Domů Blog

Jak se nové požadavky dotknou etiket a samolepicích prvků

Na první pohled se může zdát, že etiketa je jen poslední vrstva obalu. Nese značku, povinné informace, marketingové sdělení a hotovo. Jenže právě PPWR tento pohled zásadně mění. Etiketa už nebude vnímána jako drobný doplněk. Stává se plnohodnotnou technickou součástí obalu, která může rozhodnout o tom, zda bude obal recyklovatelný, vhodný pro znovupoužití, chemicky vyhovující i ekonomicky udržitelný.

Pro mnoho firem to bude nepříjemné vystřízlivění. Řada obalů dnes totiž selhává ne kvůli hlavnímu materiálu, ale kvůli „detailům“ – nevhodnému lepidlu, špatně zvolené fólii, problematické dekoraci nebo nemožnosti etiketu oddělit v recyklačním procesu. Právě tady začíná nová realita PPWR.

Etiketa už není dekorace. Je to konstrukční prvek obalu
Nové evropské požadavky vycházejí z jednoho důležitého principu: obal se neposuzuje po částech, ale jako celek. To znamená, že už nebude stačit říct, že láhev je z PET, dóza z PP nebo krabice z lepenky. Posuzovat se bude i to, co je na obalu nalepeno, čím je to nalepeno a co se s tím stane na konci životnosti.

Etiketa tak přestává být jen nosičem designu. Její materiál, plocha, tloušťka, typ lepidla, tiskové barvy, laky i případná metalizace přímo ovlivňují výsledek. Jinými slovy: správná etiketa může recyklaci výrazně usnadnit, špatná ji může zcela znehodnotit.

A právě to je jeden z největších dopadů PPWR na praxi. Design for Recycling se nebude týkat jen těla obalu, ale všech jeho komponentů – a etikety mezi nimi patří k těm nejcitlivějším.

Co PPWR v praxi znamená pro etikety
Z pohledu firem je důležité pochopit, že dopad nepřijde najednou v jednom okamžiku, ale bude se skládat z několika vrstev.

První velký milník přichází už 12. srpna 2026. Od tohoto data budou zakázány obaly pro styk s potravinami, včetně etiket, pokud obsahují PFAS nad stanovené limity. To znamená, že etiketa už nebude jen otázkou výkonu a ceny, ale také chemické compliance.

Další zásadní moment přijde v roce 2028, kdy mají být publikována kritéria Design for Recycling. Tím se dosavadní doporučení a technické směry začnou překládat do tvrdšího regulatorního rámce.

Od roku 2030 pak bude muset být obal recyklovatelný a spadat alespoň do tříd A, B nebo C. A od roku 2038 už budou v zásadě akceptovatelné jen výkonnější třídy A a B. To znamená, že firmy budou pod čím dál větším tlakem eliminovat všechny prvky, které recyklovatelnost snižují. Etikety a lepidla budou patřit mezi první věci, které se začnou přehodnocovat.

Největší změna: lepidlo už není neviditelný detail
Když firmy přemýšlejí o etiketě, často řeší vrchní materiál, vzhled nebo kvalitu tisku. Jenže z pohledu PPWR bude čím dál důležitější právě lepidlo.

Důvod je jednoduchý. Lepidlo rozhoduje o tom, zda se etiketa v recyklačním nebo mycím procesu oddělí čistě, včas a bez kontaminace. Pokud ne, vznikají technologické problémy, horší výtěžnost recyklace a nižší kvalita druhotné suroviny.

To se liší podle materiálového toku:

U PET obalů
PET je dnes klíčový materiál pro kvalitní mechanickou recyklaci, zejména tam, kde se počítá se vznikem food-grade recyklátu. Právě proto je PET mimořádně citlivý na kontaminaci. Pokud se použije nevhodná etiketa nebo špatné lepidlo, mohou se kontaminovat PET vločky a znehodnotit celý recyklační výstup.

U PET tedy nejde jen o to, aby etiketa „nějak držela“. Musí být navržena tak, aby se v alkalické lázni oddělila a zároveň s sebou odnesla i barvy, laky a další povrchové vrstvy. Jen tak lze zachovat čistý recyklační tok.

U PP a PE obalů
U polyolefinových obalů je situace jiná. Tady často nefunguje prosté oddělení na základě hustoty jako u PET. O to důležitější je materiálová kompatibilita a schopnost etikety se oddělit bez „lepivých duchů“, bez zbytků a bez přenosu barev či laků do recyklovaného materiálu.

To je přesně oblast, kde bude nutné přestat brát etiketu jako samostatný nákupní artikl a začít ji hodnotit jako součást funkčního mono-materiálového řešení.

U papíru a lepenky
Na papíru je problém jiný, ale stejně vážný. Nevhodná samolepicí etiketa s permanentním lepidlem může při rozvlákňování vytvářet takzvané „stickies“, tedy lepkavé nečistoty. Ty pak ucpávají síta, narušují provoz papíren a zhoršují kvalitu výsledného recyklátu.

To je velmi důležitý moment i komunikačně: papír sám o sobě ještě neznamená bezproblémovou recyklaci. Pokud je na něm špatně navržená etiketa, může právě ona znehodnotit jinak kvalitní vlákninu.

U skla
Sklo je často vnímáno jako téměř ideální cirkulární materiál. Jenže i tady mohou být etikety a lepidla slabým místem. Pokud po drcení zůstávají na střepu zbytky lepidla a fólií, komplikují další zpracování, způsobují emise při tavení a zhoršují kvalitu nového skla.

