Domů Blog

Freiburg zavádí daň na jednorázové obaly: další signál zpřísňování regulace v Evropě

Od 1. ledna 2026 zavedlo německé město Freiburg místní daň na jednorázové obaly používané při prodeji jídel a nápojů s sebou. Cílem tohoto opatření je snížit množství volně pohozených obalů ve veřejném prostoru a podpořit přechod na opakovaně použitelné obalové systémy.

 

Daň se vztahuje na jednorázové kelímky, talíře, obalové misky, boxy i příbory používané v režimu „takeaway“ a „on-the-go“. Podle odhadů města by mělo toto opatření v prvním roce přinést přibližně 2,2 milionu eur do městského rozpočtu.

 

Jak daň na jednorázové obaly ve Freiburgu funguje
Nová regulace byla schválena městskou radou Freiburgu v květnu 2025. Povinnost odvádět daň se vztahuje na podniky prodávající potraviny a nápoje v jednorázových obalech.

Konkrétně:

  • 0,50 € je účtováno za každý jednorázový nápojový kelímek nebo obal na jídlo (např. talíře, tácky, boxy),
  • 0,20 € za jednorázové příbory a brčka delší než 10 cm.

Důležité je, že poplatek se počítá za každý jednotlivý kus, nikoliv za jednu objednávku. Pokud tedy zákazník obdrží více jednorázových položek, daň se násobí.

 

Model Freiburgu navazuje na zkušenosti z jiných německých měst, zejména z Tübingenu, kde obdobná daň na jednorázové obaly funguje již od roku 2022 a byla potvrzena jako ústavně přípustná i Spolkovým ústavním soudem Německa.

 

Cíle opatření a dopady na nakládání s obalovými odpady
Hlavním cílem zavedení daně je omezit množství jednorázových obalů ve veřejném prostoru a ekonomicky motivovat provozovatele i spotřebitele k využívání opakovaně použitelných obalů.

 

Město Freiburg zdůrazňuje, že výnosy z daně budou využity na:

  • financování veřejného systému odpadového hospodářství,
  • úklid veřejných prostranství,
  • podporu opatření ke snižování vzniku odpadu, zejména při městských akcích, trzích a festivalech.

Součástí strategie je také tzv. „Mehrweg-Offensive“, tedy systematická podpora opakovaně použitelných obalových řešení, především při větších veřejných událostech.

 

Širší kontext: daně na obaly v Německu a Evropské unii
Zavedení místní daně ve Freiburgu zapadá do širšího trendu zpřísňování environmentální politiky v oblasti obalů v Německu i v celé Evropské unii.

 

Další města v jižním Německu, například Konstanz, již podobná opatření zavedla nebo jejich zavedení zvažují. Klíčovým momentem bylo právě potvrzení, že tyto místní daně jsou v souladu s německým právem.

 

Na národní a evropské úrovni zároveň pokračuje tlak na omezení jednorázových plastů:

Německo připravuje implementaci poplatku za jednorázové plastové výrobky, vycházejícího z evropské legislativy, kdy výrobci přispívají do fondu na úhradu nákladů spojených s úklidem a recyklací.
Současně probíhají úpravy národní obalové legislativy v návaznosti na nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR), které se začne přímo uplatňovat od 12. srpna 2026.

PPWR přinese další požadavky zejména v oblasti:

  • rozšířené odpovědnosti výrobce,
  • recyklovatelnosti obalů,
  • značení obalů,
  • omezování jednorázových obalových formátů.

Co to znamená pro obalový průmysl a provozovatele gastro provozů
Příklad Freiburgu ukazuje, že kromě celoevropské regulace PPWR budou stále častěji využívány také ekonomické nástroje na lokální úrovni, jako jsou daně a poplatky, které mohou mít přímý dopad na provozní náklady firem.

 

Pro výrobce obalů, provozovatele gastronomických služeb i obchodníky je proto klíčové:

  • sledovat vývoj místních i evropských regulací,
  • připravovat se na přechod k opakovaně použitelným obalům,
  • vyhodnocovat ekonomické dopady nových poplatků v jednotlivých regionech.

