Domů Blog

Vedení Prahy schválilo smlouvu s Českými drahami za 165,17 mld. Kč

Od
Karolína Vágnerová
-

Vedení Prahy souhlasilo s uzavřením třicetileté smlouvy s Českými drahami (ČD) za 165,17 miliardy korun na provoz příměstských vlaků od roku 2030. Kontrakt na základě výsledků tendru schválili radní města, stejně tak jej dnes odsouhlasili i zastupitelé Středočeského kraje, který byl hlavním zadavatelem zakázky. Podpisu smlouvy tak již nic nebrání. ČD na linkách vlaky provozují i nyní, v tendru porazily firmu RegioJet, která nabídla cenu 183,65 miliardy korun.

Vítězný dopravce bude na tratích na území Prahy a středních Čech provozovat po dobu 30 let flotilu velkokapacitních elektrických vlaků, součástí zakázky je i jejich pořízení. Nové vlaky s kapacitou nejméně 380 míst k sezení označované jako EMU 400 budou jezdit na páteřních linkách mezi metropolí a regionem a také na nyní modernizované trati do Kladna.

Prvních 60 až 66 jednotek má být nasazeno na linkách do Českého Brodu a Berouna, do Kladna a na letiště či do Kolína a Kutné Hory. Další jsou v plánu v závislosti na rozšiřování železniční trati, například na dokončení modernizace tratě mezi Veleslavínem a Masarykovým nádražím nebo výstavbě nové trati do Mladé Boleslavi. Celkem bude moci dopravce pořídit dalších až 67 vlaků.

Hlavním zadavatelem tendru je Středočeský kraj, vedlejším Praha. Kraj i hlavní město se budou na financování podílet rovným dílem. „Podpis smlouvy předpokládáme na přelomu září a října,“ řekl dnes náměstek pražského primátora Jaromír Beránek (Piráti).

Spolek Fair Rail nedávno vyzval v dopise kraj a hlavní město, aby před hlasováním o smlouvě požadovaly vysvětlení některých sporných bodů. Podle spolku by je měla zajímat finální nabídka, která je vyšší o 23 miliard proti předpokladu, nebo počet rezervních souprav. Rovněž by podle spolku měli vyčkat na výsledek řízení antimonopolního úřadu (ÚOHS) ohledně dodavatele vlaků. Tím je Škoda Group s cenou 36,39 miliardy korun, jejíž výběr u ÚOHS napadla společnost Stadler, která nabídla cenu 38,66 miliardy. Dokud řízení pravomocně neskončí, ČD nemohou s vítězem uzavřít smlouvu na dodávku vlaků.

Zdroj: ČTK

Praha objedná dalších 25 tramvají Škoda 52T, příští rok jich dorazí 51

Od
Karolína Vágnerová
-

Pražský dopravní podnik koupí na základě rámcové smlouvy dalších 25 tramvají Škoda 52T. Přidělení peněz na nákup vozů z různých objednávek dnes schválili pražští radní. Cena jedné tramvaje je 82,5 milionu korun, 40 milionů z toho pokryje evropská dotace. Praha dosud ve třech vlnách objednala celkem 71 nových tramvají. Prvních 20 z nich v Praze jezdí od loňska, další postupně přibývají. Příští rok jich má dorazit 51.

DPP uzavřel s firmou Škoda Transportation rámcovou smlouvu na dodávku až 200 tramvají za celkem 16,6 miliardy korun. Nejprve se smluvně zavázal k nákupu 40 vozů, 20 dorazilo loni a stejný počet podnik postupně nasazuje v letošním roce. Letos v lednu DPP objednal dalších 31 vozů díky schválení dalších evropských dotací 3,74 miliardy korun bez DPH z Modernizačního fondu. Z těch by mělo dorazit pět ještě letos a zbytek v červenci příštího roku.

Nová objednávka dalších 25 tramvají by pak měla dorazit do 3. prosince příštího roku. Radní dnes schválili přidělení částky zhruba 1,23 miliardy korun z nevyužitých investičních peněz v letošním rozpočtu, které budou sloužit ke spolufinancování nákupu 29 tramvají ze dvou objednávek.

