Domů Blog

Silné sněžení zkomplikovalo dopravu, problémy byly na dálnicích i v Praze

Západní polovinu republiky včera od časného rána zasáhlo intenzivní sněžení, které zkomplikovalo provoz na dálnicích, horských silnicích i ve městech. Policie řešila zejména v západních, severních a středních Čechách a v Praze desítky nehod. Silničářům, kteří vyslali do terénu všechnu dostupnou techniku, způsobili problémy uvízlé kamiony i bezohlední řidiči. Zavřené byly na několika místech dálnice a také některé frekventované ulice v hlavním městě. Havárie se většinou obešly bez vážných zranění, výjimkou byla srážka autobusu a auta na Nymbursku. Problémy byly i na železnici. Situace se uklidňovala poté, co dopoledne přestávalo sněžit.

V Praze měly problémy automobily, autobusy i tramvaje. Kamiony zablokovaly některé vytížené komunikace – mimo jiné sjezd z Jižní spojky, Průmyslovou ulici či Radotínský most, Spořilovskou i Kbelskou ulici, omezený provoz byl i na pražském dálničním okruhu. Policisté řešili několik hromadných nehod. Tramvaje déle než hodinu nejezdily mezi náměstím Míru a Vršovicemi, na Vinohradské ulici provoz tramvají zastavily uvízlé kamiony, někde výhybky zapadaly sněhem. Problémy měla MHD také v dalších kopcovitých místech. Některé příměstské autobusové linky, spojující metropoli se středočeskými obcemi, byly zkráceny, jiné nabraly velké zpoždění. Silničáři budou následky dnešního sněžení v Praze odklízet zřejmě i o víkendu.

Pražské letiště dopoledne kvůli sněžení omezilo počet příletů za hodinu. Lety mohly nabírat půlhodinová až hodinová zpoždění. V průběhu dne bylo zrušeno několik letů, mezi nimi jsou tři lety do Paříže, dále například do Jerevanu nebo do Braunschweigu. Není jasné, zda byly zrušeny kvůli počasí.

Hustě sněžilo i ve Středočeském kraji. Dopravních nehod středočeská policie řešila od rána přes dvě stovky. Odpoledne se u Osečku na Nymbursku srazilo osobní auto s autobusem. Zřejmě vážné zranění utrpěl řidič auta. Dvě nehody se ráno staly například i na dálnici D6. U Hostivice do havarovaného kamionu narazila dvě osobní auta a dálnice byla uzavřená. Na 41. kilometru D6 pak narazilo osobní auto do svodidel, dálnice zůstala průjezdná. Asi hodinu před polednem zablokovaly kamiony všechny pruhy dálnice D1 na 50. kilometru ve směru na Prahu. Kamiony uvízly i na silnicích na Příbramsku, Berounsku i jinde po celém regionu.

V Plzeňském kraji napadlo až 20 centimetrů sněhu. Na D5 na Tachovsku byla od rána neprůjezdná dálnice na třech místech. Poslední blokovaný úsek těsně za státní hranici se otevřel po 13:30. V kopci za Rozvadovem ve směru na Prahu uvízly kamiony. Několik hodin tam stál provoz v obou pruzích a tvořily se dlouhé kolony.

Také v Karlovarském kraji se staly desítky nehod, většinou lehčích. Problémy na cestách měla hlavně nákladní auta. Kolony se kvůli tomu tvořily i na dálnici D6 ve směru z Chebu do Sokolova. V Karlových Varech budou kvůli sněhu do soboty zavřené tři ulice v lázeňském centru – Vyšehradská, Kolmá a Moravská. Hůře sjízdná je cesta do Krušných hor přes Jáchymov.

Rovněž na jihu Čech museli silničáři vyslat do terénu veškerou techniku, větší dopravní problémy ale policisté neřešili. Všechny silnice zůstaly sjízdné. Nejvíce sněhu napadlo na Šumavě, asi deset centimetrů. Řidiči však museli být obezřetní na vozovkách na všech úrovních, od dálnice po silnice nejnižších tříd.

