Domů Blog

Kupka: Nová vláda musí určit priority, má připraveno velké množství projektů

Na nové vládě bude podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS), aby stanovila a rozhodla, které připravované dopravní stavby bude považovat za prioritní pro výstavbu. Resort má podle něj připraveno víc projektů než kdykoli dřív. Kupka to řekl novinářům. Věří, že zahájené stavby se nezastaví, ale jejich tempo bude záležet právě na prioritách nové vlády.

Dosluhující vláda v demisi předkládá návrh rozpočtu SFDI s výdaji 187 miliard korun. V návrhu rozpočtu ale chybí 37,2 miliardy korun. Vláda v materiálu píše, že je chce doplnit při projednávání rozpočtu ve Sněmovně. Kupka dříve uvedl, že pro doplnění peněz lze využít zůstatek SFDI nebo ušetřené peníze z předchozích let.

Vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů v návrhu programového prohlášení uvedla jako prioritu stavby dálnic, projekt vysokorychlostních tratí chce podrobit analýze realizovatelnosti.

„V tuhle chvíli naši investoři mají k dispozici víc připravených projektů než kdy v minulosti. Je to výsledkem legislativních změn i v tom předchozím volebním období,“ řekl Kupka. Podařilo se podle něj zrychlit přípravu dopravních staveb. Například u úseku dálnice D35 u Olomouce, který se dnes otevřel, to trvalo od kladného stanoviska EIA sedm let. Cílem je podle Kupky to, aby se tato doba do budoucna zkrátila na čtyři až pět let.

Množství připravených projektů nepovažuje za ambiciózní, ale za nezbytné. Nikdy není jasné, kdy se podaří získat stavební povolení. „Raději bych se vypořádával s více připravenými projekty než s tím, když ty projekty nejsou připravené,“ uvedl.

Kupka věří, že zahájené stavby se nezastaví, ale jejich tempo bude záležet právě na prioritách nové vlády. Resort dopravy má mít ve vznikající vládě na starosti SPD, která nominuje na ministerské posty odborníky. Ministrem dopravy by podle některých médií mohl být bývalý šéf Českých drah Ivan Bednárik, zmiňují i generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobodu.

„Resort dopravy nepotřebuje krizového manažera. Potřebuje dobrého manažera, který se vypořádá s tím, co je rozběhnuté, ale zároveň přinese nějaký posun celému tomu resortu v technologické oblasti,“ řekl Kupka. Dodal, že považuje za podstatné, aby jeho nástupce věnoval čas i vesmírnému programu.

Nástrojem, který může odlehčit rozpočtu jsou podle Kupky projekty PPP, které vznikají ve spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Připomněl, že rozvoj dopravní infrastruktury ovlivní i výkon ekonomiky a tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP).

Podle Kupky se doprava za poslední čtyři roky posunula ve všech oblastech. Poukázal na to, že za uplynulé čtyři roky bylo zprovozněno 212,5 kilometru nových dálnic. Dalších 225 kilometrů je v přípravě s cílem otevřít je do roku 2029. Zmodernizováno bylo 30,6 kilometrů tratí a 615 přejezdů, na Labi vznikla nová přístaviště a prodloužen byl Baťův kanál. Za významné označuje Kupka také digitalizaci a snížení byrokracie.

Zdroj: ČTK

Výhradní provoz ETCS je na 622 km, na úseku včerejší ranní srážky bude ETCS po roce 2030

Zabezpečovací systém ETCS zavádí Správa železnic (SŽ) na české železniční síti postupně. V tuto chvíli je 622 kilometrů tratí ve výhradním provozu, kde mohou jezdit pouze vlaky vybavené tímto zabezpečovacím systémem. ČTK to sdělil mluvčí SŽ Dušan Gavenda. V Česku je 9349 kilometrů tratí. Na trati na Českobudějovicku, kde se mezi Zliví a Dívčicemi včera ráno srazily vlaky, se počítá se zavedením ETCS po roce 2030. Uvedl to na síti X ministr dopravy v demisi Martin Kupka (ODS).