Podle náměstka primátora Jaromíra Beránka (Piráti) bylo dosud vyrobeno kolem 30 vozidel, prvních 20 z loňska již jezdí a ty dodávané letos podnik postupně nasazuje do provozu. „V příštím roce by mělo být vyrobeno rekordních 51 vozů,“ řekl. Dodal, že město nákup urychlilo kvůli tomu, že koncem příštího roku vstoupí v platnost přísnější pravidla pro kyberbezpečnost, která možná další nákupy vozů oddálí.

Náměstek doplnil, že město potřebuje kvůli rozšiřování tramvajové sítě nové vozy a zároveň vyřazovat ty již zastaralé, což jsou nyní nejstarší a nezrekonstruované vozy T3M. „Nikoliv malou část pražské flotily tvoří i rekonstruované vozy T3R.P, případně T3R.PV a jejich různé deriváty, takže i s těmito se v brzkých letech postupně budeme loučit,“ řekl. Dodal, že sjednocování vozového parku na co nejmenší počet typů snižuje servisní náklady. Nové vozy mají podle něj životnost 20 až 30 let na rozdíl od autobusů, kde je podnik vyměňuje po 15 letech.

Kapacita vozu 52T o délce 32 metrů a šířce 2,5 metru je 243 lidí, z toho je 173 míst k stání. Ve srovnání s předchozími tramvajemi 15T je kapacita nových vozů větší téměř o 16 procent. Nejvyšší provozní rychlost je 70 kilometrů za hodinu. Konstrukce vozu je na míru vytvořená pro Prahu, a proto umožní průjezdy i úzkými a zahnutými profily tratě. První tramvaj typu 52T začala ulicemi Prahy jezdit bez cestujících loni v dubnu, koncem června vyjela poprvé do zkušebního provozu s cestujícími a v září byl dokončen proces takzvané homologace, což umožnilo vozy standardně nasazovat do provozu.

Zdroj: ČTK

Obce by mohly po taxikářích požadovat zkoušky z češtiny a místopisu

Od
Karolína Vágnerová
-

Obce by mohly rozhodovat o tom, zda řidiči taxi, kteří jezdí v jejich katastru, musí mít zkoušky z českého jazyka a místopisu. Navrhují to dva pozměňovací návrhy k novele zákona o silničním provozu, který je ve Sněmovně před třetím čtením. Garanční hospodářský výbor minulý týden doporučil návrh poslanců Patrika Nachera a Roberta Králíčka (oba ANO) před variantou Zdeňka Hřiba (Piráti). Stejně se k nim staví také ministerstvo dopravy.

Návrh poslanců ANO by umožnil obcím obecně závaznou vyhláškou požadovat po řidičích taxislužeb znalost českého jazyka a místopisu v rozsahu potřebném pro výkon práce a práv souvisejících s taxislužbou. Každá obec by si rozsah stanovila sama. Nacher ČTK sdělil, že by šlo především o možnost pro Prahu, kde je podle něj problém nejvýraznější. Nacher je stejně jako Hřib také zastupitelem hlavního města Prahy.

Základní znalost češtiny a místa, kde řidič jezdí, je podle něj důležitá pro bezpečnost a kvalitu služby i při používání navigace. „Měly by tam platit alespoň elementární základní znalosti jazyka a místa, kde tu službu poskytuji,“ řekl Nacher. Řidič při jízdě podle něj přebírá odpovědnost za zdraví a život klienta, kterého veze, plus za lidi, které potká v silničním provozu.

Hřibův návrh by obcím také umožnil zavést zkoušky, podrobněji ale určuje jejich obsah. Ověřovaly by základní znalost právních předpisů, praktickou komunikaci v českém nebo anglickém jazyce, orientaci v území a schopnost používat navigační, platební či komunikační prostředky. Návrh zároveň zakazuje požadovat například historické či kulturní znalosti a počítá s platností osvědčení nejméně na pět let.

