Domů Blog

ŘSD odkládá demolici nadjezdů nad Pražským okruhem plánovanou na tento víkend

Od
Karolína Vágnerová
-

Silničáři odložili demolici dvou nadjezdů nad úsekem Pražského okruhu mezi Třebonicemi a Slivencem, která byla plánovaná na nadcházející víkend. Důvodem jsou neočekávaná zjištění ohledně podloží. Nový termín zbourání mostů, po kterých vedou ulice K Austisu a K Zadní Kopanině, silničáři zatím nestanovili. ČTK to na dotaz řekl Luděk Hubáček z Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). ŘSD na místě nechá zbudovat nové nadjezdy, protože ty stávající by neumožnily plánované rozšíření okruhu ze čtyř na šest jízdních pruhů.

„Kvůli nepředvídatelným geologickým podmínkám se demolice o nadcházejícím víkendu odkládá. Nový termín se zhotovitelem, kterým je společnost Skanska, je v jednání. Chceme být připraveni tak, aby práce ovlivnily provoz co nejméně,“ uvedl Hubáček. Práce na přestavbě nadjezdů po většinu času nemají komplikovat provoz na okruhu, demolice si ale vyžádá krátkodobou uzavírku.

Nový nadjezd K Austisu by měl být zprovozněn do pěti měsíců a nadjezd v ulici K Zadní Kopanině do sedmi měsíců od zahájení prací, které začaly 18. května. Rozpětí každého bude 45 metrů. Celkové náklady na přestavbu jsou téměř 207 milionů korun bez DPH.

Podle informačního letáku ŘSD bude rozšíření tohoto úseku Pražského okruhu o třetí jízdní pruh v každém směru zahájeno v příštím roce. Dokončení stavby ŘSD předpokládá v roce 2029.

Úsek Slivenec – Třebonice je nejstarším úsekem Pražského okruhu, byl zprovozněn v roce 1983. Nyní patří k nejzatíženějším, denně jím projede až 75.500 vozidel. Kromě tranzitní dopravy od dálnice D1 k D5 je značně využívaný i ve směru z centra od Jižní spojky přes ulici K Barrandovu ve směru k dálnicím D5, D6 a D7.

Zdroj: ČTK

E-shopy: Clo na malé zásilky je jen prvním krokem v boji proti konkurenci mimo EU

Od
Karolína Vágnerová
-

Celounijní poplatek na malé zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii je jen prvním krokem v boji proti této konkurenci. Shodli se na tom prodejci a experti na e-commerce, které ČTK oslovila. Opatření Evropské unie, které si klade za cíl omezit zejména dovoz levného čínského zboží, může mít podle výkonného ředitele Asociace pro elektronickou komerci (APEK) Jana Vetyšky největší dopad na prodej doplňků, oblečení nebo drobné elektroniky. Poplatek tři eura, který budou muset spotřebitelé platit od 1. července, se však nevztahuje na celý balík, ale na jednotlivé položky v něm, připomněl mluvčí Generálního ředitelství cel Richard Zeman.

„Z pohledu APEK vnímáme zavedení cla především jako první reálnou snahu o narovnání prostředí na evropském trhu,“ řekl ČTK Vetyška. Samotné clo ale podle něho nestačí k tomu, aby se podmínky pro všechny prodejce v EU vyrovnaly. Evropští obchodníci totiž musí také dodržovat požadavky na bezpečnost výrobků, ať už je to zajištění zodpovědnosti výrobce za jeho produkt, takzvané EPR (extended producer responsibility), nebo ekologie obecně, dodal.

Ředitel marketingové společnosti PPC Profits Tomáš Čupr uvedl, že opatření povede k omezení nejlevnějších jednotlivých zásilek především z čínských agregovaných tržišť. „Omezí se totiž impulzivní rychlé nákupy a někteří zákazníci budou hledat alternativy na českém trhu. Objem těchto malých zásilek z Číny by mohl klesnout až o 15 procent,“ myslí si. Naopak podle mluvčí on-line tržiště Allegro.cz Moniky Brichtové je zatím předčasné odhadovat konkrétní dopad na objem objednávek.

Také Michal Benatzky, marketingový ředitel společnosti Upgates, která se zaměřuje na tvorbu e-shopů, se domnívá, že celounijní poplatek alespoň zčásti zbrzdí impulzivní nakupování. „Částečně se tak smaže rozdíl u zboží, které se s oblibou objednávalo právě v Číně, například kryty na telefon, řemínky na hodinky nebo obecně příslušenství a náhradní díly na elektroniku,“ vysvětlil.

Clo však neplatí zákazník pouze za jednu zásilku, ale za jednotlivou položku, neboli druh zboží, řekl Zeman s tím, že jednotlivé položky jsou stanoveny celním sazebníkem.“Když si někdo objedná kryt na mobil, je to jedna položka. K tomu přidá sklo na mobil, je to druhá položka,“ uvedl jako příklady jednotlivých druhů zboží. Reálně tak klient za balík zaplatí na cle šest eur. Pokud si ale zákazník objedná deset kusů jedné položky, platí pořád tři eura, dodal.

Zákazník bude mít dvě hlavní možnosti, jak clo za malé zásilky mimo EU zaplatit. „Asi ta nejjednodušší varianta je, že poplatek zaplatíte přímo na e-shopu a ten ho za vás odvede,“ řekl Zeman. Pokud to však e-shop neumožňuje, zaplatí klient službu, která ho bude zastupovat v celním řízení, a clo za něj odvede. Může to být Česká pošta nebo dopravci typu Zásilkovna.

