí spotřebu, ecommerce, restrukturalizaci dodavatelských řetězců a přesun výroby blíže ke koncovým trhům,“ uvádí Miroslav Barnáš, CIO ARETE Real Estate.

Velikost trhu, nabídka, neobsazenost

Český logistický trh dosahuje ke konci roku 2025 přibližně 13 milionu metrů čtverečních moderních průmyslových a logistických ploch, zatímco Polsko s objemem zhruba 36,5 milionu metrů čtverečních představuje téměř trojnásobně větší trh.

Nová výstavba v obou zemích zpomaluje, přičemž Česko zůstává vzhledem ke své velikosti relativně dynamičtějším trhem. Ve třetím čtvrtletí bylo v Česku ve výstavbě přibližně 1,26 milionu metrů čtverečních, v Polsku zhruba 1,56 milionu metrů čtverečních. Omezená nabídka v kombinaci s normalizovanou poptávkou snižuje riziko nadměrného převisu trhu.

Míra neobsazenosti v Česku se pohybuje kolem 4,0 procenta, zatímco v Polsku dosahuje přibližně 8 procent[1]. „Přestože jsou tato čísla vyšší než v letech 2021 a 2022, trh vykazuje jasné známky stabilizace. Pro rok 2026 očekáváme, že se neobsazenost v obou zemích přiblíží svému vrcholu a následně začne postupně klesat, zejména díky omezené nové výstavbě a návratu disciplinované poptávky,“ vysvětluje Barnáš.

Investiční pohled: Stabilizace a Polsko s rizikovou prémií

Z investičního pohledu zůstává zásadním rozdílem mezi oběma trhy úroveň výnosů. Polsko nabízí mírně vyšší výnosy a zároveň zajímavé tržní příležitosti. Vyšší výnosy v Polsku mají několik jasných důvodů. „Trh je větší a regionálně diverzifikovanější, což zvyšuje jeho likviditu, ale zároveň s sebou nese vyšší rizikovou prémii. Polsko má vyšší míru neobsazenosti, větší objem spekulativní výstavby v minulých letech a citlivější reakci na makroekonomické výkyvy. Investoři jsou za tato rizika kompenzováni právě vyšším výnosem,“ uvádí Barnáš.

Rozdíl mezi prvotřídními logistickými parky a sekundárními objekty se dále prohlubuje. Vysoce kvalitní aktiva s dobrou dopravní dostupností, moderními technickými parametry a stabilními nájemci vykazují vyšší odolnost vůči ekonomickým výkyvům a nižší volatilitu cash flow. Starší nebo hůře situované objekty naopak čelí tlaku na obsazenost i investiční ocenění.

Trh se však celkově stabilizuje. „Období mimořádně silné poptávky během pandemie a následné korekce trhu je minulostí. Trh se vrací k disciplíně a investoři dnes znovu vyžadují jasný vztah mezi výnosem, rizikem a kvalitou aktiv. Logistika se tak znovu stává racionálním investičním segmentem,“ uvádí Barnáš.

Tahouni poptávky v roce 2026

Hlavní poptávku po logistických plochách budou i nadále generovat poskytovatelé logistických služeb třetích stran (3PL), poštovní a balíkové služby a segmenty napojené na ecommerce. Selektivní růst se očekává také u výrobních firem orientovaných na obranný a bezpečnostní sektor.

Ochlazení nastává u tradičního zpracovatelského průmyslu, který zůstává opatrný a k expanzi přistupuje zdrženlivě.

Zdroj: ARETE

Cenu za energetickou modernizaci roku získal pražský Dopravní podnik, soutěžící ušetří dohromady miliardu

Od
Karolína Vágnerová
-

Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES) již po patnácté vyhlásila nejlepší připravované EPC projekty uplynulého roku. Na prvním místě se umístila modernizace čtyř areálů pražského Dopravního podniku, druhé místo obsadilo město Otrokovice a třetí Nemocnice Břeclav. Udělena byla také čestná ocenění, jedno si odnesl Úřad Vlády.

