Domů Blog

Ředitelství silnic a dálnic otevřelo přivaděč z D3 na Český Krumlov

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) otevřelo přivaděč z dálnice D3 na Český Krumlov. Je to částečně novostavba silnice I/39 a zčásti přeložka silnice II/155. Práce za necelých 400 milionů Kč bez DPH trvaly dva roky. Stavba dlouhá 3,2 kilometru bude sloužit i jako obchvat obcí Dolní Třebonín a Prostřední Svince. Řidičům se zároveň zkrátí cesta od Prahy do Českého Krumlova a na Lipno.

„Nový přivaděč zajistí přímé napojení Českého Krumlova na dálnici D3 a cestu z Prahy zkrátí o několik kilometrů. Především však odvede část tranzitní dopravy z přetížených silnic I/39 od Kamenného Újezdu a II/155 mezi Českým Krumlovem a Římovem. Řidičům nabídne rychlejší, pohodlnější a bezpečnější cestování, zatímco obyvatelům dotčených obcí přinese méně projíždějících aut, hluku i emisí,“ říká ministr dopravy Ivan Bednárik.

Stavba se dá rozdělit na dvě části: západně od D3 vznikl krumlovský přivaděč z dálnice, východně od D3 pak přeložka silnice II/155. Nově vybudovaná silnice II/155 bude sloužit i jako dálniční přivaděč z Velešínska na mimoúrovňovou křižovatku Dolní Třebonín. Stavba je také obchvatem Dolního Třebonína a Prostředních Svinců, uleví tak obyvatelům od tranzitní dopravy. Zvýší se bezpečnost provozu, klesne hluková zátěž. Kolem Dolního Třebonína je silnice dvoupruhová, v trase vyrostly i dvě úrovňové křižovatky. Součástí stavby jsou tři mosty. Území pod dvěma z nich slouží jako biokoridor pro nejrůznější živočichy od obojživelníků až po spárkatou zvěř.

„Jenom na násypy se použilo 154 000 metrů krychlových zeminy. V místě zářezů se objevila hornina, která nebyla vhodná pro založení násypů a silničního tělesa, musela se dílem upravovat, dílem odstranit a nahradit. A svahy v zářezu se musely místy zasíťovat: pod sítěmi je geotextilie, která zadržuje zvětralou horninu. Vybudovali jsme také 159 metrů dlouhou protihlukovou stěnu. Je prosklená a průhledná, protože je za ní památkově chráněný statek, který má základy ze 14. století. Změnila se i křižovatka silnic I/39 a II/155, která je na konci úseku. Ta původní byla nepřehledná, při cestě od Českých Budějovic schovaná za horizontem. Nahradili jsme ji přehlednou křižovatkou typu T,“ řekl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

Jde o jednu ze staveb přímo spjatou s dálnicí D3. V provozu je teď skoro 100 kilometrů dálnice D3, která propojí Prahu s Českými Budějovicemi a s rakouskými hranicemi. Celá D3 bude dlouhá téměř 170 kilometrů. Letos v červenci ŘSD zprovoznilo úsek od Nažidel k hranici s Rakouskem, v listopadu zprovozní téměř šest kilometrů mezi Kaplicí – nádraží a MÚK Kaplice. Příští rok se otevře poslední část jihočeské D3, přes šest kilometrů od Kaplice k Nažidlům. ŘSD zároveň intenzivně připravuje středočeskou D3, která bude měřit 59 kilometrů, do konce letošního roku by mělo být vykoupených kolem 80 procent pozemků.

 

I/39 Třebonín (MÚK D3) – Rájov

Hlavní trasa:

  • délka: 3428 m
  • počet všech stavebních objektů: 41
  • zhotovitel: M – Silnice a.s.
  • cena stavby dle smlouvy: 322 900 000 Kč bez DPH
  • cena po valorizaci: cca 393 000 000 Kč bez DPH *
  • zahájení realizace: 8/2024
  • zprovoznění: 8/2026
  • délka stavby do zprovoznění: 24 měsíců

* včetně změn během výstavby, stav ke konci srpna 2026

  • Ředitelství silnic a dálnic aktuálně realizuje celkem 237,1 kilometru nových staveb. Jedná se o 156,8 km dálnic a 80,3 km silnic I. třídy.
  • Ve výběrovém řízení se nachází dalších 84,6 km dálnic a silnic I. třídy. 
  • Odkaz na info leták stavby: https://www.rsd.cz/mapa-staveb/#/stavby/299
  • Kompletní přehled všech připravovaných i realizovaných staveb naleznete v interaktivní mapě na webu www.rsd.cz.

