Domů Blog

Mezi Valašským Meziříčím a Hostašovicemi nepojedou čtyři dny vlaky

Od
Karolína Vágnerová
-

Mezi Valašským Meziříčím na Vsetínsku a Hostašovicemi na Novojičínsku nepojedou v příštím týdnu čtyři dny vlaky. Omezení na regionální trati 323 bude platit od úterý 3. listopadu do pátku 6. listopadu, denně mezi 07:30 a 16:00. Pro cestující budou zajištěny náhradní autobusy, uvedly na webových stránkách České dráhy

Omezení souvisí s údržbou a opravou kolejí na trati a pracemi na udržení jejího technického stavu. „Po dobu výluky jsou všechny vlaky ve vyloučeném úseku nahrazeny náhradní autobusovou dopravou dle výlukového jízdního řádu. Přeprava jízdních kol není v autobusech náhradní dopravy zajištěna,“ uvedl dopravce. Autobusy budou ve Valašském Meziříčí i Hostašovicích zastavovat před staniční budovou.

Od února nejezdí vlaky na mezinárodní dvoukolejné železniční trati mezi Vsetínem, Horní Lidčí a Střelnou na Vsetínsku a slovenským Púchovem. Omezení související s modernizací trati potrvá do poloviny prosince. Dopravu v dotčených městech a obcích obstarávají autobusy integrované dopravy. Více informací je zveřejněno na webu.

Od léta nelze využívat vlaky ani mezi stanicemi Horní Lideč na Vsetínsku a Valašské Klobouky na Zlínsku. Společnost Arriva vlaky, která v dotčeném úseku jednokolejné regionální trati zajišťuje přepravu cestujících, nasadila náhradní autobusy. Výluka by měla skončit 12. prosince. Více informací je na webových stránkách dopravce.

Zdroj: ČTK

Železničáři dokončují podrobnou dokumentaci k rychlodráze přes Podřipsko

Od
Karolína Vágnerová
-

Správa železnic dokončuje práce na podrobnější dokumentaci vlivu rychlodráhy na životní prostředí (EIA) pro Podřipsko. Ministerstvu životního prostředí ji předloží v závěru roku. Začátkem roku 2027 bude podepsána mezistátní smlouva mezi ČR a Německem, která je důležitá pro pokračování projektové přípravy a oba partnerské státy zavazuje k zabezpečení financí na projektovou přípravu i realizaci. ČTK to řekla mluvčí Správy železnic (SŽ) Nela Friebová. Projekt počítá s využitím možností spolufinancování z prostředků Evropské unie.

Na jaře ministerstvo životního prostředí uložilo železničářům, aby vyhodnotili dopady plánovaného terminálu v Roudnici nad Labem na Litoměřicku a posoudili souběžné vlivy rychlodráhy a dálnice D8 či využití těžebních ložisek pro stavbu. Obce na Podřipsku řeší hlavně hluk z dálnice D8 a budoucí vysokorychlostní trati. „Důležité je také propojit řešení současného hluku z D8 s přípravou vysokorychlostní železnice. Obyvatele totiž nezajímá jen hluk z jednotlivých staveb, ale především jeho celkový dopad. Proto potřebujeme koordinované řešení, které bude dlouhodobě fungovat,“ uvedl na facebooku po setkání se starosty krajský radní pro dopravu Tomáš Rieger (ODS).

U rychlodráhy Podřipsko plánuje SŽ zahájení výstavby kolem roku 2032 a uvedení do provozu přibližně v roce 2037. U Krušnohorského tunelu se počítá s výstavbou běhrm 30. let, součástí je zároveň úsek mezi Krušnohorským tunelem a Ústím nad Labem, uvedla Friebová. V přípravě přeshraničního úseku bylo podle ní důležité letošní projednání projektu Krušnohorského tunelu v Německém spolkovém sněmu.

Proces EIA se vede u jednotlivých částí vysokorychlostního spojení Praha – Ústí nad Labem – Drážďany samostatně v závislosti na jejich technické a projektové připravenosti. U stavby Praha-Balabenka, která poslouží i pro rychlou trať na Drážďany, příslušný úřad rozhodl, že záměr nemůže mít významný vliv na životní prostředí, a nevyžaduje se tedy zpracování podrobnější dokumentace EIA. K úseku Ústí nad Labem – státní hranice, jehož součástí je Krušnohorský tunel, se připravuje dokumentace EIA včetně zapracování požadavků ze závěru zjišťovacího řízení.

