Domů Blog

NKÚ: Dotace téměř pět miliard na obnovu místních komunikací měla mizivý přínos

Ministerstvo pro místní rozvoj poskytlo obcím ze státního rozpočtu od roku 2019 do února 2025 celkem 4,7 miliardy korun na obnovu místních komunikací. Podpořilo tím 2150 projektů. Na kontrolovaném vzorku se ale ukázalo, že ve víc než polovině případů měla tato podpora minimální přínos pro řešení dopravní situace. Obce například obnovily slepé ulice nebo komunikace v okrajových částech. V některých případech ani nezmizely nedostatky, kterými komunikace před obnovou trpěla. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ministerstvo závěry NKÚ respektuje, výzvu se stejnými parametry aktuálně opakovat neplánuje.

„Dotaci ve výši 1,7 milionu korun dostal například projekt, kde byl v žádosti zdůrazněn dopravní význam komunikace pro celou obec a projíždějící řidiče. NKÚ zjistil, že tato ‚dopravně významná komunikace‘ je ve skutečnosti slepá ulice, která na svém konci brání v průjezdu aut výsuvným sloupkem,“ uvádí NKÚ jako příklad.

Kontrolní úřad prověřoval peníze určené na podporu obnovy místních komunikací. Cílem bylo zjistit, zda MMR vynaložilo hlavně v letech 2019 až 2024 peníze účelně a v souladu s právními předpisy a také zda 14 vybraných příjemců použilo uvedené peníze v souladu s rozhodnutím o poskytnutí dotace.

NKÚ poukazuje na to, že místní komunikace jsou majetkem obcí, které o ně musí řádně pečovat. Přesto některé z projektů řešily i důsledky zanedbané údržby. Ministerstvo podle úřadu poskytovalo peníze i tehdy, kdy je obce nezbytně nepotřebovaly. „Sedm ze 14 kontrolovaných příjemců podpory uvedlo, že její přínos spočívá především v možnosti ušetřit vlastní prostředky na řešení důležitějších potřeb obce,“ stojí v tiskové zprávě úřadu.

„NKÚ na základě výsledků kontroly považuje poskytování podpory MMR obcím na obnovu místních komunikací za neúčelné vynakládání peněžních prostředků státu a doporučuje v ní nepokračovat,“ komentoval výsledky kontroly uvedl člen Kolegia NKÚ Jan Kinšt, který kontrolu vedl.

Ministerstvo bere výsledky kontrolní akce NKÚ na vědomí a její závěry respektuje. „Ministerstvo pro místní rozvoj bude do budoucna dotační výzvy více regionálně zaměřovat, a to i v návaznosti na případné volné prostředky obcí tak, aby prostředky ze státního rozpočtu byly vynaloženy co nejefektivněji,“ uvedla v reakci mluvčí resortu Veronika Lukášová.

Ministerstvo podle kontrolorů soustavně nesleduje a nevyhodnocuje, jak příjemci peníze vynaložili a zda se podařilo dosáhnout předpokládaného přínosu. „Ačkoli v průběhu let 2019 až 2025 podpořilo přes 2000 projektů, veřejnosprávní kontrolu provedlo u čtyř,“ podotýká NKÚ. Ministerstvo podle něj ani nestanovilo, jakých výsledků má podpora dosáhnout. Také nenastavilo pravidla pro čerpání peněz. Někteří příjemci peněz tak z podpory hradili například vjezdy k rodinným domů, odvodnění nebo dopravní značení, jiní příjemci tyto části projektů hradili ze svého. Resort chce v návaznosti na kontrolu NKÚ nově přistupovat k efektivnější administraci i kontrole projektů, dodala mluvčí.

Zdroj: ČTK

V únoru ruzyňské letiště odbavilo 1,14 milionu lidí, meziročně o 12,2 pct více

Letiště Václava Havla v únoru odbavilo 1,139.861 cestujících, což je meziročně o 12,2 procenta více a o 19,2 procenta více proti únoru 2025. Za první dva měsíce letošního roku tak odbavilo dohromady 2,238.497 lidí. Vyplývá to z dat uveřejněných na webu letiště. Za celý loňský rok odbavilo ruzyňské letiště přes 17,75 milionu cestujících, přiblížilo se tak k 17,8 milionu cestujících v rekordním roce 2019.

Nejčastěji lidé z Prahy cestovali do Británie, v únoru tam odletělo 164.501 lidí, z nichž 84.021 zamířilo do Londýna a 34.325 do Manchesteru. Londýn dominuje pořadí nejoblíbenějších destinací, Manchester skončil v únoru devátý.

V pořadí zemí za Británií následuje Itálie se 136.013 cestujícími, z toho do Říma zamířilo 44.479 lidí a do Milána 41.454. Třetí zemí v únorovém žebříčku je Španělsko, kam odletělo 118.420 lidí, nejčastěji do Madridu, Barcelony a Malagy.

Čtvrtou nejčastější cílovou zemí byla Francie, následovaly Spojené arabské emiráty, Turecko a Německo. Mezi nejoblíbenějšími městy byl za Londýnem Istanbul, kam zamířilo 53.890 cestujících, Paříž s 53.505 cestujícími a Dubaj se 47.641 pasažéry.

Proti loňskému vzrostla také hmotnost přepraveného nákladu. Letos v únoru letadla na Letišti Václava Havla přepravila 9572 tun nákladu, loni to bylo 5472 tun. Za celý loňský rok byla hmotnost přepraveného nákladu 96.481 tun, za rok 2024 to bylo 65.306 tun. Za první dva měsíce tohoto roku to bylo 19.372 tun. Za únor evidují na letišti 9202 vzletů a přistání, meziročně o 7,5 procenta více.

Zdroj: ČTK

ŘSD projektuje silnici mezi dálnicí D5 a Stodem za 2,8 miliardy korun

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zpracuje do konce letošního roku projekt své největší a nejdražší stavby v Plzeňském kraji asi za 2,8 miliardy korun. Jde o přibližně 13 kilometrů dlouhé propojení dálnice D5 se silnicí I/26 Plzeň – Domažlice ve Stodě. Součástí nové silnice první třídy budou obchvaty Sulkova, Líní, Zbůchu, Chotěšova a Stodu. Připravují se výkupy a směny pozemků, stavba má začít koncem roku 2028, řekl ČTK ředitel plzeňské oblasti ŘSD Miroslav Blabol.

„Napínáme na ni hodně sil a do přípravy letos tečou desítky milionů,“ uvedl. Do konce roku má být projekt zpracovaný pro vydání společného povolení, tedy územního a stavebního rozhodnutí, o něž chce ŘSD žádat začátkem příštího roku. „A letos zahájíme výkupy tak, abychom měli na konci letošního roku vykoupeno aspoň 25 procent pozemků,“ řekl Blabol. Stejně intenzivní je příprava stavby mimoúrovňové dálniční křižovatky Nýřany, která se na novou silnici napojí. Dnes na ni vede krajská silnice II/180, jejíž první dva kilometry nová silnice využije a dále povede po nové trase, přibližně v koridoru s novostavbou železnice z Plzně do Domažlic.