Benatzky si však myslí, že asijští výrobci najdou cestu, jak clo obejít. „Nejspíše půjde o nějaké mezisklady a více zboží se pravděpodobně bude odesílat přímo z Evropy,“ uvedl.

Zeman pak připomněl, že ti, kteří si objednali zboží například z Číny v červnu, ale do EU produkt dorazí až v červenci, budou platit toto clo v závislosti na datu podání celního prohlášení. „To znamená, že zákazník musí podat celní prohlášení nejpozději 30.června,“ doplnil.

V loňském roce se zejména z Asie do Česka dovezlo zhruba 105 milionů položek zboží v hodnotě nepřesahující 150 euro (asi 3650 korun), což je meziročně o 82 milionů více. Letos do konce dubna činil dovoz 70 milionů, při současném tempu by tak letošní počet zásilek mohl vzrůst až dvojnásobně, uvedl v květnu zástupce generálního ředitele Generální ředitelství cel Jiří Trousil. Do celé EU se loni dovezlo téměř šest miliard položek zboží v malých zásilkách.

Zdroj: ČTK

Letišti Praha loni stoupl čistý zisk na 3,2 miliardy Kč

Od
Karolína Vágnerová
-

Společnost Letiště Praha, která provozuje pražské Letiště Václava Havla, zvýšila loni čistý zisk meziročně o 800 milionů na 3,2 miliardy korun. Firma to oznámila v tiskové zprávě. Hrubý provozní zisk (EBITDA) stoupl v roce 2025 také o 800 milionů na 5,1 miliardy korun. Stát jako jediný akcionář Letiště Praha ponechá firmě 80 procent z loňského čistého zisku. Sdělila to na síti X ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Letecké výnosy Letiště Praha dosáhly loni 7,1 miliardy korun a neletecké 3,7 miliardy korun. Letiště loni odbavilo 17,8 milionu cestujících, o 1,4 milionu více než v předchozím roce. Letos čeká odbavení až 18,6 milionu lidí. Na letišti v roce 2025 působilo 84 leteckých společností, které nabízely spojení do 194 destinací. Ve spolupráci s leteckými dopravci bylo loni otevřeno 19 nových linek.

Firma loni investovala do modernizace infrastruktury ruzyňského letiště miliardy korun. Jednalo se zejména o rozsáhlé úpravy okolí hlavní dráhy, výstavbu kolektoru či rekonstrukci administrativní budovy v Terminálu 1. Celkový objem investic dosáhl 3,5 miliardy.

V roce 2025 se také na letišti otevřelo 18 restaurací či obchodů. Firma rovněž zavedla novou službu Flexi parking pro cenově výhodné parkování blízko letiště včetně dopravy k terminálům.

„Jsem velmi rád, že loňský rok opět potvrdil stabilní růst Letiště Praha napříč klíčovými ukazateli. Další nárůst počtu odbavených cestujících, pokračující obnova leteckých spojení i efektivní řízení nákladů se pozitivně promítly do hospodářských výsledků společnosti,“ sdělil předseda představenstva Jiří Pos. „Zároveň jsme zahájili řadu významných investičních akcí, které představují první konkrétní kroky plánované rozsáhlé modernizace Letiště Václava Havla Praha,“ doplnil.

Letiště Praha je podle Schillerové součástí strategické infrastruktury státu, která má přímý dopad na výkon české ekonomiky, příliv investic, cestovní ruch i konkurenceschopnost. „Právě proto považuji modernizaci letiště za typickou prorůstovou investici s dlouhodobým přínosem pro české občany i firmy,“ uvedla v tiskové zprávě letiště. „Vzhledem ke schválené dividendové politice a plánovaným investičním aktivitám stát jako jediný akcionář rozhodl o výplatě dividendy ve výši 20 procent z čistého zisku. Chceme, aby se letiště dynamicky rozvíjelo a modernizovalo,“ doplnila.

Na síti X Schillerová prohlásila, že předchozí vláda Petra Fialy (ODS) si z Letiště Praha udělala „kasičku“ na úkor investic do rozvoje letiště. Loni si Fialova vláda vzala ze zisku za rok 2024 dvě miliardy korun, tedy 80 procent čistého zisku. Rok předtím ale tehdejší vláda získala dividendu jen 20 procent ze zisku a v letech 2020 až 2023 stát dividendu nevybíral kvůli ztrátám letiště v době pandemie covidu-19. Předchozí vláda nynějšího premiéra Andreje Babiše (ANO) si v roce 2019, kdy byla ministryní financí také Schillerová, vzala jako dividendu přes 50 procent zisku Letiště Praha.

Zdroj: ČTK

V Ostravě začaly Rail Business Days. Český železniční průmysl prezentuje špičkové výrobky a inovace pro moderní mobilitu

Od
Karolína Vágnerová
-

Ostrava se stala centrem českého železničního průmyslu. V areálu Trojhalí Karolina dnes za účasti ministra dopravy Ivana Bednárika, Tomáše Ignačáka předsedy předsednictva ACRI Asociace podniků českého železničního průmyslu a dalších oborových představitelů začal mezinárodní železniční veletrh a konference Rail Business Days, na kterém české firmy prezentují špičkové výrobky, technologie a inovace pro moderní, bezpečnou a udržitelnou mobilitu.

Český železniční průmysl zde ukazuje, že patří mezi významné evropské dodavatele řešení pro kolejovou dopravu – od moderních vozidel a jejich komponentů přes zabezpečovací a řídicí systémy až po technologie pro infrastrukturu, interiéry, inteligentní elektroniku, zkušebnictví a servis.

Na veletrhu se představuje téměř 140 společností, jejichž expozice jsou umístěny ve dvou vnitřních halách i na venkovní ploše. Na přilehlém kolejišti je vystaveno 17 kolejových vozidel, mezi nimi například bateriový vlak BEMU nové generace od českého výrobce Škoda Group.

„Společným tématem účasti českého železničního průmyslu je schopnost tuzemských podniků dodávat moderní technologie pro rychlou, bezpečnou, efektivní a udržitelnou železniční dopravu a současně připravenost podílet se na dalším rozvoji železniční infrastruktury včetně projektů vysokorychlostních tratí v České republice,“ říká Marie Vopálenská, generální ředitelka ACRI Asociace podniků českého železničního průmyslu.

Prezentace členských firem ACRI na Rail Business Days 2026

Škoda Group, přední evropský výrobce řešení pro bezemisní mobilitu a nejvýznamnější český výrobce drážních vozidel s výrobními kapacitami také v Ostravě, prezentuje na Rail Business Days bateriový vlak nové generaceRegioPanter. Moderní jednotka BEMU je určena zejména pro regiony s částečně elektrifikovanou železniční sítí a umožňuje zavádět tichý, komfortní a bezemisní provoz i na tratích bez trolejového vedení. Vlak kombinuje elektrický a bateriový pohon, při jízdě pod trolejí se průběžně dobíjí a v bateriovém režimu ujede až 80 kilometrů; maximální rychlost dosahuje 160 km/h pod trolejí a 120 km/h na baterie. Nová generace byla od počátku vyvíjena jako plnohodnotný bateriový vlak, využívá lithium-titanové baterie s vyšší úrovní požární bezpečnosti a optimalizovaný trakční systém se SiC měniči, díky čemuž je lehčí, energeticky úspornější a výkonnější než předchozí řešení. Škoda Group aktuálně vyrábí 15 těchto vlaků pro České dráhy a Moravskoslezský kraj, první zahraniční objednávky má z Lotyšska a Slovenska a společně s dalšími zakázkami eviduje více než 100 bateriových vlaků v různém stadiu výroby či objednávky.

Součástí prezentace Škoda Group budou také digitální řešení pro moderní železniční dopravu, včetně systémů pro správu flotil, diagnostiku, podporu údržby a efektivnější provoz vozidel.

BORCAD, přední evropský výrobce sedadel pro kolejová vozidla se sídlem ve Fryčovicích, prezentuje na Rail Business Days 2026 elektricky ovládané sedadlo COMFORT VIP, které sériově dodává pro chorvatskou společnost Končar a její vozidla vyráběná pro Chorvatské dráhy. Součástí prezentace jsou také sedadla FLEXIO určená pro dálkovou dopravu. Sedadla BORCAD jsou zároveň součástí expozic dalších vystavovatelů: na stánku společnosti MOLPIR je k vidění ukázka sedadel pro třídu STANDARD vlaků RegioJet, další sedadla jsou prezentována také v bateriovém vlaku Škoda BEMU, kde jsou instalována sedadla VISIO. Prezentace společnosti BORCAD tak ukazuje schopnost českých dodavatelů interiérů podílet se na domácích i zahraničních projektech kolejových vozidel a dodávat řešení pro různé segmenty železniční dopravy – od regionálních vlaků přes dálkovou dopravu až po prémiové cestovní třídy.

MSV Elektronika, český výrobce elektroniky pro drážní vozidla se sídlem ve Studénce, se v rámci Rail Business Days 2026 zaměřuje na LED svítidla a řídicí systémy pro kolejová vozidla. Společnost vyvíjí a vyrábí elektronické řídicí a ovládací systémy, informační systémy, řešení pro ovládání dveří, WC a vodního hospodářství, elektroniku pro brzdové systémy, LED osvětlení a další elektroniku pro kolejovou dopravu. Na veletrhu prezentuje novou generaci LED svítidel BKS25 a související řídicí systém. Tato řešení jsou součástí širšího portfolia palubní elektroniky, řízení a diagnostiky pro železniční vozidla. LED osvětlení a řídicí technologie jsou zároveň příkladem komponentů, které mají přímý dopad na komfort cestujících i technické parametry vozidel.

Pars Komponenty, český výrobce specializovaných interiérových a technických komponentů pro kolejová vozidla se sídlem ve Studénce, představuje na Rail Business Days 2026 řešení určená pro aktuální evropské projekty. Součástí prezentace je mezistěna k řidiči tramvaje M34 provozované ve švédském Göteborgu. Firma dále ukazuje tlakotěsné dveře do kabiny strojvedoucího pro švédský vlak Civity Nordic a výklopné okno pro francouzský vlak Oxygène. Prezentace Pars Komponenty tak zdůrazňuje schopnost českých firem dodávat specializované prvky pro konkrétní zahraniční projekty a různé typy kolejových vozidel. Zároveň ukazuje, že významnou součástí českého železničního průmyslu nejsou pouze velká vozidla, ale i technicky náročné interiérové a konstrukční díly, které ovlivňují bezpečnost, funkčnost i komfort provozu.

DT – Výhybkárna a strojírna, český výrobce výhybek a komponentů pro železnici, tramvaje i metro se sídlem v Prostějově, si na veletrhu Rail Business Days 2026 připomíná 70 let od zahájení výroby výhybek v Prostějově v roce 1956. Na svém stánku představuje portfolio výrobků a inovací pro moderní kolejovou infrastrukturu. Její prezentace ukazuje roli výhybkových systémů jako klíčového prvku bezpečné, spolehlivé a kapacitní železniční i městské kolejové dopravy. DTVS dlouhodobě posiluje svou pozici na zahraničních trzích a podíl exportu na její produkci postupně roste. Hlavním zahraničním trhem zůstává Německo, její výrobky však znají také zákazníci ve Velké Británii, Kanadě, Brazílii nebo Austrálii. Společnost vyrábí nejen standardní výhybkové systémy, ale také velmi přesné a konstrukčně náročné celky, například kompletní tramvajové křižovatky, i specializovaná řešení včetně ozubnicových výhybek. Významnou součástí jejího know-how jsou také vysokorychlostní výhybky, které jsou výsledkem vlastního výzkumu a vývoje a potvrzují schopnost firmy podílet se na nejnáročnějších projektech moderní železniční infrastruktury.

Česká technologická společnost AŽD se na veletrhu zaměřuje na technologie pro zabezpečení, řízení a digitalizaci železniční dopravy. Ve své expozici prezentuje nové funkční vlastnosti staničního zabezpečovacího zařízení řady StationSWing ESA. Dalším tématem jsou zkušenosti s instalací jednotného evropského zabezpečovacího systému ETCS, který je zásadní pro další modernizaci a interoperabilitu železniční dopravy. Společnost představuje také nové funkční vlastnosti telematické aplikace TrafficSWing GTN – graficko-technologické nadstavby určené k podpoře řízení dopravních procesů. Prezentace AŽD je doplněna i formou odborných přednášek.

DAKO-CZ, přední výrobce brzdových systémů a komponentů pro kolejová vozidla, představuje v Ostravě novinky ze svého portfolia brzdových komponentů i nové projekty s potenciálem pro česko-slovenský trh. Na expozici 1A09 prezentuje řešení propojující digitalizaci a šetrný přístup k životnímu prostředí, stejně jako technologie pro komplexní vybavení podvozků osobních vozů a nákladních vagónů. DAKO-CZ se dlouhodobě zaměřuje na vývoj brzdových systémů a komponentů podporujících udržitelnou mobilitu, a to nejen v oblasti městské dopravy.

Wikov MGI, český výrobce převodovek, pohonů a mechanických systémů pro kolejová vozidla, se na veletrhu Rail Business Days 2026 představuje na společném stánku se sesterskou společností Gmeinder Getriebe z Německa. Odborné veřejnosti nabízí osvědčené exponáty kuželočelních převodovek pro nízkopodlažní tramvaje a převodovek pro dieselové jednotky Regio Shuttle. Současně prezentuje svou rostoucí kompetenci v oblasti komplexní údržby železničních dvojkolí. V této oblasti firma navazuje na cílené investice do lisovacího zařízení, soustruhu pro přebrušování průměrů a technologie povlakování náprav. Díky tomu může poskytovat ucelený servis od oprav až po rychlé dodávky kompletně renovovaných dvojkolí.

AV R&D, české vývojové a zkušební centrum poskytující konstrukční, technická a testovací řešení pro průmysl včetně železničního sektoru, představuje na Rail Business Days 2026 speciální zkušební zařízení AV068 určené pro zkoušky lepených spojů. Zařízení vychází z požadavků norem ČSN EN 17460 a ISO 21368 a umožňuje přesné zatěžování lepených spojů až do jejich porušení. Je určeno pro statické i dynamické zkoušky, zohledňuje požadavky na teplotní odolnost spojů a díky modulární konstrukci jej lze přizpůsobit konkrétní metodice zkoušení. Součástí systému je interaktivní PC rozhraní pro nastavení zkušebních parametrů, řízení průběhu zkoušek a online sledování naměřených hodnot. Prezentace AV R&D ukazuje význam specializovaného vývoje a testování pro zvyšování kvality, spolehlivosti a bezpečnosti konstrukčních spojů v moderním průmyslu.

Rail Business Days jsou zároveň jednou z významných příležitostí, jak v letošním roce prezentovat schopnosti českého železničního průmyslu. Další důležitou mezinárodní platformou bude veletrh InnoTrans 2026, který se uskuteční od 22. do 25. září 2026 na berlínském výstavišti a patří mezi hlavní světové veletrhy dopravních technologií.

Zdroj: Asociace podniků českého železničního průmyslu

Bateriová úložiště bez mýtů. Kdy dávají firmám smysl a co určuje návratnost

Od
Karolína Vágnerová
-

Bateriová úložiště dnes řeší stále více firem a investorů, ale řada představ o nich je mimo realitu. Podle odborníků neplatí, že dávají smysl jen s fotovoltaikou, že návratnost je otázkou několika málo let ani že výnosy stojí na jednom trhu. Jak firmy o bateriích skutečně uvažují a co rozhoduje o ekonomice projektů, ukazují aktuální zkušenosti z praxe.

Baterie bez fotovoltaiky? Ano, stále častěji

Ještě donedávna platilo, že většina firem a investorů uvažovala o baterii jen jako o doplňku fotovoltaiky. To se ale změnilo s novelou Lex OZE III, která od loňského podzimu umožňuje stavět i takzvaná samostatně stojící bateriová úložiště, tedy projekty bez jakéhokoli výrobního zdroje. Právě tato změna otevřela cestu k rychlému rozvoji baterií určených pro služby výkonové rovnováhy (SVR), kde baterie funguje jako flexibilní zdroj, který pomáhá stabilizovat síť.

„Mnoho projektů zaměřených na poskytování služeb výkonové rovnováhy dnes vzniká i bez propojení s fotovoltaikou. Umožnila to novela Lex OZE III, která otevřela možnost realizace samostatných bateriových úložišť,“ říká Filip Veselý, Technical Sales Manager společnosti Wattstor.

Ekonomika takového projektu ale nestojí jen na výkonu baterie. „Klíčová je především kvalita připojení, tedy smlouva o připojení (SoP) a vhodné místo, kde není nutné budovat stovky metrů dlouhou přípojku nebo provádět náročné terénní úpravy. Tyto položky mohou návratnost výrazně prodloužit,“ upozorňuje Filip Veselý.

Důležitou roli hrají také agregátoři, kteří dokážou spojit více menších baterií do jednoho celku a nabídnout je na trhu jako jeden zdroj. Díky tomu se mohou do SVR zapojit i projekty, které by samy nedosáhly na minimální požadovaný výkon 1 MW.

Realistická návratnost: U kombinace FVE a baterie delší, ale ekonomicky silnější

Návratnost je téma, kde se očekávání firem často rozcházejí s realitou. Zkušenosti z trhu ukazují, že investice do firemní fotovoltaiky se dnes vrací zhruba za pět let, zatímco kombinace fotovoltaiky (FVE) a bateriového úložiště (BESS) vychází na šest až osm let. Na první pohled to může působit jako méně výhodné řešení, ale podle odborníků je to zavádějící interpretace.

„Pořizovací náklady na systém doplněný o bateriové úložiště jsou sice vyšší než u samotné fotovoltaiky, oproti tomu je ale výrazně vyšší roční úspora či profit. Celková generovaná hodnota kombinovaného systému tak z dlouhodobého hlediska převažuje nad samostatnou FVE,“ vysvětluje Filip Veselý z Wattstoru.

Kombinace FVE a BESS totiž umožňuje využít více zdrojů hodnoty najednou – od maximalizace vlastní spotřeby přes snižování špiček až po řízení odchylek nebo zálohování kritických technologií. Zároveň ale platí, že baterie není univerzální řešení pro každého. „Návrh musí odpovídat konkrétnímu provozu, jeho zatížení a tomu, jaké tržní nebo provozní příležitosti dokáže využít. Může se samozřejmě stát, že ve speciálních případech není baterie smysluplným řešením,“ dodává Veselý.

Obecně platí, že větší baterie dávají ekonomicky větší smysl. Fixní náklady na engineering, instalaci nebo přípravné práce se totiž s velikostí projektu výrazně nemění.

Kde vzniká největší část výnosů

U bateriových projektů je důležité rozlišovat, zda jde o samostatné úložiště zapojené do služeb výkonové rovnováhy (SVR), nebo o instalaci za elektroměrem v rámci firemního provozu. Oba modely totiž stojí na zcela odlišných zdrojích hodnoty.

U samostatných projektů zapojených do SVR zprostředkovávají monetizaci agregátoři, takže přesná čísla nejsou veřejná. „Dle zpětné vazby od zákazníků i samotných agregátorů je stále hlavním pilířem příjmů samostatných bateriových úložišť technická flexibilita, tedy schopnost baterie rychle a spolehlivě reagovat na požadavky sítě a poskytovat stabilizační služby,“ popisuje Filip Veselý s tím, že obchodní flexibilita postupně nabírá na důležitosti a v budoucnu lze očekávat, že bude tvořit majoritní část příjmů.

U komerčních a průmyslových instalací za elektroměrem hodnota nevzniká na jednom trhu, ale součtem menších efektů – od maximalizace vlastní výroby z FVE přes snižování a limitaci špiček až po řízení odchylek a zálohování kritických spotřebičů. Právě tato kombinace mechanismů, která se v čase mění, tvoří pro firmy nejstabilnější a nejpředvídatelnější ekonomický přínos.

Zdroj: Lukáš Pololáník

Dopravní nostalgie láká na historické vozy. Premiéru bude mít opravený trolejbus 9Tr

Od
Karolína Vágnerová
-

Brno bude v sobotu 13. a v neděli 14. června lákadlem pro dopravní nadšence. V rámci festivalu Ignis Brunensis se bude konat tradiční Dopravní nostalgie. Do ulic tak opět vyjedou historické a retro vozy Dopravního podniku města Brna a Technického muzea v Brně. Mezi nimi i nově opravený trolejbus DPMB typu 9Tr z roku 1980.

V rámci tradiční Dopravní nostalgie Dopravní podnik města Brna v sobotu 13. června vystaví od 10 do 11 hodin historické autobusy a tramvaje na Masarykově ulici a náměstí Svobody a historické trolejbusy v Brandlově ulici. Tyto vozy budou následně od 11 do 18 hodin převážet cestující na zvláštních linkách. Tramvaje a autobusy pojedou z náměstí Svobody, trolejbusy pak ze zastávky Česká. Cílem všech vozů bude areál brněnského výstaviště, kde se koná Transport Show Truck & Bus 2026. Tramvaj tažená koňmi bude jezdit na okruhu centrem města – ze zastávky na náměstí Svobody k nádraží a pak přes Rooseveltovu a Českou zpět.

