Česká republika se snaží ohledně změny systému emisních povolenek propojit s vlivnými státy, jako je Německo a Itálie, a podle ministra průmyslu Karla Havlíčka se to Česku daří. Ministr dnes v Bruselu řekl, že existuje určitá šance, že se systém EU ETS změní. Změnu dosavadního systému emisních povolenek prosazuje premiér Andrej Babiš a o tématu by se mělo jednat i tento čtvrtek na summitu EU.

„Jde to pomalu, ale pravda je, že díky naší iniciativě se podařilo rozhýbat diskuse, a to je důležité,“ řekl Havlíček. „Jsme poučeni z doby minulé, kdy jsme vládli, že pouze s visegrádskou čtyřkou se výsledky nedají uhrát. Velmi intenzivně proto pracujeme na tom, abychom se propojili s ostatními vlivnými státy,“ dodal ministr. Zmínil například dobrou spolupráci na nejvyšší úrovni mezi premiérem Babišem a německým kancléřem Friedrichem Merzem.

„Spolupráci s Italy máme rovněž velmi dobrou, takže si doufám tvrdit, že je určitá šance, že se ten systém změní,“ řekl Havlíček českým novinářům v Bruselu. Česká republika podle něj musí být i nadále „dostatečně urputná“. Praha má podle něj připraveno několik scénářů, co by šlo se systémem EU ETS dělat.

Podle zatím posledního návrhu závěrů čtvrtečního summitu prezidenti a premiéři zemí EU vyzvou na jednání Evropskou komisi (EK), aby do letošního července předložila návrh reformy systému emisních povolenek EU ETS.

„Evropská rada vyzývá komisi, aby urychleně předložila návrhy konkrétních opatření na snížení cen elektřiny v krátkodobém horizontu,“ stojí také v návrhu závěrů summitu, jejichž text se ještě může změnit. „Evropská rada dále vyzývá komisi, aby nejpozději do července 2026 předložila přezkum systému emisních povolenek ETS, aby se snížila volatilita cen povolenek a zmírnil její dopad na ceny elektřiny,“ dodává dokument.

Evropská komise už dříve uvedla, že plánuje navrhnout reformu systému ETS ve třetím čtvrtletí letošního roku, konkrétní termín ale nezmínila.

Premiér Babiš nedávno zopakoval, že za hlavní úkol své vlády považuje vybojovat v Evropské unii změny emisních povolenek. Současný systém označil za „absolutní katastrofu“, na které Česko podle něj dosud tratilo téměř 160 miliard korun. Českou pozici žádající změnu systému emisních povolenek ETS 1 podporují Itálie, Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko či Maďarsko.

Babiš svůj požadavek zmínil i v dopise, který kolegům z dalších evropských zemí napsal před neformálním únorovým summitem. Kritizoval v něm vývoj cen emisních povolenek ETS 1 a žádal odklad zahájení systému ETS 2, který by je rozšířil na silniční dopravu či vytápění budov.

K výzvám zrušit systém emisních povolenek ETS se minulý týden ve Štrasburku vyjádřila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Bez tohoto systému by EU byla ještě zranitelnější a závislejší. Unie systém emisních povolenek potřebuje, je ale třeba ho modernizovat,“ uvedla.

Systému ETS 1 je hlavní evropský trh s emisními povolenkami, týká se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy v EU. Systém ETS 2 zatím fyzicky neexistuje, zprovozněn by měl být po ročním odkladu v roce 2028.

Zdroj: ČTK

První údaje ze sledování marží u prodejců pohonných hmot bude mít ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v pondělí. V Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News řekla, že ministerstvo financí zatím nemá informace, že by marže rostly rychleji než ceny na burzách. Opoziční občanští demokraté trvají na dočasném snížení spotřební daně z benzinu a nafty o 1,7 koruny na litr. Ceny pohonných hmot skokově vzrostly v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě.

„Pro fiskální opatření v tuto chvíli nenastal ten správný okamžik, což nevylučuje, že nenastane,“ uvedla Schillerová, která mimo jiné poukazovala na to, že ceny benzinu a nafty jsou v Česku nižší než v okolních státech. Předseda ODS Martin Kupka míní, že snížení spotřební daně může podpořit ekonomiku. „To je krok, který je protiinflační, který je odpovědný,“ řekl.