„Byť je náš návrh propracovanější, jako Piráti dlouhodobě podporujeme přejímání dobrých myšlenek. Pokud tato iniciativa skončí tím, že obce dostanou pravomoc a možnost řešit si problémy s taxislužbou na svém území pomocí obecní vyhlášky, podpořím klidně i návrh pana poslance Nachera,“ sdělil Hřib ČTK.

Zrušením zkoušek v roce 2020 se z taxislužby podle něj stala činnost bez požadavků na odbornou kvalifikaci a mezi cestujícím a řidičem je výrazná informační asymetrie. „Výsledkem bývá snížená bezpečnost, neschopnost domluvit se s řidičem nebo poškozování spotřebitele,“ dodal Hřib.

Ministerstvo dopravy dává přednost prvnímu návrhu. Podle vedoucího oddělení komunikace Filipa Medelského sleduje stejný cíl jako programové prohlášení vlády, které počítá se zavedením povinného prokazování znalosti českého jazyka a sjednocením požadavků na řidiče taxislužeb a přepravních platforem.

„Opatření má přispět ke zvýšení bezpečnosti na silnicích, zkvalitnění poskytovaných služeb a také k omezení nežádoucích praktik spojených se sociálním dumpingem. Chceme nastavit férové a bezpečné prostředí pro všechny, zákazníky i samotné řidiče,“ uvedl Medelský.

Ministerstvo původně chtělo připravit vlastní úpravu. Nyní její další osud podle Medelského závisí na tom, jak Sněmovna o obou pozměňovacích návrzích rozhodne. Podle resortu je výhodou místní regulace, protože zatímco například Praha řeší výrazně větší problémy s taxislužbou, v menších obcích nemusí být podobná pravidla potřeba.

Rozsah znalostí českého jazyka by měl být podle návrhu poslanců ANO v rozsahu potřebném pro výkon práce řidiče taxislužby. Případnou nejednotností mezi vyhláškami by se zabývalo ministerstvo vnitra, které obecně závazné vyhlášky obcí přezkoumává. „Ministerstvo dopravy zároveň počítá s přípravou metodiky pro dobrou praxi v této oblasti, aby byla zajištěna nezbytná znalostní úroveň řidičů,“ dodal Medelský.

Zdroj: ČTK

Trať z Hradce do Týniště projde přestavbou, druhá kolej pomůže i hlavnímu koridoru

Od
Karolína Vágnerová
-

Důležitou trať z Hradce Králové do Týniště nad Orlicí čeká celková modernizace, díky druhé koleji se na ni vejde víc vlaků. Správa železnic nyní vyhlásila tendr, který rozdělila na tři samostatné části. Stavbaři zmodernizují kromě kolejí i všechny stanice a zastávky, vlaky zrychlí na 160 km/h. Nejvyšší přípustná nabídková cena je 6,886 miliardy korun, stavba je naplánovaná od března příštího roku do konce roku 2029.

Celkovou přestavbou projde přibližně dvacetikilometrový úsek. Ten je součástí záložní trasy za hlavní koridor přes Pardubice a Českou Třebovou, a to nejen pro osobní spoje, ale i pro nákladní dopravu. Díky modernizaci a přidání druhé koleje pojme spojnice Hradce Králové a Týniště nad Orlicí víc vlaků, ty navíc zrychlí ze současných 100 na 160 km/h. Jízdní doby se zkrátí až o sedm minut.

Všechna nádraží získají nová nástupiště s bezbariérovým přístupem a veškerým vybavením včetně informačního a orientačního systému. Ve stanicích Hradec Králové-Slezské Předměstí a Třebechovice pod Orebem bude přístup k vlakům nově podchodem.

Dělníci zrekonstruují devět přejezdů, namísto úrovňového křížení v Třebechovicích pod Orebem vybudují silniční nadjezd. Na provoz bude dohlížet systém ETCS, vlaky budou nově využívat střídavé elektrické napájení.

Tendr je stejně jako u dalších nedávno vypsaných zakázek rozdělený na oblast infrastruktury, energetiky a sdělovacího a zabezpečovacího zařízení. Cílem je vytvořit atraktivnější příležitost pro větší množství uchazečů, vytvoření konkurenčního prostředí pak vede ke snížení celkových nákladů. To se už potvrdilo v několika předchozích zakázkách na modernizace, kde se oproti nejvyšším přípustným cenám podařilo ušetřit desítky procent.

