Domů Blog

Přístav Los Angeles zažil v září nejrušnější měsíc ve své historii

Kontejnerový terminál s portálovými jeřáby a loděmi při západu slunce
Foto: Unsplash / Foto K.

Přístav Los Angeles, největší kontejnerový přístav ve Spojených státech, odbavil v září 2026 přes 1,04 milionu TEU, meziročně o 18,1 % více. Byl to nejsilnější měsíc za 118 let jeho existence. Rekordy padly také u dovozu, prázdných kontejnerů i za celé třetí čtvrtletí.

Přístav Los Angeles přeložil v září celkem 1 042 652 TEU (kontejnerových jednotek o délce 20 stop). Předchozí měsíční rekord z července 2025 tak překonal o více než 20 tisíc kontejnerů. Meziročně objem vzrostl o 18,1 %.

Hlavním tahounem byl dovoz. Přístav odbavil 546 696 TEU naložených importních kontejnerů, což je nejvíce v jeho historii – o 19 % více než v září 2025 a o 26 % nad pětiletým průměrem. Podle výkonného ředitele přístavu Gena Seroky to bylo už podesáté, kdy Los Angeles za měsíc zvládl přes 500 tisíc naložených importních kontejnerů; žádný jiný americký přístav podle něj tuto hranici zatím nepřekonal ani jednou.

Vývoz stoupl o 10 % na 125 571 TEU, přesto ho vedení přístavu hodnotí jako slabší, než bývá obvyklé. Rekordní byl naopak počet prázdných kontejnerů – 371 206 TEU, meziročně o 20,4 % více. Podle Seroky šlo o očekávaný vývoj: rejdaři po silném dovozu vracejí volné kontejnery zpět do Asie.

Rekordní bylo i celé třetí čtvrtletí s přibližně 3 miliony TEU a samostatný rekord padl také za čtyři měsíce od června do září, kdy přístav přeložil téměř 4 miliony TEU. Za prvních devět měsíců roku dosáhl objem 8 081 625 TEU, o 3,38 % více než ve stejném období loňského roku.

Silné výsledky vedení přístavu vysvětluje pokračující spotřebitelskou poptávkou a růstem americké ekonomiky. Obchodníci a další dovozci podle něj přiváželi zboží na vánoční sezonu a zároveň doplňovali zásoby. Roli hrají i problémy na trasách přes Suezský a Panamský průplav, kvůli nimž část nákladu míří právě přes Los Angeles. Původně přístav počítal s přírůstkem kolem 5 %, nyní očekává vyšší, konkrétní číslo ale neuvedl.

Výhled na příští tři až šest měsíců hodnotí vedení přístavu opatrně optimisticky. Nevylučuje, že novou nejistotu může přinést změna obchodní politiky, do čtvrtého čtvrtletí však podle něj přístav vstupuje v dobrém tempu.

Narušení plavebních tras přes Suezský průplav se dotýká i evropských dovozců zboží z Asie, kteří musejí počítat s delšími trasami kolem Afriky a s tím spojenou delší dobou přepravy. Vývoj v amerických přístavech je přitom pro evropské exportéry a speditéry důležitým ukazatelem poptávky na největším spotřebitelském trhu světa i dostupnosti kontejnerů a lodních kapacit na globálních trasách.

Zdroj: eLogistika.info

Ministerstvo odmítlo námitky ČD proti vítězství RegioJetu v tendru na R10

Ministerstvo dopravy odmítlo námitky Českých drah (ČD) proti vítězství RegioJetu v soutěži na provoz linky R10 Praha – Hradec Králové – Trutnov. ČD zpochybnily výsledek kvůli ceně, kterou RegioJet nabídl. Zatímco národní dopravce požadoval 102,42 koruny za kilometr, RegioJet 70,4 koruny. České dráhy se ještě mohou obrátit na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Informoval o tom server Zdopravy.cz. Provoz linky má RegioJet převzít v prosinci 2028 právě od ČD.

„Rozhodnutí ministerstva dopravy o námitkách ve věci výběru vítěze linky R10 je čerstvý dokument a v současnosti se s ním seznamuje. O případných dalších krocích tak budeme informovat později,“ sdělil na dotaz ČTK mluvčí ČD Petr Šťáhlavský.