Podle Blabola bude nová silnice o délce 12,5 kilometru „vystřídaným třípruhem“, které jsou časté v sousedním Bavorsku. Znamená to, že prostřední ze tří pruhů střídavě slouží pro oba směry jízdy. Nezvýší se kapacita, ale bude tam bezpečnější předjíždění. Mezi Zbůchem a Chotěšovem vznikne středně velká oboustranná dálniční odpočívka. „Protože tato trasa se používá pro objíždění dálnice D5. Je tam obchodní tranzit mezi Bavorskem, Saskem a Plzeňským krajem – zhruba 50 procent dopravního proudu tam tvoří těžká nákladní vozidla,“ řekl. Nová silnice se třemi pruhy bude podle Blabola v nejbezpečnější variantě, tedy dělená středovým ostrůvkem se svodidly a dvěma mimoúrovňovými křižovatkami.

Odlehčí Sulkovu, Líním, Zbůchu, Chotěšovu i Stodu, které jsou silně zatížené hlavně kamionovou dopravou na trase z Plzně do Domažlic. Po vybudování silnice pojedou z Plzně po dálnici D5 na nýřanskou křižovatku, kde odbočí na novou silnici do Stodu a dále pak na Domažlice a Německo. Nová silnice tak odvede mimo obce zhruba 6000 kamionů denně.

Generální ředitelství letos schválilo, že ŘSD může nejprve postavit hlavní trasu, převézt na ni tranzitní dopravu a potom se vrátit k průtahům obcí, které upraví tak, aby je mohlo předat obcím a kraji. „Ještě loni to bylo postavené tak, že jsme to museli udělat v předstihu před stavbou D5 – Stod, jinak by se k tomu už nešlo vrátit,“ dodal Blabol.

Zdroj: ČTK

Nejčastější omyly firem při přípravě na nové obalové požadavky

Evropská obalová legislativa vstoupila do nové fáze. Nařízení o obalech a obalových odpadech, známé jako PPWR, vstoupilo v platnost 11. února 2025 a obecně se začne používat od 12. srpna 2026. Přináší požadavky, které se neomezují jen na materiál obalu, ale dopadají na konstrukci, značení, recyklovatelnost, dokumentaci i odpovědnost firem v celém dodavatelském řetězci.

Právě v této fázi dělá řada firem stejnou chybu: nové požadavky stále vnímají jako vzdálené téma pro legislativce nebo jako další administrativu, kterou bude možné řešit „později“. Ve skutečnosti ale obalová regulace stále více zasahuje do byznysových rozhodnutí, nákupu materiálů, vývoje obalů, marketingu i vztahů s odběrateli.

 

1. Omyl: Stačí vyměnit materiál a máme hotovo
Jedním z nejčastějších omylů je představa, že řešením bude prostá výměna jednoho materiálu za jiný. Firmy někdy automaticky předpokládají, že když například nahradí plast papírem nebo zjednoduší materiálovou skladbu, budou automaticky v souladu s budoucími požadavky. Jenže PPWR nepracuje jen s otázkou „z čeho je obal vyroben“, ale sleduje celý jeho životní cyklus, včetně minimalizace, opětovného použití, recyklovatelnosti a značení.

 

V praxi to znamená, že změna materiálu sama o sobě nestačí. Rozhodující bude i to, zda je obal správně navržený pro recyklaci, zda jeho jednotlivé části nepůsobí problémy ve třídění a zpracování a zda změna nezhorší ochranu výrobku, logistiku nebo bezpečnost.

 

2. Omyl: Recyklovatelný znamená „teoreticky recyklovatelný“
Další častá chyba spočívá v tom, že firmy pracují s příliš volným výkladem pojmu recyklovatelnost. Nestačí, že obal „by teoreticky šel recyklovat“. Evropský rámec směřuje k tomu, aby byla recyklovatelnost posuzována podle konkrétních kritérií designu pro recyklaci a později také podle toho, zda je obal skutečně recyklován ve velkém měřítku. Podle textu nařízení mají být od roku 2030 obaly hodnoceny pomocí tříd recyklovatelnosti A, B a C na základě kritérií design for recycling, a od roku 2035 se má zohledňovat i recyklace ve velkém měřítku.

 

To je zásadní posun. Mnoho firem se dnes stále soustředí jen na hlavní materiál obalu, ale skutečný problém bývá jinde: ve spojení vrstev, v etiketách, lepidlech, bariérách, dekoracích nebo v kombinaci jednotlivých komponentů. Právě tyto detaily často rozhodují o tom, zda obal obstojí nejen marketingově, ale i legislativně.

 

3. Omyl: Týká se to jen výrobců obalů
Velmi rozšířená je i představa, že nové povinnosti se týkají především výrobců obalových materiálů a converterů. To je nebezpečně zjednodušený pohled. PPWR se vztahuje na obaly uváděné na trh EU a na obalové odpady obecně, tedy na mnohem širší okruh subjektů než jen na samotné výrobce obalů. Praktický dopad pocítí i značky, plniči, dovozci, retail, e-commerce hráči i firmy, které si nechávají obaly vyrábět externě.

V praxi to znamená, že odpovědnost nebude možné „odsunout“ pouze na dodavatele. Firmy budou muset mnohem aktivněji pracovat s daty, specifikacemi a prohlášeními ke svým obalům a budou si muset umět ověřit, co přesně od svých partnerů nakupují. To je mimochodem oblast, kde se už dnes ukazuje rozdíl mezi firmami, které mají obalovou agendu strategicky řízenou, a těmi, které ji řeší jen operativně. Tohle je závěr vyplývající z rozsahu a konstrukce nových povinností v PPWR.

 

4. Omyl: Ještě je dost času
Tento omyl je asi nejdražší. Ano, většina pravidel se začne obecně používat od 12. srpna 2026. Jenže firmy, které čekají až na tento okamžik, budou velmi pravděpodobně pozdě. Vývoj obalu, testování, validace, změna dodavatelů, úprava grafiky, revize dokumentace i vyjednání obchodních změn zabírají měsíce, někdy i déle než rok. Navíc část pravidel bude dále rozpracována prostřednictvím prováděcích a delegovaných aktů, například v oblasti značení a metodik.

 

Právě proto je chybou čekat na „poslední finální detail“. Firmy už dnes vědí dost na to, aby zahájily interní mapování rizik, identifikovaly problematické obalové portfolio a začaly si od dodavatelů vyžadovat přesnější technické podklady.

 

5. Omyl: Jde jen o ekologii, ne o obchod
Obalová legislativa bývá někdy vnímána jako environmentální agenda oddělená od „skutečného byznysu“. Jenže právě to je zásadní omyl. PPWR má za cíl harmonizovat pravidla napříč EU, omezit zbytečné obaly, posílit recyklaci, reuse a jednotnější fungování trhu. To v praxi znamená dopad do cenotvorby, vývoje produktů, logistiky, tendrů i obchodních vztahů.

 

Jinými slovy: nejde jen o „zelené téma“. Jde o to, zda firma bude mít obalové portfolio, které obstojí obchodně i regulatorně v nových podmínkách jednotného evropského trhu.