Právě u skla je proto stále důležitější přechod na wash-off technologie, zejména tam, kde je cílem čistý recyklační výstup nebo vysoký výkon ve vratných systémech.

Reuse: etiketa musí buď vydržet, nebo se správně smýt
PPWR není jen o recyklaci. Velmi silně tlačí i na znovupoužitelnost. A tam se role etikety ještě víc mění.

U vratných obalů totiž etiketa stojí mezi dvěma protichůdnými požadavky:
musí spolehlivě držet během používání, přepravy a manipulace, ale zároveň se musí v pravou chvíli čistě a efektivně odstranit.

To se týká hlavně vratných skleněných lahví, ale také poolingových přepravek, logistických obalů nebo opakovaně používaných transportních systémů.

V praxi to znamená:

  • u vratného spotřebitelského obalu etiketa nesmí předčasně selhat,
  • v mycí lince ale nesmí zanechávat zbytky,
  • u logistických etiket musí být možné odstranění často i při nižších teplotách a bez agresivní chemie,
  • digitální nosiče dat budou stále důležitější pro sledování cyklů, tras a počtu otočení obalu.

    Etiketa tedy nebude jen „držet nebo nedržet“. Bude mít přesně definované chování v rámci reuse systému.

Přibývá digitalizace: etiketa jako nosič dat
Další velká změna se týká informační a datové funkce etikety. PPWR počítá s harmonizovaným značením složení obalu a u některých obalů i s digitální vrstvou informací.

U znovupoužitelných obalů se počítá s označením, že obal je reusable, a s doplněním QR kódu nebo jiného datového nosiče. Právě etiketa bude velmi často tím místem, kde se fyzický obal propojí s digitálním systémem.

To může mít několik funkcí najednou:

  • informace pro spotřebitele,
  • materiálové značení,
  • data o substances of concern,
  • sledování počtu cyklů,
  • řízení reverzní logistiky,
  • napojení na budoucí digitální pasy a další informační systémy.

    Z marketingového prvku se tak stává i datová infrastruktura obalu.

Kompostovatelnost: pozor na zjednodušení
V debatě o etiketách se často objevuje představa, že „kompostovatelná etiketa“ je automaticky progresivní řešení. Jenže PPWR jde mnohem přesněji.

Kompostovatelnost není univerzální odpověď pro všechny etikety. Legislativně se týká hlavně specifických aplikací. Nejvýraznější příklad jsou samolepicí etikety přímo na ovoce a zeleninu, které budou muset být od 12. února 2028 průmyslově kompostovatelné.

To je ale úzká výjimka, nikoli obecný směr pro celý trh.

Pro firmy je proto důležité neudělat strategickou chybu a nezačít plošně přecházet na kompostovatelná řešení tam, kde je správnou cestou ve skutečnosti recyklovatelnost nebo kompatibilita s reuse systémem.

Dopad na náklady: etiketa ovlivní i EPR
Ještě nedávno byla etiketa v řadě firem vnímána hlavně jako náklad na dekoraci. V budoucnu ale může ovlivnit i náklady v systému EPR.

Pokud bude ekomodulace poplatků navázána na recyklovatelnost obalu, pak každá součást, která zhorší výslednou třídu obalu, může zvýšit i jeho finanční zátěž. To znamená, že nevhodná etiketa nebude jen technický problém, ale i ekonomický.

Bude tedy čím dál důležitější hodnotit etikety nejen podle ceny za kus, ale podle jejich vlivu na:

  • recyklovatelnost obalu,
  • schopnost reuse,
  • splnění chemických požadavků,
  • potřebu technické dokumentace,
  • a budoucí regulatorní náklady.

    Co by firmy měly dělat už teď
    Největší chyba by byla čekat, až budou zveřejněny všechny prováděcí akty. Už dnes je zřejmé, že firmy budou muset etikety a samolepicí prvky řešit mnohem systematičtěji.

Prakticky to znamená začít si klást správné otázky:

Je etiketa kompatibilní s recyklačním tokem hlavního materiálu?
Umí se čistě oddělit?
Nezanechává lepidlo nebo kontaminanty?
Je vhodná pro reuse systém, pokud o něj firma usiluje?
Obsahuje látky, které budou z hlediska PPWR problematické?
Bude možné její vlastnosti doložit v technické dokumentaci?
Nepokazí právě ona výslednou třídu recyklovatelnosti?

Kdo tyto otázky začne řešit včas, získá náskok. Kdo bude etiketu dál považovat za drobný detail na konci procesu, může velmi rychle zjistit, že právě ona zablokovala compliance celého obalu.

PPWR posouvá etikety a samolepicí prvky z okraje do centra obalové strategie. Už nepůjde jen o vzhled, značku a tisk. Rozhodovat bude chování etikety v celém životním cyklu obalu – od výroby, přes používání, až po recyklaci nebo znovupoužití.

Budoucnost nepatří „krásným etiketám“, ale etiketám navrženým jako součást funkčního cirkulárního systému.

A právě v tom je hlavní vzkaz nové regulace:
etiketa už není detail. Etiketa je compliance.

