Domů Blog

Pardubické letiště opravuje stojánku, cestující budou k letadlům vozit autobusy

Do poloviny června bude armáda v Pardubicích opravovat letištní odbavovací stojánku. Neomezí to letový provoz civilního letiště, ale mírně to ovlivní nástup cestujících do letadel. Pasažéry budou převážet k letadlům autobusy, nebudou k nim chodit pěšky. ČTK to řekla mluvčí Eliška Kopánková, tisková důstojnice Správy letiště Pardubice.

„Práce začaly dneškem. Odbavovací stojánku, která je na západní straně před terminálem, opravíme do 16. června,“ řekla Kopánková. Armáda opraví část stojánky a část pojížděcí dráhy, dodala.

Díky tomu, že se stojánka nachází hned před terminálem, do letadel cestující chodili pěšky, teď je budou kus dál vozit autobusy. Jedna stojánka bude hned vedle obvyklé plochy a druhá na východě letiště.

„Je to řešitelné, samozřejmě je to drobná komplikace. Naštěstí je oprava směřována do období, kdy ještě není naplno rozběhnutý letový řád,“ řekl provozní ředitel společnosti East Bohemian Airport (EBA) Vít Málek.

Lidé teď nastoupí do autobusů a ty je odvezou k letadlům, nebo po příletu k terminálu. Vozidla budou převážet i zavazadla. „Teď máme zimní letový řád, létáme s pravidelnými linkami do Málagy a Alicante. Letní letový řád začne později, první chartery začnou létat v květnu do Egypta. To ještě nebude hlavní sezona,“ řekl Málek.

S novou sezonou letiště dokončuje první patro letištního terminálu, má ho v předčasném užívání, ale ještě není zkolaudované, to by se mohlo povést někdy v březnu. „V tuto chvíli se zaměstnanci EBA přestěhovali na nový terminál. Čekáme na konečné vyjádření hasičů, předběžný souhlas k užívání máme. V březnu patrně bude slavnostní otevření,“ řekl ČTK předseda představenstva EBA Jindřich Tauber.

Zaměstnanci se stěhovali ze starších budov v areálu letiště, které loni EBA prodala asi za 110 milionů korun armádě. Většinu peněz společnost použila na velkou investici, kterou je dokončení terminálu. Jeho spodní patro je v provozu od roku 2018 a stálo 264 milionů korun.

Zdroj: ČTK

Praha upraví podobu budoucí stanice metra D Písnice podle studie

Pražský magistrát nechá upravit podobu budoucí stanice metra D Písnice tak, aby odpovídala v minulosti vypracované územní studii. Schválili to městští radní. Úpravy původního projektu uskuteční dopravní podnik (DPP) a budou zahrnovat doplnění severního vestibulu metra, vybudování náměstí nebo úpravy objektu pro P+R parkování a terminál autobusů.

Úpravy DPP uskuteční ve spolupráci s magistrátem, městským Institutem plánování a rozvoje a také s vlastníky pozemků v okolí stanice, kterými jsou firmy CIB Rental a SAPARIA. Úpravy je podle schváleného materiálu vhodné zahájit nyní tak, aby stanici bylo možné vystavět a zprovoznit ideálně společně, nejdéle však rok po spuštění úseku linky D mezi Pankrácí a Libuší.

„Výstavba soukromých subjektů v dotčeném území bude následovat po výstavbě metra,“ stojí dále ve schváleném dokumentu. Město podle něj zvažuje i možnost u stanice postavit novou radnici městské části Praha-Libuš. Vedení magistrátu pro budoucí stanici a výstavbu v jejím okolí v roce 2021 schválilo územní studii a v návaznosti na ni připravuje změnu územního plánu.

Stavba linky metra D začala v roce 2022. Stavbaři budují kilometrový úsek mezi stanicemi Pankrác a Olbrachtova, navazovat má druhý úsek z Olbrachtovy na Nové Dvory. Ten však nabral zpoždění kvůli sporům u antimonopolního úřadu a DPP zakázku ani po třech a půl letech od vypsání tendru stále nezadal.

