Domů Blog

Maximální cena nafty ve středu klesne o 41 haléřů, benzin zdraží

Maximální prodejní cena nafty klesne oproti včerejšku o 41 haléřů na 47,97 koruny za litr. Cenový strop pro benzin se naopak zvýší o deset haléřů na 46,07 koruny za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který dnes zveřejnilo ministerstvo financí. Ministerstvo současně vyzvalo provozovatele čerpacích stanic, aby se snažili udržovat ceny pod nařízenými stropy. Stanovené maximální ceny se nevztahují na prémiová paliva.

Vláda k regulaci cen pohonných hmot přistoupila v reakci na jejich rychlé zdražování v uplynulých týdnech. Cenové stropy stanovuje ministerstvo vždy na následující den, opatření má platit do konce října. Na dodržování maximálních cen dohlíží Specializovaný finanční úřad.

Maximální ceny ministerstvo vypočítává na základě klouzavého třídenního průměru velkoobchodních cen. Přičítá k nim maximální marži obchodníků, kterou vláda zastropovala na 2,50 Kč za litr paliva. Ke zlevnění paliv by podle vlády mělo přispět i snížení spotřební daně na naftu na 8,011 Kč za litr z původních 9,95 koruny za litr, které rovněž nabylo účinnosti od počátku října. U benzinu se spotřební daň nezměnila.

K regulaci cen paliv vláda přistoupila i letos na jaře, využívala při tom podobná opatření jako nyní. Regulace trvala od poloviny dubna do poloviny července, její náklady pro státní rozpočet ministerstvo financí vyčíslilo na zhruba miliardu korun měsíčně.

Pohonné hmoty zdražují v důsledku konfliktu na Blízkém východě, který vypukl po amerických a izraelských úderech na Írán na konci února. Teherán v reakci na údery zablokoval Hormuzský průliv, který je klíčovou dopravní cestou pro dopravu ropy i dalších surovin z Perského zálivu. Kvůli složité situaci v průlivu zdražila ropa na světových trzích, což se promítlo i do cen paliv.

Zdroj: ČTK

Prodej nových aut za tři čtvrtletí vzrostl o 2,4 procenta na 186.770 vozů

Prodej nových osobních automobilů v Česku za tři čtvrtletí meziročně vzrostl o 2,4 procenta na 186.770 vozů. V září bylo registrováno 19.095 vozidel, což je pokles o 10,6 procenta proti loňskému září, které bylo ve srovnání s těmi předchozími rekordní. Zhruba 75 procent osobních vozů nakoupily firmy, zbytek soukromí zákazníci. Prodeje motocyklů meziročně vzrostly o 27,1 procenta. Na tiskové konferenci o tom informoval Svaz dovozců automobilů. Za celý loňský rok bylo registrováno celkem 248.719 nových osobních vozidel.

Prodejům osobních automobilů dominuje Škoda s 67.843 registrovanými vozidly. Následují značky Volkswagen s 13.712, Hyundai s 11.879 a Toyota s 11.390 vozy, dále pak Dacia, Kia nebo Ford. Nejprodávanějšími byly modely značky Škoda, konkrétně Octavia, Kodiaq nebo Karoq. Od začátku roku bylo prodáno nejvíce vozidel typu SUV, celkem zhruba 56 procent, dále 12,4 procenta vozů nižší střední třídy a 9,6 procenta vozidel střední třídy. Od příštího roku počítá svaz s rozčleněním vozidel SUV do více kategorií.

Nejvíce nových registrovaných osobních vozidel bylo na benzin, a to 64,9 procenta, vozidel na naftu bylo 20,4 procenta. Bez hybridního elektrického pohonu pouze na benzin bylo 43,5 procenta a na naftu 17,9 procenta vozidel. Na celkovém počtu se hybridní vozy podílejí z 29,6 procenta. Čistě na elektrický pohon bylo zaregistrováno 7,4 procenta a na LPG 1,6 procenta vozů.

Prodej registrovaných ojetých osobních automobilů letos meziročně vzrostl o 8,7 procenta na 120.957 vozů. Jejich průměrné stáří bylo 10,4 roku. Podíl vozidel starších deseti let byl 48,1 procenta, starších 15 let pak 23,4 procenta. Téměř polovina prodaných ojetých vozidel byla na benzin, 37,9 procenta na naftu a 8,4 procenta čistě na elektřinu.

Meziročně rostly prodeje také v dalších kategoriích vozidel. V každém měsíci se letos meziročně prodalo více nových motocyklů. Celkem jich bylo letos za devět měsíců registrováno 30.714, za celý loňský rok to bylo 27.250. Za září svaz eviduje meziroční nárůst 16,4 procenta. Prodejům vévodí značka Honda s 6151 letos registrovanými motocykly. Následují CF Moto, Yamaha, BMW a Aprilia.

Lehkých užitkových vozů bylo meziročně prodáno téměř o 11 procent více, a to 16.059. V září jejich prodeje meziročně klesly o 6,2 procenta. Přes 84 procent letos prodaných vozidel bylo na naftu, zhruba desetina na elektřinu. První mezi značkami je Ford s 2607 vozy, dále Toyota, Volkswagen, Peugeot a Renault.

Registrace nových nákladních automobilů meziročně stouply o 10,2 procenta na 7242 vozidel. V září zaznamenaly meziroční nárůst o 3,3 procenta. Nejvíce bylo vozidel značky Mercedes-Benz, kterých bylo prodáno 1580. Následovaly značky MAN, Volvo, Scania a DAF.

U autobusů eviduje svaz meziroční nárůst o 24,4 procenta na 740 kusů. V září bylo registrováno 71 nových autobusů, což je meziročně o 77,5 procenta více. Víc než polovina letos prodaných autobusů byla značky Iveco Bus. V žebříčku následuje Setra, MAN, Mercedes-Benz či SOR.