Zdroj: SYBA

Novinka DFJP úspěšně zakončila výuku v prvním kurzu CŽV zaměřeném na železniční vozidla

Na Dopravní fakultě Jana Pernera Univerzity Pardubice proběhl první běh kurzu programu celoživotního vzdělávání Konstrukce a teorie železničních kolejových vozidel pro potřeby údržby, zaměřený na seznámení účastníků se základními konstrukčními principy kolejových vozidel a faktory ovlivňující bezpečnost jejich provozu. 

Kurz byl realizován formou tří dvoudenních bloků, doplněných o samostudium a průběžné ověřování znalostí prostřednictvím testů. Součástí výuky byly tematické přednášky zaměřené na interakci vozidla a koleje, hlavní mechanické celky vozidel a jejich údržbu, ale také na drážní legislativu.

Po úspěšném absolvování závěrečného testu obdrží všech 25 účastníků kurzu mikrocertifikát v hodnotě 5 ECTS kreditů na úrovni EQF 6, potvrzující jejich nově nabyté odborné kompetence v oblasti teorie a konstrukce kolejových vozidel.

Zdroj: DFJP

MHD jako priorita pro města i ekonomiku. Konference SDP ČR otevřela debatu o dalším rozvoji

Městská hromadná doprava musí být vnímána jako veřejný zájem a zároveň jako klíčová součást fungování měst i celé ekonomiky. Jedním z nejsilnějších sdělení konference Sdružení dopravních podniků ČR RED.02, konané pod záštitou Ministerstva dopravy ČR, byla potřeba silnější podpory MHD na státní úrovni, a to jak v oblasti institucionálního ukotvení, tak stabilního financování.

Na konferenci, které se zúčastnilo 220 odborníků na dopravu, zazněla potřeba posílit roli městské hromadné dopravy na úrovni státu a vést další odbornou diskusi o jejím efektivním institucionálním zajištění. Náměstek ministra dopravy Adam Kalous v této souvislosti podpořil širší debatu o tom, jak lépe ukotvit MHD v rámci státní dopravní politiky. Předseda podvýboru pro dopravu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Martin Kolovratník zdůraznil zejména potřebu stabilního financování pro dopravní podniky a užší spolupráci se sektorem městské dopravy. Současně přislíbil, že Sdružení dopravních podniků ČR bude opět stálým hostem jednání Podvýboru pro dopravu, aby mělo včas informace o připravovaných legislativních změnách a návrzích.
„Městská hromadná doprava potřebuje nejen deklaratorní podporu, ale také předvídatelné a stabilní financování. Dopravní podniky musí mít jistotu, že budou schopny dlouhodobě plánovat provoz i investice. Velmi důležitá je také pravidelná komunikace s odbornou veřejností, a proto jsem rád, že Sdružení dopravních podniků ČR bude znovu stálým hostem jednání Podvýboru pro dopravu,“ uvedl Martin Kolovratník, předseda podvýboru pro dopravu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
Podle Adama Kalouse, náměstka ministra dopravy ČR, je posílení role MHD na úrovni státu logickým krokem. „Městská hromadná doprava už dávno není jen lokálním tématem jednotlivých měst. Její rozvoj souvisí s legislativou, financováním, energetikou, dekarbonizací i mobilitou pracovního trhu. Proto je důležité hledat cesty, jak tuto oblast na státní úrovni systematicky posilovat a zajistit její provázání například s dálkovou železniční dopravou, kterou objednává stát.“
První diskusní blok konference se věnoval otázce, zda je MHD skutečně vnímána jako veřejný zájem a jakou roli mají při jejím rozvoji stát, samosprávy a byznys. V debatě vystoupili prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček, náměstek ministra dopravy ČR Adam Kalous a náměstkyně primátora města Bratislavy Tatiana Kratochvílová. Tématy byly mimo jiné dopady dekarbonizačních závazků, nedostatek financí na modernizaci, tlak na rozpočty měst, preference MHD ve veřejném prostoru i personální krize v dopravě.
Zdeněk Zajíček ve svém vystoupení upozornil, že doprava i průmysl se dnes potýkají s rostoucí regulatorní zátěží. „Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, jak rychle dekarbonizovat dopravu, ale zároveň si uvnitř vytváří další bariéry. Pokud chceme, aby veřejná doprava i ekonomika obstály, musíme zvýšit kapacitu infrastruktury a začít snižovat zbytečnou byrokracii.“
Tatiana Kratochvílová z Bratislavy zdůraznila, že o atraktivitě MHD rozhoduje především její kvalita a spolehlivost. „Chceme-li, aby lidé více cestovali městskou hromadnou dopravou, musíme jim nabídnout službu, která je rychlá, pohodlná a důvěryhodná. Pro samosprávy je to ale běh na dlouhou trať – legislativa na nás klade stále vyšší nároky, zatímco finanční možnosti měst jsou omezené a bez evropských dotací bychom řadu investic vůbec nemohli realizovat.“
Druhý diskusní blok se zaměřil na trendy a budoucnost MHD. Zazněla témata umělé inteligence, digitalizace, autonomních technologií, antikolizních systémů, kybernetické bezpečnosti, ale také otázka budoucích pohonů a proměny očekávání cestujících. Diskutující se shodli, že budoucnost veřejné dopravy nebude stát jen na nových technologiích, ale i na schopnosti dopravních podniků a měst tato řešení financovat, integrovat a srozumitelně nabídnout cestujícím jako kvalitní službu.
„Veřejná doprava dnes nestojí jen před technologickou změnou, ale i před zásadní společenskou výzvou. Nestačí pořizovat moderní vozidla. Musíme vytvářet podmínky, aby MHD byla rychlá, dostupná, bezpečná a přirozeně preferovaná volba pro každodenní cestování,“ uvedl Tomáš Pelikán, předseda Sdružení dopravních podniků ČR.
Konference RED.02 znovu potvrdila, že městská hromadná doprava není jen službou pro přepravu lidí, ale jedním ze základních předpokladů fungování moderních měst, trhu práce i udržitelného rozvoje. Sdružení dopravních podniků ČR proto považuje za zásadní, aby MHD získala silnější oporu v legislativě, financování i institucionálním zajištění na úrovni státu. Konference se konala pod záštitou Ministerstva dopravy ČR a díky podpoře partnerů.
Zdroj: DPMO

