Sobota, 28 března, 2026
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog

Jihočeský kraj letos opraví 150 km silnic za 600 milionů korun

Od
Karolína Vágnerová
-

Jihočeský kraj letos opraví 150 kilometrů silnic druhé a třetí třídy. Je to o 60 kilometrů více než loni. Na opravy kraj uvolní přibližně 600 milionů korun. ČTK to řekla Hana Dědičová z kanceláře jihočeského hejtmana.

Kraj pro letošek plánuje opravu 100 kilometrů silnic třetí třídy a 52 kilometrů silnic druhé třídy. Jde například o silnice mezi Brlohem a Chlumečkem na Českokrumlovsku, kdy bude rekonstrukce stát 39 milionů korun. Dále kraj opraví za 63 milionů korun vozovku mezi Jarošovem nad Nežárkou a Popelínem na Jindřichohradecku nebo za 81 milionů korun silnici z Čepřovic do Bavorova na Strakonicku. „Peníze směřují na běžnou údržbu jako frézování poškozeného povrchu a pokládání nového asfaltu,“ uvedl hejtman Martin Kuba (Naše Česko).

Na rozdíl od minulých let kraj nepočítá s tím, že mu na rekonstrukce přispěje Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). Kraj proto předpokládá, že všechny opravy silnic nižších tříd zaplatí ze svého rozpočtu. SFDI rozděloval mezi kraje na opravy vozovek až čtyři miliardy korun, postupně se však částka snížila na polovinu. Letos návrh zatím garantuje podporu jen v případě dobrého hospodářského výsledku Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).

Na jihu Čech je podle údajů ministerstva dopravy z loňského roku 5437 kilometrů silnic druhé a třetí třídy. Více jich je pouze ve Středočeském kraji, a to 8626 kilometrů. V celém Česku je 48.712 kilometrů silnic druhé a třetí třídy.

Zdroj: ČTK

Správu železnic čekají změny, týkat se budou až třetiny zaměstnanců

Od
Karolína Vágnerová
-

Správu železnic (SŽ) čekají od dubna velké organizační změny. Zahrnovat budou zejména úpravy oblastních ředitelství a řízení provozu nebo veřejných zakázek, správa je chce více centralizovat. Změny se budou týkat zhruba 5000 zaměstnanců, tedy téměř třetiny pracovníků správy. Půjde vesměs o převedení pod jiné útvary, masivní propouštění firma nechystá. Rozhodla o tom správní rada Správy železnic. Rada se navíc věnovala také rodinným vazbám bývalého šéfa správy Jiřího Svobody v podniku. Jeho zeť Bronislav Kubišta, který dosud pracoval v odboru veřejných zakázek, bude od dubna převeden na jinou pozici. ČTK to řekl předseda rady Martin Kolovratník (ANO).

Jedním z nejdůležitějších bodů dnešního jednání bylo podle Kolovratníka potvrzení změn, které připravilo nové vedení SŽ. Půjde o první vlnu organizačních změn, které počítají s úpravou některých sekcí a pozic. Podle Kolovratníka se budou týkat až 5000 zaměstnanců.

Tím ovšem změny v podniku neskončí, rada dnes dále pověřila generálního ředitele správy Tomáše Tótha přípravou dalších organizačních změn, které by se měly zaměřit zejména na investiční oblast správy. Půjde pravděpodobně o snížení počtu stavebních správ, rozhodnuto ale ještě není. Rada by o těchto změnách měla rozhodovat nejspíš do konce června.

Správa rada se dnes zabývala rodinnými vazbami bývalého ředitele Svobody, které kriminalisté prověřují kvůli možné manipulaci s tendry. Radiožurnál a server iROZHLAS.cz v minulých dnech uvedly, že řešit bude především působení Svobodova zetě Bronislava Svobody v odboru veřejných zakázek.

Podle Kolovratníka ovšem Kubišta neměl ze své pozice možnost jakkoliv ovlivňovat jednotlivé zakázky a rada tak nenašla jeho střet zájmů. Po dohodě se ale podle Kolovratníka nakonec pro uklidnění situace Kubišta od dubna přesune na jinou administrativní pozici ve firmě. Na programu rady byla i otázka dalších rodinných příslušníků Svobody ve Správě železnic. Podle Kolovratníka radě nepřísluší tyto pracovníky řešit.

