Domů Blog

Brno zavádí bus pruhy a posilovou tramvaj kvůli uzavírce tunelů

Od
Michaela Drábková
-
Trolejbus městské hromadné dopravy na zasněžené ulici
Foto: Unsplash / Evgenii Pliusnin

Dopravní podnik města Brna ve spolupráci s Policií ČR a Ředitelstvím silnic a dálnic zavádí opatření, která mají zlepšit spolehlivost MHD během uzavírky Pisáreckého tunelu a tunelu Hlinky. Vznikly nové vyhrazené pruhy, upravují se jízdní řády a ve špičkách pracovních dnů jezdí posilová tramvajová linka P6.

Nejvíce zasaženými linkami jsou trolejbusové linky 25, 26 a 37 a autobusové linky 52, E56 a 68. Dopravní situace je nejsložitější v ranních a odpoledních špičkách, které se v prvních dnech uzavírky prodlužovaly a slévaly v jednu. Během prvního týdne se díky zavedeným opatřením špičky zkrátily na dobu od 7 do 9 hodin a od 14 do 17 hodin a zpoždění vozů kleslo z původních 40 minut na polovinu.

„Velkou pomocí je pro nás od počátku řízení dopravy policisty na pisáreckých křižovatkách. Přesto tyto zásahy nejsou dostatečné k zajištění pravidelnosti spojů na dotčených linkách. Přistupujeme proto k dalším opatřením, která cestujícím a městu pomohou k udržení fungujícího systému městské hromadné dopravy,“ uvedl generální ředitel Dopravního podniku města Brna Miloš Havránek.

Od pondělí 19. října platí nový bus pruh v ulici Antonína Procházky ve směru k Anthroposu. V ulici Petra Křivky vznikl v úseku od zastávky Koniklecová po zastávku Čtvrtě řadicí pruh, který pomůže vozům MHD jedoucím z Kamenného vrchu bezkolizně dojet k terminálu Nemocnice Bohunice.

Od středy 21. října se na dotčených linkách mění jízdní řády. Kvůli zpožděním dopravní podnik prodlužuje vyrovnávací časy na konečných zastávkách, aby vozy mohly dodržet odjezdové časy a spoje jezdily pravidelněji. Počet spojů se tím dočasně mírně sníží, zvýší se ale jejich spolehlivost.

Pro cestující z Kohoutovic a Kamenného vrchu DPMB od středy posílil linku 37: ve špičkách nově zajíždějí k terminálu Nemocnice Bohunice všechny spoje, dosud to byl každý druhý nebo třetí. Cestující tak mohou snáze přestoupit na spolehlivější tramvajovou dopravu.

Ve špičkách pracovních dnů zároveň jezdí posilová tramvajová linka P6 v úseku Nemocnice Bohunice – Mendlovo náměstí. Poslouží obyvatelům Kohoutovic a Kamenného vrchu a je také alternativou pro cestující z trolejbusové linky 25, kteří ji mohou využít místo cesty přes Pisárky a Nový Lískovec.

Úpravy vycházejí i z dat systému automatického počítání cestujících. Ta ukazují pokles cestujících na dotčených linkách – u autobusové linky E56 až o 50 procent – a naopak jejich přesun do tramvají.

Zdroj: DPMB

AI v dodavatelských řetězcích brzdí lidé, ne technologie

Od
Michaela Drábková
-
Pracovník v ochranné přilbě a reflexní vestě pracuje s tabletem

Firmy chtějí umělou inteligenci nasadit hlavně jako pomocníka svých lidí, ti s ní ale zatím neumějí efektivně pracovat. Podle nové studie organizací ASCM a DSCI to tvrdí 83 % dotázaných. Brzdou jsou chybějící dovednosti, slabé zapojení středního managementu a nedůvěra v autonomní systémy. Firmy s připravenými týmy přitom dosahují výrazně lepších výsledků.

Asociace pro řízení dodavatelských řetězců ASCM a institut Digital Supply Chain Institute (DSCI) zveřejnily společnou studii The People Paradox in Supply Chain AI Integration. Z ní vyplývá, že 91 % organizací chce umělou inteligenci využívat k podpoře svých zaměstnanců a jen 7 % počítá s tím, že AI pracovníky přímo nahradí. Polovina dotázaných (51 %) očekává, že se práce lidí posune k rozhodování s vyšší přidanou hodnotou, a 40 % předpokládá vznik nových pracovních rolí. Současně ale 83 % respondentů uvádí, že jejich lidé zatím nejsou připraveni s AI efektivně pracovat.