Projektovou přípravu koordinuje SŽ s německým partnerem DB InfraGO a zaměřuje se mimo jiné na optimalizaci technického řešení, koordinaci geologických průzkumů a přípravu navazujících stupňů projektové dokumentace. Mezistátní smlouva, která se týká výstavby a provozování Krušnohorského tunelu, by podle Riegera měla být podepsána v Ústí nad Labem.

Celá trasa z Prahy do Drážďan měří 137 kilometrů. Cesta z Prahy do Ústí se díky rychlodráze zkrátí z nynější hodiny na půl hodiny.

Zdroj: ČTK

Seminář ŽESNAD.CZ v Olomouci představí AI a digitalizaci železnice

Od
Michaela Drábková
-
Nákladní vlak projíždí obloukem podél řeky
Foto: David Becker / Unsplash (ilustrační)

Sdružení železničních nákladních dopravců ŽESNAD.CZ pořádá 19. listopadu 2026 v Olomouci technický seminář o využití umělé inteligence, práci s daty a digitalizaci v železniční dopravě. Akci udělil záštitu Svaz dopravy ČR.

Seminář se zaměří na otázky, jak může umělá inteligence pomoci předcházet zpoždění vlaků, jak budou inteligentní vozy pracovat s daty a jak digitalizace ovlivní bezpečnost železniční dopravy. „Věříme, že sdílení zkušeností a konkrétních technologických řešení je zásadní pro další rozvoj moderní železnice,“ uvedl Svaz dopravy ČR.

Podle návrhu programu vystoupí:

  • Tomáš Urbanec, Enterprise Architect OLTIS Group – Predikce dopadů plánovaných výlukových činností na zpoždění vlaků s využitím umělé inteligence,
  • Pavel Mazač, ředitel Divize železniční nákladní dopravy skupiny OLTIS Group – Digitální ekosystémy v nákladní železniční dopravě. Safira – Sawana – Inteligentní vůz, aneb jak bude vypadat práce s daty v blízké budoucnosti,
  • Antonín Diviš, náměstek ředitele pro výzkum a vývoj AŽD – Digitalizace, AI a bezpečnost na železnici.

Na oba dopolední bloky naváže diskuse, odpolední přednášku uzavře coffee break s diskusí. Prezence začíná v 9:30, program potrvá od 10:00 do 15:00. Účastnický poplatek činí 1 599 Kč včetně DPH za osobu, pro studenty vysokých škol 499 Kč včetně DPH. Sponzory semináře jsou AŽD a OLTIS Group.

Kdy: 19. listopadu 2026, 10:00–15:00 (prezence od 9:30)
Kde: Clarion Congress Hotel Olomouc, Jeremenkova 36, Olomouc
Registrace: www.event-zazitkovyvlak.cz/akce-zesnad

Zdroj: Svaz dopravy ČR

Cenový strop na naftu dnes vzroste na 49,69 Kč/l, benzin naopak opět zlevní

Od
Karolína Vágnerová
-

Maximální cena nafty, kterou denně určuje ministerstvo financí, opět vzroste. Čerpací stanice ji budou moci dnes prodávat za 49,69 koruny za litr, což je o 23 haléřů více než včera. Cenový strop na benzin naopak bude dál klesat, oproti dnešku o 18 haléřů na 44,26 koruny za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který zveřejnilo ministerstvo financí. Vláda v pondělí prodloužila platnost regulace cen paliv do konce listopadu.

Průměrná cena benzinu u čerpacích stanic v Česku v uplynulém týdnu klesla o další zhruba korunu, naopak nafta dál zdražovala. Od minulé středy se zvýšila o 43 haléřů na průměrných 48,06 koruny za litr. Nejprodávanější benzin Natural 95 aktuálně u čerpacích stanic stojí v průměru 43,70 koruny, před týdnem byl o 1,15 koruny dražší, vyplynulo z údajů společnosti CCS.