Svobodu odvolala správní rada z funkce na začátku loňského prosince v souvislosti s policejním prověřováním některých zakázek SŽ. Podle médií našla policie v jeho domě přes 80 milionů korun. Podle Svobody peníze pocházely z celoživotních úspor jeho rodiny. Svoboda, který byl ředitelem od března 2018, zůstal po odvolání zaměstnancem SŽ a je podle serveru Seznam Zprávy na překážkách, tedy nechodí do práce, ale dostává plat.

Rada dnes dále projednala například celkovou strategii správy nebo plány na vysokorychlostní tratě.

Správa železnic je státní organizace, která se mimo jiné stará o koleje, nádražní budovy, sestavuje jízdní řád a zajišťuje rovný přístup dopravců na železnici. Působí také jako investor při výstavbě tratí. V tomto roce by měla podle Sněmovnou schváleného rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) hospodařit se 72,2 miliardy korun, což je proti loňskému rozpočtu o 9,5 miliardy korun víc. Správa má téměř 17.000 zaměstnanců.

Zdroj: ČTK

Pražské letiště v létě nabídne spojení do 183 destinací, o 15 více než loni

Od
Karolína Vágnerová
-

Letiště Praha v létě nabídne spojení do 183 destinací, o 15 více než loni. Je to téměř stejně jako před koronavirovou krizí, kdy se létalo z Prahy až do 190 lokalit. Letos nově přibyde třeba americká Filadelfie. Loni v létě letiště odbavilo téměř 11,5 milionu cestujících, letos jich očekává více než 12 milionů. Výhled je ale nejistý kvůli složité geopolitické situaci, kterou komplikuje například konflikt na Blízkém východě. Letiště o tom ČTK informovalo v tiskové zprávě. Na letní řád přejde letiště v neděli, potrvá do 24. října.

V loňské letní sezoně počet odbavených cestujících meziročně vzrostl o 7,7 procenta. Proti období před covidovou pandemií byl ale stále zhruba o tři procenta nižší. „V tuto chvíli, v důsledku současné geopolitické situace, je velmi obtížné odhadnout dopady do nadcházející letní sezony,“ uvedl předseda představenstva Letiště Praha Jiří Pos. Letiště je v pravidelném kontaktu s jednotlivými dopravci. „Budeme průběžně vyhodnocovat jejich konkrétní provozně-ekonomické omezení a vliv na celkovou poptávku cestujících,“ podotkl Pos.

Své lety bude v létě v Praze provozovat 77 leteckých dopravců. Celková sedačková kapacita meziročně vzroste o šest procent. Vedle nových destinací budou posílené i některé stávající linky.

Dopravce Etihad Airways plánuje například létat denně do Abú Zabí, původně to bylo třikrát týdně. S ohledem na situaci na Blízkém východě ale zahájí letní sezonu s nižším počtem frekvencí. Nová linka společnosti Starlux Airlines do Tchaj-peje bude od 1. srpna v provozu třikrát týdně. Od 1. října pak tento dopravce navýší počet frekvencí na čtyři týdně. Jednu týdenní frekvenci v létě přidá rovněž Air Canada na lince do Toronta a China Airlines na lince do Tchaj-peje.

Letecká společnost Smartwings meziročně navyšuje počty letů například na tratích do Valencie, Malagy, Paříže a na Samos. V porovnání s loňskou letní sezonou bude Smartwings nově létat například také do Barcelony, Říma, Toulouse, Bilbaa a Porta. Z nízkonákladových dopravců přidá nové frekvence na 16 svých linkách společnost Ryanair, Pegasus Airlines navýší počet letů na lince z Istanbulu a Wizz Air nově spojí Prahu se Skopje, Jasy nebo Temešvárem.

Podle počtu destinací, do kterých se mohou cestující z Prahy v létě letecky dostat, jsou na prvním místě Itálie a Řecko. V obou případech nabízí Letiště Praha spojení do 20 míst. Následuje Španělsko s 18 destinacemi, Velká Británie se 14 a Francie s devíti.

Za celý loňský rok Letiště Václava Havla odbavilo přes 17,75 milionu cestujících, což bylo meziročně o 8,5 procenta více. Dostalo se tak na téměř stejné číslo jako v rekordním roce 2019 před pandemií covidu-19, kdy odbavilo 17,8 milionu cestujících.