Zdroj: ČTK

Centrum dopravního výzkumu představilo videopodcast o dopravních nehodách

Centrum dopravního výzkumu (CDV) vytvořilo videopodcast, který se věnuje dopravním nehodám. Představuje skutečné příběhy lidí, které doplňují komentáře odborníků z nejrůznějších oblastí od lékařství přes právo či fyziku po bezpečnost. Má fungovat jako prevence dopravních nehod, využívat ho mohou i autoškoly či firmy pro vzdělávání řidičů. Podcast dnes novinářům představila Veronika Vošická Buráňová z CDV. Podrobnosti jsou na webu ponehodovapece.cz.

Podcast má 20 dílů, v nichž zazní 21 lidských příběhů. Každá epizoda je zaměřena na jedno téma, tvůrci se věnují například dětem v silničním provozu, nehodám cyklistů a motocyklistů, agresivní jízdě, únavě a mikrospánku či právním následkům nehod.

První díl má podtitul Limity lidského těla. Autoři v něm představují příběh muže, který v 18 letech po nehodě na motocyklu přišel o pravou ruku. Lékař Miroslav Durila v dílu popisuje, jak organismus reaguje na závažné poranění a kde jsou hranice toho, co je člověk schopen přežít. Michal Belák z Vysokého učení technického v Brně vysvětluje, jak fyzikální síly působí při střetu na člověka.

V jednom z dalších dílů lidé vyslechnou příběh ženy, která jako spolujezdkyně ochrnula po nárazu vozu do stromu. „Součástí série jsou ale také příběhy lidí, jejichž zranění na první pohled vidět není. Lidí, kteří při dopravní nehodě přišli o partnera nebo partnerku. A také rodičů, kteří přišli o své dítě,“ uvedla Vošická Buráňová. Mezi hosty jsou lékaři, záchranáři, psychologové, advokáti, adiktologové, odborníci na bezpečnost silničního provozu, pojišťovnictví či zástupci Správy železnic. Celkem se do natáčení zapojilo 40 odborníků.

Tvůrci podcast doplní odbornými prezentacemi a dalšími materiály, aby ho bylo možné využívat při preventivním vzdělávání například v autoškolách, při školení řidičů nebo preventivních aktivitách BESIPu. „Projekt umožnil to, co si přeje mnoho lidí zasažených dopravními nehodami – dát smysl tomu, co je v životě zasáhlo a přetavit tyto zkušenosti v prevenci,“ vysvětlila Vošická Buráňová.

Podcast je součástí projektu Ponehodová péče, který vytvořilo CDV. Jde o soubor podpory pro účastníky nehody či jejich blízké. Projekt nabízí pomoc psychologickou, sociální, zdravotní i praktickou. Může jít o krátkodobé zklidnění na místě nehody, krizovou intervenci, doprovod při jednání s policií, právní poradenství či dlouhodobou pomoc.

CDV je odborným pracovištěm, které přináší data, analýzy a výzkumné výstupy v oblasti dopravy, bezpečnosti silničního provozu a udržitelné mobility. Věnuje se projektům v oblasti dopravy, psychologie, stavebnictví, životního prostředí a speciálních technických oborů.

Zdroj: ČTK

Vláda neuvažuje o snížení DPH na pohonné hmoty, řekl Babiš

Vláda neuvažuje o snížení daně z přidané hodnoty (DPH) na pohonné hmoty. Novinářům to po jednání kabinetu řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Regulace cen a snížení spotřební daně na naftu podle něj zastavily zdražování paliv. Situaci na trhu také pomůže uvolnění zásob nafty, na kterém se v pátek dohodla skupina hospodářsky vyspělých zemí G7, uvedl Babiš.

Ceny pohonných hmot se v poslední době v důsledku války proti Íránu vedené USA a Izraelem a ruské agrese proti Ukrajině prudce zvýšily v Evropě, ve Spojených státech i v dalších zemích světa. Řada států kvůli tomu přistoupila k regulaci cen nebo k úlevě na některých daních.

Skupina G7 se v pátek dohodla na koordinovaném uvolnění 100 milionů barelů nafty z rezerv. Není jasné, jak velké množství která země uvolní. Podle Babiše by ale opatření mohlo pomoci i českým spotřebitelům. „Uvolnění zásob by mohlo znamenat, že by cena mohla zůstat na nižší úrovni,“ řekl.

Do budoucna je podle českého premiéra zásadní udržet na českém trhu dostatečné množství nafty a benzinu. Podle něj je k tomu třeba zajistit zachování evropských rafinerských kapacit. Babiš v té souvislosti vyzval k odložení systému emisních povolenek ETS 2, který se bude vztahovat na emise z dopravy a z vytápění pro domácnosti a který podle něj vede k omezování provozu evropských rafinerií.

Babiš bude o situaci kolem pohonných hmot a emisních povolenek jednat v úterý prostřednictvím videokonference s německým kancléřem Friedrichem Merzem, italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou či s belgickým premiérem Bartem De Weverem. Cílem jednání bude podle českého premiéra snaha zvýšit konkurenceschopnost Evropské unie.

Zdroj: ČTK

Kapacity vlaků u Prahy jsou snížené, kraj je připravený uplatnit sankce vůči ČD

Kapacity vlaků v okolí Prahy jsou snížené, v ranním provozu chybí 23 CityElefantů kvůli technickým závadám, instalaci zabezpečovacích systémů i vandalismu. Na klíčových příměstských linkách namísto plánovaných dvou spojených souprav vyjely samostatné třívozové jednotky. Vlaky jsou ve špičce přeplněné a nabírají zpoždění, zasažené jsou tisíce cestujících. Vedení kraje vyvolalo krizová jednání s Českými drahami a je připravené uplatnit smluvní sankce, informovalo středočeské hejtmanství na webu. Podobu sankcí a vyjádření drah ČTK zjišťuje. S nedostatečnou kapacitou spojů se středočeští cestující setkali i v předchozích týdnech.