Zdroj: SYBA

V Brně roste obliba předplatních a bezkontaktních jízdenek

V loňském roce Dopravní podnik města Brna  zaznamenal historicky nejvyšší počet přepravených cestujících i rekordní tržby z jízdného. Součástí tohoto úspěchu je i stabilní zájem cestujících o různé typy jízdenek a moderní způsoby jejich nákupu.

Předplatní jízdenky vedou

Největší oblibě se dlouhodobě těší předplatní jízdenky, tzv. šalinkarty, které využívá přibližně 58 % cestujících. Nejčastěji si lidé pořizují roční předplatní jízdenky, následují měsíční a čtvrtletní. Přibližně 75 % zákazníků nakupuje šalinkarty online prostřednictvím e‑shopu BrnoID, což zjednodušuje a urychluje proces a zároveň přispívá k pohodlné každodenní dopravě.

Roste zájem o bezkontaktní jednorázové jízdenky

U jednorázových jízdenek (42 % všech prodejů) se meziročně zvyšuje podíl těch zakoupených přímo ve vozech prostřednictvím služby Pípni a jeď!, kterým cestující pořizují téměř 55 % jednorázových jízdenek. Následují papírové jízdenky (20 %), jízdenky prodané v regionálních spojích (15 %) a SMS jízdenky či mobilní aplikace (10 %).

Digitální cesta k MHD

Trend ukazuje, že stále více cestujících preferuje rychlý, jednoduchý a bezkontaktní nákup, ať už jde o předplatní jízdenky nebo jednorázové cesty. Tento posun potvrzuje, že investice DPMB do moderních technologií a digitálních služeb odpovídají potřebám cestujících a přispívají k vysoké spokojenosti uživatelů městské hromadné dopravy v Brně.

Zdroj: DPMB

ŘSD může díky rozpočtu SFDI zahájit všechny stavby, které na letošek připravilo

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) má aktuálně připravené k podpisu smlouvy se zhotoviteli staveb za 17,5 miliardy Kč bez DPH. Jde o deset velkých investičních akcí.

Například východočeské stavby D11 z Jaroměře do Trutnova, D35 z Úlibic do Hořic, přestavbu mimoúrovňové křižovatky (MÚK) Aviatická na D7 v Praze nebo obchvat města Plasy v Plzeňském kraji na I/27. Vláda schválila rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na rok 2026, v němž se pro ŘSD počítá s částkou 81,1 miliardy Kč. Až rozpočet schválí poslanci, bude možné s realizací staveb začít. ŘSD má zároveň vypsaná výběrová řízení na zhotovitele 17 velkých investičních akcí. Jejich předpokládaná hodnota je celkem 24,4 miliardy Kč bez DPH. Z původních plánů na letošní rok nemuselo ŘSD vyškrtnout žádné klíčové stavby. V ČR by se mělo letos začít stavět až 105 kilometrů dálnic.

„Vládou schválený rozpočet SFDI nám umožní zahájit prakticky všechny stavby, které máme aktuálně připravené na tento rok do realizace. Také bude možné pokračovat s výstavbou všech rozestavěných staveb, v přípravě strategických akcí a zahájit realizaci přes 30 nových velkých investičních akcí na dálnicích a silnicích I. třídy. Je to velmi pozitivní zpráva pro všechny řidiče a řidičky. Budou se dál stavět nové dálnice a silnice I. třídy, které pomohou k dalšímu rozvoji České republiky,“ řekl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

Mezi stavbami, kde se čeká jen na podpis, jsou vedle výše zmíněných také osm kilometrů dlouhá Martinovická spojka na I/16 mezi Mladou Boleslaví a Martinovicemi, přestavba MÚK Okrouhlá v Libereckém kraji nebo napřímení silnice I/57 za Krnovem v Moravskoslezském kraji.

