Domů Blog

Cestujícím středočeské poptávkové dopravy slouží v první obci virtuální zastávky

Cestující mohou v takzvané poptávkové veřejné dopravě v obci Kounice na Nymbursku využívat prvních osm virtuálních zastávek. Jde o nástupní místa, která nejsou označená v terénu, pouze v mapách a aplikacích. Integrovaná doprava Středočeského kraje (IDSK) spustila první virtuální zastávky 5. ledna. Pokud se systém osvědčí, počítá se s jeho rozšířením do dalších obcí kolem Českého Brodu a Peček, informoval na webu Středočeský kraj.

„Vidíme, že PID Haló lidem skutečně pomáhá – třeba těm, kdo se vracejí z večerních směn, studentům jedoucím z Prahy domů nebo seniorům po kulturních akcích. Nemusí řešit dlouhé docházky na zastávku nebo složité přestupy. Virtuální zastávky nám umožní přijet ještě blíž k jejich domovům,“ uvedl krajský radní pro veřejnou dopravu Petr Borecký (STAN).

Virtuální zastávky jsou na bezpečných a dostupných místech, například u kraje silnice nebo na vhodném veřejném prostranství. „Cestující o jeho poloze ví dopředu z aplikace, řidič se řídí přesnými souřadnicemi. Pojmenování vychází z názvu obce a čísla popisného nejbližší budovy,“ uvádí web PID Haló. Nástupní místa najdou lidé v aplikaci PID Lítačka při vyhledávání spojení i v běžných mapových aplikacích, jako jsou mapy.com nebo Google Maps.

„Zřízení klasické zastávky často znamená měsíce příprav a statisícové náklady. Virtuální nástupní místo lze přidat rychle, levně a přesně tam, kde ho lidé potřebují. Navíc umožňuje obsloužit i menší osady nebo místa, kam by se velký autobus vůbec nedostal,“ uvedl kraj.

S testováním poptávkové dopravy začal Středočeský kraj předloni v okolí Českého Brodu. Do systému se loni zapojily i další obce v okolí Kouřimi a Peček. Služba funguje ve večerních hodinách všedních dnů. Na trasách jezdí osmimístné mikrobusy, jízdné v poptávkové dopravě je stejné jako ve vlacích a autobusech PID ve Středočeském kraji, podle tarifu PID. Seznam všech obsluhovaných obcí a další informace najdou lidé na webu PID Haló.

Zdroj: ČTK

Obrana odsouhlasila modernizaci letiště Čáslav za 5,33 miliardy korun bez DPH

Kolegium ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) odsouhlasilo modernizaci letiště v Čáslavi za 5,33 miliardy korun bez DPH. Před podpisem smlouvy by měla zakázku projednat vláda. Kolegium schválilo také výstavbu nového garážového dvora v Jincích za 848,4 milionu korun bez DPH. O obou zakázkách úřad informoval na svém webu.

Modernizace základny taktického letectva v Čáslavi, odkud by měly v budoucnu vzlétat letouny F-35, je podle ministerstva nezbytná pro její další provoz. Zajistí ji sdružení firem zastoupené vedoucím společníkem HOCHTIEF Infrastructure. Smlouvu chce ministerstvo uzavřít do konce března, stavební práce a následná certifikace letiště včetně kolaudace stavby jsou naplánovány na dva roky.

„Modernizace letištní infrastruktury by měla začít letos na jaře, týkat se bude mimo jiné demolice a výstavby nové vzletové a přistávací dráhy a pojezdových ploch,“ uvedl úřad. Dráha podle něj nebyla rekonstruována několik desetiletí. Modernizace je nutná pro zabezpečení plnohodnotného provozu letecké techniky české armády i ostatních zemí Severoatlantické aliance. „Při splnění daných podmínek bude možné žádat NATO o refundaci výdajů do výše 1,6 miliardy korun,“ podotklo ministerstvo.