„Cestujícím se upřímně omlouváme za komplikace a snížený komfort, které jim současná mimořádná situace v provozu jednotek způsobuje,“ uvedla pro ČTK mluvčí ČD Nikola Moravcová. Důvodem nedostatku vozidel je podle ní souběh technických závad, vandalismu, instalace kamerového systému nebo evropského zabezpečovacího systému ETCS.

Podle Moravcové se v průběhu dne část vlaků typu CityElefant vrátila do provozu. „Na tratích v Praze a Středočeském kraji tak aktuálně chybí v turnusu přibližně šest elektrických jednotek CityElefant,“ uvedla před sedmou hodinou večerní Moravcová. Ráno byly zrušeny dva spoje, což by se podle mluvčí v úterý již stát nemělo. Situace se sníženou kapacitou se stejně jako v září týká linek S1, S9 a částečně S7 a podle Moravcové se mohou omezení projevit i v následujících dnech.

Vlaky byly ve špičce přeplněné a nabíraly zpoždění, zasažené byly tisíce cestujících. „Situace, kdy stovky lidí stojí na peronech a následně se mačkají v polovičních soupravách, je absolutně neakceptovatelná. Cestující platí za jízdné a očekávají důstojnou a spolehlivou dopravu, ne neustálé improvizace,“ řekl krajský radní pro veřejnou dopravu Petr Borecký (STAN).

Podle něj jsou ČD profesionální dopravce s obrovským zázemím a musejí mít funkční záložní plány. „S vedením Českých drah jednáme na nejvyšší úrovni a požadujeme okamžitou stabilizaci provozu. Jsme zároveň připraveni uplatnit vůči dopravci sankce, které nám smlouva z roku 2019 umožňuje,“ dodal Borecký.

Adam Hejda z hejtmanství ČTK řekl, že sankce vůči dopravci může kraj uplatnit na základě toho, kolik spojů vůbec nevyjelo anebo vyjelo v nižší kapacitě, než činí objednávka. „Nicméně konečnou výši pokuty nejsme schopni v tuto chvíli říct, neboť vše záleží na tom, jak dlouho toto omezení ze strany dopravce potrvá. Předpokládáme ale, že sankce bude v řádech stovek tisíc korun,“ odpověděl na dotaz ČTK Hejda. Veškeré sankce, tedy vč. těch za vypravení spojů v nižší než objednané kapacitě, fakturuje kraj dopravci v pravidelných kvartálních vyúčtováních.

Obdobnou situaci řešil Středočeský kraj i letos v září, kdy také kvůli vysokému počtu odstavených CityElefantů měly některé příměstské vlaky v okolí Prahy menší kapacitu.

Zdroj: ČTK

Škoda začala nabízet Octavii s plně hybridním pohonem

Škoda Auto začala nabízet svůj první model s plně hybridním pohonem bez externího dobíjení. Hybridní Octavii v provedení liftback nebo kombi dodá prvním zákazníkům letos v prosinci. Dosud měla automobilka v nabídce především vozy s externím dobíjením, tzv. plug-in hybridy, nebo mild hybridy, které využívají ke kombinovanému pohonu startér. Uvedla to v tiskové zprávě.

Octavia bude mít hybridní pohon ve dvou variantách se systémovým výkonem 100 kilowattů (kW) a 125 kW. Sériově paralelní hybridní systém zároveň umožňuje jízdu na krátké vzdálenosti čistě na elektřinu bez nutnosti externího nabíjení trakční baterie.

„Vše probíhá zcela automaticky – systém podle aktuálních podmínek vždy volí nejvhodnější režim pohonu. Trakční baterie se během jízdy dobíjí prostřednictvím spalovacího motoru nebo rekuperací energie,“ uvedl vedoucí technického vývoje Johannes Neft.

Základní verze využívá zážehový motor 1,5 TSI o výkonu 96 kW, zatímco výkonnější provedení je vybaveno motorem 1,5 TSI s maximálním výkonem 110 kW. Elektromotory jsou u obou variant shodné. Stejná je také elektronicky omezená nejvyšší rychlost 180 km/h. Trakční baterie, umístěná pod zadními sedadly, má celkovou kapacitu 1,6 kilowatthodiny (kWh) a systém automaticky udržuje její stav nabití mezi 40 a 90 procenty.

Palivová nádrž má objem 40 litrů. Zavazadlový prostor liftbacku nabízí objem 460 litrů, po sklopení zadních sedadel až 1400 litrů. U verze kombi je objem zavazadlového prostoru 485 litrů, respektive až 1540 litrů po sklopení zadních sedadel.

Podle aktuálních jízdních podmínek systém automaticky volí nejúčinnější z čistě elektrického, sériového hybridního a paralelního hybridního režimu. V čistě elektrickém režimu pohání vůz trakční elektromotor energií uloženou v trakční baterii. Bez spuštění spalovacího motoru tak lze ujet přibližně dva kilometry. V sériovém hybridním režimu spalovací motor pohání generátor, který vyrábí elektřinu pro trakční elektromotor pohánějící kola. Tento režim systém využívá především při rychlostech do přibližně 60 km/h, dále při poklesu nabití trakční baterie pod stanovenou úroveň nebo v případě, že řidič chce výrazně zrychlit. V paralelním hybridním režimu se spalovací motor prostřednictvím spojky a pevného převodového poměru mechanicky připojí k poháněným kolům.

Plně hybridní Octavii lze objednat ve výbavových stupních Selection a Sportline. Proti verzím poháněným výhradně spalovacím motorem zahrnuje standardní výbava navíc 13palcový displej infotainmentu, desetipalcový Virtual Cockpit a označení HYBRID na víku zavazadlového prostoru.