Vítěz tendru bude na lince jezdit šest let s možností prodloužení o další dva roky. Stejně jako nyní mají rychlíky dopravce mezi Prahou a Hradcem Králové jezdit každou hodinu, až do Trutnova pojede každý druhý spoj. Předpokládaná hodnota zakázky je 3,36 miliardy korun bez DPH.

Podle dřívější tiskové zprávy RegioJet chce na lince nasadit renovované vozy, jejichž komfort a servis má odpovídat úrovni dálkových vlaků InterCity. V Hradci Králové by chtěl dopravce otevřít RegioJet Lounge pro čekající cestující. „Chceme, aby kvalitní služba nezačínala až nástupem do vlaku, ale už před samotnou cestou,“ uvedl majitel společnosti Radim Jančura.

Do konce letošního roku ministerstvo plánuje vypsat soutěž na poskytovatele dopravy na lince R20 z Prahy do Děčína a R23 z Kolína do Ústí nad Labem, první v současné době provozují ČD, druhou RegioJet. Další harmonogram soutěží bude vycházet z Plánu dopravní obslužnosti pro roky 2027 až 2034, který bude ministerstvo projednávat a schvalovat v následujících měsících.

Letos ministerstvo vybralo poskytovatele pro několik linek. V tendru na tři rychlíkové linky z Brna R8 do Bohumína, R12 do Jeseníku či Šumperka a R13 přes Břeclav do Olomouce uspěly ČD, které budou linky provozovat od prosince 2027. První z linek nyní provozuje společnost RegioJet, zbývající dvě ČD.

Linku Ex36 z Prahy přes Plzeň a Domažlice na hranice s Německem bude od prosince pět let provozovat společnost Leo Express, která nahradí ČD. Česká a německá strana také letos vypsaly společnou soutěž na následných 15 let od roku 2031. Do soutěže na provozovatele R26 mezi Prahou a Českými Budějovicemi přišla nabídka pouze od Arrivy, která na lince jezdí od roku 2022.

Zdroj: ČTK

Na nádražích německých drah DB platí ode dneška zákaz konzumace alkoholu

Na všech německých nádražích bude od čtvrtka platit zákaz konzumace alkoholu. Oznámila to železniční společnost Deutsche Bahn (DB), která si od tohoto kroku slibuje zvýšení bezpečnosti zaměstnanců i cestujících. K zákazu se dráhy rozhodly po sérii útoků na železniční zaměstnance. Ten nejvážnější se odehrál v únoru, kdy cestující napadl průvodčího, který těžkým zraněním později podlehl. Soud poslal útočníka na deset let do vězení.

„Od zítřka platí na všech nádražích Deutsche Bahn zákaz konzumace alkoholu. Dráhy DB tím zavádějí další opatření k větší bezpečnosti a čistotě na nádražích,“ uvádí prohlášení. Železniční společnost poznamenala, že zákaz již nyní platí na zhruba čtyřech desítkách stanic, kde je již nyní patrný úbytek odpadků i konfliktů. Zákaz se vztahuje na 5400 nádraží a také na zhruba 300 stanic.

Dráhy zveřejnily také průzkum, ve kterém 79 procent dotazovaných se zákazem alkoholu souhlasí. Osm procent lidí se k zákazu staví neutrálně, devět procent ho pak odmítá. Zbývající čtyři procenta respondentů na otázku k zákazu alkoholu neposkytla žádnou odpověď.

Zákaz alkoholu se nevztahuje na nádražní restaurace a hospody. Lidé také mohou mít u sebe v taškách uzavřené alkoholické nápoje.

Na dodržování zákazu bude dohlížet ostraha. Při opakovaných porušeních hrozí DB zákazem vstupu na nádraží.

Agentura DPA upozornila, že tvrdou zkouškou budou pro nové zákazy dny, kdy se hrají velké fotbalové zápasy. Řada fanoušků na ně jezdí vlakem a často při tom popíjejí alkohol.

Zdroj: ČTK

Brněnský dopravní podnik chystá nákup 40 tramvají a 40 trolejbusů

Brněnský dopravní podnik vypsal dvě velké zakázky na obnovu tramvajové a trolejbusové flotily. V letech 2028 a 2029 chce koupit 12 tramvají, na dalších 28 chce uzavřít opci. Ve stejných letech chce převzít 30 kloubových bateriových trolejbusů a opce má platit na dalších deset kusů. Uvedl to web Zdopravy.cz. Mluvčí podniku Hana Tomaštíková ČTK řekla, že část autobusů postupně nahradí právě trolejbusy.

