Domů Blog

Robot TAROS s autonomií z FEL ČVUT zvládl zásobovací misi v terénu

Kolový robotický podvozek se senzory
Ilustrační foto: Kinsey Wang / Unsplash

Výzkumníci FEL ČVUT s Univerzitou obrany a VOP CZ otestovali autonomní navigaci bezosádkového vozidla TAROS na cvičení ARTEX 2026 v Portugalsku. Platforma za dva týdny ujela přes 100 km, z toho několik desítek autonomně, a zapojila se do zásobovací mise, při níž operátor jen dohlížel.

Cvičení ARTEX 2026 probíhalo od 28. září do 9. října. Český tým se ho zúčastnil v rámci iniciativy Evropské obranné agentury (EDA) HEDI OPEX26-1 India Pass. Cílem bylo ověřit schopnosti autonomních pozemních systémů v podmínkách blízkých reálnému nasazení.

Fakulta elektrotechnická ČVUT vyvíjí systém autonomní navigace pro šestikolovou bezosádkovou platformu TAROS společnosti VOP CZ. Ta v použité konfiguraci uveze náklad až 600 kilogramů a uplatnění může najít například při zásobování jednotek nebo evakuaci raněných.

Vozidlo opakovaně autonomně absolvovalo trasy dlouhé přibližně 2,5 až 3 kilometry po nezpevněných cestách i mimo ně, včetně terénu s hustou vegetací. Při autonomní navigaci dosahovalo rychlosti až 8 km/h. Operátor zadá cíl a případně pomocné body, trasu mezi nimi plánuje robot sám. Pomocí laserového senzoru LiDAR vytváří mapu okolí, vyhodnocuje průjezdnost terénu a reaguje na překážky. Pokud narazí na situaci, kterou nedokáže bezpečně vyřešit, zastaví a předá řízení operátorovi.

Ve spolupráci s portugalskou armádou se TAROS podílel na zásobování předsunutých jednotek. První část úvodní mise absolvoval v režimu vzdáleného řízení po zpevněné komunikaci, zbytek a všechny další mise zvládl autonomně po nerovné terénní cestě určené pro obrněnou techniku. Tým ověřil i noční provoz – díky LiDARu, který není závislý na denním světle, vozidlo autonomně projelo několik set metrů dlouhou trasu. Další scénář simuloval evakuaci raněného na nosítkách na zhruba 2,5 km dlouhé trase v režimu vzdáleného řízení.

„U řešení ČVUT pozitivně vnímáme přístup, kdy operátor zadává úkol a následně především dohlíží na jeho plnění, aniž by musel průběžně zasahovat do řízení platformy,“ uvedl kapitán Štěpán Konecký z Armády ČR. Podle něj řada dalších bezosádkových pozemních prostředků na cvičení spoléhala hlavně na vzdálené řízení.

„Pro nás je zásadní dostat výzkum z laboratoře do podmínek, které se co nejvíce blíží reálnému nasazení,“ říká prof. Jan Faigl, vedoucí Laboratoře výpočetní robotiky FEL ČVUT.

Vývoj probíhá také v rámci projektu TA ČR PRODEF SARMO podporovaného Ministerstvem obrany ČR a přispívá k výzkumu bezpečné spolupráce člověka a robotů v Národním centru umělé inteligence. Zkušenosti z cvičení využijí výzkumníci ke zdokonalení autonomního řízení a uživatelského rozhraní.

Zdroj: ČVUT

Náklad u Turkish Airlines roste rychleji než počet cestujících

Otevřený nákladový prostor letadla s paletami a kontejnery
Ilustrační foto: Sevcan Alkan / Unsplash

Turkish Airlines včetně dceřiné AJet přepravily v září 205 700 tun nákladu a pošty, o 13 % více než před rokem. Za devět měsíců roku 2026 jde zhruba o 1,8 milionu tun (+10,6 %). Nákladní byznys tak roste výrazně rychleji než nabízená kapacita sedadel i počet cestujících.