 

6. Omyl: Když máme obal lehčí, splnili jsme minimalizaci
Minimalizace obalu není jen o tom, že se z obalu „uberou gramy“. PPWR míří na předcházení zbytečným obalům a na omezení nadměrného balení, ale zároveň stále musí být zachována funkčnost obalu. V evropské debatě se to silně promítá i do tématu prázdného prostoru a nepřiměřeného objemu zejména u některých distribučních a e-commerce obalů.

 

Chyba tedy je, když firma pojme minimalizaci jen jako kosmetické „odlehčení“, aniž by ověřila, zda je obal skutečně optimalizovaný z hlediska funkce, ochrany výrobku, logistiky a souladu s novými pravidly. Minimalizace bude potřeba umět nejen tvrdit, ale i doložit. To naznačují i materiály Evropské komise k povinným informacím v dokumentaci a k připravovaným standardům.

 

7. Omyl: Chemická bezpečnost je jiné téma než PPWR
Firmy se často soustředí na recyklovatelnost a úplně přitom upozadí chemickou bezpečnost. Jenže i ta se v novém rámci promítá velmi konkrétně. PPWR například stanoví, že od 12. srpna 2026 nesmí být na trh uváděny obaly určené pro styk s potravinami, pokud obsahují PFAS v koncentracích na úrovni nebo nad stanovenými limity, pokud takové uvedení na trh není již zakázáno jiným právním aktem Unie.

 

To je dobrá ukázka toho, proč příprava na nové obalové požadavky nesmí být redukována jen na otázku odpadu a recyklace. Firmy musí současně řešit i složení materiálů, prohlášení dodavatelů a vhodnost obalů pro konkrétní použití.

 

8. Omyl: Značení obalů vyřešíme nakonec s grafikem
Tohle bývá podceňovaná oblast. Nový evropský rámec počítá s harmonizovaným značením obalů a odpadových nádob a s jednotnější metodikou pro identifikaci materiálového složení i pro podporu správného třídění. Evropská komise k tomu má přijmout další prováděcí pravidla.

 

Pro firmy to znamená, že značení nebude jen estetická otázka. Dotkne se designu, prostoru na obalu, práce s povinnými informacemi, komunikace ke spotřebiteli i interní koordinace mezi marketingem, regulatory a packaging týmy. Kdo to nechá až na poslední chvíli „na studio“, může velmi rychle zjistit, že na obalu už jednoduše není kam sahat. Tento závěr je praktickou implikací připravovaného harmonizovaného značení a rozšiřujících se informačních požadavků.

 

Co by firmy měly dělat už teď
Nejrozumnější přístup dnes není panika ani vyčkávání. Je to systematická příprava. Firmy by si měly zmapovat své obalové portfolio, identifikovat rizikové formáty, ověřit si materiálové a chemické parametry, prověřit dodavatelskou dokumentaci a začít interně propojovat nákup, vývoj, kvalitu, logistiku, marketing a legislativu. Právě v tom bude v následujících měsících rozdíl mezi firmami, které budou změny pouze dohánět, a těmi, které je zvládnou řídit. Tento postup je odvozen z rozsahu povinností, které PPWR zavádí napříč životním cyklem obalu.

Nové obalové požadavky totiž nejsou jen technickou úpravou starých pravidel. Jsou signálem, že obal přestává být pouhým nosičem výrobku a stává se plnohodnotným regulatorním, obchodním a reputačním tématem. A právě proto se dnes nevyplácí dělat nejčastější chybu ze všech: myslet si, že se to ještě nějak vyřeší samo.

Zdroj: SYBA

Automotive Day 2026 přiveze do Dejvic elektromobily, studentskou formuli i designové novinky

Masarykův ústav vyšších studií ČVUT v Praze zve na pátý ročník Automotive Day, který se uskuteční 8. dubna 2026 v kampusu ČVUT v Dejvicích. Na volně přístupné výstavě se představí více než 20 automobilových značek a desítky vozů – od elektromobilů přes hybridy až po nejnovější technologická řešení. Návštěvníky čekají testovací jízdy, premiéry nových modelů i ukázka studentské elektrické formule ČVUT.

Masarykův ústav vyšších studií ČVUT připravuje již pátý ročník Automotive Day, který se bude konat ve středu 8. dubna 2026 od 9:30 do 16:30 v prostoru před Národní technickou knihovnou v Dejvicích. Oblíbená venkovní výstava zaměřená na současnost i budoucnost mobility každoročně přiláká stovky studentů, odborníků i široké veřejnosti.

Z původního Hyundai Day v roce 2022 vyrostla během několika let respektovaná přehlídka mobility propojující akademické prostředí s automobilovým průmyslem.

Automotive Day nabízí jedinečnou možnost zažít současnou mobilitu na vlastní kůži – ať už návštěvníci uvažují o studiu technických oborů, hledají nové auto, zajímají se o technologie nebo je přitahuje design a inovace. Vedle výstavní části jsou tradičně velkým lákadlem také testovací jízdy, které umožňují přímé srovnání různých typů pohonů i modelů.

„Automotive Day se letos uskuteční už popáté a máme radost, že se spolupráce s automobilkami daří dlouhodobě rozvíjet. Firmy dnes nejsou jen vystavovateli – stále častěji se zapojují i do výuky, realizují se studenty projekty, organizují exkurze do svých závodů nebo posílají své odborníky přednášet,“ říká Ing. Oldřich Bronec z Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT. „Letos navíc kromě tradiční otázky počasí napjatě sledujeme i dokončení rekonstrukce venkovních ploch před Národní technickou knihovnou. Věříme ale, že vše proběhne podle plánu.“

Do Automotive Day 2026 se zapojí široké spektrum značek napříč automobilovým průmyslem – Alfa Romeo, Citroën, Fiat, Fiat Professional, Hyundai, Jeep, KIA, Leapmotor, Lexus, MG, Opel, Peugeot, Subaru, Suzuki, Škoda, Toyota a Volkswagen. Zájemci o nákladní vozy se mohou opět těšit na kopřivnickou Tatru.

Letošní ročník přináší několik výrazných novinek. Poprvé se představí kompaktní elektrické vozidlo Microlino s retro designem. Nově se zapojuje také Porsche Engineering, dceřiná společnost automobilky Porsche, která stojí za vývojem špičkových automobilových technologií. Návštěvníkům nabídne pohled do zákulisí vývoje moderních vozidel a vystaví elektrický model Porsche Taycan. Premiéru na akci zažije i značka Alpine s modelem A290 – prvním čistě elektrickým hot hatchem této francouzské ikony.

Mezi konkrétními exponáty zaujme například Hyundai IONIQ 6 a jeho sportovní verze IONIQ 6 N s výkonem až 650 koní. Kia ukáže nové elektrické modely EV5 a EV3 i užitkový model PV5 oceněný titulem International Van of the Year 2026. Toyota nabídne nové generace modelů bZ4X a C-HR+ a umožní jejich vyzkoušení v provozu.

Citroën přiblíží nové SUV C5 Aircross spolu s elektrickými modely C3 a C3 Aircross. Peugeot představí mimo jiné novinku 308 SW, fastback 408, dále hybridní SUV 3008 nebo elektrické SUV 5008. Právě Peugeot se promítá i do vizuální podoby letošního ročníku – fotografie použitá v kampani vznikla už dříve v rámci projektu Capture Allure, v němž studenti pracovali s vozy této značky. Autorem je student MÚVS František Horký.

