Ministerstvo obrany nechá zmodernizovat osm letadel L-159 za 1,7 miliardy korun, zakázku projednala vláda. Letouny budou v opravě od letoška do roku 2029. Smlouvu by mělo ministerstvo uzavřít v lednu. Už v prosinci zakázku schválilo kolegium ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) a předtím ji spolu s modernizací letounů Airbus podpořil sněmovní branný výbor.
Opravu osmi dvoumístných letounů L-159 zajistí výrobce letadel Aero Vodochody. Nezbytná je podle dřívějšího vyjádření úřadu pro zajištění nepřetržitého výcviku pilotů, a tedy zajištění bezpečnosti vzdušného prostoru. „Předmětem veřejné zakázky jsou předepsané práce, které musí být provedeny vždy po 2000 letových hodinách nebo po osmi letech provozu. Zároveň se zakázka týká dalších prací, které jsou nutné pro zachování letové způsobilosti,“ uvedlo ministerstvo.
Modernizací se podle úřadu zvýší bezpečnost pilotů při výcvikových letech i letech v bojových podmínkách. „Dojde také k potřebnému náletu letových hodin vojenských pilotů uvedeného typu letounu, a tím ke zvýšení jejich odborné zdatnosti pro přechod na nadzvukový letoun Gripen, popřípadě F-35,“ dodalo ministerstvo.
Trh s osobními elektromobily v Česku loni dál rostl. Za celý rok lidé a firmy registrovali přes 21.000 těchto aut, v roce 2024 to bylo 14.000 aut. Nových aut přibylo na silnicích přes 13.000, nejprodávanější značkou elektromobilů byla loni Škoda s 5127 vozy následovaná Teslou s 1942 vozy. Celkový počet elektromobilů na českých silnicích loni dosáhl téměř 58.000, z toho bylo 13.000 aut značky Tesla a 11.000 značky Škoda. V tiskové zprávě o tom informovalo Centrum dopravního výzkumu (CDV), které vývoj trhu s elektromobily sleduje. Data o počtu prodaných aut jsou dostupná na webu Čistá doprava.
Podíl osobních elektromobilů mezi všemi osobními vozy registrovanými v Česku je 0,85 procenta, před rokem to bylo 0,54 procenta. Vyšší bude podíl nových elektromobilů na všech nově registrovaných osobních autech za rok 2025, tento údaj zatím není dostupný. Za prvních 11 měsíců loňského roku ale činil tento podíl 5,5 procenta.
„Růst počtu provozovaných elektromobilů nebyl tažen pouze primárním trhem s novými vozidly. Významnou roli sehrál také sekundární trh s dovezenými ojetými elektromobily, který v roce 2025 rostl rychleji než trh primární. Tento trend přispívá ke zvyšování dostupnosti elektromobility pro širší skupiny uživatelů a podporuje její postupné pronikání mimo velká města a firemní flotily,“ uvedl ředitel Centra dopravního výzkumu Jindřich Frič.
Největší podíl na trhu má zatím stále Tesla s téměř 13.000 registrovanými vozy a podílem 22,5 procenta trhu, v loňském roce ji ale začala silně dohánět značka Škoda, která svůj podíl zvýšila na celkových 19,1 procenta a 11.000 registrovaných elektromobilů. Loňské prodeje už vedla Škoda s 5127 prodanými auty, nových vozů značky Tesla lidé registrovali 1942.
„Zatímco v roce 2024 sehrála zásadní roli podpora Záručního programu Elektromobilita Národní rozvojové banky, v roce 2025 se do registrací výrazně promítlo uvedení nových a modernizovaných modelů, zejména Škoda Elroq, inovovaných verzí Škoda Enyaq a modelu Tesla Model Y Juniper,“ doplnil Frič.
Od roku 2024 se v Česku prodávají také automobily čínské značky BYD, která předstihla Teslu v celosvětových prodejích elektromobilů. Od ledna do listopadu se loni v Česku prodalo 88 elektromobilů BYD a 87 plug-in hybridů této značky. V celkových statistikách prodaných elektromobilů je značka zahrnutá do souhrnné skupiny neuvedených značek.
Elektrický pohon se postupně uplatňuje také v dalších kategoriích vozidel. Na konci roku 2025 bylo v Česku v provozu téměř 15.000 elektrických motocyklů, více než 3500 lehkých užitkových vozidel, kam spadají dodávky a nákladní automobily do 3,5 tuny, 188 nákladních aut a 250 elektrobusů.