Garážový dvůr v Jincích má sloužit k parkování nově pořizované moderní techniky včetně pořizovaných houfnic. V Jincích sídlí 13. dělostřelecký pluk, mezi jeho techniku patří například houfnice Dana, které by měly ve výzbroji české armády postupně nahradit francouzské houfnice Caesar. Prostory nabídnou parkování pro více než 60 kusů velké techniky, sloužit mají i k její údržbě. Zakázku ve výběrovém řízení vyhrálo sdružení společností Metrostav CZ a MARHOLD. Doba výstavby je plánována na necelé dva roky.

Obě zakázky projednal loni na začátku prosince sněmovní výbor pro obranu. Navržené usnesení, podle kterého měli vzít poslanci informace o plánovaných zakázkách na vědomí, výbor nepřijal. Nepodpořili ho zákonodárci tehdy nastupující vládní koalice ANO, SPD a Motoristů.

Zdroj: ČTK

Silniční inspekce vybrala za první půlrok na pokutách a kaucích 26,5 milionu Kč

Inspekce silniční dopravy (INSID) za první půlrok svého fungování vybrala na pokutách a kaucích 26,53 milionu korun. Inspektoři udělali 10.142 kontrol nákladních aut a autobusů, při nichž zjistili porušení pravidel ve 2184 případech. Mezi nejčastější prohřešky patřilo nedodržování přestávek a doby řízení či přetížení vozidel. Zaznamenali také časté porušování zákazu jízdy o nedělích. ČTK o tom informovala inspekce, která vznikla loni 1. července transformací Centra služeb pro silniční dopravu.

Z celkového počtu zkontrolovaných vozidel bylo 50,74 procenta tuzemských, zbytek zahraniční. U českých zjistila inspekce závady u 22,39 procenta, u zahraničních u 20,66 procenta případů. Nejčastějšími zahraničními hříšníky byli Poláci, Litevci, Slovinci, Slováci a Rumuni. Dopravci s nejvyšším podílem závad byli z Rumunska, Německa, Polska a Slovenska.

Inspektoři uložili 839 kaucí za 23,49 milionu korun a 1556 pokut za 3,04 milionu. Celkem 1279 případů předali do správního řízení krajům nebo obcím s rozšířenou působností.

Mezi nejčastější prohřešky patřilo nedodržování přestávek a doby řízení, přetížení vozidla nebo problémy s technickým stavem vozu. Inspekce zaznamenala také vědomé zásahy do tachografů nebo do emisních systémů.

Z 557 vybraných kamionů ke kontrolnímu vážení jich bylo přetížených 348, někdy i o desítky procent. INSID má interní analýzu, která ukazuje obvyklé trasy přetížených kamionů. „Právě podle těchto dat budeme cíleně plánovat další kontrolní akce,“ uvedl ředitel kontrolní sekce INSID Pavel Bergman. Přetížené kamiony představují bezpečnostní riziko, každá tuna nad limit prodlužuje brzdnou dráhu, zhoršuje ovladatelnost a zvyšuje riziko nehod i rozsah škod.

Ve 497 případech inspektoři zakázali další jízdu do odstranění závady. Jednomu polskému dopravci trvala náprava 38 dní.

Zjištění z kontrol předala inspekce ministerstvu dopravy. „Na základě dat z terénu považujeme za nutné otevřít debatu o tom, zda jsou současné nástroje dostatečné. V úvahu přichází například úprava sankcí za porušení zákazu jízd,“ uvedla ředitelka inspekce Lenka Ptáčková Melicharová.

Zákaz jízd platí v Česku pro těžká nákladní vozidla o nedělích od 13:00 do 22:00. V době prázdnin platí zákaz také v pátek od 17:00 do 21:00 a v sobotu od 7:00 do 13:00. Výjimku má například přeprava živých zvířat nebo rychle se kazícího zboží. Ostatní řidiči smějí vyjet jen na základě výjimky od kraje či ministerstva dopravy.