Volkswagen ukáže modely elektromobility včetně ID.7 Tourer s dojezdem až 700 km nebo SUV ID.4 GTX. Technologickou část doplní společnost Valeo, která návštěvníkům přiblíží systémy asistovaného a autonomního řízení – od senzorů až po řídicí jednotky, které v reálném čase vyhodnocují situaci na silnici.

Součástí programu bude také ukázka studentské elektrické formule ČVUT, která reprezentuje přímé propojení technického vzdělávání s praxí a inovacemi.

Automotive Day je volně přístupný a vstup je zdarma. Akce se koná pod záštitou nového rektora ČVUT prof. Michala Pěchoučka a starosty městské části Praha 6 Jakuba Stárka.

Více informací: na webových stránkách Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT v Praze.

Zdroj: ČVUT

Využití elektronického CMR v dopravní firmě

Elektronický CMR list (e-CMR) představuje moderní digitální alternativu ke klasickému papírovému nákladnímu listu používanému v mezinárodní silniční dopravě. Zatímco tradiční CMR dokument slouží jako důkaz o uzavření přepravní smlouvy a převzetí zásilky, jeho elektronická podoba přináší dopravním firmám vyšší efektivitu, přehlednost i úsporu nákladů. V době digitalizace logistických procesů se e-CMR stává důležitým nástrojem konkurenceschopnosti.

Jedním z hlavních přínosů elektronického CMR je odstranění papírové administrativy. Řidič již nemusí převážet a archivovat fyzické dokumenty, které se mohou ztratit, poškodit nebo být nečitelně vyplněny. Veškerá data jsou ukládána v zabezpečeném digitálním systému, kde jsou kdykoliv dostupná dispečerům, účetnímu oddělení i managementu společnosti. Tím se výrazně zjednodušuje oběh dokumentů a zkracuje čas potřebný pro jejich zpracování.

Zpracování e-CMR v produktech OLTIS Group

V praxi funguje e-CMR prostřednictvím webového odkazu, nebo mobilní aplikace, do které se z dopravního systému LORI dostanou všechny potřebné údaje o zásilce. Odesílatel i příjemce mohou dokument elektronicky podepsat přímo na displeji zařízení. Informace se následně okamžitě synchronizují se systémem LORI pro řízení dopravy a spedice. Dispečer tak má v reálném čase přehled o průběhu přepravy, potvrzení o doručení i případných výhradách k zásilce.

Další významnou výhodou je rychlejší fakturace. Dříve musel řidič po návratu odevzdat originál CMR listu, který byl podkladem pro vystavení faktury. Tento proces mohl trvat i několik dní. U e-CMR je potvrzený dokument dostupný ihned po doručení zásilky, což umožňuje téměř okamžité zahájení fakturačního procesu. To má pozitivní dopad na cash flow dopravní firmy.

Elektronická forma také přispívá ke snížení chybovosti. Systém obsahuje kontrolní mechanismy, které upozorní na nesrovnalosti v údajích. Minimalizuje se tak riziko administrativních chyb, které by mohly vést ke sporům nebo zdržení plateb. Digitální archivace navíc usnadňuje dohledání dokumentů při kontrolách či reklamacích.

Důležitým aspektem je také ekologický přínos. Omezení papírových dokumentů znamená nižší spotřebu papíru i tiskových nákladů. Pro firmy, které kladou důraz na udržitelnost a společenskou odpovědnost, představuje e-CMR další krok ke snížení environmentální zátěže.

Implementace e‑CMR a dlouhodobé přínosy pro dopravní firmu

Zavedení e-CMR však vyžaduje určitou počáteční investici do softwaru, školení zaměstnanců a integrace s okolními systémy. Přestože implementace může přinést dočasné organizační změny, dlouhodobé přínosy převyšují počáteční náklady.

Využití e-CMR listu tedy představuje významný krok směrem k moderní a efektivní dopravní firmě. Přináší úsporu času, snížení administrativní zátěže, rychlejší tok informací i finančních prostředků a lepší kontrolu nad přepravními procesy. V prostředí rostoucí konkurence a tlaku na efektivitu se e-CMR stává standardem, který může rozhodnout o úspěchu či neúspěchu společnosti na trhu silniční dopravy.

Zdroj: Oltis

Nedostatek lidí v nákladní dopravě se prohlubuje. Letos bude chybět přes 20 tisíc řidičů

Firmám dlouhodobě chybějí řidiči i skladoví pracovníci. Současně jimrostou personální i provozní náklady a současně sílí tlak na rychlost, přesnost a cenu doručení.  Situaci navíc dál zhoršuje nejistý vývoj cen pohonných hmot. Firmy proto stále častěji investují do automatizace, digitalizace a pokročilých technologií včetně nástrojů pro plánování tras a řízení provozu. Právě ty jim pomáhají zmírňovat dopady nedostatku pracovní síly, lépe využívat kapacity a udržet kvalitu služeb i ekonomickou udržitelnost.

Napětí na trhu práce je v dopravě a logistice dlouhodobé a v posledních letech dále zesílilo. Celoevropský průzkum ukázal, že v Evropské unii chybí přibližně 400 tisíc profesionálních řidičů. Napjatá zůstává situace také v Česku, kde dnes chybí kolem 25 tisíc profesionálních řidičů, z toho zhruba 20 tisíc v nákladní dopravě.[1]

Nedostatek pracovníků dopadá na provoz i náklady

Nápor na zvyšování mezd, náborové příspěvky ani širší nabídka benefitů zatím nedokázaly tento trend zvrátit. „Mezi hlavní příčiny nedostatku řidičů patří odliv pracovníků z pohraničí do Německa a Rakouska, kde je odměňování výrazně atraktivnější. Slábne také zájem mladší generace, mimo jiné proto, že tato profese nabízí omezenou flexibilitu. Firmy proto musejí při náboru oslovovat širší okruh uchazečů a nespoléhat jen na tradiční skupiny zájemců. I to je důvod, proč se v posledních 10 až 15 letech postupně zvyšuje podíl žen mezi řidiči, a to nejen v osobní, ale i v nákladní dopravě. Práce řidiče navíc často znamená noční směny, víkendy i svátky. To její atraktivitu na trhu práce dál snižuje,“ říká Radovan Hauk, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.

Vyšší ceny paliv zvyšují tlak na marže dopravců

Dalším rizikem pro dopravce zůstává vývoj cen pohonných hmot. Pokud by se udržely delší dobu na vyšších úrovních, část firem se může dostat pod výrazné nároky na udržení marže i celkovou ekonomiku provozu. „Valorizace cen dopravy podle vývoje cen pohonných hmot není samozřejmostí a vztahuje se jen na menší část kontraktů. Pokud ceny zůstanou delší dobu nahoře, pro část firem už nepůjde jen o nižší ziskovost, ale o samotné přežití,“ říká Radovan Hauk, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.

