Domů Blog

Intenzita dopravy na jihu Moravy nejvíce rostla na dálnicích,na řadě míst klesla

Od
Karolína Vágnerová
-

Intenzita silniční dopravy na jižní Moravě vzrostla nejvíce na dálnicích D1 a D2, vyplývá z porovnání sčítání dopravy v letech 2020 a 2025, které provedlo Ředitelství silnic a dálnic. Podrobné výsledky má státní organizace na svém webu. Je ale i řada hlavních silnic, na nichž intenzita dopravy naopak klesla, přestože se neotevřela jiná, pro řidiče výhodnější alternativa. Jde například o Kníničskou ulici v Brně či průtah Vyškovem. Z dat také vyplývá, že na dálnicích je výrazně vyšší podíl nákladní dopravy než na ostatních silnicích, běžně tvoří i třetinu a výjimečně i polovinu celkového počtu aut.

Stále nejzatíženějším úsekem jižní Moravy, který byl ve zmiňovaném období rozšířen na šest pruhů, je dálnice D1 mezi 194. a 196. kilometrem. Zatímco před šesti lety po ní projelo průměrně 76.500 aut, loni už jich bylo 92.000. Počet nákladních aut se zvýšil z 29.000 na 35.000. Na téže dálnici mezi 182. a 190. kilometrem rostl celkový počet aut z 59.000 na 71.000, u Vyškova před oddělením dálnice D46 byl růst ze 43.000 na 54.000. Dramatický byl i růst dopravy na D46 hned za Vyškovem z necelých 32.000 na 43.000, v dalším sčítání už by se ale mělo projevit dokončení dálnice D1 u Přerova na sklonku loňského roku.

V Brně zaznamenala největší nárůst Žabovřeská ulice díky tomu, že se rozšířila ze dvou na čtyři pruhy. Intenzita provozu rostla o polovinu, z 38.500 na 56.000, přičemž zde netvoří nákladní doprava ani deset procent. Mnohem mírněji rostlo zatížení městského okruhu v Gajdošově ulici z 31.000 na 34.000 a okolo Zvonařky počet aut dokonce mírně klesl, a to o 1000 na 23.000. Jde o úsek, který je obvykle zaplněný pomalu jedoucími kolonami aut téměř po celý den. V Kníničské počet aut klesl o 3000 na 23.000.

Rychle rostl také počet aut v Hradecké ulici v Brně, z 55.500 na 64.000 při mírném poklesu nákladní dopravy, naopak lehce nad 50.000 stagnoval počet aut na silnici I/52 na hranici Brna a Modřic.

Mimo Brno například poklesl počet aut na silnici I/23 mezi dálnicí D1 a odbočkou na Ostrovačice o 2000 na 21.000, což může být důsledek toho, že část lidí přijíždějících do Brna z toho směru přesedla díky modernizaci tratě na vlak, aby se vyhnuli pravidelným kolonám na dálnici. Klesl také počet aut na silnici I/43 mezi Lipůvkou a odbočkou na Kuřim o 2500 na 20.500. Toto množství aut rychle klesá směrem na sever a na hranicích kraje loni činilo 8000, což je v podstatě stejně jako o pět let dříve. O 2000 zhruba na 19.500 klesl počet aut na obchvatu Slavkova u Brna.

Stagnující počet aut projíždí po průtahu Znojmem, které léta čeká na stavbu obchvatu. V nejvytíženějším úseku se pohybuje okolo 18.500 aut. De facto stejný stagnující počet aut jezdí při růstu počtu nákladních po silnici I/52 přes Novomlýnské nádrže. Mezi 10.000 a 14.000 aut, dle úseků, projíždí také tahem mezi Znojmem a Pohořelicemi, ani zde se počty za pět let výrazněji nezměnily.

Jen o 1000 aut denně se zvýšil jejich počet na průtahu Kuřimí, a to na 18.000. Jen o něco větší růst se projevil na průtahu Břeclaví, u Billy loni projíždělo denně 21.000 aut. Vyšší růst zaznamenalo například Blansko, kde počet aut rostl ze 14.500 na 17.000.

Nejvýraznější podíl nákladních aut jezdí po dálnici D2 za třetím kilometrem směrem na jih, loni činil polovinu z celkových 41.000 aut.

Zdroj: ČTK

Stát vybral v prvním čtvrtletí na mýtném 4,9 mld. Kč, meziročně o 5,7 pct. více

Od
Karolína Vágnerová
-

Stát vybral v prvním čtvrtletí na mýtném 4,9 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více. V každém letošním měsíci byl výběr meziročně vyšší. V březnu dosáhl výběr mýta za užívání dálnic a vybraných úseků silnic první třídy částky 1,81 miliardy korun, meziročně o 8,9 procenta více. ČTK to sdělil Miroslav Beneš, mluvčí společnosti CzechToll, která je správcem mýtného systému. Za celý loňský rok zaplatili dopravci na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.

Většinu z březnového mýtného uhradili zahraniční dopravci, jejich podíl na celkové částce jen 54 procent. Celkem 88 procent příjmů tvořily poplatky za jízdu po dálnici.

CzechToll zpracoval v březnu 107 milionů mýtných transakcí. „Jejich počet vzrostl oproti stejnému období loňského roku o čtyři procenta a naznačuje, že k růstu výběru přispívá i vyšší intenzita nákladní dopravy,“ uvedla společnost.

V mýtném systému bylo ke konci března evidováno 855.000 vozidel s hmotností nad 3,5 tuny, kterým bylo vydáno 560.000 palubních jednotek.

Sazby mýtných poplatků pro nákladní automobily vzrostly od začátku roku o 1,5 procenta. Od ledna se mýtné vybírá na nových úsecích dálnic D1, D35 a D55. Systém elektronického mýtného v ČR vybudovaly a v listopadu 2019 předaly do vlastnictví České republiky společnosti SkyToll a CzechToll. Příjem z výběru mýta využívá Státní fond dopravní infrastruktury k financování dopravních staveb.

Zdroj: ČTK

Artemis II vzlétá: cíl Měsíc s kosmickou lodí Orion!

Od
Karolína Vágnerová
-

Zjistěte, jak evropský servisní modul (ESM) vyrobený společností Airbus podporuje posádku během této historické desetidenní mise s průletem kolem Měsíce.

Reid Wiseman, Victor Glover, Christina Koch a Jeremy Hansen vzlétli z Kennedyho vesmírného střediska směrem k Měsíci. Více než 50 let po Apollu představuje tento první let s posádkou za hranice nízké zemské orbity historický milník programu NASA Artemis. Sázka je dvojí: ověřit systémy a hardware kosmické lodi Orion nezbytné pro přežití astronautů v hlubokém vesmíru a připravit cestu pro kritické demonstrace spojování mise Artemis III.

Složitá desetidenní mise
Dosažení lunární orbity vyžaduje kosmickou loď mnohem sofistikovanější než ty používané k dosažení ISS. Orion musí cestovat na Měsíc, který je vzdálený více než 400 000 kilometrů od Země, provést smyčku kolem něj (průlet kolem Měsíce) a bezpečně se vrátit na Zemi.

Pro tuto cestu se posádka opírá o klíčovou součást kosmické lodi: evropský servisní modul (ESM), který navrhla a vyrobila společnost Airbus jménem Evropské vesmírné agentury (ESA). Jeho přínos začíná na samém začátku cesty a poskytuje životně důležité prvky pro přežití: vzduch, pitnou vodu, energii a regulovanou teplotu v modulu posádky.

Den 1: Od nasazení solárních panelů k ručnímu pilotování ve vysoké zemské orbite
Po oddělení od rakety SLS nasadí ESM své čtyři solární panely vyrobené společností Airbus Netherlands. Bez nich by Orion nemohl fungovat. Tato křídla přeměňují sluneční energii na elektřinu, která pohání celou kosmickou loď a její systémy, včetně palubních počítačů, tepelné regulace, komunikace a navigace. Také nabíjejí baterie, které jsou nezbytné, když je kosmická loď ve stínu a není viditelná ze Slunce.

Tato pohyblivá křídla neustále sledují Slunce, ale mohou být také složena zpět, aby byla chráněna před fyzickým namáháním. To je případ manévru zvyšování perigea, kdy se zapálí horní stupeň rakety, Interim Cryogenic Propulsion Stage (ICPS), aby vypudil Orion do vysoké zemské orbity, což vytváří zrychlující sílu, která vyžaduje zajištění polí.

Astronauti u kormidla
Zatímco avionika a trysky zajišťují autonomní navigaci téměř po celou dobu cesty, klíčovým cílem mise Artemis II je testování ručního pilotování. Toto je životně důležitý krok pro budoucí složitá spojování, jako je spojování s budoucími lunárními přistávacími moduly Starship a Blue Moon.

V praxi posádka provádí manévr nazývaný „demonstrace operací v blízkosti“. Po oddělení od ICPS se kosmická loď zcela otočí, aby čelila hornímu stupni startéru a použila jej jako cíl. Astronauti pak ručně pilotují 25tunovou kosmickou loď. Pomocí kamer a laserových systémů přiblíží Orion na pouhých 9 metrů od stupně rakety, aby otestovali software, odezvu a boční pohyb ve vakuu vesmíru.

Dny 2–5: Přesun na lunární orbitu
Po návratu do automatického řízení pohání hlavní motor ESM posádku z zemské orbity směrem k Měsíci. Během tohoto čtyřdenního přesunu provede ESM tři korekce trajektorie. Mezitím astronauti nečekají jen tak, provádějí „demonstrace operací návratu“, kde si procvičují postupy potřebné pro jejich vysokorychlostní opětovný vstup do zemské atmosféry a přistání. To zahrnuje lékařská cvičení, jako je resuscitace, aby si procvičili techniky záchranné péče v mikrogravitaci a v omezeném prostoru kapsle Orion. Pátého dne vstoupí Orion do sféry vlivu Měsíce, kde se gravitační přitažlivost Měsíce stává silnější než přitažlivost Země.

Den 6: Průlet kolem Měsíce
Astronauti se smyčkou obletí Měsíc ve vzdálenosti, kterou se žádný člověk nepřiblížil více než půl století. V této vzdálenosti se Měsíc posádce jeví jako basketbalový míč držený na délku paže. Když projdou za vzdálenou stranou Měsíce, komunikace se Zemí je přerušena a energie uložená v bateriích solárními panely se stává životně důležitou. Sami si posádka prohlíží vzdálenou stranu Měsíce a sbírá cenná data pro vědce na Zemi.

Dny 7–10: Návrat na Zemi
Orion zahájí návrat rychlostí až 40 000 km/h, přičemž využívá gravitaci Země a Měsíce k přirozenému návratu a omezení spotřeby paliva. Stejně jako při cestě tam ESM přesně upravuje trajektorii, aby zajistil bezpečný návrat na Zemi. Osmého dne posádka provádí demonstraci stínění před zářením a procvičuje si, jak rychle vybudovat přístřešek před bouří pomocí palubního vybavení, aby se chránila před slunečními erupcemi. Během tohoto cvičení jsou životní podpůrné systémy ESM životně důležité a pracují na plný výkon, aby „čistily“ vzduch a regulovaly teplotu, zatímco celá posádka je stlačena v tomto omezeném prostoru.

Den 10: Oddělení
ESM se oddělí od modulu posádky před tím, než se spálí v zemské atmosféře. Orion pokračuje v opětovném vstupu, čelí extrémním teplotám přesahujícím 2 500 °C, než nasadí své padáky, aby zpomalil přistání v Tichém oceánu, kde bude posádka zachráněna.

Tato cesta potvrdí spolehlivost kritických systémů Orionu a dopad letu v hlubokém vesmíru na fyzické a psychické zdraví astronautů. Úspěch této mise závisí na evropské průmyslové excelenci: prostřednictvím ESM demonstruje ESA, Airbus a jeho partneři, že Evropa je klíčovým partnerem v globálních lunárních ambicích.

Artemis II tak otevírá cestu pro další nadcházející výzvy – demonstrační mise Artemis III s testy spojování přistávacího modulu na oběžné dráze, následované Artemisem IV a návratem lidstva na povrch Měsíce.

Zdroj: AIRBUS

XV. Mezinárodní železniční a intermodální kongres

Od
Karolína Vágnerová
-

Význam železniční infrastruktury pro obranyschopnost, vliv geopolitických faktorů a sankcí na odvětví dopravy a logistiky, budoucnost zelené transformace a změny v dopravní politice EU byly hlavními tématy, o nichž debatovali účastníci XV. Mezinárodního železničního a intermodálního kongresu, který se konal ve dnech 4.–5. března tohoto roku ve Visle.

Akce, jejímiž organizátory byly společnosti Oltis Polska a První Signální a spoluorganizátorem Nadace ProKolej, se zúčastnilo více než 350 účastníků z Polska, Slovenska, České republiky a dalších zemí.