Porušení zákazu jízd inspektoři zjistili ve 132 případech z 274 kontrol. Stávající sankce 1500 až 2000 korun podle Bergmana zřejmě nepředstavují dostatečnou motivaci k dodržování pravidla. Podle inspekce dopravci často zneužívají výjimky. Zaznamenala případ, kdy kamiony převážely hygienické potřeby nebo plastové pytle, přitom měly výjimku na přepravu dílů pro nepřetržitý provoz automobilového průmyslu.

Zdroj: ČTK

Letos končí platnost řidičáků více než 557 tisícům lidí. Nový získají pohodlně přes Portál dopravy

Víc než 557 tisícům řidičů letos v průběhu roku skončí platnost řidičského průkazu. K jednoduché výměně lze využít Portál dopravy. Díky digitalizaci již není nutné chodit na úřad, a ještě můžete získat slevu na poplatku. Celý proces zažádání o prodloužení platnosti řidičského průkazu je rychlý a jednoduchý, vše proběhne na pár kliknutí. Hotový doklad se dá vyzvednout ve výdejním boxu či místě. Tuto službu využívají tisíce řidičů měsíčně.

V průběhu roku 2026 bude postupně končit platnost 557 566 řidičským průkazům. Samotné podání žádosti o vydání nového průkazu i jeho vyzvednutí přitom Ministerstvo dopravy digitalizací výrazně ulehčilo. Vše je možné vyřídit od počítače i vyzvednout podobně jako třeba balíček z e-shopu, a to nezávisle na úředních hodinách.

„Možnost vyměnit si řidičák s blížícím se koncem platnosti on-line a hotový doklad vyzvednout v blízkosti svého bydliště šetří lidem čas i peníze. Vloni si o nový průkaz na Portálu dopravy zažádalo 165 tisíc zájemců, tak věřím, že letos, kdy je potřeba vyměnit třikrát tolik průkazů, se i díky Portálu dopravy obejde pro řidiče vše bez stresu a problémů. Stát by měl lidem ulehčovat život, což v tomto případě dělá,“ říká ministr dopravy Ivan Bednárik.  

Ve Středočeském kraji by si letos mělo prodloužení řidičského průkazu vyřídit více než 80 tisíc řidičů, v Praze přibližně 60 tisíc řidičů a v Jihomoravském kraji je to pak přes 61 tisíc řidičů. V Moravskoslezském kraji se nové žádosti týkají na 58 tisíc řidičů, v Ústeckém kraji jich je přes 40 tisíc a na jihu Čech více než 37 tisíc lidí.

Statistice měst vévodí Praha, Brno má k výměně letos více než 17 tisíc průkazů, Ostrava pak přes 14 tisíc, Plzeň pak ve statistikách má cca 9 300 dokladů.

Výměny se týkají nejvíce lidí ve věku 61 let a více, jde o 178 375 tisíc řidičů. Ve věkové kategorii mezi 41 až 50 lety bude žádat o prodloužení přibližně 120 tisíc řidičů, na druhé straně nejméně jich bude ve skupině 30 let a méně, konkrétně přes 48 tisíc dokladů.

V ČR je nyní celkem 6 122 546 platných řidičských průkazů lidí, kteří mohou řídit a nemají platný zákaz řízení nebo blokaci řidičského oprávnění.

O nový doklad lze žádat 3 měsíce před koncem platnosti a na Portálu dopravy si lze nastavit notifikaci upozorňující na blížící se konec dokladu.

Důležité je zmínit, že v ČR není třeba od ledna 2024 vozit platný fyzický průkaz u sebe, kontrola může proběhnout prostřednictvím vzdáleného přístupu do registrů. Pro cesty do zahraničí, zvláště mimo EU, je stále třeba mít platný fyzický doklad u sebe. Evropská legislativa ale stále nařizuje řidičák jednou za deset let vyměnit a v rámci členských států je řidič povinen tímto dokladem prokazovat oprávnění auto řídit.

