Na příští rok plánuje Liberecký kraj rekonstrukce a opravy 23 silnic a mostů za zhruba 565 milionů korun. Dalších 15 projektů bude dokončovat z letošního roku. Letos kraj zahájil 36 akcí za 719 milionů. V současnosti kraj hledá dodavatele, v minulých dnech vypsal třeba veřejnou soutěž na opravu silnice třetí třídy 2886 v Návarově, který je částí Zlaté Olešnice na Jablonecku, řekl ČTK náměstek hejtmana Jan Sviták (Starostové pro Liberecký kraj).

„Soutěžíme už na podzim, protože jednak chceme být připraveni na stavební sezonu, a jednak se snažíme o to, abychom vysoutěžili co možná nejnižší ceny, což se nám v těch uplynulých letech dařilo a úspory byly v řádech desítek až stovek milionů korun,“ doplnil Sviták. Kraj v současnosti hledá dodavatele i pro opravy silnic třetí třídy v Hrubé Skále, Všeni nebo Studenci na Semilsku, z Hrádku nad Nisou do Rynoltic nebo v Dehtárech na Liberecku.

Silnice v Návarově patří k náročnějším projektům, náklady projektanti odhadli na téměř 28 milionů korun. „Silnice je dlouhodobě ve špatném stavu, práce budou zahrnovat nový povrch, dopravní značení a bezpečnostní prvky. Součástí bude i úprava krajnic a vyčištění příkopů a propustků,“ doplnil Sviták. Obnovy se dočká hlavně povrch zhruba 2,5 kilometru dlouhého úseku v náročném terénu. Kompletní rekonstrukci tam kraj neplánuje. „Bylo by to za stovky milionů, což u silnice takového významu nejde obhájit,“ dodal.

V letošním roce investoval kraj do obnovy krajských silnic druhých a třetích tříd a mostů na nich přes miliardu korun. Dokončil 43 akcí, z toho 19 rekonstrukcí mostů. Kraj letos zahájil 36 staveb za 719 milionů korun. Financovány jsou z krajského rozpočtu, necelých 81 milionů korun získal kraj ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a další miliony čerpal z evropských fondů.

Nejnákladnější byla letos druhá etapa rekonstrukce silnice v Benešově u Semil, která začala loni a stála téměř 232 milionů korun. Hotová je i rekonstrukce silnice z Mníšku do Oldřichova na Liberecku, která také začala už loni. Obnovy se dočkaly také horské silnice z Horního Maxova do Lučan na Jablonecku nebo v Pasekách nad Jizerou na Semilsku. „Před dokončením je most v Přepeřích s náklady přes 36 milionů korun,“ dodal Sviták.

Zdroj: ČTK

Roční výnosy z městských radarů jsou zhruba 300 milionů korun. Z toho středně velká a malá města vyberou kolem 196 milionů korun a zbytek velká města. V Otázkách Václava Moravce v České televizi to uvedl končící ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů podle návrhu programového prohlášení chce prosadit, aby výnosy z těchto radarů šly do rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). V Česku je kolem 410 silničních rychloměrů, každý rok přibude zhruba 40.

Obce je instalují pro zvýšení bezpečnosti. Podle dřívějšího vyjádření zástupců obcí pro ČTK zavedení radarů vedlo ke zvýšení bezpečnosti na silnicích a výnosy z nich obce využívají zejména na investice zpátky do rozvoje infrastruktury. Podle vyjádření výkonné ředitelky Svazu měst a obcí Radky Vladykové je otázka, zda by v případě odvádění peněz státu šly pak dostatečné finance zpět obcím na rozvoj infrastruktury.

Návrh vznikající koalice podle místopředsedy STAN Jana Farského nedává smysl. Města instalaci a provoz sama zaplatila, je proto logické, aby peníze šly do jejich kasy, řekl v ČT. Pokud by peníze z městských radarů šly do státního rozpočtu, mohlo by to obce demotivovat k jejich využívání. To by mohlo být podle Farského cílem uskupení Motoristé, aby nebylo překračování rychlosti v obcích trestáno.

Podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka by část výnosů mohla zůstat obcím a část by šla do státního rozpočtu. Některé obce podle něj mohou být při instalaci radarů motivované snahou získat co nejvíce peněz. Přemýšlí, jestli v obcích, kde je jeden radar za druhým, je prioritou zvyšování bezpečnosti, nebo šikana řidičů.

Podle Kupky se snižují výnosy z městských radarů tam, kde si řidiči na měření rychlosti zvykli a rychlost dodržují. Zdůraznil, že radary slouží k tomu, aby se nestávaly nehody a neumírali lidé, ne aby záplatovaly státní rozpočet.

