Domů Blog

Selhání rádiových frekvencí včera ochromilo letecký provoz v Řecku

V Řecku byly včera rušeny či odkládány lety kvůli selhání rádiových frekvencí, jež ochromilo letovou komunikaci. Uvedla to agentura Reuters s tím, že na letištích uvázly tisíce lidí. Odlety a přílety z aténského Mezinárodního letiště Eleftheria Venizela byly pozastaveny v 9:00 místního času (8:00 SEČ). Před 14:00 SEČ začal být provoz postupně obnovován.

Služby umožňující sledování letů v reálném čase ukázaly, že řecký vzdušný prostor byl dopoledne a po poledni z velké části prázdný.

Odpoledne začal postupně procvoz narůstat. Podle služby Flight Radar například ve 13:48 SEČ odletěl let z Atén do Stockholmu. Původně měl odletět v 8:00 SEČ.

Co poruchu způsobilo, není v tuto chvíli jasné. „Z nějakého důvodu došlo k náhlé ztrátě všech frekvencí… Nemohli jsme komunikovat s letadly na obloze,“ řekl státní televizi ERT Panagiotis Psarros, předseda Asociace řeckých letových dispečerů.

Uvedl, že problémem byl zřejmě výpadek centrálních rádiových frekvenčních systémů ve středisku řízení letového provozu se sídlem v Aténách.

Zdroj: ČTK

V Baltském moři byl poškozen optický kabel, uvedla lotyšská premiérka

V Baltském moři poblíž přístavního města Liepája bylo zjištěno poškození optického kabelu patřícího soukromé společnosti, oznámila na síti X lotyšská premiérka Evika Siliňová. Okolnosti incidentu se podle ní objasňují. Lotyšská policie později uvedla, že večer spolu s dalšími bezpečnostními složkami v souvislosti s incidentem vstoupila na palubu blíže neupřesněné lodi v Liepáji.

„V současné době nejsou plavidlo ani jeho posádka zadrženy, spolupracují s policií a pokračuje práce na objasnění okolností,“ uvedla policie. Dodala, že informaci o poškození podmořského optického kabelu v lotyšských teritoriálních vodách obdržela v pátek 2. ledna.

Kabel spojuje litevské město Šventoji s lotyšským přístavem Liepája a zatím není jasné, co jeho poškození způsobilo, napsala agentura Reuters s odvoláním na litevské středisko pro řešení krizových situací. Siliňová uvedla, že lotyšské uživatele komunikačních služeb poškození kabelu nezasáhlo.

Země u Baltského moře jsou ve stavu zvýšené pohotovosti po řadě výpadků týkajících se elektrických kabelů, telekomunikačního spojení nebo plynovodu, které se odehrály od invaze Ruska na Ukrajinu v únoru 2022, podotkl Reuters. Skandinávské a pobaltské státy podobné incidenty obvykle přičítají ruským hybridním útokům.

Před několika dny zadržely finské úřady nákladní plavidlo Fitburg, které plulo z ruského Petrohradu a do izraelské Haify, kvůli podezření z úmyslného poškození podmořského telekomunikačního kabelu spojujícího Helsinky s estonským Tallinnem.

Zdroj: ČTK

Silničáři po čtyřech dnech otevřeli pro nákladní dopravu úsek I/10 na Harrachov

Díky zlepšené sjízdnosti silničáři v Libereckém kraji po více než čtyřech dnech otevřeli pro nákladní vozy nad 3,5 tuny horský úsek silnice I/10 z Tanvaldu na Harrachov a dál do Polska. ČTK o tom informoval Ondřej Svoboda ze společnosti Silnice LK, která má komunikace v kraji na starosti. Rušná trasa byla kvůli sněžení a větru uzavřená od středečních 14:00. V horách se ale stále objevují sněhové přeháňky, a na silnici tak může být sníh, řidiči by proto měli být opatrní.

Osmnáctikilometrový úsek silnice uzavírají v posledních letech silničáři pro nákladní dopravu při každém silnějším sněžení, k zablokování horské silnice stačí i jediný uvízlý kamion. Doporučená alternativní trasa do Polska pro nákladní vozidla vede v takovém případě po silnici I/35 přes hraniční přechod v Hrádku nad Nisou.