Na začátku tohoto roku bylo 1208 kilometrů tratí vybaveno ETCS, na konci roku jich bude 1435. Z toho ve výhradním provozu je zatím 622 kilometrů. „Výhradní provoz se spouští podle plánu implementace ETCS ve stanovených a mnoho let předem ohlášených termínech, aby na něj na daných tratích byla připravena jak infrastruktura, tak dopravci se svými vlaky,“ sdělil ČTK Gavenda.

Na konci příštího roku plánuje SŽ zavést výhradní provoz na koridoru do Českých Budějovic a o rok později i na koridor směr Plzeň a Cheb. Zatím je mohou využívat i vlaky bez tohoto zabezpečovače.

Ještě letos v prosinci přejde do výhradního provozu trať Praha – Kralupy nad Vltavou a na konci roku by měl být spuštěn provoz ETCS Regional na tratích Choceň – Litomyšl a Hrádek nad Nisou – Chrastava – Liberec. „Na dalších regionálních tratích se na instalaci ETCS Regional pracuje, například Třebovice v Čechách – Moravská Třebová, Beroun – Nižbor, Ejpovice – Radnice,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. ETCS Regional je technicky jednodušší varianta zabezpečovače.

Při zavádění bezpečnostního systému postupuje SŽ podle Národního implementačního plánu stanoveného vládou. Po roce 2030 má být jednotným evropským zabezpečovačem vybaveno téměř 5200 kilometrů tratí, zejména transevropské dopravní sítě (TEN-T). Na zbývajících 4100 kilometrech by měl být zabezpečovací systém nainstalován do roku 2040.

Výhradní provoz ETCS je na nejvytíženějších českých koridorech, kde projede měsíčně až 50.000 vlaků. Od začátku roku do včerejšího dne ujelo 500.000 vlaků na těchto tratích dohromady téměř 37,5 milionu kilometrů. „Z pohledu najetých kilometrů i odvezených tun zboží nyní představují tratě s výhradním provozem ETCS zhruba 42 procent všech provozních výkonů na celé síti SŽ,“ uvedl Gavenda. Systém ETCS na české železniční síti využívá přibližně 2100 lokomotiv a dalších hnacích vozidel.

Systém ETCS se skládá z části nainstalované na trati a části nainstalované do vlaků. Ty si předávají informace o jízdě vlaku. Systém sleduje rychlost, polohu vlaku a jeho zrychlení a porovnává údaje s bezpečnou brzdnou křivkou. Při zjištění rizika a nereagování strojvedoucího systém automaticky zasáhne a vlak zastaví.

Zdroj: ČTK

Praha vypíše tendr za 2,47 miliardy Kč na průzkum pro dostavbu městského okruhu

Pražský magistrát vypíše tendr s předpokládanou hodnotou 2,47 miliardy korun na geotechnický průzkum potřebný pro plánovanou dostavbu městského okruhu. Schválili to městští zastupitelé. Práce se budou skládat převážně ze tří štol pro budoucí tunely Bílá skála, Jarovský a Malešický. Z vnitřního okruhu metropole zbývá dokončit asi jedenáctikilometrovou část mezi vyústěním tunelu Blanka v Pelc-Tyrolce a Štěrboholy včetně Libeňské spojky, která jej napojí na dálnici D8.

Zakázka bude podle radními schváleného dokumentu rozdělena na tři části. První se bude týkat úseku okruhu z Pelc-Tyrolky k libeňské křižovatce U Kříže a takzvané Libeňské spojky, která propojí Balabenku s D8 a uleví Zenklově ulici. Druhá část průzkumu se zaměří na úsek mezi Balabenkou a Českobrodskou a třetí na poslední část úsek od Českobrodské do Strašnic.

Každá část veřejné zakázky bude hodnocena samostatně. Kromě tří štol budou práce na průzkumu spočívat také ve vrtech, které poslouží ke geotechnickému a hydrogeologickému monitoringu podloží. Náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti) uvedl, že pokud vše půjde dobře, mohly by práce začít ve třetím čtvrtletí příštího roku. Štoly budou podle něj v ose budoucích tunelů a bude je možné využít pro jejich výstavbu, takže se bude jednat o jakousi nultou etapu dostavby okruhu.

