Domů Blog

D11 na 33. km zablokovala nehoda pěti aut, komplikace byly v obou směrech

Od
Karolína Vágnerová
-

Dálnici D11 na 33. kilometru ve směru na Hradec Králové včera kolem poledne zablokovala nehoda pěti aut, vyžádala si jedno lehké zranění. Auta havarovala v místě dopravního omezení. Komplikace byly i v opačném směru na Prahu, kudy se k nehodě dostávali policisté, hasiči a záchranáři. Provoz na dálnici se podařilo plně obnovit v 15:00, řekla ČTK mluvčí středočeské policie Michaela Richterová.

„Před 12:00 nám byla nahlášena hromadná nehoda pěti vozidel, jedná se o nedobrzdění,“ uvedla Richterová. Podle mluvčí záchranářů Moniky Novákové si havárie vyžádala jedno zranění. „Máme v péči jednoho lehce zraněného pacienta, kterého vezeme po ošetření do nymburské nemocnice,“ uvedla.

Nehoda se podle Richterové stala v zúženém úseku ve směru na Hradec Králové. Protože by nebylo možné udělat takzvanou záchranářskou uličku, musely jezdit složky integrovaného záchranného systému k nehodě v protisměru po dálničním pásu na Prahu. Po 13:00 byl zavřený levý jízdní pruh ve směru na Prahu a v opačném směru na Hradec mohla auta jezdit levým pruhem. „Od 15:00 byla dálnice plně průjezdná bez omezení,“ dodala Richterová.

Zdroj: ČTK

České dráhy otevřely v Chebu moderní halu údržby vlaků, stála 830 milionů Kč

Od
Karolína Vágnerová
-

Nová opravárenská hala Českých drah (ČD) začala fungovat Chebu. Moderní tříkolejové servisní centrum se stavělo 28 měsíců a stálo 830 milionů korun bez DPH. ČTK to po slavnostním otevření v rámci Národního dne železnice v Chebu řekl náměstek generální ředitelky ČD pro servis Tomáš Honomichl.

Stavba byla částečně financována dotací z fondu Spravedlivá transformace a ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Další část tvoří úvěr od Evropské investiční banky.

Nová hala bude sloužit servisu vlakových souprav pro celý Karlovarský kraj a částečně i pro soupravy z Ústeckého kraje. Budova je dlouhá 176 metrů a má tři koleje. Ty jsou dlouhé 165 metrů pro možnost servisu celých vlakových souprav bez nutnosti rozpojování. ČD ji využijí i k vyšším stupňům oprav dalších konkrétních vlakových souprav. Po celé délce haly je portálový jeřáb s nosností 12,5 tuny a pět sad zvedáků, které umožní zvednutí až pěti vozových souprav najednou.

„V současné době zde pracuje necelých 100 zaměstnanců střediska údržba Cheb. Nová hala s sebou nese požadavek na další zaměstnance, zejména s kvalifikací elektrotechnik, elektronik, což jsou profese, které jsou obecně nedostatkové. Proto v rámci západních Čech a Chebu navazujeme spolupráci se školami tak, abychom získali kvalifikované zaměstnance z řad studentů a nabídli jim perspektivní uplatnění u Českých drah,“ řekl ČTK Honomichl. ČD počítají s navýšením počtu pracovníků o zhruba 15 až 20 procent.

Opravárenská hala v Chebu je jediným zařízením ČD svého druhu v Karlovarském kraji a působnost střediska přesahuje i do okolních regionů. Do budoucna není ani vyloučena spolupráce s dopravci za hranicemi v Německu. Od roku 2028 jsou v plánu servisy jednotek Railjet, které doposud spravuje rakouská firma. Kromě dálkových souprav bude nová hala sloužit i údržbě regionální dopravy – jednotek PESA řady RegioShark a RegioFox i RegioPanterů.

Výstavbu nové opravárenské haly zahájily ČD v květnu 2024. Moderní hala nahradila starou severní rotundu z 19. století, která už nevyhovovala současným požadavkům. V zastaralých budovách původního opravárenského střediska se kvůli omezeným prostorům musely vlaky opravovat z větší části pod širým nebem, což komplikovalo práci mechaniků.