Rozdíl mezi nákladní a osobní částí byznysu je patrný z porovnání kapacit. Zatímco objem přepraveného nákladu se v září zvýšil o dvouciferné procento, nabízená kapacita sedadel vzrostla jen o 2,5 %. Za období leden až září se počet nabízených sedadel zvýšil o 4,4 %, objem nákladu však o 10,6 %.

Turecký dopravce využívá pro přepravu zboží dva zdroje kapacity: vlastní nákladní letadla a podpalubní prostory v mezinárodní síti osobních linek. Konsolidovaná flotila skupiny čítala na konci září 567 letadel.

Také osobní doprava přitom roste, i když pomaleji. V září skupina přepravila 9 milionů cestujících při průměrném vytížení 86,8 %. Od ledna do září využilo služby Turkish Airlines a AJet 73 milionů lidí, o 5,2 % více než ve stejném období loňského roku.

Klíčovým uzlem sítě zůstává domovské letiště v Istanbulu. Podle evropské letištní asociace ACI Europe bylo v letní sezoně nejvytíženějším letištěm Evropy podle počtu cestujících, jen v srpnu jím prošlo 8,6 milionu lidí. Hustá síť dálkových osobních linek z Istanbulu zároveň nabízí velký objem podpalubní kapacity pro letecké zásilky.

Pro evropské a české odesílatele je vývoj důležitý tím, že přestupní uzly typu Istanbulu nabízejí alternativu k přímým nákladním linkám do Asie, Afriky a na Blízký východ. Kombinace nákladních letadel a podpalubí osobních spojů zvyšuje počet možných odletů a pružnost při plánování leteckých zásilek.

Zdroj: eLogistika.info

Brno chystá za 800 milionů modernizaci trolejbusové vozovny Komín

Trolejbus městské hromadné dopravy na ulici
Ilustrační foto: The Transport Enthusiast DC / Unsplash

Dopravní podnik města Brna vypsal výběrové řízení na zhotovitele modernizace trolejbusové vozovny v Komíně. Projekt za předpokládaných 800 milionů korun zvýší kapacitu areálu a přinese novou halu údržby, byty pro zaměstnance i hasičskou zbrojnici. Zkušební provoz se plánuje do konce června 2029.

Vozovna Komín slouží jako zázemí brněnské trolejbusové dopravy. Na řadu přichází po modernizaci tramvajové vozovny v Pisárkách a vedle probíhající modernizace vozovny Slatina.

„Předpokládané náklady na modernizaci vozovny Komín činí 800 miliónů korun. Jde o obrovskou investici do budoucnosti brněnské MHD, proto budeme aktivně usilovat o spolufinancování projektu z Operačního programu Doprava 2021–2027, což pomůže ulevit městskému rozpočtu,“ uvedl Petr Kratochvíl, radní města Brna pro dopravu.

„Naším cílem je vytvořit moderní zázemí, které odpovídá nárokům 21. století. Areál zkapacitníme, zlepšíme podmínky pro údržbu a parkování trolejbusů a vybudujeme zde nové zázemí a byty pro naše zaměstnance,“ řekl Miloš Havránek, generální ředitel Dopravního podniku města Brna.

Modernizace bude rozdělena do několika fází tak, aby na sebe plynule navazovaly demoliční práce a výstavba nových objektů. V první etapě vybraný dodavatel zpracuje dokumentaci pro odstranění stávajících objektů a zajistí zahájení demolic, souběžně poběží projektová příprava a samotná výstavba vozovny. Zadávací řízení se řídí mezinárodními smluvními podmínkami FIDIC, které umožňují propojit projektové práce s výstavbou.

Projekt zahrnuje:

  • parkovací objekt pro trolejbusy se zázemím a byty pro zaměstnance,
  • novou halu údržby a oprav s myčkou, pracovištěm denního ošetření, diagnostikou a provozy údržby,
  • energocentrum s měnírnou a parkoviště pro osobní automobily,
  • novou hasičskou zbrojnici pro JSDH Brno-Komín,
  • úpravu vjezdů do areálu a dopravního napojení na ulice Jundrovská a Podveská.

Uvedení trolejbusové vozovny do zkušebního provozu dopravní podnik předpokládá do konce června 2029. Byty pro zaměstnance a hasičská zbrojnice mají být hotové do prosince téhož roku.