Úvodní debata kongresu byla věnována megatrendům a megainfrastrukturním projektům. Účastníci se shodli, že nejdůležitějšími trendy v infrastrukturních investicích jsou v současnosti digitalizace a priorita národní bezpečnosti. Sdíleli také své představy o tom, jaké by měly být směry investic do železnice v následujících letech. Zdůraznili potřebu posílit nákladní dopravu, a to i v kontextu nových výzev, které přinesla válka na Ukrajině.

Jednání kongresu byla následně rozdělena do tří částí:

Sekce „Železniční doprava“, v rámci které proběhly debaty o kritické infrastruktuře, hospodářské soutěži a zakázkách v osobní železniční dopravě a o digitalizaci železniční dopravy.

Druhá sekce kongresu byla věnována intermodální dopravě, včetně debat o vlivu sankcí na intermodální dopravu a významu trade compliance v logistickém sektoru, o budoucích víceletých finančních rámcích EU na období 2028–2034 a o budoucnosti zelené transformace v odvětví TSL.

Třetí sekce kongresu byla zaměřena na řízení železniční dopravy, přičemž zahrnovala témata inovací a trendů v železničním odvětví, ekonomiky, financování, práva a legislativy a bezpečnosti na železnici.

Závěrečná debata kongresu s názvem „Doprava je také byznys“ byla věnována praktickým obchodním aplikacím různých inovací v železniční a intermodální dopravě. Účastníci představili příklady implementace inovativních řešení, včetně systémů umělé inteligence, které zlepšují logistické operace a snižují riziko poruch železniční infrastruktury.

Stejně jako v předchozích letech měl kongres také charitativní rozměr. Během akce proběhla sbírka, díky níž se podařilo vybrat 17 500 PLN, které byly předány na léčbu Helenky. Děkujeme účastníkům za podporu a všechny zveme na další ročník Mezinárodního železničního a intermodálního kongresu v roce 2027 ve Visle.

Zdroj: OLTIS

Stoletý most u ostravského hlavního nádraží získá novou konstrukci

Od
Karolína Vágnerová
-

Správa železnic zahajuje rekonstrukci mostu přes Hlučínskou ulici v ostravském Přívoze. Stavba, která předchází modernizaci celého železničního uzlu, zlepší technický stav přemostění a zároveň zvýší bezpečnost provozu pod ním. Práce potrvají do podzimu příštího roku a vyžádají si některá dopravní omezení.

Železniční most, který se nachází v obvodu ostravského hlavního nádraží, pochází z roku 1932. Denně po něm projede na 300 vlaků. Získá nové podpěry a ocelobetonovou konstrukci, tím se sníží nároky na údržbu. Přesto bude svým tvarem připomínat původní most.

Kvůli zachování provozu vlaků se celá rekonstrukce rozdělí do dvou etap. Dělníci vymění koleje, výhybky a další části železniční infrastruktury. Zlepší se i odvodnění silnice pod mostem. Díky rozšíření krajních mostních otvorů vzniknou oddělené jízdní pruhy pro cyklisty, čímž se zvýší jejich bezpečnost.

Se zahájením přípravných prací už došlo k přerušení provozu tramvají v Hlučínské ulici, se začátkem léta se místo přibližně na rok uzavře také pro automobilovou dopravu. Průjezd bude možný pouze pro vozidla integrovaného záchranného systému a autobusy MHD. Pěší budou mít zajištěný bezpečný průchod po celou dobu stavby. Po dokončení rekonstrukce mostu bude pokračovat obnova tramvajové trati vedoucí pod ním, která skončí příští rok na podzim.

Práce v hodnotě 328 379 831 korun provedou společnosti TSS GRADE a IDS – Inženýrské a dopravní stavby Olomouc.

Na obnovu mostu plánuje Správa železnic v Ostravě v příštím roce navázat také rekonstrukcí Dalimilova podjezdu v Mariánskohorské ulici.

Zdroj: Správa železnic

Tesla vytvoří ve svém závodě v Německu 1000 nových pracovních míst

Od
Karolína Vágnerová
-

Americký výrobce elektromobilů Tesla vytvoří ve svém německém závodě do konce června 1000 nových pracovních míst. Firma chce od třetího čtvrtletí zvýšit týdenní výrobu asi o 20 procent, řekl dnes podle agentury Reuters mluvčí společnosti. Tesla má nyní ve svém závodě v obci Grünheide u Berlína zhruba 11.500 zaměstnanců.

Rozhodnutí o najímání nových zaměstnanců je přímou reakcí na zvýšenou poptávku po modelu Y. Nábor zaměstnanců má začít v květnu, dodal mluvčí. Tesla zvyšuje výrobu a očekává, že zhruba 500 zaměstnanců se smlouvou na dočasný pracovní poměr získá smlouvu na trvalý pracovní poměr.

Mluvčí rovněž uvedl, že samostatně bylo zahájeno hledání několika stovek nových zaměstnanců pro výrobu bateriových článků. Tato výroba by měla být zahájena v první polovině roku 2027.

Závod v Grünheide je jedinou tzv. gigafactory společnosti Tesla v Evropě. Elektromobily se tam vyrábějí od března 2022.

Německý list Handelsblatt začátkem roku napsal, že Tesla ve své německé továrně propustila v uplynulých dvou letech téměř 14 procent zaměstnanců. Tesla uvedla, že jde o přirozené kolísání pracovní síly, hlavně úbytek agenturních nebo dočasných pracovníků. Mluvčí firmy tehdy uvedl, že v porovnání s rokem 2024 se žádné významné propouštění mezi stálými zaměstnanci neuskutečnilo.

Zdroj: ČTK

Praha odmítla, aby se z plateb dopravcům platilo DPH, jak zavedla novela

Od
Karolína Vágnerová
-

Praha odmítla část novely zákona, podle které budou muset samosprávy od roku 2028 platit dopravcům za veřejnou dopravu o 21 procent více na dani z přidané hodnoty (DPH). Zastupitelé města schválili výzvu poslancům a senátorům zvoleným za Prahu, aby se tomu pokusili zabránit, a uložili radě města, aby učinila totéž. Podle předsedy Prahy Sobě Adama Scheinherra by platba DPH znamenala, že město zaplatí ročně za MHD až o šest miliard korun více. Tisk podpořily strany napříč zastupitelstvem.

„Náklady na MHD v roce 2025 byly 28,5 miliardy, z toho 4,8 miliardy byly pokryty z tržeb z jízdného,“ řekl Scheinherr. Rozdíl město na provoz MHD doplácí. V případě zavedení DPH by bylo nutné citelně zdražit jízdné, výrazně seškrtat spoje nebo omezit jiné investice, dodal politik.

Podle radního města pro finance Zdeňka Kováříka (ODS) je plánované opatření způsobem, jak sanovat státní rozpočet na účet samospráv. „My s tímhle nemůžeme souhlasit,“ řekl. Zastupitelé usnesením také vyjádřili podporu Asociaci krajů ČR, která proti opatření rovněž bojuje.

Změna vychází z rozsáhlé novely zákona o DPH, která začala platit loni v lednu. Dospělí zaplatí v Praze za roční kupon MHD 3650 korun, za čtvrtletní 1480 a za měsíční to je 550 korun. Od letoška město zvedlo ceny jednorázových jízdenek a pokut. Například cena půlhodinové jízdenky se zvedla o devět korun na 39 korun, v případě nákupu přes aplikaci na 36 korun.

Zdroj: ČTK

Správa železnic a ŘSD chtějí na příští rok zvýšit rozpočty o 20 miliard Kč

Od
Karolína Vágnerová
-

Správa železnic (SŽ) a Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) potřebují na pokračování staveb a nové investice shodně zhruba o deset miliard více, než mají letos. Potřeby rozpočtu SŽ na příští rok jsou zhruba 80 miliard korun, ŘSD zhruba 90 miliard. Novinářům to řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání na SŽ s šéfem organizace Tomášem Tóthem a ministrem dopravy Ivanem Bednárikem (za SPD). Protože jde o předběžné částky, je podle Bednárika pravděpodobné, že se budou měnit.

Letos SŽ hospodaří s rozpočtem 72,2 miliardy korun, což je proti loňsku o 9,5 miliardy korun více. ŘSD letos hospodaří s částkou 81,1 miliardy korun, meziročně zhruba o 400 milionů korun více.

„My jsme probrali dneska ty projekty vysokorychlostních tratí (VRT). Tak je to vlastně ve dvou polohách. Jedna jsou ty přeshraniční, kde je možnost financování z Evropské unie, kde budeme soutěžit hlavně Krušnohorský tunel. Ale z mého hlediska je nejdůležitější samozřejmě VRTka mezi Prahou a Brnem,“ řekl Babiš. Je přesvědčen, že vysokorychlostní trať mezi Prahou a Brnem Česko potřebuje.

Další prioritou je podle něj i spojení Prahy přes Letiště Václava Havla do Kladna. V programovém prohlášení vlády je termín dokončení výstavby spojení z Prahy na letiště do roku 2029, podle Bednárika ale je pravděpodobné, že bude hotové až o rok později. Z dalších investic považuje Babiš za přednostní výstavbu dálnic a obchvatů měst.

Příští jednání se uskuteční v týdnu po 11. květnu, kdy se seznámí s návrhem nových staveb a již podepsanými investicemi, které mají pokračovat v letech 2027 až 2029.

„Všichni ministři mají za úkol do konce května připravit rozpočet. Pro nás je zásadní, abychom investovali, protože, když budeme investovat, budeme mít větší růst HDP a to přinese peníze,“ řekl Babiš s tím, že zadlužení Česka je nízké proti dalším zemím EU. Podle dat Eurostatu byl v posledním čtvrtletí loňského roku dluh Česka 3,786 bilionu korun, celkový hrubý veřejný dluh EU byl 374,2 bilionu korun. Míra zadlužení Česka činila v prvním čtvrtletí 43 procent hrubého domácího produktu (HDP).

SŽ je státní organizace, která se mimo jiné stará o koleje, nádražní budovy, sestavuje jízdní řád a zajišťuje rovný přístup dopravců na železnici. Působí také jako investor při výstavbě tratí.

Zdroj: ČTK

Petr Pavel nevidí důvod, proč by měl skončil civilní provoz pardubického letiště

Od
Karolína Vágnerová
-

Mezinárodní letiště v Pardubicích by mělo dál fungovat jako doposud, i když vojenská část slouží od konce března i pro stíhací letouny JAS-39 Gripen, které se do města přemístily kvůli modernizaci čáslavské základny. Pardubický kraj a město Pardubice by měly jako vlastníci civilní části letiště jednat o podmínkách smíšeného provozu s ministerstvem obrany, řekl při návštěvě 43. výsadkového pluku v Chrudimi prezident Petr Pavel. Od letoška se v Pardubicích nekoná tradiční letecká přehlídka Aviatická pouť, přesunula se na několik let na letiště v Hradci Králové.

„Na jedné straně rozumím omezení aktivit jako je třeba Aviatická pouť, kdy se po letišti, kde jsou prostředky v režimu utajení, budou pohybovat tisíce lidí. Ale zároveň nevidím důvod, proč by měl být úplně eliminován civilní provoz, protože tam se to dá domluvit,“ uvedl Pavel. Podle něj záleží na vůli obou stran, ani ministerstvo obrany nemůže ignorovat investice vložené do civilní části letiště.

Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (3PK) dnes vyjádřil obavy, zda větší využívání letiště armádou nebude omezovat růst a ekonomické výsledky civilní části. Mezinárodní letiště provozuje společnost East Bohemian Airport /(EBA), v níž dvě třetiny patří kraji a třetina městu Pardubice. Minulý týden uvedla do provozu první patro letištního terminálu, které bylo od roku 2018 nedokončené. Letiště získalo třetí odbavovací bránu, díky níž zvládne odbavit více cestujících naráz. Náklady na stavební práce a vybavení dosáhly 87,5 milionu korun bez DPH. V neveřejné části prvního patra terminálu mají kanceláře pracovníci EBA a zázemí lidé z celní správy a policie. V patře je také veřejná část, kde je bufet a výhled na ranvej. Do patra mohou lidé jít po schodech nebo mají k dispozici dva výtahy.

EBA také připravuje modernizaci parkoviště u letištního terminálu. V současnosti má štěrkový povrch, po úpravě bude asfaltové. Zvýší se i jeho kapacita ze současných maximálně 1500 na 2000 míst. Náklady dosáhnou odhadem 100 milionů korun a hotové by mohly být příští rok na podzim.

Mezinárodní letiště v Pardubicích nabízí celoroční provoz, nejvíc letů uskutečňuje v létě s charterovou sezonou. Aktuálně létají dopravci z Pardubic s pravidelnými linkami do Málagy a Alicante, od května do Palmy de Mallorca a od června na letiště Girona-Barcelona. V květnu začnou cestovní kanceláře poprvé z letiště vypravovat lety do egyptské Hurghady. V červnu začne plnohodnotná letní sezona, během které přibudou další charterové destinace.

Loni letiště odbavilo rekordních 204.000 lidí. Válka v Íránu a růst cen paliv se na letištním provozu neprojevuje. Letecké společnosti a cestovní kanceláře zatím své plány nemění, Podle vedení letiště by letos terminálem mohlo projít kolem 220.000 cestujících. Předloni společnost skončila s provozní ztrátou 26,4 milionu korun. Rok předtím ztráta činila 41,4 milionu korun, v červených číslech byla firma desátý rok po sobě. Vedení letiště chce vykazovat do roku 2028 nebo 2029 kladné hospodářské výsledky.

Zdroj: ČTK

Česko a Slovensko chtějí společně žádat o peníze z EU na vysokorychlostní tratě

Od
Karolína Vágnerová
-

Česká a slovenská ministerstva dopravy chtějí společným postupem zvýšit šance na získání evropských peněz na vysokorychlostní tratě (VRT) a prosadit zařazení přeshraničního úseku Brno – Bratislava (Rakvice – Bratislava) do sítě transevropské dopravní sítě (TEN-T). Ministři Ivan Bednárik (za SPD) a Jozef Ráž (za SMER) o tom v Praze podepsali memorandum. Předpokládané náklady na českou páteřní síť VRT jsou zhruba 600 miliard korun.

Společný postup je podle Bednárika klíčový zejména kvůli změnám v čerpání evropských peněz. Členské státy už nebudou dostávat peníze pro své vlastní projekty, ale vznikne mezi nimi konkurence v evropském měřítku, společný postup by tak mohl zvýšit šance. Rozhodovat totiž bude i přeshraniční význam. Bez partnerů a návaznosti na sousední země by Česko podle Bednárika na podporu projektu nedosáhlo.

Evropská komise podle Bednárika potřebuje mít jistotu, že pokud bude projekt spolufinancovat, neskončí na hranicích a bude to investice ve prospěch Evropy jako celku. Železniční propojení se Slovenskem má podle něj silný dopad na dopravu ve střední Evropě, česká část by mohla být hotová v roce 2040, slovenská část zhruba o dva roky později.

Ráž zdůraznil, že u projektů hraje zásadní roli počet zapojených států. Slovensko proto plánuje přizvat Rakousko a podepsat memorandum i s ním. Čím více států bude zapojených, tím vyšší je šance na úspěch, uvedl. Dokument podle něj poslouží jako podklad k dalším žádostem o evropské financování.

Projekt VRT má mimo jiné zkrátit cestu mezi Prahou a Bratislavou pod dvě hodiny, nyní trvá přibližně 4,5 hodiny. Česká koncepce počítá s tratí z Prahy přes Brno do Rakvic, odkud se rozdělí směrem na Slovensko a Rakousko. Výstavba úseku z Brna na jih by mohla začít kolem roku 2030. Připravovaná páteřní síť VRT zahrnuje spojení od Drážďan přes Prahu, Brno a Ostravu do Katovic a dále z Brna do Bratislavy či Vídně.

Dokument se věnuje i modernizaci stávajících přeshraničních tratí, zejména úseků Břeclav – Bratislava, Ostrava – Žilina a Hranice na Moravě – Púchov. „Oceňuji, že se nám daří koordinovat přípravu projektů i na evropské úrovni, což nám umožní efektivněji využívat dostupné finanční nástroje,“ uvedl Ráž.

Slovenský ministr zároveň vyjádřil zájem připojit se k české iniciativě na podporu železniční nákladní dopravy v EU, zaměřené na investice do infrastruktury, lepší podmínky pro dopravce a efektivnější přidělování kapacity. Český ministr zase přislíbil podporu slovenské straně, která chce na evropské úrovni řešit téma zrychlení výstavby koridorové sítě TEN-T, kam patří i dálnice.

Výsledkem jednání ministrů je kromě memoranda také dohoda na společném postupu při přípravě tendru na provozovatele dálkové linky Ex2 z Prahy přes Vsetín do Žiliny. Nový dopravce by měl linku převzít od prosince 2031, nyní ji zajišťují České dráhy ve spolupráci se slovenskou ZSSK.

Zdroj: ČTK

123...1 218Strana 1 z 1 218

Logistický kalendář

VEHITS

EASTLOG

URBIS

Zobrazit kalendář