mapa
foto přivaděče

Zdroj: ŘSD

S DPO nemusíte stát v září frontu. Návod jak na to

Díky rozsáhlé digitalizaci a samoobslužným funkcím se mohou cestující Dopravního podniku Ostrava (DPO) vyhnout zářijovým frontám a vyřídit své požadavky pohodlně online. Oproti roku 2019 se průměrná čekací doba na prodejnách snížila o 59 procent. DPO přináší přehledného průvodce a tipy, jak si zářijové vyřizování kupónů zjednodušit na maximum a na prodejnu vůbec nemuset.

Průvodce

  • 1. Ověření studentského profilu – zelená fajfka rozhoduje
    Studenti středních a vysokých škol nemusí na prodejnu s potvrzením o studiu. Na e-shopu DPO stačí v uživatelském účtu zkontrolovat stav studentského profilu. Systém od loňského roku nabízí samostatnou vizuální kontrolu: pokud svítí zelená fajfka, profil je platný a zlevněný kupón si kupuje cestující ihned online. Pokud svítí červený křížek, je zapotřebí profil aktualizovat. Jak na to? Studenti s ODISkou v mobilu nebo bankovní kartou si mohou studentský profil prodloužit online v e-shopu. U fyzických ODISek lze studentský profil aktualizovat v jízdenkomatech. Tyto funkce jsou dostupné díky propojení s databázemi VŠB-TU Ostrava, Ostravské univerzity a ISIC.
  • 2. ODISka přímo v mobilu – aplikace MojeDPO
    V aplikaci MojeDPO si cestující nejen zakoupí dlouhodobý kupón, ale mohou zde přímo aktualizovat svůj studentský profil. Stačí kliknout na tlačítko „Studentská sleva“.
  • 3. Jízdenkomaty jako plnohodnotná přepážka
    V tyrkysových jízdenkomatech DPO mohou zákazníci nejen nakupovat dlouhodobé kupóny, ale také aktualizovat svůj studentský profil. Po přiložení fyzické ODISky ke čtečce stačí kliknout na tlačítko „Chci aktualizovat profil studenta“.
  • 4. Zefektivnění při nutné návštěvě
    V případě nutnosti mohou cestující využívat samoobslužné zóny Zákaznického centra DPO u zastávky Karolina, nebo na prodejně Poruba vozovna. Během září i letos počítá DPO s nasazením koordinátorů, kteří budou u čekajících zákazníků mobilně ověřovat platnost profilů přes elektronické přenosné zařízení. Pro první zářijový týden posílí DPO kapacitu otevřením dodatečné přepážky v prostředí budovy B Zákaznického centra DPO.

„Dlouhodobě směřujeme k tomu, aby vyřízení jízdních dokladů zabralo cestujícím minimum času. V průběhu posledních let jsme zavedli řadu opatření, jak celý proces zjednodušit, a pokud je návštěva prodejny nevyhnutelná, dokázali jsme čekací dobu výrazně zkrátit. Na dalších krocích pracujeme, do budoucna připravujeme i přímé propojení DPO s databázemi středních škol, které zcela odbourá nutnost dokládat potvrzení o studiu,“ dodává Daniel Morys, předseda představenstva a generální ředitel DPO.

Na speciálně zřízeném webu dpo.cz/studenti najdou zájemci interaktivního průvodce studentskými slevami se zaměřením na děti do 15 let, studenty 15-18 let a studenty 18-26 let.

I letos platí, že prvňáčci dostanou ODISku zdarma. Rodiče tak ušetří 130 korun za vydání karty. Na ODISku bez poplatku za vydání mají nárok děti narozené v roce 2019 a 2020.
Více na dpo.cz/prvniodiska.

Zdroj: DPO

V září přibývá nehod u škol. Nejvíc jich je kolem třetí odpoledne

Začátek školního roku patří v okolí škol z hlediska počtu nehod k nejrizikovějším obdobím. V září je nehod o desetinu více, než je měsíční průměr v průběhu roku, přičemž denní maximum přichází kolem třetí odpoledne, kdy se děti rozcházejí domů a rodiče je vyzvedávají. Nejčastější příčinou je nesprávný způsob jízdy. Střety s chodci tvoří jen menší část nehod, jejich následky však bývají výrazně závažnější.