Třetí část linky povede z Nových Dvorů do Depa Písnice, čímž bude dokončen první úsek. Ten měl podle původního harmonogramu začít jezdit v roce 2029, nyní se hovoří o roku 2034. Následovat má stavba dalšího úseku mezi Pankrácí a náměstím Míru, výhledově se pak počítá s prodloužením linky na náměstí Republiky.

Zdroj: ČTK

InPost dostal nabídku na převzetí od konsorcia, v němž je PPF a další akcionáři

Konsorcium společností Advent International, FedEx, A&R Investments a PPF Group, společně s polskou firmou InPost, která provozuje síť samoobslužných schránek pro vyzvednutí zboží a logistická centra pro internetové obchody, oznámilo dohodu o veřejné nabídce na odkup všech akcií InPostu a jejich následné stažení z amsterdamské burzy Euronext. Konsorcium to sdělilo ČTK v tiskové zprávě. Za jednu akcii InPostu nabízí 15,6 eura (378 Kč).

Nabídka, která oceňuje společnost InPost na 7,8 miliardy eur (189 miliard Kč), představuje podle konsorcia 53procentní prémii proti tříměsíční průměrné ceně vážené objemem obchodů před 2. lednem, která činí 10,2 eura za akcii. Proti páteční závěrečně ceně 13,30 eura za akcii je nabídka konsorcia o 17 procent vyšší. Konsorcium dále uvedlo, že uvedenou transakci podporují akcionáři společnosti InPost, vlastnící zhruba 48 procent jejích akcií.

PPF Group vlastní v InPostu aktuálně podíl 28,75 procenta. Firmu InPost založil polský miliardář Rafał Brzoska, který je i šéfem podniku. Jeho firma A&R Investments má nyní v InPostu podíl 12,49 procenta.

Pro PPF představuje tato transakce další krok v pokračujícím rozvoji InPostu, na kterém se jako akcionář podílí od května 2023. „Jsme přesvědčeni o atraktivnosti nabídky na odkup akcií firmy, a proto na její podporu prodáváme většinu našeho podílu. Jsme rádi, že budeme moci nadále společnost podporovat jako minoritní investor v době, kdy InPost vstupuje do nové kapitoly zaměřené na udržitelný růst,“ uvedl v tiskové zprávě konsorcia generální ředitel PPF ve sdílené funkci Didier Stoessel.

PPF zůstane nadále aktivním spoluvlastníkem InPost a reinvestuje část prostředků získaných v rámci navrhované transakce propojující InPost s FedEx. PPF bude vlastnit desetiprocentní podíl v konsorciu, jehož cílem je stát se stoprocentním vlastníkem InPostu a v němž budou mít další účastnici transakce následné podíly, FedEx 37 procent, Advent 37 procent a A&R 16 procent. Dokončení celé transakce se očekává do konce tohoto roku.

InPost bude i nadále podnikat jako samostatná společnost pod svou značkou se sídlem v Polsku. Firmu bude řídit dosavadní vedení v čele s generálním ředitelem a zakladatelem Rafałem Brzoskou, který si zachová svůj podíl v InPost v rámci konsorcia vlastníků. Konsorcium se zavazuje podporovat současnou strategii byznysu InPost zaměřenou na expanzi ve Francii, Španělsku, Portugalsku, Itálii, zemích Beneluxu a také ve Velké Británii, největším evropském e-commerce trhu.

Globální společnost FedEx, která touto transakcí vstoupí do akcionářské struktury InPost, přináší znalosti a zkušenosti v oboru, aby pomohla InPost posílit její vedoucí pozici na trzích, kde nyní působí.

Skupina PPF, kterou vlastní Renáta Kellnerová s dcerami, podniká ve 25 zemích Evropy, Asie, Severní Ameriky a jižní Afriky. Investuje do telekomunikací, médií, finančních služeb, e-commerce, nemovitosti, biotechnologií a strojírenství. Skupina zaměstnává celosvětově zhruba 45.000 lidí.