 

Firmám se zhoršuje schopnost garantovat termíny a kapacitu přepravy

Vyšší mzdové náklady, omezené kapacity a nižší schopnost pružně reagovat na poptávku zvyšují cenu přepravy a postupně se promítají také do cen zboží. Nejvíce je to vidět  v e-commerce, kde zákazník očekává rychlé doručení bez zdražení. „Nedostatek pracovníků už dnes není jen otázkou náboru. Dopravcům prodražuje provoz, komplikuje plánování a zvyšuje citlivost na jakýkoli výpadek v celém dodavatelském řetězci. Firmy tak mají menší prostor pro rezervy a každé narušení činnosti se rychleji promítá do kvality služby i výsledné ceny přepravy,“ uvádí za CS Cargo Holding Aleš Willert, CEO skupiny CS Cargo Group.

Digitalizace a automatizace zmírňují dopady nedostatku lidí

Firmy proto zrychlují investice do robotizace skladů, automatizovaného vychystávání, plánovacích systémů, digitální správy zásob i nástrojů pro řízení dopravy. „Bez digitalizace a automatizace logistika jen obtížně škáluje. Technologie nám pomáhají lépe plánovat kapacity, zkracovat reakční dobu, snižovat chybovost a udržet kvalitu služby i ve chvíli, kdy trh práce nedokáže dodat dostatek lidí. Právě v tom bude v příštích letech spočívat rozdíl mezi firmami, které porostou, a těmi, které budou jen  provozní tlak jen těžko zvládat,“ doplňuje za CS Cargo Holding Willert. Mezi možné směry dalšího vývoje patří i autonomní řízení, v nákladní dopravě ale zatím není ve větším rozsahu reálně využitelné. Jeho širšímu nasazení dosud brání technologická omezení i současný regulatorní rámec, takže nedostatek řidičů zůstane významnou výzvou i v dalších letech.

Už dnes ale technologie firmám pomáhají vyrovnávat se s nedostatkem lidí, zvyšovat produktivitu a lépe řídit provoz. Ve skladech přebírají rutinní činnosti stroje, v dopravě zase přispívá k vyšší efektivitě přesnější plánování nakládek i tras. „Robotické systémy umožňují nepřetržitý chod společnosti, snižují chybovost při vychystávání a kompletaci objednávek a současně posilují bezpečnost skladových operací. Digitalizace navíc přináší přesnější přehled o zásobách v reálném čase, rychlejší obrátku zboží i lepší plánování kapacit,“ dodává Hauk z Moore Czech Republic.

Firmy rozšiřují nábor i za hranice Česka

Vedle toho podniky častěji sahají také po náboru v zahraničí. „Nedostatek kvalifikovaných řidičů je dnes výzvou pro celý dopravní sektor, proto firmy přirozeně rozšiřují náborové aktivity i mimo domácí trh. Vedle práce s vlastním personálem, stabilizace týmů a efektivnějšího plánování provozu se v některých případech otevírá prostor pro nábor pracovníků ze zahraničí, včetně zemí mimo Evropskou unii. Tento proces je administrativně i časově náročný, ale při správném nastavení může představovat jeden z nástrojů, jak dlouhodobě posilovat personální stabilitu a udržet vysokou kvalitu služeb,“ říká Josef Kafka, předseda dozorčí rady a generální ředitel společnosti Kafka Transport.

„Nedostatek pracovníků v dopravě není krátkodobý výkyv, ale dlouhodobá změna, na kterou se firmy musí přizpůsobit. Rozhodující výhodu získají ty společnosti, které dokážou pomocí technologií zvyšovat produktivitu a současně udržet stabilní provoz i zaměstnanecké zázemí,“ uzavírá Radovan Hauk.

 

O skupině MOORE Czech Republic

Poradensko-auditní a technologická skupina MOORE Czech Republic poskytuje svým klientům široké portfolio aktivit v 6 divizích – MOORE Advisory, MOORE Accounting, MOORE Audit, Moore Appraisal, MOORE Academy, MOORE Technology a MOORE Legal. MOORE Czech Republic působí na trhu od roku 2011 a od roku 2020 je součástí nadnárodní sítě MOORE Global. MOORE Czech Republic zaměstnává přes 330 specialistů a působí v 9 místech České republiky a na Slovensku.

Předností skupiny MOORE Czech Republic je schopnost propojovat oblast odborného poradenství s přímou realizací činností a projektů v praxi, čímž přilákala do svého portfolia nejen korporátní klienty, ale také kombinaci středně velkých společností a aktuálně se rychle rozvíjejících start-upů. Více informací o skupině MOORE Czech Republic naleznete na www.moore-czech.cz.

 

O MOORE Global

MOORE Global je jedna z největších mezinárodních sítí auditorských a poradenských společností s více než 37 000 pracovníky v 234 nezávislých firmách a 116 zemích. Renomovaná síť odborně zaměřených firem se jménem MOORE ve svém názvu vznikla již v roce 1907 a v roce 2024 dosáhla obratu 5,1 mld USD. Více podrobných informací je možné nalézt na internetové adrese www.moore-global.com.

[1] Truckjobs.cz

Zdroj: MINELI

Válka se do ceny CNG zatím nepromítla. Meziročně je zemní plyn do aut dokonce levnější

Eskalace konfliktu s Íránem výrazně zvedla ceny ropných paliv na českých čerpacích stanicích. Litr nafty od začátku března podražil o 7 korun. CNG ale na rozdíl od benzinu a nafty na geopolitické otřesy zatím nereaguje, navíc je od loňska levnější. Pokud by se ale konflikt na Blízkém východě protáhl, může se to změnit. Zatím však řidiči CNG vozidel ušetří i 11 korun ve srovnání s litrem benzínu.

Napětí na Blízkém východě se během několika dní promítlo do cen pohonných hmot v Česku. Benzin i nafta výrazně zdražily poté, co eskalace konfliktu s Íránem vyvolala obavy o bezpečnost dodávek ropy z Perského zálivu. Trhy reagovaly okamžitě: cena ropy vystřelila vzhůru a tuzemské čerpací stanice následovaly prakticky bezprostředně. Motoristé tak během krátké doby pocítili jeden z nejprudších cenových skoků posledních let.

Na rozdíl od ropných paliv se však cena CNG chová výrazně odlišně. Jeho cenotvorba nereaguje na tržní otřesy tak rychle jako u benzinu a nafty, protože se řídí úplně jiným mechanismem nákupu. „Ceny CNG obecně mnohem méně reflektují pohyby cen plynu na evropském trhu. Zejména krátkodobé výkyvy se na cenách CNG fakticky vůbec neobjevují. Je to dáno mj. mechanismem nákupu plynu, který většinou neprobíhá na velkoobchodním trhu, ale přes obchodníky. Ti podobně jako v případě domácností plyn pro své odběratele nakupují průběžně a eliminují tak do značné míry cenové výkyvy,“ vysvětluje Michal Kocůrek, projektový ředitel poradenské společnosti EGU.

