Na silnici mezi Mostem a Bílinou se v prvním čtvrtletí letošního roku zvýší nejvyšší povolená rychlost z 90 na 110 kilometrů v hodině. Silničáři už podél trasy instalovali značky, zatím jsou zakryté. Cílem je zlepšit plynulost a kapacitu dopravy na jedné z nejvýznamnějších dopravních tepen v podkrušnohorské oblasti. Pod Bílinou vznikne tunel, teď odborníci provádí geologické průzkumy. ČTK to řekla mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Kamila Zahálková.

Na silnici I/13 platí s výjimkou různých omezení nejvyšší povolená rychlost 90 kilometrů v hodině. Se zvýšením rychlosti v desetikilometrovém úseku mezi Mostem a Bílinou souhlasila policie. Na komunikaci silničáři demontovali svodidla a osadili nová. „V úseku budou také použita nová svislá a vodorovná dopravní značení. Základní šířkové uspořádání, střední dělící pás a jízdní pruhy zůstanou stávající,“ uvedla Zahálková.

V částech, které nesplňují potřebné technické a bezpečnostní parametry, například v okolí připojovacích pruhů nebo v obloucích, zůstane maximální povolená rychlost i nadále 90 kilometrů v hodině. Přesný termín, kdy začne dopravní opatření platit, Zahálková neuvedla.

Kolony se v dopravní špičce tvoří na I/13 v Bílině. Průtah silnice ve městě nemá dostatečnou kapacitu. Po letech, kdy se řešil obchvat, schválila v roce 2021 Centrální komise ministerstva dopravy tunelovou variantu. „V současné době se provádí geologické průzkumy a další přípravné práce pro zamýšlené tunelové řešení,“ uvedla Zahálková. Zahájení výstavby se podle ní předpokládá po dokončení procesu EIA a navazujících povolovacích řízení, orientačně kolem roku 2031.

Zdroj: ČTK

Zájem o kurzy smyku a bezpečné jízdy v Česku roste. Mezi zájemci jsou mladí lidé, firmy s větším počtem aut, ale i řidiči, kteří si díky kurzům mohou odečíst trestné body za dopravní přestupky. Významnou část klientely tvoří lidé, kteří dostali kurz jako dárek k Vánocům. Vyplývá to z ankety ČTK mezi provozovateli kurzů.

Řidiči si po absolvování vybraných kurzů mohou nechat odečíst čtyři trestné body. „S novelou bodového systému, platnou od roku 2024, se navýšil i počet zájemců o školení bezpečné jízdy s odpočty trestných bodů,“ uvedla Zlata Faktorová ze společnosti Max Cars, která provozuje polygon u Příbrami. Novela zpřísnila bodové postihy za přestupky. Z 80 procent si tyto kurzy pořizují muži, dodala Faktorová.

Podle Pavla Petráčka ze zážitkové agentury Adrop zájem o školu smyku s odpočtem bodů roste o desítky procent, škola bezpečné jízdy o jednotky procent. Podle Milana Sáblíka z webu Top škola smyku byl výrazný meziroční nárůst u těchto kurzů mezi lety 2023 a 2024.

Významnou část klientely tvoří lidé, kteří dostali kurz jako vánoční dárek. Podle Sáblíka tvořily objednávky v listopadu a prosinci 2025 zhruba třetinu celoročního počtu. Poukazy podle Petráčka často kupují ženy jako dárek pro své blízké, zatímco kurzy s odpočtem bodů si spíše pořizují muži sami, někdy i opakovaně.

Mezi klienty jsou podle Faktorové tři skupiny s různou motivací k absolvování kurzu. Většina mladých se chce své řidičské dovednosti zdokonalit na bezpečném místě a klienti středního věku si chtějí užít zážitek a otestovat nové auto. Třetí skupina účastníků má za sebou nepříjemný zážitek a chce se naučit, jak příště v takové situaci správně reagovat. V této skupině je hodně žen.

Instruktoři se na kurzech někdy setkávají s předsudky. „Spousta chlapů chodí na kurzy s předsudky typu, nemají mě co naučit, na konci kurzu jsou nadšení,“ popisuje Faktorová. Ženy se zase bojí výsměchu. Lektoři však považují ženy za nejlepší klienty. „Dámy důvěřují, poslouchají, vnímají, dobře reagují, mají mateřský pud sebezáchovy a do výuky nám hlavně nevstupuje mužské ego,“ popisuje pohled lektorů.

Podle Libora Budiny z Platformy Vize 0, která spolupracuje s Asociací center bezpečné jízdy, se kurzů nejčastěji účastní muži ve věku 18 až 45 let a ženy mezi 18 a 35 lety. Školení využívají i firmy s profesionálními řidiči nebo složky integrovaného záchranného systému. Vize 0 navíc uspořádala i kurzy pro řidiče s omezenou hybností či sluchovým postižením.