Ve čtvrtek 1. října, kdy začala platit cenová regulace na paliva, byla maximální cena pro naftu 48,72 Kč/l a do 8. října postupně klesla na 47,23 Kč/l. Od té doby ale povolené maximum u dieselu nepřetržitě rostlo a zdražování se zastavilo až v minulém týdnu. U benzinu od druhého dne po zavedení regulace cenový strop rostl a dosáhl maxima minulou středu, kdy mohly čerpací stanice prodávat litr benzinu za 47,21 koruny. Od té doby maximální povolená cena klesá.

Maximální ceny ministerstvo vypočítává na základě klouzavého třídenního průměru velkoobchodních cen. Přičítá k nim maximální marži obchodníků, kterou vláda zastropovala na 2,50 Kč za litr paliva. Ke zlevnění paliv by podle vlády mělo přispět i snížení spotřební daně na naftu na 8,011 Kč za litr z původních 9,95 koruny za litr, které rovněž nabylo účinnosti od počátku října. U benzinu se spotřební daň nezměnila.

O regulaci cen paliv vláda rozhodla i letos na jaře, využívala přitom podobná opatření jako nyní. Regulace trvala od poloviny dubna do poloviny července, její náklady pro státní rozpočet ministerstvo financí vyčíslilo na zhruba miliardu korun měsíčně.

Pohonné hmoty zdražují v důsledku konfliktu na Blízkém východě, který vypukl po amerických a izraelských úderech na Írán na konci února. Teherán v reakci na údery zablokoval Hormuzský průliv, který je klíčovou cestou pro dopravu ropy i dalších surovin z Perského zálivu.

Zdroj: ČTK

Firmy si navzájem zvyšují náklady zbytečnými požadavky

Od
Karolína Vágnerová
-

Firmám mohou při plnění obalových povinností vznikat zbytečné náklady. Když si dodavatelé a odběratelé opakovaně posílají stejné dokumenty nebo zadávají testy, které neodpovídají konkrétnímu materiálu, stojí je to čas i peníze. Modelový propočet ukazuje, že deset takových požadavků měsíčně může znamenat náklady na práci ve výši 216 tisíc korun ročně na straně dodavatele a odběratele dohromady. Obalový institut SYBA proto doporučuje vyjasňovat požadavky předem a začít s přípravou na dopady nové legislativy včas.

   „Požadavek na dodavatele není bezplatný jen proto, že za něj odběratel nedostane zvláštní fakturu. Někdo musí podklady připravit, někdo je zkontrolovat a obě firmy platí čas svých lidí. U zbytečných požadavků tak náklad vzniká na obou stranách, přestože nepřibývá žádná potřebná informace,“ říká Iva Werbynská, ředitelka Obalového institutu SYBA.

Podklady bez využití znamenají práci navíc

   V jednom z případů, s nimiž se v institutu setkali, požadoval odběratel potvrzení o nepřítomnosti rozsáhlého seznamu látek v obalu. Seznam zahrnoval i látky, které daný materiál z technologických důvodů nemůže obsahovat. Požadavek tak nezohledňoval složení materiálu ani způsob jeho výroby.

   Další práci vytváří opakované vyžadování již dodaných dokumentů bez jasného důvodu. Dodavateli mohou tyto náklady snižovat ziskovost zakázky nebo vytvářet tlak na její cenu. Odběratel současně platí vlastní administrativu a kontrolu. Požadavek nad rámec předpisů přitom může mít smluvní nebo věcný důvod. Rozhodující je jeho účel a to, zda potřebnou informaci již neobsahují aktuální podklady.

Deset požadavků měsíčně v modelovém propočtu

   Pro ilustraci finanční zátěže počítejme s deseti nadbytečnými požadavky měsíčně. Pokud každý zabere dvě hodiny dodavateli a jednu hodinu odběrateli, jde za rok o 360 hodin práce. Při modelovém nákladu zaměstnavatele 600 korun za hodinu odpovídá tato kapacita 216 tisícům korun: 144 tisícům u dodavatele a 72 tisícům u odběratele.