Zdroj: ČTK

V Opavě se včera otevřel nový most přes řeku Opavu v Ratibořské ulici. Zhruba od 13:00 přes něj mohou chodit pěší, přišlo si to vyzkoušet několik stovek lidí. Během odpoledne se otevřel i pro automobilovou dopravu. Most za 55 milionů korun vznikl na místě původního mostu, který loni v září poškodila povodeň natolik, že musel být zbourán.

Opavský primátor Tomáš Navrátil (ANO) řekl, že množství lidí, kteří přišli na otevření, ukazuje, jak je tento most pro město důležitý. „Ve stěžejních hodinách Opava skutečně v těchto dnech, v těchto měsících byla velmi velmi vytížena a byl dopravní kolaps. Věřím, že se to teď uvolní. Mám z toho obrovskou radost,“ řekl primátor.

Most v Ratibořské ulici se stal jedním ze symbolů loňských povodní. Je pro Opavu klíčový. Jeho uzavření ve městě výrazně zkomplikovalo dopravu, protože se nachází na silnici I/46, jedné z hlavních tras spojujících oba břehy řeky Opavy, kterou využívají i vozidla MHD a kamiony.

„Samozřejmě objízdné trasy dneska jsou i po obchvatech a mohli jsme jet přes Pekařskou a podobně, ale jezdí tady městská hromadná doprava a jezdí tady celé Hlučínsko. Takže je to taková stěžejní stavba a myslím si, že je to taková ukázka toho, že ve velmi krátkém čase se dají i takto náročné stavby, pokud se všichni dobře domluví, zvládnout,“ řekl Navrátil.

Povodeň most z roku 1965 poškodila i v roce 1997, tehdy se ale dal opravit. Mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Rýdl řekl, že ŘSD už před loňskou povodní plánovalo jeho rekonstrukci. Škody způsobené povodní byly ale tak rozsáhlé, že se rozhodlo o jeho demolici. Nový most je navržen tak, aby povodním odolal.

„Nový most je výrazně výš, je podstatně stabilnější, je masivnější a vydrží větší nápor, pokud by k němu došlo,“ řekl Rýdl.

Most má vydržet 100 let. Postavila ho pražská společnost PORR. „Šli jsme do, řekněme, nouzového režimu náhrady mostu za most a přišli jsme s řešením tak, aby Opava nebyla půl roku, tři čtvrtě roku úplně odříznutá od dopravy v centru,“ řekl Rýdl.

Silnice, po které projede 19.000 aut za den, měla být původně uzavřená osm měsíců. Městu se ale s ŘSD a firmou podařilo najít technologii, díky níž byl provoz v Ratibořské ulici po většinu času zachován, ulice byla uzavřená jen dva měsíce.

„První, co jsme udělali, je, že jsme zajistili původní most alespoň pro pěší. Potom, když už jsme měli jasno o technickém řešení, tak jsme provedli demolici a nahradili jsme ho mostním provizoriem. A jako třetí důležitou věc jsme připravili technologii, kdy nový most v té největší mase, kterou bylo třeba postavit, jsme postavili úplně stranou vedle. Až teprve na finále jsme zrušili mostní provizorium a nový most jsme posunuli a usadili na místo,“ popsal průběh stavby Rýdl.

Primátor řekl, že město se chystá sčítat vozidla projíždějící přes nový most. Podle výsledků pak upraví provoz na klíčových křižovatkách, tak aby byl průjezd městem ještě plynulejší.

Oblastní ředitel společnosti PORR Ondřej Řezníček řekl, že stavbaři pracovali pod velkým časovým tlakem. „Měli jsme omezenou dobu pro výstavbu. Všechno zkoordinovat, naplánovat, to bylo na té stavbě to nejtěžší,“ řekl.

Během stavby navíc nastala velká změna v podobě založení mostu a technického řešení nosné konstrukce. „Takže to vyžadovalo čas a zase v kombinaci s tím termínem to bylo takové napjaté,“ řekl Řezníček.

Povodně loni v září zasáhly především Moravskoslezský a Olomoucký kraj, částečně i další kraje. Vláda celkové škody vyčíslila na více než 70 miliard korun. Opavsko patřilo v Moravskoslezském kraji k nejvíce postiženým regionům, jen v Opavě voda zasáhla plochu o rozloze deseti kilometrů čtverečních a 6500 staveb.

Dosud se například nevrátily vlaky na trať z Opavy do Hlučína a do Chuchelné, na níž voda zničila zhruba půlkilometrový úsek u opavské části Malé Hoštice. Správa železnic připravuje jeho obnovu společně s ministerstvem dopravy a Povodím Odry. Zvažuje se tam výstavba estakády, která by mohla přijít na 700 milionů korun.

Zdroj: ČTK