Zdroj: Správa železnic

České firmy železničního průmyslu jsou úspěšné na zahraničních trzích i doma. Zakázky přinášejí práci a peníze do regionů, kde působí

Od
Karolína Vágnerová
-

Český železniční průmysl potvrzuje svou konkurenceschopnost na domácím trhu i v zahraničí. Úspěšné zakázky přinášejí práci nejen samotným výrobcům, ale také stovkám českých dodavatelů, podporují technické vzdělávání a posilují ekonomiku regionů. Celkově se sektor podílí přibližně 2 % na tvorbě českého HDP. Zhruba polovina produkce českého železničního průmyslu směřuje do zahraničí, v roce 2025 představoval export asi 66 miliard korun.

V prvním pololetí roku 2026 získaly české železniční firmy několik významných zahraničních zakázek. AŽD například uspěla v tendru na zabezpečovací zařízení pro Rail Baltica v Litvě, Škoda Group uzavřela strategickou dohodu na dodávku deseti elektrických vlaků pro Uzbekistán a CZ LOKO dodá 18 lokomotiv EffiShunter 1000 polskému dopravci PKP Intercity. Brzdové systémy společnosti DAKO-CZ budou součástí nových kolejových vozidel pro zákazníky společností Stadler, Nymwag nebo Škoda Group a DTVS realizovala zakázky na výhybkové systémy například proBrémy, Kolín nad Rýnem nebo německého správce infrastruktury DB InfraGO.

„České firmy vítězí v zahraničních tendrech díky kvalitě, technologické úrovni a schopnosti dodat řešení přesně podle potřeb zákazníka. O to důležitější je prosazovat skutečně rovné podmínky mezinárodních soutěží a důsledněji chránit evropský trh před nekalou konkurencí,“ říká Marie Vopálenská, generální ředitelka ACRI.

Prosadit se na zahraničních trzích přitom není samozřejmostí. Některé země podmiňují účast v soutěžích výrobou přímo na svém území nebo zapojením místního partnera. Evropské firmy zároveň čelí konkurentům, jejichž nabídky mohou být významně ovlivněny státní podporou.

Každá zakázka podporuje celý dodavatelský řetězec

Firmy sdružené v ACRI zaměstnávají více než 23 tisíc lidí a jejich roční obrat přesahuje 130 miliard korun. Výrobci kolejových vozidel, zabezpečovacích systémů a železniční infrastruktury využívají stovky tuzemských subdodavatelů – od strojírenských, elektrotechnických a metalurgických podniků přes IT firmy až po logistiku, zkušebnictví a certifikaci.

Zakázka získaná například společnostmi Škoda Group, CZ LOKO nebo AŽD tak generuje práci také pro desítky menších firem v okolních regionech. Podle odhadů ACRI vytváří každé přímé pracovní místo v železničním průmyslu další dvě až tři pracovní místa u subdodavatelů a ve službách. Konkrétním příkladem jsou tramvaje Škoda 52T pro Prahu: na jejich výrobě se podílí přibližně 230 dodavatelů, z nichž více než tři čtvrtiny pocházejí z České republiky.

„Železniční firmy jsou v řadě průmyslových regionů skutečnou kotvou. Udržují zde kvalifikovanou práci, investují do inovací, podporují školy a dávají zakázky stovkám dalších podniků. Když česká firma uspěje doma nebo v zahraničí, nepomáhá tím jen sobě, ale celému regionu a rozsáhlému dodavatelskému řetězci,“ doplňuje Marie Vopálenská.

Výroba, vývoj i vzdělávání zůstávají v regionech

Významné výrobní a vývojové závody členů ACRI působí například v Plzni, Ostravě, Třinci, Bohumíně, České Třebové, Třemošnici, Přerově, Krnově, Pardubicích a na Olomoucku. Vedle výroby zde fungují konstrukční kanceláře, vývojová centra, inženýrská pracoviště a zkušební laboratoře. Firmy investují do výzkumu a vývoje, digitalizace, automatizace výroby, bezpečnostních systémů i ekologických pohonů.