Pro kamiony nad šest tun zůstává podle Svobody až do odvolání uzavřená silnice třetí třídy z Mníšku přes Oldřichov v Hájích na Raspenavu a Hejnice na Liberecku, autobusy a osobní auta tudy projedou. Objízdná trasa pro nákladní auta vede po silnici I/13 přes Frýdlant. Silnice III/2904 přes Oldřichovské sedlo vede chráněnou oblastí, silničáři ji proto nemohou solit, používají jen kamennou drť a písek a vozovka ve stoupání může klouzat. Hrozí tak, že kamion na úzké silnici plné zatáček uvízne a cestu zablokuje.

V Libereckém kraji se dnes po celý den objevovaly sněhové přeháňky, hlavně v horských oblastech. Teploty v podvečer se pohybovaly od minus pěti stupňů Celsia do nuly. Hlavní tahy s výjimkou horských oblastí jsou většinou po chemickém ošetření holé a mokré, pozor by si měli dát řidiči v horských oblastech a na silnicích nižších tříd, kde je zledovatělá vrstva uježděného sněhu. Přes noc by se mělo vyjasňovat a srážek bude podle meteorologů ubývat, v pondělí ráno mohou teploty v kraji klesnout až k minus 12 stupňům.

Zdroj: ČTK

Deutsche Bahn plánuje v roce 2026 více než 23 mld. EUR investic do železniční sítě

Německá železnice chce v roce 2026 investovat více než 23 miliard eur do modernizace železniční sítě. Jedná se o nejvyšší částku, která byla dosud v jednom roce investována. „Více než polovina peněz půjde do stávající sítě,“ řekl šéf dceřiné společnosti DB InfraGo, Philipp Nagl. „Zbytek prostředků půjde na digitalizaci, novou výstavbu a rozšiřování, malé a střední projekty, nádraží a řadu menších projektů.“

Do roku 2025 investovala železnice přibližně 19 miliard eur do modernizace železniční infrastruktury, která byla považována na poměry západních zemí za zastaralou a přetíženou. Byly obnoveny tisíce výhybek, stovky kilometrů trolejového vedení a téměř 2300 kilometrů kolejí. Kromě toho bylo uvedeno do provozu 60 nových digitálních stavědel, avšak ne na hlavním nádraží v Kolíně nad Rýnem, kde se kvůli softwarovým problémům nepodařilo takové stavědlo uvést do provozu ani přes úplnou výluku.

Mezi důležité stavební projekty v končícím roce patří pokračující generální rekonstrukce dráhy mezi Hamburkem a Berlínem, zlepšení spojení letiště Berlín-Brandenburg s centrem Berlína a obnova železnice Ahrtalbahn v Porýní-Falcku, která byla zničena povodněmi v roce 2021.

Přesnost na rekordně nízké úrovni

„Pokud budeme pokračovat v investicích do stávající sítě na této úrovni, může se síť neustále zlepšovat,“ řekl Nagl. V roce 2025 měla železnice celkem asi 26 000 stavenišť, příští rok jich bude pravděpodobně 28 000. Podle vlastních údajů společnost InfraGo v uplynulém roce modernizovala asi 950 ze svých 5700 nádraží.

Navzdory vysokým investičním výdajům si dopravci a cestující každý den uvědomují, jak špatný je stav železniční sítě v Německu. Přesnost dálkové dopravy je rekordně nízká. Mnoho stavenišť stále omezuje provoz vlaků a nepředvídané poruchy jsou na denním pořádku.

Proč není zpoždění v renovaci jediným důvodem nespolehlivosti železnice.

„Tato zařízení nikdy nebyla provozována tak dlouho s takovým zatížením, například staré reléové zabezpečovací zařízení,“ řekl šéf InfraGo. „Jsou navržena na 40 let – a dnes jsou některá z nich v provozu již 70 let.“ Každá součástka se nakonec dostane na hranici své životnosti, zejména proto, že na těchto zařízeních jezdí stále více vlaků.

V rámci tzv. generálních renovací chtějí spolková vláda a DB do poloviny třicátých let kompletně obnovit alespoň nejvíce frekventované tratě v Německu. V roce 2024 byla zahájena renovace tzv. Riedbahn mezi Frankfurtem a Mannheimem. Ale v tomto případě není železnice s poruchovostí tam, kde by chtěla být. „Od znovuzprovoznění trati máme v průměru o 60 procent méně poruch než předtím,“ řekl Nagl. Cílem však bylo snížení poruch o 80 procent. Nagl se však domnívá, že tohoto cíle bude ještě dosaženo.