Vedení Prahy nechalo v roce 2019 přepracovat původní projekt dostavby okruhu. Proti dřívějšku jsou v aktuálním plánu prodlouženy tunely z původních 4,2 kilometru na 8,5 kilometru. Současní radní města letos v září zadali původním projektantům z firem Satra, Mott MacDonald CZ, Pudis a Metroprojekt úpravy dokumentace na základě schválených změn a dopracování projektu pro vydání stavebního povolení.

Mezitím také vláda změnila legislativu a vyřadila okruh jako místní komunikaci ze seznamu staveb, u kterých je možné opakovaně prodlužovat posudek dopadu na životní prostředí EIA. Ten tak městu v roce 2027 definitivně vyprší, pokud neuspěje s plánem prosadit další změnu zákona. Pokud by se tak nestalo, musí magistrát získat do října 2027 alespoň nepravomocné povolení dostavby, jinak by musel získat nový posudek, což by trvalo roky.

Poslední zveřejněný odhad nákladů dostavby je 113 miliard korun bez DPH, za poslední dva roky vzrostl asi o 20 miliard. Hřib dříve opakovaně uvedl, že město bez státního příspěvku nebude mít na dostavbu peníze.

Městský nebo také vnitřní okruh staví město ze svých zdrojů. Funguje v úseku z Pelc-Tyrolky tunelem Blanka směrem na Prahu 6 a 5 a Strahovským tunelem a Mrázovkou k Barrandovskému mostu a dále po Jižní spojce. Na východě města končí Štěrboholskou radiálou. Uvnitř okruhu žije zhruba půl milionu obyvatel. První část okruhu začala fungovat v 80. letech minulého století, naposledy byl v září 2015 otevřen tunelový komplex Blanka.

Zdroj: ČTK

Victoria mapuje nákladní LEZ plány jako průmysl varuje před přechodem mezery

Na fóru průmyslu v Melbourne, Freight Victoria nastínil nové nízkoemisní zóny a priority zpoplatnění, zatímco VTA varoval, že provozovatelé nemohou převzít přechod sám.

Na melbournském průmyslovém fóru, kde společnosti Freight Victoria a Victorian Transport Association nastínily protichůdné, ale vzájemně se doplňující pohledy na přechod státu na nízkoemisní a bezemisní nákladní dopravu, se odvětví dopravy ve státě Victoria dočkalo dvou zásadních novinek.

Společnost Freight Victoria využila akce k rozšíření informací o probíhajících pracích na zónách s nízkými emisemi pro nákladní vozidla a celostátní strategii pro zpoplatnění těžkých vozidel.

VTA využila stejnou platformu k varování, že přechod selže bez silnější koordinace, sdílení nákladů a jistoty infrastruktury.

Freight Victoria nastiňuje rané koncepty LEZ a nabíjení
Úřadující ředitelka pro politiku a strategii společnosti Freight Victoria Melissa O’Brienová uvedla, že obě iniciativy byly označeny v aktualizovaném viktoriánském plánu nákladní dopravy na období 2025-30 a nyní probíhají podrobné práce.

Navrhovaný rámec pro nízkoemisní zóny pro nákladní vozidla určí návrhy zón, způsoby prosazování a požadované legislativní změny.

O’Brienová potvrdila, že koncept se bude vztahovat pouze na nákladní vozidla, nikoli na osobní vozidla.

Rovněž nastínila pokrok v oblasti strategie dobíjení těžkých vozidel, která posoudí vhodnost míst v celé Victorii a zmapuje budoucí poptávku po dobíjení pro úkol nákladní dopravy.

Technický ředitel HVIA Adam Ritzinger podpořil tento směr, ale vyzval k včasnému zapojení.

„Vyhrazená a dostupná zařízení pro dobíjení těžkých vozidel jsou naléhavě zapotřebí po celé Austrálii,“ řekl.

O’Brien rovněž potvrdil pokračování prací na státním programu spolufinancování dekarbonizace nákladní dopravy v hodnotě 8 milionů dolarů, který pomáhá malým a středním provozovatelům testovat bezemisní technologie a podpůrnou infrastrukturu.

VTA varuje, že přechod musí být realistický a řádně podporovaný
Na stejném fóru vydala VTA varovnější zprávu.