   Všechny vstupy jsou modelové. Výpočet zahrnuje pouze práci navíc na posuzování požadavků, dohledávání a zpracování podkladů, komunikaci a kontrole. Vyjadřuje hodnotu spotřebované pracovní kapacity; její uvolnění automaticky neznamená stejnou úsporu na mzdách. Případné faktury za nepotřebné laboratorní zkoušky představují další samostatný výdaj.Nevhodně zadaný test může znamenat další účet

   Pokud firma objedná laboratorní zkoušku bez předchozího posouzení konkrétního obalu a účelu testování, může zaplatit za výsledek, který její potřebu neřeší. Následně může být nutné objednat další ověření. Před objednávkou je proto potřeba určit, jaký požadavek nebo riziko má zkouška ověřit, kterého obalu či jeho části se týká a co už prokazuje dostupná dokumentace. Firma tak může omezit výdaje za nepotřebné zkoušky a zajistit ověření, které skutečně potřebuje.

Včasná příprava chrání rozpočet i investice

   Další náklady mohou vzniknout, když firma začne dopady předpisů posuzovat až po objednání obalového materiálu nebo schválení investice do balicí technologie. Případné změny pak řeší v již sjednaných dodávkách či technickém zadání. Může přibýt nové testování, úprava technologie nebo riziko zásob, jejichž další využití bude omezené.

   Při zavádění jednotlivých požadavků evropského nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR) proto institut doporučuje včas určit, kterých obalů se změny týkají a kdy je potřeba je zavést. Příprava má propojit rozpočet, nákupní smlouvy, dodací lhůty, potřebné zkoušky i plán využití stávajících zásob. Firma tak může rozložit výdaje v čase a sladit změny s běžnou obnovou obalů a technologií.

   „Prostor ovlivnit náklady má firma už před objednávkou a schválením investice. Může porovnat řešení, vyjednat podmínky a naplánovat potřebné zkoušky. Když začne dopady předpisů řešit včas, snižuje riziko, že zaplatí nejprve za původní řešení a následně za jeho úpravu,“ doplňuje Iva Werbynská.

Společný postup může omezit opakované výdaje

   Obalové legislativě se věnoval také Obal roku Summit 2026, který se uskutečnil 15. října v Čestlicích. Z diskuse u kulatého stolu institut shrnuje tři priority: řešit dopady předpisů s předstihem, omezovat zbytečnou administrativu a sdílet zkušenosti mezi firmami, odborníky a institucemi. Cílem je vyjasnit potřebné podklady a pomoci firmám lépe plánovat výdaje na zavádění změn.

Zdroj: SYBA

Elektromobily už v prodejích v Evropě překonaly spalovací auta

Od
Karolína Vágnerová
-

Čistě benzinových aut se ve třetím čtvrtletí letošního roku prodalo v Evropské unii skoro půl milionu, dieselů pak více než 160 tisíc kusů. Ani v součtu však tyto prodané auty nestačí na objem do provozu čerstvě zaregistrovaných elektromobilů. Těch totiž bylo od července do září prodáno přes 710 tisíc exemplářů.

Jedničkou nadále zůstávají hybridy. Prodalo se jich v tomto období přes 890 tisíc. Ovšem náskok tohoto pohonu nad tím elektrickým se neustále zmenšuje.

Data společnosti Transport & Environment ukazují, že zájem o elektromobily stoupá prakticky v celé Evropě. 13 ze zemí evropské sedmadvactítky zaznamenalo v tomto období historicky nejlepší prodeje elektrických vozidel. I ve velkých tradičních motoristických zemích jako je Francie, Německo, Belgie či velká Británie mají už podíl elektromobilů z celkového objemu trhu přes 25 procent.

V deseti státech EU pak už jsou elektromobily dokonce nejžádanější kategorií na celkovém trhu nových osobních vozů.

Zdrojů: ČTK

Contship převezme Tarros a posílí koridory mezi Evropou a Afrikou

Od
Michaela Drábková
-
Kontejnerová loď u překladišťních jeřábů v námořním terminálu
Foto: Pix Tresa / Unsplash (ilustrační)

Italský provozovatel kontejnerových terminálů a intermodálních služeb Contship podepsal dohodu o převzetí skupiny Tarros z La Spezie. Ta zaměstnává 751 lidí, obsluhuje 2 700 zákazníků a propojuje Evropu s 16 zeměmi a 31 přístavy Středomoří. Transakce má být dokončena ve čtvrtém čtvrtletí.