Dalším problémem na trati je digitalizace řídicí a zabezpečovací techniky, tzv. ETCS. „Ta je zatím v provozu pouze v jižní části,“ řekl manažer. Celkově je v železniční síti zatím jen málo tratí s ETCS. Podle DB je to 683 kilometrů; v roce 2025 přibylo 157 kilometrů. Při současné generální opravě mezi Hamburkem a Berlínem železnice na většině úseků tratí ještě ETCS neinstalovala. Vlaky navíc zpravidla ještě nejsou vybaveny palubní částí nové technologie ETCS.

Zdroj: ŽESNAD

Norsko je v závodě o elektromobily na špici, prodej elektrických aut dosáhl 96 %

Téměř všechny nové automobily registrované v Norsku v loňském roce byly plně elektrické, jak ukázaly páteční oficiální údaje, v čele s rychle rostoucím prodejem automobilů Tesla (TSLA.O), které otevírají nové karty, protože severská země upevňuje své celosvětové vedení v postupném vyřazování vozidel s benzinovým a naftovým motorem.

Rychlý přechod Norska, které těží ropu, na vozidla poháněná bateriemi kontrastuje se zbytkem Evropy, kde slabá poptávka po elektromobilech přiměla Evropskou unii minulý měsíc zrušit plánovaný zákaz automobilů se spalovacími motory do roku 2035.

Díky daňovým pobídkám bylo v roce 2025 v Norsku 95,9 % všech nově registrovaných automobilů na elektrický pohon, přičemž v prosinci to bylo téměř 98 %. Meziročně se jedná o nárůst z 88,9 % v roce 2024, vyplývá z údajů Norské silniční federace (OFV).

Během roku bylo v Norsku zaregistrováno rekordních 179 549 nových automobilů, což je o 40 % více než v roce 2024, uvedla OFV. ¨.

DAŇ Z EV SE ZVÝŠÍ
Nejprodávanější značkou automobilů v Norsku byla již pátým rokem po sobě Tesla s 19,1% podílem na trhu, následovaná Volkswagenem s 13,3% podílem na registracích a Volvem Cars (VOLCARb.ST), otevírá se nová karta s podílem 7,8%.

V čele s masově prodávaným crossoverem Model Y prodala Tesla v Norsku v roce 2025 27 621 vozů, což je více, než kterákoli jiná automobilka prodala v zemi za jediný rok, a překonala tak odpor zákazníků, který značku trápí ve většině Evropy kvůli podpoře krajně pravicových stran ze strany generálního ředitele Elona Muska a jeho podpoře amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Automobily vyrobené v Číně měly v roce 2025 v Norsku 13,7% podíl na trhu, což je nárůst z 10,4 % v předchozím roce, v čele s automobilkou BYD (002594.SZ), otevírá se nová záložka, která více než zdvojnásobila počet prodaných vozů v této severské zemi.

Norsko, které začalo zdaňovat elektromobily v roce 2023, v říjnu oznámilo, že od 1. ledna 2026 přidá na daň z přidané hodnoty až 5 000 USD na vozidlo, což vyvolalo mezi kupujícími a automobilkami spěch, aby stihli termín do konce roku 2025.

„To, co jsme udělali velmi rychle, bylo přesměrování řady vozů, které nebyly původně určeny pro Norsko, abychom je sem dostali rychleji,“ řekl agentuře Reuters generální ředitel společnosti Ford Norway (F.N), otevírá se nová karta Per Gunnar Berg.

MRKEV A BIČ POHÁNÍ NORSKÝ PŘECHOD NA EV
Zatímco některé pobídky pro elektromobily byly staženy, vláda také důsledně přidávala poplatky na benzínové a naftové vozy, aby je zdražila, uvedla Christina Bu, šéfka norské asociace elektromobilů.

„To je mimo Norsko často špatně chápáno – všichni si myslí, že jde o daňové úlevy a pobídky, ale je to do značné míry také o biči,“ řekla Bu. „Automobily s ICE (spalovacími motory) jsou svým způsobem zdaněny a vyřazeny z provozu.“

Těch několik málo aut na fosilní paliva registrovaných v roce 2025 byla většinou specializovaná vozidla, jako jsou vozidla pro vozíčkáře nebo vozidla používaná policií a dalšími složkami první pomoci, spolu s několika hybridními modely a sportovními vozy.