Generální ředitel Peter Anderson uvedl, že přechod na nákladní dopravu nemůže být úspěšný, pokud se vláda, dodavatelé a zákazníci nepodělí o náklady a rizika.

„Provozovatelé to nemohou zvládnout sami,“ řekl Anderson. „Přechod vyžaduje značné investice do infrastruktury, technologií a školení. Bez podpory bude mít mnoho podniků problém udržet si komerční životaschopnost.“

Anderson rovněž vyjádřil obavy z nejistoty v oblasti politiky.

„V současné době máme dvě protichůdná politická stanoviska k filozofii Net Zero, která vyvolávají pochybnosti o tom, jak může vypadat budoucnost zde v Austrálii,“ řekl.

Hlavní překážkou podle něj zůstává připravenost infrastruktury.
„Ať už se jedná o elektřinu, plyny nebo kapaliny, infrastruktura pro dodávky alternativních paliv za přijatelnou cenu je stále v počátcích,“ řekl.

Zdroj: ATN

DPMB pořídí 37 nových autobusů SOR NS 18. Postupně nahradí starší dieselové vozy

Dopravní podnik města Brna (DPMB) uzavřel smlouvu na nákup 37 nových kloubových autobusů SOR NS 18, které v následujících dvou letech posílí brněnský vozový park. Výrobce SOR Libchavy vozy dodá do konce roku 2027. Cena zakázky je bezmála 370 miliónů Kč. Nové autobusy postupně nahradí část nejstarších dieselových vozů ve flotile.

„Obnova vozového parku je pro nás dlouhodobou prioritou. Nové autobusy nám umožní vyřadit nejstarší naftové vozy, které už jsou nájezdem kilometrů za hranicí efektivního provozu. Kloubové vozy SOR NS 18 splňují jak všechny naše technické požadavky, tak nároky cestujících na komfortní jízdu. Výrobce dodá koncem příštího roku sedmnáct vozů a do konce roku 2027 dalších dvacet, “ sdělil Miloš Havránek, generální ředitel DPMB.

Autobusy SOR NS 18 jsou nízkopodlažní, plně klimatizované a splňují nejpřísnější emisní limity Euro 6. Vozy budou vybaveny USB zásuvkami, moderním informační systémem a nově i antikolizním systém, který detekuje překážky před vozidlem a upozorní řidiče na riziko kolize. Autobusy budou disponovat i systémem automatického počítání cestujících, který DPMB v současnosti zavádí. Cena za jeden vůz je včetně všech systémů 9,990 milionu Kč.

S nástupem nových autobusů DPMB postupně vyřadí autobusy IVECO Crossway z roku 2010 a autobusy Solaris Urbino z roku 2013. Tyto vozy patří k nejstarším ve flotile DPMB, mají najeto přes 800 tisíc kilometrů a jejich další provoz není dlouhodobě udržitelný.

„Nové kloubové vozy zařadíme zejména na vytížené linky, například 44, 50, 78 a 84,“ uvedl Havránek.

DPMB dlouhodobě patří k největším provozovatelům bezemisních vozidel v Česku – téměř 60 % vozového parku tvoří tramvaje a trolejbusy. Polovinu flotily autobusů tvoří 50 % nízkoemisní vozidla na CNG. Dieselové autobusy tak představují pouze zhruba pětinu celého vozového parku. Část dieselových vozidel je však nezbytné zachovat i do budoucna. Jako jediné mohou zajistit dopravu při výpadku elektrické energie nebo při mimořádných událostech včetně evakuací.

Zdroj: DPMB

DPP pokračuje v modernizaci stavědel v metru na lince C

O nadcházejícím víkendu začne Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) s modernizací zabezpečovacích zařízení ve stanicích metra I. P. Pavlova, Muzeum a Hlavní nádraží na trase C. Jedná se o další etapu investiční akce výměny původních reléových staničních a traťových zabezpečovacích zařízení za moderní elektronická stavědla v úseku Háje – Vltavská. Z tohoto důvodu bude po celou sobotu 22. a neděli 23. listopadu 2025 obousměrně přerušen provoz metra na lince C v úseku Nádraží Holešovice – Pražského povstání. Během výluky DPP zavede v denním provozu náhradní autobusovou dopravu XC.