Zdroj: ČTK

Konference na FJFI ČVUT otevře odbornou diskusi o roli malých modulárních reaktorů v energetice budoucnosti

Jakou roli mohou malé modulární reaktory sehrát v energetice budoucnosti? Odpovědi na tuto a řadu dalších otázek nabídne Konference SMR 2026, kterou v Praze 12. února 2026 pořádá Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT ve spolupráci s agenturou ALVEDA s.r.o. Akce slouží jako platforma pro experty z oblasti jaderné energetiky, kteří nabízejí odborný pohled na strategické, technologické i vzdělávací záměry v oblasti malých modulárních reaktorů.

Na 11. ročníku konference se po vzoru minulých let setkají zástupci akademické sféry, průmyslu a státní správy, ale také studenti technických oborů a další zájemci o jadernou energetiku. Mezi hlavní letošní témata patří aktuální stav SMR v Česku i zahraničí, strategické záměry a současné trendy, zapojení evropských společností do projektů  SMR a spolupráce vysokých škol s průmyslem.

Účastníky čeká několik odborných prezentací a panelová diskuse. Dopolední program zahájí rektor ČVUT v Praze prof. Michal Pěchouček, vrchní ředitel Sekce jaderné energetiky a nových technologií Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Dr. Tomáš Ehler a za Sekci jaderné bezpečnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost promluví její ředitel Štěpán Kochánek.

K aktuálnímu stavu a vývoji malých modulárních reaktorů v Česku a na Slovensku se ve svém vystoupení vyjádří mimo jiné zástupce britské firmy Rolls-Royce SMR Ed Coxon. V posledních letech se situace posunula jak na straně dodavatelů, tak i na straně investorů, provozovatelů, regulátorů, výrobců a dalších revelantních subjektů.

„Paralelně běží různé velmi zajímavé aktivity směřující k dosažení cíle SMR co nejdříve nejen realizovat, ale také rozvíjet pokročilejší technologie SMR. Ty mají sice delší horizont realizace, ale přinášejí jiné benefity než klasické SMR technologie, které se ukazují jako nejdříve nasaditelné, avšak současný stav energetiky a důraz na dekarbonizaci vytváří tlak na tvorbu nových energetických zdrojů,“ uvádí organizátor konference, Dr. Ondřej Novák z katedry jaderných reaktorů FJFI ČVUT v Praze.

V tomto bloku vystoupí také zástupci Skupiny ČEZ, mezi nimi Silvana Jirotková a Adam Podojil, který se ve své prezentaci zaměří na geologické výzvy spojené s přípravou lokalit pro tento typ reaktorů.

Po obědové pauze bude program pokračovat částí věnované budoucímu směřování technologie SMR. Vystoupí Dr. Martin Ruščák, generální ředitel společnosti ÚJV Řež, a.s., a Dr. Jan Frýbort z katedry jaderných reaktorů FJFI ČVUT, který se ve své prezentaci zaměří na možnosti využití malých modulárních reaktorů v oblasti kosmického výzkumu. Lze je využít jako zdroje elektrické energie pro pohon plavidel, napájení povrchových základen nebo přímo k využití uvolňovaného tepla pro pohon plavidel.

„Pokud jde o reaktor pro výrobu elektrické energie, tak některé malé modulární reaktory mají podobné charakteristiky, například použití HALEU paliva, využití alternativních chladiv s vyšší výstupní teplotou, prodloužené palivové cykly, snížené požadavky na údržbu a vyšší autonomii provozu. Sdílení podobných technologických cílů umožňuje snížení nákladů na výzkum a vývoj, čímž se může urychlit vývoj vesmírných reaktorů,“ vysvětluje Frýbort.

Závěr konference bude patřit panelové diskusi zaměřené na tvorbu dodavatelského řetězce pro SMR. Diskutovat budou Blanka Cupáková za Skupinu ČEZ, Dr. Lucie Židová za společnost I&C Energo a.s., Jan Růžička za Škoda JS a.s. a František Kural ze společnosti ZAT a.s.