V Ústeckém kraji odpoledne na dálnici D8 u Doksan na Litoměřicku havaroval kamion převážející osobní auta, směr na Prahu byl několik desítek minut neprůjezdný. Kvůli hustému sněžení a neukázněným řidičům musela být pro nákladní dopravu zavřená silnice z Chomutova do Německa přes Horu Svatého Šebestiána v Ústeckém kraji. Kamiony tam zablokovaly cestu silničářům, kteří tak nemohli pokračovat v údržbě hlavního tahu do sousední země. Odpoledne se ji podařilo zprůjezdnit. Sněžení komplikovalo dopravu také na Lounsku či Mostecku. Policie řešila nehody v celém kraji, například u Povrlů na Ústecku se srazil pluh s dodávkou.

Kvůli očekávanému intenzivnímu sněžení uzavřeli v 11:00 silničáři preventivně pro nákladní auta nad 3,5 tuny hlavní tah I/10 z Tanvaldu na Harrachov na Jablonecku a dál do Polska, předběžně do sobotního poledne. Osmnáctikilometrový úsek silnice se v posledních letech pro nákladní dopravu zavírá při každém silnějším sněžení. Řidiči musejí být opatrní také při cestách do Krkonoš a Orlických hor, kde na nesolených silnicích leží vrstva uježděného a místy zledovatělého sněhu.

Ve východní části republiky v noci znovu silně mrzlo. Například v Královéhradeckém kraji v noci na dnešek teploty pátý den po sobě klesly na řadě míst pod minus 20 stupňů Celsia. Největší mráz, minus 27,3 stupně, byl v Orlickém Záhoří na východní straně Orlických hor. Šlo o největší mráz v letošní zimě v kraji. Během víkendu se mrazy, kdy teploty mohou k ránu spadnout pod 12 stupňů pod nulu, vrátí i do zbytku země.

Kvůli mrazům byla ve čtvrtek česká elektrizační síť pod největším náporem za posledních pět let. Hrubá okamžitá spotřeba dopoledne překonala 12.000 megawattů (MW), a přiblížila se tak k rekordnímu zatížení 12.226 MW z února 2021. Většinu spotřeby pokryly tepelné, plynové a jaderné zdroje, mírně přispěly i solární elektrárny, uvedl na síti X státní provozovatel přenosové soustavy ČEPS.

Zdroj: ČTK

Elektrické dodávky mají na trhu v ČR vyšší podíl než osobní auta se stejným pohonem

Zatímco osobní auta, která jezdí výhradně na elektřinu, dosáhla během loňského roku u nás tržního podílu 5,6 procenta, elektrické lehké užitkové vozy zaznamenaly 6,6 procenta. Vyplývá to z čerstvé statistiky Svazu dovozců automobilů.

Od začátku ledna do konce února tuzemské úřady do provozu zaregistrovaly celkem 1342 kusů. V porovnání se stavem z roku 2024 je to více než dvojnásobné množství.

Jedničkou mezi značkami v tomto segmentu je aktuálně Toyota, která jich prodala 383. Na druhém místě je Mercedes-Benz a na třetím Maxus.

Více než sto kusů za rok 2025 prodaly ještě značky Renault a Ford. Značka s modrým oválem je současně neochvějnou jedničkou v oblasti užitkových aut s plug-in hybridním pohonem. Její dealeři zákazníkům vloni předali do užívání 230 takových aut, přičemž celkový trh byl jen o sedm kusů větší.

V kategorii lehkých užitkových aut je samozřejmě nadále největší poptávka po těch s dieselovým motorem. Toto palivo má podíl přes 86 procent. Zmíněné elektrické dodávky již vloni předčily i ty se zážehovým agregátem pod kapotou. Benzinovou nádrž mělo totiž jen 5,3 procenta ze všech prodaných.