Nejvyšší ceny paliv v úterý vzrostou o desítky haléřů, nafta bude za 43,63 Kč/l

Nejvyšší přípustné ceny paliv, které denně určuje stát, v úterý opět o desítky haléřů vzrostou. Maximální povolená cena nafty se oproti dnešku zvýší o 77 haléřů na 43,63 Kč za litr. Benzin bude možné prodávat maximálně za 42,55 Kč za litr, tedy o 36 haléřů dráž než dnes. Vyplývá to z cenového věstníku, který včera odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí. Stát bude cenový strop na paliva stanovovat i v květnu.

Vláda dnes rozhodla, že regulace marží i snížení spotřební daně z nafty budou pokračovat i v květnu. Maximální přípustná marže obchodníků s palivy od května vzroste o 50 haléřů na tři koruny za litr. Upraví se také systém výpočtu denního cenového stropu na benzin a naftu, nově bude vycházet z třídenního průměru velkoobchodních cen. Snížení spotřební daně naopak zůstane beze změny.

Vláda na začátku dubna rozhodla o zastropování marží distributorů paliv, současně schválila snížení spotřební daně na naftu. Marži obchodníků s palivy stanovila na maximálně 2,50 Kč za litr nafty i benzinu. Spotřební daň u nafty dočasně klesla z původních 9,95 koruny za litr na 8,011 Kč za litr. U benzinu zůstala na 12,84 Kč za litr.

Ministerstvo financí ceny v současnosti počítá z kombinace průměru velkoobchodních denních indexů společností Čepro, Orlen a MOL, dále denní kotace burzovní organizace Platts, maximální marže obchodníků a daní. Výjimkou jsou prémiové produkty, na které se omezení nevztahují.

Pohonné hmoty začaly rychle zdražovat po americkém a izraelském útoku na Írán na přelomu února a března. Růst cen paliv se promítl i do celkové inflace v Česku, v březnu zrychlila na 1,9 procenta z únorových 1,4 procenta.

Zdroj: ČTK

Silniční inspekce vybrala za devět měsíců na pokutách a kaucích 46 milionů Kč

Inspekce silniční dopravy (INSID) za devět měsíců svého působení uložila pokuty a kauce za 46,23 milionu korun, z toho téměř 20 milionů připadá na první čtvrtletí tohoto roku. V 888 případech inspektoři zakázali řidičům pokračovat v jízdě do odstranění závady. Z 16.222 zkontrolovaných vozidel, převážně nákladních aut a autobusů, odhalila inspekce závady u 3663 z nich. Nejčastějšími problémy bylo nedodržování povinných přestávek a přetížení kamionů. ČTK o tom informovala inspekce v tiskové zprávě.

Inspekce uložila 2614 pokut v souhrnné výši 5,55 milionu korun a na 1383 kaucích vybrala 40,68 milionu korun. Dalších 2018 případů předali inspektoři do správního řízení, ve kterém o sankci rozhodne kraj nebo obec s rozšířenou působností. „Naším cílem není omezovat poctivé dopravce, ale postihovat ty, kteří vědomě hazardují, ohrožují bezpečnost a ničí trh nekalou konkurencí,“ uvedla ředitelka INSID Lenka Ptáčková Melicharová.

Inspekce zkontrolovala 8102 vozidel českých dopravců, z nichž 23,19 procenta bylo závadových. U 8120 vozidel zahraničních dopravců zjistili inspektoři závadu ve 21,97 procenta případů. Nejčastěji měli problémy dopravci z Polska, Maďarska, Slovenska a Rumunska. Nejvyšší podíl závad pak vykazovali dopravci z Rumunska, Bulharska, Polska a Slovenska.

Nejčastějším problémem zůstává nedodržování sociální legislativy, tedy maximální doby řízení, povinných přestávek a odpočinku. „Řidiči mají jasně daná pravidla, jedním z nich je povinnost čerpat přestávku po 4,5 hodiny jízdy. Přesto se v praxi setkáváme s případy, kdy je tento limit výrazně překračován. Nedodržování těchto pravidel přitom vede k únavě a nepozornosti, což je významným rizikovým faktorem při řízení,“ uvedl odborný poradce INSID Josef Matěj. Problémem jsou i nelegální zásahy do tachografů nebo emisních systémů.

Inspekce se zaměřuje také na přetížené kamiony, které představují bezpečnostní riziko. Každá tuna nad povolený limit prodlužuje brzdnou dráhu, zhoršuje ovladatelnost vozidla a zvyšuje riziko nehod i rozsah škod. Při kontrolách souprav na základě dat z vysokorychlostních vah bylo přetížených 67,81 procenta z nich. Inspektoři se často setkávají také s porušováním zákazu jízd o víkendech a státních svátcích, přestupek zjistili ve 41,34 procenta případů.