Zdroj: MDCR

Stavební práce na modernizaci stanice Českomoravská ovlivní o dvou víkendech provoz metra na lince B

Z důvodu realizace nezbytných stavebních prací v prostoru kolejiště, které souvisí s dokončením modernizace stanice Českomoravská, bude o tomto víkendu, tj. od soboty 17. ledna do neděle 18. ledna 2026, a také o víkendu 14. a 15. února 2026 obousměrně přerušen provoz metra na lince B v úseku Florenc – Vysočanská. DPP po dobu obou výluk zavede náhradní tramvajovou dopravu XB. Jako alternativní dopravu lze využít i pravidelné tramvajové linky 3, 8 a 12. Linka 8 bude navíc v úseku Špejchar – Starý Hloubětín posílena.

Stavební práce, které budou zhotovitelé ve stanici Českomoravská realizovat v kolejišti nelze efektivně provádět během běžné provozní výluky v noci. Výluka metra po dva víkendy umožní stavařům pracovat od ukončení provozu metra v noci z pátka na sobotu až do pondělního rána do zahájení provozu, tj. v součtu za celý víkend téměř 50 hodin místo zhruba 2,5 hodinám během běžné noční provozní výluky.

„Snažíme se všechny práce na kompletní modernizaci stanice Českomoravská koordinovat tak, abychom ji mohli pro cestující otevřít před zahájením mistrovství světa v krasobruslení, které bude probíhat v sousední O2 Aréně od 24. března 2026. A to i s ohledem na vícepráce, které je nezbytné provést. Poslední dvě víkendové výluky související s modernizací stanice Českomoravská nám pomůžou tento termín dodržet,“ říká Daniel Veverka, vedoucí odboru Investice – Metro DPP.

Dopravní opatření k výluce provozu metra na lince B v úseku Florenc – Vysočanská

Z důvodu prací v prostoru kolejí souvisejících s rekonstrukcí stanice Českomoravská je:

  • od soboty 17. ledna do neděle 18. ledna 2026,
  • a také od soboty 14. února do neděle 15. února 2026

od zahájení do ukončení provozu obousměrně přerušen provoz metra na lince B v úseku Florenc – Vysočanská.

Provoz metra na lince B bude v průběhu obou výluk zachován v úseku Zličín – Florenc ve standardním provozu. Vzhledem k tomu, že ve stanici Vysočanská nejsou obratové koleje, v úseku Černý Most – Vysočanská bude metro jezdit v kyvadlovém provozu vždy pouze po jedné koleji, přičemž ve stanici Hloubětín si cestující přestoupí mezi vlaky na první a druhé koleji, které budou na sebe navazovat.

 

 

Náhradní tramvajová doprava

V denním provozu bude zavedena náhradní tramvajová doprava XB v trase FLORENC – Křižíkova – Invalidovna – Palmovka – Poliklinika Vysočany – Nádraží Vysočany – VYSOČANSKÁ.

Jako alternativní náhradní dopravu lze využít i pravidelné tramvajové linky 3, 8 a 12. Linka 8 je navíc v úseku Špejchar – Starý Hloubětín posílena.

Změny tras tramvajových linek

  • Linka 8 NÁDRAŽÍ PODBABA … Starý Hloubětín – Hloubětín – LEHOVEC
  • Linka 31 SPOJOVACÍ … Krejcárek – PALMOVKA

Zdroj: DPP

Pohonné hmoty jsou téměř o 4 Kč/l levnější než loni. S plošnou cenou firmy tankují litr nafty za méně než 30 Kč

Motorová paliva zahájila letošní rok na cenově příznivých úrovních. Průměrná cena benzínu je o necelou korunu za litr nižší, než je loňské minimum. Nafta je s aktuální průměrnou cenou 32,50 Kč/l o jeden haléř levnější než minimum, které v roce 2025 eviduje Český statistický úřad (ČSÚ). Plošná cena nafty garantovaná pro firmy i živnostníky s tankovacími kartami Axigon činí na čerpacích stanicích EuroOil a RoBiN OIL už druhý týden po sobě 29,99 Kč/l.

