Správa silnic Olomouckého kraje bude v nadcházející zimní sezoně ošetřovat chemickým posypem 2248 kilometrů silnic druhé a třetí třídy, meziročně o zhruba 20 kilometrů více. Celkem se krajští cestáři starají o 3127 kilometrů vozovek. Štěrk budou sypat na 610 kilometrů silnic a pouze pluhováním zajistí sjízdnost 77 kilometrů cest. Ve skladech krajské správy silnic je před zimou několik tisíc tun posypového materiálu. ČTK to sdělil hejtmanův náměstek Bohuslav Hudec (ANO).

Délka silnic udržovaných v zimě pomocí chemického posypu se v Olomouckém kraji postupně zvyšuje. Například v zimní sezoně 2017/2018 byl chemický posyp použit na 1926 kilometrů silnic druhé a třetí třídy, o rok později délka takto ošetřovaných cest vzrostla na 1967 kilometrů. V sezoně 2024/2025 silničáři používali sůl na 2093 kilometrech silnic a loni na 2228 kilometrech.

„Posypovou sůl má správa silnic zajištěnou v dostatečném množství. Pokud jde o zimní údržbu silnic v chráněných územích, tam samozřejmě postupujeme s mimořádným ohledem na okolní přírodu,“ uvedl Hudec.

Bez zimní údržby v Olomouckém kraji letos zůstane zhruba 190 kilometrů vozovek. Jde hlavně o silnice třetí třídy, které jsou velmi málo využívané nebo vedou do míst, kam se lze dostat po jiných komunikacích. Jejich údržba posypem či pluhováním by proto byla neefektivní.

V kraji je zhruba dalších 400 kilometrů dálnic a silnic první třídy. O většinu dálnic v kraji se stará Ředitelství silnic a dálnic, sjízdnost silnic první třídy mají na starost dodavatelské firmy. „Naše střediska údržby Přerov, Ivanovice a Kocourovec jsou plně připravena od kalibrovaných strojů po kolegy ve dvousměnných provozech. Pro 34 moderních sypačů máme ve skladech cca 7400 tun soli a stovky litrů účinných roztoků,“ uvedl Miroslav Mazal z olomouckého pracoviště ŘSD.

Zdroj: ČTK

V Libereckém kraji přibylo dalších 30 kilometrů silnic druhých a třetích tříd, kde se bude v zimě solit. Chemicky tak bude krajská společnost Silnice LK udržovat 1080 kilometrů, což je přes 52 procent krajských komunikací. Ne všude je v Libereckém kraji možné solit. Kraj leží na území Krkonošského národního parku, chráněných oblastí Jizerských a Lužických hor a Kokořínska, kde jsou daná nějaká omezení zejména z důvodu ochrany životního prostředí, zvláště chráněných druhů a vodních zdrojů, řekl ČTK Petr Správka, předseda představenstva společnosti Silnice LK.

Liberecký kraj je z velké části horskou a podhorskou oblastí, která je na zimní údržbu náročná. „Největší novinkou v letošním roce je jeden nový okruh, který budeme ošetřovat chemicky. Je to okolí Šimonovic, Rádla a Milířů, asi největší efekt to bude mít na úseku Šimonovice – Domaslavice, kde se jezdí okolo Rašovky a ta silnice nahoru v těch točkách se bude ošetřovat chemicky,“ doplnil náměstek hejtmana Daniel David (Starostové pro Liberecký kraj). Minulou zimu kraj za údržbu svých komunikací zaplatil téměř 154,3 milionu korun – nejvíc za posledních deset let.

Krajská společnost Silnice LK zajišťuje údržbu téměř 2065 kilometrů krajských silnic druhých a třetích tříd. Zhruba 880 kilometrů silnic bude v zimě sypat pískem nebo kamennou drtí, kolem 25 kilometrů se bude jen protahovat pluhy bez posypu. Bez údržby zůstane v zimě necelých 56 kilometrů silnic, většinou jde o málo vytížené komunikace třetích tříd, po nichž nejezdí veřejná doprava. Výjimkou je silnice druhé třídy kolem přehrady Souš v Jizerských horách, která se vždy s prvním sněhem pro dopravu zavírá kvůli ochraně zdroje pitné vody. Zhruba 6,5 kilometru dlouhá silnice slouží v zimě běžkařům.