Zdroj: ČTK

Německo má strategický zájem na zlepšení dopravního spojení s Českem, řekl Merz

Od
Karolína Vágnerová
-

Německo má velký strategický zájem na rozvoji dopravního spojení s Českem a Polskem. Na tiskové konferenci po jednání s předsedy vlád východoněmeckých spolkových zemí to řekl německý kancléř Friedrich Merz. Dodal, že v minulosti se Německo soustředilo na spojení se západní Evropou, nyní jsou prý na řadě východní sousedé.

„Německo bylo tradičně orientované severo-jižně a do evropské ciziny spíše na západ, nyní musíme mnohem silněji myslet v kategoriích východ-západ,“ řekl kancléř. „Musíme mnohem silněji rozvinout dopravní spojení s východní Evropou,“ dodal. Spojení s Českem a Polskem, především železniční, označil za „velký strategický zájem“ Německa.

Merz s novináři mluvil po jednání se zemskými premiéry pěti východoněmeckých spolkových zemí, které byly před rokem 1990 součástí Německé demokratické republiky (NDR), a s primátorem Berlína. Především saský premiér Michael Kretschmer dlouhodobě tlačí na vládu v Berlíně, aby investovala do spojení s Českou republikou. Podobně žádají zlepšení infrastruktury s Polskem premiéři Braniborska a Meklenburska-Předního Pomořanska.

Merz dnes zdůraznil, že zlepšení dopravního spojení s východními sousedy Německa, především toho železničního, bude na programu jednání německé vlády. Přání zlepšit napojení Německa na Česko a Polsko podle kancléře opakovaně vyjadřují také zástupci vlád ve Varšavě a v Praze. „A já ho rád zohledním,“ dodal kancléř.

Doprava byla jedním z hlavních témat jednání českého premiéra Andreje Babiše s kancléřem Merzem na počátku března v Berlíně. Česko usiluje především o zlepšení spojení Prahy a Drážďan, pod Krušnými horami by kvůli tomu měl vzniknout více než třicetikilometrový tunel. Mezi saskou a českou metropolí by měla v budoucnu vést rychlodráha. Dlouhá léta se hovoří také o nutnosti zlepšit železniční spojení Prahy s Mnichovem. O něm jednal Babiš v únoru na setkání s bavorským premiérem Markusem Söderem. Česko usiluje také o napojení dálnice D6, která vede z Prahy do Karlovarského kraje, na německou dálnici A93 poblíž Marktredwitzu.

Zdroj: ČTK

Dálnice D6 do K. Varů bude hotová až v roce 2029, řekl premiér Babiš

Od
Karolína Vágnerová
-

Dálnice D6 z Prahy do Karlových Varů bude dokončena až v roce 2029. V Karlových Varech to řekl při své návštěvě Karlovarského kraje premiér Andrej Babiš (ANO). Až dosud se počítalo s tím, že se poslední úseky stihnout dokončit ještě v roce 2028. Za zdržením jsou zejména komplikace při získávání potřebných pozemků pro stavbu, řekl ČTK ředitel karlovarské pobočky Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Lukáš Hnízdil.

Jak dnes řekl Babiš, podle posledních odhadů by se měla dálnice do Karlových Varů dokončit v červnu 2029. ČTK posunutí termínu potvrdil i Hnízdil. „Příprava se mírně zpožďuje. Obecně jde o komplikace s majetkoprávní přípravou pozemků pro stavby. S vlastníky se musíme domluvit, ale někteří podávají dovolání ke každému správnímu řízení,“ řekl ČTK Hnízdil.

Náročnější bude zřejmě i poslední úsek mezi Olšovými Vraty a Karlovými Vary, jehož dodavatele od prosince ŘSD soutěží. Zatímco většina úseků je projektovaná tak, aby se postavila zhruba za 30 měsíců, v případě složitého úseku mezi lázeňským městem a Olšovými Vraty je termín plnění smlouvy navržen na 36 měsíců, tedy o půl roku delší než obvykle, řekl ČTK Hnízdil.

Dálnice D6 v úseku Karlovy Vary – Olšová Vrata má být dlouhá osm kilometrů a předpokládaná hodnota stavby je 4,3 miliardy korun. Na stavbu se zpracovává zároveň inženýrská činnost pro povolení stavby a majetkoprávní příprava. Zhruba třetina stavby bude plnohodnotná dálnice s maximální rychlostí 130 kilometrů za hodinu, dvě třetiny stavby budou rozšířením silnice I/6 při napojení dálnice na průtah Karlovými Vary. Ještě v prosinci ŘSD uvádělo termín dokončení v roce 2028.