Contship sídlí v Melzu nedaleko Milána a specializuje se na provoz kontejnerových terminálů a navazující intermodální přepravu. Převzetí skupiny Tarros je podle firmy součástí její růstové strategie: chce posílit postavení na trhu a nabízet zákazníkům ucelenější služby od námořní přepravy přes překládku v přístavu až po dopravu do vnitrozemí. Dohoda se týká celé skupiny, tedy všech jejích činností i majetku.

Tarros patří k nejstarším logistickým firmám v regionu – vznikla už v roce 1828. Dnes působí v celém Středomoří, nabízí přepravu „od dveří ke dveřím“ a koordinuje vlastní integrovanou logistickou síť. Ta pokrývá trhy, na nichž žije dohromady více než 500 milionů lidí. Pod Contship přejde mateřská společnost Tarros S.p.A. se zahraničními dceřinými firmami a dále Terminal del Golfo, Car Box, Compagnia Marittima Servizi a Med Logistics Malta. Tyto firmy zajišťují námořní služby, manipulaci v přístavech a vnitrostátní dopravu.

Vedení Contshipu vidí hlavní přínos v tom, jak se služby obou firem doplňují. Tarros přináší námořní linky a síť ve Středomoří, Contship k nim může připojit intermodální síť své společnosti Sogemar a terminály, které skupina provozuje v Itálii, Egyptě a Maroku. Výsledkem má být širší nabídka a silnější pozice na logistických koridorech mezi Evropou a Afrikou. Generální ředitel Contshipu Matthieu Gasselin označil akvizici za krok k posílení role skupiny jako integrovaného logistického operátora.

Předseda a generální ředitel skupiny Tarros Alberto Musso vysvětlil prodej tím, že firma dlouho hledala silného partnera se stejnou vizí růstu, který jí umožní dál se rozvíjet v dnešním složitém prostředí. Transakce ještě musí projít schválením příslušných úřadů.

Spojení zapadá do širšího trendu, kdy provozovatelé terminálů, rejdaři a speditéři rozšiřují služby po celém přepravním řetězci, aby zákazníkům nabídli jedno kontaktní místo od přístavu až do vnitrozemí. Pro středoevropské firmy, které obchodují se zeměmi severní Afriky a východního Středomoří, mohou být italské přístavy s napojením na železnici do vnitrozemí jednou z cest, jak zboží do těchto zemí a z nich přepravovat.

Zdroj: eLogistika.info

ŘSD má na zimu 55 000 tun soli, poprvé nasadí chytré sypače

Od
Michaela Drábková
-
Pluh odklízí sníh ze zasněžené silnice
Foto: Franz Roos / Unsplash (ilustrační)

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) má na zimu připravených 55 000 tun soli, 1,2 milionu litrů solanky a 220 sypačů. Na dálnicích D1, D5 a D11 poprvé v pilotním projektu nasadí 12 chytrých sypačů známých ze Skandinávie, které dávkují posyp podle dat z meteostanic.

O sjízdnost dálnic se bude starat 800 zaměstnanců ŘSD. Údržbu mají na starosti střediska správy a údržby dálnice (SSÚD), přičemž na jedno připadá přibližně 50 kilometrů dálnice. Zbývající úseky dálnic a silnice I. třídy udržují v zimě pro ŘSD dodavatelské firmy. Na letošní zimní údržbu vyčlenilo ŘSD 150 milionů Kč, dalších 800 milionů Kč je v rozpočtu na platby externím firmám. Meziročně jde o nárůst o 65 milionů Kč.

„Novinkou v naší zimní údržbě je systém dynamické redukce posypu. Bude to 12 sypačů na SSÚD Mirošovice, Poříčany a Rudná, v každém z nich čtyři sypače. Budou dostávat data přímo z předpovědních systémů a dálničních meteostanic. Díky tomu se zautomatizuje a zpřesní jak množství posypu, tak i místa, kde ho použít. A to i s ohledem na možný vznik námrazy a srážek,“ popsal mluvčí ŘSD Jan Rýdl. Systém se podle něj hojně využívá ve Skandinávii, v Česku jde o novinku.