Skutečné nasazení proto zůstává skromné. Autoři hodnotili 13 klíčových funkcí dodavatelského řetězce na stupnici od 1 (žádné využití) do 5 (plně autonomní provoz) a průměr vyšel na 1,94. Nejdál je plánování poptávky s hodnotou 2,28, následuje plánování dodávek a zásob (2,12). Na opačném konci stojí zpětná logistika s 1,59. Své dosavadní projekty označuje 55 % firem jako spíše úspěšné, jde tedy většinou o dílčí výsledky, nikoli o zásadní změnu fungování.

Výrazný rozdíl je mezi jednotlivými úrovněmi řízení. Zatímco 82 % členů vrcholového vedení se podle studie aktivně podílí na zavádění nebo rozšiřování AI, mezi řediteli útvarů je to jen 12 %. O nástrojích sice ví, ale sami se do jejich zavádění nezapojují, polovina ředitelů, 51 % manažerů a 70 % řadových zaměstnanců. Jako hlavní překážky firmy shodně uvádějí nedostatek dovedností a zdrojů a nejasnou návratnost investic (obojí 33 %), čtvrtina zmiňuje nekvalitní data.

Studie ukazuje, že se vyplácí učit se praxí. Organizace s připravenými týmy, kterých je mezi respondenty 17 %, nasazují AI v průměru v šesti funkcích a úspěšnost jejich projektů dosahuje 71 %. U nepřipravených firem je to jen 28 % a 64 % z nich dosud nepokročilo dál než do fáze plánování nebo pilotního provozu.

Další brzdou je bezpečnost a důvěra. Celkem 92 % firem má velké obavy z rizik spojených s AI u dodavatelů a obchodních partnerů, v průměru však uplatňují jen 2,3 ze šesti standardních bezpečnostních opatření. Plán reakce na incidenty související s AI má 28 % z nich a oddělení systémů 24 %. Celých 91 % chce vědět, jak AI ke svým předpovědím a doporučením dochází, a 43 % se obává zkreslení algoritmů při výběru dodavatelů nebo rozdělování zásob. V příštích dvou letech si firmy od AI slibují hlavně rychlejší rozhodování díky kratším plánovacím cyklům (46 %), nižší celkové náklady dodavatelského řetězce (42 %) a vyšší míru automatizace (40 %).

Generální ředitel ASCM Abe Eshkenazi zdůrazňuje, že úspěch AI v dodavatelském řetězci závisí víc na lidech než na samotné technologii a že nejlepší firmy považují přípravu zaměstnanců za součást investice do technologie. Výkonný ředitel DSCI Marko Kovacevic dodává, že vedení firem AI v principu přijalo, ale zatím nevybudovalo schopnost ji skutečně uvést do praxe – jde tedy především o manažerskou úlohu. Studie vychází ze 144 odpovědí, z nichž 107 bylo podrobně analyzováno; zhruba 62 % respondentů působí v Severní Americe a jsou mezi nimi zaměstnanci, manažeři, ředitelé i vrcholové vedení.

Pro evropské a české firmy má otázka připravenosti lidí i právní rozměr. Evropský akt o umělé inteligenci (AI Act) od února 2025 ukládá organizacím, které systémy AI nasazují nebo poskytují, povinnost zajistit dostatečnou úroveň AI gramotnosti svých zaměstnanců. Investice do školení tak pro logistické a výrobní podniky není jen cestou k lepším výsledkům, ale i součástí plnění předpisů.

Zdroj: eLogistika.info

Ceny dálničních známek se nebudou pravidelně zvyšovat, Senát to umožnil

Od
Karolína Vágnerová
-

Ceny dálničních známek se nebudou pravidelně zvyšovat, příští rok mají zůstat na současné výši. Senát navzdory opoziční kritice zrušení valorizace umožnil. Novelu o pozemních komunikacích přímo neschválil, ale ani ji neodmítl a neupravil o zavedení podílu krajů na výnosu spotřební daně z pohonných hmot, jak požadovala část senátorů. Normu tak dostane k podpisu prezident koncem příštího týdne, tedy po uplynutí měsíční lhůty, kterou Senát z ústavy na projednávání běžných zákonů má.

Součástí novely je i původně senátní návrh na úpravu platnosti jednodenní známky. Měla by od příštího roku platit celých 24 hodin od zakoupení, nikoli jen do půlnoci v den nákupu. „Já jsem se domluvil se senátorkou (ANO Janou Mračkovou) Vildumetzovou, že vezmu na palubu i váš návrh,“ přiznal senátní podíl na obsahu novely ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD).