Odvětví zároveň dlouhodobě spolupracuje se středními průmyslovými školami, učilišti a technickými vysokými školami, mimo jiné s ČVUT, VUT v Brně, Univerzitou Pardubice a VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. Firmy se podílejí na odborné přípravě studentů a pomáhají vychovávat nové techniky. Třinecké železárny například provozují vlastní střední odbornou školu.

Přínos odvětví se výrazně promítá také do veřejných rozpočtů. Vysoká zaměstnanost a exportní výkonnost generují daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob a odvody na sociální a zdravotní pojištění. Daňové výnosy se prostřednictvím rozpočtového určení daní promítají také do příjmů obcí a krajů, zatímco odvody posilují celkovou stabilitu veřejných financí. Vyšší kupní síla domácností současně podporuje místní obchod a služby a dále posiluje regionální ekonomiku. Část těchto efektů se tak vrací do regionů v podobě investic do infrastruktury, školství a veřejných služeb.

Úspěchy českých firem v domácích i zahraničních soutěžích jsou proto nejen potvrzením jejich technologické úrovně, ale také investicí do pracovních míst, exportu, technického vzdělávání a dlouhodobé prosperity českých regionů.

Zdroj: Asociace podniků českého železničního průmyslu

Poprvé slavíme Mezinárodní den obalů. Obal má smysl.

Od
Karolína Vágnerová
-

Poprvé si svět připomíná Mezinárodní den obalů (World Packaging Day) pod patronátem World Packaging Organisation. V Česku a na Slovensku tuto iniciativu koordinujeme jako Obalový institut SYBA. První ročník věnujeme tématu „Obal má smysl“ a otevíráme debatu o tom, co obaly přinášejí každodennímu životu, ekonomice i odpovědnému nakládání se zdroji.

Obalů si často všimneme až ve chvíli, kdy je vyhazujeme. Jejich hlavní úloha ale začíná mnohem dříve: chrání potraviny, léky i další výrobky, umožňují bezpečnou přepravu a skladování, poskytují důležité informace a pomáhají předcházet poškození a plýtvání.

Pokud se výrobek znehodnotí, přicházíme také o suroviny, energii a práci vložené do jeho výroby a dopravy. Při hodnocení obalu proto potřebujeme sledovat celý životní cyklus výrobku i jeho ochrany. Samotné množství obalového materiálu nám neřekne, zda je konkrétní řešení dobré.

„Dobrý obal není ten, který jednoduše zmizí. Je to obal, který má jasný důvod, plní svou funkci a zároveň je navržený s ohledem na to, co se s ním stane po použití. Právě o tom chceme v rámci prvního Mezinárodního dne obalů mluvit,“ říká Iva Werbynská, ředitelka Obalového institutu SYBA.

Každý obal si přitom musí svou existenci obhájit. Jaký výrobek chrání? Je potřebný v daném rozsahu? Lze jeho návrh zlepšit, omezit zbytečný materiál nebo usnadnit recyklaci, aniž by utrpěla ochrana obsahu? Právě takové otázky chceme firmám i veřejnosti pomoci klást.

Jejich význam roste také s evropským nařízením o obalech a obalových odpadech PPWR. Pro firmy je stále důležitější rozumět složení a funkci vlastních obalů, znát možnosti jejich dalšího zpracování a umět doložit tvrzení o jejich vlastnostech.

Včerejším dnem naše aktivity začaly. V následujícím týdnu nabídneme praktické podklady i prostor pro odbornou diskusi:

Dnes v pondělí 7. září představíme médiím hlavní témata iniciativy a upozorníme na checklist „10 otázek k recyklovatelnosti obalu“.
V úterý 8. září od 14:00 do 15:00 proběhne online briefing „Obal má smysl — od funkce k recyklovatelnosti“ s Ivou Werbynskou a Janem Maršákem z Ministerstva životního prostředí.
Ve středu 9. září naváže samostatná tisková zpráva pro slovenská média.
Zapojit se můžete také do videovýzvy #obalmasmysl. Natočte krátké video do 30 sekund, dokončete větu „Obal má smysl, protože…“ a ukažte konkrétní příklad z praxe. Podívejte se na videa a přidejte své.