 

Zdroj: ČTK

Dachser: Stefan Hohm převzal ocenění Logistics Leader of the Year

Stefan Hohm, Chief Development Officer (CDO) společnosti Dachser, byl oceněn jako Logistics Leader of the Year 2025. Slavnostní předání ceny se konalo v rámci galavečera koncem minulého roku v Berlíně.

Frank Müller, Senior Vice President Sales & Service Business Development ve společnosti STILL, ve svém proslovu u příležitosti předání ocenění zdůraznil: „Stefan Hohm je příkladem moderního pojetí vedení – pojetí, které změnu nevnímá jako riziko, ale jako prostor pro tvořivost. Důležitější než to, co jeho inovace přinášejí, je to, jak je realizuje: vytváří struktury, v nichž může vznikat něco nového, a to na základě postoje, týmové práce a požadavku dělat správné věci správným způsobem v dlouhodobém horizontu.“

Inovace jako společný úspěch

Pevné zakotvení inovačních procesů v celé společnosti má pro Dachser zásadní význam. „Inovace pro mě nikdy není dílem jednotlivce. Skutečně nové věci mohou vzniknout pouze tehdy, pokud je inovace společným cílem. Pouze tento kolektivní přístup – tedy inovativní myšlení – vytváří potřebnou podporu pro rozvoj nápadů do podoby skutečných inovací a jejich šíření v rámci logistické sítě,“ uvádí Stefan Hohm. Ve společnosti Dachser dává inovačním procesům strukturu strategický program Idea2net, kterého se může účastnit více než 30 000 zaměstnanců po celém světě. Ve spolupráci s výzkumnou laboratoří DACHSER Enterprise Lab, kterou Dachser provozuje společně s prestižními Fraunhoferovými instituty IML a IAIS, se z nápadů stávají projekty, prototypy a pilotní projekty, které pak na konci inovačního cyklu vytvářejí praktickou hodnotu pro celou síť společnosti.

Bohatství nápadů, které v síti vidíme, je působivé,“ říká Stefan Hohm, a dodává, „proto vnímám ocenění „Logistics Leader of the Year“ jednoznačně také jako uznání pro skvělé týmy z celé naší společnosti. Jejich nasazení a nadšení stále se zlepšovat a myslet v širších souvislostech je klíčovou součástí našeho úspěchu.“

Ocenění současných špičkových výkonů v odvětví dopravy a logistiky

Cena Logistics Leader of the Year Award oceňuje hybatele a inovátory v oblasti logistiky. Oceněny jsou osobnosti, které v současné době dosahují mimořádných úspěchů pro svou společnost nebo které daly impuls k novým směrům. V popředí stojí aktuálnost, inovativní síla, udržitelnost a podnikatelská transformace. Ocenění uděluje Logistics Hall of Fame a sponzoruje ho společnost STILL GmbH. Porota Logistics Hall of Fame se skládá ze 70 osobností z oblasti ekonomiky, vědy, politiky a médií.

Zdroj: Industrion Boutique s.r.o.

Trendy v oblasti obalů v roce 2026: od inovací k provozní realitě

Trendy v oblasti obalů v roce 2026 definují rozhodnutí a tlaky, které se v průběhu roku 2025 výrazně zesílily. Cíle udržitelnosti, regulační reforma a kontrola nákladů se přesunuly z roviny ambicí do každodenní provozní reality firem.

V oblasti potravin, nápojů, spotřebního zboží i e-commerce se obaly staly strategickou otázkou, nikoli pouze technickým nebo designovým doplňkem produktu. Pro výrobce, majitele značek a partnery v dodavatelském řetězci nyní vývoj v roce 2025 určuje směr, kterým se bude obalový průmysl ubírat v roce 2026.

