Evropská investiční banka (EIB) se zavázala poskytnout tři miliardy eur (72,8 miliardy Kč) výrobci letadel Airbus. V tiskové zprávě uvedla, že je to první významný úvěr podepsaný v rámci největšího korporátního úvěrového balíku, jaký kdy skupina EIB schválila. Financování má posílit evropskou průmyslovou základnu v době, kdy podniky čelí sílící globální konkurenci, zejména od firem ze Spojených států a Číny, uvedla agentura Reuters.

Airbus už podepsal první úvěr v objemu jedné miliardy eur, který je součástí širšího balíku financování za zmíněné tři miliardy eur. Banka uvedla, že nové financování dlouhodobého výzkumu a vývoje Airbusu ve Francii, Německu a Španělsku přispívá k posílení evropské technologické suverenity a průmyslu na špičkové úrovni.

Jde o nejnovější krok Evropy v posilování technologického a průmyslového sektoru, který navazuje například na plánované propojení satelitních aktivit firem Airbus, Thales a Leonardo. Jeho cílem je vytvořit evropskou konkurenci pro americký systém Starlink podnikatele Elona Muska.

EIB uvedla, že financování Airbusu podpoří plánované investice firmy do roku 2030 v oblastech komerční letecké dopravy, bezpečnosti, obrany a technologií. Hlavním konkurentem Airbusu je americká společnost Boeing.

„Toto financování posiluje hloubku našeho strategického partnerství s EIB a podporuje výzkum v oblasti komerčního i obranného letectví, který zvyšuje konkurenceschopnost evropského průmyslu,“ uvedl finanční ředitel Airbusu Thomas Toepfer. Vysoce konkurenceschopné podmínky a flexibilita podle něj minimalizují náklady na financování a podporují dlouhodobé investice do inovací v leteckém sektoru.

Evropská investiční banka je institucí Evropské unie, specializuje se na poskytování dlouhodobých úvěrů. Jejími akcionáři jsou členské státy EU. Loni skupina EIB v České republice podpořila projekty za 1,93 miliardy eur.

Zdroj: ČTK

Stát převezme do správy karlovarské letiště. Využívat ho bude kromě dosavadní civilní dopravy také pro potřeby armády a nově provozovaného stanoviště letecké záchranné služby. Ministerstvo obrany zajistí potřebnou modernizaci vzletové a přistávací dráhy, aby letiště splňovalo požadavky pro potřeby NATO. Rozhodla o tom dnes vláda, informoval v tiskové zprávě úřad vlády.

Převod letiště od Karlovarského kraje státu bude bezúplatný. Podmínkou kraje k tomu bylo zachování civilní dopravy na letišti, zároveň ho však začne využívat i armáda. Ministerstvo obrany v této souvislosti počítá s modernizací vzletové a přistávací dráhy. V plánu je její prodloužení a rozšíření tak, aby letiště mohlo být využíváno i spojenci z NATO.

Novinkou bude na letišti také stanoviště letecké záchranné služby, které bude provozovat právě armáda. Vláda dnes rozhodla, že po roce 2028 bude v Čeku 11 stanovišť letecké záchranné služby, přičemž mezi nimi nově i služba pro Karlovarský kraj.

Záměr převedení letiště už před dvěma týdny schválili zastupitelé Karlovarského kraje. Převod letiště je podle zástupců kraje v plánu ještě letos.

Převodem letiště se ministerstvo i kraj zabývaly od konce dubna, kdy premiér Andrej Babiš (ANO) při návštěvě v Ázerbájdžánu řekl, že stát pomůže kraji s rozšířením a prodloužením přistávací dráhy. Vedení kraje tehdy uvedlo, že by chtělo, aby se Letiště Karlovy Vary stalo vojenským letištěm s civilním provozem.

Letiště Karlovy Vary loni hospodařilo se ztrátou přes 31 milionů korun, odbavilo 18.051 cestujících, což byl proti roku 2024 pokles o polovinu. V minulosti prošlo letištěm i rekordních zhruba 104.000 cestujících ročně a společnost hospodařila s téměř jedenáctimilionovým ziskem. Počty pasažérů začaly klesat po roce 2014, kdy byly výrazně omezeny až zcela zrušeny lety do Ruska. Další pokles zájmu přinesla covidová pandemie v roce 2020. Tehdy prošlo letištěm zhruba 17.200 pasažérů a letiště hospodařilo se ztrátou 18 milionů korun.

Vláda: Po r. 2028 zajistí 5 základen letecké záchranky stát a 6 soukromníci

V Česku by mělo po roce 2028 fungovat 11 stanovišť letecké záchranné služby. Pět z nich by měly zajistit policie a armáda. U šesti se vypíše výběrové řízení na civilního provozovatele. Rozhodla o tom dnes vláda. V tiskové zprávě po jejím jednání to uvedl odbor komunikace. V roce 2028 končí současné smlouvy na zajištění celostátního provozu letecké záchranné služby.

Kabinet schválil dohodu mezi ministerstvy zdravotnictví, vnitra a obrany. Podle ní po roce 2028 zůstane nynějších deset stanovišť a nové jedenácté bude v Karlovarském kraji. O jeho vzniku nejpozději v roce 2027 rozhodla loni v únoru minulá vláda. Podle dřívějšího vládního rozhodnutí se za dva roky měla o provoz dělit policie se soukromými firmami. Připravovaly se zakázky.

