V Praze budou zřejmě od roku 2030 moci jezdit jako vozidla taxi jen elektromobily, případně auta na vodíkový pohon. Od srpna příštího roku pak budou muset vozy taxi splňovat emisní normu Euro 6d, která je přísnější verzí standardů EU na snižování množství škodlivin vypouštěných z výfuků. Schválili to radní města, o vyhlášce budou ještě hlasovat zastupitelé. Důvodem úpravy jsou výrazný nárůst vozidel taxislužeb z posledních let, jejich vysoké průměrné stáří dosahující deseti let či plánované přísnější normy pro ochranu ovzduší.

Doprava je podle schváleného dokumentu hlavním zdrojem znečištění ovzduší v Praze a i když město plní zákonné limity, na mnoha místech jsou hodnoty škodlivin nad doporučením Světové zdravotnické organizace. Od roku 2030 navíc budou pro znečišťující látky platit poloviční limity než dosud, uvádí materiál.

Počet vozů taxi v metropoli podle dat magistrátu od roku 2021 výrazně roste. „Tento nárůst neodpovídá růstu populace ani objemu turismu, ale je důsledkem rozvoje využívání mobilních aplikací/platforem typu Uber nebo Bolt k nabízení taxislužby,“ uvádí důvodová zpráva ke schválenému usnesení. U vozidel taxislužby se pak podle něj v podstatě zastavila obnova vozového parku, jehož průměrné stáří dosahuje deseti let.

To je podle primátorova náměstka pro dopravu Jaromíra Beránka (Piráti) problém. „Vozidla taxislužby každoročně najezdí v pražském provozu 100.000 kilometrů a více,“ uvedl. Deset let stará vozidla tak již jsou v technicky nevyhovujícím stavu a přispívají ke znečištění ovzduší.

Podle dřívějších informací evidoval magistrát v roce 2024 téměř 16.000 registrací vozidel taxi, což zahrnuje standardní i alternativní taxislužby typu Uber nebo Bolt. V roce 2010 to přitom bylo necelých 2000. V metropoli navíc jezdí i vozy registrované v jiných krajích. Od roku 2010 byl podle podkladů k materiálu meziroční růst počtu vozů asi 24 procent, od konce pandemie koronaviru se zvýšil na více než 50 procent.

Radními schválené opatření kritizuje šéf pražského ANO a opoziční zastupitel Ondřej Prokop. „Piráti opět předvádějí svůj styl: regulovat, zakazovat a pak se divit, že to nefunguje. Euro 6d je za mě v pořádku, to ať platí klidně hned, ale s příkazem, aby všichni taxikáři museli mít od roku 2030 elektromobil nesouhlasím. Tento krok mi připadá, že radní Prahy jdou na ruku jednomu konkrétnímu provozovateli sdílených taxi, který za radikální opatření tvrdě lobbuje,“ uvedl. Dodal, že Praha ani za čtyři roky nebude mít dostatečnou dobíjecí infrastrukturu.

Radní dnes také schválili, že prostřednictvím svých městských firem v dalších letech Praha vybuduje v ulicích 1500 pomalých dobíječek pro elektromobily. V Praze bylo ke konci loňského listopadu podle informací Centra dopravního výzkumu ministerstva dopravy 791 dobíjecích stanic pro elektromobily s 1352 dobíjecími body.

Radní také odsouhlasili, že majitelé elektromobilů si budou moci za 24.000 korun ročně zakoupit oprávnění pro parkování v zónách placeného stání po celé Praze. Elektromobily již musí v metropoli od ledna platit za parkování v zónách, za rezidenční kartu zaplatí 600 korun ročně. Dosud parkovaly zdarma.

Zdroj: ČTK

Dostavba klíčové dálnice D35 je opět o krok blíž. Ministerstvo dopravy po dokončení soutěžního dialogu vyzvalo tři účastníky k podání konečných nabídek na realizaci chybějících úseků dálnice D35 mezi Opatovcem a Mohelnicí, a to formou tzv. PPP, tedy spolupráce soukromého a veřejného sektoru, Public-Private Partnership. Předložení nabídek pro úseky Opatovec – Staré Město a Staré Město – Mohelnice očekává resort dopravy v průběhu letošního léta.

Po předložení nabídek bude probíhat jejich vyhodnocení a poté schválení nejvýhodnější nabídky vládou a Poslaneckou sněmovnou. Uzavření koncesionářské smlouvy lze předpokládat ve druhé polovině roku tak, aby dodavatel mohl ještě letos zahájit přípravné stavební práce.

„PPP projekt, který byl připraven za předchozí vlády, nám vychází jako nejlepší způsob, jak
technologicky složité a finančně náročné úseky dálnice D35 mezi Opatovcem a Mohelnicí co nejdříve realizovat, a to i s ohledem na možnosti veřejného rozpočtu. Díky spolupráci veřejného a soukromého sektoru získáme moderní infrastrukturu s dlouhodobou garancí kvality a rozložením plateb v čase,“ říká ministr dopravy Ivan Bednárik.

„Jako stát jsme na tento projekt dobře připraveni – máme díky dobré práci Ředitelství silnic a dálnic zajištěna potřebná povolení, pozemky i některé přípravné práce. Navíc jako resort už máme reálné zkušenosti z úspěšného projektu dostavby písecké dálnice D4,“ dodává náměstek ministra dopravy Adam Kalous.

• Konsorcium ViaCM, tvořené společnostmi VINCI Highways S.A.S., Abrdn European Sustainable Infrastructure GP V Limited, John Laing Europe Holdings B.V.
• Konsorcium tvořené společnostmi Cintra Global SE, STRABAG Motorway GmbH, Budimex s.a. a Invesis B.V.
• Konsorcium LitMo Dálnice, tvořené společnostmi FCC Concesiones de Infraestructuras, S.L., Meridiam Eastern Europe IV A S.A.S. a Metrostav Concessions a.s.

Zdroj: MDCR

Dálnice D2 před křižovatkou s dálnicí D1 v Brně je po bourání mostu znovu průjezdná, a to v obou směrech. Informovalo o tom Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) ČR. Původně měl být směr na Bratislavu uzavřený do pondělních ranních hodin. Bourání mostu je součástí kompletní přestavby této křižovatky a rozšíření dálnice D1 na šest pruhů. Po demolici začne výstavba nového, širšího mostu.

Úplná uzavírka ve směru do Brna začala v sobotu vpodvečer. Už v pátek bylo zhruba od 20:00 ve směru do Brna možné jet po D2 pouze jedním pruhem a v opačném směru se dálnice v tu dobu zcela uzavřela a původně tak mělo být až do pondělních ranních hodin. Dnes dopoledne se měl rozjet jen směr do Brna.

Kvůli změnám byly vyznačené objízdné trasy. Ve směru od Břeclavi do Brna byl provoz sveden na dálnici D1 směrem na Ostravu a přes čerpací stanici na 198. kilometru auta přejížděla do směru na Prahu až na exit na 194. kilometru, kde je možné sjet do Brna. Ve směru z Brna vedla objížďka po ulicích Hněvkovského, Sokolova, Bohunická a Vídeňská na exit na 194. kilometru.

Zdroj: ČTK