Udržitelné obaly a regulace urychlují změnu materiálů
Jedním z nejvýznamnějších témat roku 2025 byla eskalace udržitelných obalů z dobrovolných iniciativ do závazných regulačních a obchodních požadavků. Vlády, zejména v Evropě, rozšířily systémy rozšířené odpovědnosti výrobců (EPR), zvýšily poplatky za obtížně recyklovatelné obaly a přesunuly větší finanční odpovědnost za sběr a recyklaci přímo na výrobce.

V reakci na to řada firem urychlila přechod na recyklovatelné monomateriály, snížení hmotnosti obalů a využívání recyklovaného obsahu. V roce 2026 se očekává další prohloubení tohoto trendu.

Rostoucí náklady na EPR, zpřísňující se pravidla pro environmentální tvrzení a vyšší kontrola plastového odpadu nutí značky k reálnému přepracování obalů – nikoli k kosmetickým úpravám. Nadměrné, složité a obtížně recyklovatelné obaly se stále častěji stávají nejen environmentálním, ale i finančním a reputačním rizikem.

Digitalizace, 2D kódy a standardizace mění způsob práce s obaly
Vedle materiálových změn se v roce 2025 výrazně prosadil další klíčový trend: digitalizace obalů a standardizace dat. To, co bylo dříve vnímáno jako „nadstavba“, se v roce 2026 stává nutností.

2D kódy (zejména QR kódy ve standardu GS1), digitální vodoznaky a další datové nosiče se začínají systematicky integrovat do obalů napříč kategoriemi. Nejde již pouze o marketingový nástroj, ale o praktický prvek, který usnadňuje:

  • sledovatelnost produktů v dodavatelském řetězci,
  • inventarizaci a logistiku,
  • automatizaci skladových procesů,
  • správu informací o obalu a produktu napříč trhy,
  • a přípravu na digitální produktové pasy (DPP) v EU.

Standardizované 2D kódy umožňují, aby jeden obal nesl více vrstev informací – pro logistiku, regulátory, obchodníky i spotřebitele – bez nutnosti zvyšovat množství tištěného textu nebo měnit design pro každý trh zvlášť.

V roce 2026 se očekává, že standardizace dat na obalech bude klíčovým faktorem konkurenceschopnosti. Firmy, které nebudou mít zvládnutou integraci obalových dat do svých interních systémů, budou čelit vyšším nákladům, chybovosti a komplikacím při vstupu na zahraniční trhy.

Chytré balení jako nástroj transparentnosti a souladu s regulacemi
Chytré balení nabralo v roce 2025 na obrátkách zejména v reakci na rostoucí regulatorní tlak a požadavky na transparentnost. QR kódy, NFC štítky, senzory a digitální řešení umožňují poskytovat aktuální informace o složení, původu, recyklaci nebo správném použití výrobku.

Tento trend úzce souvisí s přípravou na digitální produktové pasy, které budou vyžadovat strukturovaná a ověřitelná data o produktu i obalu. Chytré obaly zároveň podporují:

  • monitoring chladírenského řetězce,
  • prevenci padělků,
  • rychlejší reakce při stahování výrobků z trhu.

Pro obalový průmysl to znamená nutnost spolupráce napříč dodavatelským řetězcem – od výrobců obalů přes tiskárny až po IT a logistické partnery. Zároveň se otevírá otázka nákladové efektivity a harmonizace řešení napříč evropskými trhy.

Cirkulární systémy, provozní efektivita a inkluzivní design
Modely cirkulární ekonomiky se v roce 2025 přiblížily k reálnému nasazení ve větším měřítku. Vratné obaly, doplňovací systémy a opakované použití se z pilotních projektů postupně přesouvají do běžné praxe, zejména tam, kde dávají ekonomický smysl.

Současně roste důraz na provozní efektivitu. Automatizované systémy pro balení na míru, optimalizace velikosti přepravních obalů a snížení přepravovaného „vzduchu“ se stávají standardem zejména v e-commerce.

Do popředí se dostává i inkluzivní design. Snadné otevírání, čitelné značení, hmatové prvky či Braillovo písmo reflektují nejen stárnutí populace, ale i širší pojetí odpovědného designu obalů.