Na 21 střediscích správy a údržby dálnice je do směn zařazeno 650 řidičů a 150 dispečerů. Vedle 220 sypačů má ŘSD také 66 univerzálních vozidel s různým vybavením – při velkém sněžení se využijí například frézy, které zvládnou i největší závěje. K nakládání soli slouží přes 50 nakladačů. Na každém SSÚD funguje centrum pro výrobu a distribuci solanky, tedy roztoku vody a chloridu sodného nebo chloridu vápenatého, kterou středisko vyrábí podle potřeby.

ŘSD v posledních letech rozšiřuje počet sypačů, které automaticky řídí šířku a dávkování posypu podle polohy vozu a předpovědi počasí, takže silnice je ošetřená přesně a nevynechá se žádný jízdní pruh. Na dvou střediscích letos ŘSD vyzkouší také nové typy břitů na pluhy, které lépe odklízejí sníh a jsou šetrnější k vodorovnému dopravnímu značení. Běžný okruh zimní údržby měří 40 až 70 kilometrů a trvá dvě až tři hodiny. Mimo města je na takové trase potřeba až 250 změn v nastavení posypu, ve městech až 700.

Na mírné zimy s teplotou kolísající kolem nuly reaguje ŘSD pořizováním čistě solankových vozů. Solný postřik při poklesu teploty brání vzniku námrazy na vlhkém povrchu a zároveň snižuje spotřebu posypové soli.

Minulou zimu stála údržba ŘSD 135 milionů Kč a externím dodavatelům zaplatilo 750 milionů Kč. „Meziročně nás stojí údržba víc, což jde ruku v ruce s výstavbou a zprovozňováním nových úseků dálnic a silnic. Jen loni se česká dálniční síť rozrostla o 67 kilometrů, letos to bude okolo 40 kilometrů nových dálnic,“ řekl Jan Rýdl. Od loňského listopadu do konce letošního března spotřebovalo ŘSD se svými dodavateli 106 939 tun soli a sypače najely 1,63 milionu kilometrů.

Zdroj: ŘSD

UPS zvedá celoroční výhled, tržby ve třetím čtvrtletí rostly o 6,7 %

Od
Michaela Drábková
-
Hnědý doručovací vůz UPS v ulici města

Americká přepravní a logistická skupina UPS zvýšila ve třetím čtvrtletí 2026 tržby o 6,7 % na 22,9 miliardy dolarů a znovu zlepšila výhled na celý rok. Růst táhly mezinárodní zásilky a logistika pro zdravotnictví. Do vánoční sezony vstupuje firma s nejvíce automatizovanou sítí ve své historii a s menší závislostí na Amazonu.

Největší část byznysu, doručování zásilek ve Spojených státech, vynesla 14,9 miliardy dolarů, o 4,5 % více než před rokem. Průměrný denní objem přitom klesl zhruba o 3 % na 15,6 milionu zásilek. Pokles je záměrný: UPS v červnu dokončila postupné omezení zásilek pro Amazon a s ním spojenou přestavbu sítě. Firma se odklání od málo výnosného doručování e-shopových zásilek domácnostem a místo objemu sází na výnos – tržba na jednu zásilku v USA vzrostla o 6,1 %. Malé a střední firmy včetně platforem tvořily 35,1 % čtvrtletního objemu.

Mezinárodní segment zvýšil tržby o 7,1 % na 5,0 miliardy dolarů a výnos na zásilku o 15 %. S provozní marží 14,9 % je nejziskovější částí skupiny. Podle generální ředitelky Carol Tomé se mezinárodní byznys vrátil k meziročnímu růstu provozního zisku poprvé od roku 2025, dařilo se hlavně trasám z Číny do USA a v rámci Asie.