Vítězný projekt Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP) vynesla na první příčku především jeho komplexnost a technologická odvaha. Investice přesahující 800 milionů korun promění čtyři areály s naprosto odlišným využitím – od budovy Centrálního dispečinku až po technické zázemí vozoven Střešovice, Pankrác a depa Kačerov. Porota ocenila také chytré propojení moderních prvků, jako je integrace fotovoltaiky přímo do fasády výškové administrativní budovy v depu Kačerov nebo instalaci fotovoltaických panelů na krytých parkovacích stáních. Tato opatření přinesou DPP garantovanou úsporu nákladů přesahující 15 milionu korun ročně.

„Ocenění odborné poroty nás velmi těší o to více, že se jedná o první projekt tohoto typu, který v DPP realizujeme. Jeho zajímavosti je nejen rozsah, ale i variabilita typů budov, ve kterých jsme EPC projekty zavedli. Kromě garantované energetické úspory nám umožnuje dodávat část vyrobené elektřiny i do trakce metra. Projekt má ještě jedno prvenství, jedná se o největší fotovoltaickou elektrárnu instalovanou na fasádě budovy na území hlavního města Prahy,“ říká Lukáš Večeřa, projektový manažer EPC projektů v DPP.

„Také letos vybrala porota projekty, které ukazují na rozmanitost uplatnění metody EPC. Jsou mezi nimi budovy administrativní i areály s vysoce specifickými nároky na technologie a jejich řízení, jaké nemocnice bezesporu jsou. Anebo vozovny a depo pražského Dopravního podniku, které lze v mnoha ohledech kategorizovat jako průmyslové areály. Otrokovice, Bystřice pod Hostýnem a další města, která svoje projekty přihlásila, zase poslouží jako inspirace ostatním municipalitám, které mohou díky EPC modernizovat svůj majetek bez potřeby okamžité investice z vlastního rozpočtu,“ shrnuje Miroslav Marada, předseda APES.

 Zdroj: DPP

Nová aplikace PID Lítačka má být stabilnější a rozšiřovat se o další funkce

Od
Karolína Vágnerová
-

Cílem připravované nové aplikace PID Lítačka je především zvýšení její stability a možnost hladkého rozšiřování o další funkce, což architektura nynější verze již neumožňuje. Novinářům to řekli zástupci Prahy, Středočeského kraje a městské firmy Operátor ICT (OICT), která má vývoj na starosti. Nová aplikace by měla začít v ostrém provozu fungovat začátkem příštího roku a zatím přinese jen drobnější úpravy funkcí, další by měly následovat.

Současnou aplikaci hlavní město spustilo v roce 2018 a podle primátorova náměstka Jaromíra Beránka (Piráti) už nevyhovuje, protože ji jednak vyvíjí a spravují externí dodavatelé a jednak její původní architektura nepočítala s tak výrazným vývojem a rozšiřováním funkcí.

Vývoj nové verze aplikace se Praha spolu se Středočeským krajem rozhodla zadat OICT. O financování, spočívajícím zejména v zaplacení interního vývojářského týmu městské firmy, se budou obě samosprávy dělit.

Člen představenstva OICT Benedikt Kotmel uvedl, že nynější aplikace nebyla napsána tak, aby bylo možné ji pohodlně rozšiřovat. Přidání nových funkcí často znamená narušení celého kódu. Počet lidí užívajících aplikaci podle něj zároveň roste posledních sedm let o 20 až 30 procent ročně a nyní dosahuje až 220.000 unikátních uživatelů denně a kolem dvou milionů ročně.

Smyslem nové verze je tak podle Kotmela především co nejrychleji dostat aplikaci pod kontrolu interního týmu a změnit její architekturu tak, aby pohodlně umožnila další rozvoj. „Technologicky chceme mít v listopadu aplikaci hotovou,“ řekl. Dodal, že následně firma patrně umožní zájemcům si stáhnout novou verzi k testování a ideálně 1. ledna ji chce spustit naostro, což bude znamenat automatickou aktualizaci pro uživatele nynější Lítačky.

