Pražskou integrovanou dopravu (PID) loni v metropoli využilo zhruba 1,13 miliardy lidí, meziročně o asi 26,2 milionu více. Nejvyužívanější bylo metro a tramvaje. Vyplývá to z dopravní ročenky Technické správy komunikací (TSK) pro loňský rok. Celkem loni vozy pražské MHD včetně železnice po metropoli najezdily 212,1 milionu kilometrů, oproti předchozímu roku o 1,5 milionu více. Celkové náklady na provoz veřejné dopravy byly 27,7 miliardy korun, což byl meziroční nárůst o 900 milionů korun. Registrovaných motorových vozidel v Praze loni přibylo o 35.880 na zhruba 1,36 milionu. V průměrný pracovní den řidiči po hlavním městě najezdili zhruba 23,3 milionu kilometrů, meziročně o asi 47.000 kilometrů více.

V PID loni jezdilo 404 linek veřejné dopravy, z toho 229 jen na území metropole a 175 příměstských. V Praze jezdily tři linky metra, 36 linek tramvají a 183 linek autobusů a trolejbusů. Do PID bylo zapojeno rovněž 40 vlaků, pět přívozů a lanovka na Petřín, která je však od předloňského září odstavena kvůli rekonstrukci.

Z celkového počtu přepravených cestujících jich asi 369,7 milionu použilo metro, 368,2 milionu tramvaje, 283,9 milionu autobusy a trolejbusy MHD, 51,7 milionu příměstské autobusy, 57,1 milionu železnici a 621.480 se svezlo přívozy. Náklady na provoz dotovala z 81,9 procenta Praha, z 1,4 procenta stát a 16,7 procenta, tedy asi 4,8 miliardy korun, plynulo z tržeb za jízdné.

Autobusy loni v metropoli najezdily 86,4 milionu kilometrů, meziročně o 900.000 více. U metra počet najetých kilometrů klesl o 700.000 na 59,5 milionu. Tramvaje ujely celkem 60,1 milionu kilometrů, o 500.000 více než o rok před tím. Nejméně najezdily v Praze vlaky, a to 6,2 milionu kilometrů, což byl meziročně nárůst o 800.000.

Nejvyužívanější linkou metra byla trasa C, kde dopravní podnik v průměru vypravil v pracovní den 669 souprav. Na lince B jich bylo 598 a na lince A 520. Vlaky metra v průměrný pracovní den přepravily 1,29 milionu cestujících. V případě tramvají podnik ve standardní den vypravil asi 7000 spojů včetně 200 nočních a v průměru přepravily 1,27 milionu cestujících. U autobusů a trolejbusů činil průměrný počet spojů v pracovní den 27.581, z toho 20.266 tvořily standardní autobusy MHD, 779 trolejbusy a 6536 příměstské linky. Celkem přepravily v průměru 1,26 milionu lidí.

U veřejné dopravy okolo hlavního města, která spadá do PID, se zvýšil počet obcí, kam spoje PID zajíždějí, a sice z předloňských 1383 na loňských 1397. V PID bylo zahrnuto 592 železničních zastávek a jezdilo 495 příměstských a regionálních autobusových linek PID.

Vývoj dopravních výkonů na území Prahy (v milionech km)

Vozidel registrovaných v Praze loni přibylo o 35.880 na 1,36 milionu

V Praze loni přibylo registrovaných motorových vozidel o 35.880 na zhruba 1,36 milionu. Asi 1,1 milionu z nich tvořily k začátku letošního roku osobní automobily, 145.183 nákladní vozy, 110.791 motocykly a zbytek autobusy, pracovní stroje, traktory a další vozidla. Vyplývá to z dopravní ročenky Technické správy komunikací (TSK) za rok 2025. V průměrný pracovní den řidiči po hlavním městě najezdili zhruba 23,3 milionu kilometrů, meziročně o asi 47.000 kilometrů více.

Počet automobilů v metropoli se podle ročenky zvyšuje každoročně, rychlejší byl nárůst do roku 1999 a poté od roku 2012 do roku 2019. Na 1000 obyvatel metropole loni připadalo 949 vozidel. Osobních automobilů v metropoli meziročně přibylo 31.289, tedy asi tři procenta.

Číslo z centrálního registru vozidel nemusí podle ročenky nutně odrážet počet aut, které v Praze reálně jezdí, protože roste počet těch registrovaných na firmy. „Tento fakt může vytvářet zkreslený obraz o skutečném počtu vozidel, která operují na území Prahy,“ stojí v dokumentu. Kvůli anonymitě databáze to však podle autorů ročenky nejde s jistotou potvrdit.