DPMB opět představí svou retro flotilu tramvají, autobusů a trolejbusů. Návštěvníci se můžou těšit například na tramvaj 107 (dřevák) s vlečným vozem, tramvaj 4MT 134 s vlečným vozem, tramvaj T2, tramvaj K2, autobus Karosa ŠM11, autobus Škoda 706 RTO nebo trolejbus 15Tr. Specialitou letošní přehlídky vozů bude šestimetrový model lodi na tramvajovém podvozku Prýgl 80, který vyrobili zaměstnanci ústředních dílen DPMB speciálně ku příležitosti letošního 80. výročí lodní dopravy v Brně. Loď bude vystavená na náměstí Svobody.

Na Dopravní nostalgii zazáří opravený trolejbus 9Tr

K vidění a svezení bude i nově zrenovovaný trolejbus 9Tr, který v Brně jezdil v 80. a 90. letech minulého století.  Tento trolejbus po dosloužení v Brně odkoupilo ukrajinské město Rovno. Dopravnímu podniku města Brna se ho podařilo zachránit před sešrotováním a převézt zpátky v roce 2019. Od té doby jej pracovníci dílen v komínské vozovně postupně renovovali. „Tato oprava rozhodně patřila k nejnáročnějším, které jsme při rozšiřování sbírky retro vozů zažili. Vůz má za sebou generální opravu všech komponent – karoserie, elektro výzbroje, interiéru plus lakování do původních barev.  Vzhledem ke stáří vozu nebylo možné součástky objednat, ale museli jsme je složitě shánět nebo vyrábět sami na míru. Tím byla renovace vozu časově velmi náročná,“ sdělil Miloš Havránek, generální ředitel Dopravního podniku města Brna.

Na Dopravní nostalgii nebudou chybět ani historická vozidla ze sbírek Technického muzea v Brně, jako například parní tramvaj Caroline, oblíbený vůz, který reprezentuje období koňské dráhy nebo historické trolejbusy a rovněž historické autobusy Praga či Ikarus.

V neděli 14. června bude od 13 do 18 hodin v provozu jedna historická tramvajová linka, která zájemce sveze na trase z Náměstí Svobody k Ústřednímu hřbitovu.

Jízdné se bude lišit podle konkrétní trasy a typu vozidla – přesné informace, včetně jízdních řádů, najdou zájemci s předstihem na webových stránkách www.dpmb.cz.

Zdroj: DPMB

FAKULTA DOPRAVNÍ VNÍMÁ ZMĚNY VE FINANCOVÁNÍ EVROPSKÝCH FONDŮ PO ROCE 2028 JAKO PŘÍLEŽITOST PRO JEŠTĚ UŽŠÍ PROPOJOVÁNÍ S PRAXÍ

Od
Karolína Vágnerová
-
Avizovaná změna ve financování EU fondů od roku 2028 bude představovat velkou výzvu pro celou ČR, pro akademickou oblast pak především ve struktuře a podstatě Horizon Europe projektů. Právě tento způsob financování je jednou z klíčových cest pro finanční podporu vědy a výzkumu, resp. propojování vědecké sféry s praxí.

Jedním z nejdůležitějších způsobů hledání nových partnerů je účast na veletrhu URBIS – The Smart Cities MeetUp. Ten se koná od 2. do 4. června v Brně. Fakulta přijala nabídku svého dlouholetého partnera společnosti SmartPlan a na společném stánku zde představuje své dovednosti v oblasti chytrých řešení pro města a regiony, například prostřednictvím projektu HE CapaCities 2.0. Na něm participuje společně s Ministerstvem pro místní rozvoj a dalšími 54 partnery z celkem 27 zemí. Projekt CapaCities 2.0 se věnuje otázkám klimatu, resp. Net Zero Cities, pro které je téma dopravy zcela klíčové. Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Centrum pro regionální rozvoj na veletrhu URBIS dále uvedly, že na projekty spojené s klimatem by mělo být v EU fondech pro období 2028-2034 vyčleněno až 43 % z celkové alokované částky 2 biliony eur.

„Na Fakultě dopravní se dlouhodobě věnujeme otázkám spojeným s kvalitou života, resp. smart cities a jsme zapojeni do mnoha národních i HE projektů, zabývajících se touto problematikou,“ říká děkan fakulty doc. Stanislav Novotný, který veletrh také osobně navštívil.

Zástupci fakulty se na veletrhu URBIS aktivně zapojují do workshopů a panelových diskusí s reprezentanty již zmíněných zástupců z vládních orgánů, ale především se zástupci měst a obcí, a nabízí svou odbornost i prostřednictvím Národního centra dopravy 4.0, založeného při Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze, jehož je Fakulta dopravní součástí.

Velký důraz bude v následujícím dotačním období kladen na dekarbonizaci a digitalizaci, kdy prostřednictvím Národních regionálních partnerských plánů (NRPP) budou realizovány dotační výzvy a směrována cílená podpora do regionů.

