Domů Blog

Ústecký kraj plánuje poptávkovou dopravu a častější spoje

Poptávkovou dopravu a častější spoje na vytížených trasách plánuje v příštích pěti letech Ústecký kraj. Chce tak zvládnout rostoucí zájem o veřejnou dopravu a zlepšit její spolehlivost. Plán dopravní obslužnosti na léta 2027 až 2031 schválili krajští zastupitelé. ČTK a Českému rozhlasu to řekl krajský radní pro dopravu a silniční hospodářství Tomáš Rieger (ODS).

Předchozí plán dopravní obslužnosti vznikal v době propadu zájmu o veřejnou dopravu po pandemii covidu-19. Jeho cílem bylo vrátit cestující do veřejné dopravy, což se podle kraje podařilo. Zatímco v roce 2021 si lidé prostřednictvím aplikace DÚKapka pořídili necelých 79.000 jízdních dokladů, loni jich bylo více než 1,9 milionu. Nový plán se proto zaměřuje na zvládnutí rostoucí poptávky a přiblížení kvality veřejné dopravy cestování autem.

Poptávková doprava bude fungovat na základě skutečné potřeby cestujících. Kraj vymezil 16 oblastí, z nichž tři až pět vybere pro pilotní provoz. Spoje si cestující budou moci objednávat prostřednictvím aplikace DÚKapka. „Počítá se také s častějšími spoji na vytížených relacích a v tom plánu se také řeší harmonogram obnovy smluv s dopravci, které budou končit, a zároveň také je zmíněna příprava modernějších vozidel,“ řekl Rieger.

Ústecký kraj schválil také smlouvu s Karlovarským krajem, která zajistí pokračování provozu vlakové linky U2 od 13. prosince, kdy začne platit nový jízdní řád. Dosavadní objednávku Ústeckého kraje převezme Karlovarský kraj prostřednictvím Českých drah. Ústecký kraj bude na dopravu na svém území přispívat, cestující budou moci nadále využívat tarif DÚK, uvedl Rieger.

Výdaje kraje na zajištění dopravní obslužnosti vzrostly z 2,22 miliardy korun v roce 2022 na letošní tři miliardy korun. V příštím roce kraj počítá s částkou 3,04 miliardy korun. Další zvýšení nákladů může přinést plánované uplatnění DPH na kompenzace dopravcům od roku 2028, které by podle krajských podkladů mohlo znamenat navýšení o 650 až 680 milionů korun ročně.

Zdroj: ČTK

LD Petřín se svezlo už více než 400 tisíc cestujících; v listopadu bude čtyři dny mimo provoz kvůli natáčení filmu

Od zahájení zkušebního provozu dne 22. září 2026 do konce letošního října Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) přepravil na lanové dráze Petřín už 413 615 cestujících. V průměru to činí 10 340 cestujících za den. Velký zájem o čtvrtou generaci petřínské lanovky dokládá i počet mimořádných jízd, kterých DPP vypravil celkem 754 nad rámec jízdního řádu. DPP se proto rozhodl, že během této zimní sezóny bude na LD Petřín jezdit nadále podle letního, nikoliv zimního jízdního řádu. Vzhledem k nedávnému zahájení provozu proběhne pravidelná údržba a kontrola petřínské lanovky až v březnu 2027. Na čtyři dny, od úterý 10. do pátku 13. listopadu 2026 bude nicméně kvůli natáčení filmu LD Petřín mimo provoz. Petřínská lanovka si totiž zahraje ve filmové adaptaci nové knihy Dana Browna „Tajemství všech tajemství“, kterou uvede platforma Netflix. LD Petřín bude opět v provozu od soboty 14. listopadu 2026.

Největší zájem o petřínskou lanovku je o víkendech a státních svátcích. Za 13 dnů (sobot, nedělí
a státních svátků) se petřínskou lanovkou od zahájení zkušebního provozu svezlo bezmála 160 tisíc cestujících, což je téměř 40 % všech přepravených cestujících s průměrem 12 228 pasažérů za sváteční den. Mírně převažuje (cca 58 %) poptávka ve směru z Újezdu na Petřín. Zatím nejsilnějším dnem byla neděle 27. září 2026, kdy se LD Petřín svezl historicky největší počet cestujících: celkem 16 523. Od zahájení zkušebního provozu vozy LD Petřín absolvovaly celkem 7 624 jízd, z toho 6 708 podle jízdního řádu, 754 nad rámec jízdního řádu a 162 režijních jízd. Nejvíce mimořádných jízd, celkem 70, musel DPP pro velký zájem cestujících vypravit v sobotu 26. září 2026. Za 40 dnů od zahájení zkušebního provozu bylo pouze sedm dnů, kdy nebylo nutné vypravovat žádné mimořádné jízdy.