Zdroj: ČTK

V Praze vzniká další nová tramvajová trať Malovanka – Strahov

V místě budoucího společného obratiště autobusů, trolejbusů a tramvají na Strahově dnes došlo ke slavnostnímu poklepání základního kamene další nové pražské tramvajové tratě Malovanka – Strahov. Zhruba 1,3 kilometru dlouhá tramvajová trať povede z Bělohorské v celé délce Vaničkovy ulice ke stávajícímu obratišti autobusů Stadion Strahov, kde u křižovatky Vaníčkovy a Turistické ulice vznikne nová točna. Díky ní vznikne kapacitní kolejové spojení ke stanici metra Dejvická a nová přímá spojení s centrem a dalšími významnými dopravními uzly Prahy. Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) předpokládá zahájení zkušebního provozu s cestujícími na nové trati v polovině roku 2028. Tramvajovou trať Malovanka – Strahov postaví sdružení „Společnost TT Malovanka“, které tvoří firmy Elektrizace železnic Praha, FIRESTA–Fišer, rekonstrukce, stavby a PEDASTA dopravní stavby. Tato investiční akce je spolufinancována z dotačních fondů Evropské unie.

Tramvajová trať Malovanka – Strahov bude začínat v křižovatce Bělohorské a Vaníčkovy ulice, kde vznikne nové kolejové křížení. V rámci této investiční akce současně dojde k přestavbě Bělohorské ulice v krátkém úseku po křižovatku s Myslbekovou. Současné tramvajové zastávky Malovanka budou přesunuty právě do úseku Bělohorské ulice mezi křižovatkami s Vaničkovou a Myslbekovou, aby v nich bylo možné odbavovat všechny tramvajové spoje ve všech směrech, které tímto místem budou projíždět. Původní tramvajové zastávky Malovanka zaniknou.

Trať dále povede v celé délce Vaníčkovy ulice, která bude v rámci výstavby rozšířena, aby zde vznikly tři pruhy. Ve stoupání ve směru ke strahovskému stadionu bude pravý tramvajový pás pojížděn automobily. V klesání od stadionu bude mít tramvajová trať a automobily každý svůj vlastní oddělený jízdní pruh. Kolem strahovského stadionu trať povede po samostatném tělese po obou stranách stávající vozovky. Před křižovatkou Vaničkovy, Atletické a Turistické ulice bude trať vedena šikmo přes část současné piazzetty u větracího objektu strahovského tunelu do budoucí smyčky Strahov
s průběžnou a předjízdnou kolejí. Nové obratiště pro tramvaje, autobusy a trolejbusy zhotovitelé vybudují přestavbou současné točny Stadion Strahov a přilehlé části piazzety.

DPP na nové trati vybuduje tři páry zastávek: Malovanka, které budou společné se stávající tratí na Bílou Horu, dále Koleje Strahov a Strahov (původní pracovní název Stadion Strahov). Zastávky Koleje Strahov budou situovány ve Vaníčkově ulici mezi areálem vysokoškolských kolejí a Strahovským stadionem, zhruba v místě stávajících stejnojmenných autobusových zastávek. Zastávky Strahov vzniknou ve stejnojmenné nové smyčce a budou společné pro odbavování všech linek povrchové MHD.

Díky nové tramvajové trati Malovanka – Strahov vzniknou nová přímá spojení s centrem a dalšími významnými dopravními uzly Prahy, jako například Hradčanská a další. Tramvaje nabídnou vyšší přepravní kapacitu v jednotlivých spojích, cestovní komfort a s ohledem na vyšší stupeň oddělení od ostatní dopravy i rychlost a spolehlivost ve srovnání s autobusovou dopravou. Dokončení této investiční akce a zprovoznění tramvajové tratě Malovanka – Strahov možní nahradit tramvajovou dopravou stávající autobusové spoje ze Strahova k zastávce metra Dejvická. Realizace projektu možní nejen nasazení kapacitnější a lokálně bezemisní formy veřejné dopravy s vyšším stupněm oddělení od individuální automobilové dopravy, ale také efektivnější využití stávající infrastruktury tramvajových tratí. V konečném důsledku dojde také ke snížení počtu autobusů v přetíženém prostoru Vítězného náměstí.

Citace k využití:

Jaromír Beránek, 1. náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy: „Oblast Strahova je dnes místem s obrovskou koncentrací studentů, ale její dopravní obsluha stojí dosud na autobusech a lanovce. ČVUT má s celou oblastí velké plány a čeká jí zásadní rozvoj. Nová, více než kilometr dlouhá tramvajová trať to zásadně změní. Nabídne kapacitní a spolehlivé spojení nejen k metru na Dejvické, ale také k dalším významným dopravním uzlům v centru města. Je to už sedmá nová tramvajová trať, jejíž výstavbu jsme v tomto volebním období odstartovali, a ještě tento týden se pustíme do další. Pražský tramvajový boom tak pokračuje.“

Jakub Stárek, starosta Městské části Praha 6: „Tramvajová trať na Strahov patří mezi klíčové dopravní stavby pro Prahu 6. Přinese rychlejší, kapacitnější a spolehlivější spojení ke strahovským vysokoškolským kolejím. Zároveň vytváří důležitý předpoklad pro proměnu Vítězného náměstí: díky návazné změně autobusové dopravy může postupně ubýt autobusů, které jím dnes projíždějí,
a vznikne tak více prostoru pro kvalitnější a přehlednější veřejný prostor. Jde o investici, která pomůže studentům, místním obyvatelům i celé Praze 6.“

Lukáš Herold, starosta Městské části Praha 5: „Nová tramvajová trať posílí dopravní dostupnost této části metropole a zejména vysokoškolských kolejí. Cestující se díky tramvaji pohodlně dostanou na Strahov. Vítám, že součástí tramvajového spojení bude dobíjecí stanice pro trolejbusovou linku 53 mezi Karlovým náměstím a Strahovem, která jezdí přes Prahu 5.“