Elektromobily s cenou nižší než 300 000 norských korun (29 831,75 USD) zůstanou v roce 2026 osvobozeny od DPH, což je potenciální podpora pro malé vozy, uvedli vedoucí pracovníci.
„Myslím, že daňové změny urychlí návrat kompaktních vozů… které dříve dominovaly jak v Norsku, tak v Evropě,“ řekl Berg ze společnosti Ford.

Ulf Tore Hekneby, šéf společnosti Harald A Moller, která dováží vozy Volkswagen, Audi, Škoda a CUPRA, uvedl, že více modelů se spalovacími motory bude uvedeno na trh jako elektrické a že jeho společnosti se podařilo koncem loňského roku získat více vozů díky tomu, že se s továrnami dohodla na urychlení výroby a upřednostnila Norsko při přidělování výroby.

Zdroj: Reuters

Sněžení včera ráno zkomplikovalo dopravu v Praze, problémy měly autobusy

Ranní sněžení včera zkomplikovalo provoz MHD zejména v severní části Prahy, problémy měly autobusy hlavně v kopcovitých úsecích. Některé městské i příměstské autobusové spoje nabíraly podle pražského dopravního podniku velká zpoždění, na linkách 223 a 316 byl provoz zastaven, na některé zastávky autobusy nezajížděly. V hlavním městě a okolí podle meteorologů brzo ráno vydatně sněžilo, později už sněžení ustalo.

„Z důvodu silného sněžení dochází ke zpoždění linek v severní části Prahy, na Kladensku, Mělnicku a v severní část Prahy-východ a Prahy-západ. Některé spoje jsou vysoce zpožděné nebo nejedou,“ informovaly včera ráno dopravní podnik a Pražská integrovaná doprava na webu. Sněžení zkomplikovalo provoz hromadné dopravy také ve Středočeském kraji.

Meteorologové zaznamenali v centrální části Ústeckého kraje, na Kladensku, Mělnicku, v Praze a okolí ráno intenzivní sněžení, za hodinu napadlo kolem tří centimetrů sněhu. Postupně sněžení sláblo.

Zdroj: ČTK

V Praze na části linky B nejelo přes hodinu metro kvůli výpadku proudu

Na lince B pražského metra byl včera vpodvečer na déle než hodinu zastaven provoz mezi stanicemi Florenc a Černý Most. Dopravní podnik uvedl, že důvodem byl výpadek napájení elektrickou energií. Po 16:30 zavedl v úseku zvláštní tramvajovou linku XB a prodloužil běžné tramvajové a autobusové linky, informoval na webu.

Náhradní tramvajová linka jezdila v úseku Florenc – Palmovka – Vysočanská – Lehovec, tramvaje a autobusy byly prodlouženy na Lehovec. Před 18:00 omezení skončilo a metro se znovu rozjelo po celé trase linky B.

Zdroj: ČTK

Chrastava chce od Správy železnic převzít nádražní budovu

Chrastava na Liberecku chce po dokončení rekonstrukce převzít od Správy železnic budovu vlakového nádraží. Město v ní plánuje zachovat restauraci i nájemní byty. Radnice vyjednala, že převod bude bezúplatný, na odkoupení budovy by Chrastava peníze neměla, řekl ČTK starosta Michael Canov (Starostové pro Liberecký kraj). Podmínky převzetí budovy musí podle něj ještě schválit zastupitelstvo.

„Jsou tam nějaké podmínky, které ale rádi splníme, bude tam ale díky tomu zachována i restaurace, kterou provozuje jedna rodina už 40 let,“ doplnil Canov. Podmínky převodu bude podle něj zastupitelstvo schvalovat až po dokončení rekonstrukce.

Obnova nádraží je součástí modernizace trati z Liberce do Hrádku nad Nisou za zhruba 1,24 miliardy korun, na které se pracuje od roku 2024. Vlaky se na trať vrátily loni o Štědrém dnu, ve stanicích v Chrastavě a Hrádku nad Nisou se ale ještě pracuje. Zcela hotovo má být koncem dubna.