„Ve zprostředkování sofistikovaného poradenství a vytváření udržitelných konceptů dopravy, což je naše dlouhodobě budovaná odbornost, vidím hlavní roli naší fakulty. Nabízíme řešení s tzv. inovační nadhodnotou, protože jak i na URBISu mnohokrát zaznělo, chytrý projekt nespočívá v dotační podpoře k jeho realizaci, ale k využití finanční podpory čistě k jeho nastartování. Následné financování jeho provozu a udržitelnosti již vychází z pozitivních externalit v daném území, které vyvolá,“ dodává děkan fakulty.

Mezi hlavní poslání univerzity patří vzdělávání, ovšem nejen mladých lidí prostřednictvím standardních studijních programů, ale právě i veřejné správy. Proto Fakulta dopravní nabízí městům a obcím edukaci nejen v oblastech dopravních řešení území, ale např. i v oblasti zadávání zakázek formou metody Best Value, či datové infrastruktury. Všechny tyto aspekty veřejného života jsou na fakultě dlouhodobě řešeny a fakulta v nich dosahuje vysokou odbornost podloženou mnoha realizovanými projekty a dalšími formami spolupráce.

Zdroj: ČVUT

Obalová akademie otevřela nové červnové termíny seminářů i individuálních konzultací

Od
Karolína Vágnerová
-

Obalová akademie při Obalovém institutu SYBA rozšiřuje nabídku odborného vzdělávání a zveřejnila další termíny seminářů a individuálních konzultací. Nově zařazená témata reagují na aktuální vývoj evropské legislativy i rostoucí potřebu firem orientovat se v nových povinnostech souvisejících s obaly a obalovými odpady.

Blíží se začátek aplikace klíčových ustanovení evropského nařízení PPWR a řada firem již dnes řeší otázky týkající se odpovědností výrobců, dovozců a distributorů, požadavků na dokumentaci, budoucího značení obalů, recyklovatelnosti nebo možných sankcí za nesplnění legislativních požadavků.

Právě na tyto oblasti se zaměřují nově vypsané semináře:

Aktuální situace v PPWR: Kam směřujeme?
PPWR: Značení obalů a dokumentace v praxi
Udržitelnost pro výrobu a retail
Individuální konzultace k PPWR a související legislativě
Nové legislativní předpisy pro plastové materiály

Účastníci získají nejen přehled aktuálních požadavků, ale především praktické informace využitelné při každodenním rozhodování. Důraz je kladen na reálné dopady legislativy na výrobce obalů, výrobce baleného zboží, obchodní společnosti i dovozce.

Vedle skupinových školení jsou nově otevřeny také termíny individuálních konzultací. Ty jsou určeny firmám, které potřebují řešit konkrétní výrobky, obaly, dodavatelské řetězce nebo interní procesy a hledají odborné stanovisko k požadavkům evropské i české legislativy.

„V posledních měsících pozorujeme výrazný nárůst zájmu o praktický výklad nové legislativy. Firmy už nehledají obecné informace, ale potřebují vědět, jak se nové požadavky dotknou právě jejich výrobků, obalů a obchodních modelů. Proto jsme rozšířili nabídku seminářů i individuálních konzultací a otevřeli další termíny ještě během června,“ říká Iva Werbynská, ředitelka Obalového institutu SYBA.

Kapacita jednotlivých seminářů i konzultací je omezená. Zájemci se mohou registrovat prostřednictvím webových stránek Obalové akademie.

Zdroj: SYBA

K české iniciativě na podporu nákladní železnice se připojilo 11 zemí EU

Od
Karolína Vágnerová
-

K české iniciativě zaměřené na zvýšení konkurenceschopnosti nákladní železniční dopravy se nově připojily Španělsko, Švédsko a Polsko. Iniciativu, kterou na zasedání Rady ministrů dopravy EU v Lucemburku představil ministr dopravy Ivan Bednárik, už dříve podpořilo osm států. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě. Z 27 států Evropské unie jich má funkční železnici 25; s ohledem na místní podmínky chybí na Kypru a na Maltě.

K dokumentu českého ministerstva se již dříve připojily Rakousko, Belgie, Slovensko, Maďarsko, Portugalsko, Řecko, Chorvatsko a Rumunsko. Rozšíření podpory je podle ministra důkazem, že problémy nákladní železniční dopravy nejsou otázkou jednotlivých zemí, ale celoevropským tématem. Polsko se podle dřívějšího vyjádření Bednárika nejprve odmítalo připojit kvůli významu silniční nákladní dopravy v zemi.

„Nejde o české téma ani o problém několika zemí. Nákladní železnice je páteří evropského průmyslu a ekonomiky. Dnes se jasně ukázalo, že stále více států vnímá její budoucnost jako společnou prioritu. Chceme, aby Evropská komise připravila co nejdříve komplexní strategii rozvoje nákladní železniční dopravy v Evropě. Pouze společným evropským přístupem dokážeme nepříznivý trend zvrátit,“ uvedl Bednárik.

Iniciativa vnímá železniční nákladní doprava jako důležitou nejen pro konkurenceschopnost evropského průmyslu, ale také pro odolnost dodavatelských řetězců a pro obranyschopnost Evropy.

Mezi hlavní priority české iniciativy patří větší investice do nákladní železniční infrastruktury a terminálů na transevropské dopravní síti (TEN-T), zajištění dostatečné kapacity pro nákladní vlaky, lepší koordinace přeshraničních výluk a objízdných tras a podpora kombinované dopravy. Dokument také zdůrazňuje potřebu rychlejší digitalizace a sjednocování technických standardů v Evropě.