Jan Šurovský, místopředseda představenstva a technický ředitel DPP – Povrch: „Výstavba nové tramvajové tratě Malovanka – Strahov je od začátku koordinována s řadou dalších investičních akcí, ať už je to elektrifikace autobusové linky 176, u které budeme moct dodělat trolejové napojení do nové smyčky a nové odstavy pro trolejbusy, dále s připravovanou elektrifikací autobusové linky 191, ale také například s Pražskou vodohospodářskou společností, která nyní provádí předstihové práce ve Vaníčkově ulici, na které pak naváže náš zhotovitel. V současnosti běží příprava veškerých dopravně-inženýrských opatření a povolení, finalizace detailního harmonogramu. Stavba bude probíhat jeden a půl stavební sezóny s tím, že první cestující by se na nové trati měli svézt v létě 2028.“

Viliam Perknovský, ředitel pro oblast stavební činnosti společnosti Elektrizace železnic Praha: „Jsme velmi rádi, že se nám jako sdružení zkušených firem Elektrizace železnic Praha, PEDASTA dopravní stavby a FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby podařilo získat zakázku na výstavbu TT Malovanka – Strahov. Je to další z početných staveb DPP, která přispívá ke zhodnocení hlavního města. Výstavba tramvajových tratí pomáhá k rychlejšímu a spolehlivějšímu cestování pro obyvatele i návštěvníky města. Jako téměř každá stavba, i tahle do určité míry ovlivní život lidí v okolí a přinese s sebou určitá omezení. Budeme se snažit, aby to bylo v co nejmenší míře, na druhé straně věříme, že to bude přijato s pochopením. Protože v konečném důsledku tato stavba přinese zkvalitnění komfortu cestování.“

Zdroj: DPP

Ceny garáží dál rostou. V řadě měst už se za parkování platí víc než za malý byt před lety

Mediánové ceny garáží a garážových stání ve velkých českých městech dál rostou. Vyplývá to z analýzy společnosti Valuo, která porovnala ceny samostatných garáží a garážových stání k 15. září v letech 2025 a 2026. U samostatných garáží vzrostly ceny meziročně ve 13 ze 14 sledovaných měst, u garážových stání pak v 11 ze 13 sledovaných měst. Nejvyšší mediány se v roce 2026 pohybují okolo 900 tisíc korun, přičemž v některých lokalitách se už cena garáže nebo parkovacího stání blíží hranici jednoho milionu korun.

Trh se samostatnými garážemi pokračuje v růstu. Mezi lety 2025 a 2026 se mediánová cena zvýšila ve 13 ze 14 sledovaných měst. Jedinou výjimkou byla Praha, kde medián klesl z 700 000 Kč na 625 000 Kč, tedy o 10,7 %. Nejvýraznější relativní růst zaznamenala Plzeň, následovaná Olomoucí, Českými Budějovicemi, Kladnem a Ústím nad Labem. V Plzni se medián zvýšil z 344 500 Kč na 550 000 Kč, což představuje růst o 59,7 %. V Olomouci ceny vzrostly z 550 000 Kč na 750 000 Kč, tedy o 36,4 %. V Českých Budějovicích se medián posunul z 560 000 Kč na 755 000 Kč, což znamená růst o 34,8 %. „Garáže už nejsou jen praktickým doplňkem k bydlení, ale postupně se stávají samostatnou investiční kategorií. Ve městech, kde je parkování dlouhodobě problém, je poptávka stabilní a nabídka velmi omezená. To tlačí ceny nahoru i v lokalitách, kde by takový růst ještě před pár lety působil překvapivě,“ říká Radek Šitera, jednatel společnosti Valuo.

Nejdražší samostatné garáže jsou v Brně

V roce 2026 mělo nejvyšší mediánovou cenu samostatných garáží Brno. Medián zde dosáhl 890 000 Kč. Následovaly České Budějovice s mediánem 755 000 Kč a Olomouc s hodnotou 750 000 Kč. Mezi dražší města se zařadily také Zlín s mediánem 700 000 Kč, Kladno s 690 000 Kč a Praha s 625 000 Kč. Právě Praha je v datech výjimečná tím, že u samostatných garáží meziročně zlevnila, zatímco většina ostatních měst dál zdražovala. Na opačném konci žebříčku se nachází Ostrava, kde medián samostatné garáže v roce 2026 činil 300 000 Kč. Relativně dostupnější zůstávají také Karlovy Vary s mediánem 420 000 Kč a Ústí nad Labem s 430 000 Kč.

Garážová stání rostou také, ale méně plošně

Podobný trend je patrný také u garážových stání evidovaných jako samostatné jednotky. Mezi lety 2025 a 2026 vzrostly mediánové ceny v 11 ze 13 porovnatelných měst. Pokles byl zaznamenán pouze v Hradci Králové a Liberci. Výrazný růst zaznamenala například Ostrava, kde ceny vzrostly z 460 000 Kč na 625 000 Kč, tedy o 35,9 %. Silnější růst byl patrný i v Plzni, kde medián garážového stání vzrostl z 570 000 Kč na 700 000 Kč, a v Kladně, kde se zvýšil z 490 000 Kč na 600 000 Kč. V Praze se medián garážových stání meziročně posunul z 600 000 Kč na 690 000 Kč, tedy o 15 %.

Brno překonává Prahu i u garážových stání

Z hlediska cen garážových stání je v roce 2026 nejdražším sledovaným městem Brno, kde došlo meziročně k růstu o 12,5 %. Medián zde dosáhl 900 000 Kč. Druhé jsou České Budějovice s mediánem 790 000 Kč, následované Zlínem s 709 000 Kč, Plzní se 700 000 Kč a Prahou s 690 000 Kč. „Brno je typickým příkladem města, kde se kombinují vysoké ceny bytů, omezená dostupnost parkování a silná kupní síla části obyvatel. Pokud si lidé kupují byt za několik milionů korun, jsou často ochotni připlatit i za jistotu parkovacího místa. To se pak přirozeně promítá do cen garáží i garážových stání,“ vysvětluje Radek Šitera, jednatel společnosti Valuo.