ŘSD počítá s tím, že včetně dvou úseků D35 plánovaných jako PPP projekt se začne letos stavět 105 kilometrů dálnic. K nejdůležitějším počítá šéf ŘSD vedle zmíněné D11 také poslední dva úseky na dálnici D6 dlouhé dohromady 15 kilometrů a PPP projekt na D35, což jsou části od Opatovce po Mohelnici. Tam bude i nejdelší dálniční tunel v ČR, Dětřichov, dlouhý čtyři kilometry. „To znamená, že nejdéle do roku 2029 budou jak dálnice D11, tak dálnice D6 kompletně hotové,“ zdůraznil Radek Mátl. V plánu je také zahájit stavbu dvou úseků dálnice D55, a to Kokory – Přerov a Napajedla – Babice.

V plánu je i řada nových staveb silnic I. třídy, což jsou často obchvaty. Peníze by měly být na to, aby se letos začaly budovat I. etapa obchvatu jihomoravského Znojma, obchvat Břeclavi a Bučovic na jižní Moravě, obchvat Pelhřimova na Vysočině, jihovýchodní obchvat Pardubic a také dálniční obchvat východočeských Úlibic. „Jsou to stavby, které si zaslouží velkou pozornost, a jsem moc rád, že také na ně se finanční prostředky najdou,“ řekl Radek Mátl.

Z letošního na příští rok odložilo ŘSD pouze velmi málo staveb a oprav. Řadí se k nim obchvat Šternberka v Olomouckém kraji, rekonstrukce MÚK Držovice na D46 u Prostějova, stavba telematických systémů na dálnici D6 nebo stavba Střediska správy a údržby dálnic Střítež na D11. „Většinou jde o investiční akce, jejichž posun nebude mít žádný negativní dopad na provoz. Posun je způsobený aktuálním stavem jejich přípravy,“ řekl Radek Mátl.

Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř 40 kilometrů nových dálnic a 21 kilometrů nových úseků silnic I. třídy. Jedná se také o tom, aby se oproti plánu dřív, již tento rok, otevřel úsek D35 Džbánov – Litomyšl. Nyní ŘSD staví 135 kilometrů nových dálnic a téměř 67 kilometrů silnic I. třídy.

 

Zdroj: ŘSD

ŘSD čeká na vydání povolení ke stavbě obchvatu Babylonu u hranic za 1,25 mld. Kč

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) čeká na vydání povolení na stavbu obchvatu obce Babylon na Domažlicku u hranic s Německem asi za jednu a čtvrt miliardy korun. Letos zahájí výkupy pozemků, příští rok vyhlásí soutěž na dodavatele a se stavbou začne o rok později. ČTK to řekl ředitel plzeňské oblasti ŘSD Miroslav Blabol.

„Na stavbě obchvatu Babylonu na silnici I/26 dále intenzivně pracujeme a teď čekáme na vydání společného povolení (územního rozhodnutí a stavebního povolení podle nového stavebního zákona), tedy rozhodnutí,“ uvedl Blabol. Stavba byla zastavena kvůli námitkám ekologického spolku Děti Země. „Všechny soudy ale ŘSD vyhrálo,“ řekl.

Mezinárodní silnice I/26 z Plzně na hraniční přechod Folmava je místem vážných nehod. Vede obcí a doprava, zejména mezinárodní nákladní, je tam stále intenzivnější. „Občané i řidiči na obchvat čekají přes 50 let. Doprava je čím dál hustší a problematičtější,“ uvedl starosta Babylonu Pavel Bambásek (Pro Babylon). V obci chybí přechody pro chodce. Lidé musí přebíhat přes silnici, ve špičkách ráno a odpoledne je to tam hodně nebezpečné, řekl. Stavba nové silnice o délce 5,6 kilometru by měla trvat dva roky.

Podle Blabola napadaly Děti Země posudek vlivů stavby na životní prostředí, tzv. EIA, a dále zpochybňovaly veřejný zájem na této stavbě. Podle ministerstva životního prostředí byla EIA zpracována správně a potvrdilo verdikt krajského úřadu.

Náklady jsou zhruba jedna a čtvrt miliardy korun, přesná suma vyjde ze zadávací dokumentace. „Jsou tam lesní masivy, bude tam hodně práce. Půjde tedy o dražší stavbu,“ uvedl Blabol. Na trase jsou lesy vlastněné městem Domažlice a obcí Újezd.