Řidiči v Česku loni zaplatili za dálniční známky 8,7 miliardy korun, meziročně o 1,5 miliardy více. Prodalo se 10,3 milionu kusů, což je nejvíce od spuštění systému. V roce 2024 se prodalo 9,04 milionu dálničních známek. V loňském roce rostly prodeje krátkodobých dálničních známek, naopak prodej ročních mírně klesl. ČTK o tom informoval státní podnik Cendis, který systém elektronických dálničních známek provozuje.
Nejvíce se prodalo desetidenních známek, a to 4,13 milionu kusů. Prodej jednodenních známek vzrostl o polovinu na 2,41 milionu a třicetidenních o 30 procent na 1,03 milionu kusů. Naopak o osm procent klesl prodej ročních známek. Za rok 2025 se jich prodalo 2,73 milionu kusů, o rok dříve 2,98 milionu. „Tento pokles jsme očekávali. V únoru 2024 došlo k mimořádně vysokým prodejům ročních kuponů v souvislosti s jejich cenovou úpravou, ke které došlo po 12 letech,“ uvedl ředitel státního podniku Cendis Jan Paroubek.
Od začátku roku cena dálničních známek vzrostla podle zákona kvůli zvýšení spotřebitelských cen a prodloužení dálniční sítě. Stát očekává po zvýšení cen zhruba o miliardu vyšší výnos za rok 2026. Příjem z dálničních známek využívá Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) k financování dopravních staveb.
Celkem 12 let stála celoroční známka 1500 korun, v březnu 2024 se cena zvýšila na 2300 Kč a loni v lednu na 2440 korun. Od začátku tohoto roku řidiči za roční známku zaplatí 2570 korun. Měsíční známka je za 480 Kč, desetidenní za 300 Kč a jednodenní za 230 Kč.
Auta na stlačený a zkapalněný zemní plyn a biometan mají poplatky za užívání dálnice zhruba poloviční. Majitelé plug-in hybridů, které kombinují elektrický a spalovací motor, mají cenu poplatků proti majitelům aut se spalovacím motorem zhruba čtvrtinovou. Bez poplatku zůstávají plně elektrická vozidla a auta na vodík.
Známky jsou k zakoupení na oficiálním webu, kde ji dnes podle podniku pořizuje 92 procent lidí, na pobočkách České pošty, na čerpacích stanicích EuroOil a Robin Oil nebo u samoobslužných kiosků.
Cendis a SFDI varují před podvodnými e-shopy. „Správná adresa v prohlížeči musí znít výhradně edalnice.cz. Jakákoli odlišná adresa znamená riziko podvodného webu. I nepatrná změna v názvu může vést k tomu, že řidiči zaplatí vyšší částku a svou e-známku vůbec neobdrží,“ upozorňuje ředitelka Sekce pro správu finančních zdrojů SFDI Lucie Bartáková.
Prodeje dálničních známek
Období
Roční (ks)
30denní (ks)
10denní (ks)
Denní (ks)
Celkem ks
Celková hodnota v mld. Kč
1. ledna 2017 – 31.prosince 2017
2,414.951
653.803
3,536.815
6,605.569
5,007
1. ledna 2018 – 31. prosince 2018
2,522.566
676.592
3,613.003
6,812.161
5,202
1. ledna 2019 – 31. prosince 2019
2,630.518
675.773
3,675.319
6,981.610
5,382
1. ledna 2020 – 30. listopadu 2020
2,603.534
518.186
2,194.409
5,316.129
4,814
1. prosince 2020 – 31. prosince 2021*
2,945.812
667.596
2,507.078
6,120.486
5,467
1. ledna 2022 – 31. prosince 2022
2,922.250
784.418
3,692.370
7,399.038
5,852
1. ledna 2023 – 31. prosince 2023
3,211.487
874.269
4,246.121
8,331.877
6,494
1. ledna 2024 – 31. prosince 2024
2,977.164
810.542
3,672.967
1,579.261**
9,039.934
7,212
1. ledna 2025 – 31. prosince 2025
2,729.548
1,031.665
4,133.924
2,410.325
10,305.462
8,725
* Jiné období z důvodu přechodu na elektronické dálniční známky. Dne 1.12.2020 začal prodej e-známek.