Zatímco v roce 2024 cena benzínu ještě překonala i hranici 40 Kč/l, loni už nebyly po cenových turbulencích předchozích let žádné památky. Podle Českého statistického úřadu dosáhla cena Naturalu 95 i nafty nejvyšší hodnoty v 5. týdnu roku, kdy se litr benzínu prodával v průměru za 36,81 Kč a litr nafty za 36,37 Kč.

Od té doby ceny poklesly na současnou úroveň 33,06 Kč/l u benzínu a 32,50 Kč/l u nafty, jak vyplývá z průměrného šetření cen pohonných hmot ČSÚ ve 2. týdnu roku 2026. Nejlevněji se pohonné hmoty loni prodávaly přibližně v půli roku, kdy si petrolejáři účtovali v průměru 33,89 Kč za litr Naturalu 95 a 32,51 Kč za litr nafty.

„Cena nafty je aktuálně srovnatelná s loňskými minimy, benzín je bezmála o korunu levnější. Porovnáme-li nynější ceny se stejným obdobím loňského roku, kdy byly pohonné hmoty nejdražší, ušetří český motorista na každém litru benzínu asi 3,80 Kč a téměř 4 Kč na litru nafty. Natankování běžné 50litrové nádrže tak meziročně zlevnilo přibližně o 200 korun,“ říká Damir Duraković, generální ředitel nákupní aliance Axigon, která je autorizovaným distributorem tankovacích karet Shell a EuroOil.

Velmi příznivé jsou rovněž tzv. vyhlašované plošné ceny paliv, které jsou dostupné nejen velkým podnikům, ale i menším firmám nebo živnostníkům. „Pokud podnikatel zvolí tankovací kartu s plošnou cenou, má jistotu, že v dané síti čerpacích stanic natankuje vždy za cenu vyhlašovanou na daný týden bez ohledu na různé ceny napříč republikou,“ vysvětluje Damir Duraković. „Například u námi poskytované tankovací karty EuroOil firmy už druhý týden tankují naftu na všech 285 stanicích EuroOil a RoBiN OIL za 29,99 Kč/l. To je úspora 2,50 Kč oproti celorepublikovému průměru a téměř 8 korun na každém litru nafty u mnohých dálničních čerpaček,“ dodává Damir Duraković.

Zdroj: Axigon

Ostravské letiště loni odbavilo 506.201 cestujících, dosud nejvíce v historii

Letiště Leoše Janáčka Ostrava v Mošnově na Novojičínsku loni odbavilo 506.201 cestujících, dosud nejvíce ve své historii. Poprvé bylo cestujících více než 500.000, meziroční nárůst činil 2,5 procenta. Množství odbaveného nákladu ale letišti kleslo o 13,4 procenta na 19.463 tun. Společnost Letiště Ostrava to sdělila ČTK v tiskové zprávě.

„Překročení hranice půl milionu cestujících je pro nás obrovským úspěchem a potvrzením, že se Letiště Ostrava dlouhodobě rozvíjí správným směrem,“ uvedl generální ředitel letiště Martin Šturala. Cílem je podle něj nadále rozšiřovat nabídku destinací a zvyšovat kvalitu služeb.

Letiště Leoše Janáčka Ostrava v Mošnově, jehož vlastníkem je kraj, je po Praze a Brnu třetím největším letištěm v Česku s pravidelným mezinárodním provozem. V provozu je od roku 1959. Leží přes 20 kilometrů od centra Ostravy, z krajského města tam jezdí autobusové spoje i vlak.