Nová, místy třípruhová silnice začne za autobusovou zastávkou u odbočky na Domažlice a skončí u obchvatu České Kubice. Rekreační obec Babylon s více než 330 obyvateli, kde jsou v létě tisíce chalupářů a turistů, chce po dokončení stavby požádat o status vzdušných lázní.

Zdroj: ČTK

Pražský magistrát loni zkontroloval 1470 taxikářů, meziročně méně

Pražský magistrát loni zkontroloval 1470 řidičů taxi, což bylo o 187 méně než o rok dříve. Pracovníci loni zjistil 314 porušení zákona a uložili 18 postihů v celkové výši 815.000 korun. ČTK to sdělil mluvčí hlavního města Vít Hofman. Většina kontrol se týkala řidičů, kteří využívají k přijímání objednávek aplikace, jako je Bolt nebo Uber.

Řidiče jezdící přes aplikace kontroloval magistrát ve 1259 případech, z nichž zjistil 244 pochybení. Klasických vozů taxi s taxametrem se týkalo 162 kontrol, které zjistily 35 porušení pravidel. Ve 49 případech byla kontrolována taxislužba na základě písemných smluv, tedy zejména hotelové transfery, kde pracovníci zjistili 35 porušení zákona. Kontroloři uskutečňují také kontrolní jízdy prostřednictvím nejpoužívanějších aplikací, které rovněž pravidelně odhalují nedostatky.

Součástí kontrol je podle Hofmana ověřování licencí a oprávnění, správného označení a vybavení vozidel, evidence vozidel taxislužby nebo dodržování pravidel pro objednávky. Kromě uložených peněžitých trestů loni v devíti případech kontroloři zadrželi průkaz řidiče taxislužby a v 17 případech zjistili, že vozidlo řídí jiná osoba než ta uvedená v aplikaci. Kontroly také opakovaně odhalují padělané řidičské průkazy, které úředníci řeší rovněž u podaných žádostí o taxikářské oprávnění. „Jen v roce 2024 oznámil pražský magistrát Policii ČR desítky takových případů,“ sdělil Hofman.

Magistrát podle mluvčího dlouhodobě spolupracuje s odborem cizinecké policie a od loňska také s inspektorátem práce a odborem azylové a migrační politiky ministerstva vnitra. „Od září 2024 oznámil pražský magistrát tomuto útvaru již 46 řidičů ke zrušení pobytu na území České republiky, protože provozovali taxislužbu v rozporu s podmínkami povolení k pobytu,“ uvedl Hofman. Dodal, že řada řidičů nezná své zákonné povinnosti, nerozumí česky a není schopna komunikovat s kontrolními orgány ani cestujícími.

Pochybení podle mluvčího kontroly stále nacházejí i na letišti, kde jsou častými nedostatky neevidovaná vozidla taxislužby, řidiči bez oprávnění či neplatné a chybně uzavřené smlouvy o přepravě.

V roce 2024 magistrát uskutečnil 1657 kontrol taxi, přičemž ve 433 případech úředníci zjistili porušení zákona a uložili 15 kaucí v celkové výši 870.000 korun. Většinou byl podle mluvčího peněžní postih uložen za jedno z nejzávažnějších porušení, kdy řidič nebyl držitelem oprávnění řidiče taxislužby. „V 17 případech byl řidiči zadržen jeho průkaz řidiče taxislužby a ve 12 případech bylo zjištěno porušení zprostředkovatele, především kvůli tomu, že jízdu vykonal jiný řidič, než který byl uveden v aplikaci,“ dodal mluvčí.

V roce 2025 bylo podle informací magistrátu nově zařazeno do provozu v metropoli 6326 vozidel taxi fungujících přes digitální aplikace a 251 taxi s taxametrem a střešní svítilnou. Celkem bylo podle dřívějších informací v Praze letos v lednu evidováno asi 15.400 vozidel taxi.