S cílem přilákat do odvětví intralogistiky mladé talenty a lidi, kteří mění profesní dráhu, zahájily společnosti Wirtschaftsmacher a EUROEXPO Messe- und Kongress GmbH partnerství pro veletrh LogiMAT 2026. Cílem tohoto partnerství je propagovat a zveřejňovat rozmanitost a atraktivitu tohoto odvětví. Ústředním prvkem iniciativy je studie o světě práce v logistice a intralogistice, která je prováděna ve spolupráci s institutem pro výzkum trhu.
Iniciativa Wirtschaftsmacher, která působí od roku 2019 a sdružuje přibližně 100 členů, se zasazuje o podporu pozitivního obrazu logistického průmyslu na veřejnosti. Společnost EUROEXPO Messe- und Kongress GmbH, která veletrh LogiMAT pořádá, tyto snahy podporuje. Kampaně organizátorů z řad podnikatelů jsou zaměřeny zejména na začínající kariéry, studenty a kvalifikované pracovníky z různých odvětví, kteří chtějí změnit povolání. Cílem je vzbudit zájem o kariéru v dopravě a logistice.
Zaměření na kariérní příležitosti a nedostatek kvalifikované pracovní síly
Mezinárodní veletrh LogiMAT ve Stuttgartu se věnuje také tématu „Práce v intralogistice“ a plánuje tuto oblast dále rozšiřovat. V rámci nadcházejícího „LogiMAT CareerDay“, který se uskuteční 26. března 2026, se zaměří na oslovení studentů a odborníků, kteří zvažují přechod do oboru. A to v širší oblasti Stuttgartu, která se vyznačuje velkým počtem menších firem, zejména v oblasti zásobování.
Spolupráce mezi hospodářskými subjekty a společností EUROEXPO Messe- und Kongress GmbH má přispět ke zviditelnění odvětví intralogistiky a k zájmu mladých lidí o něj. Michael Ruchty, ředitel výstavy LogiMAT Stuttgart, komentoval spolupráci pozitivně: „Spolupráce s průmyslovými subjekty nás velmi těší – společně vysíláme silný signál pro budoucnost intralogistiky a její atraktivitu jako zaměstnavatelského odvětví.“
Ústředním prvkem spolupráce je studie „Práce v (intra)logistice“, která upozorňuje na problémy spojené s nedostatkem kvalifikované pracovní síly a na rozmanité kariérní příležitosti v tomto odvětví. Výsledky této studie budou představeny na tiskové konferenci na veletrhu LogiMAT 24. března 2026. Prezentace výsledků studie bude pokračovat i v následujících letech, aby bylo možné vizualizovat vývojové trendy v oboru.
Díky spolupráci s AROSEM a jeho výkonným ředitelem panem Patrikem Benkou Vám všem můžeme poskytnout informace o výkonech nákladní železniční dopravy na Slovensku a to nejen za 11/2025.
Vláda na zasedání podpořila novelu zákona o silničním provozu, která má do českého právního řádu zavést aktualizovaná evropská pravidla pro inteligentní dopravní systémy. Nová úprava rozšíří a zpřístupní klíčová dopravní data veřejnosti v digitální, strojově čitelné, podobě.
„Díky této novele postupně otevřeme důležitá dopravní data všem – občanům, firmám i vývojářům. Digitalizaci v oblasti dopravy máme danou jako jednu z našich vládních priorit v rámci programového prohlášení. Tato data usnadní lidem cestování a podpoří vznik moderních digitálních služeb, například vyhledávačů spojení nebo aplikací pro plánování cest, i celkově rozvoj chytré mobility, která přispívá k bezpečnosti a efektivitě dopravy. Zároveň tím napravujeme jeden z pohrobků minulé vlády, která nedokázala novelu projednat v termínu stanoveném evropskou směrnicí,“ uvedl ministr dopravy Ivan Bednárik.
Prostřednictvím Celostátního dopravního informačního systému, jehož správcem je Ředitelství silnic a dálnic, budou nově dostupné nejen informace o aktuální dopravní situaci, ale také data o dopravním značení, přechodných úpravách provozu nebo vybraných parkovištích a jejich dostupnosti. Novela zároveň postupně zavádí povinnost zveřejňovat informace o přístupových uzlech veřejné dopravy.