TEN-T je síť silnic, železnic, vodních cest, přístavů a letišť propojující všechny členské státy EU. Jejím cílem je dosažení plynulejšího pohybu zboží i osob přes hranice, posílení jednotného trhu a přechod na ekologičtější dopravu.

Podle českého ministerstva nákladní železnice čelí rostoucím nákladům, omezené kapacitě infrastruktury, komplikacím při přeshraničním provozu i nerovným podmínkám vůči silniční dopravě. Tyto problémy podle Bednárika nelze řešit pouze na národní úrovni. Překážkou jsou například rozdílné technické požadavky jednotlivých států, odlišné zabezpečovací systémy nebo administrativní podmínky přeshraničního provozu.

Podíl nákladní železniční dopravy v EU se podle Bednárikova ministerstva pohybuje kolem 16 procent. Také v zemích s tradičně silnou železnicí, jako jsou Rakousko, Německo či Švýcarsko, se podle něj dopravci potýkají s problémy.

V Česku loni vlaky přepravily 84,56 milionu tun nákladu, zatímco silniční doprava 465,39 milionu tun. V letech 2014 až 2022 přitom objem železniční přepravy pravidelně překračoval 90 milionů tun.

Kvůli poklesu přepravy po železnici loni ČD Cargo přistoupilo k restrukturalizaci, zbavilo se nadbytečných vozů a lokomotiv a snížilo počet zaměstnanců. Loni přepravilo 57,8 milionu tun zboží, dříve to běžně bylo kolem 65 milionů tun.

Zdroj: ČTK

Praha loni dala dopravnímu podniku na provoz MHD 19,85 mld. korun

Od
Karolína Vágnerová
-

Praha loni dala svému dopravnímu podniku (DPP) na takzvaných kompenzacích za provoz MHD zhruba 19,85 miliardy korun, meziročně o asi 530 milionu korun více. Vyplývá to z výroční zprávy podniku za loňský rok, kterou dnes projednali městští radní. Na jízdném podnik loni utržil asi 4,05 miliardy, meziročně asi o 16,6 milionu korun více.

Město financuje fungování podniku takzvanou kompenzací, která se každoročně zvyšuje. Celkové náklady města na zajištění veřejné hromadné dopravy jsou ještě o několik miliard vyšší, v roce 2024 činily 26,8 miliardy korun. Číslo za loňský rok bude známo po zveřejnění dopravní ročenky Technickou správou komunikací (TSK).

Tržby z jízdného nepokryjí náklady na provoz MHD. Z celkové výše vybraného jízdného v pražské integrované dopravě (PID), která loni vzrostla o 177 milionů na zhruba 5,41 miliardy korun, tvořilo podle výroční zprávy jízdné DPP 78,91 procenta. Kromě tržeb za pražskou MHD zahrnují celkové tržby z jízdného v PID také příměstské linky provozované DPP a dalšími nasmlouvanými dopravci.

Podnik za loňský rok skončil v zisku asi 686,1 milionu korun, který na základě dnešního rozhodnutí radních převede do rezerv. DPP je největší městskou firmou a ke konci loňského roku zaměstnával 11.463 lidí, z toho 9775 mužů a 1688 žen. Řidiči MHD tvořili 40 procent zaměstnanců. „Výrazně převažují zaměstnanci střední generace se středním vzděláním ukončeným maturitou a středním vzděláním bez maturity,“ stojí ve zprávě.

Podnik loni provozoval 730 vozidel metra, 794 tramvají, 1192 autobusů a 38 trolejbusů. Vozy najezdily 182,4 milionu vozových kilometrů, o rok dříve to bylo 181,8 milionu. Revizoři loni zkontrolovali asi osm milionů cestujících a na 253.334 pokutách podnik vybral zhruba 220,7 milionu korun.

Ceny za jednotlivé jízdenky v MHD se v Praze od letošního ledna zvýšily, například cena půlhodinové jízdenky se zvedla o devět korun na 39 korun. Cestující ušetří, pokud využijí k nákupu jízdenky aplikaci PID Lítačka, ve které za zmíněnou jízdenku zaplatí 36 korun. Zvýšily se i pokuty za cestování bez jízdenky, a to na 1200 korun při platbě na místě a na 1500 při zaplacení do 15 dní. Dříve to bylo v obou případech 1000 korun. Pražany a především Středočechy dojíždějící do metropole zasáhlo také zdražení jízdného v Pražské integrované dopravě (PID) mezi hlavním městem a jeho okolím.

Cena ročního kuponu v pražské MHD se nezměnila od roku 2015, kdy ho tehdejší vedení města zlevnilo na 3650 korun. Vedení metropole vede diskuze o zdražení časových kuponů, protože financování podniku je zejména podle koalice Spolu dlouhodobě neudržitelné. Koalici se však nepodařilo dohodnout, Piráti podmiňují zdražení časových kuponů tím, že město zároveň zvedne ceny za parkování, což se nelíbí Spolu.

 

Výše kompenzací pro DPP (v mld. Kč):

2025 19,85
2024 19,32
2023 18,21
2022 16,17
2021 15,29
2020 15,07
2019 14,58
2018 14,31
2017 13,54
2016 12,67

 

Zdroj: ČTK

123...1 239Strana 1 z 1 239

Logistický kalendář

Zobrazit kalendář