Z Mošnova v současnosti létají pravidelné linky do Málagy, Girony nedaleko Barcelony, Londýna a Varšavy. Kromě toho se v sezoně létá více než do 30 turistických destinací. „Největší počet cestujících směřoval do Egypta, Turecka, Řecka, Španělska, Bulharska a Velké Británie. Mezi pět nejvytíženějších destinací patřily Antalya, Marsa Alam, Hurghada, Londýn a Burgas,“ uvedlo letiště.

V roce 2025 se rozšířila nabídka destinací, kam se z Mošnova létalo, například o linky do Španělska. „Významnou novinkou bylo rovněž prodloužení provozu oblíbených spojení do Girony a Málagy na celoroční bázi, tedy i v zimní sezoně,“ uvedla společnost.

Letiště se také věnovalo zvyšování komfortu cestujících. Rekonstrukci má za sebou Business salonek, jehož kapacita se zvýšila, modernizovalo se také bistro ve veřejné části odletové haly. Rozšířené je parkoviště.

Z letiště létají pravidelné nákladní spoje do Lipska a do Kolína nad Rýnem v Německu, dále pak do mongolského Ulánbátaru, Taškentu v Uzbekistánu, čínského Hangzhou a kazašské Almaty. Novinkou je spojení s belgickým Lutychem.

„Pro rozvoj kraje i cestující je dobrou zprávou, že ani do budoucna se letiště nechystá zpomalit. V tomto roce v letovém řádu přibudou tři nové charterové destinace – albánská Vlora, turecký Izmir a španělská Almeria,“ uvedl náměstek moravskoslezského hejtmana Radek Podstawka (ANO).

Zdroj: ČTK

České dráhy vybírají dodavatele až 120 bateriových vlaků

České dráhy (ČD) vypsaly dvě veřejné zakázky na dodavatele až 120 bateriových vlaků pro regionální dopravu. Vlaky mají kombinovat využívání energie z elektrické trakce a baterií. Mají být nízkopodlažní a klimatizované s nejméně 121, respektive 140 místy pro sedící cestující. Předpokládané náklady dopravce neuvedl. ČD o tom informovaly v tiskové zprávě.

ČD závazně objednají sedm jednotek BEMU130 a šest jednotek BEMU135. Zároveň uzavřou rámcovou smlouvu, která jim do budoucna umožní koupit až 120 těchto vlaků, 40 jednotek prvního typu a 80 druhého. Kolik bateriových vlaků nakonec koupí, bude záležet na zájmu krajů o dopravu právě bateriovými vlaky.

Součástí kontraktu bude i dodávka náhradních dílů pro servis a údržbu. Zároveň chtějí ČD jednat s dodavateli o podmínkách údržby formou full-service, tedy varianty, kdy by se o údržbu staral přímo dodavatel. Jednací řízení obou veřejných tendrů bude vícekolové a zahrne kvalifikační část a následně jednání o podmínkách dodávky.

„Celá řada krajů již deklarovala zájem nasadit v rámci regionální dopravy dvouzdrojové elektrické vlaky a další regiony o tomto kroku uvažují. Abychom naplnili plány regionů při zajištění dopravní obslužnosti, vyhlásili jsme dvě veřejné zakázky na dodávku elektrických vlaků s bateriemi podle požadavků objednatelů veřejné dopravy,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČD Michal Krapinec.

Maximální rychlost vlaků při jízdě pod trakčním vedením bude 160 km/h a v bateriovém módu 120 km/h. Ve vlacích bude komunikační systém GSM-R a evropský zabezpečovač ETCS. Cestujícím nabídnou komfort v podobě dvou tříd, prostoru pro přepravu kočárků, jízdních kol a zavazadel, internetového připojení, zásuvek, USB konektorů a audiovizuálního informačního systému.