V případě tramvají poptává podnik obousměrné, zhruba 30 metrů dlouhé, tramvaje. Charakteristikou tomu odpovídají vozy 45T od Škody Group, jichž Brno v posledních letech převzalo 40. „Vyhodnotili jsme, že z dopravního i provozního hlediska jsou pro nás obousměrné tramvaje nejlepším řešením,“ řekla Tomaštíková. Nahrazovat budou postupně tramvaje T3 a T6 a případně také obousměrné tramvaje KT8 z přelomu 80. a 90. let minulého století. Cena za 40 tramvají by měla činit nejvýše 3,6 miliardy korun, tedy 90 milionů za jeden vůz. Obousměrné tramvaje využívá podnik primárně na lince 8, kde jsou nutností, či při výlukách. Budou potřeba také na lince 10, pokud příští rok dopravní podnik obnoví část tratě ze Stránské skály do Líšně. Na konci totiž nebude smyčka, ale úvrať jako na obou konečných linky 8.

Kloubové trolejbusy mají stát nejvýše 800 milionů korun, tedy 20 milionů za kus. Stejně jako v případě tramvají podnik vyloučil z účasti výrobce, kteří nemají sídlo v Evropské unii, Evropském hospodářském prostoru či ve Švýcarsku. Mimo hru tak zůstává například výrobce trolejbusů z Turecka Bozankaya.

Brno má v současnosti 70 kloubových vozů, což je zhruba polovina všech. Nejstarší typ 31Tr je z roku 2015, nicméně podnik neplánuje tento nákup jako náhradu. Trolejbusy mají postupně nahrazovat na některých linkách autobusy. Na některých trasách se chystá podnik zavést troleje, na některých budou jezdit právě bateriové trolejbusy, které zvládnou část cesty bez napájení z trolejí. „Rozšíření vozového parku je v souladu se strategií města s názvem Čistá mobilita, zároveň je to v souladu s dodržením legislativy, která vyžaduje náhradu naftových autobusů,“ řekla Tomaštíková.

Zdroj: ČTK

VŠB-TUO otevřela centrum s polygonem pro testování autonomních vozidel

Pohled z kabiny řidiče na silnici v noci se světelnými stopami
Foto: Unsplash / Samuele Errico Piccarini

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO) otevřela 12. října 2026 nové výzkumně-vývojové centrum CPIT TL4. Jeho součástí je 380 metrů dlouhý polygon pro testování chytrých aut a robotických systémů, první svého druhu na českých univerzitách. Projekt podpořila evropská dotace 126 milionů korun.

Nová šestipodlažní budova a přilehlý polygon jsou největší investiční akcí projektu REFRESH (Research Excellence For Region Sustainability and High-tech Industries), který je financován z Operačního programu Spravedlivá transformace. Jeho cílem je přispět k proměně Moravskoslezského kraje v „chytrý a zelený“ region a nabídnout výzkumníkům i průmyslovým partnerům moderní zázemí pro spolupráci.

Budova bude sloužit především k výzkumu a vývoji automatizovaného řízení vozidel, systémů pro e-mobilitu a informačních a komunikačních technologií pro průmysl. Odborníci se zaměří hlavně na aplikace umělé inteligence a strojového učení, digitální dvojčata a zpracování signálů a obrazových dat. Jedním z pilířů centra je společné pracoviště s korejským institutem KATECH, který patří mezi světové lídry v automobilových technologiích.

„Naším cílem není teorie do šuplíku, ale aplikovaný výzkum s rychlým transferem do praxe,“ uvedl rektor VŠB-TUO a ředitel projektu REFRESH Igor Ivan.

Podle Petra Šimoníka, proděkana Fakulty elektrotechniky a informatiky a vědeckého ředitele Industry 4.0 & Automotive Lab projektu REFRESH, centrum umožní rozvoj nových směrů výzkumu – například řídicího systému pro nákladní automobily a vozidla městské hromadné dopravy, e-mobility, laboratoří pro humanoidní roboty nebo pokročilého hodnocení signálů. Pracovny jsou propojené s laboratořemi a centrum se má naplno věnovat spolupráci s firmami.

Polygon s letištním povrchem a sítí 5G

Experimentální polygon je dlouhý 380 metrů a jeho trasa má zatáčky s různými poloměry, aby odpovídala potřebám testování autonomních vozidel. Při stavbě byl použit cementobetonový kryt, jaký se používá na letištích, se speciálním česaným povrchem. K dispozici je také vysokorychlostní síť 5G a další komunikační sítě, které chytrá mobilita potřebuje.

„Jedná se o uzavřené prostředí pro mobilní prostředky od automobilů až po humanoidy,“ popsal polygon Petr Šimoník. Podobné areály podle něj existují na zámořských univerzitních kampusech, mezi českými univerzitami je však VŠB-TUO první. Podle ředitelky programu Spravedlivá transformace na Ministerstvu životního prostředí Radany L. Kratochvílové tak vědci ani partneři z průmyslu nebudou muset jezdit na cizí testovací dráhy.

Základní údaje o centru CPIT TL4

  • zahájení výstavby: leden 2025
  • náklady na budovu a polygon: přibližně 110 milionů korun
  • celková dotace včetně vybavení: 126 milionů korun
  • zázemí pro zhruba 50 výzkumníků
  • 92 fotovoltaických panelů o výkonu necelých 54 kWp (40 na střeše, 52 na fasádě) a tepelné čerpadlo jako hlavní zdroj tepla a chladu
  • dešťová voda ze střechy, parkoviště a části polygonu se zachytává v akumulační nádrži a vsakuje do podloží

Generálním zhotovitelem stavby byla společnost VAMOZ CONSTRUCTION ze skupiny Promet Group. Moravskoslezský kraj má z Operačního programu Spravedlivá transformace k dispozici 18,9 miliardy korun na proměnu bývalého uhelného regionu. Mezi další podpořené vědecké projekty patří vodíkový projekt CEET H2 a projekt LERCO Ostravské univerzity.

Zdroj: VŠB-TUO

Constellation posiluje v Norsku, převezme chladírenský sklad Impruv

Zmražené ryby uložené v kovových skladovacích koších v chladírenském skladu

Evropský provozovatel chladírenských skladů Constellation Cold Logistics převezme norskou společnost Impruv Logistics. Získá tím nový sklad v Langangenu u Porsgrunnu s 25 000 paletovými místy s řízenou teplotou a jeho kapacita v Norsku vzroste na zhruba 90 000 paletových míst.

Akvizici obě firmy oznámily 12. října. Impruv Logistics je mladá norská společnost, která se specializuje na chladírenské skladování a logistiku potravin. Provozuje nově postavený areál v Langangenu nedaleko Porsgrunnu na jihu Norska, jehož poloha je výhodná pro výrobce potravin, dovozce i distributory v regionu. Kromě skladových kapacit přináší Impruv do skupiny také vlastní přepravní služby. Kupní cenu strany nezveřejnily a transakce ještě nebyla dokončena.

Síť v deseti zemích

Constellation Cold Logistics se profiluje jako nezávislý evropský poskytovatel skladování s řízenou teplotou a služeb chladírenského řetězce. Působí v deseti zemích a nabízí více než 1,2 milionu paletových míst. Po dokončení transakce se sklad v Langangenu stane součástí této sítě a tým Impruvu se spojí se stávajícím norským týmem skupiny. V samotném Norsku bude mít Constellation k dispozici přibližně 90 000 paletových míst, takže nový areál bude tvořit zhruba 28 procent jeho tamní kapacity.

Firma postavená na vlastním softwaru

Impruv zahájil provoz teprve v polovině prosince 2025. Založili ho odborníci s dlouholetou praxí v logistice potravin, skladování a řízení dodavatelských řetězců. Podle předsedy představenstva Bernta Oveho Søvika bylo od začátku cílem vybudovat moderní logistickou firmu opřenou o vlastní IT řešení, která mají partnerům přinášet konkurenční výhodu. První měsíce provozu podle něj potvrdily, že tento koncept funguje, a začlenění do větší skupiny má umožnit další růst obou stran.

Jan Nielsen, ředitel Constellation pro severské země, zdůrazňuje, že skupina nekupuje jen další chladírenské kapacity. Oceňuje znalosti týmu v oblasti potravinové logistiky a kvalitu provozu a očekává, že zkušenosti a důraz Impruvu na zákazníka prospějí celé síti. Zdroje a velikost Constellation mají naopak podpořit další fázi rozvoje norského provozu. Generální ředitel Impruvu Morten Hagen Vanneviken vidí ve spojení příležitost pokračovat v dosavadní práci s partnerem, který zná trh, sdílí dlouhodobé cíle a má potřebné měřítko. Přínos podle něj pocítí zákazníci i zaměstnanci.

Konsolidace chladírenské logistiky

Transakce zapadá do širšího trendu, kdy velké sítě chladírenských skladů v Evropě rozšiřují kapacity převzetím menších regionálních provozovatelů s moderními sklady. Chladírenské skladování je náročné na investice i na energie a nové kapacity se budují pomalu, proto je pro velké hráče převzetí hotového a fungujícího provozu rychlejší cestou k růstu. Pro výrobce a obchodníky s potravinami to znamená možnost obsluhovat více trhů prostřednictvím jednoho logistického partnera, pro menší firmy zase přístup ke kapitálu a zázemí velké skupiny.

Zdroj: eLogistika.info

Robot TAROS s autonomií z FEL ČVUT zvládl zásobovací misi v terénu

Kolový robotický podvozek se senzory
Ilustrační foto: Kinsey Wang / Unsplash

Výzkumníci FEL ČVUT s Univerzitou obrany a VOP CZ otestovali autonomní navigaci bezosádkového vozidla TAROS na cvičení ARTEX 2026 v Portugalsku. Platforma za dva týdny ujela přes 100 km, z toho několik desítek autonomně, a zapojila se do zásobovací mise, při níž operátor jen dohlížel.

Cvičení ARTEX 2026 probíhalo od 28. září do 9. října. Český tým se ho zúčastnil v rámci iniciativy Evropské obranné agentury (EDA) HEDI OPEX26-1 India Pass. Cílem bylo ověřit schopnosti autonomních pozemních systémů v podmínkách blízkých reálnému nasazení.

Fakulta elektrotechnická ČVUT vyvíjí systém autonomní navigace pro šestikolovou bezosádkovou platformu TAROS společnosti VOP CZ. Ta v použité konfiguraci uveze náklad až 600 kilogramů a uplatnění může najít například při zásobování jednotek nebo evakuaci raněných.

Vozidlo opakovaně autonomně absolvovalo trasy dlouhé přibližně 2,5 až 3 kilometry po nezpevněných cestách i mimo ně, včetně terénu s hustou vegetací. Při autonomní navigaci dosahovalo rychlosti až 8 km/h. Operátor zadá cíl a případně pomocné body, trasu mezi nimi plánuje robot sám. Pomocí laserového senzoru LiDAR vytváří mapu okolí, vyhodnocuje průjezdnost terénu a reaguje na překážky. Pokud narazí na situaci, kterou nedokáže bezpečně vyřešit, zastaví a předá řízení operátorovi.

Ve spolupráci s portugalskou armádou se TAROS podílel na zásobování předsunutých jednotek. První část úvodní mise absolvoval v režimu vzdáleného řízení po zpevněné komunikaci, zbytek a všechny další mise zvládl autonomně po nerovné terénní cestě určené pro obrněnou techniku. Tým ověřil i noční provoz – díky LiDARu, který není závislý na denním světle, vozidlo autonomně projelo několik set metrů dlouhou trasu. Další scénář simuloval evakuaci raněného na nosítkách na zhruba 2,5 km dlouhé trase v režimu vzdáleného řízení.

„U řešení ČVUT pozitivně vnímáme přístup, kdy operátor zadává úkol a následně především dohlíží na jeho plnění, aniž by musel průběžně zasahovat do řízení platformy,“ uvedl kapitán Štěpán Konecký z Armády ČR. Podle něj řada dalších bezosádkových pozemních prostředků na cvičení spoléhala hlavně na vzdálené řízení.

„Pro nás je zásadní dostat výzkum z laboratoře do podmínek, které se co nejvíce blíží reálnému nasazení,“ říká prof. Jan Faigl, vedoucí Laboratoře výpočetní robotiky FEL ČVUT.

Vývoj probíhá také v rámci projektu TA ČR PRODEF SARMO podporovaného Ministerstvem obrany ČR a přispívá k výzkumu bezpečné spolupráce člověka a robotů v Národním centru umělé inteligence. Zkušenosti z cvičení využijí výzkumníci ke zdokonalení autonomního řízení a uživatelského rozhraní.

Zdroj: ČVUT

Náklad u Turkish Airlines roste rychleji než počet cestujících

Otevřený nákladový prostor letadla s paletami a kontejnery
Ilustrační foto: Sevcan Alkan / Unsplash

Turkish Airlines včetně dceřiné AJet přepravily v září 205 700 tun nákladu a pošty, o 13 % více než před rokem. Za devět měsíců roku 2026 jde zhruba o 1,8 milionu tun (+10,6 %). Nákladní byznys tak roste výrazně rychleji než nabízená kapacita sedadel i počet cestujících.

Rozdíl mezi nákladní a osobní částí byznysu je patrný z porovnání kapacit. Zatímco objem přepraveného nákladu se v září zvýšil o dvouciferné procento, nabízená kapacita sedadel vzrostla jen o 2,5 %. Za období leden až září se počet nabízených sedadel zvýšil o 4,4 %, objem nákladu však o 10,6 %.

Turecký dopravce využívá pro přepravu zboží dva zdroje kapacity: vlastní nákladní letadla a podpalubní prostory v mezinárodní síti osobních linek. Konsolidovaná flotila skupiny čítala na konci září 567 letadel.

Také osobní doprava přitom roste, i když pomaleji. V září skupina přepravila 9 milionů cestujících při průměrném vytížení 86,8 %. Od ledna do září využilo služby Turkish Airlines a AJet 73 milionů lidí, o 5,2 % více než ve stejném období loňského roku.

Klíčovým uzlem sítě zůstává domovské letiště v Istanbulu. Podle evropské letištní asociace ACI Europe bylo v letní sezoně nejvytíženějším letištěm Evropy podle počtu cestujících, jen v srpnu jím prošlo 8,6 milionu lidí. Hustá síť dálkových osobních linek z Istanbulu zároveň nabízí velký objem podpalubní kapacity pro letecké zásilky.

Pro evropské a české odesílatele je vývoj důležitý tím, že přestupní uzly typu Istanbulu nabízejí alternativu k přímým nákladním linkám do Asie, Afriky a na Blízký východ. Kombinace nákladních letadel a podpalubí osobních spojů zvyšuje počet možných odletů a pružnost při plánování leteckých zásilek.

Zdroj: eLogistika.info

Brno chystá za 800 milionů modernizaci trolejbusové vozovny Komín

Trolejbus městské hromadné dopravy na ulici
Ilustrační foto: The Transport Enthusiast DC / Unsplash

Dopravní podnik města Brna vypsal výběrové řízení na zhotovitele modernizace trolejbusové vozovny v Komíně. Projekt za předpokládaných 800 milionů korun zvýší kapacitu areálu a přinese novou halu údržby, byty pro zaměstnance i hasičskou zbrojnici. Zkušební provoz se plánuje do konce června 2029.

Vozovna Komín slouží jako zázemí brněnské trolejbusové dopravy. Na řadu přichází po modernizaci tramvajové vozovny v Pisárkách a vedle probíhající modernizace vozovny Slatina.

„Předpokládané náklady na modernizaci vozovny Komín činí 800 miliónů korun. Jde o obrovskou investici do budoucnosti brněnské MHD, proto budeme aktivně usilovat o spolufinancování projektu z Operačního programu Doprava 2021–2027, což pomůže ulevit městskému rozpočtu,“ uvedl Petr Kratochvíl, radní města Brna pro dopravu.

„Naším cílem je vytvořit moderní zázemí, které odpovídá nárokům 21. století. Areál zkapacitníme, zlepšíme podmínky pro údržbu a parkování trolejbusů a vybudujeme zde nové zázemí a byty pro naše zaměstnance,“ řekl Miloš Havránek, generální ředitel Dopravního podniku města Brna.

Modernizace bude rozdělena do několika fází tak, aby na sebe plynule navazovaly demoliční práce a výstavba nových objektů. V první etapě vybraný dodavatel zpracuje dokumentaci pro odstranění stávajících objektů a zajistí zahájení demolic, souběžně poběží projektová příprava a samotná výstavba vozovny. Zadávací řízení se řídí mezinárodními smluvními podmínkami FIDIC, které umožňují propojit projektové práce s výstavbou.

Projekt zahrnuje:

  • parkovací objekt pro trolejbusy se zázemím a byty pro zaměstnance,
  • novou halu údržby a oprav s myčkou, pracovištěm denního ošetření, diagnostikou a provozy údržby,
  • energocentrum s měnírnou a parkoviště pro osobní automobily,
  • novou hasičskou zbrojnici pro JSDH Brno-Komín,
  • úpravu vjezdů do areálu a dopravního napojení na ulice Jundrovská a Podveská.

Uvedení trolejbusové vozovny do zkušebního provozu dopravní podnik předpokládá do konce června 2029. Byty pro zaměstnance a hasičská zbrojnice mají být hotové do prosince téhož roku.

Zdroj: DPMB

Geopolitika a AI vedou žebříček trendů dodavatelských řetězců 2027

Letecký pohled na kontejnerový terminál s jeřáby a námořním přístavem

Nestabilita světové politiky a obchodu se dostala na první místo žebříčku deseti hlavních trendů dodavatelských řetězců pro rok 2027, který sestavila mezinárodní asociace ASCM. Umělá inteligence zůstává důležitá, odborníci ji ale nově rozdělují do několika samostatných oblastí – od autonomního řízení přes kvalitu dat až po připravenost lidí.

Americká asociace pro řízení dodavatelských řetězců ASCM (Association for Supply Chain Management) představila nový přehled na své konferenci CHAINge v kalifornském Long Beach. Na seznamu pracovala podkomise s více než 35 členy zhruba čtyři až pět měsíců a výhled se týká horizontu tří až pěti let. Kompletní zpráva má vyjít v prosinci.

Prvenství patří geopolitické roztříštěnosti a nepředvídatelné obchodní politice včetně cel. Na druhém místě je agentní umělá inteligence a autonomní řízení dodavatelských řetězců, třetí příčku obsadila proměna pracovní síly spolu s nedostatkem talentů a potřebou znalostí o AI. Následují datové základy a správa AI, kybernetická bezpečnost včetně rizik u vzdálenějších článků řetězce, úplná viditelnost a dohledatelnost napříč více úrovněmi dodavatelů, fyzická AI s robotikou a automatizací skladů, integrované řízení rizik, dodavatelský řetězec jako zdroj tržeb a hodnoty a na desátém místě regionalizace výroby, nákup od více dodavatelů a rozprostřené výrobní sítě.

Předseda podkomise Armand van Oostrom, který přednáší na Haagské univerzitě aplikovaných věd, upozornil, že firmy by na nestabilitu neměly jen reagovat, ale počítat s ní už při návrhu sítí a strategii nákupu. Budoucnost podle něj předvídat nelze, a proto musí být řetězce odolné a pružné. Matt Talbert, senior manažer výzkumu ASCM, doplnil, že krizové scénáře nemají ležet v šuplíku do příští krize, ale je třeba je průběžně aktualizovat.

U umělé inteligence autoři doporučují brát ji jako soubor navazujících schopností, nikoli jako jeden projekt. Výzkum ASCM ukazuje, že systémy, které samy provádějí rozhodnutí, jsou zatím vzácné; běžnější je využití AI pro analýzy a doporučení. Odborníci proto radí začínat malými, kontrolovanými pokusy a teprve potom je rozšiřovat. S tím souvisí i dopad na zaměstnance – část rutinních pozic v zákaznickém servisu nebo správě zásob může zaniknout, a o to důležitější bude kritické myšlení a znalost procesů.

Přehled zdůrazňuje i propojení s IT: výpadek informačních systémů se podle ASCM snadno promění ve výpadek dodávek. Řídicí věže se mají vyvíjet od sledovacích panelů k centrům, která umožní řešit hlavně výjimky místo dohledávání jednotlivých zásilek. Logistici by také měli soustavně dokumentovat zásahy, jimiž předešli výpadkům, aby vedení firem vidělo jejich přínos. Udržitelnost se do první desítky letos nedostala, podle autorů to ale neznamená, že by přestala být důležitá.

Pro české firmy jsou závěry aktuální zejména v oblasti kybernetické bezpečnosti – evropská směrnice NIS2 zahrnuje mezi regulovaná odvětví také dopravu. ASCM je v Česku známá především díky mezinárodním certifikacím CPIM a CSCP, které absolvují i tuzemští odborníci na nákup, plánování a logistiku.

Zdroj: eLogistika.info