Česká republika má čtyři vodíkové stanice, dalších zhruba deset projektů je rozestavěných nebo se připravuje. Za některými západoevropskými státy tak ČR výrazně zaostává, ale vede si lépe než většina zemí EU, 16 zemí unie totiž nemá žádnou stanici. Jednoznačným premiantem je Německo se 113 stanicemi, následuje Francie a Nizozemsko. Vyplývá to z dat Centra dopravního výzkumu (CDV).
První tuzemská vodíková stanice byla otevřena v roce 2021 v Ostravě, další přibyly předloni postupně v Praze na Barrandově, následně ve skladu Čepra v Mstěticích u Prahy a jako poslední stanice v Litvínově. Všechny umí plnit na tlak 700 barů. Další dvě stanice jsou podle dat centra rozestavěny a kolem osmi stanic je ve fázi přípravy nebo záměru.
Dosud poslední vodíková stanice v Česku tak byla dokončena už téměř před dvěma roky, od té doby se na další čeká. Stát přitom v minulosti avizoval, že do konce roku 2025 by mělo v ČR fungovat 12 vodíkových čerpacích stanic a o pět let později 40. Na dobíjecí a plnicí infrastrukturu ministerstvo dopravy v minulých letech vyčlenilo šest miliard korun.
V EU je evidováno 269 veřejných vodíkových plnicích stanic, přičemž největší pokrytí vykazuje Německo (113 stanic), následované Francií (62 stanic) a Nizozemskem (49 stanic). Jen v těchto třech zemích je tak k dispozici 83,3 procenta všech vodíkových plnicích stanic v EU. Jednotky stanic v EU lze najít kromě Česka ještě v Polsku, Rakousku, Belgii, Švédsku, Dánsku, Itálii a Španělsku. Dalších 16 zemí nemá žádnou.
Pomalému rozvoji vodíkové infrastruktury odpovídá i rozvoj vodíkového vozového parku. V ČR je aktuálně provozováno 29 osobních vozidel s vodíkovým palivovým článkem (FCEV). „V roce 2024 nebyla v České republice registrována žádná nová vozidla FCEV, pouze jedno ojeté,“ uvedl Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu.
Detailní informace o české vodíkové infrastruktuře shrnuje takzvaná vodíková mapa, která je součástí webu cistadoprava.cz. „Webovou aplikaci jsme vyvinuli za účelem systematického monitoringu, analýzy aktuálního stavu a dynamiky rozvoje vodíkové infrastruktury v kontextu dopravního sektoru. Aplikace poskytuje komplexní přehled projektů výstavby plnicích stanic a zařízení pro produkci vodíku, včetně jejich zařazení do jednotlivých fází realizace,“ uvedl vedoucí oblasti vodíkových technologií Centra dopravního výzkumu Bronislav Vahalík.
Vozy na vodíkové palivové články jsou v podstatě elektromobily, které elektrickou energii nezískávají z baterií, ale z reakce vodíku a kyslíku. Jediným odpadem je přitom čistá voda.
Zdroj: ČTK
|