V Řecku byly včera rušeny či odkládány lety kvůli selhání rádiových frekvencí, jež ochromilo letovou komunikaci. Uvedla to agentura Reuters s tím, že na letištích uvázly tisíce lidí. Odlety a přílety z aténského Mezinárodního letiště Eleftheria Venizela byly pozastaveny v 9:00 místního času (8:00 SEČ). Před 14:00 SEČ začal být provoz postupně obnovován.
Služby umožňující sledování letů v reálném čase ukázaly, že řecký vzdušný prostor byl dopoledne a po poledni z velké části prázdný.
Odpoledne začal postupně procvoz narůstat. Podle služby Flight Radar například ve 13:48 SEČ odletěl let z Atén do Stockholmu. Původně měl odletět v 8:00 SEČ.
Co poruchu způsobilo, není v tuto chvíli jasné. „Z nějakého důvodu došlo k náhlé ztrátě všech frekvencí… Nemohli jsme komunikovat s letadly na obloze,“ řekl státní televizi ERT Panagiotis Psarros, předseda Asociace řeckých letových dispečerů.
Uvedl, že problémem byl zřejmě výpadek centrálních rádiových frekvenčních systémů ve středisku řízení letového provozu se sídlem v Aténách.
V Baltském moři poblíž přístavního města Liepája bylo zjištěno poškození optického kabelu patřícího soukromé společnosti, oznámila na síti X lotyšská premiérka Evika Siliňová. Okolnosti incidentu se podle ní objasňují. Lotyšská policie později uvedla, že večer spolu s dalšími bezpečnostními složkami v souvislosti s incidentem vstoupila na palubu blíže neupřesněné lodi v Liepáji.
„V současné době nejsou plavidlo ani jeho posádka zadrženy, spolupracují s policií a pokračuje práce na objasnění okolností,“ uvedla policie. Dodala, že informaci o poškození podmořského optického kabelu v lotyšských teritoriálních vodách obdržela v pátek 2. ledna.
Kabel spojuje litevské město Šventoji s lotyšským přístavem Liepája a zatím není jasné, co jeho poškození způsobilo, napsala agentura Reuters s odvoláním na litevské středisko pro řešení krizových situací. Siliňová uvedla, že lotyšské uživatele komunikačních služeb poškození kabelu nezasáhlo.
Země u Baltského moře jsou ve stavu zvýšené pohotovosti po řadě výpadků týkajících se elektrických kabelů, telekomunikačního spojení nebo plynovodu, které se odehrály od invaze Ruska na Ukrajinu v únoru 2022, podotkl Reuters. Skandinávské a pobaltské státy podobné incidenty obvykle přičítají ruským hybridním útokům.
Před několika dny zadržely finské úřady nákladní plavidlo Fitburg, které plulo z ruského Petrohradu a do izraelské Haify, kvůli podezření z úmyslného poškození podmořského telekomunikačního kabelu spojujícího Helsinky s estonským Tallinnem.
Díky zlepšené sjízdnosti silničáři v Libereckém kraji po více než čtyřech dnech otevřeli pro nákladní vozy nad 3,5 tuny horský úsek silnice I/10 z Tanvaldu na Harrachov a dál do Polska. ČTK o tom informoval Ondřej Svoboda ze společnosti Silnice LK, která má komunikace v kraji na starosti. Rušná trasa byla kvůli sněžení a větru uzavřená od středečních 14:00. V horách se ale stále objevují sněhové přeháňky, a na silnici tak může být sníh, řidiči by proto měli být opatrní.
Osmnáctikilometrový úsek silnice uzavírají v posledních letech silničáři pro nákladní dopravu při každém silnějším sněžení, k zablokování horské silnice stačí i jediný uvízlý kamion. Doporučená alternativní trasa do Polska pro nákladní vozidla vede v takovém případě po silnici I/35 přes hraniční přechod v Hrádku nad Nisou.
Pro kamiony nad šest tun zůstává podle Svobody až do odvolání uzavřená silnice třetí třídy z Mníšku přes Oldřichov v Hájích na Raspenavu a Hejnice na Liberecku, autobusy a osobní auta tudy projedou. Objízdná trasa pro nákladní auta vede po silnici I/13 přes Frýdlant. Silnice III/2904 přes Oldřichovské sedlo vede chráněnou oblastí, silničáři ji proto nemohou solit, používají jen kamennou drť a písek a vozovka ve stoupání může klouzat. Hrozí tak, že kamion na úzké silnici plné zatáček uvízne a cestu zablokuje.
