Domů Blog

Pražské letiště očekává, že v zimě odbaví stejně jako loni 6,6 mil. cestujících

Od
Karolína Vágnerová
-

Pražské letiště očekává, že v letošní zimní sezoně odbaví stejně jako loni zhruba 6,6 milionu cestujících. Novinářům to dnes řekl Jiří Vyskoč, výkonný ředitel Rozvoje leteckého obchodu Letiště Praha. Počet destinací by měl vzrůst z loňských 130 na 145 v letošní zimní sezoně, 20 destinací bude nových. Přibude také devět nových dopravců a celkem jich bude 69.

Zimní sezonu stejně jako letní ovlivní podle Vyskoče konflikt na Blízkém východě, který zvýšil cenu leteckého paliva. Výsledkem je mimo jiné pokles sedačkové kapacity u některých destinací, vedle toho ale několik nových linek přibude. Celková plánovaná sedačková kapacita tak pro letošní zimní sezonu dosáhne 7,8 milionu, což je meziročně o 0,7 procenta více.

Nejvíce nových letů z Prahy zahájí v zimní sezoně podle Vyskoče společnost Wizz Air, létat bude například do Palerma, Popradu, Sarajeva či Vilniusu. Ryanair posílí linky do Palerma a Turína, easyJet do Hamburgu a Lille.

Mezi nové destinace patří také největší město v Kazachstánu Almaty, kam vypraví cestující společnost VietJet Air. VietJet Air nabídne v zimě jako novou destinaci také vietnamskou Hanoj. Se společností Jazeera Airways mohou cestující nově vyrazit do Kuvajtu a s Fly2Galicia do španělského Santiago de Compostela.

Nejpopulárnější destinace ale zůstanou i letos v zimě stejné, nejvíce lidí bude cestovat do Londýna, Istanbulu, Frankfurtu, Amsterdamu a Paříže, očekává Vyskoč. Nejvíce destinací, kam mohou lidé v zimě z Prahy cestovat, nabídne Itálie. V Itálii mohou lidé během zimy vybírat ze 17 destinací, v Británii z 15 destinací a ve Španělsku ze 13.

V zimní sezoně na přelomu let 2024 a 2025 odbavilo pražské letiště 5,8 milionu cestujících, počet destinací tehdy činil 121. Od zimní sezony 2018/2019 do letošní zimní sezony vzrostl počet destinací, kam dopravci z Prahy létají, o 28. Počet dopravců za stejné období vzrostl o 12.

Zdroj: ČTK

ŘSD počítá se stavbou plánovaného obchvatu Šumperka nejdřív v roce 2032

Od
Karolína Vágnerová
-

Se zahájením stavby téměř deset kilometrů dlouhého obchvatu Šumperka počítá Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) nejdřív v roce 2032. Do provozu by mohl být uveden v roce 2035. ČTK informaci získala z oznámení záměru pro posouzení vlivů stavby na životní prostředí EIA. Dvoupruhová silnice má odvést část tranzitní dopravy ze Šumperka a okolních obcí a navázat na už dokončený obchvat Bludova. Po průtahu Šumperkem v současnosti projíždějí tisíce aut denně.

„Příprava obchvatu Šumperka pokročila do další fáze. Záměr stavby silnice I/44 jsme předložili k posouzení vlivů na životní prostředí a došlo k zahájení zjišťovacího řízení EIA. Proces nyní prověří dopady stavby na okolní krajinu i lidská obydlí,“ uvedlo ŘSD na síti X.

Obchvat má začínat u mimoúrovňové křižovatky Šumperk-jih a končit napojením na současnou silnici I/44 v Rapotíně. Jeho plánovaná trasa vede přes území Šumperka, Dolních Studének, Vikýřovic, Petrova nad Desnou a Rapotína. Součástí projektu je také přeložka silnice I/11 dlouhá necelých 1,2 kilometru. Samotný obchvat bude podle zvolené varianty měřit zhruba 9,9 kilometru.

ŘSD zatím posuzuje dvě varianty vedení trasy u Dolních Studének. První varianta vede dále od zastavěné části obce a počítá s mimoúrovňovou křižovatkou, zároveň ale dvakrát překračuje řeku Desnou. Druhá varianta počítá s trasou blíže k obci bez budování křižovatky. Ve zbytku trasy jsou obě varianty shodné.

Nová silnice má převést část dopravy ze současných průtahů zastavěným územím. ŘSD očekává zejména zlepšení plynulosti a bezpečnosti provozu a snížení dopravní zátěže v obcích. V okolí nové trasy naopak vznikne nová hluková a imisní zátěž, kterou mají omezit protihluková a další ochranná opatření.

Studie trasy obchvatu Šumperka vznikla v 90. letech minulého století. Přípravu projektu ale komplikovaly vleklé spory o trasu, především s obcí Dolní Studénky. Původní varianta totiž vedla v těsné blízkosti zástavby. Od roku 2010 proto obec stavbu obchvatu blokovala, loni se s vedením šumperské radnice dohodla na nové trase.