Kompletní výměnu původních reléových staničních a traťových zabezpečovacích zařízení za moderní elektronická stavědla DPP začal na jaře 2024. V loňském roce DPP zmodernizoval úsek Háje – Roztyly, v letošním roce pak Kačerov – Vyšehrad. Většina z původních reléových stavědel totiž pochází z roku 1974, tj. z doby zahájení provozu nejstaršího úseku metra, a je ve všech ohledech zastaralá. Modernizace těchto zabezpečovacích zařízení je nezbytnou podmínkou pro připravovanou automatizaci provozu na trase C. V příštím roce DPP plánuje dokončit modernizaci úseku I. P. Pavlova – Hlavní nádraží a bude zbývat vyměnit stavědla v úseku Florenc – Vltavská a v samotném depu Kačerov. Dokončení této investiční akce DPP předpokládá v roce 2027.

Dopravní opatření

Z důvodu opravy tratě bude od soboty 22. listopadu do neděle 23. listopadu 2025 obousměrně přerušen provoz metra na lince C v úseku Nádraží Holešovice – Pražského povstání. Po dobu výluky bude metro na lince C v provozu od Hájů po Pražského povstání a od Letňan na Nádraží Holešovice.

Náhradní autobusová doprava

V denním provozu bude zavedena náhradní autobusová doprava XC v trase Nádraží Holešovice – Vltavská – Florenc – Hlavní nádraží – Muzeum – I. P. Pavlova – Vyšehrad – Pražského povstání.

Další detaily k dopravnímu opatření, jako je přesné umístění zastávek náhradní autobusové dopravy, nebo změny v zastávkách autobusů, jsou k dispozici na webu DPP na: https://www.dpp.cz/omezeni-a-mimoradne-udalosti/detail/29705

Zdroj: DPP

Veřejná přístaviště na Labi letos využilo 3165 lodí, nová přístaviště 867 lodí

Veřejná přístaviště pro malá plavidla na Labi, která vybudovalo Ředitelství vodních cest (ŘVC), letos využilo 3165 lodí. Loni do sedmi přístavišť připlulo 1614 lodí, letos jich v těchto sedmi bylo 1939. Data za přístaviště v Ústí nad Labem – Brná, které se otevřelo loni, ředitelství do loňských statistik nezahrnulo kvůli problémům s kamerovým systémem, tento rok ho využilo 359 lodí. V letos otevřených přístavištích v Brandýse nad Labem, Nymburce a Kolíně zakotvilo celkem 867 plavidel. ČTK o tom informoval mluvčí ŘVC Jan Bukovský.

Největší zájem byl stejně jako loni o přístaviště v Poděbradech, kde zakotvilo 399 plavidel, meziročně o 20 procent více. Dalšími nejvytíženějšími přístavišti na Labi byla ta v Ústí nad Labem – Brná, Nymburce a Roudnici nad Labem, každé z nich využilo 348 až 359 lodí. V Čelákovicích zaznamenali letos 330 plavidel, v Brandýse nad Labem 304 lodí, v Litoměřicích 307 a 211 lodí využilo přístaviště v Kolíně. Ve Štětí zakotvilo 255 lodí, v Dolních Zálezlech 251 a v Děčíně 49 lodí.

„Výsledky letošní sezony dokládají zájem veřejnosti o užívání volného času při plavbě po labské vodní cestě. Potvrzuje se tak, jak správné bylo rozhodnutí ministerstva dopravy realizovat program rozvoje rekreační plavby na Labi právě vybudováním sítě veřejných přístavišť v jednotlivých městech, která zde doposud chyběla,“ uvedl ředitel ŘVC Lubomír Fojtů. O letních prázdninách byl na Labi o 20 procent větší provoz.

V jediném servisním centru na Labi, které ŘVC otevřelo v Roudnici nad Labem, 159 plavidel dohromady natankovalo 12.500 litrů pohonných hmot. Množstvím natankovaných litrů předčilo servisní centra ŘVC ve Veselí nad Moravou a Hluboké nad Vltavou.

Doba strávená v přístavištích proti loňsku v průměru narostla o 26 procent. Většina přístavišť byla v nejvytíženějších obdobích sezony opakovaně zaplněna až z 90 procent. Zatímco letošním statistikám prospělo příznivé počasí, loni se do nich negativně promítly povodně.