Nejlevnější stání jsou pod hranicí 600 tisíc korun, rozdíly se ale zmenšují

Nejnižší mediánové ceny garážových stání byly v roce 2026 v Olomouci, kde medián činil 490 000 Kč. Následoval Hradec Králové s 520 000 Kč, Karlovy Vary s 560 000 Kč, Pardubice s 575 000 Kč a Liberec s 591 000 Kč. I v levnějších městech se tak ceny garážových stání často pohybují kolem půl milionu korun. To ukazuje, že garážové stání už nelze vnímat jen jako doplněk k bytu, ale stále častěji jako samostatnou hodnotnou položku.

Pokles byl u garážových stání patrný pouze ve dvou městech. V Hradci Králové medián klesl z 650 000 Kč na 520 000 Kč, tedy o 20 %. V Liberci šlo spíše o stagnaci, medián se snížil ze 600 000 Kč na 591 000 Kč, tedy o 1,5 %.

V některých městech zdražují obě kategorie současně

Zajímavé je srovnání samostatných garáží a garážových stání. U samostatných garáží byl růst plošnější, protože ceny vzrostly ve 13 ze 14 měst. U garážových stání zdražilo 11 ze 13 porovnatelných měst. Přesto se v některých lokalitách ukazuje silný růst napříč oběma typy parkovacích nemovitostí.

Výrazným příkladem jsou České Budějovice. U samostatných garáží zde medián vzrostl o 34,8 %, zatímco u garážových stání o 37,4 %. Podobně v Plzni zdražily samostatné garáže o 59,7 % a garážová stání o 22,8 %. To naznačuje, že v těchto městech nejde jen o výkyv jedné dílčí kategorie, ale o obecnější tlak na cenu parkování.

Naopak Praha se vyvíjela rozdílně podle typu nemovitosti. Samostatné garáže meziročně zlevnily z 700 000 Kč na 625 000 Kč, zatímco garážová stání zdražila z 600 000 Kč na 690 000 Kč. „Rozdílný vývoj v Praze ukazuje, že trh s garážemi není homogenní. Samostatná garáž a garážové stání v bytovém domě jsou pro kupujícího často dvě odlišné věci. Stání v novějších bytových domech může být pro obyvatele praktičtější a likvidnější, zatímco samostatné garáže závisí mnohem více na konkrétní lokalitě, technickém stavu a možnostech využití,“ doplňuje Radek Šitera, jednatel společnosti Valuo.

Elektromobilita bude poptávku dál posilovat

Jedním z faktorů, který bude poptávku po garážích a garážových stáních v dalších letech dál podporovat, je rozvoj elektromobility. S rostoucím počtem elektromobilů poroste význam vlastního parkovacího místa s možností dobíjení. To může zvýhodnit zejména garáže a stání v objektech, kde bude technicky možné instalovat nabíjecí infrastrukturu.

Zatímco dříve byla garáž vnímána především jako místo pro parkování auta nebo skladování věcí, do budoucna může její hodnota více záviset i na technických možnostech. Rozdíl mezi obyčejným venkovním parkovacím místem, garážovým stáním v domě a samostatnou garáží s elektřinou se tak může dále prohlubovat.

 

_________

Tabulka 1: Meziroční vývoj mediánových cen samostatných garáží k 15. 9. 2026

Město Medián 2025 Medián 2026 Změna
Brno 750 000 Kč 890 000 Kč 18,7 %
České Budějovice 560 000 Kč 755 000 Kč 34,8 %
Hradec Králové 482 500 Kč 550 000 Kč 14,0 %
Jihlava 467 000 Kč 590 000 Kč 26,3 %
Karlovy Vary 360 000 Kč 420 000 Kč 16,7 %
Kladno 520 000 Kč 690 000 Kč 32,7 %
Liberec 500 000 Kč 530 000 Kč 6,0 %
Olomouc 550 000 Kč 750 000 Kč 36,4 %
Ostrava 255 000 Kč 300 000 Kč 17,6 %
Pardubice 470 000 Kč 515 000 Kč 9,6 %
Plzeň 344 500 Kč 550 000 Kč 59,7 %
Praha 700 000 Kč 625 000 Kč −10,7 %
Ústí nad Labem 330 000 Kč 430 000 Kč 30,3 %
Zlín 600 000 Kč 700 000 Kč 16,7 %

 

Tabulka 2: Meziroční vývoj mediánových cen garážových stání k 15. 9. 2026

Město Medián 2025 Medián 2026 Změna
Brno 800 000 Kč 900 000 Kč 12,5 %
České Budějovice 575 000 Kč 790 000 Kč 37,4 %
Hradec Králové 650 000 Kč 520 000 Kč −20,0 %
Jihlava 575 000 Kč 600 000 Kč 4,3 %
Karlovy Vary 340 000 Kč 560 000 Kč 64,7 %
Kladno 490 000 Kč 600 000 Kč 22,4 %
Liberec 600 000 Kč 591 000 Kč −1,5 %
Olomouc 450 000 Kč 490 000 Kč 8,9 %
Ostrava 460 000 Kč 625 000 Kč 35,9 %
Pardubice 500 000 Kč 575 000 Kč 15,0 %
Plzeň 570 000 Kč 700 000 Kč 22,8 %
Praha 600 000 Kč 690 000 Kč 15,0 %
Zlín 685 000 Kč 709 000 Kč 3,5 %

 

Zdroj: Tomáš Skolek

Investiční trh ve střední a východní Evropě zůstal v první polovině roku 2026 stabilní na 5,4 miliardách eur, likvidita se koncentruje v Polsku