Zdroj: ČTK

Celníci vybrali loni na silnicích v ČR pokuty a nedoplatky za 97 milionů korun

Celníci loni v Česku vybrali na pokutách za chybějící elektronickou dálniční známku a přestupky v mýtném systému zhruba 71 milionů korun, meziročně o necelé dva miliony korun méně. Více naopak vybrali od řidičů na nedoplatcích za přestupky, částka přesáhla 26 milionů korun. Pokud řidiči odmítají zaplatit, mohou jim celníci zabavit registrační značky vozidel, loni k tomu přistoupili v 275 případech. Efekt to má především u zahraničních řidičů, řekl novinářům ředitel odboru dohledu Generálního ředitelství cel Petr Müller.

„Loni jsme při kontrolách registrovali nárůst počtu vozidel, která nemají uhrazené zákonné pojištění, tedy že obecní úřad s rozšířenou působností vydal rozhodnutí o uložení registrační značky do depozitu, než bude zřízeno pojištění, bez kterého je pohyb vozidla protizákonný,“ řekl Müller. Loni šlo podle něj o desítky případů. Celníci řeší nedoplatek zajištěním auta takzvanou botičkou a informují úřad, který má s řidičem řešit další kroky.

Celníci v loňském roce odhalili 19.299 případů porušení pravidel mýtného systému, zhruba o 2000 méně než předloni. Přibližně 70 procent případů měli na svědomí zahraniční vozidla. Nejčastěji šlo o nesprávné nastavení počtu náprav, jízdu s nefunkční mýtnou jednotkou nebo jízdu bez úhrady mýtného. Na pokutách za to řidiči zaplatili téměř 32 milionů korun.

Celní správa odhalila také 20.366 případů jízdy bez elektronické dálniční známky, uložila za to pokuty za víc než 39 milionů korun. Předloni činily pokuty za jízdu bez elektronické dálniční známky 41 milionů korun. Kontroly e-známek v Česku zajišťují celníci společně s policií. Kontroly mýta má na starosti výhradně Celní správa.

Celníci mohou při kontrolách na silnicích vybírat i některé pokuty a vymáhat poplatky uložené jinými správními orgány. Pokud řidiči odmítají pokuty uhradit, mohou jim celníci zabavit registrační značky vozidel nebo použít botičku. Loni tak celní správa v terénu řešila 8285 nedoplatků a vybrala dluhy přes 26,2 milionu korun, meziročně o milion korun víc. K zadržení registračních značek aut při tom přistoupili celníci v 275 případech, většina už byla loni po uhrazení sankce vrácena.

Kompetenci požadovat na místě kontroly uhrazení pokuty v případě jejího zjištění u řidiče či provozovatele vozu mají celníci od roku 2022. Nástroj je podle Müllera efektivní zejména v případě zahraničních řidičů, kteří Českem pouze projíždí. „Většinou jsou to dodávky, co jezdí za prací z Balkánu a z východní Evropy, mají tady několik pokut neuhrazených, těch případů máme stovky,“ řekl Müller. V minulosti byla podle něj efektivita vymáhání do zahraničí minimální, řidiči dnes v 99 procentech zaplatí na místě.

Za letošní leden evidují celníci 1647 případů neuhrazení elektronické dálniční známky, uložili pokuty za 3,1 milionu korun. Přestupků v mýtném systému bylo první měsíc letošního roku 1304 a řidiči za ně zaplatili dva miliony korun. Dalších 3,3 milionu korun vybrali celníci od řidičů na nedoplatcích.

V Česku je zhruba 1588 kilometrů zpoplatněných dálnic a 1385 zpoplatněných silnic první třídy. Řidiči loni zaplatili za dálniční známky 8,7 miliardy korun, meziročně o 1,5 miliardy více. Prodalo se 10,3 milionu známek, nejvíc od spuštění systému. Cena letos od ledna vzrostla, za roční dálniční známku řidiči platí 2570 korun, měsíční známka je za 480 Kč, desetidenní za 300 korun a jednodenní za 230 Kč.

Zdroj: ČTK

Česká logistická asociace vyhlašuje termíny ELA certifikací pro rok 2026

Česká logistická asociace vyhlašuje termíny certifikačního řízení pro rok 2026 k získání evropského logistického certifikátu udělovaného European Logistics Association (ELA).