Za základní roční známku motoristé zaplatí podle novely i v dalších letech letošních 2570 korun, za měsíční 480 Kč, za desetidenní 300 korun a za jednodenní 230 Kč. V platnosti zůstanou úlevy pro vozidla s alternativním pohonem.

Zrušením valorizace cen dálničních známek přijde Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) příští rok podle důvodové zprávy o zhruba 488 milionů korun a následující rok o asi 739 milionů. Letos by měl fond mít z prodeje známek podle schváleného rozpočtu přibližně 8,7 miliardy korun. Bednárik hájil zmrazení cen v duchu vládního programu dopady zdražení známek na obyvatele při možné vyšší inflaci nebo argumentem, že ceny známek rostly v posledních letech mnohem rychleji než sazby mýtného.

Výpadek chce Bednárik nahradit zvýšením mýtného, což podle kritiků včetně předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) zaplatí spotřebitelé ve vyšší ceně přepravovaného zboží. Ministr s tím nesouhlasil, podle něj by zvýšení cen mýtného představovalo v dopadu na jednotlivé zboží setiny koruny. „Mně už unavuje vysvětlovat, že nezdraží rohlíky,“ uvedl.

Senátní hospodářský výbor prosazoval, aby kraje kromě dosavadního daňového podílu získaly navíc 4,15 procenta z celostátního hrubého výnosu spotřební daně z pohonných hmot s tím, že ministerstvo financí by podíl rozdělilo podle počtu kilometrů silnic druhé a třetí třídy v jednotlivých krajích. Návrh souvisí se záměrem vlády ANO, SPD a Motoristů zrušit státní příspěvek krajům na opravy silnic v regionu. Bednárik i za ministerstvo financí senátní úpravu odmítl s tím, že už Sněmovna podobný návrh poslanců STAN zamítla. Senátor STAN Ondřej Lochman avizoval, že návrh předloží znovu jako samostatnou novelu.

Vládní předloha ruší zvyšování cen dálničních známek podle růstu spotřebitelských cen a meziročního nárůstu délky dálniční sítě, které zavedla předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Roční známka stála 12 let 1500 korun, v březnu 2024 zdražila na 2300 korun. Loni v lednu na základě mechanismu cena vzrostla na 2440 korun a letos na 2570 korun.

Pro vozy s alternativním pohonem dál zůstanou nynější úlevy, novela na nich nic nemění. Vláda jejich zrušení po debatě s Evropskou komisí nenavrhla kvůli hrozbě vrácení části peněz z Národního plánu obnovy. Na vozidla poháněná zemním plynem nebo biometanem se vztahuje zhruba poloviční sleva. Cena známek pro hybridní automobily je asi čtvrtinová a plně elektrická auta a auta na vodík mohou jezdit po dálnicích bez poplatku.

Zdroj: ČTK

STAN chce prosadit zvýšení podílu krajů na daních kvůli opravě silnic

Od
Karolína Vágnerová
-

Pokud Senát neprosadí zvýšení podílu krajů na výnosu z daní kvůli financování oprav silnic v novele o dálničních známkách, STAN ho předloží samostatně jako vlastní návrh. Za senátorský klub Starostů to oznámil jeho člen Ondřej Lochman (STAN). Stejně tak chtějí podle něj Starostové postupovat v případě návrhu snížit zákonem maximální hmotnostní limit naložených kamionů o osm tun na 40 tun.

Senát má dnes v novele o zrušení valorizace cen dálničních známek projednávat návrh svého hospodářského výboru. Podle něj by kraje měly kromě dosavadního daňového podílu získat navíc 4,15 procenta z celostátního hrubého výnosu spotřební daně z pohonných hmot s tím, že ministerstvo financí by podíl rozdělilo podle počtu kilometrů silnic druhé a třetí třídy v jednotlivých krajích. Návrh souvisí se záměrem vlády ANO, SPD a Motoristů zrušit státní příspěvek krajům na opravy silnic v regionu.

O podobnou úpravu se pokoušeli už v září poslanci za STAN, podle nichž by kraje měly dostávat ze zákona o rozpočtovém určení daní šest procent ze spotřební daně z nafty a také si je rozdělovat podle počtu kilometrů silnic ve své správě. Sněmovna ale vládní většinou tuto úpravu odmítla.