Nejrychleji rostla divize Supply Chain Solutions, která zahrnuje zasílatelství a smluvní logistiku. Její tržby stouply o 18,2 % na téměř 3 miliardy dolarů díky zakázkám ze zdravotnictví, high-tech, výroby a automobilového průmyslu. Samotné zdravotnictví přineslo skupině potřetí za sebou přes 3 miliardy dolarů čtvrtletních tržeb. Výsledky divize ovšem zatížil jednorázový odpis goodwillu ve výši 182 milionů dolarů.

Upravený provozní zisk celé skupiny dosáhl 2,05 miliardy dolarů při marži 9,0 %, upravený zisk na akcii činil 1,69 dolaru oproti 1,74 dolaru před rokem, ale překonal odhady analytiků. Na celý rok 2026 nyní UPS počítá s tržbami kolem 92,6 miliardy dolarů a upraveným provozním ziskem zhruba 8,75 miliardy, investice mají dosáhnout asi 3 miliard dolarů. Od 1. září navíc skupina zavádí jednotný globální provozní model, který sjednocuje klíčové procesy ve všech regionech a ponechává prostor pro místní odlišnosti.

Na vánoční špičku se UPS chystá s tím, že průměrný denní objem v USA vzroste mezi třetím a čtvrtým čtvrtletím zhruba o čtvrtinu. Téměř 70 % zásilek má projít automatizovaným tříděním, a firma proto plánuje méně krátkodobých pronájmů vozidel i letadel. Na tržby za poslední čtvrtletí roku odhaduje 25,7 miliardy dolarů.

Pro evropské a české zákazníky jsou výsledky signálem, že velcí globální dopravci dál zdražují a vybírají si výnosnější zakázky. Zatímco objem levných e-shopových zásilek v USA záměrně klesá, roste mezinárodní byznys a specializovaná logistika, například pro farmacii, kde rozhoduje kvalita služby a sledovatelnost více než cena.

Zdroj: eLogistika.info

Logistický projekt roku 2026 získala ICZ.LOGISTIKA za sklad ARDON

Od
Michaela Drábková
-
Regálový sklad s paletami a vysokozdvižným vozíkem
Foto: AFINIS Group / Unsplash

Vítězem národního kola soutěže Logistický projekt roku 2026, kterou pořádá Česká logistická asociace (ČLA), se stala společnost ICZ.LOGISTIKA s projektem transformace skladu firmy ARDON. Produktivita vychystávání díky automatizaci vzrostla o 78 procent.

Oceněný projekt nese název „Transformace skladu ARDON: nový sklad a WMS, Miniload, AutoStore a WES“ a představuje rozsáhlou modernizaci a automatizaci skladu společnosti ARDON. Jeho cílem bylo zvýšit kapacitu a efektivitu skladových procesů, zrychlit expedici a umožnit další růst společnosti bez výrazného navyšování personálních nároků.

Součástí řešení bylo zavedení systému řízení skladu WMS, automatizovaných technologií Miniload a AutoStore a systému WES, který koordinuje jejich vzájemnou spolupráci.

Realizace projektu přinesla podle ČLA významné výsledky:

  • produktivita vychystávání vzrostla o 78 %,
  • objem vychystávání se zvýšil o 55 %,
  • výrazně se snížila chybovost skladových operací.

Projekt podle asociace vyniká komplexním přístupem k automatizaci skladového provozu, propojením různých technologií a měřitelnými přínosy. Vítězný projekt byl zároveň vybrán k nominaci do evropského kola soutěže ELA Awards, kterou pořádá Evropská logistická asociace.

Soutěž s evropským pokračováním

ČLA, která je členem Evropské logistické asociace, vyhlašuje národní kolo soutěže každoročně v souladu s podmínkami celoevropské soutěže o evropský logistický projekt roku. Přihlásit lze projekty, které jsou implementovány minimálně z 80 procent, představují inovativní řešení se zřejmými přínosy pro jednu či více zúčastněných stran a nabízejí možnost přenosu získaného know-how na další subjekty. Projekty do národního kola se podávají do 31. května.

V předchozích letech soutěž vyhrály společnosti HP TRONIC Zlín (2025), Raben Logistics Czech (2024), Škoda Auto (2023) a HOPI holding (2022).

Zdroj: ČLA

123...1 309Strana 1 z 1 309

Logistický kalendář

Zobrazit kalendář