Petřínská lanovka musí v pravidelných intervalech absolvovat technickou revizi a kontrolu spojenou s údržbou. Takt vychází dvakrát za rok, obvykle na podzim a na jaře na tři až čtyři týdny podle rozsahu prací. Vzhledem k tomu, že čtvrtá generace petřínské lanovky zahájila provoz s cestujícími ve druhé polovině září, letošní podzimní údržba není nutná. Nejbližší výluku k zajištění revize a pravidelné údržby DPP plánuje od 8. do 25. března 2027.

„Obrovský zájem veřejnosti o novou lanovku na Petřín předčil naše očekávání, můžeme za něj rozhodně poděkovat také designérce nových vozů lanovky Anně Marešové, která do poslední chvíle ladila detaily vozů, stanic i provozního zázemí, aby byl zážitek perfektní. Průměrně přes deset tisíc lidí denně a stovky posilových jízd jasně ukázaly, že investice do modernizace měla smysl. Vzhledem k zářijovému startu nemusíme lanovku na podzim na týdny odstavovat a pro cestující navíc i během podzimu zachováme letní provozní intervaly. Krátká čtyřdenní pauza pro natáčení mezinárodního filmu z dílny Netflixu je příjemným zpestřením, které Praze přinese celosvětovou pozornost,” říká Jaromír Beránek, 1. náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy.

„Velký zájem cestujících o novou generaci petřínské lanovky nás velmi těší. Naprostá většina z nich, zhruba 85 %, využívá předplacený kupon nebo krátkodobé jízdenky na 24 a 72 hodin. Kvůli velkému zájmu jsme se rozhodli ponechat na LD Petřín letní jízdní řád i během podzimních a zimních měsíců. Stále platí, že jsme připraveni vypravovat mimořádné jízdy nad rámec jízdního řádu, kdykoliv to poptávka bude vyžadovat. Jarní údržbu na příští rok jsme naplánovali tak, abychom po jejím skončení mohli už o Velikonocích opět jezdit. Díky tomu, že letos není nutné provést podzimní údržbu, umožnili jsme na LD Petřín na čtyři dny natáčení filmu podle nové knihy Dana Browna pro platformu Netflix. Ve filmu si nezahraje jen petřínská lanovka, ale také Petřínská rozhledna, pražské tramvaje a metro, což je skvělá prezentace Prahy a její MHD,“ uzavírá Jan Barchánek, člen představenstva
a dopravní ředitel DPP
.

Zdroj: DPP

Podzimní logistický paradox: čím více práce, tím větší tlak na cash flow

Autodoprava vstoupila do nejsilnější části roku. Výrobní firmy dokončují zakázky před koncem roku, maloobchod se připravuje na vánoční sezonu a dopravci napříč Evropou hlásí vysoké vytížení. Přesto mnoho firem řeší klasický problém vrcholné sezóny. Zakázek je dostatek, ale peněz na jejich realizaci často nedostatek.

„Mnoho dopravních firem dnes neřeší nedostatek práce. Řeší, jak financovat její rychle rostoucí objem. Právě vrchol sezóny nejlépe ukazuje, jak důležité je mít pod kontrolou cash flow,“ říká Jaroslav Ton, CEO Malcom Finance.

Zakázky rostou

Podzim tradičně patří k nejvytíženějším obdobím roku. Objem přeprav roste, firmy navyšují výrobu a logistické řetězce se připravují na předvánoční špičku. Pro dopravce jde o období plné obchodních příležitostí. Vyšší poptávka znamená více zakázek, vyšší vytížení vozidel i možnost získat nové zákazníky.

Z obchodního pohledu je to dobrá zpráva. Z finančního pohledu však začíná být situace výrazně složitější.

„Největší konkurenční výhodou dnes není pouze počet vozidel nebo schopnost získat zakázku. Stále více rozhoduje schopnost zakázku bez problémů financovat,“ doplňuje Jaroslav Ton.

Náklady rostou jako první

Každá nová přeprava s sebou přináší okamžité náklady. Palivo, mýtné, mzdy řidičů, servis vozidel, pojištění nebo platby subdodavatelům je potřeba hradit průběžně a bez odkladu. Náklady proto vznikají v řádu hodin nebo dnů od realizace zakázky.

V období zvýšené poptávky tak dopravní společnosti často potřebují výrazně více provozního kapitálu než během běžného roku. Čím více práce získají, tím více peněz musí dočasně investovat do jejího zajištění.