Zatímco průměrná cena benzínu od začátku března podražila asi o 3 Kč/l a činí bezmála 37 Kč/l, nafta zdražovala výrazně dynamičtějším tempem. Litr už stojí v průměru více než 40 korun, což představuje více než 7korunové zdražení. Přitom cena CNG se v tomto roce drží stabilně kolem 39 Kč/kg. „To je přepočteno na ekvivalent jednoho litru benzínu 27,90 Kč/m3. Za srovnatelnou jednotku paliva tak majitelé CNG vozidel ušetří oproti těm benzínovým 9 korun, což je o 2 koruny více než před rokem,“ říká Damir Duraković ze společnosti Axigon, která firmám poskytuje CNG karty.

Ještě výraznější úspory dosahují firmy nebo živnostníci. Přestože nová vozidla na CNG už nejsou k dostání, na českých silnicích je stále v provozu přes 30 tisíc vozidel poháněných stlačeným zemním plynem. Více než polovinu provozují firmy. „Podnikatelé na CNG nezanevřeli. S CNG kartou totiž mají na více než stovce plnicích stanic innogy k dispozici plyn aktuálně za 26 Kč/m3. Ve srovnání s benzínovými vozy tak ušetří za ekvivalentní množství paliva 11 korun,“ dodává Damir Duraković s tím, že Axigon eviduje meziroční růst odběrů CNG o 10 % na úroveň přesahující 1 milion kg CNG.

CNG je meziročně dokonce levnější. Loni touto dobou vyšel kilogram stlačeného plynu na více než 41 korun. Podle odborníků však současná stabilita nemusí být trvalá. Pokud by výpadky LNG na světovém trhu přetrvávaly delší dobu, projeví se to i v cenách CNG. „V případě, že by konflikt na Blízkém východě a s ním spojený výpadek v dodávkách LNG na světový trh pokračoval více než pár týdnů, budou ceny CNG také reagovat na obecné navýšení vstupů – tedy ceny plynu, která tvoří v ceně CNG obvykle asi 30 %,“ uvádí Michal Kocůrek z EGU. Podobně situaci hodnotí i innogy, největší provozovatel CNG stanic v Česku. „Díky naší nákupní strategii jsme byli dosud schopni krátkodobé cenové výkyvy CNG překlenout. Další vývoj bude záviset na situaci na Blízkém východě, který dnes neumí nikdo předvídat,“ říká mluvčí společnosti Pavel Grochál.

V souvislosti s geopolitickou situací prošel CNG v posledních letech nebývalou cenovou eskalací. V září roku 2022, kdy trh procházel cenovým vrcholem, stál kilogram CNG průměrně téměř 75 korun. To je přepočteno na objem odpovídající jednomu litru benzínu 53,50 korun za metr krychlový. CNG byl tedy v daném období dražší než benzín. Přitom cenové extrémy na některých plnicích stanicích tehdy dosáhly i 139,90 Kč/kg, tedy 99,93 Kč/m3. To bylo stejné, jako by litr benzínu stál 100 korun.

Zdroj: Lukáš Pololáník

Český železniční průmysl potvrdil v roce 2025 silnou exportní výkonnost. Objem exportu tvořil 52 % celkového produkce a překročil 68 miliard korun

Český železniční průmysl v roce 2025 dále posílil svou exportní výkonnost a stabilní postavení na mezinárodních trzích. Podle údajů ACRI – Asociace podniků českého železničního průmyslu směřovalo v loňském roce do zahraničí 52 % produkce firem působících v tomto segmentu. Objem exportu dosáhl více než 68 miliard korun.

„Výsledky roku 2025 potvrzují, že český železniční průmysl má mimořádnou schopnost uspět v náročné mezinárodní konkurenci a dlouhodobě posilovat svou přítomnost na zahraničních trzích. Za posledních pět let export našich firem narostl o 28 %. České podniky dodávají moderní technologická řešení pro udržitelnou mobilitu – od bezemisních vozidel přes digitální a zabezpečovací systémy až po infrastrukturu a servis. Díky silnému důrazu na výzkum, inovace a digitalizaci patří mezi respektované partnery v Evropě i dalších regionech světa. Klíčovou roli při otevírání nových trhů a navazování strategických partnerství hraje také systematická podpora ekonomické diplomacie a spolupráce se státními institucemi,“ uvedla generální ředitelka ACRI Marie Vopálenská.

Český železniční průmysl, který tvoří téměř 2 % českého HDP, zaměstnává více než 23 700 zaměstnanců a dosahuje ročního obratu kolem 132 miliard korun. Silná exportní orientace tak nadále potvrzuje jeho význam jako jednoho z technologicky nejvyspělejších a mezinárodně nejúspěšnějších odvětví české ekonomiky.

České železniční firmy v roce 2025 uspěly na evropských i mimoevropských trzích s dodávkami kompletních drážních vozidel, klíčových komponentů, technologických řešení i infrastrukturních systémů pro významné výrobce, dopravce a správce infrastruktury. Export tak zůstává zásadním faktorem stability i dalšího rozvoje celého odvětví.

Mezi největší exportéry patří ocelářská skupina Moravia Steel a Třinecké železárny, které s celkovým podílem exportu na produkci ve výši 90 % a s 66% podílem exportu na výrobcích pro železniční infrastrukturu dodávají kolejnice a hutní výrobky pro evropské i mimoevropské infrastrukturní projekty. Podobně silně jsou na zahraniční trhy orientovány společnosti BONATRANS Group (92% podíl exportu na produkci), světový výrobce železničních kol a náprav, a NYMWAG (91% podíl exportu na produkci), producent nákladních železničních vozů pro evropské dopravce a leasingové společnosti.

Silnou exportní stopu má také Škoda Group (65% podíl exportu na produkci), která vyváží elektrické vlaky, tramvaje, metro, trolejbusy a také bateriové vlaky BEMU, a AŽD, jež realizuje zahraniční projekty v oblasti zabezpečovací techniky, ETCS a řízení provozu. DAKO-CZ (54% podíl exportu na produkci) patří mezi přední evropské výrobce brzdových systémů a komponentů pro kolejová vozidla a exportní zakázky jsou klíčové pro jeho stabilní výkon.

Významný podíl zahraničních tržeb vykazují i další oborově a technologicky specializované firmy: BORCAD (69% podíl exportu na produkci) vyrábí sedadla pro největší světové výrobce vlaků a přední dopravce, CZ LOKO (50% podíl exportu na produkci) dodává lokomotivy a jejich modernizace do řady evropských zemí a DT – Výhybkárna a strojírna (30-40% podíl exportu na produkci) vyváží výhybky, kolejové konstrukce zejména na evropské trhy a Blízký východ.

Data potvrzují, že právě firmy s významným exportním podílem produkce patřily v roce 2025 k hlavním tahounům výkonu českého železničního průmyslu a jejich výsledky byly přímo spojeny s úspěchem na zahraničních trzích.

Exportní aktivity klíčových firem českého železničního průmyslu

Na silné exportní výkonnosti českého železničního průmyslu v roce 2025 se podílely firmy napříč celým hodnotovým řetězcem – od výroby kolejových vozidel přes infrastrukturu až po komponenty a technologická řešení.

