Bateriová úložiště se stávají aktivním prvkem, který firmám pomáhá řídit spotřebu, reagovat na ceny elektřiny a nově také vstupovat na energetické trhy. Lex OZE III tento posun urychlil a otevřel prostor nejen pro velkokapacitní stacionární úložiště, ale i pro mobilní baterie, které přinášejí flexibilitu v doslovném smyslu – energii lze vzít tam, kde je potřeba.

Role bateriových úložišť se rychle mění. Z pouhého „zásobníku“ se stávají efektivní součástí energetického provozu, která pomáhá vyrovnávat špičky a stabilizovat odběr. Novela energetického zákona, známá jako Lex OZE III a účinná od loňského roku, tento posun dále posílila a zásadně změnila vnímání bateriových úložišť ve firmách. Ty dnes mnohem častěji uvažují o baterii jako o aktivním prvku, který jim pomáhá reagovat na volatilitu trhu, nejen ukládat přebytky.

„Vidíme výrazný nárůst zájmu o baterie i bez návaznosti na vlastní výrobu elektřiny, tedy jako samostatně stojící úložiště. Klíčové je, že došlo k otevření trhu a zlepšily se možnosti monetizace flexibility. Firmy začínají vnímat baterii jako způsob, jak optimalizovat náklady na energie, ale také se zapojit do energetických trhů,“ říká Patrik Pinkoš, vedoucí obchodu pro EU společnosti Wattstor.

Díky Lex OZE III se staly realizovatelnými samostatně stojící velkokapacitní bateriové projekty bez výrobního zdroje (např. FVE). „Ještě před pár lety šlo spíš o teoretické modely, dnes vidíme konkrétní projekty nejen v řádu jednotek, ale až desítek MWh. Realizují se tedy významně větší projekty než v minulosti,“ popisuje Patrik Pinkoš a dodává, že v současnosti jsou to zejména projekty zaměřené na poskytování služeb výkonové rovnováhy, tedy podporu sítě spočívající v její rychlé stabilizaci při náhlých výkyvech výroby nebo spotřeby. Již se ale objevují i projekty, které pracují i s obchodní flexibilitou. Právě ta umožňuje firmám reagovat na výkyvy cen elektřiny a nakupovat či prodávat energii v době, kdy je to ekonomicky nejvýhodnější. Díky tomu se z baterie stává ekonomický nástroj, nejen úložiště.

Lex OZE III otevřel cestu velkým stacionárním úložištím a posílil význam flexibility v energetice. Na tento vývoj nepřímo navazují i mobilní bateriová úložiště, která přidávají další vrstvu flexibility – fyzickou. „Zatímco stacionární systémy jsou pevně svázané s jedním místem a jedním provozem, mobilní baterie fungují i v místech bez stálé infrastruktury. Energii mohou nabíjet ze sítě, z generátorů nebo ze solárních elektráren a následně ji dopravit přímo na místo využití,“ vysvětluje Vilém Pražák, nezávislý specialista na výrobu elektrické energie a zálohování.

Využití mobilních úložišť je rozprostřené napříč obory, od stavebních a montážních prací přes servisní zásahy až po dočasné provozy, které vznikají jen na několik dní či týdnů. Patří sem například i práce na energetických sítích, kde se technologie přesouvají mezi lokalitami a často je potřeba zajistit tichý provoz. Mobilní baterie rovněž pomáhají řešit rostoucí nároky elektromobility. „Například rozvážkové firmy se snaží zajistit dostatek energie pro zázemí elektrických dodávek nasazených v doručovacím provozu. Problémem obvykle bývá nedostatečná kapacita přípojky pro dobití několika vozidel najednou. Jednoduchým řešením je mobilní úložiště o dostatečné kapacitě, které lze nabíjet průběžně celou noc nebo den tak, aby bylo možné dodávky dobít, jakmile je potřeba,“ popisuje Jakub Koníček ze společnosti Solforen Plus, která se specializuje na off‑grid řešení.

Zajímavou aplikací mobilních úložišť jsou hybridní systémy, kde baterie funguje v kombinaci s FVE a elektrocentrálou. Takto mohou fungovat výrobní haly, ale i lidská obydlí čistě v ostrovním režimu, tedy bez napojení na distribuční sítě. „Řešili jsme soukromé objekty, kde by bylo vybudování přípojky nesmyslně drahé, ne‑li nemožné, i firemní provozy, kde nelze realizovat připojení v požadovaném výkonu vzhledem k místnímu přetížení sítě nebo přípojku znemožnili majitelé sousedních pozemků. Baterie je v takových případech prvkem, o který se celý systém může opřít. A pokud ji nestíhá dobíjet fotovoltaika, automaticky naběhne generátor,“ vysvětluje Jakub Koníček a dodává, že ani baterie, ani generátor nemusí být předimenzované, přitom dohromady spolehlivě zvládnou i špičky.

Podobný princip podle něj využívá například společnost MND při zajištění pohonu těžební techniky na jižní Moravě. Tamní těžební střediska jsou izolovaná a bez přístupu k elektrické energii, takže původně byla napájena pouze generátory, které musely být výrazně naddimenzované. Doplněním systému o mobilní bateriová úložiště primárně dobíjená z FVE se provoz zásadně zefektivnil. Elektrocentrála spalující zemní plyn přímo z ložiska totiž v této hybridní konfiguraci běží jen po nezbytně nutnou dobu.

Zdroj: Lukáš Pololáník