Odbor komunikace v tiskové zprávě uvedl, že vláda se dnes rozhodla usnesení svých předchůdců revokovat a minulý kabinet kvůli „dohadům nad podmínkami tendru nedokázal připravit příslušná výběrová řízení“. Po roce 2028 by měl podle dnešního rozhodnutí pět stanovišť zajistit stát, a to v Praze, Brně a Ostravě letecká služba policie a v Plzni a Karlových Varech armáda. Pro základny v Ústí nad Labem, Liberci, Hradci Králové, Českých Budějovicích, Jihlavě a Olomouci se vypíše výběrové řízení na civilního provozovatele.

Podle dostupných informací teď osm z deseti základen provozují soukromé firmy. Nynější model funguje od roku 2021 po výběrovém řízení, které v roce 2019 vypsalo ministerstvo zdravotnictví. Tendr pro roky 2021 až 2028 vyhrály společnosti DSA a Air Transport Europe (ATE). Na provoz letecké záchranné služby se mělo za osmileté období vydat 3,8 miliardy korun. DSA připadlo šest základen, a to v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Jihlavě, Liberci a Ústí nad Labem, ATE pak dvě v Olomouci a Ostravě.

Předloni v létě minulá vláda schválila koncepci, podle níž se od roku 2028 měla do letecké záchranné služby víc zapojit policie. Létat měla v Praze, Brně a Ostravě. Armádní měla být jedna základna. Soukromníci měli provozovat sedm základen, ministerstvo zdravotnictví mělo vypsat veřejnou zakázku.

Zdroj: ČTK

Při plánování prázdninových dovolených lidé nadále preferují destinace v jižní Evropě, zároveň ale roste zájem o některé severoevropské země s mírnějším klimatem. Vyšší poptávka je například po Kodani, Oslu, Islandu nebo Skotsku. Vyplývá to z odpovědí prodejců letenek a cestovatelských portálů.

„Ve srovnání s loňským létem vzrostly prodeje letenek například do Kodaně o 75 procent, Osla o 64 procent a na Island o 53 procent. Tento vývoj odpovídá celoevropskému trendu označovanému jako coolcation, kdy cestovatelé během letních měsíců stále častěji vyhledávají destinace s mírnějším klimatem a snaží se vyhnout extrémním vedrům,“ uvedl Lukáš Kubát ze Student Agency.

Podobný trend potvrzuje Josef Trejbal z portálu Letuška.cz, podle kterého roste zájem o severní Evropu a Pobaltí, poptávka roste po Islandu, Švédsku, Lotyšsku nebo Gdaňsku.

Výrazný nárůst zájmu o destinace s mírnějším klimatem registruje také cestovatelský portál Zaleťsi.cz. „Největším překvapením letošní sezóny jsou právě Skotsko a Azory, po nichž vzrostla poptávka až o 50 procent. Roste zájem také o Madeiru a nově i Porto Santo,“ uvedl Miroslav Polach. Podle něj lidé také častěji hledají destinace, které kombinují dobrou cenu letenky, přírodní krásy, menší davy a možnost aktivnější dovolené.

Zájem o letní dovolené zůstává podle prodejců vysoký i navzdory geopolitické nejistotě. Podle Trejbala lidé kladou důraz na bezpečnost a stabilitu cílové destinace, místo poklesu poptávky evidují její přesunutí k jiným destinacím, například k Albánii nebo Černé Hoře.

Podle mluvčí portálu Kiwi.com Daniely Chovancové vzrostl počet rezervací českých zákazníků meziročně o čtvrtinu a počet cestujících o pětinu. Hlavním tahounem zůstává jižní Evropa. V popularitě vedou Itálie a Španělsko, následují Řecko, Francie, Británie, Portugalsko, Albánie, Chorvatsko a Bulharsko.

Mezi nejžádanější města patří Málaga, Řím, Barcelona, Tirana, Londýn, Vídeň, Paříž, Palma de Mallorca, Alicante, Milán, Katánie a Atény. „Tirana se letos probojovala mezi nejoblíbenější cíle a pomalu se stává symbolem nastupujících dostupných destinací,“ uvedla Chovancová. Větší zájem byl letos také o Bari či Maltu. Student Agency eviduje meziroční nárůst prodeje letenek do Splitu.

Podle Polacha klesla poptávka po cestách do USA meziročně přibližně o 30 procent. Pokles zájmu o New York eviduje i Student Agency. Méně lidí směřuje také do některých destinací na Blízkém východě, což je dáno konfliktem v regionu, který začal na konci února.

Češi podle Kubáta mění způsob cestování, kdy místo jedné delší dovolené během roku vyráží na několik kratších pobytů. Letos je podle mluvčí Kiwi.com medián délky letní cesty šest dní, loni byl sedm dní. Nejčastěji cestují dvojice, přibývají i jednotlivci. O evropské metropole mají podle Kubáta zájem primárně dvojice a menší skupiny přátel, zatímco u přímořských destinací převažují rodiny.

Ceny letenek se proti loňsku podle Polacha zvýšily o 10 až 20 procent, tedy na úroveň roku 2024. „Vliv na to mělo zejména zvýšení ceny paliva a také mimořádně nízké ceny letenek v loňském roce způsobené konkurenčním bojem nových aerolinek o pražské letiště,“ uvedl. Podle Trejbala si lidé u evropských letů připlatí řádově stokoruny, u dálkových za zpáteční letenku 2000 až 3000 korun.

Zdroj: ČTK