Domů Blog

DPP plánuje nákup až 140 nových bateriových trolejbusů

Od
Karolína Vágnerová
-

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) vyhlašuje veřejnou zakázku na dodavatele celkem až 140 nových bateriových trolejbusů, z toho až 80 kloubových a až 60 typu Standard a dalšího příslušenství. S vítězným uchazečem DPP uzavře rámcovou smlouvu na pět let. Předpokládaná celková hodnota této veřejné zakázky činí 2,64 miliard korun bez DPH. DPP se podařilo zajistit spolufinancování nákupu vozidel z dotačních prostředků Evropské unie z programů IROP a TRANSGov modernizačního fondu. Vozidla budou sloužit na pokrytí dopravní obslužnosti na připravovaných trolejbusových tratích v Praze, které vzniknou v rámci projektů elektrifikace vybraných autobusových linek.

Předmětem této veřejné zakázky je kromě nákupu až 140 bateriových trolejbusů, tj. až 80 typu Kloubový délky 18 metrů a až 60 typu Standard délky 12 metrů, také pořízení až 140 náhradních nových trakčních baterií (80 kusů pro kloubové a 60 kusů pro standardní trolejbusy), 35 hardware a software sad pro diagnostiku závad vozů, 6 přenosných nabíječek, zajištění mimozáručního
a pozáručního servisu a v neposlední řadě poskytování služeb podpory a rozvoje funkcí systému energetického managementu vozů a odbavovacího a informačního systému.

Minimální dojezd na baterie 20 kilometrů

Konstrukční rychlost obou typů nabízených trolejbusů by měla být minimálně 70 km/h, přičemž by ji měly dosahovat v obou režimech jízdy, tj. při napájení z trolejové sítě i z trakčních akumulátorů. Všechna vozidla musí umět rekuperovat energii vzniklou bržděním při jízdě. Garantovaný dojezd obou typů trolejbusů při jízdě na energii uloženou v trakčních bateriích musí být minimálně 20 kilometrů s použitím topení nebo klimatizace, větrání a předepsaného osvětlení, bez ohledu na roční období, klimatické či provozní podmínky, při plné obsazenosti a zastavování vozidla ve všech zastávkách včetně odbavení cestujících a s dosahováním maximální povolené rychlosti, a to po celou dobu životnosti trakčních akumulátorů. Požadavkem DPP je délka záruční doby u trakčních akumulátorů minimálně 84 měsíců (sedm let) nebo 420 tisíc kilometrů podle toho, co nastane dříve.
U vozidel (vyjma trakčních akumulátorů) DPP požaduje délku záruční doby minimálně 60 měsíců (pět let) a deklarovanou životnost 180 měsíců (15 let).

Nabízené trolejbusy musí být vybaveny celovozovou klimatizací, odbavovacím a informačním systém podle Standardů kvality PID, zařízením pro počítání cestujících a kamerovým systémem s možností záznamu. Pro každý třetí zakoupený trolejbus DPP požaduje vybavení vozidla zařízením na postřik trolejí proti námraze. V rámci jedné závazné objednávky z budoucí rámcové smlouvy si DPP může dle svých potřeb objednat jeden až 20 trolejbusů. Požadovaný termín jejich dodání je pak do 12 měsíců od uzavření prováděcí smlouvy u standardních a do 14 měsíců u kloubových vozidel.

Pět hodnotících kritérií

DPP bude předložené nabídky vyhodnocovat v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek podle ekonomické výhodnosti, a to na základě pěti hodnotících kritérií. Hlavním kritériem s váhou 50 % bude celková nabídková cena za celý předmět plnění, tj. vozidla včetně příslušenství. Dalšími dílčími kritérii jsou délka záruční doby za vozidla (vyjma trakčního akumulátoru) s váhou 20 % a délka záruční doby za trakční akumulátory s váhou 10 %. Posledními dvěma hodnotícími kritérii je předložení rozhodnutí o schválení typu nabízeného drážního vozidla pro standardní i kloubový trolejbus ve smyslu zákona o drahách ČR nebo obdobného dokladu vydaného příslušným národním úřadem členského státu Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru či Švýcarska, v obou případech s váhou po 10 %.

„Budoucí rámcová smlouva s vítězným uchazečem nám dle provozních potřeb umožní objednávat vozidla na pokrytí dopravní obslužnosti na postupně se rozšiřující trolejbusové síti v závislosti na realizaci dalších projektů elektrifikace řady autobusových linek schválených Radou hl. m Prahy. V současnosti máme uzavřenou rámcovou smlouvu pouze na standardní trolejbusy. Z maximálního objemu 70 kusů jsme vyčerpali 30 vozidel, zbývajících 40 využijeme pro linky 191 a 201. Na další elektrifikační projekty potřebujeme nové vozy, kloubové trolejbusy například na linky 150, 158 nebo 184. Vycházíme z našich dosavadních zkušeností, proto rámcovou smlouvu potřebujeme mít uzavřenou s dostatečným předstihem, abychom provoz na nových trolejbusových linkách mohli zahájit současně s dokončením výstavby napájecí a nabíjecí infrastruktury,“ říká Jan Šurovský, místopředseda představenstva a technický ředitel – Povrch.

Zdroj: DPP

Letiště Praha za tři čtvrtletí zvýšilo počet odbavených pasažérů na 13,9 milionu

Od
Karolína Vágnerová
-

Letiště Václava Havla odbavilo za tři čtvrtletí letošního roku téměř 13,9 milionu cestujících. Meziročně jde o nárůst o 4,6 procenta. Vzrostl i počet letů na letišti, celkově o 3,4 procenta na více než 109.000 vzletů a přistání. Nejvíce lidí letělo z Prahy na linkách do Londýna. Vyplývá to ze statistik na webu Letiště Praha.

Ruzyňské letiště tak zatím letos směřuje k překonání dosavadního rekordu počtu odbavených cestujících z předcovidového roku 2019, kdy odbavilo 17,8 milionu pasažérů. Na začátku letošního roku si letiště vytyčilo cíl odbavit 18,9 milionu cestujících. Loni přes letiště cestovalo 17,75 milionu lidí.

Nejvytíženější jsou letos tradičně letecké linky do Londýna. Za prvních devět měsíců je využilo takřka 913.000 lidí. Více než půl milionu pasažérů letiště odbavilo ještě na linkách z a do Paříže a Istanbulu. Z dalších destinací následoval Amsterdam a Frankfurt. Ze zemí je nejvyhledávanějším státem Velká Británie, kam mířilo skoro 1,55 milionu cestujících. Následovala Itálie a Španělsko.

Oproti loňsku roste na pražském letišti i nákladní doprava. Hmotnost přepraveného nákladu za prvních devět měsíců proti loňsku vzrostla o 17,4 procenta na 80.326 tun.

Letiště Praha letos prochází velkými personálními otřesy. V létě po skoro pěti letech skončil ve funkci předseda představenstva letiště Jiří Pos, kterého od srpna nahradil Radomír Lašák. Proti výběru Lašáka ve výběrovém řízení uspořádaném ministerstvem financí protestovaly letištní odbory, které kvůli tomu vyhlásily stávkovou pohotovost. Lašáka spojovaly se zánikem Českých aerolinií (ČSA), které dříve vedl. Výhrady k personální změně měla také opozice. V minulém týdnu ovšem Lašák po zhruba třech měsících na funkci z osobních důvodů rezignoval. Řízení letiště dočasně převzal místopředseda představenstva Jiří Kraus.

Ministerstvo vybere Lašákova nástupce ve výběrovém řízení. Kromě toho už dříve úřad vypsal výběrová řízení také na dva členy představenstva letiště. Plánuje vystřídat Martina Kučeru a Marka Mastníka, kteří jsou odpovědní za bezpečnost a letecký provoz a za finance a korporátní služby. V srpnu ministerstvo vypsalo i výběrová řízení na tři ředitele.

Zdroj: ČTK

Sněmovní hospodářský výbor doporučil schválit návrh rozpočtu dopravního fondu

Od
Karolína Vágnerová
-

Sněmovní hospodářský výbor doporučil Sněmovně schválit návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) pro rok 2027, který pro dopravní infrastrukturu počítá se 183,1 miliardy korun. Je to o 14 miliard korun více než letos. Peníze mají zajistit výstavbu nových dálnic a silnic I. třídy, pokračování klíčových železničních staveb i opravy a údržbu stávající infrastruktury. ČTK o tom informovalo ministerstvo dopravy.

„Dopravní infrastruktura je páteří naší ekonomiky. Potřebujeme udržet tempo dostavby dálniční sítě, modernizovat železnici a odstraňovat její úzká hrdla. Rekordní rozpočet na příští rok nám umožní v těchto prioritách pokračovat. Meziročně zvyšujeme prostředky na investice pro Ředitelství silnic a dálnic, Správu železnic i Ředitelství vodních cest,“ uvedl ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD).

Z rozpočtu je pro ŘSD vyčleněno 87 miliard korun a pro Správu železnic 77,6 miliardy korun. Na rozvoj a modernizaci vodních cest prostřednictvím Ředitelství vodních cest bude směřovat 1,5 miliardy korun. „Rozpočet SFDI na rok 2027 je výrazně proinvestiční. Investiční výdaje mají dosáhnout 127 miliard korun, což je o 7,5 miliardy více proti schválenému rozpočtu na letošní rok,“ doplnil ministr.

Dalších 56,1 miliardy korun je určeno na neinvestiční výdaje, především na opravy, údržbu a provoz dopravní infrastruktury i provozní činnost investorských organizací. Národní zdroje tvoří 161,3 miliardy korun. Zbývajících 21,8 miliardy korun představují evropské prostředky, zejména z programu Doprava, Nástroje pro propojení Evropy (CEF) a Modernizačního fondu.

Návrh zároveň zajišťuje financování úprav dopravní infrastruktury souvisejících s výstavbou nového jaderného zdroje v Dukovanech. Počítá také s příspěvky krajům na klíčové silniční stavby a s podporou vybraných projektů měst a obcí, které zvyšují bezpečnost silničního provozu.

Ředitelství silnic a dálnic má aktuálně ve výstavbě 259,1 kilometrů dálnic a silnic první třídy. V příštím roce plánuje zahájit stavbu například dvou nových úseků dálnice D52, další části D55 i obchvatů Krnova a Opavy. Správa železnic využije navýšené prostředky mimo jiné na modernizaci tratí z Hradce Králové do Týniště nad Orlicí a z Otrokovic do Zlína. Počítá také se zahájením předstihových prací na napojení Letiště Václava Havla na železniční trať mezi Prahou a Kladnem.

SFDI slouží pro rozvoj, výstavbu, údržbu a modernizaci silnic a dálnic, železničních dopravních cest a vnitrozemských vodních cest.

Zdroj: ČTK

Zdražení mýtného zaplatí koncoví zákazníci, míní dopravci

Od
Karolína Vágnerová
-

Zástupci českých dopravních firem oslovených ČTK míní, že zdražení mýtného zaplatí především koncoví zákazníci, klienti dopravců zdražení zahrnou do cen zboží. I kdyby se mýtné sazby pro těžká nákladní vozidla přiblížily úrovni okolních států, podle firem bude pro dopravce stále nejvýhodnější cesta přes Česko. Ministerstvo dopravy chce od půlky příštího roku zvýšit mýtné pro nákladní auta nad 3,5 tuny. Autobusů se to nedotkne. V nejrozšířenější kategorii kamionů nad 12 tun má vzrůst sazba na kilometr o 18,5 procenta na dálnicích a o 26,6 procenta na silnicích I. třídy.

Dopravce Moss logistics z Hustopečí na Břeclavsku přijímá záměr ministerstva dopravy s pochopením. „Pokud chceme mít kvalitní a moderní silnice, stát na to musí někde vzít peníze a investice do infrastruktury potřebujeme všichni. Je pravda, že mýtné v Česku je aktuálně nižší než v okolních státech,“ řekl ČTK generální ředitel Petr Šťastný.

I v případě hustopečské firmy bude podle něj nutné zdražení mýta přenést do cen pro zákazníky, v tomto případě jde nejčastěji o výrobní společnosti. „Předpokládáme, že naši zákazníci toto zdražení zahrnou do cen svého zboží. Ve výsledku tak tento rozdíl zaplatí koncoví zákazníci v obchodech,“ předpokládá Šťastný. Oceňuje, že dopravci o změně vědí s dostatečným předstihem.

Zároveň se Šťastný domnívá, že změna nebude mít výraznější dopad na intenzitu dopravy. „Tranzitním dopravcům ze zemí na východ od nás se nevyplatí Česko objíždět. Z hlediska času, najetých kilometrů i spotřeby paliva bude trasa přes Česko stále tou nejvýhodnější variantou,“ řekl Šťastný.

Ani podle jednatele tachovského CM Transport Milana Čmika nebude mít zvýšení mýtného pro intenzitu dopravy význam. Dálnicím a silnicím dražší mýto od kamionů přijíždějících z ciziny moc neuleví, míní.

CM Transportu, jednomu z největších dopravců v Plzeňském kraji s 220 kamiony, způsobí připravované zdražení mýta problémy v tom, že bude muset jednat se zákazníky o zvýšení cen za přepravu. „My na to žádný prostor nemáme. V mýtě fungujeme jen jako výběrčí daní pro stát, přes nás to jenom proteče, a zaplatí to lidé v obchodech,“ sdělil ČTK jednatel Čmiko.

Klienti se podle něj brání. Firma jezdí pro větší firmy, s nimiž se sice vyjednává hůře, ale vědí, že přepravu potřebují, a nakonec souhlasí. „Je to trochu delší, bolestivé, my na tom proděláme pár měsíců, než se to domluví. Ale nakonec to musí zaplatit, protože my bychom to museli přestat dělat,“ uvedl Čmiko. Podle něj má dopravce tak malou marži, že z ní nemůže rozdávat, navíc se stále snižuje. „Náš zisk se pohybuje zhruba od dvou procent do pěti, když se zadaří,“ dodal.

Zdroj: ČTK

Vláda schválila koncesionářskou smlouvu na dostavbu dálnice D35

Od
Karolína Vágnerová
-

Vláda schválila koncesionářskou smlouvu na dostavbu dálnice D35 mezi Opatovcem v Pardubickém kraji a Mohelnicí v Olomouckém kraji. Více než 35 kilometrů dálnice tak formou PPP projektu postaví a poté bude udržovat za 71,32 miliardy korun konsorcium ViAlliance35, které uspělo v tendru. Informovalo o tom ministerstvo dopravy. Smlouvou se nyní bude zabývat Sněmovna. V případě rychlého schválení by stavba měla začít ještě letos. Potrvá téměř šest let.

„Projekt dostavby poslední části severní spojnice Čech s Moravou a částí Slezska zahrnuje výstavbu, financování, provoz a údržbu dvou nových úseků D35 Opatovec–Staré Město a Staré Město–Mohelnice v celkové délce 35,4 kilometru. Koncesionář následně převezme také provoz a běžnou údržbu navazujících 17 kilometrů dálnice mezi Litomyšlí a Opatovcem, jejichž výstavbu zajišťuje Ředitelství silnic a dálnic. Tyto úseky se do jeho správy zapojí současně se zprovozněním nových úseků mezi Opatovcem a Mohelnicí,“ řekl ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD).

Konsorcium ViAlliance35, které založily společnosti Cintra Global SE, Strabag Motorway GmbH, Budimex S.A. a Invesis B.V., podle ministerstva financí předložilo nejvýhodnější cenovou nabídku. Stát začne dálnici splácet po zprovoznění úseků.

„Když půjde vše dobře, zahájení prvních přípravných stavebních prací bychom chtěli stihnout ještě letos. Dalším krokem bude tzv. finanční uzavření, které by mělo proběhnout v prvním čtvrtletí roku 2027. V rámci tohoto kroku koncesionář uzavře smlouvy o financování a provede úrokové a měnové zajištění. Finančním uzavřením se koncesionářská smlouva stává účinnou,“ popsal další postup vedoucí oddělení PPP projektů ministerstva dopravy Jan Ornst.

PPP je způsob výstavby a provozu veřejné infrastruktury, při kterém se na projektu podílí soukromý investor, který stavbu financuje, vybuduje a po určitou dobu provozuje. Stát mu za to platí.

V Pardubickém kraji je hotový úsek D35 Časy až Ostrov, obchvat Vysokého Mýta a úsek mezi Janovem a Opatovcem. Ve výstavbě jsou části z Džbánova do Litomyšle a z Litomyšle do Janova. V provozu je v kraji přes 38 kilometrů dálnice D35. V Olomouckém kraji je D35 v provozu mezi Mohelnicí na Šumpersku a Lipníkem nad Bečvou na Přerovsku, kde se napojuje na dálnici D1.

Dálnice D35 má spojit Liberec, Hradec Králové a Olomouc a má být severní alternativou přetížené dálnice D1 při cestě z Čech na Moravu. Po dokončení bude s délkou 210 kilometrů nejdelší dálnicí v Česku.

Zdroj: ČTK

Rozdíl v nákladech mezi spalovacími auty a elektromobily dál roste. Pomohla tomu i statistika

Od
Karolína Vágnerová
-

Nové srovnání Ministerstva průmyslu a obchodu potvrzuje růst nákladů na provoz benzinových a naftových automobilů. Elektromobily naproti tomu podle aktuálních údajů provozně zlevnily přibližně o 16 procent. Část tohoto zlevnění je však pouze na papíře, protože MPO změnilo metodiku výpočtu. Rozdíl v nákladech na ujetých 100 kilometrů se ale i tak prohloubil. V praxi ovšem rozhoduje, kde a za kolik elektromobil dobíjíte.

Letošní prudké zdražení benzinu a nafty se promítlo do oficiálního srovnání nákladů na provoz automobilů, které dvakrát ročně zveřejňuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Podle aktuálních údajů za první pololetí 2026 vzrostly náklady na ujetých 100 kilometrů u benzinových vozidel přibližně o desetinu, u naftových ještě výrazněji. Provoz elektromobilů naproti tomu podle ministerské statistiky zlevnil zhruba o 16 %.

U malých osobních vozů segmentu B se náklady na provoz benzinových vozidel zvýšily přibližně ze 172 až 189 korun na 190 až 209 korun na 100 kilometrů. Elektromobily stejné kategorie naproti tomu podle aktuálního srovnání vycházejí na 93 až 96 korun, zatímco v předchozím pololetí to bylo zhruba 112 až 115 korun. Rozdíl mezi nejnižšími vypočtenými náklady obou pohonů se tak zvětšil z přibližně 60 na 97 korun na 100 kilometrů, tedy o 60 procent.

Zdražení pohonných hmot se přitom do statistik promítá se zpožděním. Ještě dubnové srovnání MPO vycházelo z cen za druhé pololetí loňského roku, kdy průměrná cena benzinu nepřekročila 35 Kč/l. Aktuální údaje už zachycují letošní cenový růst, stále však jde o průměr za první pololetí. Další výrazné zdražování benzinu a nafty ve druhé polovině roku se proto projeví až v příštím srovnání.

„Rozdíl v nákladech mezi spalovacími auty a elektromobily se letos výrazně zvětšil, ale současná čísla ještě nemusí představovat konečný obrázek. Pokud se vyšší ceny pohonných hmot udrží, provoz spalovacích aut může v dalším srovnání vycházet ještě dráž,“upozorňuje Damir Duraković ze společnosti Axigon, která je autorizovaným distributorem tankovacích karet a karet pro dobíjení bateriových vozidel.

Výrazný pokles vypočtených nákladů elektromobilů však ovlivnila i změna metodiky. MPO totiž nově vychází z průměrných cen elektřiny sledovaných Českým statistickým úřadem, zatímco dříve používalo cenu stanovenou vyhláškou o cestovních náhradách. Podle původního postupu by letos počítalo s cenou 7,20 Kč/kWh, nově ale používá cenu 6,43 Kč/kWh, tedy téměř o 11 procent nižší. Jde o průměrnou ceníkovou cenu elektřiny pro běžnou domácí distribuční sazbu D02d, která od začátku roku klesla zejména díky převzetí poplatku za podporované zdroje energie státem.

Skutečné náklady na provoz elektromobilu se však mohou od ministerského výpočtu výrazně lišit oběma směry. Při domácím dobíjení je mohou majitelé snížit využitím elektřiny z vlastní fotovoltaiky nebo výhodnější distribuční sazby určené pro elektromobily. Naopak veřejné dobíjení může být podstatně dražší než elektřina pro domácnosti.

„Cena veřejného dobíjení může zásadně ovlivnit výsledné provozní náklady elektromobilu. Například Energokarta zajišťující dobíjení napříč stanicemi různých provozovatelů v tuzemsku i v zahraničí umožňuje v síti PRE dobíjet za 8 Kč/kWh u běžných AC stanic. V případě ultrarychlého dobíjení ale cena šplhá na 13 Kč/kWh, přičemž v roamingu u partnerských sítí může být i dvojnásobná,” říká Damir Duraković. „Při modelové spotřebě 15 kWh na 100 kilometrů tedy vycházejí náklady na energii potřebnou k ujetí 100 kilometrů na 120 až 390 korun. Při dražším veřejném dobíjení tak mohou být provozní náklady elektromobilu téměř dvojnásobné oproti benzinovým autům,“ dodává.

Zdroj: Lukáš Pololáník

Benzín a nafta zdražují, LPG zlevňuje. Autoplyn stojí méně než polovinu ceny benzínu

Od
Karolína Vágnerová
-

Zatímco ceny benzínu a nafty v posledních měsících výrazně vzrostly, LPG naopak mírně zlevnilo. Podle aktuálních údajů Českého statistického úřadu stojí litr autoplynu v průměru 21,75 koruny, tedy méně než polovinu ceny benzínu Natural 95. Výhodnost LPG potvrzuje také nové srovnání provozních nákladů automobilů zveřejněné Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Ceny pohonných hmot se od začátku letošního druhého pololetí vyvíjely rozdílně. Zatímco na začátku července stál podle ČSÚ litr benzínu Natural 95 v průměru 38,77 Kč, ve 41. týdnu roku už to bylo 45,16 Kč. Nafta ve stejném období zdražila z 35,06 na 47,74 Kč za litr. Benzín tak od 27. týdne zdražil o 16,5 % a nafta dokonce o 36,2 %, cena LPG naopak mírně klesla z 22,12 na 21,75 Kč za litr. LPG se tak i nadále drží přibližně na polovině ceny benzínu Natural 95. Aktuálně představuje 48 % jeho ceny.

Levnější palivo znamená úsporu i při vyšší spotřebě

Nižší cena za litr ovšem automaticky neznamená stejně velkou úsporu při jízdě. „Automobily spalující LPG mají zpravidla vyšší objemovou spotřebu než srovnatelné benzínové vozy. Rozhodující proto nejsou pouze ceny na čerpacích stanicích, ale skutečné náklady na ujetý kilometr,“ říká Ivan Indráček, výkonný předseda České asociace LPG (ČALPG).

Ty pravidelně porovnává Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Jeho nejnovější přehled za první pololetí letošního roku zahrnuje různé druhy pohonů a zohledňuje jak průměrné ceny paliv a energií, tak spotřebu vybraných automobilů podle metodiky WLTP.

V kategorii menších osobních automobilů segmentu B vycházejí podle srovnání MPO náklady na 100 kilometrů u vozidel na LPG přibližně na 146 až 154 korun, zatímco u benzínových modelů na 190 až 209 korun. V kategorii kompaktních SUV se náklady u LPG pohybují přibližně mezi 122 a 152 korunami, u benzínových automobilů mezi 201 a 224 korunami.

„Podle srovnání MPO jsou náklady na jízdu s LPG u menších osobních automobilů přibližně o 20 až 30 % nižší než u benzínových vozů, v kategorii kompaktních SUV může úspora dosahovat i 40 %. Přitom jde o údaje za první pololetí letošního roku. Ve druhém pololetí se cenový rozdíl mezi benzínem a LPG dále prohloubil, takže úspora při jízdě na autoplyn může být nyní ještě výraznější,“ říká Ivan Indráček.

Na začátku roku LPG zdražilo

Současný cenový vývoj je zajímavý také v kontextu letošního ledna, kdy LPG naopak skokově zdražilo. Důvodem byla legislativní změna související s implementací evropské směrnice RED III do českého zákona o ochraně ovzduší.

Od 1. ledna 2026 se při hodnocení emisní náročnosti fosilních motorových paliv uplatňuje jednotná referenční hodnota emisí. „LPG tak ztratilo dosavadní zvýhodnění vyplývající z reálně nižších emisí CO₂ oproti benzínu a naftě. Dodavatelé LPG proto přišli o možnost vytvářet a prodávat emisní nadúspory, jejichž výnosy dříve pomáhaly snižovat cenu autoplynu. Současně jim vznikly dodatečné náklady na zajištění povinných emisních úspor z jiných zdrojů,“ vysvětluje Ivan Indráček.

Tato změna se na začátku roku projevila skokovým zdražením autoplynu. Zatímco na konci roku 2025 stál litr LPG v průměru 16,44 Kč, ve čtvrtém týdnu letošního roku už jeho cena dosáhla 18,85 Kč. Následně cena LPG dále rostla spolu s cenami benzínu a nafty, od léta se však jejich cenový vývoj rozešel.

Zdroj: Česká asociace LPG

Dachser bude s Fraunhoferem vyvíjet AI a robotiku do roku 2029

Od
Michaela Drábková
-
Vysokozdvižný vozík převáží palety mezi regály v logistickém skladu
Ilustrační foto: Bernd Dittrich / Unsplash

Logistická skupina Dachser prodloužila výzkumnou spolupráci s Fraunhoferovým institutem pro tok materiálu a logistiku IML a institutem pro inteligentní analytické a informační systémy IAIS do konce roku 2029. V příštích třech letech se partneři zaměří na digitální řešení, umělou inteligenci a robotiku.

Prodloužení partnerství oznámily obě strany 20. října. Spolupráce se odehrává v takzvaném Dachser Enterprise Lab v Dortmundu, kde logistici společnosti Dachser pracují společně s vědci Fraunhoferovy společnosti už od roku 2017. Společným cílem je vyvíjet digitální nástroje pro síť kusových zásilek firmy Dachser, ale také řešení využitelná v celém dodavatelském řetězci. Na výzkumu se podílí dortmundský Fraunhofer IML a Fraunhofer IAIS se sídlem v Sankt Augustinu.

Nejviditelnějším výsledkem dosavadní spolupráce je digitální dvojče @ILO, které zachycuje dění na překladišti kusových zásilek. Systém v roce 2023 získal Německou logistickou cenu udělovanou spolkovým logistickým sdružením BVL a na začátku roku 2026 také Evropskou logistickou cenu Evropské logistické asociace ELA. Do konce letošního roku má @ILO fungovat ve 14 evropských pobočkách společnosti Dachser.

Vedení firmy považuje spojení vědy a praxe v jedné laboratoři za osvědčený model. Podle ředitele pro rozvoj Stefana Hohma proto Dachser v nadcházejících třech letech soustředí společný výzkum právě na digitální řešení, umělou inteligenci a robotiku. Generální ředitel Burkhard Eling označuje spolupráci s Fraunhoferovou společností za jeden z hlavních pilířů inovační strategie skupiny. Podle něj partnerství už několikrát prokázalo svůj přínos ve chvílích, kdy šlo o využití nových technologií v celé síti firmy.

Spokojenost vyjadřují i výzkumníci. Ředitelka Fraunhofer IML Alice Kirchheim uvádí @ILO jako příklad toho, co společný tým dokáže, a počítá s dalšími projekty. Ředitel Fraunhofer IAIS Stefan Wrobel upozorňuje, že zejména v oblasti umělé inteligence musí firmy umět rychle převádět aktuální vědecké poznatky do praktických aplikací. Dachser to podle něj v rámci laboratoře dělá soustavně, aby si udržel konkurenceschopnost svého obchodního modelu.

Překladiště kusových zásilek patří k nejnáročnějším logistickým provozům, protože o kvalitě služby rozhoduje rychlost a přesnost třídění zboží mezi jednotlivými linkami. Proto se právě sem soustředí velká část investic do digitalizace a automatizace. Rodinná firma Dachser se sídlem v bavorském Kemptenu působí v řadě evropských zemí včetně České republiky, kde provozuje vlastní pobočkovou síť.

Zdroj: eLogistika.info

ČVUT zve na konferenci Automotive Vision o budoucnosti autoprůmyslu

Od
Michaela Drábková
-

Masarykův ústav vyšších studií ČVUT v Praze pořádá ve spolupráci s CIIRC ČVUT 4. listopadu 2026 konferenci Automotive Vision 2026. Zaměří se na budoucnost automobilového průmyslu, nástup umělé inteligence, elektromobilitu a nové výzvy pro českou ekonomiku.

Konference navazuje na tradici akcí Automotive Day a do Prahy přivede představitele průmyslu, výzkumu, vzdělávání i veřejné správy. Hlavními otázkami bude, jak si Česká republika udrží pozici jedné z nejvýznamnějších automobilových zemí Evropy a jak se odvětví vyrovná s nástupem umělé inteligence, digitalizace, nových forem mobility a rostoucí globální konkurencí.

Program nabídne pohled na současný vývoj automobilového průmyslu, autonomní a propojenou mobilitu, využití umělé inteligence, digitalizaci a automatizaci výroby, energetické výzvy, udržitelnou dopravu i přípravu nové generace odborníků. Na pořadu jsou také témata softwarově definovaných vozidel, energetické infrastruktury a kybernetické bezpečnosti. Vystoupí zástupci průmyslových podniků, technologických firem, profesních asociací, výzkumných organizací a vysokých škol.

