Z 5377 mostů, které má ve správě Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), je 360 ve špatném stavu, 110 ve velmi špatném a jeden v havarijním stavu. Tento most je v Žatci a silničáři ho opravují. Stavbaři také letos opraví 50 mostů, které jsou ve velmi špatném stavu. Na opravy mostů letos ŘSD vyčlenilo 1,9 miliardy korun. V podcastu ŘSD to uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

ŘSD má ve správě celkem 5377 mostů, z toho 2126 na dálnicích a dalších 3251 na silnicích I. třídy. V nejlepší možné kategorii stavu, tedy v kategorii bezvadný, je 892 mostů, v kategorii velmi dobrý 1795, dobrý 1360 a uspokojivý 859 mostů. Cílem ŘSD je, aby všechny mosty, kterých bude v budoucnu na dálnicích a silnicích I. třídy až 6000, byly nejhůře v páté kategorii, tedy nejhůře ve špatném stavu.

„Stav všech mostů, které máme ve správě, velmi pečlivě sledujeme. Situace se v posledních letech výrazně zlepšuje, protože finanční prostředky, které jdou do oprav mostů a jejich údržby, jsou skutečně velké. Od roku 2022 je to v součtu osm miliard korun. Ta částka neustále narůstá,“ uvedl Mátl. Podle něj se řidiči nemusí obávat toho, že jezdí po nebezpečných mostech.

ŘSD podle Mátla v některých případech rekonstruuje mosty i tehdy, kdy je nosná konstrukce ještě v uspokojivém nebo dobrém stavu, ale jiné části mostu jsou v horším stavu. „Z hlediska efektivity se snažíme dělat do mostu větší zásahy, až když se dostane do stadia špatný nebo velmi špatný, protože jinak bychom se k našemu majetku nechovali hospodárně,“ vysvětlil Mátl.

Přestože se dnes staví mosty se životností až 100 let, do některých starších mostů je podle Mátla nutné investovat dříve, kvůli nedostatečné údržbě v minulosti. „Bohužel je to v některých případech zejména na obecních mostech, kdy obce nemají finanční prostředky, vidíme to na některých nadjezdech na dálnicích,“ dodal Mátl.

ŘSD je státní podnik, který plánuje nové dopravní stavby a provádí opravy či modernizace stávajících dálnic a silnic I. třídy. Kromě výstavby se věnuje také správě mostů, tunelů a dálničních odpočívadel. ŘSD letos hospodaří s 81,1 miliardy korun, má tedy meziročně o zhruba 400 milionů korun více.

Zdroj: ČTK

Ministerstvo dopravy prodloužilo pilotní provoz zvýšené nejvyšší povolené rychlosti 150 kilometrů za hodinu na úseku dálnice D3 mezi Planou nad Lužnicí a Úsilným do konce letošního roku. Cílem je získat více dat pro vyhodnocení dopadů vyšší rychlosti na bezpečnost a plynulost provozu. Vyplývá to z tiskové zprávy ministerstva. Jinde na dálnici platí 130 km/h.

Pilotní provoz byl spuštěn loni v říjnu mezi 84. a 131. kilometrem dálnice. Vyšší rychlost je umožněna prostřednictvím proměnného dopravního značení, které podle aktuálních podmínek nastavuje limity 100, 130 nebo 150 km/h. Podle analýzy byl režim 150 km/h do konce března aktivní pouze omezeně kvůli podzimním a zimním podmínkám. Touto rychlostí mohli řidiči jezdit v 39 procentech času, limit 130 km/h platil v 59 procentech času a omezení na 100 km/h ve dvou procentech.

„Pilotní provoz na D3 přináší první důležitá data o chování řidičů při vyšší povolené rychlosti, ale pro odpovědné rozhodnutí potřebujeme delší a reprezentativnější sledování v různých ročních obdobích. Dálnice D3 je například jednou z důležitých tras směrem na letní dovolené do Středomoří, a právě v létě zde tak můžeme čekat silnější dopravní toky,“ uvedl ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD).

Nejčastěji byl režim 150 km/h aktivní v říjnu a listopadu, kdy tvořil 93 procent, respektive 85 procent času. Naopak v zimních měsících byl využíván minimálně. Podle vyhodnocení při něm vzrostla průměrná rychlost osobních vozidel přibližně o deset kilometrů v hodině oproti režimu 130 km/h. Vyšší limit částečně snížil podíl řidičů překračujících povolenou rychlost v pravém jízdním pruhu. V levém jízdním pruhu však nadále více než 40 procent řidičů maximální povolenou rychlost překračovalo.

„Data ukazují, že samotné zvýšení limitu automaticky neznamená, že řidiči přestanou rychlost překračovat. Z pohledu Besip je klíčové pokračovat v detailním monitoringu a současně pracovat na srozumitelnosti dopravního značení i důsledném vymáhání pravidel,“ uvedl vedoucí samostatného oddělení Besip ministerstva dopravy Tomáš Neřold.

Rychlost v úseku reguluje 42 proměnných dopravních značek. Systém pracuje s údaji z meteostanic, dopravních detektorů a Národního dopravního informačního centra Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Režim 150 km/h se aktivuje pouze při splnění podmínek, mezi které patří dobrá viditelnost, nízká intenzita dopravy a absence nehod nebo kolon.

D3 byla pro pilotní projekt vybrána kvůli modernímu profilu komunikace a vybavení proměnným dopravním značením. ŘSD vytipovalo pro možné zvýšení rychlosti také další úseky dálnic, například část D1 mezi Přerovem a Ostravou nebo D11 u Hradce Králové. O případném rozšíření ale rozhodne až vyhodnocení provozu na D3.

Zvýšení rychlosti nad 130 km/h na vybraných dálničních úsecích umožnila novela zákona o provozu na pozemních komunikacích.

Zdroj: ČTK