Vznik cyklotrasy vedoucí od brněnského nákupního centra Královo Pole k opravenému nádraží nebo zázemí pro pečovatelskou službu v Charbulově ulici v Brně schválil na svém posledním zasedání řídicí výbor Brněnské metropolitní oblasti. Tvoří jej zástupci Brna, kraje a okolních obcí, kteří chtějí na čtyři převážně dopravní projekty vynaložit 83 milionů korun z evropských dotací. Magistrát o tom informoval v tiskové zprávě.

Jedním z podpořených projektů je cyklotrasa propojující ulici U Červeného mlýna a Myslínovu v části Královo Pole. „Úsek dlouhý 1521 metrů povede od nákupního centra až k nádraží. Trasa je součástí nadregionální cyklostezky vedoucí z centra Brna směrem na Českou, Lelekovice a Kuřim a figuruje ve strategických plánech rozvoje cyklodopravy města i kraje,“ řekla primátorka Markéta Vaňková (ODS).

Dotace z nástroje integrovaných územních investic (ITI) dosahuje 21,8 milionu korun, hotovo by mělo být příští rok v listopadu. Od napojení na nádraží město očekává také to, že stezka lidem usnadní přestup na vlaky a další linky MHD.

V oblasti dopravy podpořil řídicí výbor také vytvoření cyklopodjezdu mostu na silnici v Ivančicích a výstavbu úseku cyklostezky v Bílovicích nad Svitavou. Odkloní cyklisty z frekventované silnice a napojí se na nově vzniklou lávku přes řeku Svitavu. Oba projekty si kladou za cíl zvýšit bezpečnost pro cyklisty i pěší. Dotace činí 51,1 milionu korun.

Posledním podpořeným projektem bylo zřízení zázemí pro terénní pečovatelskou službu v Charbulově ulici. Záměr obsahuje stavbu dvoupodlažní budovy, která naváže na stávající objekt, a modernizaci vybavení. Cílem je poskytovat kvalitnější péči seniorům i dalším potřebným skupinám. Dotace dosahuje 10,5 milionu korun.

V současném programovém období vzniká 117 projektů v hodnotě 7,3 miliardy korun. Celková alokace pro roky 2021 až 2027 je osm miliard. Další výzvy, vyhlášené na jaře, se budou týkat například výstavby a modernizace přestupních terminálů, výstavby cyklostezek, sociálního bydlení nebo prodloužení infrastruktury pro veřejnou drážní dopravu.

Zdroj: ČTK

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna změnil dvě ze šesti pokut, které jeho úřad vyměřil šesti firmám za kartelové dohody při zakázkách na železnici. Na základě podaného rozkladu Mlsna firmě AŽD Praha snížil původní sankci o víc než 34 milionů na 17,86 milionu korun. Firmě EPLcond naopak sankci zvýšil o 1,2 milionu korun na 24 milionů korun. Rozhodnutí je pravomocné, antimonopolní úřad o tom informoval v tiskové zprávě.

ÚOHS letos v červenci informoval o tom, že pokutami v celkové výši 157,7 milionu korun potrestal firmy ATE, AŽD Praha, EPLcond, MONZAS, První SaZ Plzeň a STARMON. Pokuty dostaly za sérii kartelových dohod při zakázkách týkajících se oprav, úprav nebo modernizací signalizačních a zabezpečovacích zařízení na přejezdech a v železničních stanicích. Úřad dospěl k závěru, že dohodami těchto šesti firem bylo ovlivněno 26 veřejných zakázek z let 2015 až 2021 v celkové hodnotě přesahující 850 milionů korun.

Všechny firmy přistoupily na takzvané narovnání, své jednání přiznaly a dosáhly tak snížení pokuty o 20 procent. AŽD Praha a EPLcond ale podaly rozklad proti výši stanovené pokuty.