„Bylo správné a prozíravé, že se nešlo na ten nesmyslný nápad, a to snížení spotřební daně. To by stálo neuvěřitelné zdroje, jednotky až nízké desítky miliard korun. Na korunu úspory bychom museli vydat téměř deset miliard Kč, přičemž není garantováno, že by se ta úspora promítla do koncové ceny pohonných hmot,“ řekl ČTK a ČT ministru průmyslu Karel Havlíček.

Hlavním řešením problému vyšších cen pohonných hmot je podle předsedy Sněmovny a vládního hnutí SPD Tomia Okamury ukončení konfliktu na Blízkém východě. Koalice se cenám benzinu a nafty podle něho věnuje. „Máme zákon o cenách, který umožňuje stropovat marže, ale je to nejzazší řešení,“ podotkl Okamura.

Ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) soudí, že současná situace nevyžaduje opatření, může ale nastat později. Spíše by se snažil, jak uvedl, hledat cílená řešení, nikoli plošná, teď by se ale ještě podle něho mělo jeden až dva týdny vyčkat. Snížení spotřební daně by mělo dopad na rozpočet a jeho schodek, poznamenal.

„Smysl nedává maďarská cesta zastropování cen,“ řekl předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan. Vedle kontrolování marží by se podle něho mělo debatovat o krátkodobém snížení spotřební daně. Poslanec opozičních Pirátů Ivan Bartoš mluvil o možných kompenzacích lidem, když cena pohonných hmot dosáhne hranice 50 korun za litr. Spustil by se podle něho krizový balíček. „Nemusí to být výplata žádných peněz, ale mohou to být prostě úlevy, které v danou chvíli zafungují u všech,“ řekl.

Ceny nafty přesáhla 40 korun za litr. V porovnání s koncem února, kdy začala válka na Blízkém východě a zdražila kvůli tomu ropa na světových trzích, vzrostla o asi osm Kč. Cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 od začátku bojů v Íránu vzrostla o zhruba čtyři Kč a přesáhla 37 korun.

V debatě o americkém zmírnění sankcí na ruskou ropu s cílem omezit prudký růst cen suroviny na světových trzích Okamura řekl, že diverzifikace zdrojů vždy ceny sníží a je lepší, aby čeští občané měli levnější energie. „Dřív nebo později se k té diskusi dostat musíme,“ uvedl. Schillerová ale zdůraznila, že protiruské sankce EU platí, Česko se k nim připojilo a vláda je nezpochybňuje. Motoristé podle Šťastného vylučují obchodní či diplomatickou spolupráci s Ruskem do ukončení války na Ukrajině.

V diskusním pořadu Debata ČT na téma státní rozpočet dnes označil zmírnění sankcí na ruskou ropu místopředseda Sněmovny a stínový ministr financí Jan Skopeček (ODS) za špatnou zprávu, protože to bude Rusku dodávat zdroje na financování války na Ukrajině. „Nicméně vzhledem k tomu, co se na svět řítí v podobě energetické krize, kterou u nás trestuhodně podceňujeme, je to opatření, které může přispět k tomu, že globální recese bude nižší,“ uvedl v České televizi.

Předseda sněmovního klubu hnutí SPD Radim Fiala to naopak považuje za dobrou zprávu pro české občany, protože ceny ropy na světových trzích mohou klesnout. „I my bychom mohli hledat zásoby ropy různě ve světě, protože je možné, že ropa prostě nebude. Je potřeba válku na Blízkém východě co nejdříve ukončit a hledat možnosti, kde sehnat další ropu,“ prohlásil v dnešní Debatě ČT. Podle něho se situací bude zřejmě zabývat i koaliční rada v pondělí a nevyloučil ani možnost, že podle vývoje situace přijde v budoucnu na řadu i možnost snížení spotřební daně.

Proti případnému rušení evropských omezení na ruskou ropu se na CNN Prima News vyslovila také trojice opozičních představitelů. Pokud by to EU udělala, podle Kupky by podporovala ruského prezidenta Vladimira Putina v zabíjení na Ukrajině.

Zdroj: ČTK