Portál nehod (www.portalnehod.cz) analyzoval nehody, které se v letech 2010 až 2025 staly v bezprostředním okolí mateřských a základních škol – v okruhu 100 metrů. Do analýzy zahrnul 9 833 škol. Za sledované období se v jejich okolí stalo 76 022 nehod.

Většinu nehod tvoří kolize mezi vozidly, nehody cyklistů a další střety bez účasti chodců. „Srážky s chodci představují něco přes 6 % všech nehod v okolí škol. V porovnání s celkovým počtem může jít na první pohled o malé číslo. Alarmující ale je, že děti do 15 let stojí za více než polovinou nehod zaviněných chodci, nejčastěji jde o děti ve věku od osmi do deseti let,“ komentuje Marek Sibal, datový analytik společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.

Zásadní rozdíl se ukazuje při pohledu na následky. U všech nehod v okolí škol skončily bez zranění více než čtyři z pěti případů (82,5 %). U střetů s chodcem se však bez zranění obešlo jen 6,9 %. Téměř čtyři z pěti těchto nehod (79,5 %) skončily lehkým zraněním a přibližně každá osmá (12,3 %) zraněním těžkým. Smrtelný následek mělo 1,4 % střetů.

Rizikový návrat do škol

„Začátek školního roku patří z hlediska nehodovosti v okolí škol k nejrizikovějším obdobím. V září je nehod o 10 % více, než činí běžný měsíční průměr, v říjnu téměř o 13 % více,“ uvádí Marek Sibal.

Dalším rizikovým momentem může být samotný návrat dětí k pravidelnému režimu. Po týdnech volnějšího prázdninového programu si znovu zvykají na hustší provoz kolem školy a obnovují návyky, které přes léto nepotřebovaly každý den. Znovu si připomínají, kde bezpečně přejít, odkud přijíždějí auta nebo na kterých místech výhled zakrývají zaparkované vozy. U mladších školáků může právě tato krátká doba přizpůsobování přinášet více nepozornosti nebo chybných odhadů.

S mladšími dětmi se proto vyplatí cestu do školy několikrát projít společně, ideálně v době, kdy už je v okolí běžný provoz. Školák si tak spojí konkrétní místa s jasnými návyky: tady se zastavím, tady mi ve výhledu překážejí auta, tady je nejbezpečnější přejít. Obecné „dávej pozor“ je pro malé dítě příliš neurčité. Potřebuje vědět, co přesně má udělat právě na své trase.

Ranní nápor začíná kolem sedmé, maximum přichází odpoledne

„Více než čtyři pětiny nehod (81 %) v okolí škol se odehrávají v pracovních dnech. První výraznější nárůst přichází kolem sedmé hodiny ráno, kdy děti míří na vyučování. Nejvyšší počet nehod během dne však připadá přibližně na třetí odpoledne,“ upozorňuje Marek Sibal, datový analytik společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.

Odpoledne má okolí školy jiný rytmus než ráno. Děti se rozcházejí postupně, někdo míří na zastávku, jiný čeká na rodiče nebo pokračuje dál po svých. Školák může zahlédnout známé auto na protější straně a vydat se k němu nejkratší cestou. Právě podobné momenty je dobré s dětmi předem probrat. Měly by vědět, že ani spěch za rodičem nebo kamarádem není důvodem vběhnout do vozovky a že před přecházením je potřeba vždy zastavit a zkontrolovat provoz.

U tří čtvrtin nehod policie evidovala nesprávný způsob jízdy

„U tří čtvrtin nehod v okolí škol (75,01 %) policie evidovala jako příčinu nesprávný způsob jízdy. Nejčastěji šlo o nevěnování se řízení a nesprávné otáčení nebo couvání. Přibližně každá sedmá nehoda (14,50 %) připadala na nedání přednosti v jízdě,“komentuje Marek Sibal.

Před školou se přitom běžně couvá, otáčí a vyjíždí od obrubníku. Snaha dovézt dítě co nejblíž ke vchodu soustřeďuje auta právě do nejvytíženější části ulice. Když chybí volné místo, přichází improvizace – krátké zastavení v jízdním pruhu nebo manévr v prostoru, kterým současně procházejí školáci.