V Libereckém kraji se dnes po celý den objevovaly sněhové přeháňky, hlavně v horských oblastech. Teploty v podvečer se pohybovaly od minus pěti stupňů Celsia do nuly. Hlavní tahy s výjimkou horských oblastí jsou většinou po chemickém ošetření holé a mokré, pozor by si měli dát řidiči v horských oblastech a na silnicích nižších tříd, kde je zledovatělá vrstva uježděného sněhu. Přes noc by se mělo vyjasňovat a srážek bude podle meteorologů ubývat, v pondělí ráno mohou teploty v kraji klesnout až k minus 12 stupňům.
Německá železnice chce v roce 2026 investovat více než 23 miliard eur do modernizace železniční sítě. Jedná se o nejvyšší částku, která byla dosud v jednom roce investována. „Více než polovina peněz půjde do stávající sítě,“ řekl šéf dceřiné společnosti DB InfraGo, Philipp Nagl. „Zbytek prostředků půjde na digitalizaci, novou výstavbu a rozšiřování, malé a střední projekty, nádraží a řadu menších projektů.“
Do roku 2025 investovala železnice přibližně 19 miliard eur do modernizace železniční infrastruktury, která byla považována na poměry západních zemí za zastaralou a přetíženou. Byly obnoveny tisíce výhybek, stovky kilometrů trolejového vedení a téměř 2300 kilometrů kolejí. Kromě toho bylo uvedeno do provozu 60 nových digitálních stavědel, avšak ne na hlavním nádraží v Kolíně nad Rýnem, kde se kvůli softwarovým problémům nepodařilo takové stavědlo uvést do provozu ani přes úplnou výluku.
Mezi důležité stavební projekty v končícím roce patří pokračující generální rekonstrukce dráhy mezi Hamburkem a Berlínem, zlepšení spojení letiště Berlín-Brandenburg s centrem Berlína a obnova železnice Ahrtalbahn v Porýní-Falcku, která byla zničena povodněmi v roce 2021.
Přesnost na rekordně nízké úrovni
„Pokud budeme pokračovat v investicích do stávající sítě na této úrovni, může se síť neustále zlepšovat,“ řekl Nagl. V roce 2025 měla železnice celkem asi 26 000 stavenišť, příští rok jich bude pravděpodobně 28 000. Podle vlastních údajů společnost InfraGo v uplynulém roce modernizovala asi 950 ze svých 5700 nádraží.
Navzdory vysokým investičním výdajům si dopravci a cestující každý den uvědomují, jak špatný je stav železniční sítě v Německu. Přesnost dálkové dopravy je rekordně nízká. Mnoho stavenišť stále omezuje provoz vlaků a nepředvídané poruchy jsou na denním pořádku.
Proč není zpoždění v renovaci jediným důvodem nespolehlivosti železnice.
„Tato zařízení nikdy nebyla provozována tak dlouho s takovým zatížením, například staré reléové zabezpečovací zařízení,“ řekl šéf InfraGo. „Jsou navržena na 40 let – a dnes jsou některá z nich v provozu již 70 let.“ Každá součástka se nakonec dostane na hranici své životnosti, zejména proto, že na těchto zařízeních jezdí stále více vlaků.
V rámci tzv. generálních renovací chtějí spolková vláda a DB do poloviny třicátých let kompletně obnovit alespoň nejvíce frekventované tratě v Německu. V roce 2024 byla zahájena renovace tzv. Riedbahn mezi Frankfurtem a Mannheimem. Ale v tomto případě není železnice s poruchovostí tam, kde by chtěla být. „Od znovuzprovoznění trati máme v průměru o 60 procent méně poruch než předtím,“ řekl Nagl. Cílem však bylo snížení poruch o 80 procent. Nagl se však domnívá, že tohoto cíle bude ještě dosaženo.
Dalším problémem na trati je digitalizace řídicí a zabezpečovací techniky, tzv. ETCS. „Ta je zatím v provozu pouze v jižní části,“ řekl manažer. Celkově je v železniční síti zatím jen málo tratí s ETCS. Podle DB je to 683 kilometrů; v roce 2025 přibylo 157 kilometrů. Při současné generální opravě mezi Hamburkem a Berlínem železnice na většině úseků tratí ještě ETCS neinstalovala. Vlaky navíc zpravidla ještě nejsou vybaveny palubní částí nové technologie ETCS.