Peníze přicházejí jako poslední

Zatímco náklady vznikají okamžitě, příjmy přicházejí až s odstupem několika týdnů. Podle Indexu platební morálky Malcom Finance za 2. čtvrtletí 2026 čekají čeští dopravci na zaplacení faktury v průměru 58 dní. Tuto dobu tvoří 53 dní sjednané splatnosti a dalších 5 dní průměrného zpoždění po splatnosti.

Dlouhé splatnosti přitom nutně neznamenají problém nebo neochotu odběratelů platit. V mnoha odvětvích jsou dnes standardní součástí obchodních vztahů a představují běžný nástroj řízení pracovního kapitálu na straně odběratelů. Pro dodavatele služeb však takové nastavení znamená, že musí po určitou dobu financovat realizovanou zakázku ze svých zdrojů.

„I když je platební morálka českého trhu dlouhodobě velmi dobrá, téměř dva měsíce čekání na úhradu představují pro mnoho dopravců významnou zátěž. O to více v období, kdy chtějí přijímat další zakázky,“ upozorňuje Jaroslav Ton.

Firmy často podceňují riziko odběratelů

Vrchol sezóny přináší ještě jeden fenomén. S rostoucím objemem zakázek přibývají také noví zákazníci. Firmy jsou pod tlakem rychle reagovat na obchodní příležitosti, typicky přes burzy přeprav, a často nemají prostor věnovat dostatek času prověření obchodního partnera. Právě tehdy ale vzniká zvýšené riziko.

Nový zákazník může znamenat zajímavý obchod. Současně však také představuje neznámou platební historii a potenciální riziko budoucích problémů. Zvláště v mezinárodní dopravě, kde firmy běžně spolupracují s desítkami nových subjektů napříč Evropou, se prověřování odběratelů stává důležitou součástí řízení rizik.

„Jedna problematická pohledávka dokáže během silné sezóny způsobit větší komplikace, než několik úspěšně realizovaných zakázek přinese užitku. Právě proto význam ověřování odběratelů dlouhodobě roste,“ říká Jaroslav Ton.

Jak tuto situaci řeší úspěšné firmy

Firmy, které dokážou období zvýšené poptávky využít naplno, zpravidla nespoléhají pouze na obchodní výkon. Stejnou pozornost věnují také řízení financí a rizik. Základem je aktivní práce s pohledávkami, průběžné ověřování obchodních partnerů a využívání nástrojů, které pomáhají zlepšovat cash flow.

Jedním z nich je faktoring. Jeho přínos nespočívá pouze v rychlejším přístupu k finančním prostředkům z vystavených faktur. Důležitou roli hraje také práce s rizikem.

V praxi totiž může dopravce získat nejen financování pohledávky, ale také další úroveň kontroly. Faktoringová společnost prověřuje odběratele, vyhodnocuje rizikovost obchodního vztahu a pomáhá nastavit bezpečné financování dané zakázky. Součástí řešení může být rovněž pojištění pohledávky nebo následná správa a vymáhání v případě problémů s úhradou.

Díky tomu mohou dopravci přijímat také nové zakázky od nových zákazníků s větší jistotou a menším dopadem na vlastní cash flow.

„V Malcom Finance dnes nevnímáme faktoring jen jako způsob, jak dopravcům urychlit proplacení faktur. Naši klienti od nás očekávají také pomoc s řízením rizik. Proto před financováním prověřujeme odběratele, posuzujeme rizikovost konkrétních obchodů a pomáháme klientům bezpečně růst i ve chvíli, kdy vstupují do spolupráce s novými zákazníky. Dopravce tak získává nejen rychlejší přístup k penězům, ale i větší jistotu, že jeho obchod dává smysl z pohledu rizika,“ říká Jaroslav Ton, CEO Malcom Finance.

Sezónu nevyhrávají firmy s nejvíce zakázkami

Podzimní špička každoročně ukazuje, že samotný počet zakázek není tím nejdůležitějším ukazatelem úspěchu. Skutečnou konkurenční výhodou je schopnost proměnit odvedenou práci v peníze, řídit riziko a udržet dostatek provozního kapitálu pro další růst.

Protože právě v okamžiku, kdy je práce nejvíce, rozhoduje méně počet kilometrů a více kvalita řízení cash flow.

Zdroj: Malcom

Čtvrtina firem lituje volby automatizace skladu, náklady je překvapily

Sklad s automatizovaným systémem přepravek a regály s kartony
Ilustrační foto: Alberto Rodríguez / Unsplash

Každý čtvrtý manažer dodavatelského řetězce by dnes automatizaci svého skladu pořídil jinak. Vyplývá to z průzkumu mezi 250 firmami v USA a Kanadě. Dvě třetiny z nich zjistily, že celkové náklady na provoz systému jsou vyšší, než čekaly, a změna dodavatele je přitom pro naprostou většinu prakticky nedostupná.