Konference o malých modulárních reaktorech na ČVUT je významnou událostí pro všechny, kteří se zajímají o budoucnost jaderné energetiky a inovace v této oblasti. Cílem je podpořit setkávání světových odborníků na akademické půdě, zkvalitnit komunikaci mezi jadernou komunitou a sdílet aktuální informace z oblasti SMR.

Akce se uskuteční 12. února 2026 v budově FJFI ČVUT na adrese Břehová 7 v Praze a bude probíhat v anglickém jazyce. Podrobné informace a program jsou k dispozici na webových stránkách konference.

Zdroj: ČVUT

Podnikatelé loni nabili rekordní množství elektřiny. Energokarta hlásí 70% růst odběrů

Největší provozovatelé dobíjecích stanic v Česku loni zaznamenali meziročně o polovinu větší odběry elektřiny. S elektromobily se na českých silnicích potkáváme stále častěji a průběžně se rozšiřuje také infrastruktura. Výraznější růst je patrný u firem a živnostníků – odběry elektřiny prostřednictvím Energokarty poskytované společností Axigon loni rostly o 70 %.

V loňském roce opět výrazně vzrostla spotřeba na veřejných dobíjecích stanicích. Například dobíjecí síť PRE POINT zaznamenala 47% nárůst ve srovnání s rokem 2024. V síti dobíjecích stanic ČEZ loni elektroauta načerpala dokonce o 56 % více elektrické energie. Oba provozovatelé evidují okolo 600 tisíc dobíjecích transakcí, přičemž řidiči si loni v bateriích svých aut odvezli z nabíječek ČEZ rekordních 14,9 GWh elektřiny a 11,13 GWh ze stanic PRE.

Ještě dynamičtější nárůst hlásí firemní elektromobilita. Firmy a živnostníci stále častěji využívají Energokartu, která představuje sjednocené řešení pro dobíjení firemních bateriových vozidel. „Energokarta umožňuje podnikatelům dobíjet u všech hlavních provozovatelů veřejných stanic v Česku i v zahraničí, a to s jednotnou fakturací a přehlednou správou nákladů,“ říká Damir Duraković, generální ředitel společnosti Axigon, která poskytuje Energokartu akceptovanou v sítích PRE, ČEZ a E.ON i na dalších 100 tisících dobíjecích bodů po celé Evropě.

Z dat Axigonu vyplývá, že v roce 2025 „proteklo“ prostřednictvím Energokarty meziročně o 70 % více energie. „Zatímco v roce 2024 jsme překonali hranici 1 GWh, za prvních 6 měsíců roku 2025 už jsme evidovali téměř 0,65 GWh. Konec roku ale předčil očekávání a držitelé Energokarty loni načerpali dohromady 1,7 GWh,“ říká Damir Duraković a dodává, že dobíjení akceleruje i z hlediska počtu transakcí. „V roce 2025 proběhlo 90 476 dobíjení s využitím Energokaret. To je téměř dvojnásobek roku 2024, kdy byl meziroční růst ‚jen‘ čtvrtinový,“ upřesňuje Duraković s tím, že Axigon aktuálně spravuje už více než 5 000 Energokaret, zatímco ještě začátkem loňského roku to bylo přes 3 000.

Celkově loni nabíjely firmy nebo podnikatelé s využitím Energokarty ve 20 zemích Evropy. 93 % veškerých nabíjení proběhlo v Česku, 2,5 % v Německu a shodných 1,5 % patří rakouským i slovenským dobíječkám. Zajímavostí je, že v Chorvatsku nabíjeli Češi mírně více než v Polsku. Dobíjení na ultrarychlých nabíječkách UFC je výrazně více zastoupeno než nejpomalejší AC dobíjení (AC 21 %, DC 43 %, UFC 34 %).