Víkendový program Dne železnice v Chebu v sobotu navštívily stovky příznivců železnice. Do neděle jsou k vidění desítky kusů historické i moderní techniky Českých drah a jejich partnerů, například populární lokomotivy Šlechtična nebo Všudybylka, další motorové i elektrické lokomotivy, osobní drezíny a historické parní lokomotivy. Prohlédnout si návštěvníci mohou také moderní vlakové soupravy, kterými jezdí cestující i na tratích v Karlovarském kraji. Areál se rozdělil do tří světů – historie, změny a zábavy. Večer následuje tradiční noční show.

Zdroj: ČTK

Škoda za 25 let prodala 1,8 milionu vozů Superb ve čtyřech generacích

Od
Karolína Vágnerová
-

Škoda Auto dosud prodala téměř 1,8 milionu vozů Superb ve čtyřech generacích. Letos je Superb, který dnes slaví 25 let od svého představení, s 35.000 prodanými vozy za první pololetí osmým nejprodávanějším modelem značky. Vyplývá to z informací Škody Auto.

Superb patří podle člena představenstva Škody pro prodej a marketing Martina Jahna mezi nejúspěšnější modely značky a je jedním z pilířů jejího úspěchu. „Více než polovina dnešních modelů Superb míří do rukou firemních zákazníků. Napříč čtyřmi generacemi jsme Superb neustále posouvali vpřed, aniž bychom ztratili ze zřetele hodnoty, které zákazníci oceňují nejvíce: velkorysý prostor, výjimečný komfort, praktičnost a pokročilé technologie,“ uvedl Jahn.

Na českém trhu Superb dominuje vyšší střední třídě s podílem 68 procent. S velkým odstupem za ním následují další manažerské vozy BMW 5, Audi A6 nebo Mercedes-Benz E.

Současná nabídka modelu zahrnuje karosářské verze liftback a combi a širokou škálu pohonných jednotek, od benzinových a naftových motorů až po moderní mild-hybridní a plug-in hybridní varianty. Zatímco předchozí tři generace superbu se vyráběly v závodě v Kvasinách na Rychnovsku, čtvrtá generace vozu se vyrábí spolu s novou generací Volkswagenu Passat v továrně automobilky Volkswagen v Bratislavě. Vůz se poprvé představil na frankfurtském autosalonu 11. září 2001.

Počátek užívání jména Superb sahá do roku 1934, kdy toto označení dostal modernizovaný model Škoda 640. V různých karosářských verzích se vyráběl až do roku 1949 a již tehdy představoval vrchol technických možností.

První generace modelu Superb položila klíčové základy, které jej charakterizují dodnes, tedy komfort, prostornost, praktičnost a elegantní design. Druhá generace uvedená v roce 2008 byla ve verzi liftback vybavená originálním systémem vyklápění pátých dveří TwinDoor. Později se vyráběla také v karosářské verzi combi a oblíbené byly verze s pohonem 4×4. Třetí generace představená v roce 2015 znamenala zásadní technologický skok. Přinesla moderní konektivitu, rozsáhlou nabídku asistenčních systémů a výrazně emotivnější design. V roce 2019 se Superb stal prvním sériovým modelem značky Škoda dostupným s plug-in hybridním pohonem.

Současná čtvrtá generace představená v roce 2023 navazuje na úspěchy svých předchůdců. Přinesla modernizovanou koncepci interiéru se systémem Škoda Smart Dials a širokou nabídku pohonů.

Zdroj: ČTK

Porsche bude mít v elektromobilech baterie s životností 15 let

Od
Karolína Vágnerová
-

I když to v jednu chvíli vypadalo, že elektrické verze malých sportovních modelů Porsche Cayman a Boxter (první je vůz s karosérií kupé a pevnou střechou, druhý pak roadster se skládací střechou) po dlouhých letech vývoje nakonec nevzniknou, opak je pravdou.

Dokazují to špionážní snímky zveřejněné v britském magazínu Autocar, a které zachycují typ Boxter v plné jízdě a s rozžhavenými brzdovými kotouči během testování na severní smyčce německého okruhu Nürburgring.

Podle magazínu byla auta jen velmi decentně maskované, což naznačuje, že jsou blízko k oficiálnímu představení a následnému zahájení sériové výroby. Design by měl mít blízko k elektrickému modelu Taycan, včetně například téměř obdélníkových předních světel.

Kromě elektrické varianty bude ale Porsche nabízet také verze obou aut se spalovacími motory. Jen to zřejmě bude asi o něco později. Přesné informace by měly zaznít na investorském dni automobilky Porsche, který je naplánován na 7. října.