Zdroj: DPMB

Geopolitika a AI vedou žebříček trendů dodavatelských řetězců 2027

Letecký pohled na kontejnerový terminál s jeřáby a námořním přístavem

Nestabilita světové politiky a obchodu se dostala na první místo žebříčku deseti hlavních trendů dodavatelských řetězců pro rok 2027, který sestavila mezinárodní asociace ASCM. Umělá inteligence zůstává důležitá, odborníci ji ale nově rozdělují do několika samostatných oblastí – od autonomního řízení přes kvalitu dat až po připravenost lidí.

Americká asociace pro řízení dodavatelských řetězců ASCM (Association for Supply Chain Management) představila nový přehled na své konferenci CHAINge v kalifornském Long Beach. Na seznamu pracovala podkomise s více než 35 členy zhruba čtyři až pět měsíců a výhled se týká horizontu tří až pěti let. Kompletní zpráva má vyjít v prosinci.

Prvenství patří geopolitické roztříštěnosti a nepředvídatelné obchodní politice včetně cel. Na druhém místě je agentní umělá inteligence a autonomní řízení dodavatelských řetězců, třetí příčku obsadila proměna pracovní síly spolu s nedostatkem talentů a potřebou znalostí o AI. Následují datové základy a správa AI, kybernetická bezpečnost včetně rizik u vzdálenějších článků řetězce, úplná viditelnost a dohledatelnost napříč více úrovněmi dodavatelů, fyzická AI s robotikou a automatizací skladů, integrované řízení rizik, dodavatelský řetězec jako zdroj tržeb a hodnoty a na desátém místě regionalizace výroby, nákup od více dodavatelů a rozprostřené výrobní sítě.

Předseda podkomise Armand van Oostrom, který přednáší na Haagské univerzitě aplikovaných věd, upozornil, že firmy by na nestabilitu neměly jen reagovat, ale počítat s ní už při návrhu sítí a strategii nákupu. Budoucnost podle něj předvídat nelze, a proto musí být řetězce odolné a pružné. Matt Talbert, senior manažer výzkumu ASCM, doplnil, že krizové scénáře nemají ležet v šuplíku do příští krize, ale je třeba je průběžně aktualizovat.

U umělé inteligence autoři doporučují brát ji jako soubor navazujících schopností, nikoli jako jeden projekt. Výzkum ASCM ukazuje, že systémy, které samy provádějí rozhodnutí, jsou zatím vzácné; běžnější je využití AI pro analýzy a doporučení. Odborníci proto radí začínat malými, kontrolovanými pokusy a teprve potom je rozšiřovat. S tím souvisí i dopad na zaměstnance – část rutinních pozic v zákaznickém servisu nebo správě zásob může zaniknout, a o to důležitější bude kritické myšlení a znalost procesů.

Přehled zdůrazňuje i propojení s IT: výpadek informačních systémů se podle ASCM snadno promění ve výpadek dodávek. Řídicí věže se mají vyvíjet od sledovacích panelů k centrům, která umožní řešit hlavně výjimky místo dohledávání jednotlivých zásilek. Logistici by také měli soustavně dokumentovat zásahy, jimiž předešli výpadkům, aby vedení firem vidělo jejich přínos. Udržitelnost se do první desítky letos nedostala, podle autorů to ale neznamená, že by přestala být důležitá.

Pro české firmy jsou závěry aktuální zejména v oblasti kybernetické bezpečnosti – evropská směrnice NIS2 zahrnuje mezi regulovaná odvětví také dopravu. ASCM je v Česku známá především díky mezinárodním certifikacím CPIM a CSCP, které absolvují i tuzemští odborníci na nákup, plánování a logistiku.

Zdroj: eLogistika.info

Fiat Multiplina není vlastně auto, ale podle legislativy čtyřkolka

Automobilka Fiat na autosalonu v Paříži mimo jiné představuje novinku Multiplina. Jedná se o čtyřmístný vůz s velmi oblými tvary a čtyřmístným interiérem.