Podle podepsaného memoranda posoudí ŘSD původní trasu i její upravenou podobu. „Nové řešení trasy obchvatu podstatně méně zatíží obyvatele Dolních Studének, prakticky velmi minimálně navíc zatíží občany Šumperka a pravděpodobně umožní i vytvoření nového sjezdu, který budou moci využívat občané Studének i nová průmyslová zóna, která v Šumperku vzniká,“ uvedl na jaře starosta Dolních Studének Radim Sršeň (STAN).

Obchvat Šumperka je součástí postupné modernizace hlavního silničního tahu I/44, který spojuje Olomoucko s Jeseníky a Polskem. V roce 2023 byl zprovozněn obchvat Bludova nedaleko Šumperka, jehož stavba stála 2,323 miliardy korun. ŘSD nyní připravuje kromě navazujícího obchvatu Šumperka i přeložku hlavního tahu u Zábřeha.

Zdroj: ČTK

Významná dopravní opatření v Praze 4 související se stavbou metra D a dalšími návaznými projekty

Od
Karolína Vágnerová
-

Výstavba metra D v úseku od stanice Ryšánka (Olbrachtova) na Nové Dvory je v plném proudu také v oblasti Krče. Přeložky inženýrských sítí, navazující koordinované akce dalších subjektů, budování portálu pro ražby traťového tunelu ve směru ke stanici Ryšánka (Olbrachtova) a prvních částí nových stanic budou znamenat dočasné změny organizace dopravy v okolí jednotlivých staveb, tj. budoucích stanic metra Nádraží Krč a Nemocnice Krč. Všechny informace o jednotlivých dopravních opatřeních, pravidelně aktualizované, budou k dispozici na webech opravujeme.to a dpp.cz/metro-d.

Prvním dopravním opatřením je uzavření Sulické ulice od 25. listopadu 2026 do 30. června 2027. Důvodem jsou dvě vzájemně koordinované akce: realizace přeložek inženýrských sítí kvůli výstavbě metra D v úseku mezi křižovatkami s Branickou a ulicí Před Nádražím a výměna vodovodů
a kanalizace v navazujícím úseku od ulice Před Nádražím po ulici Pod Višňovkou/Matek, kterou provede Pražská vodohospodářská společnosti (PVS). Kvůli uzavření Sulické ulice budou pravidelné autobusové linky 117, 121 a 203 vedeny po odklonových trasách:

  • Linka 121 Poliklinika Budějovická – Nádraží Braník bude mezi zastávkami Na Staré cestě a Višňová vedena odklonem přes zastávky Nad Rybníky, Rosečská, U Labutě a Nad Havlem. Zastávka Nádraží Krč bude po dobu výluky zrušena.
  • Linky 117 Poliklinika Budějovická – Nové Komořany a 203 Poliklinika Budějovická – Háje budou mezi zastávkami Lísek a Nemocnice Krč vedeny odklonem přes zastávku
    U Labutě. Zastávka Nádraží Krč bude po dobu výluky zrušena. Ostatní vynechané zastávky budou obsluhovány linkou 121

V souvislosti s uzavřením Sulické ulice budou od stejného data, tj. od 25. listopadu 2026 po celou dobu výluky zavedena pro individuální automobilovou dopravu následující opatření:

  • Jednosměrný zákaz vjezdu od Zálesí do Štúrovy ulice a do ulice Pod Višňovkou ve směru do Krče. Zákaz nebude platit pro MHD, pro vozidla stavby a vozidla s povolením stavby. Příjezd do Štúrovy a do ulice Pod Višňovkou bude možný od severu, tj. od Vídeňské a od ulic
    U Krčského nádraží a Matek.
  • Objízdná trasa pro automobily přijíždějící Štúrovou ulicí z jihu a směřující do Krče nebo na Pankrác je vedena v křižovatce Zálesí doprava do Vídeňské ulice, a dále Michelskou nebo Jižní spojkou, ulicemi V Podzámčí nebo U Krčského nádraží podle cíle cesty.
  • Bude navýšena kapacita sjezdových ramp a odbočení na mimoúrovňové křižovatce (MÚK) Jižní spojka x Vídeňská. Současně bude v místě kvůli bezpečnosti snížena rychlost.
  • Bude otevřen nájezd a sjezd MÚK Jižní spojka x V Podzámčí, tzv. brýle (směr z/do Krče
    a Pankrác) vzhledem k dokončení přeložek kanalizace na rampách Jižní spojky realizovaných PVS.
  • Příjezd k železniční stanici Praha–Krč a k provozovnám v areálu zámku Krč bude po dobu příslušné uzavírky možný pouze z Jižní spojky ve směru na Černý Most, sjezdem u čerpací stanice OMV a dále ulicí Před Nádražím.