Obaly v roce 2026: méně efektů, více funkčnosti
Všechny tyto trendy ukazují na zásadní proměnu role obalů. V roce 2026 už nepůjde o to, kdo přijde s nejodvážnějším konceptem, ale o to, kdo dokáže nabídnout funkční, standardizované, digitálně připravené a regulačně kompatibilní řešení.

Příběhy obalů, které se začaly psát v roce 2025, naznačují, že úspěch bude méně záviset na novosti a více na schopnosti obaly prakticky přepracovat, integrovat do širších systémů a měřitelně prokázat jejich environmentální i provozní přínos napříč globálními trhy.

Zdroj: SYBA

Kvůli bourání mostu se přes víkend krátkodobě uzavře dálnice D2 v Brně

default

Kvůli bourání mostu naplánovali silničáři krátkodobou víkendovou uzavírku dálnice D2 před křižovatkou s dálnicí D1 v Brně. Jde o součást kompletní přestavby této křižovatky a rozšíření dálnice D1 na šest pruhů. Už dnes zhruba od 20:00 bude ve směru do Brna možné jet po D2 pouze jedním pruhem a v opačném směru se dálnice zcela uzavře až do pondělních ranních hodin, zhruba do 5:00. Uvedla to v tiskové zprávě mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Lucie Trubelíková. Úplná uzavírka ve směru do Brna je naplánovaná od sobotních 18:00 do nedělních 11:00.

Kvůli tomu mají být vyznačené objízdné trasy. Ve směru od Břeclavi do Brna bude provoz sveden na dálnici D1 směrem na Ostravu a přes čerpací stanici na 198. kilometru auta přejedou do směru na Prahu až na exit na 194. kilometru, kde je možné sjet do Brna.

Ve směru z Brna povede objížďka po ulicích Hněvkovského, Sokolova, Bohunická a Vídeňská na exit na 194. kilometru.

Uzavřený bude také sjezd z D1 od Ostravy na D2 a bude nutné se otočit na exitu na 194. kilometru do opačného směru a poté sjet na 196. kilometru, tedy na přestavované křižovatce na dálnici D2. Toto napojení bude v provozu.

V ranních hodinách v pondělí se má situace vrátit do stavu, v jakém se křižovatka nachází nyní. Silničáři doporučují sledovat velmi pečlivě dopravní značení, které už by mělo být po intervenci policie doplněné. V tomto týdnu po změně vedení dopravy na stavbě totiž nebylo v takovém stavu, aby se podle něj dokázali všichni řidiči orientovat a policisté dávali jejich chybu za vinu silničářům. Natočili video, v kterých místech jsou se značením problémy. Náprava má být hotová nejpozději v pátek.

Zdroj: ČTK

Od prosince 2027 budou v Moravskoslezském kraji jezdit vodíkové autobusy

Od prosince příštího roku budou v Moravskoslezském kraji jezdit první vodíkové autobusy. Kraj uzavřel se společností Transdev Slezsko novou desetiletou smlouvu na zajištění dopravní obslužnosti v Havířově na Karvinsku a okolí. Společnost se zavázala nasadit 13 nových autobusů, z nichž čtyři budou na vodíkový pohon, ostatní na CNG. Novinářům to sdělila mluvčí kraje Nikola Birklenová.

„Nový dopravce přinese větší komfort pro cestující, ale taky významný krok směrem k čistší mobilitě. Čtyři vozidla budou na vodíkový pohon a představí v kraji zcela novou technologii. Využití vodíku pomůže snížit emise a přispěje k čistějšímu ovzduší,“ uvedl náměstek hejtmana pro dopravu Radek Podstawka (ANO).

Smlouvu s novým dopravcem kraj podepsal dnes a konkrétně se týká oblasti Havířovsko III. Vodíkové autobusy budou od konce příštího roku nasazeny na klíčových linkách, které spojují Havířov s Ostravou, a to jak směrem na Ostravu – Hranečník, tak na Porubu. Všechna vozidla budou mít jednotný červený krajský design.