Silničáři mají připraveno 15.000 tun soli a tuny písku a kameniva, mělo by to stačit, minulou zimu spotřebovali 10.856 tun soli a 13.365 tun písku a kamenné drti. Část tzv inertního posypu je recyklovaná. „Podařilo se nám po zimě sebrat něco málo přes 7000 tun inertního materiálu a v rámci výzkumného projektu se z toho podařilo dostat zpátky víc než 60 procent kameniva, které budeme využívat. Zbytek je certifikovaná zemina, kde teď ještě probíhá nějaké dotestování,“ řekl Správka. Díky opětovnému použití kamenné drti šetří podle něj firma miliony korun za nákup kameniva i skládkování tzv. smetků po zimě.

Zdroj: ČTK

Na silnicích v Česku se od začátku listopadu do konce března stane v průměru 154 nehod, u nichž policie zmiňuje letní pneumatiky. Při nich vzniklá škoda je průměrně 15,2 milionu korun za sezonu. ČTK to na dotaz sdělil tiskový mluvčí České kanceláře pojistitelů Tomáš Pavlík. Data vycházejí ze statistik nehod šetřených policií. Pojišťovny mohou kvůli nevhodným pneumatikám na vozidle krátit plnění z havarijního pojištění nebo po viníkovi nehody vymáhat peníze vyplacené z povinného ručení.

Od sezony 2013/2014 do konce loňské zimy se počet nehod na letních pneumatikách pohyboval mezi 124 a 192 za sezonu. Odhadovaná výše škod dosahovala od 10,3 milionu do 26,1 milionu korun. Jde o nehody, které se staly od listopadu do konce března, kdy musí mít vozidla zimní nebo celoroční pneu za zhoršených povětrnostních podmínek, a u kterých policie v záznamu uvedla zmínku o letních pneumatikách.

„Samotná skutečnost, že vozidlo mělo nevhodné nebo nadměrně opotřebené pneumatiky, zpravidla neznamená automatické krácení pojistného plnění ani regres. Pojišťovna vždy posuzuje konkrétní okolnosti nehody, technický stav vozidla, pojistné podmínky a zejména to, zda stav pneumatik měl prokazatelný vliv na vznik nehody nebo na rozsah škody,“ uvedl Pavlík.

Pokud například řidič na letních pneumatikách dostane smyk na zasněžené vozovce, může být typ a stav pneumatik jedním z faktorů při posuzování odpovědnosti. Jiná situace nastane, pokud do něj narazí jiný řidič a pneumatiky na vznik nehody neměly žádný vliv, popisuje Filip Glézl z advokátní kanceláře Spring Walk.

V případě vážných zranění nebo úmrtí mohou být finanční následky pro viníka výrazně vyšší než u běžných nehod. „U těžkých zranění se částky mohou vyšplhat až do milionů korun. Řidič tak může splácet následky jediné nehody řadu let,“ uvedl.

Kooperativa podle mluvčího Milana Káni řeší každý rok několik případů s nevhodným obutím vozidla, loni byly tři. U povinného ručení nejprve pojišťovna odškodní poškozeného, ale následně může požadovat vyplacené peníze po viníkovi. V případě havarijního pojištění pojišťovna podle Káni obvykle krátí plnění o dvojnásobek sjednané spoluúčasti.

Jedním případem, který v minulosti Kooperativa podle Káni řešila, byla například nehoda na rozbředlém sněhu, kdy řidič narazil do zpomalujícího vozidla před sebou. Znalecký posudek podle pojišťovny prokázal, že pokud by měl na autě zimní pneumatiky, nehoda by se nestala. Pojišťovna poškozenému vyplatila škodu v řádu desítek tisíc korun a následně celou částku vymáhala po viníkovi.

UNIQA se podle své mluvčí Veroniky Hešíkové každý měsíc setkává s jednotkami případů, kdy stav pneumatik přispěl ke vzniku dopravní nehody a ovlivnil výši pojistného plnění. Podle mluvčího skupiny ČSOB Petra Milaty může v případě technicky nezpůsobilého vozidla plnění z havarijního pojištění nejen krátit, ale také zamítnout.

Glézl připomenul nutnost dobrého stavu pneumatik. U letních pneumatik je povolena minimální hloubka dezénu 1,6 milimetru, u zimních čtyři milimetry.

Zdroj: ČTK