Zdroj: Lukáš Pololáník

ŘSD použilo v zimě už téměř 100 000 tun soli, meziročně je to skoro dvojnásobek

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a jeho dodavatelé použili na zimní údržbu od listopadu do konce ledna 98 783 tun soli. Je to meziročně o 85 procent víc. Sypače měly zatím nejvíc práce na Vysočině a v Libereckém kraji. Sypače spadající pod ŘSD společně s těmi od dodavatelských firem najely do konce ledna 1,27 milionu kilometrů, což je ve srovnání se stejným obdobím minulé zimy o 40 procent víc. ŘSD má přesto ve skladech stále více než polovinu zásob soli, kterou používá na zimní údržbu a k výrobě solanky.

„Velké nárůsty oproti předchozí zimě jsme zaznamenali i v počtech litrů solanky. Od listopadu do konce ledna jsme jí my a dodavatelé použili skoro 31 milionů litrů. Za stejné období předchozí zimy to bylo 19,2 milionu litrů. Na zimní údržbu byl zatím nejnáročnější 9. leden. Nejvíc práce měly dosud sypače na Vysočině a v Liberci, nejméně v nížinné části středních Čech. Co se týká našich Středisek správy a údržby dálnic (SSÚD), hodně odskočení od ostatních – a to směrem nahoru – jsou kolegové z SSÚD Velký Beranov na Vysočině,“ řekl mluvčí ŘSD Jan Rýdl.

ŘSD má stále víc než polovinu skladových zásob soli. Pro její nákup už několik let používá takzvaný dynamický nákupní systém, který oslovuje okruh přihlášených dodavatelů, a vítězí vždy nejvýhodnější nabídka. ŘSD má také nastavený automatický režim pro naskladňování soli. Doplňuje ji, jakmile zásoby klesnou pod stanovené minimum.

O to, aby víc než 1500 kilometrů dálnic bylo i při silném sněžení sjízdných, se stará 822 zaměstnanců ŘSD. Údržbu mají na starosti Střediska správy a údržby dálnice (SSÚD), přičemž na jedno připadá přibližně 50 kilometrů dálnice. Zbývající úseky dálnic a silnice I. třídy udržují v zimě pro ŘSD různé dodavatelské firmy. Na letošní zimní údržbu vyčlenilo ŘSD 135 milionů Kč, dalších 750 milionů Kč je v rozpočtu na platby externím dodavatelským firmám.

Na 21 Střediscích správy a údržby dálnice je do připravených směn zařazených 672 řidičů a 150 dispečerů. „Vedle 213 sypačů máme také 62 univerzálních vozidel s různým vybavením – při velkém sněžení se využijí třeba mohutné frézy, schopné zvládnout i ty největší závěje. K nakládání soli do sypačů má ŘSD 52 nakladačů. Na každém SSÚD funguje centrum pro výrobu a distribuci solanky, což je roztok vody a chloridu sodného nebo chloridu vápenatého. Během zimy se solanka vyrábí podle potřeby,“ popsal mluvčí ŘSD Jan Rýdl.

Zdroj: ŘSD

V Kolíně vlak srazil a usmrtil člověka, provoz na Velký Osek je zastaven

Provoz na železniční trati mezi Velkým Osekem a Kolínem zastavila včera večer v Kolíně srážka osobního vlaku s člověkem, který na místě zemřel. ČTK to řekla policejní mluvčí Michaela Richterová. 

Nehoda byla oznámená v 19:40. „Osobní vlak srazil člověka, který utrpěl zranění neslučitelná se životem, ve vlaku cestovalo přibližně 70 cestujících, ti by měli být bez zranění,“ řekla mluvčí. Dechová zkouška u strojvedoucího podle ní byla negativní. Totožnost zemřelého policisté zatím neznají, nařídili soudní pitvu a budou zjišťovat okolnosti nehody.

Zdroj: ČTK

Liberec letos opraví most, který je na objízdné trase při uzavření průtahu

Liberec letos v Londýnské ulici opraví most, který je na objízdné trase při uzavření průtahu městem, silnice I/35. Podle náměstka primátora Adama Lenerta (ANO) chtějí využít toho, že v tomto roce nebude na průtahu žádné výraznější dopravní omezení. Náklady na opravu mostu přes Lužickou Nisu, který je u hranice města se Stráží nad Nisou, odhaduje na 32 milionů korun. Cena vzejde ze soutěže, kterou se radnice chystá v brzké době vyhlásit. Oprava by měla začít v dubnu a skončit v listopadu.