Primárním cílem vládní novely je zrušení každoroční valorizace cen dálničních známek. Za základní roční známku by tak motoristé měli i v příštím roce a dalších letech zaplatit letošních 2570 korun, za měsíční 480 korun, za desetidenní 300 korun a za jednodenní 230 korun. Zachovány budou úlevy pro vozidla s alternativním pohonem. Opozice pokládá zmrazení cen dálničních známek za populistické opatření, které vládní koalice prosadila záměrně před říjnovými komunálními a senátními volbami a podle Lochmana by jej Senát mohl zamítnout.

Zmrazením cen dálničních známek přijde Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) příští rok podle důvodové zprávy o zhruba 488 milionů korun a následující rok o asi 739 milionů korun. Letos by měl fond mít z prodeje známek podle schváleného rozpočtu přibližně 8,7 miliardy korun. Podle kritiků tak na údržbu a opravy dálnic budou ve zvýšené míře fakticky prostřednictvím daní přispívat i ti, kteří je nepoužívají.

Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) hájil zmrazení cen mimo jiné tím, že ceny známek rostly v posledních letech rychleji než sazby mýtného pro nákladní dopravu. Výpadek chce pokrýt ze zvýšeného výnosu z vyššího mýtného, což se podle opozice projeví v cenách zboží a zaplatí to spotřebitelé.

Vládní předloha ruší zvyšování cen dálničních známek podle růstu spotřebitelských cen a meziročního nárůstu délky dálniční sítě, které zavedla předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Roční známka stála 12 let 1500 korun, v březnu 2024 zdražila na 2300 korun. Loni v lednu na základě mechanismu cena vzrostla na 2440 korun a letos na 2570 korun.

Poslanci do novely o pozemních komunikacích zahrnuli i dřívější samostatnou senátní úpravu délky platnosti jednodenní známky. Měla by platit 24 hodin od zakoupení, nikoli do půlnoci daného dne. Pomůže to řidičům, kteří se rozhodnou jednorázově využít dálnici v noci nebo během dvoudenní cesty.

Zdroj: ČTK

DSV zvýšila provozní zisk o pětinu, silniční doprava ale ztrácí

Od
Michaela Drábková
-
Kamiony a osobní auta na dálnici v horském údolí
Foto: Unsplash / viktor rejent (ilustrační)

Dánská logistická skupina DSV zvýšila ve třetím čtvrtletí provozní zisk před mimořádnými položkami o 19,5 % na 6,61 miliardy dánských korun. Růst táhla letecká a námořní přeprava a kontraktní logistika. Silniční doprava po převzetí DB Schenker naopak ztratila objemy a část očekávaných úspor z fúze se přesouvá do roku 2027.

Výsledky za období od července do září představil 21. října generální ředitel skupiny Jens Lund. Hrubý zisk DSV vzrostl o 2,3 % na 20,25 miliardy dánských korun. Do provozního zisku se promítly také příjmy z prodeje nemovitostí ve výši 300 milionů dánských korun.

Nejlépe se dařilo divizím, které nejsou přímo zasaženy integrací pozemní sítě. Provozní výsledek segmentu Air & Sea, tedy letecké a námořní spedice, se zvýšil o 18,9 %. Kontraktní logistika, kam spadají skladové a navazující služby, si polepšila dokonce o 50,3 %.

Slabým místem zůstává silniční doprava. Podle vedení skupiny se kvalita služeb, se kterou měla divize v minulých měsících potíže, už vrátila na požadovanou úroveň. Získat zpět ztracené zakázky však potrvá déle. Přepravené objemy klesly téměř o deset procent a jejich obnova má podle DSV pokračovat po celý rok 2027. Hrubý zisk silniční divize se po očištění o kurzové vlivy snížil o 11,2 % na 4,50 miliardy dánských korun, provozní zisk před mimořádnými položkami klesl o 35,1 % na 526 milionů. Z této částky navíc 195 milionů pocházelo z prodeje nemovitostí.

Zpoždění se projeví i v synergiích z převzetí DB Schenker. Zhruba miliarda dánských korun úspor se posouvá do roku 2027, a to nejen v silniční dopravě, ale i v podpůrných funkcích skupiny, které během integrace potřebují více zdrojů. Celkový roční cíl synergií kolem 9 miliard dánských korun ale DSV nemění. Beze změny zůstávají také celkové transakční a integrační náklady, odhadované zhruba na 11 miliard. Letos jich má být vynaloženo asi 5,5 miliardy místo dříve plánovaných 6,5 miliardy, zbytek se přesune do dalších období.

