Firmy chtějí umělou inteligenci nasadit hlavně jako pomocníka svých lidí, ti s ní ale zatím neumějí efektivně pracovat. Podle nové studie organizací ASCM a DSCI to tvrdí 83 % dotázaných. Brzdou jsou chybějící dovednosti, slabé zapojení středního managementu a nedůvěra v autonomní systémy. Firmy s připravenými týmy přitom dosahují výrazně lepších výsledků.

Asociace pro řízení dodavatelských řetězců ASCM a institut Digital Supply Chain Institute (DSCI) zveřejnily společnou studii The People Paradox in Supply Chain AI Integration. Z ní vyplývá, že 91 % organizací chce umělou inteligenci využívat k podpoře svých zaměstnanců a jen 7 % počítá s tím, že AI pracovníky přímo nahradí. Polovina dotázaných (51 %) očekává, že se práce lidí posune k rozhodování s vyšší přidanou hodnotou, a 40 % předpokládá vznik nových pracovních rolí. Současně ale 83 % respondentů uvádí, že jejich lidé zatím nejsou připraveni s AI efektivně pracovat.

Skutečné nasazení proto zůstává skromné. Autoři hodnotili 13 klíčových funkcí dodavatelského řetězce na stupnici od 1 (žádné využití) do 5 (plně autonomní provoz) a průměr vyšel na 1,94. Nejdál je plánování poptávky s hodnotou 2,28, následuje plánování dodávek a zásob (2,12). Na opačném konci stojí zpětná logistika s 1,59. Své dosavadní projekty označuje 55 % firem jako spíše úspěšné, jde tedy většinou o dílčí výsledky, nikoli o zásadní změnu fungování.

Výrazný rozdíl je mezi jednotlivými úrovněmi řízení. Zatímco 82 % členů vrcholového vedení se podle studie aktivně podílí na zavádění nebo rozšiřování AI, mezi řediteli útvarů je to jen 12 %. O nástrojích sice ví, ale sami se do jejich zavádění nezapojují, polovina ředitelů, 51 % manažerů a 70 % řadových zaměstnanců. Jako hlavní překážky firmy shodně uvádějí nedostatek dovedností a zdrojů a nejasnou návratnost investic (obojí 33 %), čtvrtina zmiňuje nekvalitní data.

Studie ukazuje, že se vyplácí učit se praxí. Organizace s připravenými týmy, kterých je mezi respondenty 17 %, nasazují AI v průměru v šesti funkcích a úspěšnost jejich projektů dosahuje 71 %. U nepřipravených firem je to jen 28 % a 64 % z nich dosud nepokročilo dál než do fáze plánování nebo pilotního provozu.

Další brzdou je bezpečnost a důvěra. Celkem 92 % firem má velké obavy z rizik spojených s AI u dodavatelů a obchodních partnerů, v průměru však uplatňují jen 2,3 ze šesti standardních bezpečnostních opatření. Plán reakce na incidenty související s AI má 28 % z nich a oddělení systémů 24 %. Celých 91 % chce vědět, jak AI ke svým předpovědím a doporučením dochází, a 43 % se obává zkreslení algoritmů při výběru dodavatelů nebo rozdělování zásob. V příštích dvou letech si firmy od AI slibují hlavně rychlejší rozhodování díky kratším plánovacím cyklům (46 %), nižší celkové náklady dodavatelského řetězce (42 %) a vyšší míru automatizace (40 %).

Generální ředitel ASCM Abe Eshkenazi zdůrazňuje, že úspěch AI v dodavatelském řetězci závisí víc na lidech než na samotné technologii a že nejlepší firmy považují přípravu zaměstnanců za součást investice do technologie. Výkonný ředitel DSCI Marko Kovacevic dodává, že vedení firem AI v principu přijalo, ale zatím nevybudovalo schopnost ji skutečně uvést do praxe – jde tedy především o manažerskou úlohu. Studie vychází ze 144 odpovědí, z nichž 107 bylo podrobně analyzováno; zhruba 62 % respondentů působí v Severní Americe a jsou mezi nimi zaměstnanci, manažeři, ředitelé i vrcholové vedení.

Pro evropské a české firmy má otázka připravenosti lidí i právní rozměr. Evropský akt o umělé inteligenci (AI Act) od února 2025 ukládá organizacím, které systémy AI nasazují nebo poskytují, povinnost zajistit dostatečnou úroveň AI gramotnosti svých zaměstnanců. Investice do školení tak pro logistické a výrobní podniky není jen cestou k lepším výsledkům, ale i součástí plnění předpisů.

Zdroj: eLogistika.info