„Nové autobusy nabídnou cestujícím vysoký standard pohodlí i bezpečnosti. Samozřejmostí bude klimatizace, bezplatné Wi‑Fi připojení a USB zásuvky pro nabíjení mobilních zařízení. Interiér doplní moderní LCD obrazovky s informacemi o trase a přestupech, bezpečnostní pásy na každém sedadle a kamerový systém, který zvýší bezpečnost během jízdy,“ doplnil Podstawka.

Zdroj: ČTK

Brněnský dopravní podnik převzal pět z 20 letošních tramvají Škoda 45T

Brněnský dopravní podnik převzal na začátku roku pět nových obousměrných tramvají Škoda 45T. Do provozu vyjedou na přelomu tohoto a příštího týdne. Dopravce tak bude mít už 25 těchto vozidel, dalších 15 má výrobce dodat do konce letošního června. ČTK to řekla mluvčí podniku Hana Tomaštíková.

Rozsáhlou obnovu vozového parku umožnila evropská dotace 941 milionů korun. Jeden vůz stojí 75 milionů korun, prvních pět Škoda dodala loni.

Nové tramvaje nahradí zastaralý typ KT8, který ještě donedávna jezdil na lince 8 a dopravní podnik je používá při výlukách. Tramvaje KT8 pocházejí většinou z konce 80. a začátku 90. let minulého století. Kromě tramvají KT8 v nejhorším technickém stavu vyřadí Brno i tramvaje T6 z poloviny 90. let.

Obnovu tramvají aktuálně zajišťuje i projekt Drak. Pracovníci ústředních dílen sestavují tramvaje EVO2 z dodaných dílů, 41 už jich po Brně jezdí a do roku 2033 jich má být dalších 60. Dohromady má brněnský dopravní podnik téměř 300 tramvají.

Zdroj: ČTK

HYTEP hodnotí rok 2025: Vodík přešel od politických prohlášení k tvrdé realitě trhu

Rok 2025 se do historie vodíkového hospodářství zapíše jako rok zlomu a vystřízlivění. Zatímco předchozí léta definovaly především politická prohlášení a stanovování ambiciózních cílů, v loňském roce trh čelil realitě fyzické výstavby
a ekonomické udržitelnosti. Toto vystřízlivění však nemá negativní konotaci, naopak ukazuje, že vodík přechází z fáze vizí do fáze hledání svého reálného místa v energetické tranzici.

Evropa: První gigawatt a kilometry vodíkových plynovodů

Důkazem životaschopnosti sektoru je dynamický nárůst instalovaných kapacit. Ke konci roku 2025 dosahuje souhrnná kapacita elektrolyzérů v Evropě odhadem 1 GW. Nejvýznamnější rozvoj zaznamenává sektor rafinace, který se ukazuje jako klíčový tahoun poptávky. Dokáže totiž lépe absorbovat vyšší cenu obnovitelného vodíku do konečné ceny fosilních paliv.

Ostatní průmyslová odvětví jsou na cenu citlivější, což se odráží i v legislativních krocích členských států. Zatímco směrnice RED v oblasti dopravy byla transponována řadou států včetně Německa, Rumunska či České republiky, transpozice průmyslových cílů vázne. Hlavní brzdou trhu tak i nadále zůstává nedostatek koncových spotřebitelů, odrazených stále vysokou cenou obnovitelného vodíku.

Kromě výroby se v roce 2025 zásadně posunula i příprava infrastruktury. Německá společnost Gascade v prosinci dokončila konverzi (úprava plynovodů na vodíkovody) prvních 400 km plynovodu Opal na vodík, práce pokračují v Nizozemsku a Dánsku. Ačkoliv se zprovoznění páteřní evropské sítě očekává až kolem roku 2032, Česko nezůstává pozadu. Provozovatel NET4GAS aktivně připravuje severní větev a klíčové propojení Saska s Bavorskem přes Ústecký, Karlovarský a Plzeňský kraj.