Hlavní funkční změna pro uživatele se bude týkat vyhledávání, v nové verzi bude namísto dvou vyhledávačů jen jeden založený na takzvaném intermodálním vyhledávání, které kombinuje všechny druhy dopravy. „Bereme to nejlepší z obou vyhledávačů a děláme z toho jeden,“ řekl Kotmel. Dodal, že vyhledávání již bude navrhovat spojení se započtením aktuálních zpoždění.

Dále nová verze nabídne zjednodušené nastavování, možnost naplánování a uložení trasy, aktivaci více jízdenek najednou, možnost dříve ukončit parkování či temný režim. V budoucnu by pak měly následovat výraznější změny spočívající například v možnosti platit za dobíječky pro elektromobily a rezervovat si je.

Radní Středočeského kraje pro dopravu Petr Borecký (STAN) dodal, že z pohledu kraje je zásadní také to, že nová verze umožní nasazení takzvané poptávkové dopravy, která funguje nikoliv podle fixních tras a jízdních řádů, ale na základě momentálního zájmu ze strany cestujících. Kraj ji již testuje v okolí Českého Brodu, ale rád by ji postupně nasadil plošně, což v nynější aplikaci podle radního nejde.

Podle Beránka se u nové verze také zvažuje rebranding barev a celkového designu aplikace, případně i úprava názvu. Detaily nicméně zatím komentovat nechtěl. „Nejsme v diskusích tak daleko, abychom to mohli veřejně komentovat,“ řekl.

Zdroj: ČTK

Senát v úvodním kole podpořil změnu platnosti jednodenní dálniční známky

Od
Karolína Vágnerová
-

Senát v úvodním kole projednávání podpořil změnu platnosti jednodenní dálniční známky, jak to navrhli senátoři hnutí ANO. Podle nich by měla platit 24 hodin od jejího zakoupení, nejen do půlnoci příslušného dne. Změnu by rádi prosadili v novele o pozemních komunikacích, kterou na základě dnešního rozhodnutí horní parlamentní komory před dalším schvalováním projedná její výbor pro dopravu.

Předseda výboru Miroslav Plevný (za STAN) uvedl, že novela by si vyžádala změnu nastavení systému kontroly platnosti známek, kvůli čemuž ministerstvo dopravy dříve podobné snahy odmítalo.

Novela má podle senátorů v čele s Martinem Bednářem (ANO) pomoci řidičům, kteří dálnice běžně nevyužívají, ale nárazově potřebují projet přes některou z českých dálnic v noci.

Za současných podmínek by si museli v případě, že se jejich jízda protáhne přes půlnoc, koupit jednodenní známku za plnou cenu jak pro den, kdy cestu zahájí, tak pro den, kdy cestu dokončí, i kdyby se jednalo o pár minut, připomínají senátoři. Podle ministerstva dopravy si řidiči mohou koupit desetidenní známku, která je jen o pár desítek korun dražší než jednodenní.

Současné nastavení slouží pro snadnou administrativní kontrolu systémem eDalnice.cz, který ověřuje platnost dálničních známek na základě registrační značky. Ministerstvo dopravy v minulosti změnu platnosti známky na 24 hodin odmítalo s tím, že by její kontrola představovala rozdílný a technologicky v daném čase obtížně proveditelný způsob vzhledem k nastavení kontroly známek podle počtu dnů.

Jednodenní elektronická dálniční známka letos pro osobní vozidla se standardním palivem stojí 230 korun, desetidenní 300 korun, třicetidenní 480 korun a roční 2570 korun. Platí to pro automobily bez nároku na ekologické slevy či osvobození od poplatku.

Loni se se podle veřejně dostupných zdrojů prodalo přibližně 2,22 milionu jednodenních dálničních známek, uvedli tvůrci novely. Není podle nich veřejně známou informací, kolik z těchto známek bylo prodáno v bezprostředním sledu za sebou, tedy jako dvě na sebe navazující jednodenní známky. Novela by tedy mohla snížit příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury, ale nelze predikovat, o jak velkou částku.

Zdroj: ČTK

123...1 187Strana 1 z 1 187

Logistický kalendář

Doporučené

LogiMAT

Zobrazit kalendář
© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253