Přehlednější bývá zastavit o několik desítek metrů dál. Dítě vystoupí na straně chodníku a poslední úsek známé cesty dojde pěšky. Řidič získá lepší rozhled a vyhne se couvání mezi dětmi. Důležitá je i strana, na kterou školák vystoupí. Otevření dveří přímo do jízdního pruhu může překvapit projíždějící auto nebo cyklistu a řidič vozu tak zaviní nehodu.

Na přechodu rozhoduje, zda se dítě a řidič včas uvidí

Vyznačený přechod dává dětem jasné místo, kde silnici překonat. Rozhodující je přitom dobrý rozhled. Pokud u něj stojí auto, přes které není vidět, čas na reakci se oběma stranám zkracuje. Mladší školáci navíc hůře odhadují rychlost přijíždějícího auta i vzdálenost potřebnou k zastavení. Mohou získat pocit, že je řidič zahlédl, přestože se jeho pozornost právě soustředí jinam.

Pomáhá jednoduchý návyk: před vozovkou se skutečně zastavit, rozhlédnout se a sledovat, zda přijíždějící auto zpomaluje. Samotná přítomnost přechodu nedává dítěti jistotu, že o něm řidič ví.

Zvláštní pozornost vyžadují vícepruhové komunikace. V jednom pruhu vůz zastaví, zatímco řidič v sousedním pokračuje a chodce za prvním autem vůbec nevidí. Podobně nebezpečné je objíždění vozu, který před přechodem zpomalil. Důvod jeho reakce nemusí být zezadu patrný.

Citlivým místem jsou také křižovatky. Při odbočování se pozornost přirozeně stáčí k protijedoucím autům a hledání volného prostoru k projetí. Ve stejném okamžiku může na přechod vstoupit dítě. Několik volných metrů před přechodem proto není pouhým formálním požadavkem pravidel. Dává řidiči i chodci šanci včas se navzájem zaregistrovat.

„V okolí škol často rozhodují zdánlivě obyčejné situace: kde auto na chvíli zastaví, odkud dítě vstoupí do vozovky a kolik času si nechá řidič na reakci. Na začátku školního roku, kdy si děti i dospělí znovu zvykají na každodenní rytmus, mají právě tyto drobné volby větší význam než obvykle,“ uzavírá Marek Sibal, datový analytik společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.

Zdroj: PORTALNEHOD.CZ

Poptávková doprava v Jablonci nad Nisou rozšíří od září služby o další oblasti

Poptávková doprava v Jablonci nad Nisou rozšíří od září své služby do dalších oblastí, zájem o přepravu malým elektrovozem ve městě roste. Nově si bude možné sedmimístný vůz objednat i pro dopravu z autobusového nádraží do oblasti Kynastu a také do Lukášovského údolí a zpátky, řekla ČTK mluvčí magistrátu Jana Fričová. V Jablonci nad Nisou tak bude možné vůz využít už k dopravě do sedmi oblastí.

Rozšířením poptávkové dopravy reaguje město podle náměstka primátora Petra Roubíčka (ODS) na požadavky obyvatel. „Chceme, aby kvalitní veřejná doprava byla dostupná také v okrajových částech města. Nové oblasti zlepší dopravní obslužnost a současně umožní hospodárnější využití veřejných prostředků. Ve srovnání s klasickou autobusovou dopravou dosahuje roční úspora při nahrazení méně vytížených spojů přibližně 659.000 korun,“ doplnil.

Od úterý se změní také režim poptávkové dopravy v oblasti 134 Rychnov u Jablonce nad Nisou – Pelíkovice – Pulečný – Klíčnov – Kopanina, kde byl v červnu zkušební provoz. „Od 1. září bude ve standardním provozu. Oblast bude obsluhována v pracovní dny v ranních a odpoledních hodinách, zajistí hlavně dopravu dětí do školy a ze školy,“ doplnila Fričová. Ve zkušebním režimu před prázdninami využilo vůz k přepravě téměř 400 cestujících, hlavně školáků.

Jablonec začal s poptávkovou dopravou loni 1. července. „Poptávková doprava potvrdila během prvního roku provozu svůj smysl. Obyvatelé oceňují zejména flexibilitu služby a možnost dopravit se i do lokalit, které klasické linky neobsluhují,“ uvedl Luboš Wejnar, ředitel městské společnosti Jablonecká dopravní, která poptávkovou dopravu zajišťuje. Město má k dispozici dva vozy, v prvním roce přepravily téměř 6800 cestujících. Objednaný je ještě třetí vůz.