Mezinárodní den obalů připadá každoročně na 6. září. Chceme, aby jeho první ročník otevřel dlouhodobou diskusi o tom, jak navrhovat a používat obaly, které účelně chrání výrobky a odpovědně využívají zdroje.

Více informací a program Mezinárodního dne obalů

Zdroj: SYBA

České firmy železničního průmyslu za letošní 1. pololetí dále posílily v cizině

Od
Karolína Vágnerová
-

České firmy železničního průmyslu, jejichž loňský export v hodnotě 66 miliard korun tvořil polovinu jejich roční produkce, v letošním prvním pololetí dále posílily na zahraničních trzích. Sektor se podílí přibližně dvěma procenty na tvorbě českého HDP. Úspěšné zakázky přinášejí práci nejen výrobcům, ale také stovkám českých dodavatelů, podporují technické vzdělávání a posilují ekonomiku regionů, informovala ČTK v tiskové zprávě Asociace podniků českého železničního průmyslu (ACRI).

V prvním pololetí letošního roku získaly podle asociace české železniční firmy několik významných zahraničních zakázek. AŽD třeba uspěla v tendru na zabezpečovací zařízení pro Rail Baltica v Litvě, Škoda Group uzavřela strategickou dohodu na dodávku deseti elektrických vlaků pro Uzbekistán a CZ LOKO dodá 18 lokomotiv EffiShunter 1000 polskému dopravci PKP Intercity. Brzdové systémy DAKO-CZ budou součástí nových kolejových vozidel zákazníků Stadler, Nymwag nebo Škoda Group a DTVS realizovala zakázky na výhybkové systémy například pro města Brémy a Kolín nad Rýnem nebo německého správce infrastruktury DB InfraGO, uvedla asociace.

„České firmy vítězí v zahraničních tendrech díky kvalitě, technologické úrovni a schopnosti dodat řešení přesně podle potřeb zákazníka. O to důležitější je prosazovat skutečně rovné podmínky mezinárodních soutěží a důsledněji chránit evropský trh před nekalou konkurencí,“ řekla generální ředitelka ACRI Marie Vopálenská. Některé země podle ní podmiňují účast v soutěžích výrobou přímo na svém území nebo zapojením místního partnera, evropské firmy zároveň čelí konkurentům, jejichž nabídky mohou být významně ovlivněny státní podporou.

Firmy sdružené v ACRI zaměstnávají přes 23.000 lidí a jejich roční obrat přesahuje 130 miliard Kč. Výrobci kolejových vozidel, zabezpečovacích systémů a železniční infrastruktury využívají stovky tuzemských subdodavatelů – od strojírenských, elektrotechnických a metalurgických přes IT firmy až po logistiku, zkušebnictví a certifikaci, uvedla asociace. Například zakázky Škody Group, CZ LOKO nebo AŽD generují práci pro desítky menších firem v okolních regionech. Podle odhadů ACRI vytváří každé přímé pracovní místo v železničním průmyslu další dvě až tři místa u subdodavatelů a ve službách. Třeba na výrobě tramvají Škoda 52T pro Prahu se podílí asi 230 dodavatelů, z toho přes tři čtvrtiny z ČR.

„Železniční firmy v řadě průmyslových regionů udržují kvalifikovanou práci, investují do inovací, podporují školy a dávají zakázky stovkám dalších podniků,“ řekla Vopálenská. Významné výrobní a vývojové závody členů ACRI jsou v Plzni, Ostravě, Třinci, Bohumíně, České Třebové, Třemošnici, Přerově, Krnově, Pardubicích a na Olomoucku. Fungují tam také konstrukční kanceláře, inženýrská pracoviště a zkušební laboratoře. Odvětví dlouhodobě spolupracuje se středními školami, učilišti a technickými vysokými školami.