V poslední době se INSID častěji zaměřuje na konkrétní problémy a rizikové dopravce a zapojuje se do mezinárodní spolupráce. Jedna taková kontrolní akce se zaměřila například na technický stav dálkových autobusů z jihovýchodní Evropy, dodržování víkendových zákazů jízd. S pražským magistrátem kontrolovala stav takzvaných pseudoveteránů. Inspekce připravuje akci proti podvodům s tachografy, kdy někteří řidiči obcházejí pravidla například výměnou karet během jízdy.

Inspekce silniční dopravy vznikla loni 1. července transformací Centra služeb pro silniční dopravu.

Zdroj: ČTK

ČR není připravena na efektivní výstavbu vysokorychlostních železnic

Česko zatím není připraveno na efektivní výstavbu sítě vysokorychlostních železničních spojení, kterou plánuje dokončit přibližně do roku 2050. Stát zatím nevytvořil věcné podmínky pro výstavbu sítě a neurčil ani zdroje financování. Neukončil jednání se sousedními státy o jejich propojení a neprokázal plně očekávané přínosy. Předpokládané úspory nákladů mohou být výrazně nižší nebo se vůbec nepotvrdí. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad při kontrole peněz na přípravu výstavby rychlých železničních spojení. Podle ministerstva dopravy jsou ale závěry NKÚ překonané, protože projekt rychlých spojení je už aktualizovaný.

Kontrolní úřad prověřoval, zda peníze na tato spojení byla vynakládána účelně, hospodárné a v souladu s právními předpisy. Kontroloval ministerstvo dopravy a Správu železnic v letech 2020 do října 2025. Od ledna 2020 do konce roku 2021 byl ministrem dopravy nynější průmyslu Karel Havlíček (ANO). Po něm nastoupil nynější předseda ODS Martin Kupka.

Podle NKÚ existuje významné riziko, že se očekávané přínosy, jako je úspora času, rozvoj regionů nebo úspora nákladů dopravců, nenaplní. Jako příklad uvádí, že k úspoře času je nutná výstavba ucelených tras i modernizace nádraží, ale třeba železniční uzel Praha se má modernizovat až v roce 2047. Přitom vysokorychlostní trať Praha – Brno má být zprovozněna už do roku 2036.

„Předpokládaný rozvoj regionů je zase u některých úseků v přímém rozporu s očekávanou úsporou času. Rozvoj regionů je totiž podmíněn zastávkami a sjezdy na trati,“ upozorňuje úřad. S odvoláním na zprávu Evropského účetního dvora uvádí, že každá mezistanice na vysokorychlostní trati představuje prodloužení celkové jízdní doby v průměru o čtyři až 12 minut. Uvádí také, že v době kontroly nebyla platná ani jedna mezinárodní smlouva o novém přeshraničním spojení a jednání se sousedními státy dosud neskončila.

„Stát i Správa železnic se nově soustředí na vybudování páteřní sítě, ta propojí hlavní směry v Česku s evropskými koridory. Tento přístup významně snižuje celkové náklady a umožňuje realističtější financování i etapizaci,“ reagovalo na závěry NKÚ ministerstvo dopravy. Dodalo, že společně se Správou železnic pokračuje v jednání se zahraničními partnery. Například český a slovenský ministr dopravy podepsali nedávno memorandům, které má usnadnit čerpání evropských peněz na vysokorychlostní tratě.

NKÚ také prověřil 15 veřejných zakázek zaměřených na přípravu rychlých železničních spojení za 2,5 miliardy korun. U některých zjistil zvyšování vysoutěžených cen, a to až o 126 procent. Tento nárůst umožnila podle úřadu změna zákona o zadávání veřejných zakázek z roku 2023, která u nadlimitních zakázek zrušila 30procentní limit pro přípustné navýšení vysoutěžené ceny. „Podle NKÚ se kvůli této změně stává zadávací řízení na nadlimitní sektorové veřejné zakázky formálním. Změna totiž umožňuje navyšovat ceny vzešlé ze soutěžního prostředí, čímž dochází k deformování trhu sektorových zakázek. To ve svém důsledku vytváří předpoklady pro nehospodárné vynakládání peněžních prostředků,“ píše úřad v tiskové zprávě.

NKÚ uvedl, že minimální investiční náklady na výstavbu sítě vysokorychlostních železnic se odhadují na 737 miliard korun. Na přípravu už Správa železnic vynaložila do poloviny loňského roku 5,6 miliardy. A ačkoli vláda není schopna hradit výstavbu z vlastních zdrojů, nebyly zdroje financování ještě loni v říjnu určeny.

Ministerstvo dopravy ale uvádí, že celkové náklady na financování základní sítě se snížily z dříve plánovaných 1,2 bilionu korun na polovinu. Navíc pokračuje vyjednávání na evorpské úrovni a příprava alternativních zdrojů financování například ve formě PPP projektů. „Pro určení přesného harmonogramu realizace jednotlivých staveb bude klíčové vědět, s jakou mírou spolufinancování z Evropské unie může stát v nadcházejících letech počítat. Členské státy by tuto informaci měly mít na podzim letošního roku,“ uvedlo ministerstvo.

Ministerstvo upozornilo i na to, že všechny připravované VRT jsou zakotveny v unijním nařízení o síti TEN-T. Je to závazný předpis nejen v Česku, ale i v sousedních zemích.