Dvouzdrojové vlaky umožňují přímá spojení na tratích, kde se elektrizovaný úsek střídá s úsekem bez elektrické trakce. ČD provozují takové vlaky v Moravskoslezském kraji na trati mezi Ostravou a Veřovicemi od prosince 2024. Čtyři bateriové RegioPantery jsou z dílny plzeňské Škoda Group, u které má dopravce objednaných dalších 15 bateriových vlaků. Ty mají v regionu vyjet v jízdním řádu 2026/2027.

Za první rok najely zhruba 680.000 kilometrů, z toho asi polovinu v bateriovém režimu. Jejich provoz přinesl roční úsporu 200.000 litrů nafty a snížení emisí o zhruba 500 tun oxidu uhličitého, uvedl v prosinci mluvčí Škoda Group Jan Švehla.

Zdroj: ČTK

Globální registrace elektromobilů loni vzrostly o 20 procent, uvedla firma BMI

Globální registrace elektromobilů se v loňském roce zvýšily o 20 procent na 20,7 milionu vozů. V letošním roce však růst zřejmě zpomalí, a to kvůli uvolnění cílů elektrifikace po celém světě. S odvoláním na údaje poradenské společnosti Benchmark Mineral Intelligence (BMI) to uvedla agentura Reuters. Většina elektromobilů je z Číny.

Globálním trhem s elektromobily v loňském roce otřásly radikální změny politiky, včetně Spojených států v otázce elektrifikace a uvolnění emisních norem v Evropské unii, uvedl manažer dat BMI Charles Lester. V prosinci byl tak růst počtu registrací bateriových elektromobilů a plug-in hybridů nejnižší od února 2024, když se zvýšil o šest procent na téměř 2,1 milionu vozů.

V Číně se loni prodej elektromobilů zvýšil o 17 procent na 12,9 milionu. V Číně se přitom vyrobilo 71 procent elektromobilů prodaných po celém světě. V Severní Americe prodej klesl o čtyři procenta, z toho v samotném prosinci o 39 procent. Přispělo k tomu ukončení daňových úlev ve Spojených státech. V Evropě počet registrací naopak o 33 procent vzrostl, ve zbytku světa se zvýšil o 48 procent.

BMI očekává, že letos se po celém světě prodá 23,9 milionu elektromobilů, což by bylo o 15,7 procenta více než loni. Tempo růstu by mělo zrychlit v Číně, kde se očekává zvýšení prodeje o 21 procent. Naopak v Evropě růst podle odhadů zpomalí na 15 procent a ve zbytku světa na 26 procent. V Severní Americe se letos čeká pokles prodeje o 23 procent, z toho v USA prodej klesne o 29 procent.

Centrum dopravního výzkumu (CDV) začátkem ledna uvedlo, že v Česku si lidé v loňském roce registrovali více než 21.000 elektromobilů, o rok dříve to bylo 14.000 vozů. Celkový počet elektromobilů na českých silnicích loni dosáhl téměř 58.000. Podíl osobních elektromobilů mezi všemi osobními vozy registrovanými v Česku činil 0,85 procenta.

Analytická společnost J.D. Power v prosinci odhadla, že za rok 2025 se po celém světě prodá 92,1 milionu vozů. To by znamenalo téměř o čtyři procenta více než v roce 2024.

Zdroj: ČTK

Snižování emisí ve velkém měřítku pro udržitelnou logistiku nákladní dopravy

Nejnovější milníky udržitelnosti společnosti DHL ukazují, jak letecká paliva, lodní doprava a elektrifikace na poslední míli mění výsledky emisí v globálních sítích nákladní dopravy.

Společnost DHL vstoupila do roku 2026 s hmatatelnou dynamikou ve svém úsilí o dekarbonizaci globální nákladní dopravy a představila řadu milníků udržitelnosti, které ukazují, jak velké logistické sítě začínají proměňovat klimatické závazky v provozní změny.