Autocar současně přišel se zajímavou informací ohledně použitých baterií v těchto nízkých sportovních vozech. Nebudou totiž umístěny v podlaze, nýbrž ve středovém tunelu a za předními sedačkami. Jen tak bude možné zajistit nízkou siluetu auta i ukotvení sedaček co možná nejblíže k asfaltu.

Navíc tyto baterie budou zkonstruovány tak, aby měly životnost 15 let a tři sta tisíc kilometrů. Jak již dříve řekl viceprezident automobilky pro energetické systémy Heiko Mayer pro jiné britské médium: „Naši zákazníci obvykle nemají takový vůz rok či dva. Mají ho často sedm, osm i devět let…“

Zdroj: ČTK

Především maloobchodníci očekávají spolehlivost od poskytovatelů logistických služeb

Od
Karolína Vágnerová
-

Maloobchodníci chtějí v nadcházejících letech posílit své vztahy s poskytovateli logistických služeb (LSP), ale na oplátku očekávají více technologií, transparentnosti a inovací. Právě přes polovinu z nich nyní vnímá svého LSP jako strategického partnera, nikoli pouze jako dodavatele nebo operačního partnera. Navíc se zdá, že spolehlivost je důležitější než náklady. To vyplývá ze zprávy „The State of LSPs in 2026: Evolving from partner to strategic enabler“ od poskytovatele software pro řízení dodavatelského řetězce Blue Yonder.

Z 250 dotázaných vedoucích pracovníků v maloobchodě již 52 procent považuje svého poskytovatele logistických služeb za strategického partnera: stranu, která aktivně přispívá k úspěchu společnosti. Dalších 40 procent vnímá LSP jako partnera a pouze 8 procent především jako dodavatele. Podle výzkumných pracovníků je rozdíl mezi partnerem a strategickým partnerem významný. Maloobchodníci od partnera očekávají spolehlivost, důvěru a spolupráci. Strategický partner na druhé straně musí být také flexibilní, reaktivní, nákladově efektivní a transparentní a proaktivně identifikovat nové příležitosti a zlepšení efektivity.

V současné době maloobchodníci outsourcují průměrně šest různých činností LSP. Jedná se především o tradiční logistické procesy. Skladování a distribuci vede seznam se 84 procenty, následované řízením dopravy s 80 procenty. Řízení zásob a plnění objednávek jsou uvedeny oběma 66 procenty. Řízení vrácení následuje s 49 procenty, poradenství v dodavatelském řetězci s 47 procenty, nákup a obstarávání s 46 procenty a komplexní řízení dodavatelského řetězce s 44 procenty. Řízení objednávek (35 %), integrace technologií (34 %), udržitelnost a compliance (33 %) a analytika (27 %) jsou nyní outsourcovány výrazně méně často.

Náklady nejsou nejdůležitějším kritériem výběru

To se může v nadcházejících letech změnit. Analytika a řízení objednávek jsou zejména oblasti, které maloobchodníci v příštích třech až pěti letech zvažují outsourcovat LSP častěji. V důsledku toho se vztah postupně posouvá od provádění jednotlivých logistických činností k širší spolupráci a podpoře při řízení dodavatelského řetězce. Kromě toho při výběru LSP 71 procent hledí na konkrétní funkci, v níž se poskytovatel služeb specializuje. Odbornost, přesnost a proaktivní komunikace mohou mít v tomto ohledu větší váhu než geografická blízkost.

Je pozoruhodné, že náklady nejsou nejdůležitějším kritériem výběru. Když se jich ptáme na tři nejdůležitější vlastnosti LSP, 60 procent uvádí spolehlivost a včasné dodání. Flexibilita a reaktivnost následují s 56 procenty. Nákladová efektivita a transparentnost se umisťují na třetím místě s 46 procenty. Pro poskytovatele logistických služeb to znamená, že konkurence pouze na základě ceny je nedostatečná: maloobchodníci si více cení jistoty, že LSP bude plnit své závazky a může rychle reagovat, když se změní okolnosti.