Kurzy mají teoretickou a praktickou část. Teorie je podle Budiny klíčová pro bezpečný a smysluplný průběh nácviku krizových situací. Praktická část se zaměřuje na zvládání smyku, krizové brzdění či vyhýbací manévry. „Drtivá většina kurzů napříč ČR probíhá s vlastním vozidlem, protože účastníci své auto znají a naučí se, jak se chová v krizových situacích, což mohou v reálném provozu využít mnohem lépe než při účasti na kurzu s půjčeným vozem,“ uvedl Sáblík.

Účastníky podle Budiny často překvapí délka brzdné dráhy za mokra a to, že smyk může nastat i při relativně nízkých rychlostech. Zároveň kurzisté zjistí, že asistenční systémy nejsou všemocné, pokud řidič jede riskantně. Mezi časté chyby, kterých se řidiči dopouští, jsou špatná pozice za volantem, nesprávné držení volantu, nedodržení rychlosti či nevhodné použití brzdy.

Velký přínos mají kurzy podle Faktorové pro čerstvé řidiče, kteří díky nim získají zkušenosti s krizovými situacemi v bezpečném prostředí a zároveň si osvojí správné návyky. Účastníci se nejvíce obávají tréninku aquaplaningu, kdy vůz ztrácí přilnavost na souvislé vrstvě vody. Zjistí také rozdíl v brzdné dráze mezi novými a sjetými pneumatikami, kdy delší brzdná dráha může být v praxi fatální, upozornila Faktorová.

„Když opustí brány centra bezpečné jízdy, je jim kladeno na srdce, že kurz nebyl proto, aby mohli jezdit v provozu rychleji, ale naopak by měli ještě v různých situacích zpomalit, protože si na vlastní kůži zažijí, že i při malé rychlosti se mohou dostat do svízelné situace,“ dodal Budina.

V Česku je devět akreditovaných polygonů, v Sosnové, Vysokém Mýtě, Jihlavě, Příbrami, Mostě, Hradci Králové, Ostravě, Třinci a Brně. Některé nabízejí specializované programy, například kurz jen pro ženy či školu smyku pro motorkáře.

Zdroj: ČTK

Nejnáročnější období roku teď zažívají zaměstnanci Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), kteří se starají o zimní údržbu. Tato práce je sice spojená hlavně se solením a očistou dálnic, kterou na ŘSD zajišťuje 213 sypačů, ale to není všechno. Zimní údržba totiž zahrnuje i prořezávání stromů a dalších dřevin podél dálnic.

Jde o kácení či prořezávání stromů, u nichž hrozí, že by mohly spadnout na vozovku. Pravidelně se tak část zaměstnanců Středisek správy a údržby dálnic (SSÚD) vydává s motorovými pilami do terénu. „Jde o probírky porostu, který bezprostředně ohrožuje provoz. Jsou to hlavně náletové dřeviny, uschlé stromy nebo keře. Nejde o nějaké plošné kácení. Na to nejsme vybaveni, a to hlavně podléhá schválení místně příslušného obecního úřadu. Jsou to ale stromy, které by pod tíhou sněhu mohly spadnout nebo se za větru vyvrátit a způsobit vážnou událost,“ řekl Jan Řikovský, vedoucí SSÚD Bernartice ve středních Čechách.

Údržba zeleně se dělá průměrně třikrát týdně, a to od pondělí do neděle. Odstraněné stromy a keře se svážejí buď na skládku bio odpadu nebo se štěpkují a pak použijí k mulčování. Zaměstnanci ŘSD si můžou dřevo od podniku také odkoupit za zvýhodněnou cenu, což je jeden z benefitů jejich práce.

„Právě SSÚD Bernartice spolu s SSÚD Velký Beranov a SSÚD Domašov se společnými silami podílejí na údržbě nejfrekventovanějšího úseku dálnice D1 napříč Vysočinou. Ten je zároveň z hlediska zimní údržby nejnáročnější. Kromě jiného zahrnuje i nejvýše položený dálniční úsek v celé republice s nadmořskou výškou až 650 metrů. Podle toho zde také vypadají povětrnostní podmínky,“ doplnil mluvčí ŘSD Jan Rýdl.

Zimní údržba zahrnuje také čištění, rovnání a výměnu svislého dopravního značení, sběr a úklid odpadků z odpočívadel, čištění systému odvodnění dálnice i opravu telematických systémů. Zimní počasí zároveň klade větší nároky na servis a údržbu samotné mechanizace a techniky.

ŘSD má pro tuto zimu připravených 55 000 tun soli, 1,1 milionu litrů solanky a 213 sypačů. O to, aby víc než 1 000 kilometrů dálnic bylo i při silném sněžení sjízdných, se stará 822 zaměstnanců ŘSD. Údržbu mají na starosti Střediska správy a údržby dálnice (SSÚD), přičemž na jedno připadá přibližně 50 kilometrů dálnice. Zbývající úseky dálnic a silnice I. třídy udržují v zimě pro ŘSD různé dodavatelské firmy. Na letošní zimní údržbu vyčlenilo ŘSD 135 milionů Kč, dalších 750 milionů Kč je v rozpočtu na platby externím dodavatelským firmám.