Dotační podpora na unijní úrovni pokračuje skrze Inovační fond a Evropskou vodíkovou banku. Na začátku prosince 2025 byla zahájena třetí aukce, která přerozdělí 1,3 miliardy eur výrobcům obnovitelného a nově i nízkouhlíkového vodíku. Do mechanismu se zapojilo i Německo a Španělsko, které plánují alokovat dalších 1,7 miliardy eur ze svých národních rozpočtů.

Česká republika: Dotační podpora a transpozice důležitých legislativních aktů

Rok 2025 se v České republice nesl ve znamení schválení řady důležitých zákonů vycházejících z transpozice směrnice RED či směrnice z dekarbonizačního balíčku pro trh s plyny. Česká republika byla jedna z prvních zemí v Evropské unii, která transponovala směrnici RED a stanovila konkrétní povinnosti pro spotřebu obnovitelného vodíku. V praxi tak musí od roku 2030 dodavatelé paliv dodat na trh (či spotřebovat v rafinerii) obnovitelný vodík, jinak budou platit pokutu v hodnotě 10 € za kilogram.

Státní fond životního prostředí (SFŽP) spustil na začátku roku 2025 program GREENGAS na podporu pro výstavbu elektrolyzérů vyrábějících obnovitelný vodík. Celkem bylo podpořeno 11 projektů s alokací okolo 3 miliard korun, které pomohou zrealizovat desítky MW výkonu elektrolyzérů na území České republiky. Jednalo se o první výzvu zaměřující se výhradně na podporu výroby vodíku v České republice.

Česká republika aktivně bojuje za změnu evropských pravidel

Rok 2025 byl klíčový ve změně přístupu k rozvoji obnovitelného vodíku v ČR. Platformě HYTEP se podařilo skrze systematickou práci v podobě vydání Policy Paperu, anglického videa, organizaci workshopu v Bruselu a otevřených dopisů aktivně budovat koalice
a spojit podporovatele změny pravidel výroby obnovitelného vodíku. I když Evropská komise zahájila studii k možné revizi pravidel, trvala na původním termínu změny až
v roce 2028. I díky úsilí HYTEP však poprvé připustila, že změny pravidel mohou nastat dříve, což je klíčové pro úspěšný rozvoj projektů (nejen) v České republice.

„Rok 2025 ukázal, že vodík přechází z fáze vizí do fáze hledání svého reálného místa
v energetické tranzici. Pro Českou republiku je klíčové, aby evropská legislativa reflektovala naše podmínky a umožnila rozvoj vodíkového hospodářství,“ říká Veronika Vohlídková, výkonná ředitelka a členka představenstva České vodíkové technologické platformy HYTEP.

Priority HYTEP pro rok 2026

V roce 2026 se budou aktivity HYTEP zaměřovat na tři priority:

  1. Prosazování změny evropských pravidel pro výrobu obnovitelného vodíku
  2. Rozvoj vodíkové mobility v ČR – autobusová a nákladní doprava, komunální
    a manipulační technika, železniční doprava a výstavba infrastruktury (vodíkové plnicí stanice)
  3. Popularizace vodíku, vodíkových technologií a projektů

Zdroj: BÍLÝ MEDVĚD PUBLIC RELATIONS, s.r.o.

Rekonstrukce silnice Třebechovice-Librantice vyjde na více než 200 mil.Kč

Královéhradecký kraj plánuje rekonstrukci důležité regionální silnice mezi Třebechovicemi pod Orebem a Libranticemi na Hradecku. Oprava nejméně za 200 milionů korun začne nejdříve příští rok. Stavební práce by mohly být hotové rok od zahájení, řekli ČTK zástupci krajských silničářů a hejtmanství. Královéhradecký kraj spravuje zhruba 3300 kilometrů silnic druhé a třetí třídy.