Škoda Group pokračovala v dodávkách elektrických vlaků RegioPanter pro zahraniční zákazníky – jednotky upravené na široký rozchod zahájily provoz také v Estonsku a začala pracovat na zakázce na 25 vlaků pro Bulharsko. Skupina zároveň získala kontrakty na bateriové vlaky pro Slovensko, kam dodá až 36 jednotek, a pro Lotyšsko, kde se počítá až s 16 bateriovými jednotkami. Vedle dodávek vozidel pro železniční dopravu má Škoda Group významné exportní aktivity v oblasti vozidel pro MHD – tramvají, trolejbusů a také vozů metra, kde má řadu zakázek v Německu, Finsku, Itálii či Bulharsku. Dále tak posiluje svou pozici předního evropského hráče ve výrobě prostředků bezemisní mobility.

Třinecké železárny jsou jediným výrobcem kolejnic a železničního příslušenství v České republice. Z celkového objemu prodeje 219 kilotun v roce 2025 směřovalo 144 kilotun kolejnic a železničního příslušenství do zemí Evropské unie a dalších 53 kilotun kolejnic do USA, Kanady a dalších exportních destinací. Celkový podíl exportu byl 90 %. Koncem loňského roku uvedly Třinecké železárny do plného provozu novou, inovativní a vysoce ekologickou linku tepelného zpracování širokopatních kolejnic, která umožňuje rozšířit nabídku kolejnic v jakosti R350HT dle evropské normy EN 13674 pro tuzemský i zahraniční trh.

AŽD v roce 2025 realizovala řadu významných exportních projektů v oblasti zabezpečovací techniky a řízení železničního provozu zejména ve střední a jihovýchodní Evropě. Mezi klíčové zakázky patřily projekty na tratích Cvetojevac–Sobovica v Srbsku, Ferencváros–Kelenföld a Szeged–Röszke v Maďarsku, úsek Voluyak–Dragoman na bulharsko-srbské hranici a několik projektů v Polsku, mimo jiné Somonino–Gdańsk, Bydgoszcz Fordon, Kępno–Oleśnica a Będzin–Katowice. Rok 2025 byl zároveň ve znamení dalšího rozvoje zahraničních aktivit a přípravy nových obchodních příležitostí v Austrálii, Rakousku a Albánii. V roce 2026 společnost plánuje systematicky posilovat svou pozici především v Polsku, Srbsku, Maďarsku a Litvě a připravuje nové kontrakty, které navážou na dosavadní úspěšné projekty v těchto zemích.

BONATRANS, největší evropský výrobce dvojkolí, loni dodal 185 000 kol a 49 000 náprav do 41 zemí světa. Mezi klíčové projekty patřily dodávky pro platformy Coradia, Velaro, Vectron, které zajišťují přepravu osob a nákladu v mnoha zemích Evropy i mimo ni. Z mnoha projektů lze zmínit Aventra Crossrail pro Velkou Británii, BEMU 15Ev3 pro České dráhy či vysokorychlostní soupravy v Uzbekistánu. V USA a Kanadě zůstává BONATRANS majoritním dodavatelem pro příměstské vlaky a metro. Společnost investovala 461 milionů korun. Polovina dodaných výrobků je vlastní konstrukce nebo výsledkem vlastního výzkumu a vývoje.

Také u společnosti NYMWAG, která je producentem nákladních vozů, byl rok 2025 z pohledu exportních aktivit úspěšný a potvrdil její pevné postavení na evropském trhu. Celkový objem exportu dosáhl přibližně 125 milionů EUR a výrobky směřovaly do řady evropských zemí. Mezi klíčové projekty patřily dodávky nákladních vagonů pro významné evropské partnery, konkrétně společnosti VTG, Ermewa a RTW. Za důležitý milník společnost považuje rovněž rozšíření zákaznického portfolia. V roce 2025 navázala spolupráci se společnostmi VTG a Rail Cargo Austria, což dále posiluje její pozici na evropském trhu. V roce 2026 společnost očekává meziroční zvýšení exportu přibližně o 10 % a plánuje prodat zahraničním zákazníkům zhruba 1100 nákladních vagonů.

Společnost DAKO-CZ, výrobce brzdových systémů a komponentů, realizovala významné exportní projekty v segmentu osobní, městské i nákladní dopravy. Mezi klíčové milníky patří dodávky brzdových systémů pro tramvaje s elektromechanickým brzdovým systémem v Praze a Olomouci, dodávky komponent pro vodíkové jednotky pro italského dopravce Ferrovie della Calabria a kontrakt na brzdové systémy pro 59 šestinápravových tříčlánkových nákladních vozů Laados pro polského zákazníka CLIP. Společnost zároveň realizuje dodávky pro výrobce vozidel, jako jsou Škoda Group či Stadler, a získala v lednu 2026 dvě další zakázky pro jednotky a údržbová vozidla určená pro francouzský trh.

BORCAD jako přední evropský výrobce sedadel pro kolejová vozidla vyváží přibližně tři čtvrtiny své produkce a spolupracuje s největšími světovými výrobci vlaků. V roce 2025 uspěl ve výběrovém řízení na dodávky sedadel pro nové jednotky S-Bahn v Mnichově, což představuje jeden z nejvýznamnějších projektů v historii firmy na německém trhu. Produkty společnosti se dlouhodobě uplatňují v projektech v Německu, Rakousku, Švýcarsku i dalších evropských zemích a firma se zaměřuje na rozvoj spolupráce s výrobci moderních příměstských a regionálních jednotek pro západoevropské trhy.

U společnosti DT – Výhybkárna a strojírna (DTVS) tvoří export až 40 % obratu. I v roce 2025 se opírala především o dodávky na německý trh, ale zároveň dodávala výhybkové konstrukce a jejich součásti také například do Švýcarska, Belgie, Švédska, Norska, Itálie, Kanady či Velké Británie. Svou pozici v zahraničí chce dál posilovat a současně se postupně vracet na vzdálenější trhy, kam DTVS úspěšně dodávala v minulosti, například na jihoamerický trh. Konkurenční výhodou DTVS je vlastní výzkum a vývoj a schopnost pružně reagovat na velmi náročné technické a termínové požadavky našich zákazníků. Dokáže na zahraniční trhy vyvážet produkty od jednotlivých výhybkových komponent až po složité tramvajové objekty vážící několik desítek tun a dlouhé desítky metrů.