V loňském roce už začala na D6 stavba 7,9 km dlouhého úseku Knínice – Bošov v Karlovarském kraji za 2,34 miliardy korun a stavba úseku Žalmanov – Knínice, dlouhého 6,95 kilometru, který má stát 2,16 miliardy. Naopak dokončeny byly loni obchvaty Hořesedel a Hořoviček. Zprovoznění první části dálnice D6 mezi Petrohradem a Lubencem na Lounsku se odsunulo na jaro letošního roku. V přípravě je kromě úseku Karlovy Vary – Olšová Vrata i navazující úsek Olšová Vrata – Žalmanov.

Zdroj: ČTK

Zrušení zákona Jones Act vyvolává odpor odborů, Bílý dům se zaměřuje na válkou způsobený nárůst cen energií

Od
Karolína Vágnerová
-

Se zaměřením na řešení rychle rostoucích cen energií, které byly vyvolány společnými údery Spojených států a Izraele na Írán před téměř třemi týdny v iniciativě zaměřené na zastavení íránského vývoje jaderných zbraní, Bílý dům včera oznámil, že dočasně ruší zákon Jones Act na dobu 60 dnů.

Zákon Jones Act je zákon, který reguluje dopravu mezi přístavy Spojených států a vyžaduje, aby jakýkoli náklad přepravovaný mezi přístavy USA byl transportován na lodích, které jsou: postaveny v USA; vlastněny občany USA; registrovány v USA; a tvořeny především členy posádky, kteří jsou občany USA nebo trvalými rezidenty.

„Prioritou prezidenta Trumpa jsou vždy američtí občané,“ uvedl ministr energetiky USA Chris Wright v příspěvku na sociálních sítích. „Dočasným zrušením zákona Jones Act zajišťuje, aby se ropa a další energetické zdroje dostaly k Američanům po celé zemi, a to i v dobách narušení. To pomůže zmírnit krátkodobé dopady na ceny na ropném trhu, zatímco se každý den snažíme snížit ceny.“

Účinky těchto krátkodobých dopadů, na které poukazuje Wright, byly významné, jak vyplývá z údajů zveřejněných v tomto týdnu Energetickou informační správou ministerstva energetiky, přičemž národní průměrná cena za galon motorové nafty dosáhla v tomto týdnu 5,071 dolaru za galon. Pokud jde o ropu, průměrná cena za barel surové ropy West Texas Intermediate (WTI) se zvýšila o 25 až 35 dolarů za barel, neboli o 30 až 50 procent, na 90 až více než 100 dolarů za posledních zhruba tři týdny, od začátku konfliktu s Íránem.

CNBC uvedla, že Bílý dům potvrdil, že tato iniciativa představuje pokus o stabilizaci ropných trhů uprostřed probíhajícího konfliktu s Íránem, přičemž uvedl, že: „umožní volný tok důležitých zdrojů, jako je ropa, zemní plyn, hnojiva a uhlí, do přístavů USA po dobu 60 dnů,“ a dodal, že „zůstává zavázán pokračování v posilování našich kritických dodavatelských řetězců.“

Zpětná vazba na zrušení zákona Jones Act na dobu 60 dnů nebyla příznivě přijata koalicí amerických odborů v námořní dopravě – včetně: American Maritime Officers; American Radio Association; International Organization of Masters, Mates and Pilots; Marine Firemen’s Union; Marine Engineers‘ Beneficial Association; Maritime Trades Department, AFL-CIO; Sailors‘ Union of the Pacific; Seafarers International Union; a Transportation Trades Department, AFL-CIO – v společném prohlášení.

„Americké odborové svazy v námořní dopravě jsou hluboce znepokojeny rozsáhlým zrušením zákona Jones Act administrací, které podkopává naši národní bezpečnost, oslabuje vojenskou připravenost a svěřuje kritickou námořní práci zahraničním operátorům lodí,“ uvedlo se v něm. „Zrušení zákona Jones Act jsou určena k splnění přísného právního standardu a tradičně se udělují pouze v úzkých, jasně definovaných nouzových situacích národní bezpečnosti, kdy není dostupná kapacita amerických lodí. Námořní pracovníci v minulosti podporovali úzce vymezená zrušení zákona Jones Act, když byla zjevně odůvodněna v národním zájmu, ale toto rozsáhlé opatření tento standard nesplňuje.