Model navazuje na již prodávané vozidlo Topolino. Zatímco tento model s délkou pouze 2,5 metru a dvěma místy má elektrický motor s výkonem pouze 8 koňských sil, Multiplina je větší vůz, který se bude pohybovat díky elektromotoru s výkonem dvacet koňských sil.
To pak umožní i dosažení vyšší maximální rychlosti necelých 90 kilometrů v hodině. Multiplina, na rozdíl od Topolina, které se řadí do kategorie lehkých čtyřkoliek (L6) a může jet nejvýše 45 km/hod, je těžkou čtyřkolkou (L7). To znamená, že bude moci vjíždět i na dálnici.

Na její řízení je ale zapotřebí oprávnění skupiny B pro klasická osobní auta. Bude mít také větší baterie a tedy delší dojezd než činí 75 kilometrů v případě Topolina.

Současně ale bude moci Fiat prodávat tento vůz za podstatně nižší cenu než by tomu bylo v případě klasického čtyřmístného auta. Čtyřkolky totiž nemusí mít bezpečnostní a elektronickou výbavu na takové úrovni jako běžná auta provozovaná na silnicích v Evropské Unii. Topolino nyní stojí 259 900 Kč.

Představitelé koncernu Stellantis v Paříži pro britský magazín Autoexpress potvrdili, že od Multipliny bude odvozený i podobný vůz pro značku Citroën.

Zdroj: ČTK

Vědci z VUT pracují na zařízení, které rozpozná včas smyslové přetížení pilotů

Výzkumníci z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně (FIT VUT) pracují na způsobu, jak s využitím umělé inteligence (AI) rozpoznat zvýšenou smyslovou zátěž u vojenských pilotů. Zkoumají především změny v jejich řeči, které porovnávají s údaji o fyzickém stavu získanými z dalších senzorů. Na čtyři roky trvajícím výzkumu spolupracují s dalšími fakultami VUT, výrobcem vojenských letadel a dalších zařízení Lockheed Martin i s psychology z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. VUT o tom informovalo v tiskové zprávě.

„Piloti, kteří se ocitli ve stavu výrazného přetížení, pro něj často používají spojení ‚dostat se za letadlo‘ – v této situaci řeší věci, které se staly před chvílí, nikoliv to, co je tady a teď. A následky v armádním letectví mohou být obrovské. Nejcennější je lidské zdraví, ale drahé jsou i samotné stroje, výcvik a tak dále,“ uvedl jeden z hlavních tvůrců projektu Jan Pešán.

Mise armádních letců jsou podle něj mimořádně komplexní a náročné a krizové situace s kognitivní zátěží nelze vyloučit. Na základě výzkumu by měl vzniknout systém, který obsluhu upozorní, že s pilotem není něco v pořádku.

Jako podklady využívají výzkumníci data získaná z mluveného projevu pilotů a porovnávají je s dalšími daty z různých senzorů. „Kromě toho, že se díváme na řeč, sbíráme spoustu dalších modalit: biosignály jako srdeční frekvence, stav zorniček, s pomocí senzorů jsme schopni neinvazivně sledovat i aktivitu frontálních mozkových laloků,“ dodal další člen týmu Oldřich Plchot.

Výzkumníci vytvářejí základní sadu dat, kterých je jinak dostupné omezené množství. Sbírají informace od 26 pilotů, každý z nich se s nimi sejde čtyřikrát. „K dispozici máme vždy čtyři simulační sezení pro každého pilota, přičemž se průběžně mění letové scénáře a roste složitost modelovaných situací – v průběhu sezení se takříkajíc utahují šrouby,“ dodal Pešán.

V řeči odborníci sledují například zvukové spektrum hlasu, kadenci promluvy, stabilitu hlasu, plevelná slova, změny bohatosti promluvy i vlastní význam či smysluplnost sdělení.