Studii s názvem Avoid Robot Regret nechal zpracovat francouzský výrobce skladové robotiky Exotec. Online dotazování připravila agentura Method Research, rozeslala ho společnost RepData a odpovědi se sbíraly od 17. do 31. srpna 2026. Téměř všichni respondenti, 249 z 250, se podíleli na zavádění automatizace u současného nebo dřívějšího zaměstnavatele, takže odpovídali z vlastní zkušenosti.

Podle výsledků se zklamání málokdy týká samotné techniky. Problémy obvykle začínají už před instalací – při výpočtu nákladů a při rozdělení odpovědnosti za opravy. Celkové náklady vlastnictví překonaly očekávání u 65 procent firem, přestože 69 procent z nich si před investicí celoživotní náklady systému vůbec nespočítalo. Sedm z deseti respondentů uvedlo, že jim roční výdaje na údržbu zvýšily náklady, které předem nebyly známé – typicky upgrady softwaru a hardwaru nebo náhradní díly, jež v původní nabídce chyběly.

Nejvíc se rozpočty rozjely u firem, jejichž systém nesplnil očekávání: 43 procent z nich uvedlo, že celkové náklady byly o 26 až 100 procent vyšší, než předpokládaly. Zklamání přitom není jen věcí menších hráčů. U společností s tržbami nad 1 miliardu dolarů nedosáhla největší investice do automatizace očekávaných výsledků v 21 procentech případů, u menších firem ve 13 procentech. Změnu kurzu si přitom téměř nikdo nemůže dovolit – 94 procent dotázaných považuje přechod k jinému dodavateli za neúměrně drahý.

Dalším slabým místem je odpovědnost. V 60 procentech případů navrhovalo automatizaci více firem a každý sedmý manažer uvedl, že přínosy systému nepocítil, protože za jeho výkon jako celek neručil žádný z dodavatelů. Podle vedení společnosti Exotec nejvíc z automatizace vytěží provozy, kde za výkon celého systému od návrhu po dlouhodobý provoz odpovídá jediný partner. Více než čtvrtina respondentů (27 procent) navíc přiznala, že jejich sklad nebyl na automatizaci v době investice připraven.

Autoři studie proto doporučují, aby si firmy ještě před podpisem smlouvy vyjasnily, kdo bude řešit poruchy, co přesně zahrnuje údržba a jak bude podpora pokračovat, pokud projektový manažer ze společnosti odejde.

Pro evropské a české provozovatele skladů jsou zjištění aktuální i proto, že automatizace je jednou z hlavních odpovědí na nedostatek pracovníků v logistice. Průzkum sice zachycuje severoamerický trh, otázky celkových nákladů vlastnictví, servisních podmínek a odpovědnosti při spojení systémů více dodavatelů se ale při výběru technologií řeší i v Evropě.

Zdroj: eLogistika.info

ŘSD otevřelo obchvat Sezemic, slouží i jako přivaděč k D35

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) otevřelo 2. listopadu téměř sedm kilometrů dlouhý obchvat Sezemic na silnici I/36 v Pardubickém kraji. Stavba trvala dva roky a po valorizaci stála 918 milionů korun bez DPH, 85 procent nákladů uhradí EU. Obchvat odvede tranzitní dopravu ze Sezemic a Časů a poslouží i jako přivaděč k dálnici D35 od Pardubic.

„Na silnici mezi Pardubicemi a Sezemicemi projíždí podle sčítání dopravy téměř 11 000 aut denně. Pro místní to znamenalo hluk, výfukové plyny a komplikace při každodenních cestách. Dnes otevíráme 6,9 kilometru dlouhý obchvat, který odvede tranzitní dopravu ze Sezemic i Časů a nabídne řidičům přímější spojení Pardubic s klíčovou dálnicí D35,“ uvedl ministr dopravy Ivan Bednárik.

Stavba řeší nevyhovující průjezd Počapelskými Chalupami, Sezemicemi a obcí Časy a zajistí také kapacitní propojení Pardubic a Holic. Trasa začíná 180 metrů za křižovatkou se silnicí III/2982, vede lesním komplexem Bělobranská dubina a podél okraje Počapelských Chalup, Sezemice obchází z jihu a končí před mimoúrovňovou křižovatkou (MÚK) Časy, kterou ŘSD postavilo v rámci úseku D35 Opatovice–Časy. Obchvat se vyhnul akvaduktu z 19. století. Po 1,8 kilometru dlouhé části od Pardubic k MÚK Sezemice se jezdí už od 1. září.