Zprovoznění silničních spojek Branická x Sulická a Zálesí x Vídeňská

Další dopravní opatření začnou platit v první polovině ledna 2027. Na zhruba tři roky bude nutné uzavřít koncový úsek Branické ulice v úseku od Dolnokrčské po ulici Na Strži kvůli budování zařízení staveniště a portálu pro ražby NRTM traťového tunelu k budoucí stanici Ryšánka (Olbrachtova). Napojení Branické ulice do oblasti křižovatky Na Strži x V Podzámčí zajistí nová dočasná silniční spojka do koncového úseku Sulické ulice, kterou v současnosti budují zhotovitelé ze společnosti Subterra. Spojka bude sloužit zhruba do konce roku 2030 a díky ní zůstane Branická ulice dopravně přístupná od ulic Na Strži, V Podzámčí a od Jižní spojky.

Silniční spojka nyní vzniká také u Thomayerovy nemocnice na zařízení staveniště budoucí stanice Nemocnice Krč a bude zhruba dva roky sloužit k novému napojení ulice Zálesí do Vídeňské ulice. Bude zprovozněna současně se spojkou Branická x Sulická v první polovině ledna 2027. Vybudováním a zprovozněním spojky Zálesí x Vídeňská se stávající křižovatka posune o zhruba sto metrů severní směrem ke Kačerovu. V místě původních nájezdových a sjezdových ramen z ulice Zálesí na Vídeňskou vznikne další zařízení staveniště, kde nejdříve Pražská teplárenská provede přeložku horkovodu a následně zhotovitelé ze společnosti Subterra zde začnou budovat stavební jámu, část budoucí stanice Nemocnice Krč včetně vestibulu a výstupů z něj.

Dokončení výstavby podchodu pod ulicí Na Pankráci

Naopak na stavbě prvního úseku metra D Pankrác – Ryšánka (Olbrachtova) se daří jednotlivé části postupně dokončovat. Jednou z nich je stavba druhé části podchodu spojujícího vestibul stávající stanice metra Pankrác C s tramvajovými zastávkami a vestibulem Gemini budoucí stanice metra Pankrác D, která bude dokončena 18. prosince 2026. Dopravní omezení v ulici Na Pankráci v úseku mezi křižovatkami s ulicemi Na Strži a Hvězdova budou díky tomu odstraněna. Podchod bude v celé délce otevřen až se zahájením provozu metra D v roce 2032.

„Děkuji kolegům z městské části Praha 4, z DPP a Metroprojektu i dalším investorům jako PVS nebo TSK, kteří se podílejí na přípravě a maximální koordinaci připravovaných dopravních opatření
v oblasti městské části Praha 4. Jde o značná omezení, které však do budoucna přinesou zásadní zlepšení dopravní obslužnosti celé oblasti v podobě nové kapacitní linky Metra D. Již v roce 2032 by se mělo podařit otevřít prvních šest stanic nového déčka. První omezení s vlivem na dopravu začnou už 25. listopadu v lokalitách kolem Nádraží Krč a Nemocnice Krč. V obou místech budou v první polovině ledna 2027 k dispozici také provizorní propojovací komunikace. Děkujeme všem řidičům
i obyvatelům Prahy 4 za jejich trpělivost po celou dobu výstavby, která bude dočasný negativní dopad na každodenní život,” říká Jaromír Beránek, 1. náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy.

„Stavba metra D je jednoznačně největší dopravní stavbou na území naší městské části, která
v budoucnu výrazně pomůže obyvatelům při cestování a ulehčí také komunikacím, neboť mimopražští řidiči budou moci zastavit na okraji města a jet metrem. Tím se zlepší nejen dopravní situace, ale také životní prostředí. Než se tak stane, tak nás bohužel čeká řada dopravních omezení vyvolaných výstavbou, ale jsem přesvědčen, že budoucí přínos metra D za to stojí,“ uzavírá Jaroslav Míth, radní pro dopravu Městské části Praha 4.

Zdroj: DPP

FedEx před špičkou otevřel silniční hub v Německu a rozšířil Madrid

Od
Michaela Drábková
-
Nákladní letadlo Boeing 747 na letištní ploše
Foto: Peaky_82 / Unsplash

FedEx posiluje evropskou síť před vánoční sezonou. V bavorském Alzenau nedaleko Frankfurtu nad Mohanem otevřel nový silniční překladový hub s 32 nakládacími místy a na madridském letišti Barajas dokončil modernizaci druhého skladu přímo u letištní plochy.

Nový hub leží v průmyslové zóně na jihu Alzenau, východně od Frankfurtu nad Mohanem, v blízkosti dalších provozů FedExu v regionu Rýn-Mohan. Díky přímému napojení na dálnice A3 a A45 má sloužit jako důležitá brána pro vnitrostátní i mezinárodní přepravu. Areál nabízí zhruba 15 500 m² skladové plochy, 32 nakládacích ramp a stání pro 50 návěsů. Moderní třídicí a manipulační technika zvládne balíky, nadrozměrné zásilky, které nejdou přes běžné třídicí linky, i kusové zboží. Podle firmy zde vznikne zhruba 85 pracovních míst.