Logistická skupina uvádí, že pokrok dosažený v průběhu roku 2025 v letecké, námořní, silniční a infrastrukturní dopravě ukazuje, jak lze udržitelnou logistiku nákladní dopravy rozšiřovat, aniž by byla ohrožena spolehlivost nebo efektivita sítě. Tyto iniciativy jsou součástí dlouhodobého závazku společnosti DHL dosáhnout do roku 2050 nulových čistých emisí skleníkových plynů.

Jeden z nejvýznamnějších kroků se uskutečnil v oblasti letecké dopravy, kde společnost DHL podepsala jednu z největších dohod o udržitelných leteckých palivech, která kdy byla uzavřena ve Spojených státech. Dohoda se společností Phillips 66 se vztahuje na více než 240 000 tun SAF po dobu tří let, což je palivo, které bude primárně sloužit pro provoz letecké nákladní dopravy společnosti DHL na západním pobřeží.

Letecká nákladní doprava zůstává v přepočtu na tunu nejnáročnějším druhem dopravy na emise oxidu uhličitého, a proto je SAF zásadním prostředkem pro snižování emisí. Společnost DHL odhaduje, že dohoda sníží emise během životního cyklu přibližně o 737 000 tun CO₂e, což je snížení srovnatelné s tisíci dálkovými mezinárodními lety.

V námořní nákladní dopravě navázala společnost DHL spolupráci s CMA CGM při nákupu 8 800 tun biopaliva druhé generace získaného z použitého kuchyňského oleje. Očekává se, že tato spolupráce sníží odhadem 25 000 metrických tun CO₂e na bázi well-to-wake, což podtrhuje rostoucí roli udržitelných námořních paliv v globální dekarbonizaci námořní dopravy.

Společnost DHL rovněž rozšiřuje svou činnost v oblasti nových technologií pro vozidla. Po zkouškách vodíkových nákladních vozidel v Evropě, Severní Americe a Asii a Tichomoří společnost potvrdila, že na základě memoranda o porozumění se saúdskou firmou Hyperview bude pilotovat nákladní vozidla na vodíkový pohon na Blízkém východě.

Projekt je v souladu se Saúdskou vizí 2030 a zahrnuje studii proveditelnosti infrastruktury pro tankování vodíku, což odráží názor společnosti DHL, že k dekarbonizaci dálkové logistiky bude zapotřebí více řešení pohonu.

Dalším klíčovým tématem zůstává doručování na poslední míli. Společnost DHL zopakovala svůj cíl elektrifikovat do roku 2030 66 % svého globálního vozového parku na poslední míli, přičemž v současné době je v čele tohoto přechodu Německo. V roce 2025 společnost zadala jednu ze svých největších objednávek na elektrická vozidla, když pro svou německou síť balíkových přepravců pořídila 2 400 elektrických dodávek Ford.

Toto rozšíření znamená, že zhruba třetina německých poštovních směrovacích čísel je nyní obsluhována bezemisním doručováním zásilek na poslední míli, které je podporováno flotilou více než 35 000 elektromobilů, včetně dodávek, elektrokol a elektrokol.

Stále větší roli ve strategii udržitelnosti společnosti DHL hraje také infrastruktura. V Thajsku společnost uvedla do provozu sklad poháněný solární energií, který je schopen vyrábět veškerou energii přímo na místě prostřednictvím 4,2megawattového solárního pole a bateriového úložného systému, čímž se eliminuje závislost na elektrické energii z fosilních paliv dodávané ze sítě.

Podle společnosti DHL je toto zařízení vzorem pro budoucí rozvoj logistiky, kde energetická soběstačnost podporuje jak snižování emisí, tak provozní odolnost.

„Tyto úspěchy znamenají významný pokrok na cestě k našemu cíli nulových čistých emisí skleníkových plynů do roku 2050,“ uvedla společnost a posílila tak svůj postoj, že udržitelná logistika nákladní dopravy musí kombinovat přechod na nová paliva, technologie vozidel a investice do infrastruktury, aby bylo dosaženo trvalých výsledků.

Zdroj: ATN

Logistický kalendář