Výhled na celý rok 2026 skupina zúžila. Provozní zisk před mimořádnými položkami nyní očekává v rozmezí 24 až 25 miliard dánských korun místo dřívějších 23,5 až 25,5 miliardy, střed odhadu se tedy nemění. DSV zároveň spustila zpětný odkup akcií v objemu až 1,5 miliardy dánských korun, který skončí nejpozději 1. února 2027. Investoři přijali výsledky příznivě: akcie DSV v den zveřejnění posílily na kodaňské burze o 15,13 % na 1 381,50 dánské koruny.

Převzetím DB Schenker, dokončeným v roce 2025, se DSV zařadila mezi největší světové poskytovatele logistických služeb. Pozemní síť Schenkeru patřila k nejrozsáhlejším v Evropě, a proto vývoj integrace sledují i dopravci a zasílatelé, kteří s ní spolupracují.

Zdroj: eLogistika.info

Stát vybral od začátku roku na mýtném 15 mld. Kč, meziročně o pět pct více

Od
Karolína Vágnerová
-

Za tři čtvrtletí vybral stát na mýtném 15,08 miliardy korun, což je meziročně o zhruba pět procent více. Proti loňsku také vzrostl o 1,24 procenta na více než 106,25 milionu počet zpracovaných mýtných transakcí. V průměru jich systém zpracoval 3,5 milionu denně. ČTK to sdělil Miroslav Beneš, mluvčí společnosti CzechToll, která je správcem mýtného systému. Za celý loňský rok bylo na mýtném vybráno 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.

„Satelitní mýtný systém každý den zpracovává miliony transakcí a současně se musí přizpůsobovat změnám zpoplatněné silniční sítě. Od září jsme například rozšířili výběr mýtného o dalších 17,2 kilometru nově dokončených dálnic D3, D35 a D49,“ uvedl generální ředitel společnosti CzechToll Petr Chvátal. Nyní je v Česku zpoplatněno 1592,2 kilometru dálnic a 1362,5 kilometru silnic první třídy.

Letos byl výběr mýtného v každém měsíci proti loňsku vyšší. Jen v září zaplatili dopravci na mýtném meziročně o čtyři procenta více, a to 1,763 miliardy korun. Z toho 88 procent připadlo na dálnice, zbytek na zpoplatněné úseky silnic první třídy.

Přestože letošní září mělo proti loňskému o jeden pracovní den méně, společnost evidovala o 1,3 milionu zpracovaných transakcí více. Alespoň jednu transakci zaznamenal u více než 327.000 vozidel, v srpnu jich bylo o zhruba 14.000 méně.

Ke konci září bylo v systému zaregistrováno přes 812.000 vozidel s hmotností nad 3,5 tuny. Dopravcům vydal CzechToll zhruba 517.000 palubních jednotek, z toho přibližně 27 procent českým dopravcům.

Systém elektronického mýtného v ČR vybudovaly a v listopadu 2019 předaly do vlastnictví České republiky společnosti SkyToll a CzechToll. Příjem z výběru mýta využívá Státní fond dopravní infrastruktury k financování dopravních staveb. Současnému provozovateli mýtného systému končí desetiletá smlouva na konci listopadu 2029, ministerstvo dopravy plánuje letos v prosinci vyhlásit výběrové řízení na provozovatele.

Zdroj: ČTK

Česko a Kazachstán podepsaly memorandum o spolupráci na železnici

Od
Michaela Drábková
-
Kontejnery na přepravnících v kontejnerovém terminálu
Foto: Unsplash / Bernd Dittrich (ilustrační)

Ministr dopravy Ivan Bednárik podepsal v Kazachstánu memorandum o spolupráci v železniční dopravě. Jednání se týkala Transkaspického koridoru, zapojení českých dopravců a logistických firem do přepravy mezi Evropou a Asií, kazašského zájmu o suchý přístav v Česku i dalšího rozvoje leteckého nákladu přes Ostravu.

Kazachstán byl poslední zastávkou podnikatelské mise ministra dopravy do Ázerbájdžánu, Kyrgyzstánu a Kazachstánu, kterou Ministerstvo dopravy připravilo společně se Svazem průmyslu a dopravy ČR. Téměř dvě desítky českých firem během ní jednaly přímo s místními partnery o konkrétních projektech. V Astaně ministr podepsal memorandum se svým protějškem, vystoupil na konferenci New Silk Way Forum a jednal s vedením kazašských drah.