„Využíváme prostoru, kdy pětatřicítka by neměla mít letos žádnou významnou uzavírku. A máme na to tuto stavební sezonu, protože příští stavební sezonu na I/35 zahájí Ředitelství silnic a dálnic rekonstrukci mostu nad takzvanými sněhuláky a dalších mostních objektů směrem do Vesce,“ řekl náměstek.

Pro město půjde o nejvyšší částku, jakou letos vydá na opravu některého ze svých mostů. Ve správě jich má skoro 150. Opravu tohoto, který má délku přes 30 metrů, už podle náměstka nemohou dál odkládat. „Ten stav je na hranici životnosti,“ řekl Lenert. Na sedmibodové škále hodnocení stavu mostů je na šestém stupni, což značí velmi špatný stav.

Část mostu proto bude nutné zbourat a postavit znovu. „Na stávajících opěrách budou vybetonované nové železobetonové monolitické úložné prahy a nová nosná konstrukce včetně svršku a mostního příslušenství,“ dodala mluvčí radnice Jana Kodymová.

Zdroj: ČTK

Při srážce s autem zemřela na D55 u Otrokovic žena pohybující se na dálnici

Při srážce s osobním automobilem včera večer zahynula šestadvacetiletá žena na dálnici D55 u Otrokovic na Zlínsku. ČTK to řekla policejní mluvčí Šárka Trnková. Příčinu nehody policisté zjišťují. Nehoda se stala před 19:00 na 31. kilometru, dálnice D55 byla poté ve směru ze Zlína na Přerov uzavřená. Před 20:00 policie uvedla, že dálnice je v daném úseku průjezdná jedním jízdním pruhem.

„Policisté nadále pracují na objasnění příčin tragické dopravní nehody osobního automobilu a šestadvacetileté ženy, která bohužel na místě svým zraněním podlehla,“ uvedla mluvčí.

Podle dostupných údajů je řidička třetí obětí dopravních nehod ve Zlínském kraji od začátku roku. Za celý loňský rok zemřelo při dopravních nehodách ve Zlínském kraji 28 lidí. V roce 2024 jich bylo 15, o rok dříve 20.

Zdroj: ČTK

Zelená legislativa EU: na co si dát pozor v roce 2026

Rok 2026 nebude „klidový“. Naopak – firmy budou řešit souběh nových povinností i „zjednodušovacích“ balíčků (omnibus), které mohou v průběhu roku ještě měnit parametry některých pravidel. Pro obaláře a exportéry budou klíčová zejména témata obalů, odlesňování (EUDR), CBAM a greenwashingu.

Níže je přehled toho nejdůležitějšího, co doporučujeme v SYBA v roce 2026 aktivně sledovat – a kde se vyplatí začít s přípravou hned.

1) Obaly: PPWR startuje v praxi od srpna 2026
Směrnice o obalech (94/62/ES) je nahrazena nařízením PPWR, které bude přímo použitelné napříč EU. Nařízení už je v platnosti, ale uplatňovat se začne od 12. srpna 2026.

Co to v praxi znamená pro firmy:

jednotná pravidla napříč EU (méně národních „odlišností“, ale vyšší tlak na harmonizaci portfolia),
postupné náběhy požadavků na recyklovatelnost, obsah recyklátu, minimalizaci a prevenci „over-packaging“ (včetně omezení zbytečných obalů),
rozběh pravidel pro reuse/re-use – část výjimek a technických detailů se bude dál upřesňovat (typicky přes prováděcí akty a metodiky).
Doporučení SYBA pro 2026: udělat si „gap analýzu“ obalového portfolia podle PPWR (recyklovatelnost, konstrukce, označování, EPR data) a připravit interní roadmapu do roku 2030.