ELA certifikace probíhá dle evropských standardů harmonizovaných s kvalifikačními rámci EQF a představuje součást celoevropského systému celoživotního vzdělávání v oblasti logistiky.

Cílem certifikačního řízení je umožnit zájemcům:

  • získat evropský logistický certifikát

  • potvrdit znalost metod řízení logistických procesů dle jednotných evropských standardů

  • rozvíjet své odborné kompetence

  • zvýšit kvalifikaci v rámci EQF a možnosti uplatnění na trhu práce v ČR i zahraničí

Úrovně certifikace

Certifikaci lze získat ve dvou kategoriích – po splnění kvalifikačních a odborných požadavků stanovených ECBL:

  • EJlog – European Junior Logistician / Supervisory / Operational Management Level

  • ESlog – European Senior Logistician / Senior Management Level

Obě kategorie se liší požadavky kladenými na uchazeče, zejména z hlediska funkčního postavení, kvality a délky odborné praxe a rozsahu teoretických i praktických znalostí.

Termíny zkoušek 2026

12.–13. května 2026
3.–4. listopadu 2026

Přihlášky a informace

Přihlášku a podrobné informace o certifikačním procesu, jeho podmínkách, průběhu a požadavcích na znalosti a dovednosti získáte na sekretariátu ČLA
sekretariat@czech-logistics.eu

nebo na webových stránkách:
https://czech-logistics.eu/certifikacni-zkousky/
https://www.elalog.eu/

Uzávěrka přihlášek je vždy jeden měsíc před termínem konání.

Věříme, že možnost získat evropský logistický certifikát se pro Vás stane výzvou, a to nejen kvůli seznámení s evropským pojetím logistiky, ale především jako potvrzení odborných kompetencí a zvýšení kvalifikace na evropskou úroveň.

Zdroj: ČLA

OPTI-UP zve na veřejný webinář: Jak mohou menší a střední města budovat chytřejší veřejnou dopravu

Projekt OPTI-UP zve zástupce měst, odbornou veřejnost i všechny zájemce o udržitelnou mobilitu na veřejný online webinář, který se uskuteční 10. března 2026 od 11:00 do 12:00 (CET).

Menší a středně velká města v celé střední Evropě čelí podobným výzvám při plánování veřejné dopravy – omezeným zdrojům, roztříštěným datům a rostoucím nárokům na udržitelnost. Právě těmto tématům se bude věnovat webinář, na kterém bude představena Komplexní strategie pro udržitelnou a efektivní veřejnou dopravu, vytvořená v rámci projektu OPTI-UP.

Účastníci se seznámí s praktickou metodikou krok za krokem, která pomáhá městům:

  • systematicky plánovat a zlepšovat systémy veřejné dopravy,
  • využívat datově podložené rozhodování a modelování,
  • nastavovat akční plány a sledovat klíčové ukazatele výkonnosti (KPI),
  • zapojovat relevantní aktéry do procesu plánování.

Pro koho je webinář určen?

Webinář je určen zejména plánovačům dopravy, pracovníkům městských samospráv, dopravním manažerům, tvůrcům politik a odborníkům na městskou mobilitu, kteří hledají praktická řešení pro zkvalitnění veřejné dopravy v menších a středních městech.

Součástí programu budou také praktické zkušenosti z pilotních měst, která metodiku OPTI-UP již testují v praxi.

Datum: 10. března 2026
Čas: 11:00–12:00 (CET)
Forma: online (MS Teams)
Jazyk webináře: angličtina

Odkaz na připojení k webináři: bude doplněn
Kalendářová pozvánka (.ics): https://bit.ly/opti-up-webinar-calendar externí

Zdroj: VSTECB

Senátoři z klubu hnutí ANO chtějí upravit platnost jednodenní dálniční známky

Senátoři z klubu hnutí ANO chtějí změnit platnost jednodenní dálniční známky tak, aby platila 24 hodin od jejího zakoupení, nejen do půlnoci příslušného dne. Změnu by rádi prosadili v novele o pozemních komunikacích, kterou by horní parlamentní komora mohla začít projednávat příští týden. Ministerstvo dopravy již dříve podobné snahy odmítalo kvůli nastavení systému kontroly platnosti známek.