Jednání s ministrem dopravy Kazachstánu Nurlanem Sauranbajevem a vedením kazašských drah KTŽ se zaměřila na rozvoj Transkaspického koridoru, který propojuje Asii s Evropou přes Kaspické moře. Česká strana představila možnosti spolupráce s dopravci a provozovateli terminálů, včetně ČD Cargo a společnosti METRANS. Tématem byl také kazašský zájem o vytvoření logistického zázemí v České republice, takzvaného suchého přístavu.

Příležitosti pro české firmy se podle ministerstva otevírají při modernizaci železničních stanic, zabezpečení tratí a digitalizaci provozu. České podniky mohou nabídnout také projektování infrastruktury, kolejová vozidla nebo systémy řízení dopravy. Na New Silk Way Forum ministr uvedl, že pro zrychlení přepravy mezi Asií a Evropou je vedle rozvoje tratí a terminálů potřeba zjednodušit odbavení na hranicích, více využívat elektronické dokumenty a zlepšit výměnu dat mezi zeměmi a dopravci.

„Chceme také více zapojit české dopravce a logistické firmy do přepravy mezi Evropou a Asií a rozvíjet nákladní letecké spojení přes ostravské letiště. Podepsané memorandum nám otevírá další možnosti spolupráce na železnici,“ uvedl ministr dopravy Ivan Bednárik.

V letecké dopravě se česká strana zaměřila na rozšíření spojení mezi Prahou a Astanou, perspektivu linek do Karlových Varů a další rozvoj nákladní dopravy přes Letiště Ostrava. Mezi Ostravou a Almaty se podle ministerstva v roce 2025 přepravilo přibližně 3 000 tun nákladu, za prvních osm měsíců letošního roku dalších 2 400 tun. Ministr podpořil také aktivity skupiny OMNIPOL při rozvoji regionálních letišť a nabídku letounů L 410 pro oblast Aktobe. Další české společnosti nabízejí technologie pro sledování a řízení letového provozu, letištní vybavení i výcvik pilotů, dispečerů a technického personálu.

„Současná cesta s ministrem Bednárikem je již třináctou obchodní misí, kterou Svaz průmyslu a dopravy ČR od roku 1993 do Kazachstánu uspořádal. Proměna tamní ekonomiky, která se od vývozu surovin stále více orientuje na průmysl a služby, představuje pro české firmy velkou příležitost,“ uvedl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.

Zdroj: MD ČR

ŘSD otevřelo Palačovskou spojku a nový úsek dálnice D48

Od
Michaela Drábková
-
Letecký pohled na mimoúrovňovou křižovatku silnic v krajině
Foto: Unsplash / Alex Kalinin (ilustrační)

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) otevřelo 5,2 kilometru dlouhou Palačovskou spojku mezi Lešnou a Palačovem a navazující 3,7 kilometru dlouhý úsek dálnice D48 mezi Palačovem a Dubem. Stavby ve Zlínském, Olomouckém a Moravskoslezském kraji za zhruba 2,4 miliardy korun bez DPH trvaly tři a čtvrt roku.

Palačovská spojka začíná v Lešné za mimoúrovňovou křižovatkou, kde navazuje na stavbu silnice I/35 Valašské Meziříčí – Lešná. Vede kolem Poruby a končí napojením na silnici I/48 u nové mimoúrovňové křižovatky Palačov, jejíž větve měří 4,1 kilometru. Nová čtyřpruhová silnice nahradí trasu z Hranic do Valašského Meziříčí, řidiči se tak vyhnou průjezdu obcemi.

Součástí stavby je i nový úsek dálnice D48 mezi Palačovem a Dubem, který vznikl přestavbou silnice I/48. Po polovině tohoto úseku se jezdí už od letošního dubna. Stavba zahrnuje také 16 mostů, protihlukové stěny a valy v celkové délce 1 052 metrů a odvodňovací systém dálnice. Kvůli přírodní rezervaci Choryňský mokřad jsou na trase bariéry, které mají bránit střetům ptáků s auty.

„Dokončená Palačovská spojka je jednou z klíčových dopravních staveb pro Moravskoslezský a Zlínský kraj. Významně zlepší napojení Valašska na dálniční síť a zrychlí cestování mezi regiony. Zároveň odvede část tranzitní dopravy ze stávající silnice přes Hranice a Teplice nad Bečvou,“ uvedl ministr dopravy Ivan Bednárik.