„Mimořádným stavebním objektem je 289 metrů dlouhý osmipólový most přes řeku Loučnou, Zadní Lodrantku a Mlýnský potok. Součástí obchvatu jsou i čtyři nadjezdy či nadchod pro zvěř dlouhý 29 metrů. Důležité také je, že MÚK Sezemice umožní do budoucna napojení jihovýchodní části obchvatu Pardubic,“ řekl generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Zhotovitel se podle něj musel vypořádat s komplikacemi při zakládání mostů kvůli spodní vodě. Jen kvůli násypům se přesunulo 210 000 metrů krychlových zeminy, na hlavní trasu se použilo 27 000 tun asfaltové směsi.

Hlavní údaje o stavbě I/36 Sezemice, obchvat

  • délka hlavní trasy: 6 863 m, 56 stavebních objektů,
  • zhotovitel: Společnost I/36 Sezemice – M-SILNICE – MI Roads – Doprastav,
  • cena podle smlouvy: 838,3 milionu Kč bez DPH, po valorizaci 918,6 milionu Kč bez DPH (včetně změn během výstavby, stav k říjnu 2026),
  • zahájení: říjen 2024, zprovoznění: říjen 2026 (24 měsíců).

Stavba je spolufinancována z Programu Doprava 2021–2027 z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Loni ŘSD otevřelo severovýchodní obchvat Pardubic, letos v prosinci začne stavět jihovýchodní. Na něj naváže stavba I/2 Pardubičky–Sezemice, která by měla začít v roce 2029. Na východě Čech ŘSD nyní staví přes 41 kilometrů dálnice D35 a ještě letos zahájí stavbu dálničního obchvatu Úlibic. Celkem ŘSD realizuje 252,2 kilometru nových staveb, z toho 154,7 km dálnic a 97,5 km silnic I. třídy.

Zdroj: ŘSD

Začala kompletní modernizace stanice metra Hradčanská

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) začal s přípravnými pracemi na kompletní modernizaci stanice metra Hradčanská. Tyto předstihové práce budou probíhat zhruba do poloviny ledna 2027 za plného provozu stanice v lokálních záborech ve všech úrovních, ve veřejných i neveřejných částech. K provedení hlavních prací včetně výměny stávajících eskalátorů bude nutné stanici uzavřít. DPP předpokládá uzavření celé stanice metra Hradčanská včetně vestibulu a podchodu od soboty 16. ledna 2027. Vlaky na lince A budou stanicí pouze projíždět sníženou rychlostí. Otevření kompletně zmodernizované stanice DPP očekává ke konci roku 2027. Zhotovitelem této investiční akce s náklady ve výši 1,134 miliard korun bez DPH je sdružení firem Metrostav CZ a Geosan Group.

V rámci přípravných prací probíhá v úrovni nástupiště postupná deinstalace obkladových prvků pilířů včetně propojek, střední lodi nástupiště a stěn za kolejištěm. Ve vestibulu zhotovitelé sundávají podhledy, v celé stanici odstraňují nepotřebné kabely a budují provizorní rozvody elektřiny pro hlavní fázi modernizace stanice. Přípravné práce probíhají za plného provozu metra pouze v lokálních záborech nebo během noční provozní výluky.

Po uzavření celé stanice musí zhotovitelé nejdříve dokončit její kompletní odstrojení, odinstalovat
a odvézt stávající tříramenné eskalátory včetně strojovny. V eskalátorovém tunelu bude nutné odstranit nejen původní nosné železobetonové konstrukce a boční technická schodiště, ale také dožívající mezistrop oddělující technický prostor od kabelového. Zhotovitelé v rámci modernizace stanice metra Hradčanská provedou kompletní sanaci průsaků a ostění ve všech úrovních, dále rekonstrukci odvodnění, vybudují nové kabelové lávky a vymění rozvody všech kabelů
a vzduchotechniky. V eskalátorovém tunelu vybudují nový mezistrop nad kabelovým prostorem, nosné konstrukce pro pohyblivé schody a boční technická schodiště.

Stávající osvětlení pomocí zavěšených svítidel DPP nahradí úspornými LED svítidly, která budou zapuštěna do obložení nebo podhledů, resp. mezi eloxované hliníkové obkladové kazety. Ty DPP nechá zrepasovat v maximální možné míře. Kamenné obklady, dlažby na nástupišti i ve vestibulu zhotovitelé vyčistí, hloubkově upraví, poškozené části nahradí novými díly v odpovídající barvě
a struktuře.