Významná propast mezi očekáváním a realitou

Zejména v oblasti technologií maloobchodníci stále vidí významnou propast mezi očekáváním a realitou. Až 40 procent se domnívá, že LSP zaostávají v jejich technologických schopnostech. To činí technologii největší oblastí pro zlepšení, před nákladovou efektivitou a flexibilitou obchodního modelu, které jsou uvedeny 32 procenty. Následují profil udržitelnosti s 28 procenty, bezpečnost dat a schopnost přizpůsobit služby, obě s 27 procenty. Podle Blue Yonder musí poskytovatelé služeb nejen získat nové technologie, ale také průběžně aktualizovat své systémy.

To se stává zvláště důležitým, protože sami maloobchodníci investují značné prostředky. Z respondentů 86 procent modernizuje skladové systémy a 85 procent zavádí jednotnou datovou platformu. Chtějí, aby jejich logističtí partneři drželi krok. Strojové učení a prediktivní AI vynikají zejména: 49 procent očekává, že LSP budou investovat v těchto oblastech. Pro kontrolní věže a digitální sítě dodavatelského řetězce je to 40 procent. Kromě toho 83 procent očekává, že se spolupráce s LSP bude vyvíjet prostřednictvím rozšíření digitálních sítí.

Komerční příležitost pro LSP je značná

Komerční příležitost pro poskytovatele logistických služeb je podstatná. Není méně než 80 procent maloobchodníků, kteří očekávají, že budou v příštích třech až pěti letech více využívat LSP. Růst jejich vlastních podniků, potřeba specializovaných schopností a další posun směrem k outsourcingu jsou hlavními důvody. Blue Yonder proto dospívá k závěru, že do roku 2026 budou moci LSP získat konkurenční výhodu především prostřednictvím inovací: kromě spolehlivého provádění musí převádět data na praktické poznatky, poskytovat viditelnost v reálném čase, automatizovat procesy a pomáhat maloobchodníkům řídit rizika. Například 69 procent říká, že potřebuje viditelnost sítě od konce ke konci, aby mohlo s důvěrou řídit rizika ve všech kanálech.

Zdroj: SCM

Studenti DFJP si v Kojetíně vyzkoušeli stavbu mostních provizorií v praxi

Od
Karolína Vágnerová
-

Studenti Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice absolvovali v prvním zářijovém týdnu pětidenní praktický výcvik ve Výcvikovém středisku Kojetín zaměřený na stavbu mostních provizorií. Pod vedením zkušených odborníků se seznámili s technologiemi provizorních mostních konstrukcí a sami si vyzkoušeli jejich montáž i instalaci. Tyto konstrukce nacházejí uplatnění nejen při stavebních pracích, ale také při řešení krizových a mimořádných situací.

Praktická výuka je nedílnou součástí profesně zaměřených studijních programů Dopravní stavby a Dopravní stavby a konstrukce, které realizuje Katedra dopravního stavitelství. Studenti tak získávají možnost propojit teoretické znalosti s reálnou praxí a osvojit si dovednosti potřebné pro budoucí působení v oblasti výstavby dopravní infrastruktury.

Během výcviku studenti pracovali na konkrétních úkolech, rozvíjeli schopnost týmové spolupráce, plánování práce i operativního řešení technických problémů přímo v terénu. Praktické zkušenosti získané v podmínkách blízkých skutečným stavebním projektům představují významnou výhodu pro jejich budoucí profesní uplatnění.

Velkou přidanou hodnotou kurzu je také možnost spolupracovat se specialisty z praxe. Díky odbornému vedení zaměstnanců Výcvikového střediska Kojetín získávají studenti cenné zkušenosti, inspiraci i hlubší porozumění problematice mostních konstrukcí. Fakulta si dlouhodobé spolupráce se střediskem velmi váží a oceňuje vysokou profesionalitu všech instruktorů, kteří se na výuce podílejí.

Zdroj: DFJP

Média: Restrukturalizace Volkswagenu může stát až 16 miliard eur

Od
Karolína Vágnerová
-

Německý automobilový koncern Volkswagen předpokládá, že náklady na restrukturalizaci související s rušením pracovních míst do roku 2030 dosáhnou deseti miliard eur (přes 242 miliard Kč). S odvoláním na usnesení dozorčí rady a další firemní dokumenty to uvedl server týdeníku Der Spiegel. V případě, že by se naplnila hrozba uzavření závodů, pak interní odhady podle informovaného zdroje agentury Reuters hovoří o 16 miliardách eur (téměř 388 miliard Kč).

Mluvčí představenstva, dozorčí rady a podnikové rady společnosti Volkswagen i spolkové země Dolní Sasko odmítli usnesení rady komentovat.