Novela má podle senátorů v čele s Martinem Bednářem pomoci řidičům, kteří dálnice běžně nevyužívají, ale nárazově potřebují projet přes některou z českých dálnic v noci. Za současných podmínek by si museli v případě, že se jejich jízda protáhne přes půlnoc, koupit jednodenní známku za plnou cenu jak pro den, kdy cestu zahájí, tak pro den, kdy cestu dokončí, i kdyby se jednalo o pár minut, připomínají senátoři. Podle ministerstva dopravy si řidiči mohou koupit desetidenní známku, která je jen o pár desítek korun dražší než jednodenní.

Současné nastavení slouží pro snadnou administrativní kontrolu systémem eDalnice.cz, který ověřuje platnost dálničních známek na základě registrační značky. Ministerstvo dopravy v minulosti změnu platnosti známky na 24 hodin odmítalo s tím, že by její kontrola představovala rozdílný a technologicky v daném čase obtížně proveditelný způsob vzhledem k nastavení kontroly známek podle počtu dnů.

Jednodenní elektronická dálniční známka letos pro osobní vozidla se standardním palivem stojí 230 korun, desetidenní 300 korun, třicetidenní 480 korun a roční 2570 korun. Platí to pro automobily bez nároku na ekologické slevy či osvobození od poplatku.

Loni se se podle veřejně dostupných zdrojů prodalo přibližně 2,22 milionu jednodenních dálničních známek, uvedli tvůrci novely. Není podle nich veřejně známou informací, kolik z těchto známek bylo prodáno v bezprostředním sledu za sebou, tedy jako dvě na sebe navazující jednodenní známky. Novela by tedy mohla snížit příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury, ale nelze predikovat, o jak velkou částku.

Zdroj: ČTK

Praha snížila emise oxidu uhličitého od roku 2010 o zhruba 30 procent

Celkové emise oxidu uhličitého v Praze mezi lety 2010 a 2024 klesly o zhruba 30 procent. Novinářům to po dnešním jednání pražských radních řekla náměstkyně Jana Komrsková (Piráti). Podíl na poklesu má především snížení emisí z energetiky a stacionárních zdrojů, méně se daří snižovat emise z dopravy, které v posledních letech naopak mírně rostly. Město v roce 2021 schválilo takzvaný klimatický plán, podle kterého chce do roku 2030 snížit emise o 45 procent oproti roku 2010.

Podle monitorovací zprávy o plnění klimatického plánu celkové emise oxidu uhličitého mezi lety 2010 a 2024 klesly z 8,85 na 6,22 milionu tun, tedy o 29,7 procent. „A to navzdory tomu, že počet obyvatel ve shodném období vzrostl z 1,26 milionu na zhruba 1,40 milionu obyvatel,“ píše se v dokumentu.

Na celkovém poklesu emisí se nejvíce podílelo snížení emisí z energetiky a stacionárních zdrojů, tedy například z výroby tepla a elektřiny či spalování paliv v budovách. Naopak emise z dopravy se daří snižovat jen omezeně a v posledních letech dokonce mírně rostou, zejména v soukromé automobilové dopravě. V roce 2024 činil nárůst emisí v soukromé dopravě 0,4 procenta ve srovnání s rokem 2010.

Energetická náročnost města i jeho uhlíková stopa mají podle monitorovací zprávy dlouhodobě sestupný charakter. Roky 2023 a 2024 potvrdily návrat k sestupné trajektorii emisí po dočasném nárůstu v roce 2022 způsobeném ekonomickým oživením po covidové pandemii.

Podle klimatického závazku Prahy by město mělo do roku 2030 snížit svou uhlíkovou stopu související s energetickými potřebami o nejméně 45 procent oproti roku 2010 a do roku 2050 dosáhnout takzvané klimatické neutrality. V praxi to znamená dostat emise zhruba na 4,8 milionu tun a postupně je dál snižovat téměř k nule.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář