Domů Blog

Jednotné značení třídění v EU

Víte, že v EU míříme k tomu, aby obaly i sběrné nádoby nesly stejné třídicí značky – a spotřebitel tak nemusel „přepínat“ mezi národními systémy, když nakupuje nebo cestuje? Právě to je jeden z velmi praktických (a často podceňovaných) momentů, kdy se PPWR začne promítat do každodenní reality.

Cíl je jasný: vyšší jistota při třídění, lepší třídicí chování a odstranění roztříštěnosti systémů na vnitřním trhu.

Proč se EU pouští do harmonizace třídicích značek
Dnes platí jednoduchá zkušenost z praxe: i když má obal správné materiálové řešení, spotřebitel může udělat špatné rozhodnutí jen proto, že se v různých zemích používají odlišná označení, barvy nebo logika třídění.

PPWR proto směřuje k jednotnému systému, který má:

– sjednotit jazyk třídění napříč EU,
– posílit důvěru spotřebitelů v to, že třídí správně,
– snížit bariéry pro firmy, které uvádějí obaly na více trhů.

Klíčový princip: „matching approach“
Z hlediska legislativní praxe je nejdůležitější koncept tzv. matching approach:
stejné značení na obalu i na příslušné sběrné nádobě.

Tedy: když spotřebitel uvidí na obalu určitou značku, najde ji i na správné sběrné nádobě – bez nutnosti luštit texty nebo hledat lokální manuály.

Co zveřejnilo JRC a proč je to důležité
Společné výzkumné centrum Evropské komise (European Commission – Joint Research Centre, JRC) zveřejnilo technický návrh harmonizovaného systému třídicích štítků. Ten popisuje návrh vizuálního i systémového řešení „consumer-facing“ značení pro obaly i odpadové receptakly.

Důležité upřesnění: Jde o technický podklad, nikoli finální právní podobu. V praxi ale často platí, že právě takovéto podklady se následně promítají do prováděcích pravidel.

Časová osa podle PPWR: co je pevně dané
PPWR stanoví několik klíčových milníků:

PPWR se začne obecně používat od 12. srpna 2026.
Do 12. srpna 2026 má Komise přijmout prováděcí akty k harmonizovanému značení:

pro značení obalů (specifikace labelu, formátů, včetně digitálních možností),
a také pro značení sběrných nádob na obalové odpady.
Od 12. srpna 2028 (nebo později dle vazby na prováděcí akty) má být:

obal na trhu označen harmonizovaným štítkem s informací o materiálovém složení pro účely třídění,
a členské státy mají zajistit, aby harmonizované štítky byly i na sběrných nádobách (nejpozději dle pravidla v článku 13).

Co to znamená pro firmy už teď (prakticky a bez paniky)
Je lákavé čekat „až vyjde prováděcí akt“. Jenže u obalů platí, že lead time na redesigny, tiskové podklady a schvalování portfolia bývá dlouhý. Doporučujeme proto začít minimálně tímto:

Zmapovat portfolio obalů a komponent (primární/sekundární/terciární, oddělitelné části, kompozity).
Ověřit, kde už dnes narážíte na rozdílné národní požadavky (a kde harmonizace reálně sníží náklady).
Rezervovat prostor v artworku pro budoucí harmonizované značení (včetně variant pro více velikostí obalů).
Nastavit monitoring prováděcích aktů – protože v nich bude „to skutečné“, tj. finální grafika, technické parametry, výjimky, digitální formáty a přechodná období.

Osobní poznámka z praxe
Osobně si velmi vážím toho, že jsem mohla být součástí odborné práce na tomto tématu, zastupovat Česko a přinášet pohled obalové legislativy propojený s praxí trhu. Přesně tady je vidět, jak se PPWR neposouvá jen „na papíře“, ale krok za krokem míří do konkrétních požadavků, které pocítí firmy, obce i spotřebitelé.

Zdroj: SYBA

Budoucnost se sama nepostaví. Technologická olympiáda 2026 propojí technologie a stavební gramotnost

Technologická olympiáda vstupuje v roce 2026 do pátého ročníku a znovu nabídne středoškolským studentům z celé České republiky příležitost ukázat, jak dokážou přemýšlet o budoucnosti světa technologií. Školní kolo se uskuteční 27. března 2026 online, finále pak 10. dubna 2026 na půdě Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Očekává se účast přibližně 1500 studentů, z nichž 25 nejlepších týmů postoupí do jednodenního finále. Tři vítězné týmy se mohou dostat na FEL ČVUT v Praze bez přijímacích zkoušek.

Letošní téma olympiády „Budoucnost se sama nepostaví“ klade důraz na propojení technologické a stavební gramotnosti. „Chceme studentům ukázat, že technologie nejsou samoúčelné. Skutečnou hodnotu mají tehdy, když pomáhají řešit reálné problémy – a stavebnictví je jednou z oblastí, kde je prostor pro inovace obrovský,“ říká zakladatel projektu Tadeáš Salaba.

Online školní kolo, finále v Praze

Školní kolo proběhne kompletně online a umožní zapojení škol bez ohledu na jejich region. Finále pak nabídne postupujícím týmům možnost prezentovat své projekty před odbornou porotou složenou ze zástupců akademické sféry i průmyslu přímo na FEL ČVUT v Praze. Kromě samotného soutěžení čeká finalisty také možnost nahlédnout do prostředí jedné z nejvýznamnějších technických fakult v České republice.

Úspěšná historie a silní partneři

Technologická olympiáda navazuje na předchozí úspěšné ročníky, které ukázaly vysokou úroveň studentských projektů – od chytrých minizahrádek přes mobilní aplikace pro kutily až po inovace v oblasti materiálů a výroby. Loňský ročník ovládli Matyáš Flek, Matěj Špicl a Adam Černý z Gymnázia Ústavní v Praze 8, kteří přišli s návrhem, jak vhodně kombinovat digitalizaci a zemědělství právě pomocí zmíněné aplikace pro kutily. Důraz na praktickou využitelnost, business uvažování a schopnost propojit více oborů patří mezi hlavní hodnotící kritéria soutěže.

Technologická olympiáda probíhá ve spolupráci s Fakultou elektrotechnickou ČVUT v Praze pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky. Cílem projektu, který je určen studentům středních škol a gymnázií, je dlouhodobě rozvíjet technologickou gramotnost mladé generace a motivovat ji k dalšímu studiu technických oborů.

Generálním partnerem Technologické olympiády je společnost Škoda Auto a.s. Partnerem akce ON Semiconductor Czech Republic, s.r.o. a odbornými garanty jsou Skupina ČEZ, GasNet a Next Generation Security Solutions s.r.o., ŘSD s.p., OHLA ŽS a.s., STRABAG a.s., HOCHTIEF a.s. a Wieneberger s.r.o. Mediálními partnery jsou Ámos vision a Wired.

Video pozvánka Technologická olympiáda 2026 – budoucnost se sama nepostaví – YouTube

Fotografie z loňského ročníku Archiv TEOL | Technologická gramotnost

Zdroj: ČTK

DTVS zahájila neprovozní testy první české vysokorychlostní výhybky

Prostějovská společnost DT – Výhybkárna a strojírna (DTVS) zahájila neprovozní zkoušky první české vysokorychlostní výhybky. Umožňuje průjezd vlaků rychlostí až 350 kilometrů za hodinu v přímém směru a 230 kilometrů za hodinu v odbočném směru. Výhybku určenou pro vysokorychlostní železniční koridory firma DTVS představila na podzim 2024 a poté testovala její konstrukci. ČTK to sdělil generální ředitel DTVS Marek Smolka.

Technici společnosti DTVS loni 180 metrů dlouhou výhybku upravili, aby zvýšili její spolehlivost, bezpečnost a zajistili plynulejší přestavování jazyků. Výhybka je osazena elektrickým ohřevem, připojena na virtuální stavědlo a diagnostický systém, který monitoruje její stav a zaznamenává případné poruchy. Aby byly neprovozní zkoušky co nejvíce vypovídající, je vybavení výhybky stejné, jako bude při její instalaci na železniční trati. „Nyní bude za dohledu Správy železnic (SŽ) a hodnotitelů bezpečnosti provedeno neprovozní testování přímo v našem areálu, které potrvá přibližně další rok. Teprve poté bude možné novou výhybku vložit do trati,“ uvedl Smolka.

Odborníci při testování ověří správnost konstrukčního návrhu vysokorychlostní výhybky i její funkční vlastnosti. Zaměří se také na správnou činnost rozhraní staničního zabezpečovacího zařízení. „Zahájení neprovozních zkoušek je pro nás zásadním milníkem. Naším cílem je úspěšně dokončit tuto fázi a otevřít cestu k instalaci do trati a k následným provozním zkouškám. V tuto chvíli se předpokládá umístění v železniční stanici Podivín, kde je navržena jednoduchá kolejová spojka s výhybkami tohoto tvaru,“ uvedl vedoucí oddělení techniky DTVS Lukáš Raif.

SŽ připravuje například stavbu dvoukolejné vysokorychlostní trati Moravská brána mezi Brodkem u Přerova a Ostravou-Svinovem, měřit bude 74 kilometrů a vyžádá si investici 60 až 80 miliard korun. Vysokorychlostní trať bude pouze pro osobní vlaky. Jezdit po ní budou moci rychlostí až 320 kilometrů za hodinu, nyní je to 160 kilometrů za hodinu. Stavba by mohla začít v roce 2028.

Společnost DTVS v Prostějově vyrábí a dodává výhybky a výhybkové konstrukce pro železniční i tramvajové tratě, průmyslové vlečky či příměstské tratě a metra. Předloni zvýšila tržby o 17 procent na 1,856 miliardy korun z 1,584 miliardy korun v roce 2023. Čistý zisk strojírenské firmy v roce 2024 meziročně vzrostl o devět milionů korun bezmála na 132 milionů korun. Hlavní část tržeb firma předloni získala v Česku, kde utržila 1,34 miliardy korun. Rozhodující podíl měly dodávky výhybkových konstrukcí tzv. koridorového typu pro investiční akce Správy železnic. Na Slovensku společnost DTVS utržila 279 milionů korun a hodnota ostatního exportu obnášela 238 milionů korun. Firma exportovala výhybky do Německa, Británie, Švýcarska, Švédska, Norska, Itálie, Austrálie či Kanady.

Společnost DTVS vlastní několik fyzických osob. V roce 2024 zaměstnávala v průměru 450 pracovníků.

Zdroj: ČTK

EU a Indie uzavřely obchodní dohodu, sníží si cla na řadu zboží včetně aut

Evropská unie a Indie uzavřely obchodní dohodu, oznámila na síti X předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Komise dohodu označila za historický průlom, který vytváří zónu volného obchodu zahrnující asi dvě miliardy lidí. Dohoda podle EK posílí hospodářské a politické vazby mezi druhou a čtvrtou největší ekonomikou světa v době rostoucího geopolitického napětí.

Očekává se, že ujednání zdvojnásobí vývoz z EU do Indie. Snížena nebo zrušena totiž budou cla na více než 90 procent exportu zboží z EU, z čehož by mohl těžit hlavně evropský automobilový průmysl. Kromě toho dohoda zlepší přístup na indický trh služeb, zejména ve finančních službách, námořních službách a dalších klíčových odvětvích, otevře nové obchodní příležitosti a podpoří tvorbu pracovních míst.

„Evropská unie a Indie dnes učinily historické rozhodnutí a prohloubily partnerství mezi největšími demokraciemi světa,“ uvedla von der Leyenová, která je s předsedou Evropské rady Antóniem Costou v Dillí. „Vytvořili jsme zónu volného obchodu pro dvě miliardy lidí, ze které budou mít ekonomický prospěch obě strany. Vyslali jsme světu signál, že spolupráce založená na pravidlech stále přináší skvělé výsledky,“ dodala s tím, že jde jen o začátek a že EU a Indie budou vzájemné vztahy dál rozvíjet.

Podle indického premiéra Naréndry Módího jde o největší a nejvýznamnější dohodu v historii Indie. „Ta dohoda podpoří investice, vytvoří nová inovační partnerství a posílí dodavatelské řetězce na globální úrovni,“ uvedl Módí na společné tiskové konferenci s von der Leyenovou a Costou. „Nejde ale jen o obchodní dohodu, jde o plán společné prosperity,“ dodal. V nynějším světě plném chaosu a zvratů podle něj rovněž partnerství mezi EU a Indií posílí globální řád.

Indie má čtvrtou největší ekonomiku světa podle nominální hodnoty hrubého domácího produktu (HDP) a má největší populaci na světě. Navzdory tomu je vývoz z EU do Indie relativně nízký ve srovnání s vývozem do jiných států. Způsobeno je to podle komise mimo jiné vysokými cly. Dohoda sníží nejen cla, ale také administrativní zátěž, čímž se obchodování usnadní, zlevní a zrychlí. To podle unijní exekutivy pomůže společnostem a zemědělcům z EU vyvážet více.

Indie poskytne unii snížení cel, jaké dosud nezískal žádný z jejích ostatních obchodních partnerů. Například cla na automobily se postupně sníží ze 110 procent na deset, zatímco u automobilových dílů budou po pěti až deseti letech zcela zrušena. Cla až do 44 procent na stroje, 22 procent na chemikálie a 11 procent na léčiva budou podle dohody také z velké části zrušena.

EU a Indie už obchodují se zbožím a službami v hodnotě přes 180 miliard eur (zhruba 4,4 bilionu Kč) ročně, což v EU podporuje téměř 800.000 pracovních míst. Celkově snížení cel dojednané v dohodě by mělo ušetřit asi čtyři miliardy eur ročně na clech na evropské produkty.

Dohoda rovněž odstraňuje nebo snižuje často prohibitivní cla (v průměru přes 36 procent) na vývoz zemědělsko-potravinářských produktů z EU. Tím otevírá obrovský trh pro evropské zemědělce. Cílem prohibitivních cel bývá znemožnit dovoz určitého zboží ze zahraničí. Citlivá evropská zemědělská odvětví, jako je hovězí maso, cukr nebo rýže, naopak nebudou vůbec liberalizována a domácí producenti budou chráněni před levným dovozem.

Dohodu ještě v posledních dnech přímo v Indii dojednával eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič. „Po roce neúnavného úsilí a více než deseti letech příprav jsme dosáhli největší dohody o volném obchodu v historii – dohody, která se nepodobá žádné jiné,“ uvedl Šefčovič. Dokazuje to podle něj, že tvrdá práce se vyplácí a že je možné dosáhnout obchodu výhodného pro obě dvě strany. „Nyní je náš cíl jasný: zajistit, aby podniky co nejrychleji získaly z této dohody o volném obchodu hmatatelné výhody,“ dodal eurokomisař.

Na straně EU budou brzy zveřejněny vyjednané návrhy textů, které projdou právní revizí a překladem do všech úředních jazyků EU. Následně bude dohoda předložena ke schválení Radě EU, která zastupuje členské státy. Jakmile Rada EU dohodu přijme, mohou Evropská unie a Indie ujednání podepsat. Po podpisu vyžaduje dohoda ještě souhlas Evropského parlamentu. Jakmile dohodu ratifikuje také Indie, může vstoupit v platnost. Očekává se, že by se tak mohlo stát do jednoho roku.

Ujednání přichází jen několik dní poté, co EU podepsala klíčovou dohodu s jihoamerickým blokem Mercosur a po dohodách s Indonésií, Mexikem a Švýcarskem z minulého roku. Ve stejném období Dillí finalizovalo dohody s Británií, Novým Zélandem a Ománem.

Vlna dohod podle agentury Reuters ukazuje, jak se země po celém světě snaží omezit závislost na obchodu se Spojenými státy. Navíc ambice amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska a jeho hrozby zavedení cel vůči Evropě nadále zvýšily napětí mezi USA a jeho tradičními spojenci.

Zdroj: ČTK

Letiště Praha podpoří biodiverzitu a protihluková opatření 23 miliony korun

Letiště Václava Havla letos rozdělí dohromady 23 milionů korun v grantových programech na podporu biodiverzity a na pořízení ventilačních systémů ke snížení hluku v budovách. Další peníze budou v programu Dobré sousedství, částku letiště oznámí s vyhlášením programu v květnu. ČTK o tom informovala mluvčí letiště Denisa Hejtmánková. Loni letiště ve třech programech rozdělilo 30,6 milionu korun mezi 158 žádostí.

Žádosti do programu Biodiverzita na podporu druhové rozmanitosti, ekologické stability a zadržování vody v okolí letiště mohou podávat od 5. ledna do konce března obce, městské části, školy, neziskové organizace nebo výzkumné instituce. Příspěvek je například na obnovu zelených ploch, podporu přirozených biotopů nebo environmentální vzdělávání.

V minulých letech letiště podpořilo přes 40 projektů, z toho v loňském roce 11. Stejně jako loni i tento rok jsou na podporu biodiverzity vyčleněny tři miliony, příspěvek může být až 300.000 korun. Tento program plánuje Letiště Praha vyhlašovat minimálně do roku 2050. Bližší informace jsou na webu letiště.

programu Ventilace letiště loni rozdělilo 12,6 milionu mezi 60 žádostí. Letos je vyčleněno 20 milionů korun, příjem žádostí začne 3. února a skončí s přijetím 80 žádostí. Cílem je pomocí instalace ventilačních systémů k výměně vzduchu snížit v budovách hluk z leteckého provozu.

Program Dobré sousedství je zaměřen na podporu komunitního života v okolí letiště a bude vyhlášen v květnu. O příspěvek mohou žádat obce, městské části a veřejně prospěšné organizace. Loni bylo rozděleno 15 milionů korun mezi 87 projektů. Částku pro letošní rok letiště oznámí po vyhlášení programu.

Společnost Letiště Praha v roce 2024 vykázala čistý zisk 2,47 miliardy korun. Oproti roku 2023 byl o miliardu vyšší. Proti předcovidovému roku 2019 byl nižší zhruba o půl miliardy korun, tehdy čistý zisk firmy činil tři miliardy korun. Letiště za loňský rok odbavilo 17,75 milionu lidí, a přiblížilo se tak k roku 2019, kdy odbavilo nejvíce lidí ve své historii, 17,8 milionu.

Zdroj: ČTK

Sdílená kola se v Novém Jičíně osvědčila, pravidelně je využívá téměř 2000 lidí

Sdílená kola se v Novém Jičíně osvědčila, loni na nich jezdilo téměř 2000 pravidelných uživatelů. Od února do konce roku uskutečnili celkem 38.989 jízd. ČTK to sdělila mluvčí novojičínské radnice Marie Machková. Systém sdílených kol provozuje v Novém Jičíně společnost Rekola, město od loňského února do konce roku za službu zaplatilo 634.087 korun.

Nejčastěji lidé využívali stanoviště v parku u České spořitelny, v Loučce v ulici Na Lani, na Masarykově náměstí a v Bezručově ulici. „Nejvíce se jezdilo v měsíci srpnu, nejméně pak v prosinci,“ uvedla mluvčí. V srpnu bylo jízd 4844, v prosinci 2200.

Systém sdílených kol zavedl Nový Jičín společně s Kopřivnicí, lidé tak mohou přejíždět mezi oběma městy. „Mezi Novým Jičínem a Kopřivnicí bylo zaregistrováno 55 přejezdů,“ uvedla Machková.

V Novém Jičíně mají lidé k dispozici 90 sdílených kol na více než 30 stanovištích. Uživatelé mají prvních 30 minut jízdy zdarma, pokud jedou až do Kopřivnice, tak 60 minut. Je jen zapotřebí stáhnout si zdarma mobilní aplikaci Rekola a zaregistrovat se.

Systém sdílených kol v Novém Jičíně provozuje společnost Rekola, která loni v únoru nahradila provozovatele Nextbike. „S novým provozovatelem se nám podařilo snížit cenu jízdného za první půlhodinu jízdy, kterou hradí město, z 21,54 na 16,27 Kč. Nad 30 minut pak platí cyklista 20 Kč za každou další půlhodinu. V Novém Jičíně i Kopřivnici mají uživatelé služby nárok až na čtyři jízdy zdarma denně. Zvýšili jsme počet kol v ulicích ze 75 na 90 a narostlo i množství stanovišť,“ uvedla Lucie Kuběnová z novojičínského odboru rozvoje a investic.

Novojičínský místostarosta Ondřej Syrovátka (Zelení) uvedl, že cílem bylo podpořit ekologickou a dostupnou dopravu za příznivých finančních podmínek pro obyvatele i městský rozpočet. „Radnice provozovateli platí pouze skutečně realizované výpůjčky, což znamená, že pokud se kola nevyužívají, město nehradí žádné poplatky,“ uvedl Syrovátka.

Zdroj: ČTK

Vláda změnila složení správní rady Správy železnic, předsedou bude Kolovratník

Vláda odvolala ze správní rady Správy železnic (SŽ) čtyři členy, jednoho jmenovala. Na pozici předsedy správní rady nahradí Martina Červíčka (ODS) Martin Kolovratník (ANO), Červíček zůstane řadovým členem rady. Vyplývá to z usnesení, které má ČTK k dispozici. V tuto chvíli zbývá jmenovat další tři členy, protože správní rada SŽ je podle zákona sedmičlenná. Úkolem správní rady SŽ je dohlížet na fungování organizace a jmenování a odvolávání generálního ředitele.

Z funkce členů správní rady vláda k dnešnímu dni odvolala Davida Čermáka, Pavla Čížka, Zdeňka Zajíčka a Tomáše Martince. Jmenovala advokáta Tomáše Tylla, který se specializuje mimo jiné na železniční právo. Ve funkci místopředsedy správní rady zůstává Ladislav Němec, který je vrchním ředitelem dopravní sekce ministerstva dopravy.

SŽ je od začátku prosince bez generálního ředitele, správní rada tehdy odvolala z funkce Jiřího Svobodu. Policie prověřuje některé zakázky SŽ, podle médií našla v domě šéfa správy přes 80 milionů korun. Podle Svobody peníze pocházely z celoživotních úspor jeho rodiny. Do jmenování nového šéfa firmu vede náměstek Mojmír Nejezchleb.

Správa železnic je státní organizace, která se mimo jiné stará o koleje, nádražní budovy, sestavuje jízdní řád a zajišťuje rovný přístup dopravců na železnici. Působí také jako investor při výstavbě tratí.

Zdroj: ČTK

Karlovarský kraj podpoří provoz a rozvoj Letiště Karlovy Vary 27 miliony Kč

Karlovarský kraj letos přispěje společnosti Letiště Karlovy Vary, jejímž je vlastníkem, přes 27 milionů korun na provoz a investice. ČTK to řekl náměstek hejtmana pro dopravu Martin Hurajčík (ANO). Vyhodnocení loňské sezony zatím kraj ani letiště k dispozici nemají, příspěvek bude ale použit i na pokrytí provozní ztráty, která v roce 2025 vznikla.

„Pro rok 2026 jsme se rozhodli letišti poskytnout částku 22,5 milionu korun do příplatku mimo základní kapitál na provoz letiště tak, abychom ho udělali provozuschopné a zůstalo v nejvyšších intencích safety security, tedy bezpečnosti,“ řekl náměstek. Částka je podle něj adekvátní. Zhodnocení hospodaření v loňském roce bude mít kraj pravděpodobně v únoru.

Hurajčík také uvedl, že kraj bude letišti ještě přispívat dalšími zhruba pěti miliony, které půjdou na investice. „Budeme obnovovat zastaralou část oplocení areálu letiště. Také budeme předělávat světelnou soustavu na přistávací dráze a rovněž je potřeba investovat do vozového parku,“ řekl.