K přepravě využívá Jablonecká dopravní sedmimístný elektromobil vybavený pro přepravu kočárků nebo vozíčkářů. Podle Wejnara je výhodou poptávkové dopravy, že dokáže pružně reagovat na zájem cestujících a není pro ni nutné budovat zastávky s bezpečnostními zálivy. Místa pro zastavování jsou označená na sloupech veřejného osvětlení samolepkou s informacemi, jak službu objednat. Menší vozy navíc projedou i do míst, kam se autobusy nevejdou.

Zdroj: ČTK

Moravskoslezský kraj má s Českými drahami smlouvu za více než 2,58 miliardy Kč

Moravskoslezský kraj uzavřel s Českými drahami smlouvu o zajištění vlakové dopravy na několika regionálních tratích na období od prosince 2027 do prosince 2031 s možnou opcí. Hodnota smlouvy je bez DPH více než 2,58 miliardy korun. Vyplývá to z informací zveřejněných v Registru smluv.

Smlouva se týká především dopravy na klíčové regionální trati 323 mezi Ostravou a Valašským Meziříčím na Vsetínsku, která vede přes Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí či Frenštát pod Radhoštěm, a trati mezi Frýdlantem nad Ostravicí a Ostravicí. Dopravce kraj vybral v nabídkovém řízení a může využít jednoletou nebo dvouletou opci. Smlouva tak může trvat maximálně do konce platnosti jízdního řádu v prosinci 2033.

„Doba smluvního plnění reflektuje především přechodné období, ve kterém se očekává postupná modernizace a rozvoj železniční infrastruktury v oblasti Beskyd, předně dlouhodobě odkládanou elektrizaci a modernizaci železniční tratě v úseku Ostrava-Kunčice – Frýdek-Místek – Frenštát pod Radhoštěm,“ řekl ČTK hejtmanův náměstek pro dopravu Radek Podstawka (ANO).

Kraj proto podle něj zvolil kratší smluvní období s garantovaným čtyřletým plněním a možností navazujících opcí. Umožní mu to pružně reagovat na stav infrastruktury a potřeby regionu. „Po dokončení klíčových infrastrukturních projektů kraj předpokládá vyhlášení nového výběrového řízení na dlouhodobou, přibližně patnáctiletou smlouvu, která již bude vycházet z podmínek modernizované železniční sítě,“ uvedl náměstek.

Nová smlouva stanovuje rozsah dopravních výkonů přibližně na 5,743 milionu vlakových kilometrů za celou dobu jejího trvání. Průměrný roční rozsah výkonů bude činit zhruba 957.000 vlakových kilometrů.

Významným faktorem při přípravě zadání byla snaha zachovat v provozu soupravy push-pull, které byly v minulých letech pořízeny s využitím dotačních prostředků. Nasazení těchto vozidel umožňuje efektivně využít již realizované veřejné investice a zároveň zachovat pro cestující standard kapacitní a komfortní regionální dopravy.

Průměrná výchozí jednotková cena činí 441,83 Kč za vlakový kilometr. „Hodnota smlouvy tak dosahuje za dobu jejího trvání 2,583 miliardy korun, přičemž bude ponížena o výběr tržeb. Výsledná cena dopravního výkonu je významně ovlivněna dlouhodobě neřešeným stavem železniční infrastruktury v oblasti,“ uvedl Podstawka.

Kraj podle něj při přípravě budoucího provozního konceptu počítal s tím, že na tratích už bude možné využívat moderní elektrické lokomotivy. Dlouhodobě připravovaná elektrifikace trati z Ostravy-Kunčic přes Frýdek-Místek do Frenštátu pod Radhoštěm se však dosud neuskutečnila.

„Kraj byl proto nucen připravit soutěž za stávajících infrastrukturních podmínek a počítat i nadále s provozem motorových jednotek a souprav push-pull s dieselovou lokomotivou. Absence elektrizace se tak promítá nejen do provozního konceptu, ale také do ekonomiky veřejné zakázky a výše nákladů na zajištění dopravní obslužnosti,“ uvedl Podstawka.