Většinu vozidel podle dokumentu stále pohání spalovací motor, podíl těch na alternativní paliva se loni zvýšil o více než procentní bod na 3,8 procenta, z toho elektromobily tvořily asi 1,6 procenta. Průměrné stáří vozů bylo 14,6 roku, u osobních aut to bylo 12,9 roku.

Do centrální části města loni za pracovní den průměrně vjelo 237.000 vozidel, z toho 227.000 osobních automobilů. Meziročně to bylo o 13.000, respektive 11.000 méně. Naopak počet aut, která mířila z okolí metropole do jejích vnějších částí, vzrostl o 0,3 procenta na 359.000 automobilů, z toho 316.000 bylo osobních.

Nejvytíženější komunikací byl loni stejně jako v minulých letech Barrandovský most, přes který v pracovní den projelo v průměru 143.000 aut. Po Jižní spojce v úseku 5. května – Vídeňská to bylo 129.000, v úseku Chodovská – V Korytech 128.000 a mezi ulicemi Průběžná a V Korytech 123.000 vozidel. Dále patří mezi nejvytíženější silnice Strakonická s průměrným počtem 125.000 vozidel.

Nejvytíženějším tunelem byl Dejvický s průměrným provozem 99.000 vozidel denně. Nejrušnější mimoúrovňovou křižovatkou pak bylo křížení magistrály a Jižní spojky s 212.000 auty denně, u standardních úrovňových křižovatek byla na prvním místě Černokostelecká – Průmyslová, přes kterou projelo denně 69.000 vozů. Průměrná obsazenost osobních aut byla 1,33 osoby na vozidlo, pro srovnání v roce 1990 to bylo 1,71 a v roce 2000 pak 1,44 osoby na vůz.

V Praze je celkem 4104 kilometrů komunikací. Rozdělení celkové přepravy bylo loni 37 procent v hromadné dopravě, 25 procent v automobilové a dvě procenta v jejich kombinaci. Jedno procento připadlo na cyklisty a 35 procent na pěší. Na pražských silnicích bylo loni evidováno 11.038 nehod, z toho 15 smrtelných, 168 těžkých a 2231 lehkých.

Počet aut v Praze:

Nejvytíženější komunikace:

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) pokračuje v úspěšném projektu městského včelaření ve vozovně Vokovice. Letos se podařilo ze tří včelstev vytočit rekordních 110 kilogramů kvalitního smíšeného medu, což představuje nárůst o více než 57 procent oproti loňské sezóně. Pro srovnání – v roce 2024 získal DPP z dvou včelstev 35 kilogramů medu, v roce 2025 pak ze tří včelstev 70 kilogramů.

Včelstva umístěná na střeše administrativní budovy vozovny Vokovice těžila během letošní sezóny z příznivých podmínek a bohaté snůšky v okolí Divoké Šárky. Výsledkem je nejen vyšší výnos medu, ale také potvrzení, že městské prostředí může opylovačům nabídnout vhodné podmínky pro život. Med pochází převážně z nektaru nasbíraného v okolních zahradách, parcích a přírodních plochách a vyznačuje se charakteristickou chutí i vůní.

Včelařský projekt DPP vznikl díky nadšení zaměstnanců vozovny Vokovice, kteří se o včelstva starají ve svém volném čase. Po skončení hlavní sezóny nyní probíhá příprava včel na zimní období. Součástí péče je jejich zakrmení, průběžná kontrola zdravotního stavu a ošetření proti varroáze, jednomu z nejvýznamnějších parazitů včelstev.

„Letošní sezóna byla pro naše včely mimořádně úspěšná. Výsledek 110 kilogramů medu nás velmi těší a potvrzuje, že se včelám ve Vokovicích daří. Městské prostředí nabízí rozmanitou potravu po celou sezónu a zároveň ukazuje, že i technické a průmyslové areály mohou být místem, které podporuje přírodu a biodiverzitu. Nyní se soustředíme na přípravu včelstev na zimu, aby byla na jaře opět v plné síle,“ říká Martin Skapa, vedoucí provozu vozovny Vokovice a hlavní včelař DPP.

DPP vnímá městské včelaření jako součást svého dlouhodobého přístupu k udržitelnosti a ESG principům. Projekt přispívá k podpoře opylovačů, zvyšování biologické rozmanitosti ve městě a zároveň pomáhá zvyšovat povědomí o významu včel pro fungování ekosystémů.

Vytočený med využije DPP stejně jako v předchozích letech především pro reprezentační účely. Stal se již oblíbeným a originálním dárkem pro partnery společnosti i významné návštěvy. Včely z vozovny Vokovice tak nejsou jen symbolem odpovědného přístupu k životnímu prostředí, ale i důkazem, že i v srdci velkoměsta může vznikat kvalitní lokální produkt.

Zdroj: DPP