V podchodu stanice DPP kompletně zdemontuje čtyři obchodní jednotky a stěnu s uměleckými reliéfy skrytými za nimi nechá opravit a odborně zrestaurovat. Kompletní rekonstrukcí projdou také stávající toalety a stanice dostane nový informační systém. DPP v podchodu vyfrézuje vodící linie pro slabozraké a nevidomé, kromě toho vymění a doplní majáčky podle požadavků SONS. Nedílnou součástí kompletní modernizace stanice metra Hradčanská je také rekonstrukce tamní distribuční transformovny.

„Metro je srdcem pražské MHD, denně přepraví přes milion cestujících a udržet ho v bezpečném
a moderním stavu je naší klíčovou prioritou. Po vydařených rekonstrukcích stanic Českomoravská, Pankrác nebo Jiřího z Poděbrad a vedle aktuálně rekonstruované stanice Flora přichází na řadu Hradčanská. Za téměř půl století od zahájení provozu a po 30 letech od předchozí částečné opravy si stanice zaslouží generální rekonstrukci, od nových rozvodů a eskalátorů přes sanaci průsaků až po citlivou obnovu původních architektonických prvků a reliéfů. Modernizace navíc vytvoří technický základ pro budoucí bezbariérovou návaznost na novou vlakovou stanici,”
říká Jaromír Beránek,
1. náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy.

„Stanice metra Hradčanská byla uvedena do provozu v roce 1978, tj. před téměř 50 lety, od té doby neprošla kompletní rekonstrukcí. Sanace nejkritičtějších míst spolu s výměnou eskalátorů proběhla před třiceti lety. Technologie a vnitřní vybavení stanice jsou na hraně životnosti, včetně těch vyměněných v roce 1996. Stavební konstrukce včetně vnějšího pláště stanice po 48 letech provozu nezbytně potřebují kompletní modernizaci, protože některé z nich jsou v havarijním stavu,“ říká Daniel Veverka, vedoucí odboru Investice Metro DPP a dodává: „V rámci této investiční akce nedojde k žádným principiálním změnám dispozičního řešení stanice. Hlavním cílem je stanici kompletně zmodernizovat, dále připravit na budoucí bezbariérové zpřístupnění, ale současně citlivě obnovit prvky původního architektonického řešení, ať už v podobě osvětlení nebo zpřehledněním vestibulu a podchodu, podobně jako se nám to podařilo například v rámci rekonstrukce vestibulu Na Knížecí stanice Anděl.“

„Modernizace Hradčanské je technicky náročným projektem, protože zasahujeme prakticky do všech částí stanice, od nástupiště přes eskalátorový tunel až po vestibul a podchod. Jednou z hlavních výzev bude koordinace jednotlivých stavebních a technologických prací v omezeném podzemním prostoru. Náročná je také úvodní etapa předstihových prací, kdy musíme veškeré činnosti přizpůsobit běžnému provozu metra a pohybu cestujících. Pracovat tak můžeme pouze od půlnoci do tří hodin ráno. Naším cílem je zvládnout rekonstrukci v požadované kvalitě a dodržet stanovený harmonogram,“ uzavírá Lukáš Radil, ředitel provozu inženýrských staveb společnosti Metrostav CZ.

Vybudování bezbariérového zpřístupnění stanice metra Hradčanská bude samostatnou investiční akcí, kterou DPP připravuje v koordinaci s projektem Správy železnic a modernizací železniční tratě Praha – Kladno. Záměrem obou projektů je výtahy bezbariérově v několika úrovních propojit stanici metra Hradčanská s novou vlakovou stanicí.

Zdroj: DPP

Američané stále nehodlají měnit svá spalovací auta za elektromobily

V USA je zatím zájem o elektrické automobily na podobně nízké úrovni jako například v České republice. Poté, co skončily vládní pobídky na nákup vozů s tímto pohonem, klesl podíl elektromobilů na celkovém trhu s novými auty z vrcholné úrovně přes 10 procent v roce 2025 na přibližně šest procent.

A tento stav se zřejmě bude měnit velmi zvolna, jak vyplývá z čerstvé studie společností Here Technologies a SBD Automotive. Upozornil na ni portál Autoblog.com.

Z odpovědí více než čtyř tisíc motoristů na položené dotazy vyplynulo, že pouze 11 procent majitelů benzinových či dieselových spalovacích vozů zvažuje při svém příštím nákupu osobního vozu pořízení elektromobilu. U těch, kteří elektromobil vlastní, je podíl 77 procent.

Majitelé spalovacích aut se domnívají, že není dobrá dobíjecí infrastruktura. Jen 42 procent těch, kteří jezdí se spalovacími auty si myslí, že dobíjecí infrastruktura je na dobré úrovni. Na druhou stranu majitelů elektromobilů, kteří si myslí, že dobíjení na veřejnosti není problém, je dvojnásobné množství – 85 procent.