Zdroj: ČTK

Stavba dopravního terminálu a přesun nádraží v Chomutově se výrazně posune

Od
Karolína Vágnerová
-

Stavba dopravního terminálu v Chomutově se výrazně posune. Důvodem opoždění plánovaného přesunu vlakového nádraží je aktualizace priorit Správy železnic. Státní podnik vlastní část pozemků pro stavbu terminálu. V závislosti na postupu projekčních prací budou následovat jednání o výkupu pozemků od několika soukromých subjektů, řekl ČTK mluvčí Správy železnic (SŽ) David Kabele.

Vlakové nádraží je nyní zhruba 800 metrů od autobusového mimo obytnou zástavbu. Lidé chodí na vlakové nádraží pěšky nebo jezdí auty. Záměr přesunu nádraží oznámili železničáři radnici v roce 2019. Jako termín realizace doposud uváděla SŽ rok 2029. Podle mluvčího to bude až ve 30. letech, mohlo by to být až po roce 2036.

Investiční plán SŽ pravidelně aktualizuje. „Při tom se jednotlivé stavby hodnotí podle řady kritérií, zejména jejich strategického významu pro železniční síť, přínosů pro osobní i nákladní dopravu, stupně připravenosti, návaznosti na další investice, ekonomické efektivity a výhledu dostupnosti financování z národních i evropských fondů. Tento přístup se promítl také do harmonogramu tohoto projektu,“ uvedl mluvčí.

Terminál vznikne při komplexní rekonstrukci trati, jejímž cílem je zvýšení kapacity trati a rychlosti vlaků a tím i zkrácení jízdní doby. Porota před rokem vybrala architektonickou podobu stavby. Aktuálně se podle mluvčího připravují podklady pro dopracování architektonické studie vzešlé z vítězného návrhu. Studie bude úzce provázána s plány nového autobusového nádraží, které je investicí města Chomutov.

Pozemky potřebné pro realizaci terminálu a blízkého přednádraží jsou ve vlastnictví SŽ a několika soukromých subjektů. V závislosti na postupu projekčních prací budou následovat jednání o výkupu pozemků, uvedl Kabele. „Po dokončení nového terminálu a kompletní obnově trati už stávající nádražní budovu pro železniční provoz potřebovat nebudeme. Její osud bude předmětem dalších jednání,“ uvedl.

Vybraný tým architektů připraví i návrh přilehlého městského parku s hřištěm a sportovištěm a možnou podobu budoucí blokové zástavby, která bude pro město podkladem pro zpracování územní studie a vyjednávání s majiteli pozemků a developery.

Zdroj: ČTK

Na dálnici D1 začala auta jezdit po opravené polovině mostu Šmejkalka

Od
Karolína Vágnerová
-

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zprovoznilo opravenou část mostu Šmejkalka na 24. kilometru dálnice D1 ve směru na Prahu. Do konce září bude doprava vedena ve dvou zúžených pruzích v každém směru. Celá oprava téměř za miliardu korun bez DPH má skončit v létě příštího roku, informoval ČTK Luděk Hubáček z ŘSD.

První polovinu mostu dokončila stavební firma za rok a čtvrt. „Kompletně jsme odstranili starou nosnou konstrukci včetně betonových dílů o hmotnosti až 50 tun. Zdemolovali jsme také původní pilíře. Vytěžený beton jsme nadrtili na recyklát a částečně ho využili přímo při stavbě,“ uvedl mluvčí ŘSD Jan Rýdl. Na dokončené části mostu je nová železobetonová konstrukce, izolace, odvodnění, svodidla a zcela nový povrch vozovky.

Po zprovoznění opravené části mostu stavbaři dokončí středová svodidla a na konci září se přesunou se stavebními stroji na druhou polovinu mostu ve směru na Brno. „Nejprve odstraníme zbývající starou konstrukci a poté se pustíme do hloubkové opravy historického kamenného oblouku, který z původního mostu zachováme a zpevníme,“ doplnil Rýdl.