Zdroj: ČTK

ČD chtějí šetřit a místo vlakvedoucích nasadit stevardy

České dráhy (ČD) plánují místo vlakvedoucích nasazovat stevardy, kteří mají nižší kvalifikační požadavky a zároveň pobírají nižší mzdu. Dopravce tak chce snížit náklady na vlakový personál. Informovaly o tom Hospodářské noviny (HN). Podle místopředsedy Odborového sdružení železničářů (OSŽ) Štěpána Lva by však takovému rozhodnutí měla předcházet odborná diskuse. Odbory se obávají dopadů na bezpečnost provozu i pracovní podmínky zaměstnanců.

„Vlakvedoucí nejsou pouze pracovníci zajišťující odbavení a komfort cestujících. Jedná se o odborně vyškolené zaměstnance, kteří plní důležité úkoly související s bezpečností provozu, řešením mimořádných událostí a organizací přepravy. Jejich práci proto nelze jednoduše zaměňovat s činností stevardů,“ uvedl na dotaz ČTK Lev, místopředseda OSŽ, které má přes 40.000 členů a zastupuje přes 5300 zaměstnanců ČD. Podle pololetní zprávy má Skupina ČD 19.855 zaměstnanců.

Jeden kvalifikovaný vlakvedoucí má ve vlaku zajišťovat úkony spojené s vypravením soupravy, zatímco stevardi se budou věnovat především odbavení a obsluze cestujících. Podobný model vlakových čet už využívá RegioJet. Podle katalogu profesí ČD mají být stevardi v pátém tarifním stupni, zatímco běžní vlakvedoucí jsou v sedmém a vlakvedoucí ve vlacích vyšší kvality v osmém stupni. Rozdíl v celkovém výdělku může podle HN dosáhnout až 10.000 korun hrubého měsíčně.

Podle náměstka generální ředitelky ČD pro osobní dopravu Jiřího Ješety má nová profese pomoci snížit náklady a přilákat také uchazeče, kteří by o práci vlakvedoucího kvůli náročnějším kvalifikačním požadavkům neměli zájem. ČD podle HN neplánují propouštět. Stevardy by měl dopravce nasadit na linkách R8 Brno – Bohumín a R12 Brno – Olomouc – Jeseník a později případně také jinde.

Podle místopředsedy Lva by případným změnám měla předcházet odborná diskuse se zástupci zaměstnanců, při které by byly jasně vysvětleny dopady na bezpečnost, personální obsazení vlaků a pracovní podmínky. „Rozumíme potřebě Českých drah hospodařit efektivně, nicméně úspory by neměly být dosahovány na úkor zkušených zaměstnanců a jejich odbornosti,“ dodal pro ČTK.

O úpravách odměňování zaměstnanců se nyní jedná také při vyjednávání kolektivní smlouvy. Podle informací HN se diskutuje také o tom, že by vlakvedoucí mohli přijít o podíl na tržbách.

Zdroj: ČTK

MS Direct spustil v Bavorsku sklad AutoStore za pouhých 17 týdnů

Automatizovaný výškový sklad s regály plnými kartonů a zakladačem v uličce
Ilustrační foto: Unsplash / Arno Senoner

Poskytovatel služeb e-commerce fulfillmentu MS Direct uvedl ve svém skladu v bavorském Kaufbeuren do provozu automatický přepravkový systém AutoStore s 25 000 přepravkami. Zařízení vybudované se specialistou na intralogistiku Kardex pro online prodejce horského vybavení Bergzeit bylo hotové za 17 týdnů, obvykle to přitom trvá nejméně půl roku.

Nové úložiště slouží především módnímu sortimentu internetového obchodu Bergzeit, který se zaměřuje na vybavení pro horské sporty. Pro tento typ zboží je typické velké množství variant – stejný model oblečení se prodává v řadě velikostí a barev – a sklad proto musí pojmout vysoký počet různých položek a zároveň je rychle vydávat. Podle firem zapojených do projektu zabírá systém zhruba 600 metrů čtverečních, tedy asi o 70 procent méně plochy, než by vyžadoval konvenční sklad, a přitom nijak neubírá na výkonu.

