[quote]Stovky lidí před několika týdny v Glasgowě kvůli neobvyklé podívané lemovaly břehy řeky Clyde. Luxusní výletní loď plula téměř do srdce města. Azamara Journey uchválila diváky, kteří mezi sebou dodržovali bezpečnou vzdálenost. Tentokrát však na palubě této menší lodi s kapacitou 700 lidí divákům na břehu nikdo nemával, kromě několika desítek členů její posádky. Nakonec to nebyl žádný slavnostní příjezd, byla to plavba pro podporu života lodi, kterou stejně jako další výletní lodě tvrdě zasáhla pandemie. Píše o tom agentura Bloomberg.[/quote]

Od poloviny března vyplulo s cestujícími jen málo ze zhruba 400 výletních lodí, navíc pouze na lokálních trasách. Několik desítek jich vyplulo s cílem vrátit členy posádky do jejich domovů všude po světě. Zbytek jich je v nečinnosti a v dohledné budoucnosti nebudou moci vyplout na žádnou komerční plavbu – v USA se odvětví dohodlo, že nebude vypravovat plavby nejméně do 15. září.

Nečinnost v době pandemie neškodí jen hospodaření vlastníkům lodí. Může být i rozsudkem smrti pro jejich nejnákladnější majetek – samotné lodě. Od mechanických problémů přes nebezpečí hurikánů po regulační překážky, je to obtížná situace, se kterou se toto odvětví nikdy předtím v takovém měřítku nesetkalo.

Výdaje jsou přitom enormní. Například společnost Carnival, jejichž devět značek tvoří největšího provozovatele výletních plateb na světě, v nedávné zprávě pro americkou Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) naznačila, že náklady na lodě a administrativu po odstavení všech jejích lodí dosáhnou za každý měsíc 250 milionů USD (5,9 miliardy Kč). Protože nedokáže předpovědět, kdy se plavby obnoví, bude to dlouhodobá položka v rozvaze firmy, která jen za uplynulé čtvrtletí vykázala ztrátu 4,4 miliardy USD.

Stejně jako u letadel je prvním problémem nalezení místa, kde by bylo možné loď zaparkovat. Kvůli pandemii bylo odstaveno až 16.000 letadel, která musela být zaparkována v suchu, na místech, kde by nekorodovala – od hangáru přes letištní dráhy až po některé pouště. Podobně se i lodě snaží najít místa s nejvhodnějšími podmínkami, kde by se mohly ukrýt před bouří.

V přístavech není dost místa, aby tam lodě mohly kotvit najednou, zvlášť pokud jde o velká plavidla až pro 8800 cestujících a posádku. Méně šťastné lodě neměly jiný výběr, než zakotvit na moři a příležitostně si doplout do nejbližšího přístavu pro zásoby jídla a pro palivo.

Odstavení lodí není snadný proces, zaparkovat je jen první problém. Aby vše zůstalo funkční a zabránilo se nákladným opravám, musí se loď udržovat v provozu. Je to podobné jako s baterií v autě, která může přestat fungovat, pokud se nechá auto příliš dlouho v klidu.

„Moderní výletní lodě nejsou navrženy ani vyrobeny tak, aby šly jen tak vypnout a nechat u mola,“ říká šéfredaktor oborového zpravodajského serveru Cruise Industry News Monty Mathisen. „Mluvíte o obrovském množství strojů, elektřiny a také oceli, které vyžadují údržbu, kontrolu a prevenci.“

Obvykle se mluví o „teplém“ nebo „studeném“ odstavení. Při teplém zůstává většina systémů funkčních. Při studeném je jich více odstaveno, například balastní nádrže, turbíny a převodovky, a také ho doprovázejí další preventivní opatření – utěsní se vnější dveře a okna, matrace se položí na hranu, otevřou se všechny zásuvky a skříně, a také se utěsní koupelnové armatury.

Výhodou teplého odstavení je, že loď se dá rychle znovu uvést do provozu, s hosty může vyplout za několik týdnů. Vyžaduje ale větší údržbu a více personálu, pro velkou loď je to asi 120 lidí, včetně kuchařů a lékařů. Tato strategie má však časové omezení. Podle odborníků je vhodná jen v krátkodobém horizontu, po šesti měsících mohou lodě přijít o některé certifikáty, které jim umožňují legálně plout.

Při studeném odstavení je méně systémů v provozu, stačí tak zhruba 40 členů posádky. Obnovení provozu je však náročnější a nákladnější. Prakticky každý kout lodi je poté potřeba překontrolovat, včetně všech pokojů, uklidit, odvlhčit a některé systémy znovu nainstalovat. Je to výhodné pouze při odstavení lodi trvající mnoho měsíců. Obnovení provozu tak může trvat i měsíce, zvláště pokud je nutné přistoupit k opravám a obnovit některou certifikaci.

Drastičtější možností je loď přivázat a odstavit všechny systémy, kdy zůstane v provozu jen několik nouzových generátorů a loď hlídá několik členů požárního týmu a bezpečnostní služby. V takovém případě ale podle odborníků hrozí postupné zničení potrubí, kabeláže a klimatizačního systému, protože loď je ve slané vodě a na slaném vzduchu, a všechno se tak ničí mnohem rychleji. Po delší době se mohou objevit i další problémy, jako je hniloba.

Nákladná odstávka je zřejmě i důvodem toho, proč společnost Carnival ve své finanční zprávě za druhé čtvrtletí oznámila, že hodlá definitivně odstavit nejméně šest starších lodí. Ty lze případně prodat jiné firmě nebo jako šrot, obvykle za nejvyšší nabídku od kohokoliv. Na vrakoviště zřejmě zamíří i loď Costa Victoria společnosti Costa Cruises, která je stará 24 let. Loď bez vody má totiž menší hodnotu, než je celková hodnota jejích součástek.

Zdroj : ČTK