Alzenau doplňuje stávající německé silniční huby FedExu v Hannoveru, Norimberku a Wiesbadenu. Je součástí evropské silniční sítě, s jejíž pomocí chce firma zvýšit přepravní kapacitu a spolehlivost přeshraničních dodávek. Podle vedení evropských síťových operací FedExu je síť připravena obsluhovat jak firemní zákazníky, například ze zdravotnictví a automobilového průmyslu, tak prémiový segment e-commerce. Provoz začíná právě včas před koncem roku, kdy se kvůli online nákupům očekávají vyšší objemy zásilek.

Madrid má o dvě třetiny větší sklad

Krátce předtím FedEx dokončil modernizaci svého druhého zařízení na letištní straně madridského letiště Adolfa Suáreze Barajas. Celková plocha jeho provozů přímo u letištní plochy v Madridu tím přesáhla 4 500 m². Přibylo 1 550 m² provozních skladových prostor, což je o 65,5 % více než dosud. Skladovací kapacita vzrostla o 5 700 kusů, tedy o 132 %, a v obou zařízeních dohromady tak lze uložit až 10 000 kusů.

Součástí modernizace jsou automatické třídicí systémy, rentgenová kontrola zásilek, zařízení Check-Weight-Cube pro současné vážení a měření rozměrů, válečková plošina pro manipulaci až se 14 leteckými kontejnery (ULD), čtyři rampy pro návěsy a dočasný celní sklad. Doplňuje je 45 regálových pozic pro balíky, 14 paletových míst a vyrovnávací prostor pro sezonní špičky.

Rozšíření zároveň zvyšuje pružnost sítě. Zásilky Express a Economy na Kanárské ostrovy se nově zpracovávají v jednom provozu, rozšířila se konsolidace zásilek EU Economy do Latinské Ameriky a USA a uvolnila se kapacita v dalších madridských zařízeních. Podle FedExu se tím zrychlí nakládka i vykládka, zlepší přehled o zásilkách a zkrátí doba přepravy mezi letadlem a skladem.

Investice do Alzenau i Madridu zapadají do širšího trendu, kdy expresní přepravci před vánoční sezonou posilují překladové kapacity v Evropě. Hub v regionu Rýn-Mohan přitom leží na hlavních silničních osách, které Německo propojují se střední a východní Evropou.

Zdroj: eLogistika.info

Evropě chybí půl milionu řidičů, firmy sázejí na školení a eCMR

Od
Michaela Drábková
-
Nákladní vůz projíždí horskou silnicí za soumraku
Foto: Seb Creativo / Unsplash

Evropským dopravcům chybí téměř 500 tisíc řidičů a mladých lidí za volantem přibývá jen pomalu. Samotný nábor podle odborníků už nestačí. Dopravci proto mají kombinovat soustavné vzdělávání řidičů s digitálními nástroji, které jim ušetří čas při nakládce, vykládce i plánování tras.

Podle Mezinárodní unie silniční dopravy (IRU) chybí v Evropě téměř půl milionu profesionálních řidičů. Generační obměna vázne: lidé mladší 25 let tvoří méně než 5 % zaměstnanců v oboru. Jen v Německu chybí podle studie o kapacitních limitech silniční nákladní dopravy nejméně 70 tisíc řidičů nákladních vozidel. Na situaci upozornila přepravní platforma Transporeon.

Sektor přitom trápí vysoká fluktuace, rostoucí provozní složitost i nízké marže. Klasické náborové kampaně proto podle Transporeonu nedokážou mezeru zaplnit a firmy musejí hledat jiné cesty, jak řidiče udržet a jak z jejich pracovní doby dostat víc.

Řidič už jen neveze náklad

Práce řidiče se mění s digitalizací, automatizací i rostoucími nároky zákazníků. Kromě samotné přepravy dnes řidiči pracují s aplikacemi, spravují data a v reálném čase rozhodují o průběhu přepravy. Podle Anne Lielahti, viceprezidentky pro zákaznickou zkušenost v Transporeonu, je proto v odvětví s tenkými maržemi další vzdělávání řidičů tou nejlevnější cestou, jak stabilizovat jejich počty, udržet přepravní kapacitu a připravit dodavatelský řetězec na budoucnost.

Elektronický nákladní list šetří čtvrthodinu

Konkrétní úspory přinášejí digitální nástroje. Příkladem je elektronický nákladní list eCMR, který zpřesňuje plánování a zvyšuje přehled o zásilce v celém řetězci. Odpadá ruční vyplňování papírů, ubývá chyb a řidič stráví méně času na místě nakládky a vykládky. Studie společnosti SIRA Consulting pro dánské ministerstvo dopravy ukázala, že vyřízení papírové dokumentace trvá zhruba 23 minut, zatímco digitální varianta jen asi devět minut. Úspora tak činí přibližně 14 minut na jeden doklad.