Předseda antimonopolního úřadu se při rozhodování o rozkladech neshodl se závěry svého úřadu, protože podle něj nerespektovaly principy spravedlnosti a přiměřenosti trestu s ohledem na míru zapojení firem do kartelové dohody. „Zatímco společnost AŽD Praha se účastnila dohod o pouze dvou zakázkách v celkové hodnotě okolo 30 milionů korun, dohody dalších účastníků kartelu byly o zakázkách s řádově vyššími hodnotami (u jednotlivých účastníků kartelů v rozmezí přibližně 270 až 870 milionů korun). Z tohoto důvodu předseda Úřadu upravil pokutu pro AŽD Praha na výsledných 17,862.000 korun,“ uvedl úřad.

Podle interního auditu AŽD Praha nešlo o selhání systému, ale o chybu jednotlivce, uvedl mluvčí společnosti Jiří Dlabaja. Na základě toho firma zavedla preventivní opatření a zpřísnila interní pravidla. „Vnímáme, že tyto skutečnosti a naši okamžitou reakci zohlednil i ÚOHS a původní pokutu výrazně snížil,“ sdělil ČTK Dlabaja.

Firma EPLcond se podílela na dohodách u zakázek, jejichž hodnota přesahovala 300 milionů korun. Mlsna jí pokutu o 1,2 milionu zvýšil na výsledných 24,047.000 korun, protože rozhodnutí první instance vycházelo při výpočtu sankce z obratu firmy za jiné účetní období.

Rozhodnutí předsedy ÚOHS je pravomocné, firmy nyní musí pokuty zaplatit. Rozhodnutí předsedy mohou napadnout žalobou u krajského soudu v Brně, povinnost uhradit sankci to ale neovlivňuje.

Ostrava by v roce 2028 chtěla zahájit přestavbu prostoru před hlavním nádražím v centrálním městském obvodu Moravská Ostrava a Přívoz. Krajské město projekt připravuje souběžně s modernizací železničního uzlu, kterou má Správa železnic dokončit v roce 2034. Novinářům to sdělila mluvčí magistrátu Gabriela Pokorná.

Studii možné budoucí podoby lokality pro město vytvořil ateliér CASUA, který už s městem uzavřel i smlouvu na zpracování projektové dokumentace. „Podle aktuálního harmonogramu má být hrubopis dokumentace hotov v roce 2026. O rok později, tedy v roce 2027, město plánuje získat stavební povolení a vyhlásit zhotovitele,“ uvedla náměstkyně primátora pro strategický rozvoj Lucie Baránková Vilamová (ANO).

Přestavba by měla být hotová v roce 2031. Návrh počítá se zásadní proměnou přestupního uzlu, která by měla usnadnit přestupy mezi jednotlivými druhy veřejné dopravy. Trasy k nástupištím budou kratší a bezbariérové. Prostor má oživit zeleň, vodní prvek i výtvarná díla. Po proměně by lokalita měla být přehlednější a usnadnit cestujícím orientaci.

Plánované podchody na nástupiště budou ústit v novém proskleném vestibulu před historickou budovou v místě dnešního zastřešení. Denní světlo vestibulu zajistí střešní světlík. Současné velké přístřešky pro MHD nahradí menší.

„Dnešní zastřešení předprostoru nádraží, které tvarově vychází z geometrie stávající smyčky tramvaje, bude nahrazeno novým, které bude tvarově vycházet z pohybu cestujících v novém přestupním terminálu. V rámci tohoto nového zastřešení dojde k rozšíření ploch nádraží o schodiště a eskalátory do podzemních podchodů k vlakům,“ uvedl architekt Oleg Haman ze společnosti CASUA.

Zakázku na projekt úpravy prostoru před ostravským hlavním nádražím vyhlásilo město poprvé na podzim 2024, avšak bez úspěchu. Do opakované soutěže z letošního ledna se přihlásili čtyři zájemci. Vítězem se na jaře stala společnost CASUA, která nyní společně s městem, Městským ateliérem prostorového plánování a architektury a Poradní architektonickou skupinou dopracovává finální podobu řešení.

„Projekt je financován kombinací městských prostředků, investic Správy železnic a evropských fondů. Zatímco modernizace železničního uzlu přesahuje 25 miliard korun, přestavba přednádraží by měla stát jednotky miliard korun,“ uvedla Pokorná.

Zdroj: ČTK