  • Polsko zvýšilo svůj podíl na investičním objemu střední a východní Evropy během jednoho roku ze zhruba třetiny na 56,7 %, a zaznamenalo nejsilnější první pololetí od  roku 2018
  • Západoevropský kapitál, tažený především Německem, téměř zdvojnásobil svůj regionální podíl z 12,8 % na 22,7 %, zatímco podíl kapitálu pocházejícího ze SVE klesl z 64,8 % na 55,0 %
  • Investice do rezidenčního segmentu vzrostly meziročně o 256 %, zejména díky významným portfoliovým transakcím v Polsku a Česku, čímž se tento sektor stal nejrychleji rostoucím v regionu

Společnost Cushman & Wakefield zveřejnila svůj CEE Investment Market Update za H1 2026. Podle zprávy dosáhl celkový investiční objem v regionu střední a východní Evropy (SVE-7: Bulharsko, Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Srbsko) přibližně 5,4 miliardy eur. Meziročně tak zůstal prakticky beze změny (pokles o 0,3 %), zatímco oproti druhému pololetí roku 2025 byl nižší o 16,1 %, což odpovídá obvyklému sezónnímu vývoji v regionu. Pod stabilním celkovým číslem se však aktivita výrazně přesunula k Polsku, které samo představovalo 56,7 % regionálního objemu. Země tak zaznamenala nejsilnější první pololetí od roku 2018.

Aktuální pololetí definovaly tři strukturální změny. První je výrazná koncentrace regionální likvidity v Polsku. Jeho podíl na celkovém investičním objemu SVE se během jednoho roku zvýšil ze zhruba třetiny na 56,7 %, zatímco Česká republika, lídr regionu za celý rok 2025, klesla na druhé místo. Druhým faktorem je omezená nabídka produktů. Na několika trzích, nejvýrazněji v České republice, dnes není hlavním limitem nedostatek kapitálu, ale nedostatek kvalitních investičních aktiv institucionální kvality dostupných k prodeji. Třetí změnou je posun ve zdrojích kapitálu. Domácí kapitál zůstává na jednotlivých trzích dominantní, přeshraniční investice v rámci SVE oslabují. To vytváří prostor pro západoevropský kapitál, zejména z Německa. Podíl kapitálu pocházejícího ze SVE klesl z 64,8 % na 55,0 %, zatímco západoevropský kapitál svůj podíl téměř zdvojnásobil z 12,8 % na 22,7 %.

Jeff Alson, vedoucí oddělení kapitálových trhů pro logistiku a průmyslové nemovitosti v regionu EMEA, Cushman & Wakefield: „Omezená nabídka investičních příležitostí v Česku je zřejmá zejména ve srovnání s objemem kapitálu, který investoři chtějí na trhu alokovat, což se v posledních šesti měsících promítlo do cenové úrovně. V Polsku se sice ve většině sektorů zlepšuje trh na straně nájemců a přináší vlastníkům budov rostoucí výnosy, investiční trh to však zatím nereflektuje. Proto Polsko ve srovnání s širším evropským trhem může nabízet atraktivní investiční příležitost.“

Poptávka nájemců v regionu SVE posílila i přesto, že se investiční objemy podle sektorů vyvíjely rozdílně. Hrubá poptávka po průmyslových prostorách vzrostla od začátku roku o 16,5 %, což patří mezi nejsilnější hodnoty za posledních několik let. Investiční objem v průmyslovém segmentu však meziročně klesl regionálně o 45 %. Důvodem byla vysoká srovnávací základna z roku 2025, kterou tvořily jednorázové portfoliové prodeje. Neobsazenost kancelářských prostor v hlavních městech SVE klesla na 10,0 %. To podpořilo meziroční nárůst investičního objemu v kancelářském segmentu o 13 %, přičemž v Česku a Polsku objemy nadále brzdí omezená nabídka produktů, nikoli slabá poptávka investorů.

Investice do maloobchodu vzrostly meziročně o 24 % tažené především polskou akvizicí 70% podílu v Galerii Posnania za 370 milionů eur. Hotelový segment naopak meziročně klesl o 50 % na 314 milionů eur, zejména kvůli srovnání s mimořádně silným prvním pololetím roku 2025. Přesto zůstal nad pětiletým průměrem před rokem 2025.

Polsko zaznamenalo v první polovině roku 2026 objem 3,1 miliardy eur, meziročně o 80,4 % více. Šlo o jeho nejsilnější první pololetí od roku 2018. Růst podpořily větší transakce, rostoucí portfoliová aktivita a pokračující investorská poptávka napříč maloobchodem, logistikou a vybranými kancelářskými segmenty. Průměrná velikost transakce v zemi vzrostla na přibližně 45,7 milionu eur z 22,6 milionu eur o rok dříve a portfoliové transakce vzrostly na 42 % polského objemu ze 14 %.

Česká republika zaznamenala objem 1,2 miliardy eur, meziročně o 40,7 % méně. Pokles odráží absenci velkých jednorázových portfoliových transakcí, které charakterizovaly rok 2025, nikoli zhoršení základních ukazatelů trhu s nemovitostmi. Maďarskopokračovalo ve svém zotavení z roku 2025 a vzrostlo meziročně o 42,6 % na 495 milionů eur. Trh podpořila první velká prodejní transakce obchodního centra v zemi od roku 2019.

Jinde zaznamenaly pokles oproti předchozímu roku Slovensko (225 milionů eur, pokles o 57,6 %), Rumunsko (211 milionů eur, pokles o 46 %), Bulharsko (144 milionů eur, pokles o 24,1 %) a Srbsko (47 milionů eur, pokles o 77,7 %), což z velké části odráží omezenou dostupnost produktů a vysoké srovnávací základny, nikoli plošné zpomalení poptávky.