Zdroj: ČTK

Škoda Auto prodala za 30 let 7,9 milionu Octavií

Škoda Auto prodala za 30 let od zahájení výroby téměř 7,9 milionu vozů modelu Octavia. V současnosti se Octavia vyrábí již ve čtvrté generaci a je stále nejprodávanějším modelem s 96.500 dodanými vozy za první pololetí. Vyplývá to z informací automobilky. Výrobu Škoda zahájila 3. září 1996.

Škoda Octavia aktuálně sjíždí z výrobních linek v Mladé Boleslavi, ve Kvasinách a v kazachstánském Kostanaji. Z České republiky se vyváží do více než 100 zemí, jejím vůbec největším exportním trhem je Německo.

V Česku Octavia kraluje automobilové střední třídě s 9716 prodanými vozy za první pololetí. Největšími konkurenty jsou Volkswagen Passat s 632 prodanými kusy, dále Mercedes-Benz CLA a Volvo V60.

„Ať už jako kombi nebo liftback, Octavia trvale přináší to, čeho si zákazníci cení nejvíce: mimořádný prostor, praktičnost, bezpečnost a výbavu s výjimečnou hodnotou. Octavia v mnoha ohledech definovala ambici značky Škoda nabízet více, než se očekává. Díky tomu se Octavia stala hnacím motorem našeho mezinárodního růstu a získala si důvěru celých generací zákazníků,“ uvedl v tiskové zprávě předseda představenstva Klaus Zellmer.

O oživení historického jména Octavia (původní vůz byl vyráběn v letech 1959 až 1971) bylo rozhodnuto už v průběhu vývoje nového modelu, který začal v roce 1992, tedy rok od začlenění automobilky Škoda Auto do koncernu Volkswagen. Díky možnosti využívat koncernovou techniku vznikl praktický automobil, pod jehož nadčasový design se podepsal šéfdesignér Dirk van Braeckel. Současně se v Mladé Boleslavi postavil nový výrobní areál, díky kterému se zvýšila výrobní kapacita z původních 90.000 vozů ročně na 350.000.

Škoda Octavia I. generace s karoserií liftback, která skrývala zavazadlový prostor o objemu 528 litrů, byla představena 4. dubna 1996. V březnu 1998 následovala Octavia Combi a v roce 1999 také verze 4×4 s pohonem všech kol. Rok 2000 znamenal premiéru pro úplně první model Octavia RS. Celkem bylo v první generaci vyrobeno 1,44 milionu vozů a určité varianty se vyráběly až do roku 2010.

Druhá generace Octavie byla představena v roce 2004. Stavěla na osvědčených přednostech modelu Octavia a nabídla ještě více vnitřního prostoru s o 32 litrů větším zavazadlovým prostorem, větší praktičnost a nové technologie, jakými byla například dvouspojková převodovka DSG. Do roku 2013 se prodalo 2,6 milionu vozů.

Třetí generace vozu, která se vyráběla v letech 2012 až 2020, dosáhla podobného výrobního objemu a nabídla pokročilé asistenční systémy a technologie, které byly dříve vyhrazeny pro automobily vyšších tříd. Zároveň přinesla lehčí karoserii, úsporné motory TSI a TDI a také verzi GreenLine. Ta zahrnovala technologie navržené ke snížení spotřeby paliva a emisí. Třetí generace v roce 2017 dostala nový design přední části s navazujícími světlomety, vylepšený interiér s novými obrazovkami infotainmentu ve skleněném designu a moderní asistenční systémy.

Aktuální čtvrtá generace modelu se představila v listopadu 2019 s karoseriemi liftback a kombi. Po modernizaci ze začátku roku 2024 nyní nabízí lepší konektivitu a bezpečnost, a to s až deseti airbagy a asistenčními systémy řidiče, včetně asistenta sledování pozornosti a únavy.

Zdroj: ČTK

Při noční nehodě na dálnici D5 na Rokycansku zemřela řidička osobního auta

Jednu oběť a jedno vážné zranění si vyžádala noční nehoda osobního auta na dálnici D5 na Rokycansku. Kolem 02:30 na 48. kilometru dálnice ve směru od Rozvadova na Prahu havaroval vůz BMW s cizí registrační značkou. Řidička z dosud nezjištěných příčin vyjela vpravo mimo dálnici, kde prorazila vozem svodidla a následně havarovala v travnatém příkopu, uvedla krajská policejní mluvčí Veronika Hokrová.