ŘVC pokračuje v přípravách dalších přístavišť pro rekreační plavidla, která by měla vzniknout v Mělníce, Neratovicích a Kostelci nad Labem, přístav pro 43 lodí má vzniknout v Lysé nad Labem. Vybudování tří nových přístavišť v Brandýse, Nymburce a Kolíně letos vyšlo na 108 milionů korun.

Ředitelství vodních cest je státní organizace, která zajišťuje rozvoj, modernizaci a údržbu významných vodních cest u nás, zejména těch využívaných pro lodní dopravu, rekreaci a vodohospodářské účely.

Návštěvnost přístavišť malých plavidel na Labi v letech 2024 a 2025:

2024 2025
Kolín 211
Poděbrady 334 399
Nymburk 352
Čelákovice 272 330
Brandýs nad Labem 304
Štětí 178 255
Roudnice nad Labem 202 348
Litoměřice 308 307
Dolní Zálezly 261 251
Ústí nad Labem – Brná 359
Děčín 59 49
Celkem 1614 3165

 

Zdroj: ČTK

Až 70 procent mladých lidí vnímá vztah cyklistů a řidičů jako nepřátelský

Podle většiny mladých lidí jsou vztahy mezi cyklisty a řidiči nepřátelské. Ukazuje to průzkum, který společnost Kantar udělala pro iniciativu Dám respekt. Jako problematické podle něj hodnotí vztahy 67 procent středoškoláků a 72 procent mladých řidičů. V obdobném průzkumu z roku 2023 vnímalo vztahy mezi cyklisty a motoristy jako nepřátelské 52 procent lidí z běžné populace. Iniciativa Dám respekt představila novinářům výsledky letošního průzkumu, zaměřeného na dopravní bezpečnost a chování vůči zranitelným účastníkům provozu, především cyklistům.

Největší spouštěč agresivity je podle středoškoláků a mladých řidičů nerespektování přednosti, agresivní nebo impulsivní chování řidičů a nebezpečné předjíždění. Shodli se také, že za nepozorností stojí nejčastěji únava, opilost nebo jízda ve stresu. Vztahy na silnicích podle mladých i běžné populace nevyřeší represe, ale výchova k respektu a lepší infrastruktura.

V Česku na kole jezdí tři čtvrtiny dospělých, mezi středoškoláky je to 84 procent. „O to víc nás ale musí zajímat, proč vnímají vztahy mezi cyklisty a motoristy jako boj. Většina z nich řídí nebo bude řídit pravidelně i motorové vozidlo, takže je to vlastně paradox – jsme stále stejní lidé, jednou v sedle, jindy za volantem,“ uvedl zakladatel iniciativy a desetinásobný účastník Tour de France Roman Kreuziger.

Podle letošního průzkumu, při kterém se agentura dotazovala středoškoláků a mladých řidičů ve věku 16 až 29 let, vadí cyklisté na silnicích téměř polovině mladých řidičů, konkrétně 46 procentům. V roce 2023 to bylo u běžné populace 35 procent. Ročně je hlášeno přibližně 4000 nehod s účastí cyklisty, desítky z nich jsou smrtelné. Za letošní letní prázdniny zemřelo na českých silnicích 14 cyklistů.

Z průzkumu také vyplynulo, že mladí mají mezery ve znalostech pravidel silničního provozu. Pětina věděla, že do koridoru pro cyklisty na rozdíl od vyhrazeného pruhu mohou vjet i jiná vozidla. Polovina věděla, že cyklistu je možné předjet na plné čáře. Většina z dotázaných si správně vybavila pravidlo vzdálenosti 1,5 metru od předjížděného cyklisty a používá při něm blinkry.

Na chování mladých řidičů mají podle iniciativy velký vliv rodina, přátelé a kolegové, ale také zdravotníci s příběhy z praxe, sociální sítě, televizní reportáže a dopravní policisté a vysoký dopad mají také influenceři.

Příští rok iniciativa Dám respekt plánuje turné po středních školách a aktivity na sociálních sítích. „Naše edukativní videa viděly už miliony lidí a chceme v tom pokračovat. I kdyby se nám povedlo zachránit jeden lidský život nebo zdraví, stojí to za to,“ dodal Kreuziger.