Zdroj: ČTK

Proč vás vaše matrace připravuje o energii – a jak to změnit

Pondělní ráno. Budík zazvoní v sedm. Natáhnete ruku, abyste ho umlčeli, a pak se pokusíte vstát. Jenže místo osvěžení přichází těžká mlha v hlavě, ztuhlá záda a pocit, jako byste celou noc přenášeli stěhovací krabice místo toho, abyste skutečně odpočívali. Dáte si kávu. Pak druhou. Odpoledne vám myšlenky bloudí, soustředění je ta tam a podrážděnost? Ta přichází spolehlivě a bez pozvání.

Říkáte si: „Mám moc práce. Jsem ve stresu. Potřebuji dovolenou.“

Ale co když za tím vším stojí něco mnohem prozaičtějšího? Co když viník leží doslova pod vámi každou noc?

Unavená matrace = unavený člověk

Tělo a mozek se regenerují výhradně během spánku. Klíčová je zejména hluboká REM fáze – a do té se dostanete jen tehdy, když je vaše tělo skutečně uvolněné. Matrace, která nepodpírá páteř správně, způsobuje, že svaly se nikdy plně neuvolní. Je to jako nabíjet telefon přes poškozený kabel – zelená kontrolka svítí celou noc, ale ráno je baterie stále na třiceti procentech.

Špatný spánek způsobený nevhodnou matrací se projevuje velmi konkrétními symptomy:

– Přetrvávající únava i po dostatečně dlouhém spánku

– Potíže se soustředěním a zapomínání

– Zvýšená podrážděnost a emoční nestabilita

– Snížená imunita a pomalejší regenerace

– Neodolatelné chutě na sladké a kofein jako náhradní zdroje energie

Pokud vám tento seznam zní povědomě, není to náhoda.

Co konkrétně vaše matrace dělá špatně

Stará nebo nevhodně zvolená matrace pracuje proti vám ze dvou důvodů – a oba jsou aktivní každou noc, tiše a vytrvale.

1. Nepodpírá páteř v přirozené poloze

Každý člověk má jiné tělo, jiná tlaková místa a jiný způsob spaní. Matrace, která tuto individualitu ignoruje, způsobuje, že páteř leží v nesprávném zakřivení celou noc. Svaly se napínají tam, kde by se měly uvolňovat. Místo regenerace probíhá mikroskopické přetížení – hodinu za hodinou, noc za nocí.

2. Narušuje spánkové cykly mikrobuzeními

I když si to ráno nepamatujete, vaše tělo se v noci budí – kvůli nepohodlnému tlaku, přenosu pohybu od partnera nebo prostě proto, že matrace tlačí zpátky tam, kde by měla pohlcovat. Každé takové mikrobuzení vás posílá zpátky na začátek spánkového cyklu – znovu a znovu, jako Sisyfa s jeho kamenem.

 

Správná matrace: na co se zaměřit

Při výběru se řiďte dvěma klíčovými parametry:

Tvrdost odpovídající vaší váze a poloze spaní:

– Spáči na boku a lehčí postavy → Soft nebo Medium

– Kombinovaný spáč průměrné váhy → Medium

– Spáči na zádech nebo vyšší váha → Hard

– Sportovci s nároky na pevnou oporu → Hard

Konstrukce, která skutečně pracuje:

Taštičkové pružiny uzavřené v samostatných kapsách jsou zlatým standardem. Pohybují se individuálně, reagují na přesné rozložení tlaku a nevytváří trampolínový efekt, kdy pohyb jedné části matrace ovlivňuje celou plochu. Ideální jsou matrace se 7zónovým systémem pružení, který anatomicky reaguje na každou část těla zvlášť.

 

Naše doporučené matrace Royal Comfort

Pokud rozpoznáváte výše popsané příznaky a chcete jednat, tady jsou konkrétní řešení:

🥇 Matrace Royal II. – naše absolutní jednička

Čtyřicet centimetrů kvalitního spánku. To je Royal II. – matrace, která kombinuje integrovaný latexový topper z přírodního latexu nejvyšší kvality s tvrdostí MEDIUM a antibakteriálním potahem Royal Silver prošitým stříbrem. Výsledkem je spánek, který připomíná ten nejlepší hotelový pokoj – jenže doma, každou noc.

Latex reaguje na každý pohyb těla s přesností hodinářského stroje. Tvaruje se podle vás, pohlcuje tlaková místa a přitom páteř drží v dokonalé přirozené poloze. Stříbrný potah pak zajišťuje hygienické, čisté spánkové prostředí bez bakterií a zápachu.

Proč ji zvolit? Pokud spíte na boku nebo kombinovaně, preferujete středně tvrdý spánek a chcete matraci, která vydrží a skutečně funguje – Royal II. je jasná volba.

💎 Matrace Diamond – pro ty, kdo chtějí opravdovou oporu

Třicet tři centimetrů, 7 zón taštičkových pružin, tvrdost HARD a oboustranné použití. Matrace Diamond je pro ty, kteří nechtějí kompromisy – chtějí pevnou, spolehlivou oporu, která podpoří záda při každé poloze spaní.

Potah Royal Silver s obsahem stříbra aktivně brání množení bakterií, vrstva Performance pěny přidává precizní komfort a oboustranná konstrukce výrazně prodlužuje životnost matrace. Sedmizónový systém pružení pracuje přesně tam, kde to vaše tělo potřebuje – jemněji na ramena, pevněji na bedra.