Stejně tak jsou motoristé nedůvěřiví ohledně provozních a servisních nákladů. Jen 34 procent účastníků výzkumu se totiž domnívá, že elektromobily mají provoz levnější.

Zdroj: ČTK

Soud potvrdil pokutu šest milionů korun Českým drahám za chyby při nákupu vlaků

Krajský soud v Brně potvrdil pokutu šest milionů korun, kterou loni v říjnu vyměřil antimonopolní úřad Českým drahám (ČD) za chyby při nákupu elektrických vlaků pro regionální dopravu. Rozsudek je dostupný na úřední desce soudu. Pokutu musel dopravce zaplatit už před rokem po pravomocném rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Rozsudek mohou dráhy napadnout kasační stížností u Nejvyššího správního soudu. Vyjádření Českých drah ČTK zjišťuje.

Rozhodnutí se týká rámcové dohody na dodávku elektrických vlaků EMU 160 na základě zadávacího řízení z roku 2019. Dráhy v listopadu 2022 uzavřely smlouvu s konsorciem Škoda Transportation a Škoda Vagonka na dodávku 19 jednotek. Dodatkem z roku 2023 ale objednávku změnily na 15 elektrických vlaků EMU a čtyři bateriové elektrické vlaky.

Podle rozhodnutí ÚOHS se tím ČD dopustily přestupku, protože dodatkem nezákonně změnily podmínky rámcové dohody. Dráhy podaly rozklad k předsedovi antimonopolního úřadu Petru Mlsnovi. Argumentovaly tím, že změna objednávky souvisela s požadavky Moravskoslezského kraje, pro který byly vlaky určené, a kvůli zavádění systémů ETCS a ECM.

„Předseda Mlsna konstatoval, že České dráhy měly více variant, jak situaci v regionu zajistit, vybraly si však tu, při které došlo k podstatné změně závazku z rámcové dohody. Rovněž nebylo nutné bateriové jednotky pořizovat kvůli zavádění nových standardů, neboť ETCS bude na daných tratích zaveden nejdříve po roce 2029 a ECM byl naopak zaveden již před termínem dodání jednotek,“ uvedl dříve úřad.

Zároveň Mlsna uvedl, že změna předmětu zakázky mohla ovlivnit výběr dodavatele, protože úřadu nejméně jeden konkurenční dodavatel potvrdil, že v případě soutěže na bateriové vlaky by se zakázky zúčastnil.

Zdroj: ČTK

SLOVLOG v Bratislavě se zaměří na éru elastické logistiky

Konference – Logistický kalendář eLogistika.info

Největší slovenský logistický kongres SLOVLOG se uskuteční 26. a 27. listopadu 2026 v hotelu DoubleTree by Hilton v Bratislavě. Devatenáctý ročník, který pořádá ATOZ Group, nese podtitul Éra elastické logistiky a zaměří se na to, jak se firmy v dopravě, skladování a řízení dodavatelských řetězců přizpůsobují rychle se měnícím podmínkám.

Kongres je určen manažerům logistiky, dopravy, skladování a nákupu z výrobních a obchodních firem i logistickým operátorům a dodavatelům technologií. Loňský ročník podle pořadatele navštívilo rekordních 467 účastníků. Pro uživatele logistických služeb je účast tradičně bezplatná.

Makroekonomika, doprava i adaptivní sklady

Program prvního dne otevře úvodní přednáška Miroslava Gavury z Národní banky Slovenska s makroekonomickým pohledem na slovenský trh. Navazující panelová diskuse se bude věnovat odolnosti, efektivitě a udržitelnosti logistiky s výhledem do roku 2030. Mezi hosty kongresu je i olympijský vítěz a mistr světa v chůzi Matej Tóth, který propojí téma přizpůsobení se změnám s leadershipem a byznysem.

Odpolední program se dělí na dva tematické bloky. První se zaměří na dopravu a řízení dodavatelského řetězce – zazní případové studie, prezentace o fleet managementu a panel o využití umělé inteligence, prediktivních algoritmů a digitálních technologií. Druhý blok patří intralogistice a skladům, tedy automatizaci, digitalizaci a adaptivním skladovým provozům.

Networking a exkurze SEELOG

Součástí kongresu je Logistický Business Mixer, setkání Klubu logistických manažerů a BizLOG – desetiminutové předem domluvené schůzky během polední přestávky, které si účastníci rezervují přes online systém. Druhý den, 27. listopadu, je vyhrazen odborné exkurzi SEELOG do logistického provozu na Slovensku.