Další čas mohou ušetřit mapové a navigační aplikace pracující s aktuálními daty, které řidičům pomáhají jezdit bezpečněji a rychleji. Dynamické plánování časových oken pro nakládku a vykládku, které upřesňuje časy příjezdů a odjezdů podle aktuálních dat, podle Transporeonu zkracuje čekání až o 30 %. Řidiči tak mohou více času trávit jízdou a méně stáním na rampách.

Technologie bez školení nefungují

Přínos digitálních řešení se ale projeví jen tehdy, když je řidiči i dispečeři umějí bezpečně používat. Firmy by proto podle Transporeonu měly zavádění nových aplikací spojovat s cíleným školením a zaměstnance do změn aktivně zapojit. Pokud se to podaří, ubude neefektivních činností i administrativy a zvýší se bezpečnost provozu. Atraktivnější práce pak může pomoci zmírnit dlouhodobý nedostatek lidí.

Elektronický nákladní list umožňuje Dodatkový protokol k Úmluvě CMR o elektronickém nákladním listu, přijatý v roce 2008. Nedostatek řidičů je dlouhodobým tématem i českých dopravců, kteří se s ním vyrovnávají mimo jiné náborem řidičů ze zemí mimo EU.

Zdroj: eLogistika.info

Správa silnic Plzeňského kraje nakoupila 68 kusů nové techniky za 100 mil. Kč

Od
Karolína Vágnerová
-

Správa a údržba silnic Plzeňského kraje (SÚS), která v listopadu zahájila trvalý provoz zimní údržby, nakoupila letos 68 kusů nové techniky za 100 milionů korun, polovinu dostala od kraje. Dalších deset milionů dala do nemovitostí. Celková suma je meziročně téměř o 30 procent vyšší. Nejvíce stálo pět nových sypačů, velkých nákladních vozů s nosičem výměnných i posypových nástaveb a sněhovými radlicemi. ČTK to řekl provozní ředitel SÚS Radek Šíma. SÚS má pro letošek připraveno více posypů než loni – 27.500 tun soli a 23.000 tun kamenné drti používané hlavně na Šumavě a v Českém lese.

Jejich ceny meziročně vzrostly o šest procent. Loni před zimou měla SÚS o 5500 tun soli méně, objem drti byl stejný. Zásobu soli vyčerpala už koncem ledna, kdy silničáři vyjížděli každý den kromě jednoho hlavně kvůli náledí. Tisíce tun soli pak museli dokupovat za zimní ceny o 18 procent vyšší než letní. Minulá zimní údržba byla nejnáročnější a nejdražší za šest sezon, přišla na 290 milionů Kč.

SÚS, která je v pohotovosti do 31. března, bude udržovat 4484 kilometrů krajských vozovek II. a III. třídy a 422 km státních silnic I. třídy.

„Na telefonu bude denně připraveno šest nonstop dispečinků, tedy 52 dispečerů,“ uvedl Šíma. Vyjet a ošetřit sjízdnost je připraveno 412 řidičů, z toho 130 v nepřetržité pohotovosti. SÚS má letos 116 posypových vozů s průměrným stářím 18 let, dále 15 sněhových fréz, 35 nakladačů, 26 šípových pluhů a 53 manipulátorů, traktorbagrů a traktorů s radlicemi. Pro případy kalamit a tvorby sněhových jazyků a závějí má výpomocné smlouvy se 66 živnostníky i firmami.

„Silniční síť, třetí nejhustší ze 14 krajů ČR, je rozdělena do 105 zimních okruhů. Každý zajišťuje posypový vůz s tříčlennou posádkou,“ uvedl hlavní dispečer Daniel Žižka. Nejnáročnější na údržbu je Klatovsko, kde je ve vyšších polohách 1066 km silnic.

Na zimní údržbu letos nasadí SÚS pět nových sypačů značky Mercedes-Benz Arocs s automatickou převodovkou. Tři už jsou na střediscích Klatovy, Kařez na Rokycansku a Tachov, zbývající dva budou do konce roku v Kdyni na Domažlicku a Seči na jihu Plzeňska.

„Dva vozy jsou třínápravové šestikolky, osazené sypači s lištou pro postřik vozovky solankou,“ řekl Petr Vomáčka ze SÚS. Mají automatické ovládání zvolené trasy. Zbývající tři menší vozidla Arocs jsou s pohonem všech čtyř kol. Dva mají těžkou radlici, shodnou s většími vozy. „A vozidlo pro středisko Tachov má těžkou horskou radlici tvaru křídla se dvěma břity. Jeden břit je ocelový pro odklízení uježděného sněhu a druhý je plastový pro odstraňování rozbředlé sněhové vrstvy,“ řekl generální ředitel SÚS Jiří Velíšek.