„Aby Volkswagen zvýšil rentabilitu tržeb na devět procent, jak slíbil šéf koncernu Oliver Blume akcionářům, musí koncern snížit kapitálovou náročnost. Automobilka nikdy trvale nedosahovala tak vysokých marží, ani v dobách konjunktury. Nyní se globální automobilový průmysl nachází v dlouhodobé krizi. Blume už nyní před akciovými analytiky zdůrazňuje, že Volkswagen důsledně šetří a překonává tuto krizi lépe než konkurence,“ píše Der Spiegel. Blume Volkswagen označuje za „nejlepší dům ve špatné čtvrti“.

Dozorčí rada koncernu nedávno po sporu mezi vedením, odborovým svazem IG Metall a spolkovou zemí Dolní Sasko, která má v podniku pětinový podíl a právo veta, schválila největší úsporný plán v historii firmy. Volkswagen mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě zhruba 50.000 pracovních míst nad rámec už dohodnutých 50.000.

Stále není zcela vyřešena otázka možného zavírání závodů. Výroba aut by mezi lety 2031 a 2034 mohla skončit v závodech ve Cvikově (Zwickau), Emdenu a Hannoveru, ale také v závodě Audi v Neckarsulmu. Audi je součástí koncernu Volkswagen.

Vedení odhaduje náklady na případné uzavření závodů ve Cvikově a Emdenu na miliardu eur u každého z nich, v případě Hannoveru a Neckarsulmu po dvou miliardách. Odboráři to označují za směšně nízké a hovoří o „nejdražším sociálním plánu v německých dějinách“. Uzavření menší továrny Audi v Bruselu se 3000 zaměstnanci stálo 1,6 miliardy eur, připomněl Der Spiegel.

Zatím je dojednána jen budoucnost závodu v Osnabrücku, který měl být uzavřen. Izraelský fond Aurelius v něm získá většinový podíl, část získá i Dolní Sasko. Od léta 2027 by tam mělo pro zbrojovku Rafael pracovat 1200 lidí na dílech protiraketového systému.

Zdroj: ČTK

Praha chce po vládě, aby přehodnotila financování dopravy krajům

Od
Karolína Vágnerová
-

Praha chce po vládě, aby nalezla řešení, díky kterému by nemusela spolu s kraji platit dopravcům za veřejnou dopravu o 21 procent více na dani z přidané hodnoty (DPH). Zároveň nesouhlasí s tím, že Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) nemá letos vůbec přispívat na opravy pražských a krajských komunikací. Usnesení v tom smyslu navržené předsedou opoziční Prahy Sobě Adamem Scheinherrem schválili zastupitelé města.

Praha loni dala na provoz Pražské integrované dopravy (PID) podle dopravní ročenky Technické správy komunikací (STK) asi 22,7 miliardy korun, v případě zavedení DPH by k tomu zaplatila dalších 21 procent státu. To je podle vedení metropole nesprávný krok, stejně jako to, že SFDI nebude letos poprvé od roku 2015 přispívat na opravy krajských silnic. „Je naprosto nutné, aby zastupitelstvo hlavního město řeklo, že s takovýmito kroky nesouhlasíme,“ řekl Scheinherr.

Změna DPH vychází z rozsáhlé novely zákona, která začala platit loni v lednu. Pražští zastupitelé odmítavé usnesení k zavedení DPH schválili už v dubnu. Vedení Prahy také dlouhodobě kritizuje, že stát odmítá městu přispívat na velké infrastrukturní stavby, jako je vnitřní okruh nebo metro, i když jsou podle nich s ohledem na význam Prahy zásadní pro celou republiku.

Praze stát zároveň vyčítá vysoké úspory, které jsou nyní přes 200 miliard korun. Ty jsou však podle vedení metropole nutné právě proto, že město potřebuje peníze na velké stavby a zároveň si na ně kvůli zákonnému dluhovému stropu nemůže dostatečně půjčovat.

Zdroj: ČTK

Lanová dráha Petřín zahájí provoz v úterý 22. září 2026

Od
Karolína Vágnerová
-

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) plánuje zahájit zkušební provoz lanové dráhy Petřín s cestujícími v úterý 22. září 2026.