Kdy / Kde / Registrace

Kdy: 26.–27. 11. 2026 (27. 11. exkurze SEELOG)
Kde: DoubleTree by Hilton, Bratislava
Registrace: online na webu kongresu; pro uživatele logistických služeb zdarma. Pořadatelem je ATOZ Group.

Akce v Logistickém kalendáři: SLOVLOG. Oficiální web: slovlog.sk.

Zdroj: eLogistika.info

ŘSD má na zimu 55 000 tun soli, poprvé nasadí chytré sypače známé ze Skandinávie

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) má na zimu připravených 55 000 tun soli, 1,2 milionu litrů solanky a 220 sypačů. Na dálnicích D1, D5 a D11 nasadí v pilotním projektu 12 chytrých sypačů známých ze Skandinávie. Palubní počítač těchto aut přijímá data z meteostanic, zpřesní a zautomatizuje tak to, kolik a kde posypu použít. O sjízdnost se bude starat 800 zaměstnanců ŘSD. Údržbu mají na starosti střediska správy a údržby dálnice (SSÚD), přičemž na jedno připadá přibližně 50 kilometrů dálnice. Zbývající úseky dálnic a silnice I. třídy udržují v zimě pro ŘSD různé dodavatelské firmy. Na letošní zimní údržbu vyčlenilo ŘSD 150 milionů Kč, dalších 800 milionů Kč je v rozpočtu na platby externím firmám. Meziročně je to nárůst o 65 milionů Kč.

„Novinkou v naší zimní údržbě je systém dynamické redukce posypu. Bude to 12 sypačů na SSÚD Mirošovice, Poříčany a Rudná, v každém z nich čtyři sypače. Budou dostávat data přímo z předpovědních systémů a dálničních meteostanic. Díky tomu se zautomatizuje a zpřesní jak množství posypu, tak i místa, kde ho použít. A to i s ohledem na možný vznik námrazy a srážek. Tyto systémy se hodně využívají ve Skandinávii, v Čechách se jedná o úplnou novinku,“ popsal mluvčí ŘSD Jan Rýdl.

Na 21 střediscích správy a údržby dálnice je do připravených směn zařazených 650 řidičů a 150 dispečerů. Vedle 220 sypačů má ŘSD také 66 univerzálních vozidel s různým vybavením – při velkém sněžení se využijí třeba mohutné frézy, schopné zvládnout i ty největší závěje. K nakládání soli do sypačů slouží ŘSD přes 50 nakladačů. Na každém SSÚD funguje centrum pro výrobu a distribuci solanky, což je roztok vody a chloridu sodného nebo chloridu vápenatého. Během zimy se solanka vyrábí podle potřeby.

ŘSD poslední roky rozšiřuje počet sypačů, které umožňují lépe dávkovat posypový materiál podle toho, jak silnice vypadá. „Jde o systém, který automaticky řídí šířku a dávkování posypu podle polohy vozu a na základě předpovědi počasí. Zásadní je, že silnice je ošetřená přesně, není vynechaný žádný jízdní pruh. Na dvou našich střediscích letos také vyzkoušíme nové tipy břitů na pluhy. Zajistí lepší odklízení sněhu a jsou šetrnější k vodorovnému dopravnímu značení,“ řekl mluvčí ŘSD. Běžný okruh zimní údržby mívá od 40 do 70 kilometrů, trvá dvě až tři hodiny. Na takové trase je mimo města potřeba až 250 změn v nastavení posypu, ve městech až 700 změn.

Na trend posledních let, tedy mírné zimy s kolísavou teplotou kolem nuly, reaguje ŘSD i tím, že pořizuje čistě solankové vozy kvůli maximální prevenci. Když klesne teplota, solný postřik eliminuje vznik námrazy na vlhkém povrchu. Zároveň snižuje spotřebu posypové soli, jíž by se pro podobný efekt muselo použít významně víc, jak doplnil Jan Rýdl.

Minulou zimu byly náklady ŘSD za zimní údržbu 135 milionů Kč, externím dodavatelům ŘSD zaplatilo 750 milionů Kč. Na nastávající zimu jsou plánované náklady o něco vyšší. „Meziročně nás stojí údržba víc, což jde ruku v ruce s výstavbou a zprovozňováním nových úseků dálnic a silnic. Jen loni se česká dálniční síť rozrostla o 67 kilometrů, letos to bude okolo 40 kilometrů nových dálnic,“ řekl Jan Rýdl.

Za minulou zimu ŘSD a jeho dodavatelé použili na zimní údržbu od loňského listopadu do konce letošního března 106 939 tun soli. Sypače spadající pod ŘSD společně s těmi od dodavatelských firem najely za uplynulou zimu 1,63 milionu kilometrů.

Zdroj: ŘSD

Logistický kalendář