Toto rozhodnutí neposkytne smysluplnou úlevu na benzínové pumpě. Bylo jasně prokázáno, že primárním faktorem cen benzínu zůstává globální cena surové ropy a více analýz ukazuje, že domácí doprava tvoří méně než jeden cent za galon. Jakékoli marginální úspory se nedostanou spotřebitelům, ale místo toho odmění zahraniční lodní společnosti na úkor amerických pracovníků. Námořní pracovníci vyzývají administraci, aby změnila kurz a pracovala se zúčastněnými stranami na skutečných řešeních, která řeší energetické náklady bez obětování amerických pracovních míst, národní bezpečnosti nebo dlouhodobé síly americké námořní průmyslové základny.“

Jock O’Connell, ekonom z Pacific Maritime Shipping Association, uvedl, že logistické a byrokratické překážky zrušení zákona Jones Act na dobu 60 dnů jsou obrovské.

„Lodě by bylo třeba najít nebo přesunout z existujících služeb a bylo by třeba najmout posádky,“ řekl. „Pobřežní stráž bude chtít inspektovat lodě a certifikovat důstojníky. Environmentální předpisy budou pravděpodobně vylučovat použití mnoha starších lodí a bárk. Do doby, kdy by majitelé lodí mohli reagovat na nabídku, by 60 dnů uplynulo.“

Zdroj: Reuters

ECHA otevřela konzultaci k PFAS. Pro obalový průmysl jde o důležitý signál i mimo samotné PPWR

Od
Karolína Vágnerová
-

Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) dne 26. března 2026 zveřejnila návrh stanoviska výboru SEAC k navrhovanému omezení PFAS v EU a současně otevřela dvouměsíční veřejnou konzultaci, která potrvá do 25. května 2026. Nejde o proces vedený podle nařízení o obalech a obalových odpadech PPWR, ale o samostatný postup v rámci REACH, který má potenciál výrazně dopadnout také na obalový průmysl.

Z pohledu firem je důležité si uvědomit, že otázka PFAS se dnes v Evropě řeší ve dvou propojených rovinách. První představuje PPWR, které už zavádí omezení PFAS v obalech. Druhou rovinou je připravovaná univerzální restrikce PFAS podle REACH, která míří mnohem šířeji – na PFAS v látkách, směsích i výrobcích, a to včetně fluoropolymerů, pokud pro konkrétní použití nebude stanovena výjimka.

Pro obalový sektor je podstatné zejména to, že PPWR už od srpna 2026 zavádí omezení PFAS v obalech, především v oblasti potravinových obalů. Evropská komise sama uvádí, že nové nařízení směřuje ke snižování látek vzbuzujících obavy, včetně PFAS, a veřejně komunikuje, že PFAS budou z obalů od srpna 2026 vytlačovány. ECHA navíc bude mít v rámci implementace PPWR vlastní roli při identifikaci látek vzbuzujících obavy v obalech a jejich komponentech.

Nově zveřejněný návrh stanoviska SEAC je ale pro průmysl důležitý ještě z jiného důvodu. Ze sdíleného odborného shrnutí vyplývá, že SEAC sice ponechává navržené výjimky i délku přechodných období ve stejné podobě jako v upraveném návrhu z srpna 2025, ale u řady použití se od samotného restrikčního návrhu odchyluje v hodnocení. Jinými slovy: některé dosud předpokládané výjimky nemusejí být z pohledu konečného rozhodování tak pevné, jak se mohlo zdát.

To je pro firmy zásadní zpráva. Pokud má podnik za to, že jeho použití PFAS není dostatečně pokryto navrženou výjimkou, nebo že navržené přechodné období nebude pro přechod na alternativu dostačující, právě tato konzultace je klíčovým okamžikem, kdy by měl svůj postoj aktivně uplatnit.

Z materiálů, které jsi poslala, vyplývá ještě několik velmi důležitých bodů:

Za prvé, SEAC podle všeho doporučuje, aby se výjimka pro transportní aplikace vztahovala na všechny PFAS, nejen na fluoropolymery. Pro oblast přepravních a logistických obalů je to mimořádně důležitý signál, protože ukazuje, že právě transportní použití jsou v debatě posuzována samostatně a mohou mít odlišný režim než jiné aplikace.

Za druhé, druhá veřejná konzultace má užší rámec než ta první. Je zaměřena především na popis použití, navržené výjimky a analýzu alternativ. Probíhá formou dotazníku, bez možnosti přikládat přílohy, a volné textové odpovědi jsou omezeny rozsahem. Pro firmy to v praxi znamená, že argumentace musí být velmi přesná, stručná a dobře strukturovaná.