Zvláštní pozornost je podle Žižky každoročně věnována Národnímu parku Šumava, konkrétně úseku Dobrá Voda – Gerlova Huť, kde platí zákaz chemického posypu kvůli ochraně přírody. Tam budou zasahovat dva inertní sypače, které díky včasným výjezdům dokážou zabránit tvorbě ledové vrstvy. „Přesto máme v záloze i ledořez pro případ, že by led na vozovce vznikl,“ řekl Žižka. Podle něj tam bude na Šumavě nasazená i nová TATRA Phoenix T-158 s automatickou převodovkou a těžkým křídlem pro práci v horách.

Zdroj: ČTK

Vláda podpořila návrh na obranu kritické infrastruktury proti dronům

Od
Karolína Vágnerová
-

Provozovatelé kritické infrastruktury i policisté by mohli získat více možností, jak zasáhnout proti dronům, které neoprávněně proniknou do bezletové zóny chráněných objektů. Počítá s tím novela, kterou dnes schválila vláda, informovalo ministerstvo vnitra v tiskové zprávě. O vymezení zvláštních chráněných prostorů by provozovatelé mohli požádat, proti dronům by pak měli možnost zasahovat jejich proškolení zaměstnanci.

V současnosti mohou bezpilotní systém eliminovat policisté nebo vojáci. S ohledem na vysoký počet objektů kritické infrastruktury je ale jejich reakční doba omezená. „Naše zkušenosti i zkušenosti ze zahraničí ukazují, že rychlost zásahu proti dronu je při ochraně kritické infrastruktury klíčová. Navíc roste počet incidentů, kdy takovou oblast naruší dron. Za současné bezpečnostní situace proto potřebují mít subjekty kritické infrastruktury i bezpečnostní složky účinné možnosti, jak adekvátně reagovat,“ uvedl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO).

Nová úprava podle ministra dopravy Ivana Bednárika (za SPD) zajistí jasný a vyvážený rámec pro ochranu kritické infrastruktury bez toho, aby nepřiměřeně omezoval oprávněný provoz dronů. Podle dřívějších informací se dotkne úprava například mezinárodních letišť, energetických uzlů či jaderných elektráren.

Kromě zaměstnanců provozovatelů kritické infrastruktury by měli oprávnění k zásahu získat podle návrhu také příslušníci zpravodajských služeb, vězeňské služby nebo Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Pravomoc zasáhnout získají i hasiči, a to při záchranných pracích, pokud dron přímo ohrožuje bezpečnost záchranářů či letecké techniky. U policistů a vojenských policistů pak úprava podmínky pro zásah zjednodušuje. Zásahy mají být možné ve všech typech zón s omezením pro drony, které jsou zobrazené v digitální mapě.

Ministerstvo vnitra uvedlo, že informace o bezpečném používání dronů v Česku jsou k dispozici na webu letejtezodpovedne.cz. K potřebné předletové přípravě pak pomůže aplikace DroneMap, která v ČR závazně zobrazuje zóny se zákazy nebo podmínkami pro jejich provoz.

Bezletové zóny nad objekty kritické infrastruktury bude vyhlašovat po dohodě s dalšími subjekty Úřad pro civilní letectví. Aktivní zásah bude možný proti dronu letícímu bez povolení ve formálně vymezené zóně. Nejdůležitějším kritériem bude ochrana života, zdraví i majetku, při zásahu bude také nutné minimalizovat riziko pro okolí.

Metnar po jednání vlády řekl, že přesné odhady počtu subjektů, které se zapojí, zatím nemá. „Odhaduji, že to budou stovky až jednotky tisíc subjektů, které se nám do portálu subjektů kritické infrastruktury přihlásí a budou chtít mít celou tu dokumentaci a vyškolené lidi, aby mohli ten subjekt chránit a zasáhnout,“ uvedl. Česko je legislativně vepředu, podobné zákony zatím v Evropě mají jen Dánsko a Francie, pracuje na něm Rakousko, řekl ministr.

Jedním z letošních incidentů souvisejících s drony bylo květnové narušení provozu pražského letiště, kdy se bezpilotní prostředek neoprávněně pohyboval v bezletové zóně. Podobné incidenty zaznamenala v posledních měsících také řada dalších evropských zemí.

Zdroj: ČTK

Od prosince 2029 by měly v Pardubickém kraji jezdit na bateriové vlaky

Od
Karolína Vágnerová
-

Od prosince 2029 by měly v Pardubickém kraji jezdit bateriové vlaky (BEMU). Pardubický kraj dnes podepsal pětiletou smlouvu s Českými drahami o zajištění regionální železniční dopravy na trati 024, která není plně elektrizovaná. Hejtmanství získalo na elektricko-bateriové vlaky dotaci asi miliardu korun z Modernizačního fondu, což pokryje zhruba polovinu nákladů na nákup. Druhou zaplatí kraj. Novinářům to dnes řekl krajský radní pro dopravu a dopravní obslužnost Ladislav Valtr (ODS).

Bateriové vlaky budou nasazeny nejdříve na trati Ústí nad Orlicí – Letohrad – Králíky. Úsek z Letohradu do Králík není elektrizovaný, jezdit bude možné i dál do Moravského Karlova. V budoucnu se objeví i na trati Moravská Třebová – Choceň – Vysoké Mýto – Litomyšl, na níž dopravu zatím zajišťují motorové dieselové soupravy.