Podle ŘSD budou moci například řidiči z Moravskoslezského kraje vynechat silnici I/57 z Nového Jičína do Valašského Meziříčí, která vede přes obce a celým Novým Jičínem. „Lidem z Valašska se zrychlí cesta k D1 a napojení na aglomerace, jako jsou Olomouc, Ostrava či Brno. Na celé stavbě položili dělníci asi 100 000 tun asfaltu a použili 40 000 metrů krychlových betonu,“ řekl generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Zhotovitel se podle něj musel vypořádat i s nečekanými úpravami harmonogramu, například s odlišnou polohou původní kanalizace nebo vysokotlakého plynovodu, a s rozsáhlými sanacemi zvodnělého podloží.

Stavbu realizovalo sdružení firem COLAS CZ, Colas Hungária Zrt a FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby. Smluvní cena činila 2,18 miliardy korun bez DPH, po valorizaci a se změnami během výstavby jde zhruba o 2,45 miliardy korun. Práce začaly v červnu 2023.

K údržbě D48 bude sloužit nové Středisko správy a údržby dálnic Poruba, které začne fungovat příští rok na jaře. ŘSD na D48 aktuálně staví poslední chybějící část od Šenova k Rybí v Moravskoslezském kraji. Jako jednu ze souvisejících staveb chystá také obchvat Valašského Meziříčí: územní rozhodnutí je vydané a příští rok chce ŘSD požádat o stavební povolení a začít vykupovat pozemky.

ŘSD v současnosti realizuje celkem 259,1 kilometru nových staveb, z toho 154,7 kilometru dálnic a 104,4 kilometru silnic I. třídy. Ve výběrovém řízení je dalších 81,2 kilometru dálnic a silnic I. třídy.

Zdroj: ŘSD

Audi v Ingolstadtu zkouší humanoidní roboty na řazení dílů k montáži

Od
Michaela Drábková
-
Karoserie automobilu na montážní lince obklopená průmyslovými roboty

Automobilka Audi testuje v Ingolstadtu humanoidní roboty, kteří by mohli vybírat díly ze smíšených přepravek a řadit je přesně v pořadí pro montážní linku. Na projektu spolupracuje s firmami Agile Robots, Dassault Systèmes a NVIDIA a nasazení robota předchází digitální dvojče celé logistické operace.

Automobilka Audi zkouší ve svém hlavním závodě v Ingolstadtu, zda by část vnitropodnikové logistiky mohli převzít humanoidní roboti. Ověřovací projekt běží v laboratoři Audi Production Lab a podílejí se na něm tři technologičtí partneři: výrobce robotů Agile Robots, softwarová firma Dassault Systèmes a NVIDIA, která dodává platformu umělé inteligence. Cílem je zjistit, jestli dvounohý robot zvládne sekvenování dílů pro finální montáž prémiových vozů.

Sekvenování patří k nejnáročnějším činnostem ve výrobní logistice. Komponenty přicházejí ve smíšených přepravkách a pracovník je musí vybrat a seřadit přesně v pořadí, v jakém po lince pojedou jednotlivé vozy. Zásobování materiálem v Audi, řízené aktuální potřebou montáže, přitom zvládá zhruba milion vychystávacích operací denně. Projekt se soustředí na dvě situace, se kterými si klasická automatizace zatím poradí jen obtížně: na díly s velkým množstvím variant nebo díly polotuhé a na vybírání neseřazených komponent ze smíšených přepravek.

Než se robot pustí do práce na skutečném pracovišti, vznikne digitální dvojče celé logistické operace. Partneři ho staví v softwaru DELMIA a ověřují v něm proveditelnost jednotlivých úkonů, takty, ergonomii, bezpečnost i přesnost sekvenování. Platforma 3DEXPERIENCE propojí DELMIA s takzvanými průmyslovými modely světa a s knihovnami NVIDIA Omniverse. Podle zúčastněných firem by takový postup mohl zkrátit inženýrské práce a uvádění robotů do provozu z měsíců na dny.

Testovaným strojem je referenční humanoid Agile ONE SN. Podle NVIDIA je předem nakonfigurovaný s modelem Isaac GR00T, který je určený pro humanoidní roboty, a výpočetní výkon mu dodává platforma Jetson Thor pro zpracování umělé inteligence přímo v zařízení. Na skutečném pracovišti se tak má robot objevit až ve chvíli, kdy jeho úkoly projdou ověřením ve virtuálním prostředí.

Agile Robots založili v roce 2018 inženýři z Německého střediska pro letectví a kosmonautiku (DLR). Firma vykazuje roční tržby kolem 230 milionů dolarů a ve světě má podle vlastních údajů nasazeno přes 20 000 robotických řešení. Svého průmyslového humanoida Agile ONE představila v listopadu 2025 a jeho sériovou výrobu ohlásila na rok 2026 ve vlastním závodě v Bavorsku.