Marie Baláčová, vedoucí oddělení průzkumu trhu pro střední a východní Evropu, Cushman & Wakefield: „Změna ve zdrojích kapitálu patří k nejvýznamnějším zjištěním tohoto pololetí. Podíl německého kapitálu na regionálním objemu vzrostl z 1,6 % na 11,4 %, zatímco podíl kapitálu ze zemí střední a východní Evropy klesl v důsledku útlumu odchozích investic z Česka. Jde o významnou změnu v tom, kdo nyní určuje tempo cenotvorby v regionu.“

Několik trhů je nastaveno na silnější druhé pololetí, než by samotné objemy z prvního pololetí naznačovaly. Bude však záležet na dokončení transakcí, které jsou v současnosti předmětem jednání. V  Rumunsku se do konce roku očekává uzavření retailové portfoliové transakce a prodej logistické nemovitosti v souhrnné hodnotě zhruba 530 milionů eur, v Bulharsku čeká přeshraniční retailová transakce v hodnotě přibližně 122 milionů eur na regulatorní schválení. Rozpracované transakce v Polsku napříč kancelářemi, maloobchodem a logistikou s dlouhodobými nájmy naznačují, že jeho současná regionální dominance pravděpodobně přetrvá do konce roku. Rumunská inflace a politická nejistota mohou nadále ovlivňovat časování transakcí, zatímco zlepšující se důvěra investorů v Maďarsku otevírá prostor pro včasné využití nových příležitostí.

 

Tabulka 1: Investiční objem SVE podle zemí, H1 2026

Země Objem H1 2026 Meziroční změna
Polsko 3,1 mld. eur +80,4 %
Česká republika 1,2 mld. eur -40,7 %
Maďarsko 495 mil. eur +42,6 %
Slovensko 225 mil. eur -57,6 %
Rumunsko 211 mil. eur -46 %
Bulharsko 144 mil. eur -24,1 %
Srbsko 47 mil. eur -77,7 %

 

Zdroj: Cushman & Wakefield

Téměř polovina profesionálních robotů míří do logistiky

Dva autonomní doručovací roboti stojí na chodníku u budovy

Doprava a logistika loni odebraly 117 500 profesionálních servisních robotů, o 21 % více než rok předtím. Podle Mezinárodní federace robotiky (IFR) tvořily 47 % celého trhu, který vzrostl o 24 % na téměř 250 000 kusů. Firmy si přitom roboty stále častěji nekupují, ale platí za ně jako za službu.

Mezinárodní federace robotiky (IFR) se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem zveřejnila na konci září novou ročenku World Robotics 2026 věnovanou servisním robotům. Podle ní se prodej profesionálních servisních robotů, tedy strojů určených pro firmy a instituce, a nikoli pro domácnosti, v roce 2025 meziročně zvýšil o 24 % na téměř 250 000 kusů. Největší díl z tohoto objemu připadl na dopravu a logistiku.

V tomto segmentu se loni prodalo 117 500 robotů, o 21 % více než v roce 2024. Logistika tak představuje 47 % všech prodaných profesionálních servisních robotů a s velkým odstupem vede před pohostinstvím, kde se uplatňují hlavně mobilní průvodci, informační body a roboti pro dálkovou přítomnost, a před profesionálním úklidem, v němž převažují stroje na mytí podlah. Logistické roboty slouží především k přesunu zboží, automatizaci materiálových toků a doručování. Jde převážně o autonomní mobilní roboty, kteří se v halách pohybují samostatně a nepotřebují pevně instalované vodicí dráhy.

Roboti jako služba

Mění se i způsob, jakým firmy roboty pořizují. Celosvětově zatím převažuje klasický nákup, rychle však roste model označovaný jako robot jako služba (Robot-as-a-Service, RaaS). Zákazník v něm neplatí za stroj jednorázově, ale pravidelně za jeho používání. Mezi americkými výrobci zapojenými do průzkumu IFR je tento model už nejrozšířenější. Pro provozovatele skladů to znamená nižší vstupní investici a menší riziko, pokud chtějí automatizaci nejprve vyzkoušet jen na části provozu.

Růst se neomezuje na logistiku. Prodej zdravotnických robotů vzrostl o 19 %, přičemž chirurgických robotů se prodalo 8 400 kusů, o 57 % více než rok předtím. Ještě rychleji rostly servisní roboty pro spotřebitele, jejichž prodej stoupl o 37 % na 34,2 milionu kusů. Podle prezidentky IFR Jane Heffnerové se servisní roboty stále více stávají součástí každodenního provozu a dvouciferný růst zaznamenaly všechny tři hlavní segmenty.

Humanoidi zatím na okraji

Velkou pozornost veřejnosti poutají humanoidní roboti, jejich skutečné nasazení je však zatím skromné. Plnohodnotných humanoidů vyšších než 140 centimetrů se v roce 2025 prodalo po celém světě zhruba 7 000. Širšímu využití podle IFR brání chybějící bezpečnostní normy, vysoké náklady na zaškolení a údržbu i nejasná ekonomická návratnost. Většina dnešních aplikací je navíc úzce specializovaná a často vyžaduje, aby robota na dálku řídil člověk. V logistice tak hlavní roli v automatizaci nadále hrají mobilní roboti.

Údaje IFR vycházejí z průzkumu mezi 238 dodavateli servisních robotů, nejde tedy o odhad za celé odvětví. Federace sama upozorňuje, že srovnání s předchozími ročenkami je kvůli proměnlivému složení vzorku třeba brát s rezervou. Směr vývoje je ale zřejmý.

Pro evropské i české sklady je tento trend důležitý zejména kvůli dlouhodobému nedostatku pracovníků ve skladování a dopravě. Mobilní roboti, kteří převezmou monotónní převážení beden a palet, umožňují přesunout lidi k činnostem s vyšší přidanou hodnotou. Rostoucí nabídka robotů formou služby navíc otevírá automatizaci i menším logistickým firmám a e-shopům, pro které byla velká jednorázová investice dosud překážkou.

Zdroj: eLogistika.info

Logistický kalendář