„My máme nádraží jako takové hotové, hotová ale ještě není nádražní hala. Samotné nádraží ale vypadá velmi dobře a jsou tam splněné i požadavky, které jsme měli – nový podchod, který vede až do průmyslové zóny, a pak rozšířený viadukt pro průjezd do průmyslové zóny, který je vedle nádraží. Kamiony už tam budou projíždět bez problémů,“ řekl Canov. Nový podchod zkrátil lidem cestu do práce, dřív museli nádraží obcházet.

Trať z Liberce přes Chrastavu a Hrádek na Žitavu byla součástí Jiho-severoněmecké spojovací dráhy a měla zajistit rychlou cestu z Německa přes Česko na jih do Vídně, první vlak po ní projel 1. prosince 1859. V současnosti slouží hlavně regionální dopravě, denně ji využije kolem 2500 cestujících. Cílem rekonstrukce bylo zlepšení dopravního spojení z Liberce směrem do Polska a Německa, zabezpečení tratě a zvýšení komfortu pro cestující.

Díky rekonstrukci trati i na polské straně teď mohou vlaky na trase jezdit stokilometrovou rychlostí, v Polsku až 120 kilometrů v hodině. Cesta z Liberce přes Žitavu na staré nádraží ve Varnsdorfu se tak zkrátila zhruba o deset minut na 50 minut. Z Liberce je možné v hodinovém intervalu cestovat přímo nebo s přestupem v Žitavě směrem na Drážďany, Zhořelec nebo Berlín rychlostí srovnatelnou s jízdou autem.

Zdroj: ČTK

Autobusy a tramvaje v Praze budou v lednu a únoru jezdit v delších intervalech

Pražská MHD bude od pondělí do 1. března jezdit podle poloprázdninových jízdních řádů. Znamená to, že tramvaje a autobusy budou mít hlavně ve špičkách delší intervaly. Úpravy jízdních řádů budou podobné jako loni. Provoz metra se letos omezovat nebude. Novináře o tom informoval Filip Drápal, mluvčí organizace ROPID, která plánuje městskou hromadnou dopravu v Praze a okolí.

„Na vánoční a novoroční provoz naváže od 5. ledna do 1. března mírně omezený provoz MHD s ohledem na každoročně sníženou poptávku začátkem roku. Ta je nižší cca o 15 procent než během podzimního období, kdy naopak jezdí cestujících nejvíce,“ uvedl Drápal.

Tramvaje budou v ranní a odpolední špičce jezdit po deseti minutách, na podzim to bylo po osmi. U páteřních linek 9, 17 a 22 se interval ve špičce prodlouží ze čtyř minut na pět.

Většina městských autobusů a také trolejbusová linka 58 budou jezdit ráno po 7,5 minutách, odpoledne po deseti. Na podzim to bylo ráno po šesti minutách a odpoledne po 7,5 minutách. Linkám 58, 107, 135, 136, 143, 177 a 213 se prodlouží intervaly také v pracovní dny dopoledne. Autobusům, které jezdí v delších časových odstupech, se jízdní řád měnit nebude.

Zdroj: ČTK

Starší řidiči musí na prohlídky až od 70 let, nový posudek nemusí vozit u sebe

Od včerejška se mění pravidla pro povinné lékařské prohlídky starších řidičů. Věk, od kterého musí řidiči absolvovat pravidelnou zdravotní prohlídku, se zvyšuje z dosavadních 65 na 70 let. Zároveň už motoristé nebudou muset vozit potvrzení o zdravotní způsobilosti u sebe, posudky vystavené po 1. lednu 2026 budou nově v systému ePosudky. Změny vyplývají z novely zákona o elektronizaci zdravotnictví.

Lékaři nemohou posudky do systému zapisovat zpětně, proto řidiči, kteří tuto prohlídku absolvovali do konce roku 2025, musí nadále vozit posudek fyzicky u sebe. Z údajů ministerstva dopravy vyplývá, že je v registrech přes 790.000 řidičů a řidiček ve věku nad 70 let. Celkem je v Česku přes sedm milionů držitelů řidičského oprávnění, z nich má téměř 6,2 milionu platný řidičský průkaz.

Posun věkové hranice pro pravidelné zdravotní prohlídky o pět let zdůvodnilo ministerstvo zdravotnictví tím, že v současnosti jsou starší lidé často zdravější a aktivnější než předchozí generace. Zvýšení věkové hranice má také snížit administrativní zátěž pro seniory i zdravotnický systém. Podle zahraničních zkušeností by se změna neměla negativně odrazit v bezpečnosti na silnicích.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář