Firmy s odolnějším dodavatelským řetězcem dosahují přesnějších prognóz poptávky a lépe hospodaří se zásobami. Mezinárodní průzkum mezi 250 manažery ukázal, že ochranu před výpadky nepřináší objem skladových zásob, ale přehled o dodavatelích, digitální nástroje a schopnost rychle reagovat. Kompletní přehled o celém řetězci má přitom jen necelá třetina podniků.
Poradenská společnost Efeso zpracovala zprávu Supply chain resilience as competitive advantage na základě mezinárodního průzkumu mezi 250 vedoucími pracovníky z oblasti dodavatelských řetězců. Respondenty rozdělila na 109 výkonnějších a 141 méně výkonných firem a porovnávala, jak se mezi oběma skupinami liší jednotlivé prvky odolnosti. Firmy s vyšší vyspělostí v této oblasti mají podle zjištění obecně přesnější prognózy poptávky, kratší dobu obratu zásob a vyspělejší digitální nástroje. Autoři studie přitom upozorňují, že jde o statistickou souvislost, nikoli o prokázanou příčinu. Zároveň 74 z 250 firem sice disponuje poměrně vysokou úrovní odolnosti, ale do lepších výsledků ji nepřevádí.
Rozdíly mezi skupinami jsou výrazné. Pokročilé digitální nástroje pro řízení dodavatelského řetězce využívá 48 procent výkonnějších firem, ale jen 10 procent těch slabších. Úplný přehled o dodavatelích druhé a třetí úrovně má 39 procent lídrů oproti 25 procentům ostatních. Schopnost včas odhalit hrozící narušení uvádí 55 procent výkonnějších podniků a 43 procent méně výkonných, plně zavedenou diverzifikaci dodavatelů 41, respektive 29 procent. Měsíční vyhodnocování rizik provádí 26 procent lídrů a 16 procent ostatních.
Nejvýraznější rozdíl se ale týká zásob. Průměrně více než šedesátidenní zásobu drží 98 procent méně výkonných firem, zatímco mezi výkonnějšími je to 35 procent. Podle poradců sice zásoby chrání před výpadky, velké rezervy však mohou zároveň svědčit o neefektivním řízení a zbytečně vázat provozní kapitál. Místo pouhého navyšování skladů doporučují stavět na pružnosti, tedy na alternativních dodavatelích, rychlém přesouvání kapacit a aktuálních informacích.
Klíčovou roli hraje viditelnost. Úplný přehled o celém rozšířeném dodavatelském řetězci má jen 31 procent dotázaných firem, dalších 43 procent má přehled částečný a 26 procent malý nebo žádný. Mezi podniky s úplnou viditelností vykazuje vysokou přesnost prognóz poptávky 76 procent, u firem s omezeným nebo žádným přehledem jen 20 procent. Narušení dokáže včas zachytit 69 procent prvních a 25 procent druhých a do tří týdnů na něj umí zareagovat 90 procent firem s plným přehledem oproti 59 procentům ostatních. Informace podle autorů ovšem mají hodnotu jen tehdy, když se skutečně promítnou do rozhodnutí.
Připravenost na krize přitom zaostává. Plně formalizovaný plán kontinuity činnosti má 52 procent firem, měsíční hodnocení rizik provádí 20 procent a zátěžové testy pravidelně dělá jen 14 procent. V automobilovém průmyslu se 53 procent firem při rozhodování opírá hlavně o systémy ERP, zatímco v celém vzorku je to 44 procent, a pokročilou analytiku nebo sledování v reálném čase jako hlavní nástroj využívá jen 22 procent. V potravinářství a výrobě nápojů je to zhruba 30 procent.
Zjištění jsou podstatná i pro Česko, kde automobilový průmysl a jeho dodavatelé tvoří páteř zpracovatelského průmyslu a jsou silně provázáni s evropskými výrobními řetězci. Efeso proto doporučuje nechápat odolnost jako samostatný projekt řízení rizik, ale jako součást běžného provozu. Firmy by podle poradců měly více využívat analýzu scénářů, digitální dvojčata, připravené krizové postupy a spolupráci napříč odděleními.
Zdroj: eLogistika.info