Cestujícím podle Valtra nové jednotky přinesou vyšší komfort a hejtmanství jako objednateli regionální dopravy provozní úspory. „Hlavní výhodou je bezpřestupní cestování, to znamená, že je využijeme na tratích, které přijíždějí z koridoru a vedou do směrů, kde elektrizace není nebo není výhledově reálná,“ řekl Valtr.

Smlouva je uzavřená do prosince 2034. Vlaky mají garantovaný dojezd 80 kilometrů, reálně podle radního ujedou víc. Pro zahájení provozu bude třeba připravit technické zázemí, zejména vybudovat napájecí stojany pro denní a noční odstavování jednotek v Moravské Třebové a Litomyšli.

Celkem má být v kraji pořízeno 11 dotovaných bateriových elektrických jednotek. Budou moci jezdit rychlostí až 160 kilometrů v hodině při jízdě pod trolejí a 120 kilometrů v hodině v bateriovém režimu. Ve srovnání s dieselovými soupravami je provoz elektrických bateriových vlaků znatelně levnější, uvedli zástupci kraje a firmy.

Dnes předvedená bateriová souprava slouží v Moravskoslezském kraji. Baterie o celkové hmotnosti deset tun má na střeše, v přední části je sběrač, který umožňuje napájení a dobíjení z trakčního vedení. České dráhy pro Pardubický kraj zatím vybírají dodavatele bateriových vlaků v soutěži. Měla by být uzavřena do konce roku.

Zdroj: ČTK

Dopravní nehody stály Česko loni téměř 156 miliard korun

Od
Michaela Drábková
-
Osobní auta a cisterna na dálnici při západu slunce
Foto: Matthieu Gouin / Unsplash

Společenské ztráty ze silničních dopravních nehod dosáhly v Česku v roce 2025 celkem 155,98 miliardy korun. Téměř 64 % připadá na netržní dopady, jako je ztráta kvality života nebo ztracené roky života. Vyplývá to z analýzy Centra dopravního výzkumu (CDV).

Netržní dopady, tedy například ztráta kvality života, bolestné následky zranění nebo ztracené roky života, představovaly v roce 2025 přibližně 99,6 miliardy korun. Přestože Policie ČR evidovala meziročně o 7 % méně dopravních nehod, jejich závažnost mírně vzrostla. Jedna usmrcená osoba představuje podle CDV společenskou ztrátu 81,5 milionu korun. Výpočet nezahrnuje jen přímé finanční náklady, ale i dlouhodobé dopady na život a zdraví člověka, jeho pracovní produktivitu i jeho blízké.

Méně nehod, ale vyšší závažnost

Policie ČR evidovala v roce 2025 celkem 85 518 dopravních nehod, o 6 698 méně než v roce 2024. Do 30 dnů od nehody bylo usmrceno 475 osob (v roce 2024 to bylo 494). Počet těžce zraněných však vzrostl z 1 561 na 1 597 a lehce zraněných z 23 963 na 25 010. Na 1 000 nehod připadalo 5,55 usmrcených osob, o rok dříve 5,36.

Rozdíl ukazuje i časový horizont sledování: do 24 hodin od nehody zemřelo 421 osob, do 30 dnů o 13 % více. Právě třicetidenní období odpovídá mezinárodní metodice hodnocení následků nehod.

Ztráty bez tržní ceny

Ve srovnání s rokem 2024, kdy ztráty činily 149,39 miliardy korun, jde o nominální nárůst přibližně o 4 %. Netržní dopady tvořily 63,9 % všech socioekonomických ztrát. U nehod s osobními následky představují více než 90 % celkových ztrát – u usmrcených osob 95,5 %, u těžce zraněných 93 % a u lehce zraněných 95,8 %.

„Výpočet nezahrnuje pouze náklady, které lze přímo vyčíslit například podle výdajů na zdravotní péči, hmotných škod nebo zásahů záchranných složek. Oceňuje také dlouhodobé dopady dopravních nehod na život, zdraví a ekonomickou produktivitu osob,“ uvedla Alena Daňková, vedoucí Oblasti hodnocení dopadů dopravy CDV.

Výpočet podle revidované metodiky zahrnuje dvě skupiny položek. První tvoří ztráty spojené s usmrcením a zraněním osob, tedy náklady na zdravotní péči, sociální výdaje, ztráty produktivity a lidské ztráty. Druhá zahrnuje hmotné škody na vozidlech a infrastruktuře, náklady na činnost policie a hasičů, soudní a přestupková řízení, administrativní náklady pojišťoven nebo ztráty způsobené dopravními kongescemi. Započítány jsou i nehody, které Policie ČR neeviduje.

Celkové ztráty spojené s usmrcenými osobami dosáhly 38,75 miliardy korun, na těžce zraněné připadá 26,34 miliardy a na lehce zraněné 19,11 miliardy korun.