Iniciativa vznikla v roce 2019 a založili ji Roman a Michaela Kreuzigerovi. Postupně se k nim připojily známé osobnosti. Cílem je snížit nehodovost zranitelných účastníků provozu a zvýšení ohleduplnosti mezi cyklisty, motoristy i chodci. Projekt Dám respekt je financován z fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů.

Zdroj: ČTK

Dopravní podnik v Opavě chce pořídit 22 vozidel, cenu odhaduje na 269 milionů Kč

Městský dopravní podnik Opava (MDPO) chce pořídit 22 nových vozidel – 11 elektrických autobusů, tři parciální trolejbusy a osm autobusů na naftu. Vypsal dvě soutěže s celkovou odhadovanou cenou 269 milionů korun. Napsal to server Zdopravy.cz s odkazem na Portál pro vhodné uveřejnění.

„Největší část nákupu bude tvořit 11 plně nízkopodlažních dvounápravových elektrobusů s dvoupolovým nabíjením pomocí střešních pantografů, odhadovaná cena zakázky je 163,5 milionu korun,“ uvedl server. Před vypsáním soutěže podnik oslovil zástupce firem Iveco, SOR Libchavy, Škoda a Solaris.

Všech 11 elektrobusů má být dodáno v roce 2028. Při rozhodování bude mít cena váhu 60 procent, čtvrtinu garantovaný dojezd a 15 procent délka záruční doby. Záruka na baterie musí být nejméně šest let. „Dopravní podnik požaduje dojezd nejméně 100 kilometrů na jedno dobití, předpokládá minimální denní kilometrický proběh vozidla 350 kilometrů,“ uvedl server.

Druhou část stejné zakázky tvoří nákup tří dvanáctimetrových parciálních trolejbusů, jejich odhadovaná cena je 49,8 milionu korun. „Podmínkou je dojezd na baterie nejméně 20 kilometrů. Také u nich chce dopravní podnik dodávku v roce 2028. Před vypsáním oslovil výrobce Solaris, SOR, Škoda a Carrosserie Hess. U obou zakázek na elektrická vozidla počítá s dotací z programu TRANSGov,“ uvedl server.

Osm dvanáctimetrových autobusů na naftu s běžnou výbavou by mělo stát 56 milionů korun. Dodány by měly být během čtyř let, vždy dvě vozidla za rok.

„V hodnocení bude mít 80 procent váhu cena, zbytek připadne na délku záruky. Podle dokumentace MDPO oslovil před vypsáním soutěže řadu výrobců v rámci předběžných tržních konzultací ohledně podmínek soutěže, v případě dieselových autobusů odpověděly jen firmy Solaris a SOR Libchavy,“ uvedl server.

MDPO uvádí, že má ve svém vozovém parku 32 autobusů a 33 trolejbusů. Provozuje 14 autobusových a čtyři trolejbusové linky, které měří dohromady 211 kilometrů.

Zdroj: ČTK

Randstad: Prázdninové nábory maskují krizi v logistice

Nejnovější analýza společnosti Randstad ukazuje, že nábor pracovníků v logistice v předvánočním období roste, ale pracovníci stále nemají dostatečné vzdělání v oblasti umělé inteligence.

Nábory v logistice zažívají před Černým pátkem a Vánocemi prudké oživení po poklesu na začátku letošního roku.

Randstad tvrdí, že nárůst počtu volných pracovních míst odpovídá poptávce o svátcích a zároveň maskuje nedostatek kvalifikovaných pracovníků v celém odvětví. Vzhledem k tomu, že se logistika stává více digitální, musí společnosti investovat do řádného školení zaměstnanců, aby předešly širším problémům.

Prázdninová logistika
Randstad je jednou z největších světových společností zabývajících se talentovanými pracovníky, která svým klientům poskytuje vysoce kvalitní, agilní a různorodé pracovní síly. Specializuje se na provozní, odborné, digitální a podnikové pozice.

Kromě toho, že pomáhá lidem najít práci, zkoumá také údaje o trhu práce a zabývá se trendy v rámci náboru a transformace pracovních míst.