Most překlenuje ve výšce 46 metrů Hrusický potok a údolí mezi Senohraby a Turkovicemi. Je nejstarším objektem na D1, postaven byl v letech 1939 až 1949. Pravý oblouk pod jízdními pruhy ve směru na Brno byl vybetonován v roce 1941, levý o pět let později. Délku stavby ovlivnila druhá světová válka, v jejíž době byly práce přerušeny. Stavbu nosné konstrukce dělníci dokončili po válce. V letech 1973 až 1977 ji upravovali. Most pak byl uveden do provozu při dokončení dálnice D1 z Prahy do Brna. V roce 1991 stavbaři most celkově opravili. Nynější rekonstrukce je největší za celou historii mostu.

Rekonstrukci nejstaršího dálničního mostu v zemi má na starosti sdružení firem Strabag a Pragoprojekt. Práce za 965 milionů korun bez DPH začaly v červenci 2023.

V posledním čtvrtletí roku končí platnost ještě více než 243 tisícům řidičských průkazů. Nový lze vyřídit on-line a bez návštěvy úřadu

Od
Karolína Vágnerová
-

Ti, jimž ještě do konce roku skončí platnost řidičského průkazu, mohou o nový jednoduše požádat on-line na Portálu dopravy. Elektronické podání žádosti o nový doklad i jeho vyzvednutí je rychlé a bezpečné. V celé ČR evidujeme k začátku letošního září přes 243 tisíc řidičských průkazů, kterým ještě do konce roku vyprší platnost. Nejvíce řidičáků bude k výměně u skupiny lidí ve věku 61 a více let. Nejvíce výměn se ještě má uskutečnit ve Středočeském kraji. Hotový průkaz si můžete zdarma vyzvednout na vybraném úřadu, nebo si ho nechat doručit za 100 Kč do výdejního boxu či na výdejní místo.

Pokud se vám v nejbližší době blíží konec platnosti řidičského průkazu, nemusíte kvůli výměně chodit na úřad. Vše můžete vyřídit pohodlně a zavčas přes internet.

„Výměna řidičského průkazu, která probíhá jednou za deset let, nemusí automaticky znamenat cestu na úřad. Na Portálu dopravy lze žádost podat zdarma, pohodlně a už tři měsíce před koncem platnosti. Nový doklad můžete mít v případě potřeby již za pár dní,“ říká ministr dopravy Ivan Bednárik.

Výměna dokladů se ještě může týkat 243 306 průkazů s končící platností do konce roku. Nejvíce řidičáků bude potřeba vyměnit ve věkové skupině 61 a více let; zde skončí platnost bezmála 86 tisícům dokladů. Naopak nejméně výměn čeká mladé řidiče ve věkové skupině 30 let a méně, kde se jedná o cca 21 tisíc průkazů.

Nejvíce průkazů s končící platností evidujeme ve Středočeském kraji (34 992 001) a Praze. Na druhé straně je pak Karlovarský kraj (6 602). Proč žádat o řidičský průkaz on-line?

 Rychlost vyřízení – podání elektronické žádosti zabere přibližně 3 minuty.
 Flexibilita – zažádat můžete 24 hodin denně, 7 dní v týdnu z počítače, tabletu i telefonu.
 Jednoduchost – systém automaticky vytáhne vaši nejaktuálnější fotografii i podpis z digitálních
registrů státu, nemusíte nic skenovat ani nosit.
 Volba vyzvednutí – hotový průkaz si můžete nechat doručit do výdejního boxu nebo místa,
které vám nejvíce vyhovuje, nebo si jej vyzvednete na kterémkoli z 206 obecních úřadů obcí s
rozšířenou působností, který si sami zvolíte.

Digitalizace pokračuje
Ministerstvo dopravy ČR v digitalizaci dopravních agend pokračuje i nadále. Přinášíme moderní, ekonomicky udržitelná a uživatelsky přívětivá řešení pro všechny občany.

Nově zájemcům ještě do konce roku nabídneme nastavení notifikace blížícího se konce platnosti řidičského průkazu na Portálu dopravy. Dalším krokem bude dokončení digitalizace převodu vozidel na nového vlastníka a související úkony; od července 2027.

Zdroj: MDCR

123...1 282Strana 1 z 1 282

Logistický kalendář

MSV

Zobrazit kalendář