Nové vozy čtvrté generace vyjedou s cestujícími ze stanic Újezd a Petřín dle pravidelného jízdního řádu v 7:00. Lanovka bude v provozu denně do 22:15. Jednotlivé spoje budou odjíždět v 10minutových intervalech. Provoz petřínské lanovky se vrací téměř přesně po dvou letech. Poslední den provozu předchozí, třetí generace lanovky byl 13. září 2024.

Zdroj: DPP

Sněmovna zřejmě změní jednodenní dálniční známky na 24hodinové

Od
Karolína Vágnerová
-

Řidiči by se mohli od příštího roku dočkat dálniční známky, která by platila 24 hodin od zakoupení, nikoli jen do půlnoci daného dne jako nynější jednodenní známka. Počítá s tím doporučení sněmovního hospodářského výboru k vládní novele zákona o pozemních komunikacích, která má od příštího roku zastavit pravidelné zdražování dálničních známek. Sněmovna ji projednala a odeslala do třetího čtení. Opozice to kritizuje jako populismus a rozpravu kvůli tomu provázely spory. Poslancům druhé čtení předlohy kvůli sporům o dopady na rozpočet zabralo převážnou část polední přestávky.

Pro změnu ohledně časové platnosti dálniční známky se vyslovil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). „Snažíme se tak vyjít vstříc řidičům, kteří dálniční síť nevyužívají tak často a pravidelně,“ řekl před poslanci. Totožný návrh již dříve předložil poslancům Senát, Sněmovna se jím ale dosud nezabývala. Dnešní novelu by mohla schvalovat již za dva týdny.

Projednávaná novela zákona o pozemních komunikacích ruší každoroční valorizaci ceny dálniční známky podle růstu spotřebitelských cen a meziročního nárůstu délky dálniční sítě. Tuto změnu zavedla předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Předseda ODS a někdejší ministr dopravy Martin Kupka již dříve uvedl, že valorizace vychází z principu, že na rozšiřování dálniční sítě se mají podílet zejména ti, kteří ji využívají.

Kupka dnes vládní návrh opět kritizoval jako zátěž, kterou bude muset stát nést. Vláda se podle něj střílí do nohy při plnění svých populistických slibů. „Odmítám střílet do nohy občany České republiky,“ prohlásil Bednárik a dodal, že víc peněz chce vybrat od kamionů.

Jan Sviták (STAN) hovořil o líbivém populistickém gestu. „Plníme slib, který jsme lidem dali,“ reagoval místopředseda hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO). Poznamenal, že s výpadkem příjmů se bude muset vláda vypořádat. „Jen za dva roky kvůli tomuto populistickému kroku bude chybět v rozpočtu přibližně 1,5 miliardy korun, za což by se postavilo asi šest kilometrů dálnic,“ varoval Michal Zuna (TOP 09).

Vláda Andreje Babiše (ANO) se ke zmrazení cen zavázala v programovém prohlášení. Roční známka stála 12 let 1500 korun, v březnu 2024 zdražila na 2300 korun. Loni v lednu na základě mechanismu cena vzrostla na 2440 a letos na 2570 korun.

Za základní roční známku motoristé zaplatí podle předlohy i v dalších letech letošních 2570 korun, za měsíční 480 korun, za desetidenní 300 korun a za jednodenní 230 korun. Zůstanou úlevy pro vozidla s alternativním pohonem.

Poslanci STAN Lucie Sedmihradská a Jan Papajanovský chtějí, aby kraje dostávaly v rámci rozpočtového určení daní šest procent ze spotřební daně z nafty. Kraje by si tyto peníze měly mezi sebe dělit podle poměru počtu kilometrů silnic II. a III. třídy. Kraje by tak podle Papajanovského získaly předvídatelný způsob financování a měly by víc peněz na opravy silnic. Stát loni na této dani vybral téměř 94 miliard korun, takže pro letošní rok by šlo krajům asi 5,6 miliardy.

Kraje v minulosti dostávaly od státu na své silnice dvě až čtyři miliardy korun. Podle dřívějších informací se však pro příští rok s těmito penězi nepočítá. Babiš již dříve uvedl, že kraje mají dost peněz z rozpočtového určení daní.

Další z poslanců STAN Sviták chce zachovat mechanismus zdražování dálničních známek. Navrhuje však zavést dálniční známku jen na jednu dálnici, která by stála polovinu částky celostátní dálniční známky.

Zdroj: ČTK

123...1 284Strana 1 z 1 284

Logistický kalendář

MSV

Zobrazit kalendář