Proč ji zvolit? Spíte na zádech, máte vyšší váhu nebo jednoduše potřebujete pevnou oporu? Diamond vám dá přesně to, co hledáte.

☁️ Matrace Comfy – luxus, který pocítíte hned první noc

Třicet centimetrů, potah s kašmírem, tvrdost MEDIUM a oboustranné použití. Comfy je matrace, která vás přivítá jako teplý objetí – a přitom vás celou noc drží v dokonalé poloze díky 7zónovému systému taštičkových pružin.

Luxusní potah Linen prošívaný speciálním hypoalergenním vláknem je ideální volbou pro alergiky a osoby s citlivou pokožkou. Chrání před podrážděním a zajišťuje zdravé, bezpečné spánkové prostředí. Pěnové pouzdro s vyztuženým bokem pak přidává stabilitě matrace i pevný okraj pro pohodlné sezení.

Proč ji zvolit? Chcete středně tvrdou matraci s dotykem luxusu a přitom praktickým řešením pro každodenní použití? Comfy je odpověď.

🌙 Matrace Dreamify – každý si přijde na své

Dvacet šest centimetrů, manipulační uši pro snadnou manipulaci, snímatelný a pratelný potah – a především výběr tvrdosti SOFT / MEDIUM / HARD / VERY HARD. Dreamify je matrace pro ty, kteří přesně vědí, co chtějí, nebo naopak teprve hledají.

Oboustranná matrace s taštičkovými pružinami v 5 zónách nabízí váhové doporučení až do 150 kg a díky manipulačním uším ji zvládnete přemístit i sami. Pratelný potah Modena – snímatelný a pratelný na 40 °C – zajišťuje dlouhodobou hygienu bez kompromisů.

Proč ji zvolit? Chcete matraci, která se přizpůsobí vašim preferencím tvrdosti, snadno se udržuje a zvládne i vyšší váhové zatížení? Dreamify je flexibilní řešení pro každého.

🌿 Topper Latex – jednoduché řešení bez výměny matrace

Není vždy nutné měnit celou matraci. Pokud je vaše současná matrace ještě v dobrém stavu, ale prostě vám chybí trocha měkkosti a komfortu, Topper Latex je elegantním a ekonomickým řešením.

Šest centimetrů latexové pěny nejvyšší kvality přidá vaší matraci zcela nový rozměr pohodlí – tvaruje se podle těla, reaguje na pohyb a zároveň udržuje přirozené zakřivení páteře. Latex je přirozeně hypoalergenní, odolný a trvanlivý.

Proč jej zvolit? Pokud nechcete investovat do nové matrace, ale přesto chcete výrazně zlepšit kvalitu svého spánku – topper je nejrychlejší a nejdostupnější cesta.

Únava není osud

Chronická denní únava, rozptýlenost a podrážděnost nejsou nutně výsledkem přepracování nebo špatné stravy. Velmi často stojí na začátku celého řetězce jeden jediný přehlížený viník: matrace, která dávno přestala plnit svůj účel.

Investice do kvalitní matrace není rozmar ani luxus. Je to investice do 30 % vašeho života – do těch hodin, kdy se tělo a mysl opravují, obnovují a připravují na další den.

Prohlédněte si kolekci matrací Royal Comfort na https://eshop.royalcomfort.cz/matrace/ – a udělejte první krok k ránu, na které se budete těšit.

Nevíte si rady s výběrem? Kontaktujte nás – poradíme vám s výběrem matrace přesně na míru vašim potřebám, váze i způsobu spaní.

Historické i akrobatické stroje otevřely v Plasích sezonu leteckých show

Novou sezonu leteckých přehlídek tento víkend tradičně otevřela dvoudenní akce Den ve vzduchu na letišti v Plasích na severním Plzeňsku. Na letišti místního aeroklubu viděly tisíce lidí po oba slunečné dny přes tři hodiny nabité leteckými ukázkami historických, vojenských i akrobatických letadel. Některé ukázky viděli diváci premiérově, řekl ČTK mluvčí akce Jonáš Novotný.

„Jsme každoročně otvírák letecké sezony nejen v České republice, ale i evropské. I proto se k nám piloti tak hlásí, protože se po zimě už těší do kokpitu. Letos jsme tu měli kromě českých pilotů také Brita, Nizozemce, Italy nebo Francouze,“ řekl. Slunečné počasí pomohlo i zájmu diváků. Největší letecká přehlídka na západě Čech měla podle Novotného největší návštěvnost za poslední roky. „Loni jsme měli asi 18.000 návštěvníků, letos to bude určitě víc,“ řekl.

Na leteckou show se do Plas jezdí na jaře přes dvě desetiletí. Tradičním hostem leteckého dne je jeden z nejlepších akrobatických pilotů na světě Martin Šonka na stroji Extra 300SR. Svou víc než desetiminutovou ukázku, naplněnou nejsložitějšími akrobatickými prvky, doplnil také o živý komentář z kabiny, přestože v některých momentech dosahoval vysokého přetížení. Jeho další ukázka byla v inovovaném letounu Zlín Z-242L, který se poprvé představil na veřejné airshow.

Akrobacii předvedla také skupina Bemobox na šesti letadlech Zlín, kluzák Schleicher ASK-21 za živého doprovodu smyčcové skupiny Inflagranti nebo poprvé v ČR italská akrobatická formace Ttake Aerobatic Team se synchronizovanou show dvou vojenských cvičných letounů Yakovlev Yak-52.