Za třetí, SEAC podrobně vyhodnotil jen 14 sektorů, které byly zahrnuty už v původním návrhu restrikce z roku 2023. Další sektory doplněné v srpnu 2025, včetně některých aplikací souvisejících s těsněním a strojními zařízeními, nejsou v dotazníku samostatně rozpracovány. Přesto je možné je zmínit v obecné části konzultace a jejich další posouzení má následně řešit Evropská komise při přípravě finální podoby restrikce.

Za čtvrté, vedle návrhu stanoviska SEAC již podle sdíleného materiálu existuje také finální stanovisko výboru RAC. To má v oblasti použití a výjimek odpovídat návrhu SEAC, ale zároveň obsahuje i nově navržená opatření řízení rizik, například v oblasti označování, reportingu a kontroly emisí. To je velmi důležitý moment, protože debata o PFAS se tak neposouvá jen směrem k zákazům a výjimkám, ale také k doprovodným provozním a informačním povinnostem.

Pro obalářský průmysl z toho plyne poměrně jasný závěr: aktuální konzultace ECHA není součástí PPWR, ale s PPWR úzce souvisí. PPWR už přináší konkrétní omezení PFAS v obalech, zatímco proces podle REACH může dopad regulace dále rozšířit na další obalové materiály, komponenty, nátěry, bariéry, lepidla nebo technická použití v logistice a výrobě.

Pro firmy proto nestačí sledovat pouze samotné PPWR. Stejně důležité je nyní sledovat i vývoj v rámci REACH a vyhodnotit, zda jejich konkrétní použití PFAS spadá do navržených výjimek, zda je přechodné období realistické a zda má smysl zapojit se do veřejné konzultace. Právě teď se totiž rozhoduje o tom, jak široký a jak přísný bude budoucí evropský režim PFAS v praxi.

Zdroj: SYBA

Mezi Krnovem a státními hranicemi začneme opravu mostu

Od
Karolína Vágnerová
-

Od pondělí 30. 3. 2026 zahajujeme kompletní rekonstrukci mostu na silnici I/57 v katastru obce Liptaň (most ev. č. 57-003; km 5,867 provozního staničení). Modernizace objektu severně od Krnova je nezbytná pro zajištění další bezpečné provozuschopnosti a prodloužení životnosti konstrukcí.

Zhotovitelem stavby se ve veřejném výběrovém řízení stala společnost MAKOS, která předložila nejnižší cenovou nabídku za cca 11,4 milionu Kč. Součástí zakázky je frézování vozovky, demolice říms, sanace, výkopy přechodových oblastí, zhotovení gabionových zdí, vyrovnání nosné konstrukce, pokládka nové hydroizolace a doplnění svodidel i značení. Obousměrná doprava během oprav povede kyvadlově kolem semaforů jedním pruhem pro oba směry, opětovné zprovoznění silnice I/57 v plném profilu předpokládáme během druhé poloviny srpna.

Zdroj: ŘSD

Stavbu úseku D55 Kokory-Přerov získalo sdružení FIRESTA za cenu 1,6 miliardy Kč

Od
Karolína Vágnerová
-

Výběrové řízení na stavbu úseku dálnice D55 mezi Kokorami a Přerovem vyhrálo sdružení firem FIRESTA-Fišer, OHLA ŽS, Valcano, Duna Aszfalt, které nabídlo postavit tuto bezmála šestikilometrovou část dálnice za 1,642 miliardy korun. Zakázka měla odhadovou cenu 2,5 miliardy korun. Na sociální síti X o tom informoval ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR Radek Mátl. Stavbu dálnice D55 z Kokor do Přerova chce ŘSD zahájit letos, zprovozněna má být v roce 2029. Úsek naváže na první polovinu D55 z Olomouce do Kokor otevřenou loni v prosinci.

Výběrové řízení na stavbu dálnice D55 z Kokor do Přerova vypsalo ŘSD loni na podzim, zájemci mohli nabídky posílat do 9. března. Do tendru se přihlásilo pět uchazečů, přičemž nabídka sdružení firem FIRESTA-Fišer, OHLA ŽS, Valcano a Duna Aszfalt byla podle Mátla nejvýhodnější.