„Při dopravní nehodě utrpěla řidička (ročník 1992) vážná zranění, kterým na místě podlehla. Při havárii utrpěla zranění i její spolujezdkyně (ročník 1993), která byla v péči záchranářů leteckou záchranou službou dopravena do nemocnice. Obě ženy byly cizí státní příslušnosti a jejich rodiny budou vyrozuměny cestou zastupitelského úřadu,“ uvedla mluvčí.

Dálnice byla kvůli vyšetřování nehody a likvidaci následků uzavřena až do časných ranních hodin. Na místě zasahovaly všechny složky záchranného systému včetně letecké záchranné služby a se zadokumentováním nehody pomáhaly drony. Přesnou příčinou a okolnostmi havárie se nyní zabývají rokycanští kriminalisté.

Zdroj: ČTK

V Brně se od září změní trasy linek MHD, většinou se vrací na původní trasy

V Brně se od 1. září změní trasy některých linek MHD. Skončí většina letních výluk a linky se z velké části vrátí do svých původních tras. Především se na původní trasu vrátí páteřní tramvajová linka 1, větších změn se týká vedení autobusových linek okolo výstaviště. Vyplývá to z informací na webu dopravního podniku.

Prvním školním dnem končí velká omezení na linkách 1, 3 a 10 v okolí zastávky Vozovna Komín, některá však budou pokračovat do konce září. Linka 1 již pojede v celé trase z Řečkovic na Ečerovu, protože už bude v provozu přestavěná smyčka připravená pro prodloužení tratě na Kamechy. Nadále však tramvaje nebudou obsluhovat standardní zastávku Vozovna Komín, ale zůstane ještě dočasně přeložená směrem k Pisárkám. Linka 3 pojede ze Staré osady na Rakoveckou, zastávku Vozovna Komín ale nemůže obsloužit vůbec. Zkrácené večerní spoje, které v Komíně končí, pojedou na přeloženou zastávku linky 1 směr Řečkovice.

Linka 10 bude končit a začínat v zastávce Sochorova a do Komína a Bystrce vůbec zajíždět nebude. Mezi zastávkami Sochorova, Vozovna Komín a Svratecká bude nadále jednokolejný provoz, proto lze očekávat až pětiminutová zpoždění spojů na linkách 1 a 3.

V Bystrci se na své pravidelné trasy vrátí autobusové linky E50, 52, 54 a N98, které byly odkloněné kvůli stavbě tramvajové trati.

Na opačné straně města se na své trasy přes Staré letiště vrací také trolejbusové a autobusové linky 21, 31, 33 a N96, končí uzavírka Olomoucké ulice. Do svých tras se po Renneské ulici se vrátí tramvajové linky 7 a 8.

U výstaviště vrcholí stavba multifunkční arény a také pokročila stavba okružní křižovatky u čtvrté brány brněnského výstaviště. V souvislosti s tím pojedou linky 44 a 84 od Pisárek po obslužné cestě blíže výstavišti. Nově tak autobusy zastaví v zastávce U Areny, zastávka Riviéra od Pisárek bude naproti zastávce v opačném směru. Vznikne nová zastávka Velodrom ve směru na Mendlovo náměstí, ta dosavadní se přejmenuje na Výstaviště – 4. brána a stejnojmenná vznikne v opačném směru.

Zdroj: ČTK

Na podporu nízko emisní dopravy míří v období 2021-2027 z IROP 15 miliard Kč

Z celkových 23 miliard korun vyčleněných v Integrovaném regionálním operačním programu (IROP) na dopravu míří v období mezi lety 2021 a 2027 téměř 15 miliard korun na podporu nízkoemisních dopravních projektů, nákup elektrických dopravních prostředků či výstavbu cyklotras. Tato takzvaná čistá a aktivní mobilita má do budoucna zlepšit cestování, ale také snižovat emise produkované dopravními prostředky. Peníze směřují spíše na modernizaci stávajících cest a silnic než na jejich rozšiřování. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) o tom informovalo v tiskové zprávě.

V aktuálním období čerpání evropských peněz se oproti letům 2014 až 2020 změnila struktura podpory dopravy. Zatímco v předchozím období směřovala více než polovina prostředků do silniční infrastruktury, v období 2021 až 2027 představuje podpora silnic přibližně třetinu a zbytek míří na čistou a aktivní mobilitu.