Rychlost místo obvyklého půlroku

Pozornost vzbuzuje hlavně tempo realizace. Od podpisu smlouvy po ostrý start trvají projekty AutoStore této velikosti podle zástupců Kardexu obvykle minimálně šest měsíců, v Kaufbeuren to bylo 17 týdnů. Účastníci projekt řadí mezi nejrychlejší implementace podobného rozsahu v Evropě. Systém byl navíc zabudován do stávajícího objektu, aniž by se přerušil běžný provoz fulfillmentu. Kardex odpovídal za návrh a instalaci technologie, MS Direct za plánování, začlenění do procesů a napojení na systém řízení skladu i na systémy e-shopů.

Vedení MS Direct rychlý náběh vysvětluje tím, že procesy, softwarová rozhraní i tým byly připravené už ve chvíli, kdy se zařízení rozbíhalo. Firma tento postup vyzkoušela ve Švýcarsku, kde provozuje automatizované sklady v Arbonu a Oftringenu, a nyní ho chce přenášet do dalších lokalit. Kaufbeuren je jejím prvním automatizovaným provozem v Německu. Ředitel logistiky Bergzeitu Thomas Lechl očekává, že zákazníci přínos pocítí zejména na spolehlivosti dodávek v období sezónní špičky.

Prostor i pro další e-shopy

Pro Bergzeit, který je zákazníkem MS Direct od roku 2016, jde o vůbec první provoz se systémem AutoStore. Zařízení je modulární a lze je rozšiřovat bez přerušení provozu. Kapacity v Kaufbeuren mají v budoucnu využívat i další internetové obchody. S novou technologií vznikají v místě také nová pracovní místa, mimo jiné v údržbě zařízení a správě systému.

Systém AutoStore, vyvinutý v Norsku, ukládá přepravky do hustě poskládaných sloupců uvnitř kovové mřížky. Po jejím horním okraji jezdí roboti, kteří přepravky vyzvedávají a dopravují k vychystávacím stanicím. Protože nepotřebuje uličky a využívá výšku budovy, patří k plošně nejúspornějším řešením a rozšířil se zejména v e-commerce. Příklad z Kaufbeuren ukazuje, že automatizace skladu nemusí znamenat dlouhé měsíce příprav – pro e-shopy a logistické operátory ve střední Evropě, kteří před sezónou řeší omezené skladové plochy, je zkrácení doby realizace podstatným argumentem.

Zdroj: eLogistika.info

Plzeňský kraj zdraží od ledna jízdné ve vnějších zónách mimo Plzeň

Plzeňský kraj zdraží od 1. ledna jízdné ve vnějších zónách integrované dopravy. Úpravy se týkají jednotlivých jízdenek a kratšího předplatného. Ceny v krajském městě, ani cena ročního předplatného u vnějších zón, se nemění, řekl ČTK po schválení krajskými radními náměstek hejtmana Pavel Čížek (STAN). Kraj zdražuje poprvé od roku 2020.

Zdražení jízdného je podle náměstka reakcí na dlouhodobý růst provozních nákladů, zejména nafty a elektřiny, na inflaci a změny DPH. Nový tarif je podle Čížka nastaven tak, aby veřejná doprava zůstala výhodná pro ty, kteří ji využívají pravidelně.

Plzeňský kraj podle náměstka drží několik let jedny z nejnižších cen veřejné dopravy v ČR. „Náklady na její provoz ale kvůli inflaci a dražším energiím neustále rostou. Kraj navíc v uplynulých třech letech prakticky dotoval zvýšení DPH u jízdného z deseti na 12 procent, které dosud do cen jízdenek vůbec nepromítl,“ řekl. Od ledna už je ale podle Čížka úprava nevyhnutelná. Peníze získané z vyššího jízdného kraj investuje do obnovy autobusů i vlaků a zachování kvalitní nabídky spojení, uvedl.

U jednorázových jízdenek se zvýší cena za průjezd prvními třemi vnějšími zónami, další zóny zůstávají za stejnou cenu. První vnější zóna bude stát místo 14 korun 18 Kč, druhá zdraží o dvě koruny na 14 korun a třetí o stejnou sumu na 12 korun. Ceny čtvrté a další zóny zůstávají na deseti korunách. „Síťová jízdenka na sedm a více zón zdraží o osm korun na 92 Kč,“ řekla mluvčí kraje Eva Mertlová.