„Automobilový průmysl stojí na prahu zásadních změn, které ovlivní nejen výrobce vozidel a dodavatelské řetězce, ale také trh práce, vzdělávání, energetiku i podobu moderní společnosti. Automotive Vision 2026 jsme připravili jako platformu pro věcnou a otevřenou diskusi mezi průmyslem, akademickou sférou a veřejnou správou,“ říká Oldřich Bronec, hlavní organizátor a moderátor konference.

Součástí doprovodného programu bude představení knihy Petra Makovského z MÚVS ČVUT Mankiwova záhada aneb Dopady dotací na obnovu vozového parku. Publikace se věnuje vlivu dotačních mechanismů na rozhodování spotřebitelů, fungování trhu a podobu budoucí mobility. Konference nabídne také prostor pro networking a navazování spolupráce mezi univerzitami, výzkumnými organizacemi a průmyslovými podniky.

Kdy: 4. listopadu 2026
Kde: Praha (pořádá Masarykův ústav vyšších studií ČVUT v Praze a CIIRC ČVUT)
Registrace: registrační formulář

Zdroj: ČVUT

Lodě DPMB přepravily za 80. sezonu téměř 289 tisíc cestujících

Od
Michaela Drábková
-

Lodní doprava Dopravního podniku města Brna (DPMB) na Brněnské přehradě přepravila v jubilejní 80. sezoně téměř 289 tisíc cestujících, nejvíce za poslední tři roky. Kvůli nízké hladině vody skončila sezona o týden dříve, než podnik plánoval – v neděli 25. října.

Rekordní byl letos i zájem o speciální plavby na objednávku. DPMB jich uskutečnil 190, například pro svatby, oslavy nebo firemní akce. Oslava 80. výročí lodní dopravy na přehradě přilákala téměř 30 tisíc lidí.

„Letošní sezóna byla pro naši lodní dopravu mimořádná a hodnotíme ji velmi úspěšně. Těší nás, že si k nám našlo cestu téměř 289 tisíc cestujících, i to, že jsme zaznamenali rekordních 190 soukromých plaveb na objednávku pro svatby, oslavy či firemní akce,“ uvedl Miloš Havránek, generální ředitel Dopravního podniku města Brna.

Závěr letošního provozu výrazně ovlivnil pokles hladiny vody v přehradě. Od soboty 10. října musel dopravní podnik zkrátit plavební dráhu a lodě dojížděly jen k hradu Veveří. Ze stejného důvodu podnik ukončil sezonu o týden dříve. Poslední spoj vyplul k hradu Veveří v neděli 25. října v 16:45, cestující na něm platili poloviční jízdné a dostali poukaz na krátkou zahajovací plavbu příští sezony.

„Pokud by hladina vody ještě dále klesala, nebylo by technicky možné vytáhnout lodě na souš. S těmito činnostmi začneme hned na začátku týdne, také svezeme přístavní můstky z přehrady do přístaviště a postupně začneme se zimním servisem lodí,“ vysvětlil Martin Ecler, vedoucí lodní dopravy DPMB. Zimní servis zahrnuje kontrolu a údržbu všech systémů, demontáž baterií a obnovu nátěrů.

S údržbou lodí souvisí i plánovaná modernizace zázemí v hlavním přístavišti v Bystrci. Lodní hangáry ze začátku 80. let jsou v nevyhovujícím technickém stavu a neodpovídají požadavkům moderní údržby. DPMB proto připravuje jejich demolici a stavbu nového objektu, který místo současných tří lodí pojme přes zimu čtyři plavidla. Demolice je předběžně plánována na jaro 2027, nové zázemí by v závislosti na finančních možnostech podniku mělo být hotové do konce roku 2028.

DPMB provozuje sedm lodí na elektrický pohon s kapacitou 120 až 200 cestujících. Plavební dráha Bystrc – Veverská Bítýška měří necelých 10 kilometrů a lodě ji urazí za 70 minut. Provoz v letních měsících zajišťuje 50 až 60 kapitánů a lodníků.

Zdroj: DPMB

123...1 308Strana 1 z 1 308

Logistický kalendář

Zobrazit kalendář