Z dalších exportně aktivních firem lze zmínit HŽP, firmu skupiny Moravia Steel a Třinecké železárny, která v roce 2025 dodávala komponenty pro projekty kolejových vozidel v Evropě, Asii i Severní Americe.  Mezi klíčové zakázky patřily dodávky pro tramvaje Škoda Group určené pro německý Kassel, komponenty pro elektrické jednotky Hyundai Rotem pro rychlovlak v Uzbekistánu s rychlostí až 320 km/h (42 vozů), pro příměstské vlaky MBTA vyráběné Hyundai Rotem (72 vozů) a pro projekt lokomotiv společnosti Romansys v Koreji (64 lokomotiv). Společnost zároveň získala nový trh ve Spojených státech, kde se podílí na dodávkách pro příměstské vlaky MBTA prostřednictvím společnosti Globe Connect LLC v Pensylvánii (48 vozů). V důsledku posunu některých zakázek do roku 2027 očekává HŽP v roce 2026 mírně nižší objem exportních aktivit ve srovnání s rokem 2025. Redat Recording realizoval export záznamových a diagnostických zařízení zejména pro španělského správce infrastruktury ADIF a nově také pro projekty v Černé Hoře, kde očekává pokračování dodávek i v roce 2026. RETEX dosáhl v roce 2025 historicky nejvyšší obrat téměř 32 milionů eur. V exportu dodal geotextilie pro významné infrastrukturní stavby v Polsku v hodnotě přibližně 3,5 milionu eur a současně posiloval pozici i na domácím trhu. V segmentu materiálů pro kolejová vozidla se společnost zaměřila především na akviziční aktivity a zajištění zakázek s výhledem do roku 2030, přičemž na veletrzích Trako, Eurasia Rail a Expo Ferroviaria získala nové zákazníky pro certifikované nehořlavé produkty určené pro sedadla a izolace ve vlacích. Hlavním cílem exportních aktivit společnosti zůstávají výrobci a partneři v rámci Evropské unie.

Významné exportní aktivity realizovala také společnost Passengera, dodavatel palubní konektivity, jejíž projekty v roce 2025 směřovaly především na trhy Blízkého východu a do zemí Evropské unie. Firma pokračovala v implementaci palubních komunikačních a datových systémů například v rámci projektu metra v Rijádu a realizovala zakázky na evropských trzích, zejména v Polsku. V průběhu roku zároveň rozšířila své působení do Itálie a Gruzie. V roce 2026 očekává další rozvoj exportních aktivit především na trzích Německa, Saúdské Arábie, Polska, Chorvatska, Maďarska, Rumunska a Ázerbájdžánu.

Společnost OLTIS Group, dodavatel IT systémů pro železnici, se v roce 2025 výrazně prosadila v oblasti digitálního řízení železniční dopravy. Klíčovým exportním projektem bylo napojení řídicích systémů dopravců na informační systém PKP-PLK, které umožnilo řízení mezinárodních přeprav mezi Českem a Polskem z jednoho systému. Významným projektem byl také systém SIMON pro tureckého dopravce Mars Logistics zahrnující dodávku a integraci 180 GPS jednotek pro sledování vagónů. Společnost se zároveň jako člen mezinárodního konsorcia zapojila do nabídky systému pro správce infrastruktury na Balkáně. V roce 2026 očekává další expanzi zejména v Polsku a ve střední a východní Evropě a v případě úspěchu probíhajících tendrů i posílení pozice v oblasti systémů pro správce infrastruktury.

Zkušební a výzkumný ústav a také certifikační autorita, VZÚ Plzeň, realizoval v roce 2025 exportní projekty v oblasti testování komponent kolejových vozidel, například pro tureckou společnost FZK a polskou firmu Greenbrier. V průběhu roku byly nově dojednány zakázky pro rumunskou společnost Astra Vagoane Călători, tureckého výrobce Bozankaya a italskou firmu Tenza a byla zahájena jednání s partnery v Indii. V roce 2026 pokračuje realizace projektů pro společnosti Bozankaya, FZK, Astra Vagoane Călători a Pesa a současně byla zahájena jednání s australskou firmou UGL týkající se testování komponent lokomotiv společnosti Wabtec.

Rok 2026: další posilování exportu a nové příležitosti

ACRI ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem zahraničních věcí a zastupitelskými úřady připravuje podnikatelské mise, účast na mezinárodních veletrzích i incomingové návštěvy zahraničních delegací.

„Zahraniční aktivity v roce 2026 navazují na dlouhodobou strategii podpory exportu. České firmy mají silné reference v Evropě i mimo ni a dokáží dodávat řešení odpovídající nejnovějším trendům – od modernizace infrastruktury přes bezemisní mobilitu až po digitalizaci a zabezpečení provozu. Aktivní ekonomická diplomacie pomáhá vytvářet konkrétní obchodní příležitosti i na náročných trzích. Dle odhadů členských firem by v letošním roce mohl nastat růst obratu až o 5 % oproti roku minulému,“ uvedla Marie Vopálenská.

Mezi plánované aktivity patří podnikatelské mise do Tádžikistánu a Kyrgyzstánu, incomingová návštěva indické delegace v České republice, projekt ekonomické diplomacie v Portugalsku, účast na veletrhu RailwayTech Indonesia a společná národní expozice českého železničního průmyslu na veletrhu InnoTrans 2026 v Berlíně. Tyto kroky mají dále posilovat exportní pozici českých firem a podporovat jejich zapojení do mezinárodních projektů a partnerství.

Zdroj: Asociace podniků českého železničního průmyslu

V týdnu začne v Karlových Varech první etapa opravy Pražského mostu

V týdnu se pro dopravu uzavře část Pražského mostu v Karlových Varech, který Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v následujících dvou letech opraví. Informoval o tom ředitel karlovarské pobočky ŘSD Lukáš Hnízdil. Provoz opravy zhruba za 100 milionů korun bez daně omezí vždy pouze na stavební sezonu. V první etapě se na objízdnou trasu odkloní výjezd z města směrem na Prahu, za rok bude následovat omezení průjezdu opačným směrem.

Pražský most se skládá ze dvou oddělených mostů, jejichž opravu naplánovalo ŘSD do dvou stavebních sezon. „V té letošní bude provedena výměna hydroizolace, výměna asfaltových vrstev, vzniknou nové římsy, nový zádržný systém a nové dilatační závěry,“ řekl Hnízdil. Provoz na silnici I/6 ve směru od Chebu na Prahu se tak přesune na objízdnou trasu ulicemi Bohatická a Dalovická. Uzavřen bude také sjezd z I/6 na I/13 ve směru na Chomutov a provoz bude veden po totožné objízdné trase, která bude vyznačena přechodným dopravním značením.

Stavební práce provede společnost LIZDROJ s. r. o. za 95,867 milionu korun bez DPH. Ve druhé etapě v roce 2027 se práce zaměří na druhý z mostů a omezena bude doprava v opačném směru, tedy na vjezdu do města. Vyměněna budou kromě všech vrstev vozovky také svodidla a mostní ložiska. Cílem je podle ŘSD prodloužení životnosti mostu o desítky let.

Obě etapy rekonstrukce Pražského mostu naplánovalo ŘSD tak, aby se nepotkávaly s dalšími opravami, například na průtahu městem nebo na silnici I/13. Přesto se podle primátorky Andrey Pfeffer Ferklové (ANO) mohou ve městě hlavně ve špičce tvořit kolony. Na druhou polovinu roku 2027, kdy by měly opravy Pražského mostu končit, plánuje vedení lázeňského města opravu dalšího zásadního přemostění řeky Ohře – Chebského mostu v centru města.

Oprava Pražského mostu je důležitá i z toho pohledu, že od Prahy se ke Karlovým Varům přibližuje dálnice D6. Zbývá zahájit dva poslední úseky u Karlových Varů, a to Žalmanov – Olšová Vrata a Olšová Vrata – Karlovy Vary. V roce 2027 ŘSD plánuje zprovoznění zhruba 15 kilometrů dálnice mezi Žalmanovem, Knínicemi a Bošovem.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář

SITL