„Kraj připravuje rekonstrukci silnice II/299 mezi Třebechovicemi pod Orebem a Libranticemi od loňska. Komunikace je místy v havarijním stavu. Podle odhadu z roku 2022 by mohly náklady na rekonstrukci překročit 200 milionů korun,“ řekl ČTK mluvčí kraje Dan Lechmann.

V plánu je opravit silnici v délce zhruba čtyř kilometrů. Silničáři zpevní okraje vozovky nebo obnoví osm propustků. „Krajská Údržba silnic nechává zpracovat geometrické plány a další dokumenty nezbytné pro majetkoprávní přípravu stavby, od které se bude odvíjet termín zahájení rekonstrukce,“ sdělil Lechmann.

Silnice II/299 vede z Třebechovic pod Orebem přes Librantice do Jaroměře na Náchodsku a dál na Trutnovsko.

Krajské investice do oprav a rekonstrukcí silnic druhé a třetí třídy v posledních letech rostou. Loni kraj plánoval investovat do silnic 1,8 miliardy korun, v roce 2024 do silnic investoval téměř 1,5 miliardy korun. Podle Lechmanna chce vedení kraje zachovat rostoucí trend i letos. Akutální data k financování oprav silnic kraj zveřejní v únoru nebo v březnu, sdělili zástupci hejtmanství.

Zdroj: ČTK

Praha letos zadá studii k prověření okružní trasy metra či tramvají

Pražský magistrát plánuje v letošním roce zadat zpracování prováděcí studie okružního dopravního spojení, které by vedlo z Dejvic přes Smíchov, Budějovickou, Vršovice a Žižkov dále na sever do Čakovic a zpět do Prahy 6. Mohla by to být linka metra či tramvajové trati. V rozhovoru s ČTK to řekl nový náměstek primátora a radní města pro dopravu Jaromír Beránek (Piráti). Dodal, že chce také otevřít otázku prodloužení koncových úseků linek C a A.

Okružní linka metra byla původně označována E, předminulý náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha Sobě) se návrhu také věnoval a označil jej písmenem O. Okružní spojení by mělo zajistit lepší možnost cestování mezi okrajovějšími částmi města bez nutnosti jezdit přes centrum. Zpracování studie proveditelnosti město připravuje několik let.

Beránek uvedl, že studie má zhodnotit, jestli se pro tento účel a s odhadovanou využívaností vůbec vyplatí stavět metro a nebylo by lepší využít jiné druhy MHD. Samotní Piráti dlouhodobě preferují tramvajový okruh. „Tramvajové tratě jsou finančně mnohem dostupnější a je možné je postavit výrazně rychleji,“ řekl náměstek. Doplnil, že metro by navíc možná mělo zbytečně velkou kapacitu, zatímco tramvaje jsou v tomto ohledu mnohem flexibilnější.

Beránek řekl, že chce také opět otevřít otázku prodloužení linek metra. V případě linky C se v minulosti hovořilo o jejím pokračování z Hájů do Petrovic a dále do Uhříněvsi, z Letňan pak do Čakovic. U linky A pak náměstek s ohledem na plánovanou rychlodráhu do Ruzyně nepovažuje za reálné úvahy o metru na letiště, ale je podle něj možné jednat o prodloužení ze stanice Nemocnice Motol přes sídliště Řepy ke Zličínu.

Městu, respektive jeho dopravnímu podniku (DPP), se nicméně zatím nedaří ani posunout stavbu metra D. V září roku 2023 DPP vybral v soutěži zhotovitele druhého úseku, kvůli opakovaným stížnostem účastníků tendru a rozhodnutím antimonopolního úřadu a v poslední době i soudu však smlouvu stále nemůže uzavřít a dosud není jasné, jak celý proces dopadne. „Zatím zůstávám opatrně optimistický, že nebude potřeba vypsat úplně nový tendr,“ řekl Beránek.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář