Domů Blog

2. čtvrtletí 2026: Průmyslový trh zůstává stabilní navzdory vyšší neobsazenosti

Od
Karolína Vágnerová
-

Industrial Research Forum oznamuje údaje o trhu se skladovými a výrobními nemovitostmi ve druhém čtvrtletí 2026

  • Celková nabídka moderních průmyslových prostor dosáhla 13,78 milionu m2.
  • Hrubá realizovaná poptávka po průmyslových prostorách oproti minulému čtvrtletí mírně vzrostla a dosáhla 451 600 m2.
  • Na konci Q2 2026 bylo v České republice v aktivní výstavbě 1,11 milionu m2 průmyslových ploch, přičemž spekulativně se staví 26 % z nich.
  • Míra neobsazenosti meziročně vzrostla o 98 bazických bodů, mezikvartálně vzrostla o 110 bazických bodů a dosáhla úrovně 5,8 %.
  • Průměrné nejvyšší dosahované nájemné v Praze zůstalo stabilní a činilo přibližně 7,00 – 7,50 eur za m2měsíčně.

KOMENTÁŘ

Jiří Kristek, vedoucí služeb nájemcům v České republice, Cushman & Wakefield:

 

„Situace na trhu průmyslových prostor se stabilizovala. Poptávku po nových prostorech nadále pohánějí především výrobní společnosti, které často konsolidují více provozů do jedné lokality nebo zvažují přesun výroby do nových oblastí. Významným tématem mezi nájemci zůstává dostupnost pracovní síly, která v řadě zavedených lokalit chybí. Firmy proto stále častěji vyhledávají regiony s lepším potenciálem získat kvalifikované zaměstnance.

 

Současně roste objem neobsazených prostor, což vytváří příležitosti pro nájemce k přejednání nájemních podmínek nebo k relokaci do lokalit nabízejících výhodnější podmínky. Tento trend je zvláště patrný v některých regionech, například na Plzeňsku a Ostravsku, kde je tlak na podmínky velmi výrazný.“

CELKOVÁ NABÍDKA PRŮMYSLOVÝCH PROSTOR V ČR

Celková plocha moderních průmyslových prostor určených k pronájmu v České republice dosáhla 13,78 milionu čtverečních metrů. Na trh bylo dodáno celkem 189 600 m2 skladových ploch v 10 průmyslových parcích. To představuje 37% pokles ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Meziročně nová nabídka klesla o 21 %.

Mezi největší dokončené projekty ve druhém čtvrtletí 2026 patřily průmyslové haly v CTParku Brno Líšeň (45 000 m²) a EQT Exeter Parku Prague D8 Lužec (44 200 m²), přičemž oba projekty byly dokončeny spekulativně. Třetí největší dokončenou budovou byla hala v Aventin Business Park Dyje (24 500 m²), která byla v době dokončení plně obsazena.

PROJEKTY VE VÝSTAVBĚ

Na konci druhého čtvrtletí roku 2026 bylo ve výstavbě celkem 1 107 300 m2 skladových a výrobních prostor, což představuje 4% pokles oproti předchozímu čtvrtletí a 11% pokles ve srovnání se stejným obdobím minulého roku. Přibližně 26 % z celkové plochy ve výstavbě se nachází v Praze a Středočeském kraji, následuje Ústecký kraj s 23% podílem.

Podíl spekulativní výstavby mezikvartálně klesl z 36 % na 26 %. V průběhu druhého čtvrtletí 2026 byla zahájena výstavba pouze 62 400 m2moderních průmyslových prostor, přičemž 46 % těchto prostor se začalo stavět spekulativně.

REALIZOVANÁ POPTÁVKA

Hrubá realizovaná poptávka (včetně renegociací) dosáhla v druhém čtvrtletí 451 600 m2. To představuje nárůst o 9 % oproti předchozímu čtvrtletí a meziroční nárůst o 45 %. Podíl renegociací na celkové hrubé realizované poptávce se snížil na 45 % oproti předchozímu kvartálu (53 %).

Čistá poptávka činila v druhém čtvrtletí roku 2026 celkem 248 400 m2, což představovalo mezičtvrtletní nárůst o 32 % a meziroční nárůst o 40 %.

Největší transakcí tohoto kvartálu byla renegociace v Prologis Park Prague Airport o velikosti 41 800 m², kterou uzavřela distribuční společnost působící v segmentu módního maloobchodu. Druhou největší realizovanou transakcí tohoto kvartálu byl předpronájem v CTParku Žatec o velikosti 30 500 m2, který podepsala výrobní společnost z automobilového sektoru. Třetí největší transakcí byl rovněž předpronájem realizovaný distribuční společností ze sektoru e-commerce v Panattoni Business Parku Kladno I o velikosti 30 200 m².

NEOBSAZENOST

Na konci druhého čtvrtletí roku 2026 činila míra neobsazenosti v České republice 5,8 %, což představuje meziroční nárůst o 98 bazických bodů a mezikvartální nárůst o 110 bazických bodů. Celkově je na trhu v současné době 796 000 m2 moderních průmyslových prostor připravených k okamžitému nastěhování. Neobsazenost průmyslových skladových prostor v Praze a Středočeském kraji vzrostla a na konci druhého čtvrtletí 2026 dosáhla 4,4 %.

NÁJEMNÉ

Nejvyšší dosahované nájemné průmyslových a logistických nemovitostí (tzv. prime headline) v České republice zůstalo v druhém čtvrtletí roku 2026 stabilní na úrovni 7,00–7,50 eur/m2/měsíc. Nejvyšší dosahované nájemné u projektů city logistiky v Praze dosahuje úrovně 8,25–10,00 eur/m2/měsíc. Ve vybraných lokalitách mimo Prahu se nájemné pohybuje na úrovni okolo 5,50–6,60 eur/m2/měsíc. Výše nájemného za kancelářské vestavky dosahuje 9,50–12,50 eur/m2/měsíc. Obvyklá výše servisních poplatků se pohybuje mezi 0,75–1,00 eur/m2/měsíc.

Industrial Research Forum

Industrial Research Forum bylo založeno v roce 2010 s cílem poskytovat co možná nejúplnější, nejpřesnější a nejtransparentnější data o vývoji českého trhu se skladovými a výrobními nemovitostmi. Členové Industrial Research Fora, společnosti CBRE, Colliers, Cushman & Wakefield a iO Partners, sdílejí základní informace o vývoji trhu a věří, že založení Industrial Research Fora přispěje ke zlepšení transparentnosti trhu.

Pro další informace kontaktujte členy Industrial Research Forum:

 

CBRE

Ivana Procházková

+420 771 288 023
Colliers

Helena Tabakovová

+420 725 388 554

 

 
Cushman & Wakefield

Martina Pavlíková

+420 736 606 905
iO Partners

Lucia Bee

+420 602 852 045

 

  

 

Definice:

Celková výměra a nová nabídka:

Moderní skladové a výrobní prostory třídy A stavěné a vlastněné developerem nebo investorem za účelem pronájmu třetím stranám. Nezahrnuje nemovitosti vlastněné koncovým uživatelem. Nová nabídka zahrnuje výše zmíněné prostory dokončené v daném období, včetně kancelářských vestavků.

 

Projekty ve výstavbě:

Moderní skladové a výrobní developerské projekty třídy A, které se během sledovaného období aktivně staví za účelem následného pronájmu třetím stranám. Nezahrnují se projekty ve stavu shell & core ani nemovitosti vlastněné koncovým uživatelem.

Realizovaná poptávka:

Realizovaná poptávka je celková plocha před/pronajatá za určité období. K realizování poptávky dochází v momentě, kdy je podepsána smlouva
o pronájmu nebo smlouva o budoucím pronájmu. Započítávány jsou pouze dlouhodobější pronájmy (delší než jeden rok). Hrubá realizovaná poptávka zahrnuje i renegociace a podnájmy. Čistá realizovaná poptávka oproti tomu počítá nově uzavřené smlouvy a rozšíření stávajících prostor v rámci existujících smluv, či předpronájmy.

Nejvyšší dosahované nájemné:

Představuje nejvyšší nájemné, které lze ke konci sledovaného čtvrtletí dosáhnout za skladové prostory nejvyšší kvality a technické specifikace v nejatraktivnější lokalitě na trhu. Nájemné je uváděno pro jednotku s 5 000 m² hrubých vnitřních ploch, se stropní výškou přesahující 8 metrů, využívanou primárně pro distribuci a skladování a s délkou pronájmu pět let. Vybrané primární lokality mimo Prahu zahrnují 3 hlavní uzly (Plzeň, Brno a Ostrava)

Míra neobsazenosti:

Podíl fyzicky volných prostor v dokončených budovách z celkové výměry skladových a průmyslových prostor včetně kancelářských vestavků
a zázemí.

City logistika:

City logistika představuje závěrečnou fázi distribuce zboží spotřebitelům žijícím v městských oblastech, někdy též „logistika poslední míle“. Projekty city logistiky podporují rychlé vyřizování objednávek, doručení zboží koncovým zákazníkům a širší distribuční činnost. V Praze se projekty city logistiky nacházejí v centrální městské oblasti, ale nemusí být nutně součástí logistiky poslední míle.

Zdroj: Industrial Research Forum

Od 1. srpna začne oprava Rudné ulice v Ostravě, cena dosahuje 155 milionů korun

Od
Karolína Vágnerová
-

Od 1. 8. do 20. 8. 2026 proběhne plánovaná oprava povrchu Rudné ulice v Ostravě (silnice I/11). Práce jsou plánovány v dlouhém úseku od mimoúrovňového křížení (MÚK) Nad Porubkou po MÚK Plzeňská (km 277,660 – 283,450 provozního staničení). Doprava hlavní trasy zůstane zachována obousměrně v režimu 1+1 (1 jízdní pruh pro každý směr). Pro převedení provozu bude využit přejezd středního dělicího pásu v km 276,700 u MÚK 17. listopadu.

Na konci opravovaného úseku bude doprava převedena zpět za MÚK Plzeňská, kde komunikace pokračuje jako směrově nerozdělený čtyřpruh. Za uzavřené nájezdy a výjezdy ze silnice I/11 přilehlé k uzavřenému jízdnímu pásu, tedy na MÚK Poruba, MÚK 354 Rudná, MÚK Shopping park, MÚK Výškovická a MÚK Plzeňská, budou jako objízdné trasy využity MÚK 17. listopadu a MÚK Hornbach, viz přiložená mapa. Například při opravě jízdního pásu ve směru na Havířov bude doprava od Opavy po silnici I/11 převedena za MÚK 17. listopadu v km 276,700 do jízdního pásu ve směru na Opavu. Odbočení z ulice Rudná na MÚK Nad Porubkou zůstane zachováno. V režimu 1+1 bude provoz pokračovat až za MÚK Plzeňská, kde končí střední dělicí pás a doprava bude převedena zpět do jízdního pásu ve směru na Havířov.

Objízdná trasa za uzavřené nájezdy na silnici I/11 na MÚK Poruba, MÚK 354 Rudná, MÚK Shopping park, MÚK Výškovická a MÚK Plzeňská ve směru na Havířov povede po silnici I/11 směrem na Opavu, s otočením na MÚK 17. listopadu zpět na silnici I/11 a dále ve směru na Havířov.

Objízdná trasa za uzavřené výjezdy ze silnice I/11 na MÚK Poruba, MÚK 354 Rudná, MÚK Shopping park, MÚK Výškovická a MÚK Plzeňská povede dále po silnici I/11 ve směru na Havířov, s otočením na MÚK Hornbach zpět na silnici I/11 a dále ve směru na Opavu podle místní úpravy provozu, viz přiložená mapa.

V rámci přípravy uzavírek jednotlivých jízdních pásů a převodu dopravy do protisměru se mohou lokálně a krátkodobě vyskytnout dílčí dopravní omezení i mimo hlavní termín prací 1. 8. – 20. 8. 2026.

Zvolené řešení organizace dopravy má oproti jiným variantám několik zásadních výhod:

– Zrychluje celou výstavbu a umožňuje provádění pokládky ve dvou– až třísměnném provozu včetně nočních hodin. Při práci po jednotlivých jízdních pruzích by z bezpečnostních důvodů nebylo možné pracovat za šera ani v noci.

– Zjednodušuje dopravně-inženýrské opatření pouze do dvou etap, což přispívá k lepší orientaci řidičů i obyvatel dotčených částí města.

– Pro veřejnost z přilehlých městských částí znamená omezení v daném směru vždy pouze po dobu 10 dní.

– Odděluje staveništní a veřejnou dopravu v uzavřeném úseku. Vzhledem k předpokládanému pohybu až 800 těžkých nákladních vozidel denně tím minimalizuje riziko střetu vozidel stavby s veřejným provozem, zejména při výjezdech ze stavby.

– S výjimkou dvou dvoudenních úseků určených pro pokládku obrusné vrstvy umožňuje průjezd autobusů, složek IZS a Policie ČR přes stavbu. To podporuje včasný zásah při případných dopravních nehodách a plynulejší průjezd veřejné dopravy i záchranných složek.

– S ohledem na délku opravovaného úseku, šířkové poměry a technologii pokládky asfaltových hutněných směsí omezuje riziko nebezpečných situací a přispívá k ochraně pracovníků pokládkových čet i účastníků veřejného provozu. Při provádění prací po jednotlivých jízdních pruzích, navíc současně na více místech, by nebylo možné zajistit odpovídající úroveň bezpečnosti.

S ohledem na povinnost zhotovitele, objednatele i všech účastníků řízení a zástupců státní správy systematicky vyhledávat a vyhodnocovat rizika za účelem prevence škod a ochrany zdraví občanů i pracovníků je v tomto případě nezbytné zvolit opravu formou uzavření celého jízdního pásu. Ostatní posuzované varianty by vzhledem k výše uvedeným skutečnostem vytvářely potenciálně nebezpečné situace, kterým je nutné předcházet.

O zakázku projevilo zájem šest subjektů, nejnižší nabídkovou cenu cca 155 milionů korun předložilo vítězné sdružení firem Strabag, Eurovia a Porr. Předmětem stavby je oprava dosluhujících asfaltových vrstev přibližně 5,8 kilometru dlouhého úseku na nejvíce vytížené komunikace I. třídy v Moravskoslezském kraji. Včasný zásah šetří čas i finanční náklady. Harmonogram počítá se dvěma hlavními etapami po 10 dnech svého trvání při maximálním nasazení techniky a její obsluhy během dvou– nebo třísměnného provozu. Celkem předpokládáme vyfrézování a pokládku asi 47 tisíc tun materiálu, což představuje přepravu přibližně 100 tisíc tun různé hmoty v krátkém časovém období. V první etapě bude uzavřena trasa od Opavy, ve druhé etapě přijde na řadu protisměr.

Zdroj: ŘSD

SVĚTOVÝ ŽEBŘÍČEK STUDENTSKÝCH FORMULÍ: TÝM EFORCE PRAGUE FORMULA Z ČVUT POSKOČIL O 5 PŘÍČEK NA 12. MÍSTO!

Od
Karolína Vágnerová
-
S historicky nejlepším umístěním ve světovém žebříčku vstupuje tým EFORCE Prague Formula do nové závodní sezony. Tu zahajuje již tento týden na domácí soutěži Formula Student Czech Republic v Mostu. V aktuálním hodnocení 484 vysokoškolských týmů z celého světa se studentská elektroformule ČVUT posunula ze 17. na 12. místo, což je nejlepší výsledek v historii týmu. EFORCE, který tvoří především studující Fakulty elektrotechnické a Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze, vyvíjí autonomní i pilotovanou elektrickou formuli v jednom voze. Aktuální monopost CTU.26 tým představil letos na jaře v pražském planetáriu.

„V (hlavní) pilotované kategorii jsme se v žebříčku dostali ze 17. místa  na 12. V autonomní kategorii pak náš tým postoupil z 8. na 7. místo,” sdělil Bc. Marko Matoničkin, vedoucí autonomní sekce EFORCE a mluvčí týmu. Světový žebříček v současnosti vede studentský tým z ETH Zürich, stříbro putovalo na UAS Graz a bronz týmu z Politecnico di Milano (PT Milano).

Jak hodnocení probíhá? „Tím, že je každá soutěž samostatná, je postup takový, že hodnotící ´vezmou´ všechny zúčastněné týmy a podívají se, jakých výsledků tyto týmy dosáhly v poslední sezoně i během několika předcházejících. Starší úspěchy mají menší váhu. Na základě všech získaných poznatků pak hodnotitelé vypočítají kompetitivnost jednotlivých závodů,” popsal Marko Matoničkin.  “Takže čím lepší týmy daný závod jedou, tím víc je kompetitivní a má větší váhu pro výsledné bodování. Například německé závody měly kompetitivnost 96 ze stovky, neboť se tam sešly všechny velmi dobré týmy. Pro srovnání – ty italské mají hodnotu 88, neboť tam dorazily tak dva, tři opravdu dobré týmy,” vysvětlil Matoničkin, který na FEL studuje program Kybernetika a robotika.

Mluvčí týmu uvedl, že EFORCE k letošnímu výraznému postupu pomohly jak loňské třetí místo v autonomní kategorii na Formula Student Germany, nejprestižnějších studentských závodech v Evropě, tak mimořádně úspěšná sezóna 2024. Tehdy tým s formulí CTU.24 vyhrál bezpilotní kategorii v soutěži Formula SAE Italy a stříbro ve statické disciplíně Engineering Design Event. Dalšími úspěchy tehdy byly například třetí místo v pilotované kategorii Formula Student Germany a vítězství v autonomní kategorii na domácí soutěži FS Czech v Mostu.

Vysoké umístění ve světovém žebříčku je skvělé pro propagaci týmu i navazování nových kontaktů a spoluprací. “Dostáváme se do povědomí německých společností. A i díky tomu jsme teď například mohli otestovat formuli v německém Helsingu,” upozornil Matoničkin. Helsing je technologická společnost zaměřená na vývoj softwaru a umělé inteligence. “Náš úspěch v žebříku je pro tyto firmy signalizace, že se vším, co víme a umíme, dokážeme konkurovat těm nejlepším týmům – byť máme menší budget,” konstatoval Marko Matoničkin.

Co se chystá?

Tým EFORCE Prague Formula se letos vydá celkem na čtyři závody po Evropě. Sezónu zahajuje na polygonu v Mostu od 19. do 24. července v soutěži Formula Student Czech Republic. Pak EFORCE čeká road trip po Evropě v podobě dvou závodů v různých zemích těsně za sebou. Prvním je Formula Student Spain na vyhlášeném okruhu Circuit de Barcelona – Catalunia od 1. do 7. srpna. Následuje legendární závod Formula Student Germany na okruhu Hockenheimring, který proběhne mezi 11. až 16. srpnem. Letošní sezónu uzavře mezi 2. až 6. zářím italský závod Formula Student ATA na okruhu Riccardo Palleti nedaleko městečka Varano de Melegari.

Zdroj: ČVUT

Logistické nemovitosti: Nejvyšší maximální nájemné je v Mnichově

Od
Karolína Vágnerová
-
Na trhu logistických nemovitostí společnost Realogis v prvním pololetí roku 2026 zaznamenala převážně stagnující nebo mírně rostoucí výši nájemného. Nadprůměrný růst minimálního nájemného byl zaznamenán v sedmi a maximálního nájemného v pěti ze sledovaných dílčích trhů.

Zatímco ve všech šesti hlavních trzích logistických nemovitostí zůstalo nájemné v prvním pololetí roku 2026 stabilní, v Hamburku a Mnichově došlo k výraznému růstu. V Hamburku se minimální nájemné u novostaveb i stávajících objektů zvýšilo přibližně o 13,5 %, zatímco maximální nájemné vzrostlo v obou segmentech o více než 5 %. Uvedla to skupina společností Realogis v tiskové zprávě zveřejněné 21. července. Maximální nájemné u nově postavených objektů zde dosáhlo 9,50 eura za metr čtvereční.

V Mnichově se růst cen projevil zejména u stávajících objektů. Minimální nájemné zde vzrostlo o 6,7 %, zatímco maximální nájemné se zvýšilo ještě výrazněji – o 14,3 %.

Augsburg potvrdil u novostaveb maximální nájemné ve výši 9,50 eura za metr čtvereční, tedy na stejné úrovni jako v předchozím roce.

Mnichov vykázal také největší cenové rozpětí v segmentu novostaveb. Maximální nájemné zde podle společnosti Realogis vzrostlo na 14 eur za metr čtvereční (+3,7 %), zatímco minimální nájemné zůstalo stabilní na úrovni 9,50 eura za metr čtvereční. Cenové rozpětí se tím zvýšilo ze čtyř na 4,50 eura za metr čtvereční.

Základem analýzy poradenské společnosti specializující se na průmyslové a logistické nemovitosti jsou logistické haly typu Big Box o rozloze nejméně 10 000 metrů čtverečních. Do analýzy byly zahrnuty jak skutečně uzavřené nájemní smlouvy, tak nabídkové ceny stanovené vlastníky nemovitostí. Veškeré údaje o nájemném představují čisté nájemné bez provozních a vedlejších nákladů.

Podle společnosti Realogis činilo průměrné maximální nájemné za novostavby na všech 33 sledovaných trzích 7,58 eura za metr čtvereční, což odpovídá úrovni předchozího roku. Na osmi nejvýznamnějších trzích vzrostlo z 9,00 na 9,19 eura za metr čtvereční (+2,1 %).

Vyšší maximální nájemné u novostaveb zaznamenalo osm trhů, na patnácti trzích zůstalo beze změny a na deseti trzích pokleslo. Nejvýraznější růst vykázaly Drážďany (+9,1 %), zatímco největší pokles zaznamenal Hannover (-10 %).

Minimální nájemné u novostaveb mírně vzrostlo

Nejnižší maximální nájemné u novostaveb připadlo podle údajů na Cvikov (Zwickau) s 5,40 eura za metr čtvereční, Hof s 5,50 eura za metr čtvereční a Halle s 5,75 eura za metr čtvereční. Ve všech třech případech zůstala výše nájemného oproti stejnému období předchozího roku beze změny.

Průměrné minimální nájemné za novostavby se zvýšilo jen nepatrně z 6,38 na 6,40 eura za metr čtvereční (+0,3 %). Na osmi nejvýznamnějších trzích vzrostlo ze 7,23 na 7,36 eura za metr čtvereční (+1,8 %).

Nejnižší minimální nájemné u novostaveb bylo zaznamenáno v Magdeburku – 4,75 eura za metr čtvereční (-5 %), ve Cvikově – 4,90 eura za metr čtvereční (-2 %) a dále v Lipsku (-9,1 %), Hofu (+4,2 %) a Erfurtu (-9,1 %), kde činilo vždy 5 eur za metr čtvereční.

Na opačném konci žebříčku stály Mnichov s 9,50 eura za metr čtvereční, Hamburk se 7,60 eura za metr čtvereční a Düsseldorf se 7,50 eura za metr čtvereční.

„Tato čísla potvrzují stabilní základní kondici trhu, ale zároveň i rostoucí rozdíly mezi kvalitními plochami v zavedených lokalitách a průměrnou nabídkou,“ uvedl Christian Beran, jednatel společnosti Realogis pro Německo. „Růst nájemného se v současnosti soustřeďuje především tam, kde se spojuje vysoká kvalita, atraktivní poloha a omezená dostupnost ploch.“

V segmentu stávajících objektů zaznamenalo podle poradenské společnosti vyšší maximální nájemné osm trhů, na devatenácti trzích zůstalo nájemné stabilní a na šesti pokleslo. Nejvýraznější růst vykázal Mnichov (+14,3 %), zatímco největší pokles zaznamenal Erfurt (-9,6 %).

Nejnižší maximální nájemné u stávajících objektů bylo zaznamenáno v Hofu – 4,70 eura za metr čtvereční (+4,4 %) a v Braunschweigu a Magdeburku, kde činilo shodně 5 eur za metr čtvereční.

Pokud jde o minimální nájemné u stávajících objektů, na osmi trzích vzrostlo, na jednadvaceti zůstalo beze změny a na čtyřech pokleslo. Nejvyšší růst zaznamenal Hamburk (+13,6 %), zatímco nejvýraznější pokles vykázal Magdeburk (-16,7 %).

Zdroj: LOGISTIK HEUTE

Provozovatel MHD ve Zlíně má deset vozidel, která najela přes milion kilometrů

Od
Karolína Vágnerová
-

Dopravní společnost Zlín-Otrokovice (DSZO), provozovatel městské hromadné dopravy (MHD) ve zlínské aglomeraci, má ve své flotile deset vozidel, která najela přes milion kilometrů. Dalších 15 vozů má na svých tachometrech 900.000 kilometrů, sdělil ČTK mluvčí dopravce Zdeněk Dvořák. Podnik v současnosti provozuje 104 vozidel, z toho 58 trolejbusů a 46 autobusů a elektrobusů.

Vozy s vysokým počtem najetých kilometrů je podle zástupců dopravce možné nasazovat na linky díky jejich pravidelné údržbě. „Jinde by tato vozidla už třeba odepsali a skončila by ve šrotu. U nás stále spolehlivě jezdí. Za to je potřeba poděkovat všem, kteří se na provozu a servisu vozidel podílejí a zajišťují tak spolehlivou městskou hromadnou dopravu pro veřejnost,“ uvedl ředitel dopravní společnosti Josef Kocháň.

Absolutním rekordmanem je u DSZO vůz Škoda 25 Tr Irisbus (Citelis) s evidenčním číslem 405, který ke konci letošního června dosáhl 1,256 milionu najetých kilometrů. „To je hodnota nadprůměrná nejen v rámci České republiky, ale často i ve srovnání se zahraničními dopravci,“ uvedl vedoucí úseku údržby vozidel DSZO Josef Polách.

Většina ze 104 vozidel, jež podnik provozuje, je na linkách velmi vytížená. U některých z nich přesahují roční tzv. nájezdy 75.000 kilometrů. Podle pracovníků podniku je to možné zásluhou pečlivé a pravidelné údržby, díky dodržování termínů periodických prohlídek a rychlému odstraňování technických závad. „Dokážeme realizovat ve vlastní režii i generální opravy, včetně oprav náprav, karoserií či lakování. Umožňuje nám to vlastní know-how a mnohaleté zkušenosti a šikovnost našich zaměstnanců,“ doplnil Polách.

Přesto DSZO vozový park postupně modernizuje. Letos by postupně měla na linky nasadit sedm nových elektrobusů a 25 bateriových trolejbusů. Jde o zakázku za stovky milionů korun, podstatnou část nákladů pokryje evropská dotace. Další nová vozidla MHD by ve Zlíně a Otrokovicích měla začít jezdit v příštím roce.

Zdroj: ČTK

ČD zrušily tendr na až 90 nových vozů pro rychlost 230 kilometrů za hodinu

Od
Karolína Vágnerová
-

České dráhy (ČD) zrušily loni v srpnu vypsaný tendr na až 90 nových vagonů pro rychlost 230 kilometrů za hodinu. Předpokládaná hodnota zakázky byla osm miliard korun. Jediná nabídka, která do soutěže přišla, byla od konsorcia Siemens Mobility a Škoda Group, které nabídlo cenu 8,36 miliardy korun. ČD tendr zrušily proto, že nabídková cena přesáhla předpokládanou hodnotu zakázky, sdělil ČTK mluvčí společnosti Petr Šťáhlavský. Na zveřejnění dokumentu o zrušení tendru upozornil web Zdopravy.cz.

Veřejná zakázka byla vypsána na nákup až 90 vozů, které bude možné spojovat do jednotlivých vlaků. Mělo by jít o deset souprav o devíti vozech, které měly mít kapacitu přibližně 550 míst. ČD slibovaly závazně objednat minimálně 27 vagonů, další chtěly odebrat podle nabídnutých podmínek a potřeb. Poptávané vlaky chtěl dopravce využívat i na rychlostních tratích.

Vypsáním tendru reagoval dopravce podle tehdejšího vyjádření člena představenstva a náměstka generálního ředitele pro osobní dopravu Jiřího Ješety na pozitivní ohlasy na provoz vlaků ComfortJet. Ty má dopravce od stejného konsorcia, jaké se přihlásilo do nyní zrušeného tendru.

Celkem 20 devítivozových souprav ComfortJet objednaly ČD v roce 2021 za 12,5 miliardy korun. Tyto vozy dopravce nasazuje na mezinárodních spojích do Rakouska, Německa nebo Dánska.

ČD v letech 2022 až 2025 investovaly do obnovy a modernizace vozového parku celkem zhruba 60 miliard korun. Od roku 2022 pořídil dopravce přibližně 700 nových vozidel, čímž snížil průměrné stáří vlaků ze 34 na 31 let. Do roku 2035 plánuje podle dřívějších vyjádření průměrné stáří snížit na 20 let.

Skupina ČD loni hospodařila se ziskem 1,837 miliardy korun před zdaněním, v roce 2024 dosáhla zisku 1,262 miliardy. Loni ČD přepravily 168 milionů cestujících, meziročně o 800.000 méně. ČD jsou akciovou společností, jediným akcionářem je stát.

Zdroj: ČTK

Stát vybral za pololetí na mýtném 10,07 mld. korun, meziročně o 5,7% více

Od
Karolína Vágnerová
-

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. ČTK to sdělil Miroslav Beneš, mluvčí společnosti CzechToll, která je správcem mýtného systému. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.

V červnu byl výběr na mýtném meziročně o více než devět procent vyšší, což ovlivnil mimo jiné o jeden den vyšší počet pracovních dní proti loňskému červnu. Na mýtném dopravci zaplatili 1,78 miliardy korun, loni 1,62 miliardy. V červnu společnost CzechToll zaznamenala meziročně o šest procent více mýtných transakcí, a to přes 108 milionů. Ke konci června bylo v systému zaregistrováno 825.000 vozidel, z toho 186.000 českých.

Na základě dat za půl roku jsou nejvytíženější místa u Prahy a Brna. „Tradičně nejvíce nákladních vozidel zaznamenal CzechToll na dálnici D1 mezi sjezdy Modletice a Doubravice. V každém směru zde v prvním pololetí letošního roku projelo přibližně 1,5 milionu nákladních vozidel,“ uvedl generální ředitel společnosti CzechToll Petr Chvátal.

Následoval s téměř 1,4 milionu průjezdů v každém směru úsek mezi křižovatkami Brno-centrum a Brno-jih. Mezi nejvytíženější úseky patří také navazující část D1 mezi Modleticemi a Mirošovicemi a na Pražském okruhu úsek mezi Ořechem a Jinočany.

Na silnicích první třídy projelo nejvíce nákladních aut úsekem mezi Modřicemi a Rajhradem, který propojuje dálnice D1 s D52. Na navazujících úsecích systém v každém směru evidoval zhruba 590.000 až 700.000 průjezdů. Na silnici I/35 v okolí Vysokého Mýta projelo téměř 387.000 nákladních vozidel v každém směru.

Sazby mýtných poplatků pro nákladní automobily vzrostly od začátku roku o 1,5 procenta. Od ledna se mýtné vybírá na nových úsecích dálnic D1, D35 a D55. Systém elektronického mýtného v ČR vybudovaly a v listopadu 2019 předaly do vlastnictví České republiky společnosti SkyToll a CzechToll. Příjem z výběru mýta využívá Státní fond dopravní infrastruktury k financování dopravních staveb.

Současnému provozovateli mýtného systému končí desetiletá smlouva na konci listopadu 2029. Ministerstvo dopravy chce proto v prosinci vyhlásit výběrové řízení na provozovatele elektronického mýtného systému pro období od prosince 2029 do roku 2032. Následně plánuje v listopadu 2028 vypsat tendr na provozovatele systému na deset let od roku 2032, odkdy by systém měl nově umožňovat vedle používání palubních jednotek také fungování pomocí mobilní aplikace.

Zdroj: ČTK

Počet smrtelných nehod motorkářů vzrostl. V prvním pololetí přišlo na českých silnicích o život 31

Od
Karolína Vágnerová
-

V prvním pololetí roku 2026 zahynulo na českých silnicích 31 motocyklistů, což je o 11 více než loni za stejné období. Těžká zranění utrpělo 160 jezdců. Motorkářská sezona vrcholí během letních měsíců a riziko nehod tak významně roste. Situaci nenahrává ani zvýšený zájem o motocykly. Jen za první půlrok jich přibylo rekordních 19 462.

Počet smrtelných nehod motorkářů vzrostl. V prvním pololetí přišlo na českých silnicích o život 31
„Máme k dispozici čerstvá čísla za první pololetí a statistiky potvrzují, že motocyklisté zůstávají jednou z nejrizikovějších skupin na našich silnicích. Nyní jsme navíc uprostřed motorkářské sezony a rizika závažných dopravních nehod rostou kvůli únavě, nepozornosti a přecenění sil u motocyklistů. Snažíme se dělat maximum pro to, abychom těmto nehodám předešli. Proto klademe velký důraz na prevenci,“ uvedl ministr dopravy Ivan Bednárik.

Zvýšit bezpečnost motorkářů na silnicích pomáhá i letos kampaň BESIP „Hele, motorka!”,jejímž spoluautorem je Česká asociace pojišťoven a odborným partnerem Policie ČR. Kampaň se zaměřuje především na vliv lidského faktoru během nehod a pomocí opakovaného hesla „Hele, motorka!” pomáhá řidičům aut zaměřit pozornost na motocykly. „Vzhledem ke strmě rostoucím prodejům nových motocyklů a stále vyššímu počtu teplých dní se Česká republika stává motorkářskou zemí. Cílem kampaně „Hele, motorka!” je připomenout řidičům, že kromě aut je důležité vnímat i motocykly, a předcházet tak rizikovým situacím. Kampaň letos pokračuje celorepublikovou roadshow a intenzivní komunikací v rádiích, na sociálních sítích a v online médiích. Odpovědnost za vlastní bezpečnost ale do velké míry nesou sami motorkáři. Je zásadní, aby se naučili motocykl opravdu dobře ovládat a volili přiměřenou rychlost,” říká Tomáš Neřold, vedoucí oddělení BESIP Ministerstva dopravy.

Oblíbenost motocyklů jako dopravního prostředku mezi Čechy stoupá. V letošním roce jsou počty nových registrací rekordní – jen za první pololetí se prodalo 19 462 motocyklů. Celkem je v registru vozidel více než 1,4 milionů motocyklů. Tento nárůst se však bohužel promítá i do statistik nehodovosti.

„Léto je vždy nejrizikovějším obdobím v oblasti dopravních nehod, kdy velkou část tvoří právě střety aut s motorkáři. Dle našich dlouhodobých statistik zaviní zhruba 60 % nehod sami motocyklisté, u zbylých 40 % je ale viníkem řidič automobilu, nejčastěji kvůli nedání přednosti. Typickým rizikovým scénářem je přehlédnutí motorky při odbočování vlevo. V situacích, kdy je viníkem motocyklista pak kombinace nepřiměřené rychlosti a nezvládnutého řízení,“ říká Jan Straka z Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia ČR.

Bezpečnost motocyklistů významně ovlivňuje jejich vlastní chování a schopnost ovládat motocykl i v náročných situacích. I pro samotné motocyklisty je proto během léta připravena řada preventivních akcí zaměřených na bezpečnější jízdu a lepší zvládání stroje. Jde zejména o kurzy v rámci projektu Učme se přežít, které pořádá Tým silniční bezpečnosti ve spolupráci s Policií ČR.

V sobotu 18. července se uskuteční v doprovodu policie organizované jízdy pro motorkáře, jejichž cílem bude polygon ve Vysokém Mytě. Na okruhu se mohou motocyklisté zúčastnit rozjížděk pod vedením instruktorů a bude pro ně připraven program zaměřený na vnímání rizik, pasivní prvky bezpečnosti, hlavní příčiny nehod a poskytování první pomoci. Další hvězdicové jízdy se odehrají 8. srpna s cílem polygon Sosnová.

Podrobnější informace o společné kampani BESIPu a ČAP jsou k dispozici na webu www.helemotorka.cz. Informace ke kurzům bezpečné jízdy pro motocyklisty jsou k dispozici na Učme se přežít.

Zdroj: BESIP

V Německu jsou poprvé elektromobily číslo 1 na trhu

Od
Karolína Vágnerová
-

Vůbec poprvé v historii se v červnu čisté elektromobily staly tím nejžádanějším zbožím na německém trhu s novými osobními vozy. Vyplývá to z čerstvé statistiky německého úřadu KBA. Podle ní se v šestém letošním měsíci v Německu zaregistrovalo do provozu přes 296 tisíc nových osobních aut. Z toho bylo cca 11 procent naftových aut, zhruba stejně se evidovalo plug-in hybridů.

Čistě benzinové automobily měly podíl 20,5 procenta, hybridy 28,1 a elektromobily 28,4 procenta. Je to pozitivní údaj i proto, že celkové prodeje vozů v Německu rostou. Oproti stejnému měsíci v loňském roce se jich letos prodalo o téměř 16 procent více.

Nejžádanější značkou v segmentu elektrických vozů byl s 56 tisíci Volkswagen, druhá byla automobilka BMW a třetí Škoda.

Z hlediska jednotlivých modelů si Němci nejčastěji pořizovali Teslu Model Y. Na druhé pozici skončil Volkswagen ID.3, třetí je Škoda Enyaq, čtvrtá Škoda Elroq a páté BMW X1.

Přesto se na německých silnicích stále pohybuje jen poměrně málo automobilů, které jsou poháněné výhradně elektřinou. KBA jich registruje jen 4,1 procenta.

Zdroj: ČTK

Boskovická spojka nabírá další zpoždění, stavět se bude nejdřív po roce 2032

Od
Karolína Vágnerová
-

Stavba tzv. Boskovické spojky, která má umožnit přímé vedení vlaků z Boskovic do Brna bez nutnosti přestupů ve Skalici nad Svitavou, nabírá další zpoždění. Ministerstvo životního prostředí sice prodloužilo platnost kladného stanoviska EIA z roku 2018 až do roku 2030, vyplývá z dokumentu na Informačním portálu EIA, ale Správa železnic počítá se stavbou nejdříve po roce 2032, řekl ČTK mluvčí David Kabele.

O stavbě se začalo mluvit začátkem druhé dekády tohoto století. Boskovická spojka patřila ke třem menším záměrům Jihomoravského kraje, jak vylepšit železnici jako páteř krajské dopravy. Zatímco se podařilo obnovit trať z Hrušovan u Brna do Židlochovic a rekonstruovat a elektrifikovat trať ze Šakvic do Hustopečí, na stavbu na Blanensku řada nepřišla. Termín se několikrát odsouval, proti stavbě také zazníval silný odpor ze Lhoty Rapotiny, které by se stavba dotkla.

Na začátku roku 2024 železničáři oznámili, že mají pravomocné územní rozhodnutí a chtějí stavět v roce 2026 či 2027. Od nástupu vlády, která vzešla z loňských voleb, se však odložilo několik naplánovaných staveb nejen na jižní Moravě. „Další postup přípravy vyplyne z aktualizované koncepce prioritizace dopravních staveb. Nyní počítáme s termínem po roce 2032, záležet ale bude mimo jiné na dostupnosti finančních prostředků,“ uvedl Kabele.

Lidé z Boskovic tak musí nadále přestupovat ve Skalici. Spojka by zároveň umožnila vedení některých regionálních autobusů pouze do Boskovic a nikoliv až do Blanska.

Zdroj: ČTK

123...1 260Strana 1 z 1 260

Logistický kalendář

MSV

Zobrazit kalendář