Zánikem respektive prodejem jedné z leteckých společností, která si do loňského roku na karlovarském letišti pronajímala prostory pro opravy a údržbu letadel, přišlo podle Hurajčíka letiště o jednoho z nájemců. „Nicméně hledáme náhradu a myslím, že se další nájemci řeší velmi aktivně,“ uvedl. Pokračují i jednání o počtu a rozsahu charterových linek pro letošní letní sezonu. Podle náměstka zůstanou zachovány komerční lety ve stejném rozsahu jako se do dovolenkových destinací létalo v loňském roce, tedy bulharský Burgas, turecká Antalya a uzbecký Taškent. Přibudou lety do bulharské Varny, o dalších kraj jedná.

Na jaře by na letišti měla začít téměř rok odkládaná stavba parkoviště se 137 místy. Po odkladech kvůli řešení odvodu dešťové vody a vyjasňování vlastnictví pozemků vyhlásil loni v prosinci kraj výběrové řízení na zhotovitele stavby, která je rozpočtována zhruba na 16 milionů korun. Dokončeno by mělo být ještě letos. Současná kapacita parkoviště u letiště je nedostačující především v letních měsících, kdy odlétají charterové lety. Lidé kvůli tomu někdy parkují i na příjezdové cestě a na zelených plochách, čemuž by mělo nové parkoviště zamezit.

Na letišti by do tří let měla začít fungovat nová základna letecké záchranné služby za více než 200 milionů korun. Kraj také dlouhodobě pracuje na výkupu pozemků a projektové přípravě k rozšíření a prodloužení přistávací dráhy tak, aby mohla v Karlových Varech přistávat i větší letadla. Letiště by díky tomu mohlo být využíváno i pro delší lety než dosud. Dostavba dráhy je v plánu na rok 2027.

Předloni odbavilo karlovarské letiště podle jednatelky Alice Justiny Undus 32.049 cestujících na 132 letech do 11 destinací. V roce 2023 to bylo 40 letů do tři destinací s 10.924 cestujícími.

Zdroj: ČTK

Mikrocertifikáty: Elektrotechnické systémy pro environmentálně příznivou dopravu

Anotace
Kurz celoživotního vzdělávání zaměřený na aktuální trendy v oblasti trvale udržitelné elektrické dopravy obsahující 5 předmětů a zakončený mikrocertifikátem. Podmínkou pro přihlášení je ukončené středoškolské vzdělání všeobecného nebo technického zaměření.

Termín konání
26. – 30. ledna 2026, 18. – 22. května 2026

Základní popis
Kurz poskytuje ve dvou týdenních blocích stručný, avšak ucelený přehled o aktuálních trendech v oblasti trvale udržitelné elektrické dopravy.

Modul obsahuje následující předměty: Elektronické systémy pro dopravu v environmentálních a energetických souvislostech, Pohonné a napájecí systémy pro elektromobilitu, Pokročilé systémy digitálního řízení a komunikace v dopravní technice, Trakční soustavy elektrických vozidel a infrastruktury, jejich zkoušení a schvalování, Udržitelné energetické systémy pro dopravu. Každý předmět je rozdělen na 2 vyučovací dny: teoretické přednášky (6 vyučovacích hodin), teoretická a laboratorní cvičení (6 vyučovacích hodin). Další prohloubení znalostí formou samostudia z poskytnutých materiálů a následných konzultací.

Každý předmět kurzu je ukončen zápočtem. Kurz je ukončen po splnění všech zápočtů a účastník obdrží mikrocertifikát. Kurz je poskytován zdarma.