„Ve světové premiéře jsme viděli společnou ukázku dvou proudových letounů Fouga CM.170 Magister a premiéru měl u nás v Plasích letoun OV-10B Bronco,“ řekl Novotný. Dvouocasý lehký bojový a pozorovací letoun s prosklenou kabinou Bronco je známý zejména z války ve Vietnamu.

Druhou světovou válku připomněl jeden z nejlepších stíhacích letounů války P-51D Mustang Little Rebel, ve světové premiéře se s dynamickou ukázkou představil Piper L-4 Grasshopper – lehký průzkumný letoun, který sloužil jako „oči velitelů“ nad bojištěm a který se stal symbolem konce druhé světové války a osvobození západních Čech.

Z historických strojů se představila také sestava německých dvouplošníků Bücker 131 Jungmann z druhé světové války, sovětský cvičný letoun Jakovlev JAK C-11 nebo americký stroj Stinson AT-19B z roku 1942.

Letové ukázky, které byly po oba dny mezi 13:30 a 16:30, doplnil dopoledne program s atrakcemi pro děti i dospělé či rozhovory s piloty. Letový program zahájily přeletem armádní letouny JAS-39 Gripen.

Zdroj: ČTK

Na Jablonecku při čelním střetu dvou aut zemřel v noci mladý řidič

Mladý řidič zemřel v sobotu večer na Jablonecku při čelním střetu dvou osobních aut poté, co ze zatím nezjištěných důvodů v mírné levotočivé zatáčce přejel do protisměru. Tragická nehoda se stala po 23:00 na silnici I/10 v katastru obce Malá Skála. ČTK to řekla regionální mluvčí policie Ivana Baláková.

Mladý řidič jel s vozem Fiat Punto ve směru od Turnova na Železný Brod, čelně se střetl s protijedoucí Škodou Superb. „Řidič za volantem fiatu při tom bohužel utrpěl zranění neslučitelná se životem, kterému na místě podlehl. Okolnosti tragické události dokumentují jablonečtí dopravní policisté,“ dodala Baláková.

Duben je v Libereckém kraji z pohledu dopravních nehod nejtragičtějším měsícem letošního roku. Zemřeli při nich čtyři lidé, což je o jednoho více než za první tři měsíce roku. Na začátku dubna zemřel po čelním střetu s nákladním vozem na silnici I/38 u Bezdězu na Českolipsku senior, který řídil Škodu Fabia. O pár dnů později nepřežil náraz do stromu na silnici mezi Jilemnicí a Mříčnou na Semilsku pětaosmdesátiletý řidič osobního vozu Kia Ceed. Tragická byla i nehoda z 11. dubna u Dubé na Českolipsku, kdy po střetu s osobním vozem na silnici I/9 zemřela motocyklistka.

Zdroj: ČTK

Pražské letiště odbavilo za čtvrtletí 3,54 mil. lidí, meziročně o 10,7 pct. více

Za první čtvrtletí Letiště Václava Havla odbavilo 3,540.350 lidí, meziročně o 342.946 více. Jen v březnu prošlo letištěm přes 1,3 milionu cestujících, loni 1,21 milionu. V žebříčku států podle počtu cestujících se propadly Spojené arabské emiráty. V lednu a únoru tam odletělo 139.315 lidí, v březnu po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě 21.259 lidí. Dubaj vypadla z březnového žebříčku 15 nejoblíbenějších destinací, v únoru skončila s 47.641 pasažéry čtvrtá. Vyplývá to z dat uveřejněných na webu letiště.

Za celý loňský rok odbavilo ruzyňské letiště přes 17,75 milionu cestujících, přiblížilo se tak k 17,8 milionu cestujících v rekordním roce 2019.

Za první tři měsíce roku nejvíce lidí z Ruzyně odletělo do Velké Británie, a to 507.108, jen v březnu 193.586. Londýn také vede žebříček destinací, v březnu byl cílem 101.749 cestujících, od začátku roku 270.718. Mezi 15 nejoblíbenějšími městy figuruje také Manchester, který v březnu skončil osmý.

Za Británií je v pořadí zemí Itálie, kam v březnu zamířilo 167.394 cestujících, z nich letělo 52.687 lidí do Milána a 51.770 do Říma. Třetí skončilo Španělsko se 140.818 cestujícími, nejčastěji mířili do Barcelony, Madridu a Malagy.

V pořadí států je na čtvrtém místě Francie, následuje Německo, Nizozemsko, Turecko a Egypt. Mezi nejoblíbenějšími městy skončila za Londýnem Paříž, kam zamířilo 68.888 cestujících, následoval Amsterodam s 58.906 cestujícími.

Proti loňskému prvnímu kvartálu vzrostla hmotnost přepraveného nákladu. Zatímco loni za první čtvrtletí letiště přepravilo 17.497 tun, letos 27.585 tun, tedy o 58 procent více. V březnu byla hmotnost přepraveného nákladu 8213 tun, loni 6476. Za celý loňský rok byla hmotnost přepraveného nákladu 96.481 tun, za rok 2024 to bylo 65.306 tun.

Od začátku roku evidovali na letišti 7,5procentní nárůst vzletů a přistání, jejich počet vzrostl na 29.337. Jen za březen jich bylo 10.735, meziročně o 5,4 procenta více.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář

VEHITS

EASTLOG

URBIS