Pro Česko je téma mimořádně aktuální. Sekvenční a předmontážní centra, která dodávají díly automobilkám v režimu just in sequence, patří k významným službám tuzemských logistických firem a vznikají v blízkosti závodů Škoda Auto, Hyundai i Toyota. Jde o pracovně náročnou ruční činnost, kde rozhoduje přesnost, takže výsledky testů v Ingolstadtu mohou být signálem i pro tuzemský trh.

Zatím jde o ověření konceptu, nikoli o rozhodnutí o sériovém nasazení. Teprve testy ukážou, zda humanoidní roboti dokážou držet krok s rychlostí a spolehlivostí, kterou montážní linka vyžaduje.

Zdroj: eLogistika.info

Německá logistika poroste i v roce 2027, ale jen o procento

Od
Michaela Drábková
-
Letecký pohled na dálnici s kamionem a osobními auty
Foto: Unsplash / Bernd Dittrich

Logistika v Německu letos po slabších letech znovu roste – reálně zhruba o jedno procento. Stejné tempo čeká nezávislý expertní okruh Gipfel der Logistikweisen i pro rok 2027. Nominálně má obor vzrůst o 3,6 %, takže inflace v logistice zůstává vysoká a rizika podle odborníků převažují nad příležitostmi.

Skupina odborníků z vědy a praxe zveřejnila podzimní prognózu 20. října, krátce před logistickým kongresem BVL Supply Chain CX v Berlíně. Odhad pro letošní rok zvedla: logistika by měla v roce 2026 vzrůst reálně o necelé procento a nominálně přibližně o 4 %. Ještě před několika měsíci přitom experti reálný růst oboru považovali za nepravděpodobný.

Letošní oživení podle analýzy táhnou tři faktory. Firmy doplňují zásoby z obavy před výpadky dodávek, z toho plyne vyšší export a silná je i poptávka po elektronice a vybavení pro datová centra umělé inteligence. Roste také zbrojní průmysl, kvůli nízkému podílu logistiky na jeho tržbách však propady jinde nevyrovná. Brzdou zůstávají zdrženlivé investice firem i domácností a kybernetická bezpečnost, která odčerpává zdroje určené na zvyšování produktivity. Nízká hladina Rýna zasáhla hlavně chemický průmysl a přesunula část nákladů na železnici a silnici, celkový vývoj ale ovlivnila jen málo.

Pro rok 2027 odborníci v základním scénáři počítají s reálným růstem o 1,0 % a nominálním o 3,6 %. Impulzy mají přijít hlavně ze stavebnictví a elektroniky, mírně pozitivně se má vyvíjet strojírenství a spotřební zboží. Automobilový a chemický průmysl spolu se zbožím dlouhodobé spotřeby podle prognózy stagnují. Odvětví, která růst nesou, kladou na logistiku vyšší nároky, ale přepravují menší objemy.

Náklady by měly celkově růst zhruba v tempu inflace, nejvíce je ženou mzdy. Vrchol insolvencí má německá logistika podle expertů za sebou, řada firem ale zůstává pod tlakem. Situace na trhu práce se pomalu uvolňuje.

Rozptyl scénářů ukazuje, jak nejistý výhled je. V optimistické variantě, kdy by investice vzrostly víc, než se čeká, a geopolitické napětí by polevilo, by obor vzrostl reálně o 1,6 % a nominálně o 5,0 %. V pesimistické variantě by se negativně projevilo letošní předzásobení, nevyřešené konflikty by brzdily klíčová odvětví a cenová válka by ztenčila marže – růst by pak činil jen 0,2 % reálně a 3,2 % nominálně. Celkově podle expertů pro příští rok převažují rizika, příležitosti vidí hlavně v investicích.

Logistika je se zhruba 3,3 milionu zaměstnanců třetím největším odvětvím německé ekonomiky. Expertní okruh proto navrhuje „Agendu 2030 Logistik“ dohodnutou s byznysem a kampaň „Logistik Made in Germany“. Pro české dopravce a logistické firmy je vývoj u západního souseda důležitý – Německo je největším obchodním partnerem Česka a výkyvy v jeho průmyslu se rychle promítají do objemu přeprav v regionu.

Zdroj: eLogistika.info

123...1 305Strana 1 z 1 305

Logistický kalendář

Zobrazit kalendář