Stavební povolení na tuto část dálnice D55 už ŘSD získalo. „Úsek D55 Kokory – Přerov plánujeme stavět letos hned po podpisu smluv a potvrzení financování,“ uvedlo v únoru ŘSD, které do konce ledna vykoupilo 99 procent pozemků nutných pro stavbu této části dálnice. Dálniční úsek z Kokor do Přerova měří 5960 metrů a jeho součástí je pět mostních objektů s celkovou délkou 188 metrů i dvě protihlukové stěny dlouhé 928 metrů.

Příprava D55 z Kokor do Přerova byla komplikovaná a nabrala zhruba dvouletý skluz. Soud totiž při projednávání žaloby obce Rokytnice prohlásil za neplatné územní rozhodnutí na tento projekt. Nejvyšší správní soud ale v roce 2021 rozhodnutí krajského soudu zrušil. Obec Rokytnice se posléze dohodla s úřady a ŘSD na kompenzacích za stavbu dálnice D55, která povede v její blízkosti, a žalobu stáhla.

Úsek dálnice D55 z Olomouce do Přerova je přeložkou silnice první třídy, která obě města spojuje přes několik obcí. Vesnicemi denně projede až 20.000 automobilů a silnice je místem častých nehod. Loni v prosinci ŘSD otevřelo osmikilometrovou část D55 mezi Olomoucí a obcí Kokory. Snížila počet automobilů na souběžné silnici první třídy, která vede přes Krčmaň.

Zdroj: ČTK

Škoda Group: Autonomní veřejná doprava se v ČR objeví okolo roku 2040

Od
Karolína Vágnerová
-

Autonomní veřejná doprava se v tuzemských městech začne reálně prosazovat okolo roku 2040. V té době budou na její zavedení připravené technologie, legislativa a budou jí připraveni přijmout i lidé. Na setkání s novináři v Praze to uvedl generální ředitel divize Digital Škody Group Jiří Liberda. Podle něj se již nyní ve výběrových řízeních provozovatelů veřejné dopravy běžně objevuje požadavek na možnost systémů, které eliminují nehody a snižují spotřebu, nebo jsou i schopné plně autonomního provozu, tedy bez zásahu řidiče.

„Dříve se digitální technologie ve veřejné dopravě vyskytovaly spíše ojediněle, dnes se nám naopak daří je zavádět prakticky do všech vozidel, která z naší výrobní linky vyjedou. Stávají se technologickým standardem a v budoucnu se bez nich moderní veřejná mobilita neobejde. Naší rolí už není jen vyrábět samostatná vozidla, ale vytvářet komplexní řešení, která propojují infrastrukturu, řízení provozu i digitální služby, a to jak v Česku, tak na zahraničních trzích,“ uvedl Liberda.

Škoda Group vyvíjí vlastní portfolio technologií digitální mobility, z nichž některé se podle firmy již osvědčily v praxi napříč Evropou, například v Česku, Lotyšsku či ve Finsku. Jednou z takových technologií je systém automatického vedení vlaku (ATO). Ten umožňuje řízení železničních vozidel mezi zastávkami na základě dat o jízdním řádu, profilu trati a aktuální poloze s 15 procentní úsporou nákladů.

Další využívanou technologií je antikolizní systém (ACS), který výrobce vyvinul primárně pro tramvajový provoz a který funguje v různých typově odlišných městech. Antikolizní systém využívá kombinaci senzorů, kamer a pokročilé analýzy dat k detekci překážek a prevenci nehod.

Koncept Smart Depot, tedy chytrého depa, pak automatizovaně řídí pohyb tramvají po vozovně, optimalizuje jejich parkování, údržbu i přípravu na provoz. Koncept Škoda Group zavádí v plně autonomním režimu bez obsluhujícího personálu ve finském Tampere.

Škoda Group vyrábí širokou škálu vozidel pro hromadnou dopravu a komponentů, včetně nízkopodlažních tramvají, příměstských vlakových jednotek, souprav metra, elektrobusů a trolejbusů a také řídicích a pohonných systémů pro dopravní systémy. Zaměstnává 10.000 lidí v několika výrobních závodech v České republice, Finsku a Turecku. Obchodní jednotky má také v Německu, Itálii, Rakousku, Belgii, Polsku, Maďarsku a na Ukrajině. Škoda Group je součástí skupiny PPF.

Zdroj: ČTK

123...1 206Strana 1 z 1 206

Logistický kalendář

SITL

Zobrazit kalendář
© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253