Cena jednotlivého jízdného z Plzně například do Švihova, Staňkova a Kralovic, tedy cesta přes tři vnější zóny, zdraží od ledna z 54 na 62 korun. O osm korun zdraží také cesta z Plzně například do Železné Rudy, Trhanova nebo Srní na 92 korun, což je nejdražší jízdné v kraji osobním vlakem i autobusem s libovolnými přestupy. Všechny jízdenky platí i na MHD v Plzni.

K drobným změnám cen u vnějších zón dojde podle mluvčí také u předplatného. Čtvrtletní předplatné v jedné zóně zdraží o 14 korun na 918 Kč, půlroční o 12 korun na 1596 Kč a roční pro jednu zónu zůstane na současných 2900 Kč.

„K úpravě přistupujeme po pečlivém zvážení. Vnímáme, že pro cestující jde o zvláště citlivou věc, jelikož jsou mezi uživateli veřejné dopravy různé příjmové skupiny obyvatel kraje. Namísto rušení spojů jsme se ale raději rozhodli udržet nastavený standard spojený s nutností změny cen a pokračovat v modernizaci vlaků a autobusů,“ řekl Jiří Kozák, výkonný ředitel společnosti POVED, organizátora krajské dopravy.

Od ledna zdraží také některé doplňkové produkty, jako jsou turistické jízdenky, přeprava psů, kol, lyží a zavazadel.

Zdroj: ČTK

V Brně začala uzavírka tunelů, zdrží se řidiči aut i cestující v MHD

Autobusy a trolejbusy v jihozápadní části Brna dnes ráno nabíraly až půlhodinové zpoždění. Začala uzavírka tunelu Hlinky a Pisáreckého tunelu, na objízdných trasách se tvořily kolony zdržující i řidiče aut. Největší zpoždění nabíraly podle webu Dopravního podniku města Brna například trolejbusy 25, 26 a 37 nebo autobusové linky 44 a 52. Společnost Eltodo, která modernizaci pro ŘSD zajišťuje, umožnila novinářům prohlídku Pisáreckého tunelu. Uvedla, že práce budou po dobu uzavírky pokračovat nonstop.

Kolony aut se tvořily v ulicích, které ústí do křižovatky u pisárecké vozovny a do křižovatky u Anthroposu, ale také kolem bohunického kampusu, v Kohoutovicích a Bystrci. Silný provoz byl podle webu Dopravní info také na D1 a přilehlých silnicích.

Práce v tunelech potrvají do 20. listopadu a podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) se nedaly už dál odkládat. Silničáři za opravy zaplatí 212 milionů korun. Pisárecký tunel je v provozu od roku 1998, tunelem Hlinky projela auta poprvé o devět let později.

„Cílem oprav je udržet oba tunely v dobrém technickém stavu a zajistit spolehlivý provoz technologických systémů. Součástí prací bude rovněž oprava části vozovky silnice I/23, která prochází Pisáreckým tunelem,“ uvedla mluvčí ŘSD Lucie Trubelíková.

Technologická obnova zahrnuje osvětlení, kamerové a detekční systémy, nouzovou komunikaci, kabelové rozvody, napájení a řízení dopravy. „Nejnáročnější část prací řidiči vůbec neuvidí. Musíme obnovit kabelové trasy, napájení a komunikaci jednotlivých zařízení a následně ověřit jejich vzájemnou funkčnost. U téměř třicet let starého tunelu je navíc důležité odborně vyhodnocovat skutečný stav původních rozvodů a konstrukcí, který lze v některých případech přesně posoudit až po jejich odkrytí,“ uvedl za Eltodo Josef Rychlý. Celková doba modernizace tunelů je 132 dní, z toho 40 potrvá celková uzavírka.

Na sociální síti zveřejnilo ŘSD otevřený dopis Brnu, kde se s nadsázkou snaží načasování prací obhájit a vysvětlit. „Milé Brno, musíme si promluvit. Není to tebou, je to námi,“ napsali silničáři. Tunely podle nich sdílí jeden řídicí systém, takže se nedají opravovat ani postupně, ani za částečného provozu.

Zdroj: ČTK