Více na: Mikrocertifikáty | Univerzita Pardubice

Zdroj: DFJP

Nové dálniční úseky, důležité obchvaty, modernizace železnice. Vláda schválila návrh rekordního proinvestičního rozpočtu pro dopravní výstavbu

Vláda na svém zasedání schválila návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, který by měl v letošním roce pracovat s částkou 169,3 miliardy korun, což je o 9 miliard více, než byl schválený rozpočet fondu pro rok 2025. Finanční prostředky půjdou na výstavbu nových dálnic a silnic I. tříd, pokračování klíčových železničních staveb a zajištění oprav a údržby dopravní infrastruktury. Rovněž je zajištěno financování úprav dopravní infrastruktury v souvislosti s výstavbou nového jaderného zdroje v elektrárně Dukovany a příspěvků zaměřených na zvyšování bezpečnosti pro města a obce.

Oproti původně navrhovanému rozpočtu SFDI minulou vládou dochází k posílení národních zdrojů o částku 26 miliard korun.

„Podařilo se nám sestavit proinvestiční, a především udržitelný rozpočet na dopravu. Cílem totiž nemá být namalovat si rekordní výdaje a pak přemýšlet, jestli na ně máme peníze, ale připravit vyvážený a rozumný plán investic, který má pozitivní dopad pro občany, bezpečnost a ekonomiku. Meziročně zvedáme rozpočet Ředitelství silnic a dálnic i Správy železnic a investujeme do prioritních staveb,“ říká ministr dopravy Ivan Bednárik.

Rozpočet SFDI je navrhovaný jako silně proinvestiční, kdy investiční výdaje dosahují 119,5 miliard korun (+ 9 miliard korun oproti schválenému rozpočtu SFDI pro rok 2025) a neinvestiční jsou 49,8 miliard korun (opravy, údržba a provozování dopravní infrastruktury včetně provozní činnosti investorských organizací).

„Jedná se o rekordní rozpočet na dopravní infrastrukturu, kterým navazujeme na rostoucí trend minulých let. Národní zdroje činí 144 mld. Kč a počítá se zapojením evropských zdrojů v celkové výši 25,3 mld. Kč, a to zejména z Operačního programu Doprava a Nástroje pro propojení Evropy, tzv. CEF,“ říká ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyněk Hořelica.

Z celkové částky rozpočtu je pro Ředitelství silnic a dálnic vyčleněno 81,1 miliard korun a pro Správu železnic 72,2 miliard korun na pokrytí investičních a neinvestičních akcí.

„Po definitivním schválení rozpočtu budeme moci zahájit realizaci staveb, které dnes čekají na podpis smlouvy ze strany ŘSD. Návrh rozpočtu finančně pokrývá veškeré důležité stavby, jakými jsou třeba poslední nerozestavěný úsek dálnice D11 od Jaroměře do Trutnova, nový úsek D35 Úlibice – Hořice vč. obchvatu Úlibic a další významné dálniční úseky na D6, D48 či D55 nebo dlouho očekávané silniční obchvaty, mezi nimi např. i obchvaty Znojma a Břeclavi,“ představuje některé důležité zahajované stavby v letošním roce generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl.

Aktuálně je ve výstavbě dohromady 203,9 kilometrů dálnic a silnic I, třídy, konkrétně to je 137 kilometrů dálnic a 66,9 kilometrů silnic I. třídy, z velké části se jedná o obchvaty měst a obcí.

„Na železnici chceme zahájit velké investiční projekty, jako je přestavba železničního uzlu v Hradci Králové, modernizaci trati Kladno – Praha-Ruzyně, pokračovat budou i rozsáhlé modernizace Smíchovského a Masarykova nádraží a uzlu Česká Třebová. Výrazně se zaměříme také na zvyšování efektivity drážních zakázek, abychom maximalizovali přínosy každé realizované stavby,“ zdůrazňuje náměstek pro modernizaci dráhy Správy železnic Mojmír Nejezchleb.

Prostředky budou také využity například k zahájení modernizace tratě Plzeň – Chotěšov, modernizaci železničního uzlu Ostrava nebo elektrizace trati Rudoltice v Čechách – Lanškroun.

Po schválení návrhu rozpočtu SFDI vládou poputuje nyní dokument k projednání do Poslanecké sněmovny.

Zdroj: MDCR

Logistický kalendář