2) EUDR: odklad + další „zjednodušení“ ještě před startem
U EUDR (odlesňování) došlo k dalšímu odkladu:

velcí a střední operátoři/obchodníci: povinnosti od 30. prosince 2026
mikro a malé podniky: od 30. června 2027
Zároveň má Komise provést revizi zjednodušení (v dostupných podkladech se uvádí termín do 30. dubna 2026), což může upravit administrativní nastavení povinností ještě před novými daty použitelnosti.

Doporučení SYBA pro 2026: nečekat na „poslední verzi“. Mapujte komodity/dodavatelské řetězce, připravte si důkazní balíčky a nastavte sběr dat tak, aby byl škálovatelný (zejména pro import a privátní značky).

3) Environmental Omnibus: zjednodušování environmentálních povinností (ale ne „vypnutí“ pravidel)
Komise v prosinci 2025 představila tzv. Environmental Omnibus (Omnibus VIII) – balík návrhů, který míří na zjednodušení vybraných částí environmentální legislativy (zejména průmyslové emise, cirkularita, posuzování vlivů, geodatové/reportingové povinnosti).

Co hlídat v roce 2026: průběh vyjednávání a to, zda „zjednodušení“ reálně sníží administrativu, nebo naopak vytvoří přechodná období s nejasnými metodikami.

4) CBAM: od 1. 1. 2026 začíná „ostrý“ režim
Definitivní fáze CBAM startuje 1. ledna 2026.
V praxi to znamená vyšší nároky na:

sběr a kvalitu dat o vložených emisích u dovozu,
práci s defaultními hodnotami, které mohou vycházet přísněji (a tím zdražovat compliance, pokud nemáte ověřená data),
sledování návrhů na rozšíření rozsahu CBAM směrem k navazujícím (downstream) výrobkům, zejména ve vazbě na ocel a hliník.
Doporučení SYBA pro 2026: pokud dovážíte materiály či komponenty v „CBAM rodinách“, nastavte si tok emisních dat od dodavatelů a připravte se na možné rozšíření rozsahu.

5) Anti-greenwashing: Green Claims nejisté, ale „Empowering Consumers“ platí určitě
U Green Claims Directive je situace stále politicky citlivá – jednání byla v roce 2025 pozastavena a Komise avizovala záměr návrh stáhnout / zásadně přenastavit, takže časování zůstává nejisté.

Co ale jisté je: směrnice Empowering Consumers for the Green Transition se musí převzít do národní legislativy do 27. března 2026 a pravidla se začnou používat od 27. září 2026. Přináší zákaz vágních „zelených“ tvrzení a zpřísňuje podmínky pro environmentální komunikaci (typicky „eco“, „green“, „climate neutral“ apod.).

Doporučení SYBA pro 2026: udělat audit claimů (obaly, web, POS materiály) a sladit je s novými pravidly – zejména u uhlíkových tvrzení a kompenzací.

6) Omnibus I: úpravy CSRD/CS3D a tlak na „competitive compliance“
V prosinci 2025 EU uzavřela dohodu o balíčku Omnibus I ke zjednodušení povinností v oblasti CSRD (reporting) a CS3D (due diligence).
Pro řadu firem to znamená změnu rozsahu a načasování povinností – ale zároveň tlak na to, aby data byla použitelná v dodavatelských řetězcích (včetně obalů a materiálových toků).

Co doporučujeme firmám udělat už v 1. pololetí 2026 (prakticky)
PPWR readiness check: portfolio, konstrukce, recyklovatelnost, označování, EPR data a interní odpovědnosti.
EUDR screening: komodity, dodavatelé, dokumentace, systém sběru důkazů.
CBAM data flow: nastavit proces získávání ověřených emisních dat (nejen „default“).
Audit environmentálních tvrzení: připravit se na září 2026 (Empowering Consumers).
Sledovat prováděcí akty/metodiky: u všech výše uvedených oblastí bude „ďábel v detailu“.

Zdroj: SYBA

Logistický kalendář