Do budoucna má podpora přispět například k přepravě až 130 milionů cestujících ročně a ke snížení emisí oxidu uhličitého o 4874 tun za rok. V současném období je podpořeno 63 rekonstrukcí silnic druhé třídy a 12 projektů výstavby nových silnic. Celkem se podle MMR plánuje rekonstrukce více než 205 kilometrů silnic druhé třídy.

Součástí podpory z IROP je i modernizace vozového parku veřejné dopravy. Na nákup vozidel směřuje více než 6,3 miliardy korun. Podpora zahrnuje trolejbusy, tramvaje, elektrobusy a také nové technologie včetně vodíkových autobusů. Zároveň z peněz fondu bude podpořeno více než 220 projektů cyklodopravy. Celkem je v plánu vznik téměř 287 kilometrů nových cyklostezek, dosud bylo vybudováno přibližně 123 kilometrů.

„Chceme, aby se lidé mohli pohodlně, ekologicky a bezpečně dostat do práce, do školy nebo za službami a zároveň měli možnost využívat moderní a šetrnější způsoby dopravy. IROP proto stále více podporuje čistou mobilitu, modernizaci veřejné dopravy a bezpečnou infrastrukturu pro cyklisty. Investice do dopravy nejsou jen o nových vozidlech nebo silnicích, jsou především investicí do dostupnějšího a kvalitnějšího života v regionech,“ řekla ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO).

IROP je jeden z operačních programů, který v ČR rozděluje peníze z evropských fondů, konkrétně z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Podporuje hlavně projekty zaměřené na udržitelný cestovní ruch, revitalizaci měst a obcí nebo na ochranu veřejného zdraví, Konkrétně se z něj může například financovat výstavba silnic druhé třídy, ale také například kyberneticky-bezpečnostní projekty nebo výstavba potřebné infrastruktury.

Zdroj: ČTK

Ruzyňské letiště v červenci odbavilo 1,9 mil. lidí, meziročně více

Letiště Václava Havla odbavilo za červenec 1,907.237 cestujících, meziročně o 1,86 procenta více. Lidé nejčastěji cestovali do Řecka, kam zamířilo 179.664 cestujících. Následovalo Španělsko se 171.955 cestujícími a Velká Británie se 168.465 lidmi. Od začátku roku do konce července letiště odbavilo 10,131,539 cestujících, meziročně o 5,11 procenta více. Vyplývá to ze statistik na webu Letiště Praha.

V žebříčku zemí, kam v červenci lidé z Prahy nejvíce létali, následuje Itálie, Turecko, Německo, Egypt, Francie, Bulharsko a Nizozemsko.

Jako cílovou destinaci si cestující nejčastěji vybírali Londýn, a to ve 103.704 případech. Druhá v pořadí byla Antalye, do které odletělo 70.226 lidí, do třetího Istanbulu zamířilo 67.622 cestujících. Následovaly Frankfurt, Paříž, Tel Aviv, Amsterdam, Řím, Barcelona a Kodaň.

Hmotnost přepraveného nákladu za prvních sedm měsíců proti loňsku vzrostla o čtvrtinu na zhruba 62.945 tun. V červenci bylo přepraveno asi 8518 tun nákladu, což je meziročně o 10,3 procenta méně. Za celý loňský rok byla hmotnost přepraveného nákladu 96.481 tun, za rok 2024 to bylo 65.306 tun.

Za červenec evidují na letišti 13.935 vzletů a přistání, loni to bylo 13.826.

Za celý loňský rok Letiště Václava Havla odbavilo přes 17,75 milionu cestujících, přiblížilo se tak k 17,8 milionu v předcovidovém rekordním roce 2019. Letos chce letiště odbavit 18,9 milionu cestujících.

 

Zjistit více
Politická
Ochutnejte Východoevropskou Kuchyni

 

Počty odbavených cestujících:

2025 2026 Meziroční změna proti roku 2025 (v procentech)
Leden 970.479 1,098.636 +13,21
Únor 1,015.930 1,139.861 +12,2
Březen 1,210.995 1,301.853 +7,5
Duben 1,370.605 1,406.567 +2,62
Květen 1,500.895 1,579.301 +5,22
Červen 1,697.795 1,698.084 +0,02
Červenec 1,872.359 1,907.237 +1,86

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář

MSV