Roli hraje i inflace

Jednotlivé položky se oceňují v běžných cenách roku, ve kterém k nehodě došlo, a průměrná inflace v Česku dosáhla v roce 2025 hodnoty 2,5 %. „Po přepočtu do stálých cen roku 2024 by ztráty za rok 2025 dosáhly 145,14 miliardy korun, tedy méně než v předchozím roce,“ upozornil Jan Tecl, výzkumník Oblasti hodnocení dopadů dopravy CDV.

Socioekonomické ztráty za rok 2025 odpovídají 1,82 % hrubého domácího produktu, srovnání je však třeba brát s opatrností, protože zahrnuje i netržní dopady, které se do HDP nezapočítávají. Strategie BESIP 2021–2030 si klade za cíl snížit počet usmrcených a těžce zraněných na pozemních komunikacích na polovinu oproti průměru let 2017 až 2019.

Zdroj: CDV

Jen desetina zásilek z Asie do Evropy dorazila v září včas

Od
Michaela Drábková
-
Kontejnerová loď naložená kontejnery pluje po moři

Námořní kontejnerová přeprava z Asie do Evropy se v září potýkala s prudkým propadem spolehlivosti. Včas dorazilo jen 9,9 procenta zásilek, zatímco v srpnu to bylo 22,9 procenta. Místa na lodích přitom nechybějí, dopravci ale nedokážou dodržet jízdní řády. Potíže se spolehlivostí má i trasa přes Tichý oceán do Severní Ameriky.

Vyplývá to ze čtyřtýdenního přehledu rizik na hlavních kontejnerových trasách, který sestavuje australská softwarová společnost WiseTech Global, autor systému CargoWise pro speditéry. Přehled kombinuje prognózu poptávky, plánovanou kapacitu dopravců, reakce na rezervace, skutečné časy příjezdů a situaci v přístavech. Trasu z Asie do Evropy i trasu z Asie do Severní Ameriky hodnotí celkově jako vysoce rizikové, spojení z Evropy do Severní Ameriky jako málo rizikové.

Na lodích z Asie do Evropy se zářijový podíl včasných příjezdů propadl na 9,9 procenta a v posledním sledovaném týdnu činil 11,5 procenta. Ve stejném týdnu mělo 45,5 procenta přepraveného objemu zpoždění osm a více dní. Plánované doby plavby se pohybují mezi 37,8 a 39,9 dne, tedy pod výchozí hodnotou 40,7 dne. Kratší plán ale podle společnosti neznamená vyšší spolehlivost. Kapacity je dost: plánovaná nabídka dopravců převyšuje očekávanou poptávku a riziko, že firma nezíská místo na lodi, je hluboko pod dlouhodobým průměrem.

Za zpožděními stojí podle společnosti hlavně přetížené asijské přístavy a časté změny tras, kdy dopravci střídají plavbu přes Suezský průplav a Rudé moře s delší cestou kolem Afriky. Slabé výsledky mají v poslední době i dopravci, kteří patří k těm spolehlivějším, takže samotná volba rejdaře před zpožděním chrání jen omezeně.

Na trase z Asie do Severní Ameriky je situace opačná – kromě nespolehlivosti hrozí i nedostatek místa. Dopravci omezují plánovanou kapacitu a přibývá odmítnutých rezervací. Ukazatel rizika nezajištění rezervace měl podle výhledu během tří týdnů vzrůst z 54 na 63 procent, přičemž jeho historický průměr je 38 procent. Včas zde dorazilo 26,9 procenta zásilek proti 33,9 procenta v srpnu. Plánované doby plavby (26,2 až 27,6 dne) jsou sice kratší než výchozích 28 dní, příjezd je však nejistý. Tlak zvýšilo i volno Zlatého týdne v Číně na začátku října.

Nejstabilnější z trojice je spojení z Evropy do Severní Ameriky. Volných kapacit je dost a doby plavby (17,7 až 19,5 dne) se drží blízko výchozích 19,1 dne. Včas tu ale v září připlulo jen 39,2 procenta zásilek a výsledky jednotlivých dopravců se lišily od zhruba 14 do 61 procent. Výběr rejdaře proto hraje roli u zboží, u něhož záleží na přesném termínu.

Firmám dovážejícím z Asie společnost doporučuje počítat v dodacích lhůtách s časovou rezervou a při výběru služeb upřednostnit spolehlivost dopravce. Na trase z Asie do Severní Ameriky radí rezervovat s předstihem v rámci smluvně zajištěných kapacit. Pro české dovozce, jejichž zboží z Asie přichází převážně přes severomořské přístavy a dál pokračuje po železnici nebo silnici, znamená týdenní zpoždění na moři posun celého navazujícího řetězce – od přistavení vlaku či kamionu až po doplnění skladových zásob.

Zdroj: eLogistika.info

123...1 314Strana 1 z 1 314

Logistický kalendář

Zobrazit kalendář