Zdroj: ŘSD

Radnice Prahy 4 upraví křižovatku ulic Antala Staška a Na Strži na Ryšánce v Krči. Uprostřed nebezpečného přechodu vytvoří ostrůvek, změní se také intervaly semaforů, aby chodci a odbočující automobily neměli zelenou zároveň. Změny by měly být hotové asi do měsíce. Na webu městské části o tom informoval mluvčí Prahy 4 Aleš Berný. V křižovatce byl necelé tři roky omezený provoz. Část ulice Na Strži byla kvůli výstavbě metra D uzavřena. Provoz se tam vrátil v polovině prosince.

Na přechodu v ulici Na Strži vznikne středový ostrůvek, což chodcům usnadní přecházení. Změní se nastavení semaforů. Auta odbočující z ulice Antala Staška směrem k Jižní spojce budou mít zelenou až poté, co chodci přejdou. Nyní mají zelenou zároveň. Vozy, které přijíždějí na křižovatku ulicí Antala Staška ve směru od Zeleného pruhu, budou moci nově odbočit do ulice Na Strži směrem k Pankráci. Nyní tam platí zákaz odbočení vlevo.

„Úpravy by mohly být provedeny zhruba do měsíce. Cílem je zvýšit bezpečnost chodců na dlouhém přechodu přes ulici Na Strži a zároveň zlepšit průjezdnost křižovatkou, kdy řidiči budou moci znovu odbočovat do všech směrů,“ řekl radní pro dopravu Prahy 4 Jaroslav Míth (ODS).

Radnice také upraví dopravní režim v ulici Na Strži od křižovatky s ulicí Antala Staška po křižovatku s ulicemi V Podzámčí a Branická. V tomto úseku jsou nyní dva jízdní pruhy v každém směru. Nově bude směrem k Jižní spojce pouze jeden jízdní pruh, v opačném směru zůstanou dva pruhy pro auta a třetí bude vyhrazen autobusům MHD. To by mělo zlepšit dojezdové časy autobusů na Budějovickou, které podle Mítha nabírají v pracovní dny velká zpoždění.

Ulice Na Strži byla v úseku mezi křižovatkami s Olbrachtovou a Antala Staška neprůjezdná od dubna 2023. Od 11. prosince je otevřen prozatím jeden jízdní pruh v každém směru. Návrat automobilového provozu do ulice umožnilo dokončení konstrukce jižního vestibulu budované stanice metra D s pracovním názvem Olbrachtova.

Zdroj: ČTK

Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje (KSÚS) tento týden zveřejnila veřejnou zakázku na běžnou a zimní údržbu silnic druhých a třetích tříd pro oblast Benešova. Hodnota zakázky pro osmiletou rámcovou smlouvu je 2,4 miliardy korun bez DPH, vyplývá z informací ve veřejných zakázkách krajské správy. Jde o druhou oblast, kde chce kraj v soutěži najít nové dodavatele. Loni vyhlášená zakázka pro oblast Mnichovo Hradiště, na kterou podala firma AVE Kladno námitky u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), dosud vyhodnocená není, řekl ČTK za KSÚS Josef Holek. Společnost AVE návrh na konci listopadu stáhla a správní řízení bylo zastaveno, vyplývá z informací na webu ÚOHS.

„Vzali jsme informaci o stažení ze strany AVE na vědomí, tedy zadávací řízení není přezkoumáváno. V tuto chvíli stále běží vyhodnocení zakázky, přičemž termín uzavření smlouvy nebudeme v tuto chvíli predikovat,“ řekl Holek k tendru pro oblast Mnichovo Hradiště, do kterého podalo jedinou nabídku konsorcium pěti firem. O jaké firmy jde, zatím správa sdělit nemůže. Hodnota zakázky převyšuje předpokládanou hodnotu zhruba o 380 milionů korun bez DPH, což je asi o 15 procent.

V případě úspěšného vysoutěžení by měli současní dodavatelé dostat výpovědi smluv v prvním čtvrtletí letošního roku, následovat by měla roční výpovědní lhůta. Nové firmy by měly v oblasti Mnichova Hradiště do terénu vyjet 1. dubna 2027 se zahájením letní údržby.

Území Středočeského kraje je pro údržbu a správu silnic rozděleno do čtyř oblastí. Kraj už dříve uvedl, že po spuštění soutěže pro oblast Benešov chce letos spustit také soutěž pro zbývající dvě oblasti, Kutnohorsko a Kladensko. Cílem je dosáhnout lepších podmínek v kvalitě i nákladech, současné smlouvy jsou staré zhruba 20 let. Největším problémem je podle kraje špatné vymáhání efektivity a kvality. Nový systém by měl platit v celém kraji od 1. dubna 2028.

Zdroj: ČTK