Nejnovější analýza společnosti Randstad ukazuje, že v předvánočním období roste počet náborů v logistice, přičemž společnosti očekávají vysokou poptávku v období kolem Černého pátku a během svátků.

V celosvětovém měřítku vzrostl počet nabídek práce na dobu neurčitou meziročně o 16 %, přičemž v létě byl zaznamenán stabilní měsíční nárůst o 4-8 %. Počet stálých pracovních míst se zvýšil z 396 000 v červnu na 461 000 v září, což signalizuje silnou poptávku po pracovnících. Ve Spojených státech vzrostl počet dočasných pracovních pozic v oblasti skladové logistiky za poslední dva roky o více než 150 %.

Poptávka po talentech zaměřených na udržitelný rozvoj rovněž roste, ale jejich nalezení se ukazuje jako obtížné. Přestože v nejrušnějším období roku vrcholí sezónní nábory, přetrvávající poptávka poukazuje na neschopnost vytvořit udržitelnou pracovní sílu. Přibližně tři čtvrtiny (76 %) logistických organizací hlásí celoroční nedostatek talentů a naléhavě potřebují získat a udržet si dlouhodobé pracovníky.

Technologická transformace
Významnou součástí problému je neschopnost řádně vyškolit zaměstnance. Zatímco tři z pěti logistických pozic zažijí transformaci v důsledku umělé inteligence a automatizace, pouze 28 % pracovníků uvedlo, že jim byl umožněn přístup k možnostem zvyšování kvalifikace a školení.

Společnosti, které nevybaví své zaměstnance dovednostmi potřebnými k efektivnímu využívání AI a dalších technologií, tak ohrožují svou vlastní efektivitu.

Nedostatek zvyšování kvalifikace nechává pracovníky pozadu za digitální transformací odvětví, což znamená, že zaměstnanci nejsou připraveni na poptávku a technologie nejsou dostatečně využívány. Zároveň rychle roste elektronické obchodování, což zvyšuje potřebu rozsáhlých, efektivních a inteligentních logistických sítí a středisek pro plnění objednávek po celý rok, zejména v období sezónních prodejů a svátků.

„V logistice vidíme obrovský budíček,“ komentuje Sander van’t Noordende, generální ředitel společnosti Randstad. „Nejde jen o to najít více řidičů nebo sběračů na svátky, ale o strukturální změny. Pracovník, který dříve zvedal krabice, musí nyní řídit složitější systémy.

„Říkáme pracovníkům, že jejich práce se digitalizuje, ale pak jim nabízíme omezený přístup ke školení – dostanou ho méně než tři z deseti. Je načase, aby zaměstnavatelé doháněli náskok a investovali do obrovského potenciálu talentů z řad modrých límečků. Nemůžeme nadále řídit dodavatelský řetězec 21. století s myšlením z 20. století.“

Rozsáhlejší mezery
Logistika se potýká s většími mezerami v oblasti rozvoje pracovních sil než v oblasti digitální transformace. Odvětví musí upřednostnit nábor a školení, protože i ty nejpokročilejší digitální systémy jsou stále závislé na lidech.

Výrazná mezera může způsobit dlouhodobé problémy v dodavatelském řetězci a problémy s úzkými místy. Pokud je ve skladech nedostatek zaměstnanců nebo je příliš málo řidičů na doručování zásilek, prodlužuje se čekací doba a zákazníci se méně často vracejí.

Téměř třetina (30 %) pracovníků společnosti Randstad uvedla, že by opustila svou současnou pozici kvůli nedostatečnému kariérnímu postupu, což ukazuje na poptávku po investicích do kvalifikace. Vedle nedostatku příležitostí ke zvyšování kvalifikace se pracovníci cítí na svých pozicích nedoceněni. Data Workmonitor 2025 společnosti Randstad odhalila, že 46 % zaměstnanců se cítí nedostatečně placeno a 49 % opustilo předchozí zaměstnání kvůli nedostatečnému platu.

Odvětví logistiky potřebuje více pracovníků, ale bez jasných změn a příležitostí k růstu budou mít zaměstnavatelé problém tuto mezeru zaplnit.

Zdroj: SupplyChain

Logistický kalendář

SLOVLOG